Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti



6 Trh práce

Vize: Flexibilní trh práce umožňující efektivní využívání zdrojů ekonomického a společenského rozvoje

Český trh práce je již standardním evropským trhem s většinou jeho silných a slabých stránek. Na cestě k vyšší konkurenceschopnosti bude třeba odstranit řadu překážek, přestože v řadě ukazatelů dnes dosahujeme celkem uspokojivých výsledků.

Ukazatele celkové míry zaměstnanosti (na poměry EU středně vysoká), míru nezaměstnanosti (poměrně nízká) a participace na trhu práce (středně vysoká) lze určitě výrazně zlepšovat. Je třeba zlepšit uplatnění lidských zdrojů: docílit výrazného zvýšení míry zaměstnanosti a participace starší populace (nad 55 let), zastavit růst průměrného věku, kdy lidé opouští školu a vstupují na trh práce, zvýšit nízkou míru zaměstnanosti žen s menšími dětmi, usnadnit zaměstnatelnost zdravotně a jinak znevýhodněných osob, zatraktivnit dnes komplikovaný přístup vysoce vzdělané zahraniční pracovní síly na český trh práce.

Globalizace a vlastní měna v malé otevřené ekonomice přinášejí permanentní, rychlé a obtížně předvídatelné změny komparativních ekonomických výhod celých odvětví, firem a profesí. Přizpůsobivost měnícím se podmínkám na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců je pro zvyšování konkurenceschopnosti nutností a proto:

  • je třeba dosáhnout vyšší nabídky částečných a jinak flexibilních úvazků;
  • je potřeba zvýšit rezidenční mobilitu, a tedy flexibilitu nabídky pracovní síly. To umožní snížit vysoké regionální rozdíly i relativně blízkých oblastí;
  • je třeba revidovat regulační rámec fungování trhu práce (zákoník práce), zejména pokud jde o vyšší flexibilitu zaměstnavatelů při propouštění, kde je současná legislativa v mezinárodním srovnání omezující.

Konkurenceschopnost vyžaduje schopnost a ochotu zaměstnanců se v průběhu kariéry dále vzdělávat. Bude proto třeba podporovat přirozenou a dobrovolnou účast pracovní síly na efektivním a smysluplném celoživotním učení.

Ve strategických rozhodnutích je třeba reflektovat, že ČR má v rámci EU, díky dávným i nedávným historickým okolnostem, jeden z nejvyšších podílů zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, velice koncentrované v segmentu automobilovém, související a obdobné výroby a naopak nízký podíl zaměstnanosti ve službách a těch sofistikovaných s vysokou přidanou hodnotou především.

Aktivní politika zaměstnanosti se musí stát důležitější součástí politiky flexicurity, kombinující vhodně flexibilitu pracovního trhu s přiměřenou ochranou zaměstnanců.

6.A Cíle pilíře

  • Dlouhodobě udržitelná konkurenceschopnost se nerodí z ochrany zaměstnání, ale z politiky podporující zaměstnanost. Konkurenceschopnost ekonomiky se skládá z konkurenceschopnosti jednotlivých zaměstnavatelů. Podpora zaměstnanosti proto nesmí sklouzávat k umělému udržování nekonkurenceschopných odvětví, profesí či podniků. Cílem politiky zaměstnanosti musí být dlouhodobě udržitelná zaměstnanost a nikoliv udržitelnost jednotlivých zaměstnání nebo podpora přežívání nekonkurenceschopných zaměstnavatelů.
  • Daně a dávky musí být nastaveny tak, aby byla zajištěna motivace k práci jak po stránce intenzivní (odpracovaná pracovní doba) tak extenzivní (zvýšení míry zaměstnanosti).
  • Opatření na trhu práce mohou být prospěšná, stejně jako mohou mít vedlejší nezamýšlené negativní účinky. Kde to jde, je proto třeba účinnost a fungování zamýšlených opatření podrobovat pilotnímu ověřování a hodnocení jejich dopadů.
  • Stát musí utvářet institucionální prostředí posilující flexibilitu zaměstnavatelů i zaměstnanců, která usnadňuje hladkou a svižnou restrukturalizaci a přitom lidem zajistit přiměřenou míru ochrany před negativními sociálními dopady.

6.B Zahraniční srovnání

Velká Británie využívá pro služby zaměstnanosti služby komerčních subjektů poskytujících nezaměstnaným komplexní poradenství a vedení při hledání zaměstnání. Tyto služby fungují na konkurenčním základě a dlouhodobě úspěšnější agentury dostávají větší prostor.

  • Po Dánsku a skandinávských zemích, další a další země EU posiluje prvky politiky flexicurity.
  • Hospodářská politika založená na evidenci je ve světě stále rostoucí měrou neoddělitelnou součástí i politiky zaměstnanosti. Veškeré návrhy změn daní a dávek doprovází detailní rozbory dopadů na pracovní motivace, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou podrobovány hodnocení jejich dopadů.
  • Švédsko, Finsko ale i další země EU mají propracované nástroje začleňování znevýhodněné skupiny na trhu práce.
  • Skandinávské země, Francie a Holandsko dlouhodobě a Německo v poslední dekádě věnují velkou pozornost zajištění dostupných a kvalitních služeb předškolní výchovy pro děti.
  • Velká Británie vážně uvažuje o centralizaci výplaty dávek ve formě tzv. joined-up government.
  • Nabídku nájemního bydlení podporuje v nejrůznějších formách řada vyspělých států: Francie (systém HLM), V. Británie, Rakousko.

6.C Klíčové iniciativy

6.24 Sladění rodinného života a pracovní kariéry

ČR vykazuje v EU nejvyšší pokles zaměstnanosti žen v případě, že mají malé děti. Příčinou je nevhodně nastavená prorodinná politika a nedostatek dostupných a kvalitních služeb předškolní výchovy. Důsledkem je nevyužití lidského kapitálu žen, vysoká mzdová mezera mezi muži a ženami, snížený zájem o rodičovství obecně, což má jako celek i negativní dopady na fiskální rovnováhu. Cílem tohoto projektu je zvýšit nabídku alternativních forem předškolní výchovy a tím podpořit sladění pracovního a rodinného života rodičů, udržení kontaktu s profesí v době péče o dítě a hladký návrat na trh práce podle osobních preferencí.

6.25 Rozvoj trhu práce

Český trh práce ve svém celku prokazuje na evropské poměry solidní míru flexibility. Přesto existují oblasti, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost a kde bez adekvátních opatření bude neuspokojivá situace přetrvávat. Je proto třeba upravit stávající nebo přijmout nová opatření podporující inkluzi specifických skupin z trhu práce, v některých dimenzích je třeba zvýšit flexibilitu vnitřní (v rámci zaměstnání) a vnější (najímání a propouštění), je třeba zefektivnit (zacílení a dopad) realizaci politiky zaměstnanosti, především politiky aktivní a spolu s tím rozvíjet využívání pravidel a postupů politiky založené na evidenci (angl. evidence based policies). Svým dílem mohou pomoci opatření státu, ale své musí sehrát i posílená konkurence, která si zavádění flexibilních úvazků na straně zaměstnavatelů vynutí.

6.26 Zvýšení dostupnosti nájemního bydlení

Trh práce ČR vykazuje velké regionální rozdíly. Regionální mobilita pracovní síly zůstává poměrně nízká a to jak v důsledku nedostatečně rozvinuté dopravní infrastruktury (dojížďka do práce) tak v důsledku nedostatečné nabídky nájemního bydlení (rezidenční mobilita). Je to zřejmě kombinace tržních selhání a nedokonalého právního rámce, které způsobují omezenost nabídky nájemního bydlení, která flexibilitu pracovní síly oslabuje. Nedostatek sociálního bydlení má navíc negativní sociální dopady. V rámci tohoto opatření budou identifikovány příčiny tržních selhání a institucionální nedokonalosti, budou navržena a implementována opatření s cílem výrazně zlepšit situaci nájemního bydlení.

6.27 Zavedení jednotného výplatního místa

ČR má rozvinutou a funkční síť kontaktních pracovišť Úřadu práce a dalších úřadů zajišťujících sociální podporu a pomoc. Ke zvýšení jejich efektivnosti je třeba realizovat sjednocení činností a zjednodušení administrativních agend. Spojením několika souvisejících agend se sníží celková nákladnost systému, zvýší se koordinovanost a zacílení sociálních a dalších dávek, zvýší se kvalita informací získávaných z terénu, které jsou potřeba pro kvalitní monitoring a vyhodnocování, sníží se prostor pro zneužívání systému. To vytvoří zázemí pro zavádění postupů hospodářské politiky založené na evidenci.

6.28 Politika migrace kvalifikovaných pracovníků

Vzdělaná zahraniční pracovní síla představuje potenciálně nevyčerpatelný doplněk omezené zásoby domácí pracovní sily. Vhodně usměrňovaná imigrace kvalifikované pracovní síly nejenže neomezí pracovní příležitosti domácí pracovní síly, ale dokonce může její růst podporovat. Flexibilní a předvídatelná migrační politika je pro zahraniční investory jedním z klíčových faktorů při rozhodování o umístění investice. Stávající systém cizinecké agendy však dnes představuje velkou překážku, kterou je třeba zásadně upravit.

6.29 Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)

Intelektuální lidský kapitál je stále významnějším zdrojem produktivity, než je prostá pracovní síla. Produktivní schopnosti lidského kapitálu však musí držet krok jednak s technologickými změnami v rámci profesí a dále se změnami vynucenými změnou komparativních ekonomických výhod firem i celých odvětví. Protože tyto změny nelze dostatečně dobře předvídat, není efektivní a ve své podstatě ani možné realizovat veškeré vzdělání před začátkem pracovní kariéry. Je proto třeba implementovat řadu opatření nastavující vhodné institucionální podmínky a vhodně cílenou finanční podporu umožňující realizaci celoživotního učení podle měnících potřeb trhu práce, zaměstnavatelů a pracovní síly.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

7 Finanční trhy

Vize: Finanční sektor může podstatněji podporovat konkurenční schopnost české ekonomiky

Vyšší využití nástrojů finančního inženýrství z národních či evropských zdrojů k realizaci státních politik skýtá nejvíce příležitostí ke zlepšení dostupnosti finančních prostředků pro podnikatele v české ekonomice. Tyto podpůrné politiky státu je přitom možné realizovat v podobě opatření v oblasti finančních trhů s přiměřenými náklady, transparentně a s minimalizací negativních dopadů na tržní prostředí.

Průběh finanční a ekonomické krize potvrdil, že finanční sektor v ČR je stabilní. Jeho služby jsou díky řadě institucí a prodejních kanálů dostupné, ale dle některých porovnání jsou ceny za tyto služby vysoké. Finanční sektor dominovaný bankami, z toho v drtivé většině zahraničně vlastněnými, ale zaměřenými na domácí trh a klienty. Je žádoucí hledat cesty k podpoře rozvoje kapitálového trhu a dalších segmentů finančního sektoru, které by sloužily jako alternativní zdroje financování pro podnikatelské záměry.

Zejména nebankovní část finančního sektoru někdy závisí i na vládní politice podpory některých nástrojů (např. penzijní a některé pojišťovací produkty). Mnoho instrumentů je ovlivněno jejich dominantním prodejem pomocí nezávislých distribučních kanálů a náklady na tuto distribuci. Také na dominantním finančním trhu – trhu bankovním – lze hledat opatření ke zlepšení dostupnosti / ceny finančních služeb.

Z hlediska potřeb finančního sektoru je nutné vzít v potaz zejména zásadní význam předvídatelnosti vládní politiky a také oblast finančního vzdělávání. Přínosem pro finanční trhy je přitom prakticky každé opatření zlepšující výhled vývoje ekonomiky a zakládají její stabilitu do budoucna. Reakce finančního trhu na ně, v podobě lepší nabídky služeb či stabilnějších finančních institucí, se promítají zpět příznivě do ekonomiky.

Míra nejistoty ohledně ekonomického vývoje, systému daní či stability práva přijatelná pro podniky – například žadatele o úvěr – nemusí být zdaleka přijatelná pro poskytovatele této služby. Například nízká předvídatelnost daňové politiky tedy představuje pro finanční sektor zásadní riziko, a to díky asymetrickému dopadu těchto nejistot do hospodaření zejména úvěrových institucí.

Finanční vzdělávání a gramotnost představují mimo jiné nástroj pro udržení kupní síly klientů v ekonomice a tím přispění k rovnoměrnému vývoji ekonomiky. Špatná volba finančních nástrojů vede buďto k celkové ztrátě prospěchu pro ekonomiku, nebo přesunu bohatství od klientů (osob, podniků) do finančního průmyslu, který nemusí být ze společenského pohledu efektivní.

7.A Zahraniční srovnání

U nástrojů finančního inženýrství existuje široké spektrum mezinárodních zkušeností s jejich využitím i nastavením institucí. V případě „státní agentury“, která vykonává dané činnosti, lze využít příklady okolních zemí, u nástrojů typu Seed fond lze vyjít z příkladů rozvinutých zemí (například Irsko – kde lze sledovat díky dlouhodobému fungování i výsledky) a sledovat nyní probíhající projekty typu Jeremie (podstatné z hlediska nastavení, méně z pohledu na výsledky, neboť projekty jsou v počáteční fázi).

Obtížně se odhadují přesné ekonomické důsledky rozvinutí některých dosud chybějících alternativních zdrojů financování či důsledky například nižšího užívání těchto nástrojů na úkor dotací při užití EU fondů na ekonomiku. Změna v těchto oblastech by však působila na ekonomiku příznivě.

7.B Cíle státní politiky v oblasti finančních trhů

  • Dostupnost a cena finančních produktů prostřednictvím posílení konkurence na finančních trzích.
  • Využití moderních finančních nástrojů, které budou zároveň tržně konformní, na cílenou podporu oblastí ekonomiky s vysokým potenciálem růstu.

7.C Klíčové iniciativy

7.30 Realizace pilotního Seed fondu

Seed fond je chápán jako nástroj finančního inženýrství, jehož cílem je podpora začínajících inovačních podniků a který využívá návratné finanční produkty, zejména investice do základního kapitálu. Projekt pak představuje provázání více nástrojů. Všechny jeho součásti si zaslouží maximální pozornost a prioritu (fond, finanční nástroje, ostatní podpůrná opatření), neboť úspěch projektu by měl příznivé dopady na ekonomiku i „prestiž“ moderních finančních nástrojů v instrumentáriu státu. Úspěch konceptu podpory vzniku nových, progresivních firem má potenciál významně podpořit rozvoj ekonomiku a zlepšit její strukturu.

7.31 Transformace ČMZRB pro využití nástrojů finančního inženýrství

V případě ČR je ČMZRB a.s. z mnoha důvodů optimální institucí pro realizaci programů s využitím inovativních nástrojů finančního inženýrství. Je nezbytné, aby došlo k jasné profilaci instituce tímto směrem, koncentraci finančních nástrojů do ní a jejich širší zakotvení ve státních politikách při dodržení pravidel pro poskytování veřejné podpory. Proto je třeba vytipovat legislativní překážky a neprovázanosti v právním řádu a navrhnout řešení pro vymezení prostoru činnosti specializované finanční instituce.

7.32 Posílení vymahatelnosti práv věřitelů a primárních emisí akcií

Přes vznik nové a poměrně kvalitní legislativy dochází stále k případům, kdy jsou například právními kroky oslabována věřitelská práva (obvykle v rámci insolventního řízení). Nepředvídatelný výkon legislativy a možná zpochybnění práv věřitelů se odrazí ve snížené dostupnosti finančních služeb (úvěrů) a jejich ceně (zohledňující vyšší náklady a rizika ztrát).

V otázce přístupu ke službám se na základě analýz jeví jako klíčové prověření fungování stávajícího právního/regulatorního prostředí a mimo jiné i to, zda existují bariéry pro vyšší využití primárních emisí akcií za účelem financování podnikání. Ty mohou být v oblasti legislativy nebo v provádění legislativy.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

8 Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání

Vize: Příznivé prostředí pro podnikání a obchod

Podnikání v ČR charakterizuje nejen vyspělá technická kompetence, ale i fakt, že se opírá o „štíhlé procesy“ bez zbytečných zásob, o rozvinutou logistiku a orientuje se na sousední země, kam míří výjimečně vysokých 84% našeho exportu. Mezinárodní srovnání ukazují, že naše firmy jsou úspěšné jako subdodavatelé, nicméně jejich velkou slabostí je neznalost zahraničních trhů. Územní omezení aktivního salda obchodní bilance téměř výhradně na sousední země ukazuje, že funkční specializace ČR v rámci světového obchodu může být charakterizována jako výrobní základna pro trhy v Evropě a blízkém okolí, přičemž rozsah a charakter využití této základny je převážně řízen ze zahraničí.

Domácí podnikatelský sektor je dosud slabý, málo založený na inovacích a přímých vztazích s koncovými zákazníky a jeho rozvoj je silně závislý na poptávce ze strany nadnárodních korporací lokalizovaných mimo ČR (zde mají pouze pobočky). Názorně tuto specializaci charakteristickou i pro několik dalších členských zemí EU dokládá obrázek odrážející postupně modifikovaný tvar hodnotového řetězce:

Postupně modifikovaný tvar hodnotového řetězce

Pozornější pohled na analýzu kumulativních komparativních výhod exportu potvrzuje, že míra specializace exportu i importu je vysoká. Prvních 50 zbožových skupin (z celkem sedmi tisíc možných) vyčerpává přes polovinu komparativních výhod. Většina z nich je však vázána na dovoz dílů a komponent, což dokládá dominující úlohu výrobně-montážních firem v ČR.

8.A Cíle pilíře

  • Zvýšit schopnost producentů identifikovat koncové trhy, reagovat na ně a distribuovat přímo své produkty a služby, aby se velká část přidané hodnoty nerozplývala v rukou jiných článků hodnotového řetězce, aby mohli s předstihem s dobrou pravděpodobností úspěchu předpovídat a identifikovat současné a budoucí koncové trhy. V roli tohoto řídícího článku hodnotového řetězce jsou – byť ne vždy – úspěšné nadnárodní společnosti nebo zahraniční distributoři, mnohdy blízcí vznikajícím trhům.1
  • Alespoň částečně přeorientovat stávající specializaci českých firem:
    • rozvojem jejich netechnických kompetencí souvisejících se získáváním nových trhů (strategické řízení, marketing, inovační management, právní a ekonomické dovednosti v oblasti obchodu, přímé investice v zahraničí)
    • využitím sdílených služeb business a competitive intelligence v ČR rozvíjených agenturou CzechTrade a dostupnost dalších kvalitních služeb pro inovační podnikání
  • Využít skutečnosti, že samotná geografická poloha ČR je při splnění dalších podmínek významným zdrojem mnohdy efektivnějším než daňové úlevy. U těch je navíc důležité přesunout zaměření pobídek na firmy, které budou spoléhat na domácí VaV.
  • Využít specifik ČR a vytvořit podnikatelské prostředí, které přispěje k volbě takových inovací, které odpovídají dlouhodobě koupěschopným trhům existujícím či anticipovaným (tzv. appropriate efficient technology) a místní regulaci (not all regulation is global). Strategie „fast second“ naznačuje schopnost prosadit se i rychlou aplikací „druhé“ nejlepší inovace, pokud je doma nebo ve světě poptávána.
  • Zlepšit dostupnost kvalitních informací relevantních pro podnikatelskou veřejnost a zajistit podnikatelům asistenci při jejich působení na vnitřním trhu EU.
  • Zlepšit podnikatelské prostředí prostřednictvím snižování administrativní zátěže a poskytnutím větších možností ke správě společnosti.

8.B Zahraniční srovnání

Malý domácí trh je kompenzován vysokou mírou otevřenosti s velice vysokým podílem zahraničního obchodu s EU a tudíž velkou citlivostí na fungování vnitřního trhu a dynamiku jak ekonomiky EU, tak i finálních odběratelů reexportovaného zboží. Podobně jako v řadě evropských zemí bylo největší zlepšení v efektivnosti zaznamenáno u obchodovatelného zboží vystaveného zahraniční konkurenci. Podle orientačních indikátorů GCI subjekty působící v ČR obstojí co do kvantity a kvality místních dodavatelů a ochoty delegovat autoritu. Slabší je hodnocení podnikání z hlediska vývoje klastrů, zdrojů konkurenční výhody a šíře hodnotového řetězce, kde je málo produktů s aplikovanými originálními i transferovanými inovacemi, ale dosud máme jistý náskok před dalšími novými členskými zeměmi EU jako je Slovinsko, Polsko či Slovensko. Nejslabší je kontrola mezinárodních distribučních kanálů, ve které jsou subjekty z ČR a Slovenska hodnoceny na úplném chvostu světového žebříčku trhů (dle GCI 117. místo), což snižuje dosahované marže. V otázkách sofistikovanosti podnikání a rozsahu marketingu, které do této skupiny taktéž patří, jsou subjekty působící v ČR stále pozadu za evropskou špičkou. Jak ukazuje německý a finský příklad, nápadité produkty nejlépe reagující na existující či vznikající (domácí i mezinárodní) poptávku přinášejí (byť dočasně) vyšší ziskovost a jsou odolnější vůči změnám měnových kursů. Vzhledem k tomu, že prodej standardních „komodit“ je vysoce cenově (a tedy i kurzově) citlivý, hrozí, že (podobně jako v Řecku, Portugalsku či Španělsku) s probíhající konvergencí ČR k ostatním evropským státům může výhoda nižších nákladů práce pominout.

Relativně pomalu se v ČR rozvíjejí služby, přičemž dominují tradiční služby s nižší přidanou hodnotou (služby cestovního ruchu nebo pozemní dopravy) vycházející z atraktivity a strategické polohy ČR. Dovoz dominuje nad vývozem u služeb s vysokou přidanou hodnotou.

8.C Klíčové iniciativy

8.33 Zlepšování podnikatelského prostředí

Přívětivé prostředí pro podnikání a obchod je dlouhodobou prioritou ČR. Detailním přeměřením administrativní zátěže vznikne dobrý základ pro přijetí opatření k jejímu snížení. Ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí budou dále spolupracovat na ekoauditu, který podnikatelům sníží zátěž plynoucí z environmentální regulace, aniž by byla oslabena ochrana životního prostředí. Rozšířením možností podnikatelů při správě společností budou sníženy požadavky na základní kapitál, zvýšena odpovědnost statutárních orgánů nebo dojde k odklonu od formálního pojetí smluv. Navrhujeme rovněž zavedení jednotných dnů účinnosti u vládních předpisů s dopadem na podnikatele.

8.34 Služby pro rozvoj podnikání

Aby čeští podnikatelé uspěli nejen doma, ale také na zahraničních trzích, je nezbytné usnadnit jim přístup ke kvalitním informacím relevantním pro podnikání a zabezpečit asistenci v případě, že při podnikání narazí na problémy. Z tohoto důvodu je jedním z klíčových opatření rozvoj webového portálu BusinessInfo.cz, který by měl sloužit jako dobrý rádce podnikatele a přispět ke zjednodušení komunikaci s úřady. I v případě, že má podnikatel k dispozici potřebné informace, může při svém působení v EU narazit na překážky. Další opatření se proto zaměřují na rozvoj stávajícího poradenského systému, který v současné době funguje na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Poradenský systém by do budoucna měl být schopen pomoci podnikatelům se všemi problémy, se kterými se na vnitřním trhu mohou potencionálně setkat. Posledním klíčovým opatřením je návrh novelizace zákona o investičních pobídkách, který má nastavit konkurenceschopné prostředí podpory investic, a to jak ve zpracovatelském průmyslu, tak v oblasti inovací, vývoje SW a strategických služeb.

8.35 Služby pro inovační podnikání

Zvláštní pozornost si zaslouží služby pro inovační podnikání, které by se v budoucnosti mělo stát základním zdrojem konkurenceschopnosti ČR. Je třeba podpořit rozvoj netechnických kompetencí firem a stanovit podmínky pro podporu modernizace a rozvoje technologického zázemí firem. Cílem navrhovaných opatření je motivovat firmy k posunu v hodnotových řetězcích, ke spolupráci s VaV sektorem, k vyššímu transferu technologií a k prosazování inovačních produktů na zahraničních trzích. Nástrojem se stanou kvalitní služby pro komercializaci, internacionalizaci, transfer technologií a patentovou ochranu poskytované též státními agenturami ve spolupráci s podpůrnou infrastrukturou.

8.36 Intenzivnější využívání polohové renty

Pro intenzivnější využívání komparativní výhody plynoucí z geografické polohy ČR (polohové renty) je zásadní sladění rozvoje podnikání a rozvoje příslušné infrastruktury – jak fyzické, tak institucionální. Mezi důležité kroky patří optimalizace sítě celnic, zvýšení jejich časové flexibility či mezinárodně centralizované celní řízení, tedy jediné celní řízení při vstupu do EU. Dalšími opatřeními jsou Single Window, umožňující firmě při exportu komunikovat jenom s jedním kontaktním místem, a také větší využívání zjednodušených postupů v celním řízení nebo zvážení zavedení fiskálního zástupce. Jiným důležitým opatřením je prověření toho, zda a jak může být legislativně upravena možnost účetních jednotek pracujících dle IFRS, aby při výpočtu základu daně mohly vycházet z výsledku hospodaření dle IFRS. Tyto kroky by měly vést k zachování nízkopříjmových a středněpříjmových pracovních míst i v delším časovém horizontu.

8.37 Podpora aktivní samoregulace a systém ověřování environmentální výkonnosti výrobků

Navrhujeme zejména u malých a středních podniků posílit propagaci dobrovolných přístupů (včetně samoregulace k udržitelnému rozvoji), které zvyšují hodnotu podniku a zefektivňují strategické řízení firem. Podporujeme rozvoj metody EPC (Energy Performance Contracting), zavádění environmentálních manažerských systémů a dalších dobrovolných přístupů. Potenciál dobrovolných přístupů pro zvyšování konkurenceschopnosti existuje zejména ve spolupráci se zahraničními firmami, které často vyžadují zavedení systému environmentálního managementu (např. ISO 14001) nejen u svých filiálek, ale i u svých dodavatelů. Dále navrhujeme zavedení systému ověřování environmentální výkonnosti inovativních výrobků v ČR. Jedná se o pilotní projekt EU k ověřování výkonnostních parametrů environmentálních technologií (EU ETV system), který má být nápomocen MSP zvýšením důvěryhodnosti jejich eko-inovativních produktů. Ověřené informace o skutečných environmentálních přínosech výrobků jsou rozhodující pro environmentálně podložené rozhodování investorů. Vstup do tohoto programu by měl být výhodný zejména pro výrobce, inovační firmy a dodavatele, kteří tímto způsobem mohou na úrovni evropského a světového trhu upozornit na své výrobky.

  1. Údaj o 32% našeho vývozu do Německa s globálně obchodujícími společnostmi (jen v Číně se odhaduje až deset tisíc registrovaných firem s německou účastí) je výmluvný.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Pravidelné novinky e-mailem