Tádžikistán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoDušanbe
Počet obyvatel9,83 mil.
Jazykoficiální jazyk tádžičtina, široce rozšířena ruština
Náboženstvíislám (přes 96 %)
Státní zřízeníprezidentská republika
Hlava státuEmomali Rachmon
Hlava vládyRasulzoda Kochir
Název měnysomoni
Cestování
Časový posun+3 hodiny (+4 v zimě)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Václav Jílek
Ekonomický úsekIng. Nikola Hrušková
Konzulární úsekMgr. Stanislava Vojtíšková, Ph.D.
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 47,5
Hospodářský růst (%) 5
Inflace (%) 9,2
Nezaměstnanost (%) 7,5

Tádžikistán je významnou zemí regionu Střední Asie z hlediska jeho strategické polohy tranzitního území na pomezí Evropy a Asie s bohatými přírodními surovinami a rostoucím vnitřním trhem. Střetávají se zde nejen zájmy RF a Číny, ale také Turecka, Iránu a Afghánistánu. Tádžikistán se snaží balancovat tyto mocenské zájmy posilováním regionální spolupráce a zaměřením se na spolupráci s EU.

Ve světle událostí na Ukrajině je zřejmé, že západní sankce negativně ovlivní ekonomiku Tádžikistánu. Očekává se pokles remitencí TJ pracovních migrantů z Ruska, což bude mít velký dopad a povede k potenciálnímu zvyšování nezaměstnanosti. Rusko je strategickým partnerem Tádžikistánu, ale kazit vztahy se Západem se také nevyplácí. Úřady země proto o svém postoji k válce ostře a otevřeně nehovoří.

Rusko je historicky jeden z nejbližších ekonomických a politických partnerů Tádžikistánu. Čína rozšiřuje svůj vliv v regionu prostřednictvím aktivního vstupu na trhy středoasijských zemí a investicemi do různých oblastí ekonomiky. Zájem velkých mocností jako Rusko, USA a Čína o průnik do Tádžikistánu posiluje i jeho sousedství s Afghánistánem. 

Tádžická republika je unitární mnohonárodnostní stát. Podle ústavy je suverénním, demokratickým, právním a světským státem s prezidentskou formou řízení. De facto jde o autoritatvní prezidentský režim. Prezidentem je Emomali (Šaripovič) Rachmon. Tádžikistán trvale vykazuje jednu z nejnižších hodnot ukazatele tvorby HDP na obyvatele v rámci států SNS. Největší problémy v průmyslové výrobě byly způsobeny nedostatkem energetických surovin, tj. zejména zemního plynu v důsledku zastavení jeho dodávek z Uzbekistánu kvůli neshodě těchto států v otázce výstavby vodní elektrárny Rogun (UZ měl obavy z nedostatečného přítoku říční vody z území Tádžikistánu pro závlahy ve vegetačním období). Stát byl proto nucen převést průmyslové podniky s vynaložením vysokých nákladů na spalování uhlí za pomoci úvěrů a dodávek technologického zařízení z Číny. Z těchto důvodů byla podepsána smlouva o vytvoření otevřené akciové společnosti, kde tádžická strana je 51 %-ním držitelem akcií; a o výstavbě dvou vodních elektráren v bazénu řeky Zarafšan, jejíž jediným odběratelem bude uzbecká strana a ceny na ni budou stejné jako vnitřní ceny na elektřinu v Tádžikistánu.

Na zhoršující se ekonomickou situaci Tádžikistánu měl negativní vliv také pokles světových cen hliníku a bavlny, jakožto hlavních exportních komodit. Jejich export dosáhl v roce 2020 celkem 364,5 mil. USD, což je o 55,3% méně než v r. 2019. Problémy se prohlubují také v zemědělství, kde chybí dostatek hnojiv a moderní zemědělské techniky, ale v důsledku pracovní migrace do zahraničí nastal i nedostatek pracovních sil, což má za následek trvalé snižování produkce a exportu bavlny.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Tádžikistán (357.08kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Tádžikistán (MZV) (58.88kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické uspořádání Tádžikistánu vychází z poslední revize ústavy v květnu 2016. Největší výkonnou moc má v republice prezident, který jmenuje předsedu vlády i ministry a má právo rozpustit parlament. Současná ústava počítá s 7-letým funkčním mandátem prezidenta, který lze vykonávat maximálně dvakrát. Volby proběhly naposledy v říjnu 2020, příští by se měly konat v roce 2027. 

Hlavou vlády je předseda vlády, který je jmenován prezidentem a parlamentem schválen. 

Role parlamentu je v Tádžikistánu slabá a v zásadě jen potvrzuje politiku prezidenta. Tádžický parlament Madžlisi Oli je dvoukomorový. Madžlisi milli (dorní komora – Lidové shromáždění) má 33 poslanců, přičemž 25 poslanců je voleno místními orgány reprezentativní moci, 5 je voleno prezidentem. Madžlisi namojandagon (horní komora – Sněmovna reprezentantů) se skládá z 63 poslanců, kteří jsou voleni přímo občany.  

Název státu:

  • Republika Tádžikistán – oficiální název státu
  • Džumchurii Točikiston – oficiální název v tádžičtině 
  • Tádžikistán – obvyklá krátká forma názvu

Prezidentem Tádžické republiky je Emomali Šaripovič RACHMON.

Složení vlády:

  • Předseda vlády – RASULZODA Qohir  
  • První vicepremiér – SAID Davlatali
  • Vicepremiér – GULMAXMADZODA Davlatshox Kurbonali
  • Vicepremiér – SATTORIYON Matlubaxon
  • Vicepremiér – USMONZODA Usmonali Yunusali
  • Ministr spravedlnosti – ASHURIYON Muzaffar Kurbonmuhammad
  • Ministr zemědělství – KARIMZODA Sadi Gafor
  • Ministr vnitra – RAHIMZODA Ramazon Hamro  
  • Ministr zahraničních věcí – ASLOV Sirojidin Muhridinovich  
  • Ministr školství a vědy – IMOMZODA Muhammadyusuf Saydali  
  • Ministr práce, migrace a zaměstnanosti – AMONOVA Shirin Shodiyevna
  • Ministr financí – KAXXORZODA Fayziddin Sattor
  • Ministr obrany – MIRZO Sherali  
  • Ministr dopravy – IBROHIM Azim 
  • Ministr ekonomického rozvoje a obchodu – ZAVKIZODA Zavki Amin  
  • Ministr zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva – ABDULLOZODA Jamoliddin Abdullo
  • Ministr kultury – DAVLATZODA Zulfiya Davlat  
  • Ministr energetiky a vodních zdrojů – DJUMA Daler
  • Ministr průmyslu a nových technologií – KABIROV Sheralisho Olimovich   
  • Předseda Státního výboru pro národní bezpečnost – YATIMOV Saymumin Sattorovich  
  • Předseda Státního výboru pro pozemky a geodézii – XODJAZODA Orif Ashuri
  • Předseda Státního výboru pro investice a správu státního majetku – QODIRZODA Sadi Sanginmurod


1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Tádžikistánu je zaměřena na posílení regionální bezpečnosti, ochrany domácích a zahraničních investic. V současnosti závisí Dušanbe při rozhodování o ekonomických a politických otázkách na Rusku a Číně. Vliv Moskvy má ekonomický rozměr, sociální (RU zaměstnává okolo 3-4 tis. tádžických pracovních migrantů), vojenský (na území TJ se nachází největší vojenská základna Ruska mimo území Ruska) atp. Kromě toho, má TJ s Ruskem  historicky dobré vztahy i v rámci členství v regionálních organizacích, kde má dominantní pozici RF. Tádžikistán zatím nevstoupil do Euroasijské hospodářské unie, kam patří Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie (Uzbekistán má pouze statut pozorovatele). Tádžická vláda nespěchá vstoupit do Euroasijské hospodářské unie, což svědčí o snaze být samostatnou zemí a nezáviset na rozhodnutích Moskvy. 

Na straně druhé, V Tádžikistánu značně roste i vliv Číny, která je hlavním investorem a věřitelem tádžické ekonomiky. Dle údajů Ministerstva financí, dosáhl objem vnějšího dluhu země 3,2 mld. USD, přičemž podíl Číny tvoří 1,2 mld. USD, tj. skoro 40 %. Proto musí tádžická vláda hledat další partnery, aby mohla balancovat tyto mocenské zájmy posilováním spolupráce se sousedy a s dalšími evropskými zeměmi. 

V regionu Střední Asie má Tádžikistán se sousedy docela nejednoznačné vztahy. Iránsko-tádžické vztahy jsou dost napjaté kvůli omezení aktivity Strany obnovení islámu Tádžikistánu (SOIT) v zemi a financování iránskou stranou SOIT. Tádžikistán hraničí s Pákistánem, v souvislosti s čímž se Indie snaží podporovat dobré vztahy s Tádžikistánem v případě obnovení Kašmírské krize s Pákistánem.  V současnosti se pro Tádžikistán otevírá nová, geograficky nejkratší pozemní trasa do přístavů v Perském zálivu na pobřeží Pákistánu. Děje se tak díky tzv. čtyřstranné dopravní a tranzitní dohodě – Quadrilateral Traffic in Transit Agreement (QTTA) – podepsané mezi Pákistánem, Čínou, Kazachstánem a Kyrgyzstánem. Dohoda sice byla podepsána v Islámábádu již v roce 1995, ale téměř 15 let ležela tak řečeno u ledu. Až se začátkem čínské iniciativy One Belt One Road začaly o členství v dopravním paktu QTTA projevovat zájem další státy, konkrétně Tádžikistán, Afghánistán a Indie. Členství v QTTA umožní zbožovým tokům směřujícím do resp. z vnitrozemského Tádžikistánu a Uzbekistánu přístup do pákistánských přístavů Karáčí a Gvádár, které tímto pro tyto vnitrozemské středoasijské republiky budou představovat nejbližší námořní spojení s okolím světem, a to (což je velice důležité) bez tranzitní závislosti na nebezpečném území Afghánistánu. Nový dopravní koridor počítá s využitím modernizované Karakoram Highway, spojující pákistánskou provincii Gilgit-Baltistán se západočínskou provincií Sin-ťian. Tádžikistán kromě toho patří mezi země zvýhodněné v rámci systému GSP, kterým EU poskytuje zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Systém zajišťuje úplné pozastavení zhruba 66 % celních položek. Tímto způsobem se tádžická vláda snaží diverzifikovat směry své vnější ekonomické politiky.

Tádžikistán je členem WTO od roku 2013.


1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel – odhad k 15.5.2022 – 9 937 080  

Hustota obyvatelstva – 68,1 osob/km2 (2022)

Odhadované věkové rozložení obyvatelstva v 2021:

0-14 let: 33,9% (muži 1 701 602/ ženy 1 642 556)

15-64 let: 62,7% (muži 3 061 149 / ženy 3 119 899)

65 let a více: 3,4% (muži 140 765/ ženy 191 630) 

(Zdroj: UN Data)

Osídlení nerovnoměrné. Na 7% území žije 90% obyvatelstva. Nejhustěji osídleny jsou hlavní město Dušanbe, Gissarské údolí, údolí řeky Vachš a okolí města Chudžand. Na druhé straně v Horno-Badachšánské autonomní oblasti, která zaujímá 45 % území Tádžikistánu žijí jen 3,4 % obyvatel. Výše urbanizace činí 27,3 %. 

V r. 2021 představoval přírůstek obyvatelstva přibl. 2,32%, přičemž porodnost byla odhadována na 27,8 narození/1.000 obyvatel a úmrtnost činila 4,7 úmrtí/1.000 obyvatel, saldo migrace činilo -2,1 migrantů/1.000 obyvatel.

(Zdroj: CIA)

Národnostní složení je velice pestré, jak je ostatně v regionu obvyklé. Žije tu asi 140 národností. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2010 bylo: 84,3 % Tádžiků, 13,8 % Uzbeků, 2% – Rusů, Kyrgyzů, Arabů aj. Ovšem poměr národností se mění s návratem obyvatelstva jiných národností po občanské válce, takže podíl Tádžiků se relativně snižuje.

96,7 % obyvatelstva vyznává islám, zbytek ostatní náboženství. Oficiální statistiky nerozlišují sunnity a šíity, ani příslušníky neislámského vyznání.

Podle Ústavy je úředním jazykem tádžický a ruština je jazykem dorozumívacím. Ovšem ruštinu ovládá především obyvatelstvo měst. Na venkově se používá jen omezeně. Výjimkou je oblast Pamíru, kde každé údolí hovoří svým dialektem, který je ve druhém nesrozumitelný, přičemž všichni se považují za ty nejpravější Tádžiky. Takže výsledek je ten, že mezi sebou komunikují rusky. Navíc je znalost ruštiny podpořena ruským satelitním vysíláním, neboť domácí sem nezasahuje. Příslušníci národností mají právo používat svůj rodný jazyk, nejčastěji používaným menšinovým jazykem je uzbečtina – zejména okolo města Kurgan-Tjube a v Sogdijské oblasti. Ovšem spisovná tádžičtina (v podstatě fársí s rusismy) se značně liší od hovorové tádžičtiny používané v sousedních státech, zejména Afghánistánu a Uzbekistánu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V Tádžikistánu sledujeme v poslední dekádě stabilní ekonomický růst, který se pohyboval v rozmezí 6 až 7 %. V roce 2020 se kvůli pandemii COVID-19 snížil růst HDP na 2,2 %, ale v roce 2021 se opět pomalu začal vracet k vyšším růstovým tendencím. V roce 2022 by populace podle odhadů měla dosáhnout 10 mil. obyvatel a HDP na obyvatele v paritě kupní síly by mělo přesáhnout 5 000 USD. Ke zlepšení hospodářské situace přispívá uvolnění restriktivních opatření, udržitelná zemědělská výroba a částečné navrácení remitencí pracujícími v zahraničí, ty však mohou být znovu ohroženy z důvodu války sankcí uvalených na Rusko. Ty mohou ovlivnit výpadek na příjmové stránce rozpočtu, což by vedlo ke snížení životní úrovně značné části obyvatel, nárůstu nezaměstnanosti a inflace.

Hlavní položky v dovozu Tádžikistánu jsou dlouhodobě nerostná paliva, obiloviny, železo a ocel, stroje a mechanická zařízení. Země vyváží především nejvíce zlato, bavlnu, rudy a strusku, hliník, ovoce a zeleninu. Pro udržení sociálního smíru a stability bude důležité zajistit urychlené oživení ekonomiky a zejména vytváření statisíců nových pracovních příležitostí ročně. Prioritou země je diverzifikace a modernizace ekonomiky, nahrazování dovozů (lokalizace výroby) a přilákání zahraničních investic. 

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 72,255,25,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 4 440,004 590,004 860,005 210,005 500,0
Inflace (%) 7,88,69,287
Nezaměstnanost (%) 7,17,67,8N/AN/A
Export zboží (mld. USD) 1,410,91,11,3
Import zboží (mld. USD) 3,62,73,74,34,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,9-1,4-1,8-1,9-2,1
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 9,39,59,81010,2
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 07.VII07.VII07.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,1
Veřejný dluh (% HDP) 48,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) -0,1
Daně 2022
PO 13
FO 12 / 20
DPH 15

Rozpočtový schodek se v roce 2021 snížil a činil -2,7 % HDP díky obnovení ekonomické aktivity ve světě a regionu, opatřením vlády i přilákání domácích a zahraničních investic. Vláda zvýšila výdaje na zdravotní péči a dostala od mezinárodních organizací úvěry s cílem podpořit ekonomiku země. Rozpočtové příjmy v období leden-září 2021 činily 23,3 mld. somoni (2,31 mld. USD), výdaje činily 25,6 mld. somoni (2,5 mld. USD), což je o 5,6 % více než bylo plánováno. Tádžická vláda na začátku roku počítala s celkovým objemem státního rozpočtu (příjmy) v hodnotě 27,64 mld. (2,45 mld. USD).

Co se týče výdajů, v prvním pololetí 2021 vláda investovala 969 milionů somoni (85 milionů dolarů) do energetického sektoru Tádžikistánu. Více než 630 milionů somoni (55 milionů USD) bylo vynaloženo v odvětví dopravy a 160 milionů somoni (14 milionů USD) v oblasti bydlení a komunálních služeb, 250 milionů somoni (21 milionů USD) do oblasti zdravotnictví a vzdělání.

V roce 2022 počítá Tádžikistán s příjmy do státního rozpočtu v hodnotě 33 mld. somoni (přes 2,9  mld. USD), což je o 19,4 % více než v roce 2021. Příjmová stránka tádžického rozpočtu je tvořena především výběrem daní (asi 62 %), dále pak půjčkami a úvěry (26 %), nedaňovými příjmy (4, 5 %) a prostředky příspěvkových organizací (7,5 %). Výdaje by v roce 2022 měly činit 33,6 mld. somoni (asi 3 mld. USD), což je o 19,5 % více než v předchozím roce. Zhruba 44 % výdajů bude směřovat do sociálních oblastí – školství, zdravotnictví a sociální pomoc obyvatelstvu. Asi 6 mld. somoni by mělo být investováno do energetického komplexu země, vč. dostavby Rogunské vodní elektrárny. V roce 2022 je plánován státní deficit ve výši 624 mil. somoni.

Veřejný dluh Tádžikistánu ve finančním vyjádření činil k 1. lednu 2022 asi 3,2 mld. USD, z čehož největším věřitelem je Čína, na kterou připadá asi 35 %, resp. 1,1 mld. USD. Mezi další věřitele patří Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka, Asijská rozvojová banka, Islámská rozvojová banka a Mezinárodní měnový fond.



2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Tádžikistánu tvoří Národní banka, komerční banky a nebankovní finanční organizace. Národní banka Tádžikistánu plní emisní funkce, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Tádžikistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. 

Působí zde:

  • banky pobočky zahraničních bank (např. íránská Tižorat)
  • nebankovní finanční organizace
  • úvěrová společenství organizace drobného financování (na regionální úrovni)
  • drobné spořitelní organizace (na regionální úrovni)
  • organizace poskytující drobné půjčky (regionální úroveň)
  • fondy drobných půjček (na regionální úrovni)
  • CreditInvest, poskytující spotřebitelské úvěry.

Nejvýznamnější komerční bankou je Orienbank, Amonatbank, Sochibkorbank, BankEschata  a Pervyj mikrofinansovyj bank, Bonki rushdi Točikiston, Chalyk Bank Tadžikistan, Kafolatbonk, Bank Arvand, Bank Azija, dceřiná banka Pákistánská národní banky v Tádžikistánu, pobočka iránské banky Tidžorat v Tádžikistánu, Spitamen Bank, Meždunarodný bank Tádžikistana, KommercbankTadžikistana, AlifBank.

K 1. březnu 2021 činil majetek bankovního systému a malých finančních společností republiky 11,2 mld. somoni (992,7 mil. USD). Podle údajů Statistického úřadu TJ, jsou z nich 3,5 mld. somoni krátkodobé úvěry, 7,6 mld. somoni – dlouhodobé úvěry. v Bankovním sektoru Tádžikistánu se postupně provádí automatizace, zavedení nových technologií a systému online-platby.

Další podrobnosti k bankovnímu systému jsou k dispozici na stránkách Národní banky Tádžikistánu: https://nbt.tj/en/banking_system/banks.php

2.4. Daňový systém

V Tádžikistánu se daně dělí na celostátní a místní.

Celostátní daně:

  • daň z příjmů fyzických osob, při příjmu do 140 somoni činí sazba daně 8 %, u příjmů nad 140 somoni 13 %, pro nerezidenty – 25 %.
  • daň ze zisku právnických osob: pro výrobní podniky – 13 %, pro ostatní podniky – 23 %.
  • daň z přidané hodnoty – všechny společnosti bez ohledu na vlastníka či formu vlastnictví odvádějí daň z přidané hodnoty ve výši 18 %
  • spotřební daň
  • sociální odvody (zdravotní a sociální pojištění) – 25 % odvádí zaměstnavatel, zaměstnanec nic, individuální podnikatelé – fyzické osoby odvádějí 20 %
  • půdní daň, od 180 do 500 somoni za jeden hektar
  • daň z využívání ložisek nerostného bohatství; u drahých kovů činí 10 %
  • daň z nemovitostí od 3 až do 12 %
  • daň z vlastnictví motorových vozidel od 2 % do 11 %
  • silniční daň , 1 % z nákladů na dopravu
  • zjednodušená daň pro drobné podnikatele 4 %
  • daň z prodeje bavlny a hliníku, 10 % resp. 3 %
  • cla a další celní poplatky (stanovuje vláda)
  • státní celní poplatky (stanovuje vláda)

Místní daně:

  • daň z maloobchodního prodeje, 3 %
  • daň z nemovitostí fyzických osob, od 3 % do 25 %
  • daň k udržování veřejné hromadné dopravy (platí všichni, kteří platí sociální odvod) od 1 % do 14,5 % záleží na výkonu motoru

Průměrný roční podíl daně z příjmů fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty je celkem 70 %. Ve struktuře daní je podíl DPH 44%, podíl daně z příjmů 14% a podíl sociální daně 12%. DPH v Tádžikistánu má jednotnou sazbu 18%; někdy se však dává přednost určitému zboží nebo směrům: tato sazba se snižuje v závislosti na míře potřeby podpory určité oblasti. Na rozdíl od daně z příjmu platí DPH pouze právnické osoby. Je použitelné na určité typy služeb: dodání zboží, služby a provedení práce. Daň z příjmu je daň z příjmů fyzických osob. Vypočítává se jako procento ročního příjmu jednotlivců. Jednotná sazba pro jednotlivé občany Tádžikistánu je 13% a pro cizince – 25%. Sociální daň je povinná platba placená pojistiteli (zaměstnavateli) na sociální pojištění ve výši 25% a pojištěnými osobami (zaměstnanci) ve výši 1%.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Tádžikistán patří mezi zvýhodněné země v rámci evropského programu GSP a využívá poskytnuté EU preference a úlevy. Podíl zemí EU na celkovém vývozu TJ tvoří 5 %, na dovozu – 7 %. Ze zemí členů EU obchoduje Tádžikistán primárně s Německem, Švýcarskem, Itálií, Nizozemskem, Velkou Británií a Belgií. Hlavní položky v dovozu TJ ze zemí EU jsou stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické a farmaceutické výrobky, rostliny. TJ vyváží do EU kovy, hliník, bavlnu a textilní výrobky, stroje, přírodní a kultivované perly aj.

(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 170,1170,9167,3185,6238,8
Import do EU (mil. EUR) 42,345,844,486,9162,2
Saldo s EU (mil. EUR) -127,8-125,1-122,9-98,7-76,6

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Zahraniční obchod ČR  s Tádžikistánem se pohybuje na nízké úrovni.  V roce 2021 došlo k nárůstu dovoz z Tádžikistánu na hodnotu 41 mil. Kč, mezi hlavními dovozními položkami byly bavlněné výrobky, (sušené) ovoce, ořechy, čokoláda, antimon a další podobné zboží. Export z ČR byl v roce 2021 na hodnotě 127 mil. Kč a představoval především desky, folie a jiné výrobky z plastů, kosmetiku (přípravky na vlasy, holení, mýdla), telefonní přístroje a stroje pro automatické zpracování dat a další.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 00,10,20,10,1
Import do ČR (mld. CZK) 0,10000
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,1-0,1-0,1-0,1-0,1

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vzhledem ke geografické poloze, logistice, historickým vazbám atp. je pro Tádžikistán klíčový především obchod se zeměmi mimo EU. Nejvýznamnějšími partnery jsou Rusko, Kazachstán, Čína, Turecko, Uzbekistán, Japonsko, Irán, Pákistán, Afganistán a další. Hlavní dovozní a vývozní položky jsou podobné jako v případě obchodu se zeměmi EU.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 722,8832,4679,5497,9535,8
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 378,92 673,62 802,42 606,73 006,3
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -1 656,1-1 841,3-2 122,9-2 108,8-2 470,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2020 se v důsledku nižší aktivity způsobené celosvětovou pandemií covid-19 pohybovaly přímé zahraniční investice do Tádžikistánu okolo 280 mil. USD. V roce 2021 se významně zvýšily na hodnotu 340 mil. USD. Co se týká sektorové struktury, zahraniční investice nejčastěji směřují do oblasti těžby a dobývání (rudy, drahých kovů, kovů atp.), dále pak do rozvoje infrastruktury, telekomunikací, stavebnictví a zemědělství. Mezi zahraničními investory je v Tádžikistánu nejaktivnější Čína (61,7 % neboli 210 mil. USD v roce 2021), dále pak Turecko (26 mil. USD), Švýcarsko (21 mil. USD), Francie (19 mil. USD), Kypr (10 mil. USD) a Velká Británie (6 mil. USD).

V prvním pololetí 2021 bylo v Tádžikistánu realizováno 74 investičních projektů v celkové hodnotě 38,1 mld. somoni (3,3 mld. USD). Při tom celková suma zahraničních investice do země v první polovině 2021 tvořila 276,3 mil. USD. 

ZÚ Taškent neeviduje žádné přímé zahraniční investice českých subjektů v Tádžikistánu. Příležitosti se nabízí např. v energetice (modernizace a budování malých a středních vodních elektráren nebo nejrůznějších průmyslových odvětvích). 


3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Tádžikistánem, ratifikovaná 1.1.2010. Zahrnuje široké spektrum otázek, jako je obchod se zbožím, hospodářská spolupráce včetně podpory a ochrany investic, energetika, životní prostředí, doprava, cestovní ruch, kromě finanční spolupráce, přeshraniční poskytování služeb a další.

Tádžikistán je v současné době účastníkem standardního režimu GSP EU, ale projevil zájem o vstup do režimu GSP+ v blízké budoucnosti. Světová banka ale považuje zemi za ekonomiku s nízkými příjmy kvůli nízkému objemu HDP na obyvatele. Tádžikistán značně využívá preference poskytované v rámci GSP. Asi 98 % zboží se dováží se sníženými tarify.

Smlouvy s ČR

Ke dnešnímu dni platí mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán následující dohody a vládní smlouvy:

Smlouva o zamezení dvojího zdanění z 7.11.2006

Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z 11.2.1994

Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Tádžikistánu z 11.2.1994

Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy z 26.11.2014

Memorandum o spolupráci mezi MZV ČR a MZV Republiky Tádžikistán z 1.12.2016

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o spolupráci v letecké dopravě z 1.12.2016


Během návštěvy prezidenta M. Zemana v Tádžikistánu v listopadu 2014 bylo podepsáno společné prohlášení prezidentů. Rozjednány mezi oběma zeměmi jsou: protokol o změně dohody o podpoře a ochraně investic smlouva o mezinárodní silniční dopravě.

3.4. Rozvojová spolupráce

Tádžikistán je významným příjemcem rozvojové pomoci z celého světa. Až 40 % z celkové pomoci Tádžikistánu směřuje z Evropské unie. Prioritními sektory jsou zdravotnictví, vzdělávání a rozvoj zemědělství/venkovský oblastí.

Evropskou unií je aktuálně realizován víceletý program pomoci na základě národní rozvojové Strategie Republiky Tádžikistán na období 2016–2030, která má zastřešující cíl zlepšení životní úrovně prostřednictvím udržitelného hospodářského rozvoje založeného na dosažení řady klíčových cílů, včetně energetické bezpečnosti a účinného využívání elektřiny, potravinové bezpečnosti a přístupu ke kvalitní výživě, produktivní zaměstnání a ukončení omezení konektivity. 

České firmy se mohou do rozvojové spolupráce zapojit prostřednictvím jednotlivých programů realizovaných EU.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Obranný průmysl

Ministerstvo obrany Tádžikistánu deklarovalo zájem o spolupráci v obranném průmyslu, a to především v oblasti letecké techniky (modernizace L-39 a vrtulníků, výcvik pilotů), modernizaci pozemní techniky, zbraní, radiolokační a telekomunikační techniky. Vzhledem k složité bezpečnostní situaci v regionu je obranný průmysl dlouhodobě klíčovou prioritou vlády Tádžikistánu, která do roku 2025 plánuje vyčlenit na přezbrojení armády 0,9 – 1,6 miliardy USD.

Energetický průmysl

Tádžikistán produkuje 90 % energie prostřednictvím vodních elektráren, existuje potenciál spolupráce při modernizaci zastaralých malých a středních vodních elektráren, případně výstavbě nových. Země se chce zaměřit také na produkci energie ze solárních a větrných zdrojů.

Civilní letecký průmysl

Tádžikistán plánuje modernizaci a rozvoj civilní letecké dopravy, nákup malých letadel atp. a zajímá se o možnosti spolupráce ze zahraničí ideálně s využitím domácích zásob hliníku a pracovní síly. V této souvislosti je možná návazná spolupráce s hlediska předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vzhledem k narůstající populaci země rostou nároky na zdravotní péči. Tádžikistán dováží 90 % léků, což může být perspektivní příležitostí i pro české firmy. Vládní program počítá s přilákáním investic na lokalizací výroby léků a spolupráci ve farmaceutickém průmyslu. Nabízí se také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vláda Tádžikistánu má aktuální zadání věnovat se budování mezinárodních automobilových dopravních tras a taktéž postupný přechod na bezemisní dopravní prostředky. Pro budoucí využití elektrických autobusů a dalších prostředků země připravuje výhodné dovozní podmínky. Vzhledem k ambicím stát se dopravním koridorem plánuje v příštích pěti letech Tádžikistán výstavbu asi 1000 km silnic. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít příležitosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a možnost financování.


▶ Perspektivní obor 6

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodování s Tádžikistánem může být do budoucna perspektivní, je však nutné počítat s tím, že se jedná o jednu z nejchudších zemí světa a vstup na tento trh je zatím (nejen z hlediska kultury jednání) dost komplikovaný, nákladný a zejména časově náročný nehledě na to, že v zemi v posledních letech probíhají změny a reformy. V komunikaci s Tádžiky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Znalost ruštiny je základní podmínkou pro nastavení efektivních obchodních vztahů, stejně tak jako využívání služeb místního zástupce/partnera firmy.

4.2. Oslovení

Oslovení je vhodné provést standardní cestou e-mailové komunikace, ať už přímo, tzn. kontaktovat tádžickou obchodní společnost či členy jejího vedení, nebo nepřímo, například prostřednictvím tádžického zástupce či tlumočníka, zajišťujícího komunikaci, pakliže tádžičtí představitelé neovládají některé z mezinárodně užívaných jazyků. Obchodní komunikaci je nejefektivnější vést co možná nejvíce napřímo, a často se připomínat. Výhodné je stanovit si již na začátku kontaktní osoby, a přes ně veškerou obchodní komunikaci směřovat, aby bylo jasné, kdo, za co, a kdy zodpovídá.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání je nejvhodnější sjednat s dostatečným předstihem a standardním způsobem, tedy e-mailem (dopisem zaslaným emailem a telefonickým potvrzením). Vhodným místem je sídlo společnosti (kancelář), nebo veřejný prostor (např. restaurace). Tádžici nejsou zvyklí pracovat od brzkých ranních hodin, standardní dobou pro nejranější schůzku je cca 9-10. hodina dopolední. Vhodným aranžmá může být společný oběd, například v cenově a kvalitativně odpovídající restauraci. Čas jednání se odvíjí od programu a objemu projednávaných témat, ale ideální je schůzku udržet v celkovém čase 60 až 90 minut. Na začátku schůzky je žádoucí výměna vizitek. Slušností je vizitku uchopit oběma rukama, poděkovat, přečíst si její obsah, a ujistit se, že vyslovujete jméno obchodního partnera správně. Až poté ji důstojně uložit (např. do pouzdra). Dary jsou v Tádžikistánu běžné, ale záleží, jaký chcete udělat dojem. Při pozvání na oběd, který hradíte, by mohl dar působit poněkud okázale, nebo u partnera vyvolat obavu před určitým nátlakem. Dar je proto vhodnější předat již po nějakém čase a úspěšném jednání, aby obchodní partner věděl, že si spolupráce považujete a přikládáte jí adekvátní důležitost.

Tádžici na sobě při jednání nedávají znát emoce, doporučuje se zrcadlení této taktiky. V důsledku pandemie COVID-19 se i v Tádžikistánu rozšířila videokonferenční jednání, není tedy ničím neobvyklým, pokud byste obchodnímu partnerovi navrhli virtuální setkání. Doporučuje se v dostatečném předstihu ověřit jeho disponibilitu, a především kvalitu internetového připojení (a využívané aplikace), neboť v zemi internetové připojení nedosahuje úrovně dle evropských standardů. Tádžikové jsou obecně zdatnými obchodníky, a pokud jim na obchodu s českou stranou záleží, zjistí si předem všechny dostupné informace. Bude je zajímat především konečná cena, ale otázku nepoloží ihned, v úvodní části, ale spíše jako by mimoděk během rozhovoru o podrobnostech obchodu, ale konečná částka za dodávku při rozhodování o její realizaci obvykle hraje rozhodující roli. Tádžikistán je výsostně byrokratizovanou společností, a proto má při veřejných akvizicích konečné slovo prezident (jeho kancelář).


4.4. Komunikace

Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že korupce a nepotismus, složitý byrokratický systém a nepřehledné předpisy budou příčinou častých zdržení, změn činěných na poslední chvíli bez předchozího ujednání, a průtahů ve vyřizování i velice běžných záležitostí. Čas nemá pro Tádžiky zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; nenechat se odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Tádžikové dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí.. Místní tlumočník, je-li důvěryhodný, může na partnera působit pozitivním dojmem. Ačkoliv řada výše postavených Tádžiků, např. v soukromém sektoru, angličtinu na určité úrovni ovládá, je pro ně jaksi „ubírající na vážnosti“ hovořit s partnerem napřímo, navíc jazykem, který není jejich mateřštinou. Zpočátku je vhodné komunikovat převážně e-mailem, avšak si velmi potrpí na „neformální“ komunikační kanály, např. je zde velmi rozšířena komunikační aplikace WhatsApp, kdy si po určité době mohou chtít vyměňovat zprávy i o tématech s obchodem nesouvisejících (rodina, zdraví, zdvořilosti), po tom, co se seznámíte a dojde k navázání přímého kontaktu. Aktuálně je velmi rozšířeným trendem, namísto klasického volání, výměna hlasových zpráv nahraných a odeslaných prostřednictvím komunikačních aplikací (např. WhatsApp).

Tádžikové kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán často značně nadsazenými zdvořilostními frázemi obsahujícími chválu a uznání partnerovi. Nesouhlas či nelibost bývají naopak vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením. Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství, je normální nejprve „skromně“ odmítat, a přijmout až na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.

Co se týče alkoholu, tádžici s tím nemají problém. Oblečení je vhodné zvolit standardní, pokud možno co nejformálnější. Tádžikové se na oficiální příležitosti oblékají obdobně, záleží, zda bude jednání vedeno s „městským“ partnerem, který s největší pravděpodobností zvolí evropský způsob formálního oblečení. Oblečení je stejné jako v Evropě, tradiční oděvy se skoro nikdy nepouživají na oficiálních schůzkách.

4.5. Doporučení

V Tádžikistánu, pokud jde o očekávání rychlého či bezproblémového průběhu čehokoliv, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti. Pokud se chystáte, zejména poprvé, do této země za účelem obchodu, je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro jednání s konečnými zákazníky je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravit se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu bude trvat dost dlouho. Zvýšenou pozornost věnovat platebním podmínkám. I po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu. Tádžikistán se vyznačuje přítomností korupce, což vyplývá mimo jiné ze značného vlivu státu v ekonomice.

4.6. Státní svátky

Při jednání se Tádžikové chovají podobně jako ostatní národy Střední Asie. Jsou otevření, přímí a hrdí. Není třeba při jednání dodržovat nějaké zvláštní zvyklosti, je však nutno ctít jejich bohatou a dlouhou historii a respektovat islám. Je rovněž třeba respektovat jejich historické, jazykové i současné ekonomické a politické dobré vztahy k Iránu a Afghánistánu, kde žije velký počet Tádžiků.

Státní svátky:

Nový rok – 1. leden

Den armády – 23. únor

Den žen – 8. březen

Navruz – 21. březen

Svátek práce – 1. květen

Den vítězství – 9. květen

Den národní jednoty – 27. červen

Den nezávislosti – 9. září

Den Ústavy Tádžikistánu – 6. listopad

Den prezidenta republiky Tádžikistán – 16. listopad

Den státní vlajky Tádžikistánu – 24. listopad


Pohyblivé státní svátky:

začátek Ramadánu

Eid Al Fitr, neboli Idi Fitr (oslavy konce Ramadánu)

Eid Al Adha (Den obětí)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Obchodní sítě a prodejní kanály v evropském pojetí v Tádžikistánu vznikají. Je však vhodné vstupovat do kontaktů s nimi v součinnosti s Ministerstvem ekonomického rozvoje a obchodu Tádžikistánu nebo prostřednictvím Obchodní a průmyslové komory Tádžikistánu.

Je rovněž možné navazovat kontakty s celou řadou obchodních firem. Vždy je však důležité při uzavírání konkrétního obchodního případu ověřit, zda: – daný výrobek nespadá mezi ty, u kterých je dovoz resp. vývoz státem regulován (nutnost speciální licence, obchod vyhrazen pouze pro některé organizace, vývoz, dovoz či přeprava zakázány; má partner k obchodování s nabízenou komoditou opravdu přístup a oprávnění; má partner reálnou možnost získat volně směnitelnou měnu; má vlastní devizový účet a dostatek domácí měny pro směnu; zda je možné nakoupit za ni zboží, nebo služby dále obchodovatelné – např. na surovinové burze exportní komodity (ale mnoho zboží prodávaného na burze lze koupit opět pouze za volně směnitelnou měnu).

Využívání místních zástupců je možné a řada firem tuto praxi uplatňuje.  Pro prosazení nabízeného zboží v zemi jsou důležité osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud tádžický obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Registrace společného podniku (SP) klasickým způsobem trvá asi měsíc. Neexistují žádná omezení výše zahraničního podílu v SP, který může dosáhnout plných 100%. Registrace SP je však náročná a vyžaduje čas při vyjednávání s místními představiteli tádžické byrokracie. SP musí být zaregistrováno Ministerstvem financí Tádžikistánu.

  • Přitom jsou požadovány následující dokumenty:
  • žádost podaná tádžickým partnerem
  • kopie zakládající listiny a dohody o budoucím SP ověřené místním notářem
  • potvrzení banky o solventnosti tádžického partnera
  • potvrzení o zaplacení registračního poplatku do Republikového devizového fondu.

Tyto dokumenty jsou zkontrolovány a ověřeny zvláštní komisí Ministerstva financí Tádžikistánu, která zasedá každé dva týdny. Na základě komisí vydaného certifikátu může SP otevřít bankovní účet.

SP musí být zaregistrován také Státním statistickým výborem Tádžikistánu. Přitom jsou vyžadovány následující dokumenty:

  • certifikát Ministerstva financí Tádžikistánu,
  • kopie zakládající smlouvy a dohody,
  • potvrzení o zaplacení registračního poplatku.

SP je rovněž povinen informovat místní regionální, oblastní nebo městské správní orgány oficiálním dopisem o své existenci a musí být zaregistrováno místními daňovými orgány.

Každý SP, jehož činnost předpokládá zahraniční ekonomickou aktivitu (např. export) musí být zaregistrováno Ministerstvem ekonomického rozvoje a obchodu (MEO) jako účastník vnější ekonomické činnosti. K tomu je třeba dodat následující dokumenty:

  • žádost o registraci,
  • kopii zakládající smlouvy a dohody,
  • certifikát Státního statistického výboru,
  • certifikát Ministerstva financí,
  • tři kopie vyplněného registračního tiskopisu,
  • potvrzení o zaplacení registračního poplatku do Republikového devizového fondu.

Zvláštní komise tohoto ministerstva poté prostuduje všechnu předloženou dokumentaci a po schválení může být subjekt zaregistrován a je mu vydána licence účastníka vnější ekonomické činnosti.

Založení kanceláře, reprezentace

K založení kanceláře, popř. representace zahraniční firmy musí být předloženy Ministerstvу ekonomického rozvoje a obchodu následující dokumenty:

  • žádost, ve které je uveden účel založení kanceláře či reprezentace a popis firmy,
  • kopie zakládající listiny v ruském jazyce, která musí být ověřena konzulátem TJ (nebo Ruské federace) v zemi, kde je firma zaregistrována,
  • výpis z obchodního rejstříku země, kde je firma zaregistrována,
  • garanční dopis banky firmy,
  • potvrzení o zaplacení registračního poplatku do Republikového devizového fondu.

Zvláštní komise MEO prověří předložené dokumenty schvalovaného subjektu a následně vydá kanceláři nebo reprezentaci příslušnou licenci.

Podrobnější informace na stránkách Obchodně-průmyslové komory Tádžikistánu: http://tpp.tj/put2011/about_taj_sozdanie_comp_rus.htm nebo na https://alpschase.com/registratsiya-kompanii-v-tadzhikistane/

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Tádžikistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Tádžikistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače atd. Kromě toho působí v v zemi různé reklamní, marketingové a consultigové společnosti.

Tak jako u většiny středoasijských států, ani v Tádžikistánu se většina obchodních transakcí bez osobní přítomnosti a kontaktů neuzavře. Reklamní a propagační agentury využívají standardní prostředky a formy, jako jsou inzeráty v tisku, reklamní plochy na billboardech, spoty v televizi či rádiu. V posledních letech je především mezi mladou populací stále populárnější propagace prostřednictvím sociálních sítí.

Doporučuje se akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály připravit také v ruštině. Je zakázána reklama alkoholických nápojů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tádžikistán je od roku 2013 členem WTO. 

Tádžikistán v oblasti ochrany duševního vlastnictví přijal řadu zákonů, které odpovídají světovým standardům. Kromě Ústavy, občanského zákoníku a mezinárodních smluv přijal Tádžikistán speciální předpisy upravující tuto problematiku. Patří zde zákony „o vynálezech“, „o průmyslových vzorech“ a „o ochranných známkách“. V souladu se zákony „o vynálezech“ a „o průmyslových vzorech“ byl zřízen Patentní úřad, kterému byla svěřena právní ochrana vynálezů a průmyslových vzorů. V rámci je vytvořena Apelační rada, která je prvoinstančním orgánem pro řešení sporů, které vyplývají z vynálezů a průmyslových vzorů. Rozhodnutí tohoto orgánu lze napadnout u soudu do 6 měsíců od vydání rozhodnutí. Zákon též zřizuje institut patentových zástupců, jejichž prostřednictvím jedná žadatel s Patentovým úřadem. Zastoupení patentovým zástupcem je obligatorní.

Problematika ochranných známek je svěřena zákonem „O ochranných známkách“ Státní službě na ochranu vynálezů a registraci ochranných známek. V rámci této služby je zřízena Apelační rada patentové expertízy při Státní službě na ochranu vynálezů a registraci ochranných známek. Pokud nedojde k registraci ochranné známky, může se žadatel obrátit ve lhůtě tří měsíců na zmíněnou Apelační radu. Její rozhodnutí je možno napadnout stejně jako u vynálezů a průmyslových vzorů do 6 měsíců od vydání rozhodnutí u soudu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Oblast veřejných zakázek v Tádžikistánu spadá pod státní Agenturu pro veřejné zakázky zboží, nákup prací a služeb pod vládou Republiky Tádžikistán. Ne jejich internetových stránkách je k dispozici veškerá legislativa a popsány příslušné postupy (v tádžičtině, angličtině a ruštině). Web: https://zakupki.gov.tj/

Aktuálně vyhlášené veřejné zakázky jsou publikovány na adrese: https://eprocurement.gov.tj/ru/searchanno

Mezinárodní organizace však hodnotí trh s veřejnými zakázkami Tádžikistánu a transparentnost procesu státních zakázek poněkud kriticky. Právní předpisy Tádžikistánu upravující tuto oblast podle nich nesplňují moderní požadavky demokratické společnosti a je třeba pracovat na jejich zlepšení. Transparent Government Procurement Rating ohodnotil otevřenost a transparentnost veřejných zakázek Republiky Tádžikistán v roce 2019 na 37,88 bodů ze 100 možných, což je nejnižší skóre v regionu.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky a platební morálku Tádžiků nelze zobecnit, liší se případ od případu. Každopádně podobně jako v ostatních zemí Střední Asie je nutné počítat s jistou obezřetností a nebýt přehnaně důvěřivý. Platební morálka v Tádžikistánu může být nepředvídatelná, proto doporučujeme chtít po partnerovi platbu předem nebo některý ze zajištěných platebních prostředků. Doporučujeme k obchodu využít pojištění EGAP, která však aktuálně řadí dle Konsenzu OECD Tádžikistán do nejrizikovější kategorie zemí (7/7).

Obecným trendem je vysoká dolarizace ekonomiky a (zejm. při zakázkách menšího objemu) platba v hotovosti.

Řešením obchodních sporů se zabývá Hospodářský soud Tádžické republiky, resp. jeho územní součásti. Spory je také možné řešit prostřednictvím rozhodčího soudu, s čímž výslovně počítá zákon „o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Řešení obchodních sporů může být jednak zdlouhavé a jednak nemusí vést k právně jednoznačnému (a vymahatelnému) rozuzlení. Výsledek takového sporu bude ovlivněn zejména všeobecně rozšířeným nepotismem a korupcí, tudíž je dle evropských standardů krajně nepravděpodobná varianta úspěchu českého subjektu v takovém sporu. Velvyslanectví ČR v Taškentu proto doporučuje předem zanést do smluv příslušná ustanovení, aby v budoucnosti nevznikly podobné problémy. Tádžická obchodní komora a tádžická investiční agentura v některých případech mohou sloužit jako mediátor sporu mezi stranami.


5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. ledna 2022 zavedl Tádžikistán jednostranně bezvízový režim pro více než 20 zemí EU včetně České republiky (netýká se občanů Slovenska). Pobyt však nesmí překročit 30 dní. Pro pobyty delší než 30 dní je nutné vyřízení víza. Občané ČR mohou uskutečňovat turistické cesty na území Tádžikistánu pouze s platným cestovním dokladem.  Pod platným cestovním dokladem se rozumí cestovní pas nebo jiný druh pasu (diplomatický, služební) s dobou platnosti alespoň do konce pobytu v TJ. U řidičů motorových vozidel se vyžaduje platný mezinárodní řidičský průkaz a technický doklad o vozidle. 

Tádžikistán nemá v ČR svůj zastupitelský úřad. Žádosti českých občanů o tádžické vízum proto vyřizují konzulární úřady ve třetích zemích (z hlediska občanů ČR je nejlepším řešením obrátit se na konzulární úsek Velvyslanectví Tádžikistánu v Berlíně nebo ve Vídni). Po vstupu ČR do EU mohou tádžické zastupitelské úřady vydávat víza občanům ČR na základě předložení platného cestovního pasu, fotografie a vyplněné online žádosti (Poznámka: Záleží však na přístupu jednotlivého úřadu či odpovědného konzulárního pracovníka zda-li si nevyžádají i pozvání od zvoucího tádžického subjektu). Jinou možností získání tádžického víza je žádost tádžické fyzické nebo právnické zvoucí osoby (cestovní kancelář, firma), která o něj pro českého občana požádá na KO MZV TJ v Dušanbe. (cest. kancelář, firma apod.). 

Pohyb v hlavním městě Dušanbe je bezpečný a bezproblémový, funguje síť veřejné dopravy a především oficiální taxi služby, které mají označené vozy a povinně používají taxametr. Při cestě z letiště oslovují cestující neoficiální taxikáři s výrazně přemrštěnými cenami, ale je spolehlivější vzít si oficiální taxi se standardní sazbou (cena z letiště do hotelu v centru stojí cca 15 somoni). Pohyb mimo hlavní město může být z důvodu nekvalitních cest, horských masivů, špatného značení atp. náročnější, proto je lepší mít k dispozici místního průvodce/doprovod. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Místní zákonodárství je v otázce zaměstnání občanů Tádžikistánu i cizinců velmi liberální. Vedoucím obchodního zastoupení zahraniční firmy může být cizinec i občan Tádžikistánu. V podmínkách levné a relativně kvalifikované pracovní síly dávají mnohé zahraniční firmy přednost zaměstnávání místních odborníků, kteří jsou poměrně kvalitní. V posledních letech je věnována důraz na vzdělávání kvalifikovaných odborníků. 

Oficiálně lze zaměstnat místní síly na základě smlouvy, která je registrována na MZV (podobný postup jako v Uzbekistánu). Zaměstnanec může dostávat plat v somoni.

Kvalita zdravotní péče v zemi je značně kolísající, proto většina cizinců vyhledává pomoc zahraničních lékařů, lékařů pracujících pro mezinárodní společenství a organizace v Tádžikistánu působící.

Situace se však ve všech ohledech v posledních letech zlepšuje. 

5.9. Veletrhy a akce

International Universal Exhibition-Fair „Tajikistan-2022“ (Spring) and Business Forum of business circles of Tajikistan and exhibitors – 19. – 22. května 2022
Mezinárodní veletrh „Sughd – 2022“ – červen 2022
Mezinárodní výstava a obchodní fórum „Bohtar Food – 2022“ – červen 2022 (potravinářství)
1. Mezinárodní výstava „Zdravotnictví, farmacie a kosmetika“ – 2. pol. července 2022
1. Mezinárodní výstava „Stavebnictví a Architektura“ – 2. pol. srpna 2022
International Universal Exhibition-Fair „Tajikistan-2022“ (Autumn) and Business Forum of business circles of Tajikistan and exhibitors – 27. – 30. října 2022

Organizátorem uvedených výstav je Obchodně-průmyslová komora Republiky Tádžikistán, kontakt: Mirsaidov Dilšod, tel.: +992 372 271 378, mob.: +992 900 919 999, e-mail: chamber@tpp.tj / info@tpc.tj, web: http://tpp.tj/

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Tádžikistán je akreditováno Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy

Mirzo-Ulug’bek tumani Toshkent shahri, 

100041 Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent/ru/index.html


česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnichol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 711 206 071

e-mail: tashkent@mzv.cz 

web: www.mzv.cz/tashkent


rusky:

Посольство Чешской Республики

3-я ул. Навнихол,

6 Мирзо-Улугбекский район

100041 Ташкент Узбекистан 

tel. +998 718 206 071 

e-mail: tashkent@embassy.mzv.cz

www.mzv.cz/tashkent

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

požárníci 01  

policie 02  

záchranná služba 03

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obchodně-průmyslová komora TJ – http://tpp.tj/en/

Ministerstvo zahraničních věcí TJ – https://www.mfa.tj/ru/main

Úřad prezidenta TJ – http://president.tj/ru

Výbor pro investice a správu státního majetku – www.tajinvest.tj

Tádžická národní cestovní společnost – www.traveltajikistan.tj

všeobecné informace o TJ, informace o dalších webových stránkách o Tádžikistánu – https://www.angelfire.com/sd/tajikistanupdate/

zpravodajství anglicky – EurasiaNet – www.eurasianet.org/resource/tajikistan

zpravodajství anglicky – www.tajikistannews.net

zpravodajství – https://khovar.tj/rus/

• Teritorium: Asie | Tádžikistán | Zahraničí