MZV: Souhrnná teritoriální informace

Tádžikistán je vnitrozemský stát ve Střední Asii, ve kterém žije přes 10,77 mil. obyvatel a jehož populace kontinuálně narůstá. Významnou část země (asi 93 %) zaujímají hory. Sousedí na jihu s Afghánistánem, na západě s Uzbekistánem, na severu s Kyrgyzstánem a na východě s Čínou. Tádžikistán je prezidentská republika složená ze čtyř provincií. Většina populace Tádžikistánu patří k tádžické etnické skupině, která mluví tádžičtinou, (variantou perštiny). Ruština se používá jako mezietnický jazyk. Zatímco stát je ústavně sekulární, islám praktikuje asi 96 % populace. Mezi tradiční vlasti Tádžiků patří současný Tádžikistán a části Afghánistánu a Uzbekistánu. Hlavním a největším městem je Dušanbe. Další významná města jsou Chudžand, Panjekent a další. 

Tádžická republika je unitární mnohonárodnostní stát. Podle ústavy je suverénním, demokratickým, právním a světským státem s prezidentskou formou řízení, v jehož čele stojí od roku 1994 autoritářský prezident Emomali Rachmon. Občanská válka, která probíhala v Tádžikistánu v 90. letech po rozpadu SSSR velmi negativně ovlivnila vývoj země, a to především z hlediska ekonomiky. Tádžikistán trvale vykazuje jednu z nejnižších hodnot ukazatele tvorby HDP na obyvatele v rámci postsovětského prostoru. Ačkoliv má země obrovské zásoby nerostných surovin, jejich těžba je obtížná z hlediska hornatého terénu a nedostatku domácích investic. Aktivní jsou tak v průzkumu a těžbě hlavně zahraniční investoři, mezi kterými výrazně dominuje Čína.

Tádžikistán je významnou zemí regionu Střední Asie z hlediska jeho strategické polohy tranzitního území na pomezí Evropy a Asie s rostoucí populací a vnitřním trhem. Střetávají se zde nejen zájmy Ruska a Číny, ale také Turecka, Iránu a Afghánistánu. Tádžikistán se snaží balancovat tyto mocenské zájmy posilováním regionální spolupráce a zaměřením se na spolupráci s EU i USA. Stejně jako ostatní země Střední Asie, i Tádžikistán je ovlivňován aktuálními událostmi na Ukrajině a v Rusku. V některých oblastech pozitivně, v jiných negativně. V Rusku pracuje několik milionů tádžických migrantů a jejich remitence činí významný podíl na příjmech země. Rusko je strategickým partnerem Tádžikistánu z hlediska obchodu, Čína pak z hlediska investic, ze západních zemí proudí do Tádžikistánu od konce občanské války velké množství rozvojové pomoci. Vedení Tádžikistánu se nevyhraňuje vůči nikomu, většinou o svém postoji otevřeně nehovoří ani nevydává oficiální prohlášení a zůstává ve vztahu nejen k rusko-ukrajinskému konfliktu „neutrální“. Otázkou budou dlouhodobé efekty konfliktu na Blízkém východě na tádžickou ekonomiku, která je navázána na Írán zejména v oblasti energetiky a zemědělské výroby.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Tádžikistán (292.97 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické uspořádání Tádžikistánu vychází z poslední revize ústavy v květnu 2016, kdy byly odstraněny zbývající omezení výběru prezidenta. Navíc se snížil minimální věk pro prezidentské kandidáty z 35 na 30 let. Jedním z nejdůležitějších pozměňovacích návrhů přijatých na posledním referendu byl zákaz stran náboženské a ateistické povahy.

Největší výkonnou moc má v republice prezident, který jmenuje předsedu vlády i ministry a má právo rozpustit parlament. Současná ústava počítá s sedmiletým funkčním mandátem prezidenta, který lze vykonávat maximálně dvakrát. Volby proběhly naposledy v říjnu 2020, příští by se měly konat v roce 2027. 

Hlavou vlády je předseda vlády, který je jmenován prezidentem a schválen parlamentem. 

Role parlamentu je v Tádžikistánu slabá a v zásadě jen potvrzuje politiku prezidenta. Tádžický parlament Madžlisi Oli je dvoukomorový. Madžlisi milli (dolní komora – Lidové shromáždění) má 33 poslanců, přičemž 25 poslanců je voleno místními orgány reprezentativní moci, 5 je voleno prezidentem. Madžlisi namojandagon (horní komora – Sněmovna reprezentantů) se skládá z 63 poslanců, kteří jsou voleni přímo občany. Parlamentní volby v roce 2025 opět ovládla strana napojená na prezidenta země s více než 50 % hlasů.    

Název státu:

• Republika Tádžikistán – oficiální název státu
• Džumchurii Točikiston – oficiální název v tádžičtině 
• Tádžikistán – obvyklá krátká forma názvu

Prezidentem Tádžické republiky je Emomali RAHMON.

Složení vlády:

• Předseda vlády – RASULZODA Qohir  
• První vicepremiér – XOLIQZODA Xokim Xikmatullo
• Vicepremiér – ZIYOZODA Sulaymon Rizoi
• Vicepremiér – MANSURI Dilrabo Saydullo
• Vicepremiér – USMONZODA Usmonali Yunusali
• Ministr spravedlnosti – ASHURIYON Muzaffar Kurbonmuhammad
• Ministr zemědělství – HAKIMZODA Kurbon
• Ministr vnitra – RAHIMZODA Ramazon Hamro  
• Ministr zahraničních věcí – MUHRIDDIN Sirojiddin  
• Ministr školství a vědy – SAIDZODA Rahim Hamro
• Ministr práce, migrace a zaměstnanosti – XOLMAHMADZODA Solexa
• Ministr financí – KAXXORZODA Fayziddin Sattor
• Ministr obrany – SOBIRZODA Emomali Abdurahim  
• Ministr dopravy – IBROHIM Azim 
• Ministr ekonomického rozvoje a obchodu – ABDURAHMONZODA Abdurahmon  
• Ministr zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva – ABDULLOZODA Jamoliddin Abdullo
• Ministr kultury – SATTORIYON Matlubaxon Amonzoda  
• Ministr energetiky a vodních zdrojů – JUMA Daler
• Ministr průmyslu a nových technologií – KABIROV Sherali Olimovich
• Předseda Státního výboru pro národní bezpečnost – YATIMOV Saymumin Sattorovich  
• Předseda Státního výboru pro pozemky a geodézii – XODJAZODA Orif Ashuri
• Předseda Státního výboru pro investice a správu státního majetku – RAHIMZODA Sulton Nurmahmadpur
• Nejvyšší státní zástupce – VOHIDZODA Habibullo
• Guvernér Národní banky Tádžikistánu – TOLIBZODA Firdavs
  

1.2. Zahraniční politika země

Oficiálně je zahraniční politika Tádžikistánu politikou „otevřených dveří“, mírovou a nezaujatou, a při její realizaci je Tádžikistán připraven rozvíjet přátelské vztahy a uznávat vzájemné zájmy na základě vzájemného respektu, rovnosti a vzájemně výhodné spolupráce se všemi blízkými i vzdálenými zeměmi. 

Dušanbe při rozhodování o ekonomických a politických otázkách nejvíce závisí na Rusku a Číně. Vliv Moskvy má ekonomický rozměr (RU je nyní po CN druhým nejdůležitějším obchodním partnerem), sociálně-ekonomický rozměr (v RU pracuje několik milionů tádžických pracovních migrantů), vojenský rozměr (na území TJ se nachází největší vojenská základna RU).  Ačkoliv se Tádžikistán formálně staví neutrálně k válce na Ukrajině, Rusko velmi intenzivně tlačí na udržení TJ ve své sféře vlivu. TJ vláda od roku 2015 vede jednání o možném vstupu do Euroasijské ekonomické unie, ale reálně žádné kroky učiněny nebyly. V rámci „soft diplomacie“ se RU začalo velmi silně angažovat v kulturní a vzdělávací oblasti s cílem šíření ruštiny. RU zásahy proti TJ migrantům vč. případů údajných nedobrovolných verbování do armády zvyšují ekonomická a bezpečnostní rizika. Nacionalističtí RU politici stupňují rétoriku i legislativu proti cizincům a zejména pracovním migrantům. Od útoku na koncert v Crocus City Hall předložili RU zákonodárci řadu opatření, která zpřísňují omezení pro zahraniční pracovníky a usnadňují jejich deportaci. V roce 2025 tvořily remitence od pracovníků ze zahraničí již téměř polovinu HDP Tádžikistánu. 

Lze pozorovat posílení ekonomického, politického i bezpečnostního vlivu Číny v Tádžikistánu. CN se v roce 2025 stala nejdůležitějším obchodním partnerem TJ a zároveň je největším zdrojem zahraničních investic do těžby, stavebnictví, komunikací či zemědělství. V květnu 2026 podepsali čínský prezident Si Ťin-pching a tádžický prezident Emomali Rahmon přelomovou čínsko-tádžickou smlouvu o trvalém dobrém sousedství, přátelství a spolupráci. Čína v březnu rozhodla o financování devíti nových pohraničních stanic podél afghánsko-tádžické hranice, které se přidají k nejméně 15 zařízením financovaným Čínou, postaveným v průběhu posledního desetiletí. Dle údajů Ministerstva financí dosáhl objem vnějšího dluhu země cca. 30 % HDP, přičemž podíl čínských bank tvoří asi 1/3. Čína se taktéž snaží upevňovat v zemi též svůj vliv ve sféře kultury a vzdělávání. 

V regionu Střední Asie má Tádžikistán komplexní vztahy. TJ pociťuje zvýšenou pozornost ze strany světových hráčů o spolupráci, mj. v kontextu vedlejšího efektu RU války na Ukrajině v podobě odchodu západních firem z RU trhu. V tomto kontextu dochází k posilování regionální integrace pro vytvoření lepší vyjednávací pozice. Prosazuje přitom logicky své nejsilnější odvětví – obnovitelnou energii  a nerostná bohatství. Od roku 2023 se výrazně zklidnila situace na tádžicko-kyrgyzské hranici a dohodě o demarkaci převážné většiny sporného hraničního území. Nedořešenými zůstávají rozdílné pohledy TJ a TM vedení na výstavbu vodního díla Rogun. Prezident i ministr zahraniční udržoval během roku velmi aktivní kontakty se svými protějšky ze všech zemí regionu (účast lídrů 5 SA zemí na všech summitech Střední Asie s partnery ve formátu CA5+ (USA, EU, Německo, Čína).

V r. 2025 pokračovaly EU, USA a další země západu v rozvoji vztahů s TJ ve formátech CA5+ i na bilaterální úrovni, mj. v kontextu nabízené větší vyváženosti silné orientace země na RU a CN, a to i v kontextu regionální bezpečnostní architektury s globálním dopadem (napjaté vztahy s Afghánistánem). TJ formálně zůstává jediným sousedem Afghánistánu, odmítajícím oficiální kontakty s Talibánem, neoficiálně v je udržována křehká rovnováha. Na jedné straně Dušanbe rozvíjí ekonomické vazby s Afghánistánem, z nichž nejdůležitější jsou dohody o dodávkách elektřiny, díky nimž TJ v posledních letech vyváží stále větší množství elektřiny na jih. TJ se pokládá za ochránce zájmů etnických Tádžiků, kteří tvoří zhruba čtvrtinu afghánské populace.

V poslední době dochází k posilování vztahů s Íránem, Ázerbájdžánem či zeměmi Perského zálivu. Tádžikistán se staví proti válce Izraele a USA proti Íránu. 

Tádžikistán je členem WTO od roku 2013.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel – odhad k 1.5.2026 – 11,04 mil. (růst – 1,74 %)

Hustota obyvatelstva – 77,0 osob/km² (2026)

Odhadované věkové rozložení obyvatelstva v roce 2026:

• 0-14 let: 36,3% 
• 15-64 let: 59,6% 
• 65 let a více: 4,1% 

Střední délka života je 69,9 let u mužů a 74,5 letu u žen. 

Osídlení je velmi nerovnoměrné, na 7 % území žije 90 % obyvatelstva. Nejhustěji jsou osídleny hlavní město Dušanbe, Gissarské údolí, údolí řeky Vachš a okolí města Chudžand. Na druhé straně v Horno-Badachšánské autonomní oblasti, která zaujímá 45 % území Tádžikistánu žije jen 3,4 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva činí 28,7 %, oproti 71,3 % venkovského obyvatelstva.

Národnostní složení je velice pestré, jak je ostatně v regionu obvyklé. Žije tu asi 140 národností. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2020 bylo: 86,1 % Tádžiků, 13,5 % Uzbeků, 0,3% – Rusů, 0,4 % – Kyrgyzů, Arabů aj. Ovšem poměr národností se mění s návratem obyvatelstva jiných národností po občanské válce, takže podíl Tádžiků se relativně snižuje.

96,7 % obyvatelstva vyznává islám, zbytek jiná náboženství. 

Podle ústavy je úředním jazykem tádžičtina a ruština je jazykem dorozumívacím. Ovšem ruštinu ovládá především obyvatelstvo měst. Na venkově se používá jen omezeně. Výjimkou je oblast Pamíru, kde každé údolí hovoří svým dialektem, který je v jiném nesrozumitelný, přičemž všichni se považují za ty nejpravější Tádžiky. Výsledkem je, že mezi sebou komunikují rusky. Navíc je znalost ruštiny podpořena ruským satelitním vysíláním, neboť domácí sem nezasahuje. Příslušníci národností mají právo používat svůj rodný jazyk, nejčastěji používaným menšinovým jazykem je uzbečtina – zejména okolo města Kurgan-Tjube a v Sogdijské oblasti. Ovšem spisovná tádžičtina (v podstatě fársí s rusismy) se značně liší od hovorové tádžičtiny používané v sousedních státech, zejména Afghánistánu a Uzbekistánu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Tádžikistán vykázal v roce 2025 opět robustní hospodářský růst s výrazným nárůstem o 7,29 %. Dále rostou příjmy z vývozu zlata a dalších nerostů a dochází k nárůstu kapacit zpracování nerostů, dále pokračují výdaje na veřejnou infrastrukturu. Dále významně přispívá domácí spotřeba a domácí investice, konkrétně prodej spotřebního zboží a stavebnictví. Pozitivní hodnoty vykazuje také průmyslová výroba (především potravinářství a těžební průmysl, u něho však dochází ke zpomalení z důvodu omezení těžby uhlí). Ekonomika je velmi silně závislá na přílivu remitencí pracovních migrantů (především z Ruska). Domácí poptávka přispívá zároveň ke zvýšení dovozu a v důsledku toho k prohloubení obchodního deficitu. Dále roste dovoz a zvyšuje se deficit zahraničního obchodu, což má negativní dopad na stabilitu platební bilance země. Hlavní položky v dovozu Tádžikistánu jsou dlouhodobě paliva, železo a ocel, stroje a mechanická zařízení, kovy a chemikálie. Země vyváží především zlato, bavlnu, vzácné kovy, rudy a strusku, hliník, textilní produkty, ovoce a zeleninu.

Inflace zůstává pod kontrolou. V březnu 2025 činila míra inflace 3,4 %. Ceny v zemi od začátku roku vzrostly o 1,3 %, a to především díky potravinářským výrobkům (+2 %) a službám (+1,8 %), zatímco nepotravinářské zboží zůstalo relativně stabilní. Tádžikistán oznámil přechod na režim cílování inflace a stanovil si střednědobý inflační cíl ve výši 5 %. Ekonomiku Tádžikistánu silně ovlivňují státní podniky (SP), kterých je více než 1 000 registrovaných a více než 600 ve vlastnictví státu. SP zastávají prominentní postavení v klíčových odvětvích, jako je těžba, energetika a telekomunikace, přičemž 10 největších SP drží 97 % celkových aktiv SP.

Směnný kurz národní měny Tádžikistánu zůstává vůči rublu i dolaru poměrně stabilní. Centrální banka Tádžikistánu zachovává úrokovou sazbu na úrovni 10 %. Inflace je zůstává mírná, okolo 5 %. V roce 2025 se populace Tádžikistánu zvýšila na 10,79 mil. obyvatel a HDP na obyvatele v paritě kupní síly přesáhl 5856,9 USD. 

Klíčovými výzvami ekonomiky Tádžikistánu i nadále zůstávají: růst ekonomiky a zejména vytváření statisíců nových pracovních příležitostí, diverzifikace a modernizace ekonomiky, nahrazování dovozů (lokalizace výroby) a přilákání zahraničních investic.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Růst ekonomiky Tádžikistánu v roce 2025 dosáhl mimořádně silné hodnoty 8,4 %, byl podpořen soukromou spotřebou a vývozem drahých kovů, přičemž klíčovým tahounem byla domácí poptávka. Celkový nominální hrubý domácí produkt země vzrostl na 176,9 mld. somoni (přibl. 19 mld. USD). Zvýšení minimálních mezd, platů ve veřejném sektoru, důchodů a stipendií, které vstoupilo v platnost 1.9.2025 poskytlo další podporu domácí kupní síle. Silná domácí poptávka usnadnila růst dovozu (18,6 %) v 2025. V důsledku toho země zaznamenala další prohloubení obchodního deficitu ve výši 35 % HDP.

Příjmy dosáhly 50,0 mld. somoni (cca 4,7 mld. USD). To představuje mimořádný meziroční nárůst o 15,4 až 27,9 % v různých čtvrtletích ve srovnání s předchozími obdobími, který byl způsoben digitalizací daní, lepším výběrem cel a robustním domácím růstem. Výdaje dosáhly celkem 51,6 mld. somoni (cca 4,85 mld. USD).Výdaje vzrostly o 17 % oproti předchozímu fiskálnímu cyklu. Na straně výdajů se investice do fixního kapitálu meziročně zvýšily o 8,1 %, což odráží probíhající stavební práce související s projektem Rogunské elektrárny a pokrok v dalších infrastrukturních projektech. Rozpočet skončil s konečným strukturálním deficitem, který se nacházel hluboko v udržitelném pásmu 2,5 % HDP. Vzhledem k mimořádně vysokým příjmům v první polovině roku si však vláda dočasně udržela masivní přebytek ve výši 2,5 miliardy somoni (0,2 miliardy EUR).

Veřejný dluh Tádžikistánu na konci roku 2025 činil přibližně 3,6 mld., což představuje zhruba 32,0 % HDP země. Z toho 89 % tvořily externí závazky, přičemž 70 % z toho jsou úvěry vázané na investiční projekty, zatímco 16 % pocházelo z eurobondů. V roce 2025 dosáhl přebytek běžného účtu 14,5 % HDP (historické maximum o 1,0 mld. USD).

Export Tádžikistánu byl skromný a v roce 2025 dosáhl celkem 2,4 mld. USD. Mezi klíčové exportní položky patří rudy a koncentráty drahých kovů, hliník a bavlněné vlákno. Dovoz naopak dosáhl 8,3 mld. USD a pokrýval široké spektrum produktů, včetně spotřebního zboží, technologického vybavení, paliv, maziv a zemědělských surovin. Stále platí vysoké poměry remitencí k HDP v posledních letech: v roce 2025 téměř 50%.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Tádžikistánu tvoří Národní banka, komerční banky a nebankovní finanční organizace. Národní banka Tádžikistánu plní emisní funkce, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Tádžikistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. K 31. květnu 2026 působilo v Tádžikistánu 69 úvěrových finančních organizací, včetně 18 tradičních bank, 1 islámské banky, 26 mikroúvěrových depozitních organizací, 2 mikroúvěrové organizace a 23 mikroúvěrových fondů.

Nejvýznamnějšími komerčními bankami jsou Amonatbank, Orienbank, BankEschata, Sochibkorbank, Pervyj mikrofinansovyj bank, Bonki rushdi Točikiston, Chalyk Bank Tadžikistan, Kafolatbonk, Bank Arvand, Bank Azija, dceřiná banka Pákistánské národní banky v Tádžikistánu, pobočka iránské banky Tidžorat v Tádžikistánu, Spitamen Bank, Mezinárodní banka Tádžikistánu, KommercbankTadžikistana, AlifBank.

K 1. 3. 2026 činila celková aktiva úvěrových finančních institucí 59,2 mld. somoni (5,3 mld. USD), zůstatek úvěrového portfolia úvěrových finančních institucí činil 24,1 mld. somoni (2,3 mld. USD) . Refinanční sazba byla od 29. 1. 2026 snížena na 0,5 % a stanovena na úrovni 7,0 % ročně. V bankovním sektoru Tádžikistánu se postupně provádí digitalizace, zavádění nových technologií a systém online-platby.

Očekává se, že Národní banka Tádžikistánu (NBT) bude pokračovat v trendu uvolňování měnové politiky. Růst HDP Tádžikistánu by měl být robustní, podpořen investicemi a spotřebitelskou poptávkou.

Další podrobnosti k bankovnímu systému jsou k dispozici na stránkách Národní banky Tádžikistánu: https://nbt.tj/en/banking_system/banks.php

2.4. Daňový systém

Nový daňový řád vstoupil v Tádžikistánu v platnost 1. 1. 2022. Od 1.1.2024 byla standardní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v Tádžikistánu snížena na 14 %. Podle zaváděných úprav „pro zdanitelná plnění a zdanitelný dovoz od 1.1.2024 do 31.12.2026 je standardní sazba daně z přidané hodnoty stanovena na 14 % a od 1.1.2027 na 13 %. V novém vydání daňového řádu se počet daní snížil z 10 na 7. V Tádžikistánu se daně dělí na celostátní a místní.

Celostátní daně se změnily v roce 2024:

• daň z příjmů fyzických osob (do 140 somoni činí sazba daně 8 %, nad 140 somoni 13 %, pro nerezidenty – 25 %)
• daň ze zisku právnických osob: pro výrobní podniky – 13 %, pro ostatní podniky – 18 %, pro nerezidenty – od 5 % až do 25 %
• daň z přidané hodnoty – 14 %
• spotřební daň
• sociální odvody (zdravotní a sociální pojištění), fyzické osoby odvádějí 25 %
• půdní daň, od 180 do 500 somoni za jeden hektar
• daň z využívání ložisek nerostného bohatství; u drahých kovů činí 10 %
• daň z nemovitostí od 3 do 12 %
• daň z vlastnictví motorových vozidel od 7,5 % do 15 %
• silniční daň, 1 % z nákladů na dopravu
• daň z prodeje bavlny a hliníku, 10 % resp. 3 %

Místní daně:

• daň z nemovitostí fyzických osob, od 3 % do 25 %
• daň k udržování veřejné hromadné dopravy od 1 % do 14,5 % záleží na výkonu motoru

Průměrný roční podíl daně z příjmů fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty je víc než 70 %. Ve struktuře daní na začátku roku 2025 byl podíl DPH 40%, podíl daně z příjmů 29% a podíl ostatních daní 31%. Sociální daň je povinná platba placená pojistiteli (zaměstnavateli) na sociální pojištění ve výši 20% a pojištěnými osobami (zaměstnanci) ve výši 1%.

Od cla a DPH (50 %) byl osvobozen dovoz některých strojů a spec.vozidel, jejich náhradní díly nakupované na úkor rozpočtu. Výběr daní v roce 2025 překonal původní vládní plány o 15,6 %, úspěch byl způsoben plněním rozpočtu 8,4% hospodářský růst země, spuštění 400 nových průmyslových podniků, administrativní tlak na omezování šedé ekonomiky a masivnízavádění bezhotovostních plateb prostřednictvím elektronických peněženek. [

Celková částka vnitřních daní, které podnikatelské subjekty v loňském roce využily jako dávky, dosáhla 7,4 mld. somoni (přibližně 680 milionů USD – asi 27 % vnitřních daní). Podle daňového výboru obdržel státní rozpočet země v roce 2024 z vnitřních daní a dalších povinných plateb 20 mld. 426 mln. somoni (přibližně 1,9 mld. USD).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Zahraniční obchod ČR s Tádžikistánem se pohybuje na nízké úrovni. V roce 2025 pokračoval nárůst exportu z ČR do Tádžikistánu. Mezi hlavními exportními položkami byly desky, folie a jiné výrobky z plastů, kosmetiku (přípravky na vlasy, holení, mýdla), osobní automobily, trubky a další. Import zboží z Tádžikistánu se dlouhodobě pohybuje na velmi nízké úrovni. ČR z Tádžikistánu dovážela především kovy, oděvy, (sušené) ovoce, ořechy a další podobné zboží. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Tádžikistán patří mezi zvýhodněné země v rámci evropského programu GSP EU a využívá poskytnuté EU preference a úlevy. V roce 2025 došlo ke zvýšení vzájemného obchodního obratu EU a Tádžikistánu, rostl jak export, tak i import. Z evropských zemí obchoduje Tádžikistán primárně s Německem, Švýcarskem (dovoz drahých kovů z TJ), Itálií, Nizozemskem, Velkou Británií a Belgií. Hlavní položky v dovozu TJ ze zemí EU byly základní kovy (87 %), následované textilem (6 %) a minerálními výrobky (5 %). TJ vyváží do EU kovy, paliva a těžební výrobky, hliník, bavlnu a textilní výrobky, stroje, přírodní a kultivované perly aj.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2025 Tádžikistán obchodoval se 121 zeměmi světa. Vzhledem ke geografické poloze, logistice, historickým vazbám atp. je pro Tádžikistán klíčový především obchod se zeměmi mimo EU. Vývoz zboží z Tádžikistánu v roce 2025 dosáhl celkové hodnoty 2,44 miliardy dolarů (růst o 26 %). Hlavními dovozci země v roce 2025 byly Čína (21,1 %), Nizozemsko (16,3 %), Švýcarsko (13,3 %), dále Uzbekistán (11,1 %), Rusko (10,1 %) Japonsko, Irán, Pákistán, Afghánistán a další. Dovoz zboží do Tádžikistánu v roce 2025 činil 8,30 miliardy dolarů (růst o 18,6 %). Hlavní dovozní a vývozní položky jsou podobné jako v případě obchodu se zeměmi EU.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Tádžikistán se snaží vytvářet pobídky pro rozvoj podnikatelského sektoru ze strany domácích i zahraničních investorů. Aktuálně jsou v zemi 4 volné ekonomické zóny: SEZ „Pyanj“ – 401 ha (oblast Khatlon), SEZ „Dangara“ – 521 ha (oblast Khatlon), SEZ „Sughd“ – 320 ha (region Sughd), SEZ „Ishkoshim“ – 200 ha (GBAO). Na území svobodných ekonomických zón mohou podnikat subjekty bez ohledu na formu vlastnictví a jsou osvobozeny od všech druhů zdanění stanovených Daňovým zákonem RT, s výjimkou sociální daně a daně z příjmů fyzických osob. Podrobněji viz: https://tajinvest.tj/ru/

V roce 2025 zaznamenal TJ nárůst přílivu FDI, který dosáhl 6,93 mld. USD, což je nárůst o 35,1 % oproti předchozímu roku. Tento příliv byl poháněn investicemi z Číny a Ruska, a největší část byla soustředěna v Dušanbe. FDI do republiky pocházely především z Číny – 294,1 mln. USD, USA – 118,9 mln. USD, Velké Británie – 51,1 mln. USD, Ruska – 28,9 mln. USD. Mezinárodní instituce: přes 70 % FDI na 82 státních invest. projektů. World Bank (USA) – 1,7 mld. USD (36,9 % z celkového objemu projektů), ARB (Japonsko/USA) – 914,7 mil. USD (19,5 % projektů), EBRD a EU – 658,1 mil. USD (14,1 % projektů).

Energetika a hydroenergetika absorbuje největší objem celkového zahraničního kapitálu. Vláda TJ využívá masivní finanční podporu k modernizaci rozvodných sítí a výstavbě nových zdrojů (vlajkový projekt Rogun a zelená energie).

ZÚ Taškent neeviduje žádné FDI českých subjektů v TJ. Příležitosti se nabízí např. v energetice (modernizace a budování malých a středních vodních elektráren nebo nejrůznějších průmyslových odvětvích).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Tádžikistánem, ratifikovaná 1. 1. 2010, zahrnuje široké spektrum otázek, jako je obchod zbožím, hospodářská spolupráce včetně podpory a ochrany investic, energetika, životní prostředí, doprava, cestovní ruch a další.

Tádžikistán je v současné době účastníkem standardního režimu GSP EU, ale projevil zájem o vstup do režimu GSP+ v blízké budoucnosti. Světová banka ale považuje zemi za ekonomiku s nízkými příjmy kvůli nízkému objemu HDP na obyvatele. Tádžikistán značně využívá preference poskytované v rámci GSP. Asi 98 % zboží se dováží se sníženými tarify.

V roce 2024 EU a Tádžikistán uzavřely jednání o Dohodě o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA), což představuje významný krok v jejich vztazích.

Smlouvy s ČR

Ke dnešnímu dni platí mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán následující dohody a vládní smlouvy:

Smlouva o zamezení dvojího zdanění z 7. 11. 2006

Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z 11. 2. 1994

Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Tádžikistánu z 11. 2. 1994

Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy z 26. 11. 2014

Memorandum o spolupráci mezi MZV ČR a MZV Republiky Tádžikistán z 1. 12. 2016

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o spolupráci v letecké dopravě z 1. 12. 2016

Během návštěvy prezidenta M. Zemana v Tádžikistánu v listopadu 2014 bylo podepsáno společné prohlášení prezidentů. Rozjednány mezi oběma zeměmi jsou: protokol o změně dohody o podpoře a ochraně investic smlouva o mezinárodní silniční dopravě.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce pro TJ směřuje jak z EU, UNDP, Asijské rozvojové banky (ADB), Islámské rozvojové banky a dalších. Vzhledem k omezení rozpočtu pro tuto kapitolu ustupuje role organizací z USA. CZ firmy se mohou do rozvojové spolupráce zapojit prostřednictvím jednotlivých programů realizovaných uvedenými organizacemi. Prioritními sektory jsou dopravní infrastruktura, zdravotnictví, vzdělávání, rozvoj zemědělství/venkovských oblastí, zelené technologie a energetika, kultivace podnikatelského prostředí aj.

Rozvojový program EU v Tádžikistánu na období 2021–2027 se zaměřuje na odvětví zdravotnictví, vzdělávání, řízení veřejných financí, vodohospodářství, energetika a zemědělství. Suma pomoci EU na období 2021–2024 činí 91 mil. EUR. Prioritními jsou 3 oblasti: inkluzivní zelená a digitální ekonomika; lidský rozvoj; řízení přírodních zdrojů. Klíčová do budoucna bude iniciativa Global Gateway. V roce 2023 zavedla EU nový pokročilý nástroj financování pro TJ, který zahrnuje přímé převody dotačních fondů EU do vládní pokladny. První ve výši 4 mil. EUR byla vyplacena dne 24.1.2024, aby pomohla urychlit prioritní reformní opatření. TJ a EU se dohodly na finančním balíčku pro rozpočtovou podporu ve výši 29,8 milionu EUR, přičemž do roku 2026 jsou plánovány další tři roční platby.

EBRD v TJ v roce 2025 realizovala projekty v hodnotě asi 16.8 mld. EUR (přes 640 projektů, stabilizace/obnovení důvěry v bankovnictví, rozvoj soukromého podnikání, zlepšení spolehlivosti a kvality komunálních služeb a dodávek energie a energetickou účinnost). Aktuální projekty EBRD je možné nalézt na zde.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Obranný a bezpečnostní sektor

Tádžikistán posiluje svou odolnost pro případ, že by se vznítila doutnající regionální bezpečnostní situace. Obranný průmysl se proto stává klíčovou prioritou vlády. Armáda, jejíž poměrně zastaralá sovětská technika je doplněná o čínské systémy, se kromě konvenčních hrozeb potýká s vysokým rizikem terorismu. Přestože je pro zemi zásadní spolupráce s Ruskem, Čínou a USA, hledá i cesty k diverzifikaci a vylepšení svého vybavení. Pro české firmy se tak otevírají příležitosti v modernizaci techniky, dodávkách náhradních dílů či výcviku.

Energetika

Tádžikistán, země s jedním z největších hydroenergetických potenciálů na světě, velmi proaktivně čelí výzvě proměnit svůj energetický sektor v moderní a udržitelný systém. Zatímco v létě produkuje elektřinu s přebytkem, v zimních měsících se potýká s chronickým nedostatkem, který ohrožuje stabilitu dodávek pro více než milion obyvatel. Klíčem k řešení je modernizace zastaralé infrastruktury, výstavba nových vodních a solárních elektráren a prohloubení regionální spolupráce. Pro české firmy se tak otevírají příležitosti v modernizaci, výstavbě a rozvoji energetických sítí.

Zemědělství a potravinářství

Zemědělství je v Tádžikistánu jedním ze čtyř klíčových sektorů, které mají stimulovat ekonomický růst a modernizaci země. Přestože jen malá část území je vhodná pro zemědělskou produkci, odvětví zaměstnává téměř polovinu obyvatel a tvoří významnou část HDP. Země se snaží vyvážit rostoucí domácí poptávku s ambicemi stát se významným exportérem sušeného i čerstvého ovoce a ořechů. Výzvou zůstávají klimatické změny, které ohrožují potravinovou bezpečnost a vyžadují investice do moderních zavlažovacích systémů a odolnějších plodin.

Zdravotnictví a farmacie

Tádžikistán, který dováží téměř všechny léky, se snaží posílit vlastní farmaceutický průmysl a snížit závislost na zahraničí. Státní program podpořený daňovými úlevami a odbouráváním cel láká investory, včetně těch českých, kteří mohou nabídnout moderní technologie, vybavení nemocnic či školení personálu. Soukromé kliniky, zejména v hlavním městě, se stávají důležitými partnery, zatímco venkovská oblast stále čelí nedostatku moderní péče. Pro české firmy se tak otevírají příležitosti v modernizaci zdravotnického systému i lokalizaci výroby léků.

Dopravní infrastruktura

Tádžikistán usiluje o proměnu v regionální dopravní uzel a investuje do modernizace silniční sítě i elektrifikace dopravy. Klíčové projekty, jako je předčasně dokončená silnice Kalai Khumb–Vanj–Rushan s tunely a mosty, zkracují tranzitní časy a otevírají nové obchodní cesty směrem k Číně, Uzbekistánu a Afghánistánu. Země urychluje přechod na elektromobilitu – v Dušanbe již jezdí stovky elektrických taxíků a desítky autobusů, a do roku 2028 má vzniknout přes tisíc dobíjecích stanic. Pro české firmy se tak nabízejí příležitosti v dodávkách technologií, řídicích systémů či dílčích infrastrukturních projektech, přičemž klíčovým faktorem zůstává cena a dostupnost financování.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Tádžikistán je osobitou zemí, která díky perským kořenům svých obyvatel vykazuje jisté odlišnosti ve srovnání s ostatními zeměmi Střední Asie. Obchodování s Tádžikistánem je perspektivní, ale bohužel se jedná o jednu z nejchudších zemí světa, a proto je vstup na tento trh zatím dost komplikovaný, nákladný a zejména časově náročný. V zemi v posledních letech probíhají velké změny a reformy, ale i tak jsou kultura jednání a podnikatelské prostředí velmi specifické. V komunikaci s Tádžiky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Znalost ruštiny je základní podmínkou pro nastavení efektivních obchodních vztahů, stejně tak jako využívání služeb místního zástupce/partnera firmy.

4.2. Oslovení

Vzhledem k dominantní roli státu v ekonomice je pravděpodobné, že potenciální partner bude některá ze státních společností. V takovém případě může být efektivní oslovení oficiálním dopisem či diplomatickou nótou prostřednictvím zastupitelského úřadu. Obchodní komunikaci je vhodné vést co možná nejvíce napřímo a často se připomínat. Telefonická urgence je naprosto běžná. Výhodné je stanovit si již na začátku kontaktní osoby, a přes ně veškerou obchodní komunikaci směřovat, aby bylo jasné, kdo, za co, a kdy zodpovídá. V případě zájmu umí být tádžičtí partneři proaktivní a operativní, v opačném případě se odmlčí. 

Vyhledávání kontaktů a informací na internetu není příliš efektivní, mohou být neaktuální či úplně bez webových stránek. V Tádžikistánu se klade důraz na osobní kontakt. Bez osobního jednání obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání je nejvhodnější sjednat s dostatečným předstihem, v případě jednání se státními institucemi/subjekty je nutná oficiální diplomatická nóta prostřednictvím zastupitelského úřadu, v případě soukromých firem standardním způsobem, tedy e-mailem (dopisem zaslaným emailem a telefonickým potvrzením). Přesný čas jednání však bude z tádžické strany potvrzen na poslední chvíli nebo se bude neustále měnit a posouvat. 

Vhodným místem pro setkání je sídlo společnosti (kancelář), nebo veřejný prostor (např. restaurace). Tádžici nejsou zvyklí pracovat od brzkých ranních hodin, standardní dobou pro nejranější schůzku je cca 9-10. hodina dopolední. Vhodným aranžmá může být společný oběd. Čas jednání se odvíjí od programu a objemu projednávaných témat, ale ideální je schůzku udržet v celkovém čase 60 až 90 minut. Na začátku schůzky je žádoucí výměna vizitek. Slušností je vizitku uchopit oběma rukama, poděkovat, přečíst si její obsah, a ujistit se, že vyslovujete jméno obchodního partnera správně, až poté ji důstojně uložit. Dary jsou v Tádžikistánu běžné, ale záleží, jaký chcete udělat dojem. Při pozvání na oběd, který hradíte, by mohl dar působit poněkud okázale, nebo u partnera vyvolat obavu před určitým nátlakem. Dar je proto vhodnější předat již po nějakém čase a úspěšném jednání, aby obchodní partner věděl, že si spolupráce považujete a přikládáte jí adekvátní důležitost. V případě, že schůzka probíhá v restauraci, je v otázce alkoholu lepší počkat na aktivitu tádžického partnera (někteří Tádžici ho aktivně konzumují, jiní dle pravidel islámu ne). 

Dresscode – oblečení je vhodné zvolit standardní, pokud možno co nejvíce formálí. Tádžičtí muži (v Dušanbe) nosí oblek či formální oblečení i mimo pracovní příležitosti a zakládají si na elegantním a upraveném vzhledu. Tádžické ženy nosí tradiční oděv, ale většinou při mimopracovních příležitostech, ne na oficiálních schůzkách. Během jednání se chovají k ženám velmi zdvořile, s podáním ruky většinou vyčkávají na gesto ženy a zatím jako akt pozdravu přikládají otevřenou dlaň pravé ruky na srdce/hruď a lehce se ukloní. Pokud žena nechce podávat ruku, může toto gesto opětovat. 

Tádžici na sobě při jednání nedávají znát emoce, doporučuje se zrcadlení této taktiky. V důsledku pandemie COVID-19 se i v Tádžikistánu rozšířila videokonferenční jednání, není tedy ničím neobvyklým, pokud byste obchodnímu partnerovi navrhli online setkání. Doporučuje se v dostatečném předstihu ověřit jeho disponibilitu, a především kvalitu internetového připojení (a využívané aplikace), neboť v zemi internetové připojení nedosahuje úrovně dle evropských standardů. Tádžikové jsou obecně zdatnými obchodníky, a pokud jim na obchodu s českou stranou záleží, zjistí si předem všechny dostupné informace. Bude je zajímat především konečná cena, ale otázku nepoloží ihned, v úvodní části, ale spíše jako by mimoděk během rozhovoru o podrobnostech obchodu. Konečná částka za dodávku však při rozhodování o její realizaci obvykle hraje rozhodující roli. Tádžikistán je výsostně byrokratizovanou a hierarchizovanou společností, a proto má hlavní slovo ředitel firmy/úřadu, při veřejných akvizicích má pak konečné slovo prezident (jeho kancelář).

4.4. Komunikace

Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že korupce a nepotismus, složitý byrokratický systém a nepřehledné předpisy budou příčinou častých zdržení, změn činěných na poslední chvíli bez předchozího ujednání, a průtahů ve vyřizování i velice běžných záležitostí. Čas nemá pro Tádžiky zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; nenechat se odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Tádžikové dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí. Potrpí si na „neformální“ komunikační kanály, např. aplikace WhatsApp, kdy si po určité době mohou chtít vyměňovat zprávy i o tématech s obchodem nesouvisejících (rodina, zdraví, zdvořilosti), po tom, co se seznámíte a dojde k navázání přímého kontaktu. Aktuálně je velmi rozšířeným trendem, namísto klasického volání, výměna hlasových zpráv nahraných a odeslaných prostřednictvím komunikačních aplikací.

V zemi je kromě tádžičtiny běžně rozšířena ruština a bývá hlavním komunikačním jazykem se zahraničními partnery. S mladší generací a Tádžiky, kteří studovali v zahraničí, je možné komunikovat anglicky. Vždy je důležité upřesnit si komunikační jazyk dopředu a mít případně tlumočníka.

Tádžikové kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Konverzace většinou začínají dotazem na to, jak se partnerovi daří, co rodina a zdraví. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán často značně nadsazenými zdvořilostními frázemi obsahujícími chválu a uznání partnerovi. Obecně platí, že Tádžici velmi reagují na jakoukoli chválu, laskavost a péči. Váš živý zájem o tádžickou kulturu nebo jen pozornost k životu konkrétního člověka každý Tádžik velmi ocení. Nesouhlas či nelibost bývají naopak vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením. Tádžikové se snadno zapálí novým nápadem, ale také mohou jeho realizaci na půli cesty opustit, protože se nadchnou pro něco nového. Ve svých profesních aktivitách Tádžikové milují rozmanitost a pravidelnou změnu povinností, které jsou jim přiděleny. Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství, je normální nejprve „skromně“ odmítat, a přijmout až na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.

Během konverzace není vhodné negativně komentovat téma politiky v Tádžikistánu, prezidenta a jeho rodiny, kritizovat, poučovat o lidských právech a podobně. Tádžikové jsou velmi hrdý a temperamentní národ, a proto mohou negativní připomínky vyvolat silné reakce. 

4.5. Doporučení

Pokud se chystáte obchodovat a navazovat vztahy s Tádžikistánem, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti, rozhodně nečekejte rychlý či bezproblémový průběhu. Je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro úspěšná jednání je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravte se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu může trvat velmi dlouho (i řadu let). Zvýšenou pozornost věnujte platebním podmínkám, i po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu. Tádžikistán se vyznačuje přítomností korupce, což vyplývá mimo jiné ze značného vlivu státu v ekonomice.

Při jednání se Tádžikové chovají podobně jako ostatní národy Střední Asie, ale jejich perské kořeny je trochu odlišují a nepatrně přibližují kultuře západní. Jsou otevření, přímí a hrdí. Není třeba při jednání dodržovat nějaké zvláštní zvyklosti, je však nutno ctít jejich bohatou a dlouhou historii a respektovat islám. Je rovněž třeba respektovat jejich historické, jazykové i současné ekonomické a politické vztahy k Rusku, Iránu, Afganistánu či dalším zemím. 

4.6. Státní svátky

Státní svátky:

Nový rok – 1. leden

Den armády – 23. únor

Den žen – 8. březen

Navruz – 21. březen

Svátek práce – 1. květen

Den vítězství – 9. květen

Den národní jednoty – 27. červen

Den nezávislosti – 9. září

Den Ústavy Tádžikistánu – 6. listopad

Den prezidenta republiky Tádžikistán – 16. listopad

Den státní vlajky Tádžikistánu – 24. listopad

Pohyblivé státní svátky:

Ramadán

Eid Al Fitr, neboli Idi Fitr (oslavy konce Ramadánu)

Eid Al Adha (Den obětí)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Při vstupu na trh Tádžikistánu je důležité mít spolehlivého místního partnera. Záleží na konkrétním oboru a formě podnikání (export, společný podnik, investice), ale vzhledem k dominantnímu postavení státu v ekonomice je vhodné postupovat v součinnosti s oficiálními úřady. např. prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Tádžikistánu, Ministerstva průmyslu a nových technologií Tádžikistánu nebo Obchodní a průmyslové komory Tádžikistánu. Je rovněž možné navazovat kontakty s celou řadou obchodních firem. Vždy je však důležité při uzavírání konkrétního obchodního případu ověřit, zda: daný výrobek nespadá mezi ty, u kterých je dovoz resp. vývoz státem regulován (nutnost speciální licence, obchod vyhrazen pouze pro některé organizace, vývoz, dovoz či přeprava zakázány; zda má partner k obchodování s nabízenou komoditou opravdu přístup a oprávnění; zda má partner reálnou možnost získat volně směnitelnou měnu; má vlastní devizový účet a dostatek domácí měny pro směnu).

Obchodní sítě a prodejní kanály v evropském pojetí v Tádžikistánu vznikají, proto je vstup jejich prostřednictvím zatím velmi omezený. Využívání místních zástupců je běžnou praxí a většina firem tento postup uplatňuje. Pro prosazení nabízeného zboží/služeb v zemi jsou důležité osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud tádžický obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny (tádžičtiny), používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy.

Užitečné informace a kontakty na Celní správu Tádžikistánu je možné nalézt na webu: https://customs.tj/ 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Registrace společného podniku (SP) 

Neexistuje omezení výše zahraničního podílu v SP (může dosáhnout 100%).

Proces založení společnosti je však administrativně poměrně náročný a zahrnuje několik navazujících kroků, které je nutné realizovat postupně prostřednictvím příslušných státních orgánů. Registrace probíhá zejména prostřednictvím jednotného registračního systému („single window“) a zahrnuje zápis do obchodního rejstříku, statistickou registraci a registraci u daňových orgánů. Jedná se o tři hlavní kroky, které na sebe navazují a nedají se řešit paralelně. Přitom jsou požadovány následující dokumenty:

K založení společnosti je zpravidla nutné předložit zejména:

• žádost o registraci,
• zakladatelské dokumenty (zakládací listina, společenská smlouva),
• doklady totožnosti zakladatelů,
• potvrzení o zaplacení příslušných správních poplatků,
• případně další dokumenty dle požadavků konkrétních úřadů.

Po registraci může společnost otevřít bankovní účet a zahájit činnost. Součástí procesu je rovněž získání identifikačního čísla daňového poplatníka a registrace u příslušného statistického orgánu.
V případě, že společnost hodlá realizovat zahraničně-obchodní aktivity (např. export nebo import), může být vyžadována doplňující registrace u Ministerstva ekonomického rozvoje a obchodu, případně splnění dalších podmínek podle povahy podnikatelské činnosti.

Založení kanceláře, reprezentace

K založení kanceláře, popř. zastoupení zahraniční firmy musí být předloženy Ministerstvu ekonomického rozvoje a obchodu následující dokumenty: žádost, ve které je uveden účel založení kanceláře či reprezentace a popis firmy, kopie zakládající listiny v ruském jazyce, která musí být ověřena konzulátem TJ v zemi, kde je firma zaregistrována, výpis z obchodního rejstříku země, kde je firma zaregistrována, garanční dopis banky firmy, potvrzení o zaplacení registračního poplatku do Republikového devizového fondu.  Zvláštní komise MEO prověří předložené dokumenty schvalovaného subjektu a následně vydá kanceláři nebo reprezentaci příslušnou licenci.

Podrobnější informace na https://alpschase.com/registratsiya-kompanii-v-tadzhikistane/

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Tádžikistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Tádžikistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače. Kromě toho působí v v zemi různé reklamní, marketingové a consultigové společnosti. Reklamní a propagační agentury využívají standardní prostředky a formy, jako jsou inzeráty v tisku, reklamní plochy na billboardech, spoty v televizi či rádiu. V posledních letech je především mezi mladou populací stále populárnější propagace prostřednictvím sociálních sítí (Instagram, FB, Telegram, WhatsApp).

Kontakt jedné z hlavních marketingových společností v TJ: http://marketing.agentstva.tj/ 

Tak jako u většiny středoasijských států, ani v Tádžikistánu se většina obchodních transakcí neuzavře bez osobní přítomnosti a kontaktů. Doporučuje se akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály připravit také v ruštině. 

Je zakázána reklama na alkoholické nápoje, tabák a tabákové výrobky, pornografické audio, video a tiskoviny, kojeneckou výživu a kojenecké lahvičky, dudlíky, omamné látky a psychotropní látky, vojenské zbraně, služební zbraně, střelivo a vojenské vybavení, léky na předpis, ale i srovnání léků s jinými léky v jejich reklamě.

Zákon o reklamě, který přesně reguluje pravidla reklamy : http://ncz.tj/content/%D0%B7%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%BD-%D1%80%D0%B5%D1%81%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B8-%D1%82%D0%B0%D0%B4%D0%B6%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD-%D0%BE-%D1%80%D0%B5%D0%BA%D0%BB%D0%B0%D0%BC%D0%B5

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tádžikistán je od roku 2013 členem WTO. 

Tádžikistán v oblasti ochrany duševního vlastnictví přijal řadu zákonů, které odpovídají světovým standardům. Kromě Ústavy, občanského zákoníku a mezinárodních smluv přijal Tádžikistán speciální předpisy upravující tuto problematiku. Patří zde zákony „o vynálezech“, „o průmyslových vzorech“ a „o ochranných známkách“. V souladu se zákony „o vynálezech“ a „o průmyslových vzorech“ byl zřízen Patentní úřad, kterému byla svěřena právní ochrana vynálezů a průmyslových vzorů. V rámci něho je vytvořena Apelační rada, která je prvoinstančním orgánem pro řešení sporů, které vyplývají z vynálezů a průmyslových vzorů. Rozhodnutí tohoto orgánu lze napadnout u soudu do 6 měsíců od vydání rozhodnutí. Zákon též zřizuje institut patentových zástupců, jejichž prostřednictvím jedná žadatel s Patentovým úřadem. Zastoupení patentovým zástupcem je obligatorní.

Problematika ochranných známek je svěřena zákonem „O ochranných známkách“ Státní službě na ochranu vynálezů a registraci ochranných známek. V rámci této služby je zřízena Apelační rada patentové expertízy při Státní službě na ochranu vynálezů a registraci ochranných známek. Pokud nedojde k registraci ochranné známky, může se žadatel obrátit ve lhůtě tří měsíců na zmíněnou Apelační radu. Její rozhodnutí je možno napadnout stejně jako u vynálezů a průmyslových vzorů do 6 měsíců od vydání rozhodnutí u soudu.

Teoretická základna je dostačující, avšak její vymáhání v praxi může být komplikovanější.

5.5. Trh veřejných zakázek

Oblast veřejných zakázek v Tádžikistánu spadá pod státní Agenturu pro veřejné zakázky na zboží, nákup prací a služeb pod vládou Republiky Tádžikistán. Ne jejich internetových stránkách je k dispozici veškerá legislativa a popsány příslušné postupy (v tádžičtině, angličtině a ruštině). Web: https://zakupki.gov.tj/

Aktuálně vyhlášené veřejné zakázky jsou publikovány na adrese: https://eprocurement.gov.tj/ru/searchanno

Mezinárodní organizace hodnotí trh s veřejnými zakázkami Tádžikistánu a transparentnost procesu státních zakázek poněkud kriticky. Právní předpisy Tádžikistánu upravující tuto oblast podle nich nesplňují současné mezinárodní standardy a je třeba pracovat na jejich zlepšení. Mezinárodní hodnocení otevřenosti a transparentnosti veřejných zakázek Republiky Tádžikistán bývá jedno z nejnižších v rámci regionu Střední Asie.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a morálku Tádžiků nelze zobecnit, liší se případ od případu. Každopádně podobně jako v ostatních zemí Střední Asie je nutné počítat s jistou obezřetností a nebýt přehnaně důvěřivý. Přístup tádžických partnerů může být nepředvídatelný, proto doporučujeme chtít platbu předem nebo využít některý ze zajištěných platebních prostředků. Je možné využít pojištění EGAP, která však aktuálně řadí dle Konsenzu OECD Tádžikistán do nejrizikovější kategorie zemí (7/7). Obecným trendem je vysoká dolarizace ekonomiky a platba v hotovosti.

Řešením obchodních sporů se zabývá Hospodářský soud Tádžické republiky. Spory je také možné řešit prostřednictvím rozhodčího soudu, s čímž výslovně počítá zákon „O zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Řešení obchodních sporů může být zdlouhavé a nemusí vést k právně jednoznačnému (a vymahatelnému) rozuzlení. Výsledek takového sporu bude ovlivněn zejména všeobecně rozšířeným nepotismem a korupcí, tudíž je dle evropských standardů krajně nepravděpodobná varianta úspěchu českého subjektu v takovém sporu. 

Obecně platí, že pravidla devizové regulace v Tádžikistán nejsou přehnaně restriktivní. Všechny platby mezi obyvateli Tádžikistánu musí být prováděny výhradně v místní měně (somoni). Všechny společnosti jsou povinny informovat Národní banku TJ a daňový výbor v případě otevření bankovních účtů v zahraničí. Rezidenti jsou povinni informovat Národní banku TJ v případě poskytnutí/přijetí úvěrové prostředků od nerezidentů na dobu delší než 12 měsíců. Rezidenti a nerezidenti si mohou otevřít bankovní účet v domácí i zahraničí měně. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. ledna 2022 zavedl Tádžikistán jednostranně bezvízový režim pro více než 20 zemí EU včetně České republiky. Pobyt však nesmí překročit 30 dní. Pro pobyty delší než 30 dní je nutné vyřízení víza. Občané ČR mohou uskutečňovat turistické cesty na území Tádžikistánu pouze s platným cestovním dokladem. Pod platným cestovním dokladem se rozumí cestovní pas nebo jiný druh pasu (diplomatický, služební) s dobou platnosti alespoň do konce pobytu v TJ. U řidičů motorových vozidel se vyžaduje platný mezinárodní řidičský průkaz a technický doklad o vozidle. 

Tádžikistán nemá v ČR svůj zastupitelský úřad. Žádosti českých občanů o tádžické vízum proto vyřizují konzulární úřady ve třetích zemích (z hlediska občanů ČR je nejlepším řešením obrátit se na konzulární úsek Velvyslanectví Tádžikistánu v Berlíně nebo ve Vídni). Po vstupu ČR do EU mohou tádžické zastupitelské úřady vydávat víza občanům ČR na základě předložení platného cestovního pasu, fotografie a vyplněné online žádosti (Poznámka: Záleží však na přístupu jednotlivého úřadu či odpovědného konzulárního pracovníka zda-li si nevyžádají i pozvání od zvoucího tádžického subjektu). Jinou možností získání tádžického víza je žádost tádžické fyzické nebo právnické zvoucí osoby (cestovní kancelář, firma), která o něj pro českého občana požádá na KO MZV TJ v Dušanbe. 

Pohyb v hlavním městě Dušanbe je bezpečný a bezproblémový, funguje síť veřejné dopravy a především oficiální taxi služby, které mají označené vozy a povinně používají taxametr. Při cestě z letiště oslovují cestující neoficiální taxikáři s výrazně přemrštěnými cenami, ale je spolehlivější vzít si oficiální taxi se standardní sazbou (cena z letiště do hotelu v centru stojí cca 20-30 somoni). Místní trh s taxislužbami ovládá z velké části firma JURA, doporučuje se před cestou si stáhnout do telefonu aplikaci kvůli spolehlivé službě a předem známé ceně. V Dušanbe je několik kvalitních hotelů, některé patřící do mezinárodních řetězců. Pohyb mimo hlavní město může být z důvodu nekvalitních cest, horských masivů, špatného značení atp. náročnější, proto je lepší mít k dispozici místního průvodce/doprovod.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Místní zákonodárství je v otázce zaměstnání občanů Tádžikistánu i cizinců poměrně liberální. Vedoucím obchodního zastoupení zahraniční firmy může být cizinec i občan Tádžikistánu. V podmínkách levné a relativně kvalifikované pracovní síly dávají mnohé zahraniční firmy přednost zaměstnávání místních odborníků, kteří jsou poměrně kvalitní. 

Zaměstnávání občanů Republiky Tádžikistán i cizinců se řídí platnou národní legislativou, zejména zákonem Republiky Tádžikistán „O právním postavení cizinců v Republice Tádžikistán“ a souvisejícími předpisy v oblasti migrace a pracovního práva: ЗАКОН

K vykonávání pracovních činností na území Republiky Tádžikistán musí cizinec získat pracovní vízum. To se uděluje na základě pozvání, na dobu max. tři měsíce s možností prodloužení. Po příjezdu do Tádžikistánu je doba pracovního víza za tímto účelem prodloužena až na jeden rok, je nezbytné poskytnout platnou pracovní smlouvu. Cizinec se musí do 10 pracovních dnů ode dne příjezdu zaregistrovat u místního úřadu nebo na migrační službě v místě bydliště. V rámci administrativního procesu je následně nutné zajistit i daňovou registraci (získání identifikačního čísla daňového poplatníka – INN). Poté mu bude vydána registrační karta. Cizinec je povinen před nástupem do zaměstnání získat DIČ (INN), které se vyřizuje podle místa bydliště. K získání DIČ je nutné dodat žádost a cestovní pas, je nutná osobní přítomnost cizince. Následně je možné požádat o pracovní povolení. 

Podle dostupných údajů činila průměrná nominální mzda v Tádžikistánu v roce 2025 přibližně 2 600–3 100 TJS měsíčně (cca 260–310 USD), přičemž konkrétní výše se liší dle období a metodiky výpočtu. Například k polovině roku 2025 dosahovala průměrná mzda přibližně 3 136 TJS (cca 314 USD), což představovalo meziroční nárůst o více než 20 %

Úroveň zdravotní péče v Tádžikistánu je nerovnoměrná a její kvalita se liší podle regionu a typu zařízení. Zahraniční pracovníci proto často využívají služby soukromých zdravotnických zařízení nebo lékařů spolupracujících s mezinárodními organizacemi. V posledních letech však dochází k postupnému zlepšování zdravotnické infrastruktury i dostupnosti péče.

5.9. Veletrhy a akce

Dushanbe International Tourism Exhibition (DITE) – 5. – 7. února 2026

Specialized Exhibition of Iranian Household Appliances, Carpets and Furniture – 15. – 19. února 2026

International Exhibition “INTER HEALTH & BEAUTY TAJIKISTAN‑2026” – 23. – 25. dubna 2026

International Automobile Industry Exhibition “InterAuto Tajikistan‑2026” – srpen 2026

International Construction Exhibition “TajBuild‑2026” – 5. – 7. října 2026

International Universal Exhibition-Fair “Tajikistan‑2026” – 12. – 14. listopadu 2026

Organizátorem uvedených výstav je Obchodně-průmyslová komora Republiky Tádžikistán, tel.: +992 372 215 284 / 378 801 726 / 372 211 480, e-mail: info.cci.tpp@gmail.com, web: seznam veletrhů

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Tádžikistán je akreditováno Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy

Mirzo-Ulug’bek tumani Toshkent shahri, 

100041 Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/tashkent

česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnikhol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 781 206 071

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/tashkent

rusky:

Посольство Чешской Республики

3-я ул. Навнихол, 6

Мирзо-Улугбекский район

100041 Ташкент, Узбекистан 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

požárníci 101  

policie 102  

záchranná služba 103

služba spojená s nebezpečím plynu 104

tísňová linka 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obchodně-průmyslová komora TJ – www.tpp.tj

Ministerstvo zahraničních věcí TJ – https://www.mfa.tj/ru/main

Úřad prezidenta TJ – http://president.tj

Výbor pro investice a správu státního majetku – https://www.tajinvest.tj/

Tádžická národní cestovní společnost – www.traveltajikistan.tj

Všeobecné informace o TJ, informace o dalších webových stránkách o Tádžikistánu – https://www.angelfire.com/sd/tajikistanupdate/

Zpravodajství anglicky:

www.eurasianet.org/resource/tajikistan

https://www.tajikistannews.net/

Zpravodajství rusky:

https://khovar.tj/rus/  

https://asiaplustj.info/en