Turecko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Ankara
Počet obyvatel 84,68 mil.
Jazyk Turečtina
Náboženství Islám 99,8%, ostatní 0,2%
Státní zřízení Prezidentská republika
Hlava státu Recep Tayyip Erdogan
Hlava vlády
Název měny Turecká lira (TRY)
Cestování
Časový posun – 1 hod (v zimě – 2 hod)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ing. Pavel Vacek
Ekonomický úsek Mgr. Pavel Daněk
Konzulární úsek Mgr. Jiří Frýda, Ph.D.
CzechTrade Judr. Michal Nedělka
Czechinvest
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 2 617,30
Hospodářský růst (%) 11
Inflace (%) 19,6
Nezaměstnanost (%) 12

Turecko je prezidentskou republikou, největší ekonomikou Blízkého východu a 6. největším obchodním partnerem EU. Jedná se o zemi, která v roce
2021 zaznamenala největší růst HDP (+11%) v rámci skupiny zemí G20, zemi, jež
disponuje mladou a rostoucí populací dosahující téměř 85 mil. obyvatel. Nezaměstnanost v post-covidovém období postupně klesá (nyní kolem 11-12%).
Míra zadlužení je zde zatím zvládatelná: deficit státního rozpočtu v r. 2021
činil 2,7%, celkový veřejný dluh se pohybuje pod 40% ročního HDP. Mezi největší
problémy země v tuto chvíli patří rekordně rostoucí inflace, jež na přelomu I. a II. čtvrtletí r.
2022 dosahuje téměř 70%, pokračuje zde volatilita (TRY) a celkově se také Ankara potýká s převládající nedůvěra trhu v makroekonomické politiky země. Nehledě na současnou
makroekonomickou nestabilitu, je Turecko země s velkým potenciálem dalšího
růstu. Díky rozvinuté produkční infrastruktuře a levné pracovní síle (42%
populace pracuje za minimální mzdu cca 340,- USD, průměrná mzda v Turecku
dosahuje cca 520,- USD), existenci celní unie s EU a moderní základní infrastruktuře
má Turecko předpoklady být významnou produkční i importní alternativou k
asijským zemím. Z pohledu českých podniků můžeme upozornit na možnosti v IT, železničním, obranném, strojírenském či zemědělském průmyslu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Turecko (MZV) (74.19 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Turecko (407.99 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

Prezidentské a parlamentní volby konané v Turecku dne 24. 6. 2018 potvrdily vítězství znovu zvoleného prezidenta Recepa
Tayyipa Erdogana (52,55 %) a aliance stran AKP a
MHP (53,62 %). Volbami přešlo Turecko na prezidentský systém, čímž zanikly posty předsedy vlády a
místopředsedů vlády, vytvořeny byly nové prezidentské výbory a
restrukturalizovány (zrušeny i sloučeny) některé resorty. Dne 9. 7. 2018 složil prezident Erdogan přísahu a dne 10. 7. 2018 byla
jmenována nová vláda, která má
v současnosti (duben 2022) toto složení: 
 

Fuat Oktay – viceprezident

Süleyman Soylu –
ministr vnitra

Bekir
Bozdag – ministr spravedlnosti (od 31. 1. 2022)

Derya
Yanik – ministryně pro rodinné záležitosti a sociální služby (od 20. 4.
2021)

Vedat
Bilgin – ministr práce a sociálního zabezpečení (od 20. 4. 2021)

Hulusi Akar –
ministr obrany

Murat Kurum –
ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu –
ministr zahraničí

Fatih Dönmez –
ministr energetiky a přírodních zdrojů

Mehmet M.Kasapoğlu –
ministr mládeže a sportu

Mehmet
Muş – ministr obchodu (od 20. 4. 2021)

Mehmet Nuri Ersoy –
ministr kultury a turismu

Nureddin
Nebati – ministr financí (od 2. 12. 2021)

Mahmut
Özer – ministr školství (od 6. 8. 2021)

Vahit
Kirisci – ministr zemědělství a lesnictví (od 2. 3. 2022)

Fahrettin Koca –
ministr zdravotnictví

Adil Karaismailoğlu –
ministr dopravy a infrastruktury (od 28. 3. 2020)

Mustafa Varank –
ministr průmyslu a technologií

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Prezidentské a parlamentní volby konané v Turecku dne 24. 6. 2018 potvrdily vítězství znovu zvoleného prezidenta Recepa
Tayyipa Erdogana (52,55 %) a aliance stran AKP a
MHP (53,62 %). Volbami přešlo Turecko na prezidentský systém, čímž zanikly posty předsedy vlády a
místopředsedů vlády, vytvořeny byly nové prezidentské výbory a
restrukturalizovány (zrušeny i sloučeny) některé resorty. Dne 9. 7. 2018 složil prezident Erdogan přísahu a dne 10. 7. 2018 byla
jmenována nová vláda, která má
v současnosti (duben 2022) toto složení: 
 

Fuat Oktay – viceprezident

Süleyman Soylu –
ministr vnitra

Bekir
Bozdag – ministr spravedlnosti (od 31. 1. 2022)

Derya
Yanik – ministryně pro rodinné záležitosti a sociální služby (od 20. 4.
2021)

Vedat
Bilgin – ministr práce a sociálního zabezpečení (od 20. 4. 2021)

Hulusi Akar –
ministr obrany

Murat Kurum –
ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu –
ministr zahraničí

Fatih Dönmez –
ministr energetiky a přírodních zdrojů

Mehmet M.Kasapoğlu –
ministr mládeže a sportu

Mehmet
Muş – ministr obchodu (od 20. 4. 2021)

Mehmet Nuri Ersoy –
ministr kultury a turismu

Nureddin
Nebati – ministr financí (od 2. 12. 2021)

Mahmut
Özer – ministr školství (od 6. 8. 2021)

Vahit
Kirisci – ministr zemědělství a lesnictví (od 2. 3. 2022)

Fahrettin Koca –
ministr zdravotnictví

Adil Karaismailoğlu –
ministr dopravy a infrastruktury (od 28. 3. 2020)

Mustafa Varank –
ministr průmyslu a technologií

1.2. Zahraniční politika země

Primárním
politickým i ekonomickým partnerem TR je Evropská
unie. TR podalo  přihlášku
k plnému členství v ES 14.4.1987, na summitu v Helsinkách
v prosinci 1999 se TR stalo kandidátským státem, přístupové rozhovory byly
zahájeny 3. 10. 2005. V současnosti je otevřeno 16 přístupových kapitol,
přičemž další pokračování je ve většině z nich blokováno v důsledku
bilaterálních sporů TR s Řeckem a Kyprem. Ve vztazích mezi TR a EU jsou spornými
oblastmi zejména migrační politika (18. března 2016 bylo podepsáno Společné
prohlášení TR a EU), fungování Celní unie TR-EU (existuje od 1. 1. 1996),
vízová liberalizace pro TR občany a pokračování finanční asistence pro 4 miliony uprchlíků pobývající na TR území po roce 2021.,
přičemž celkovou překážkou pokračování TR integrace do EU je stav lidských práv
v zemi.

Mezi překážkami
pokračování TR akcesních jednání  a
integrace do EU vůbec  zůstávají i nadále
jednostranné aktivity TR ve vztahu ke Kypru
(jehož celistvost a svrchovanost TR neuznává),   jakož i negativní vývoj v TR
v oblasti lidských práv a základních svobod, především pak potlačováním
svobody médií, omezování činnosti politických stran a porušování právního
státu. Příznačným je aktuálně rozsudek nad filantropem a aktivistou Osmanem
Kavalou, jenž byl po 4 leté vazbě 25. 4. 2022 odsouzen na doživotí za údajné
spiknutí k násilnému svržení vlády TR. TR naproti tomu kritizuje politiku
EU vůči migrantům a „islamofobii“ v členských státech, pokouší se
ovlivňovat politické dění v evropských státech s tureckou
etnickou komunitou.

Vztahy TR s USA doznaly zlepšení, což je důležité v souvislosti
s ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy výrazně stoupl význam TR v rámci
mezinárodního úsilí o podporu Ukrajiny a potrestání RU jako agresora a jeho
diplomaticko-ekonomické zadržování. TR snahy o mediaci jednání UA – RU mají podporu US i EU  a tato role TR též umožňuje zatím neuplatňovat
mezinárodní sankce vůči RU. Pozitivní
bilaterální agendu představovalo v roce 2021 také TR angažmá o stabilizaci
situace v Afghánistánu po stažení koaličních sil.

Na významu vůči USA a NATO nabývá
v té souvislosti též role TR jako „strážce Úžin“ (ve smyslu Úmluvy z Montreux z roku 1936, která dala
Turecku plnou svrchovanost nad úžinami Bospor a Dardanely a kontrolu nad
pohybem válečných lodí v nich).
Po vypuknutí bojů na Ukrajině TR vyzvalo všechny
černomořské i ostatní státy, aby neposílaly válečné lodě na cestu Úžinami, s
tím, že podle čl. 13 Úmluvy je i tak nutné notifikovat
žádost o proplutí válečné lodi 8/15-denním předstihem.

Problémem v bilaterální obranné kooperaci však i nadále
zůstává využívání ruského protiletadlového systému S-400 Tureckem, které se jej
nechce vzdát ani v situaci agrese RU vůči UA (a odmítlo i neformální US
návrhy  na předání systému Ukrajině
náhradou za dodání US systému Patriot). TR též zůstává vyřazeno ze
společného projektu  vývoje
stíhacího letounu 5. generace F-35, jakož i ze všech US vývozních licencí i
úvěrů bank a úvěrové pomoci US EximBanky pro TR Správu obranného průmyslu. SSB. USA rovněž kritizují
vývoj v TR v oblasti lidských práv a nadále sporným je různé
hodnocení „událostí“ r. 2015, které US vláda veřejně označuje za genocidu
Arménů.

Vztahy mezi Tureckem a Ruskem
zůstávají složité, ale diplomaticky korektní i po ruské vojenské invazi na
Ukrajinu v únoru 2022.  S využitím dosavadních úzkých ekonomických i
politických vazeb jak na UA, tak na RU se TR nabízelo již před 24. 2. ústy
prezidenta Erdogana i zaminira Cavusoglu jako mediátor, popřípadě dějiště případných přímých rozhovorů představitelů
obou stran. Tyto aktivity dále zintenzívnily ihned po zahájení RU invaze, na
technické úrovni se TR zprostředkovatelsky zapojovalo do sjednávání
humanitárních koridorů pro evakuaci civilního obyvatelstva z bojových zón.
Limitem TR mediačních snah je především RU nevůle zastavit agresi a jednat o
stažení sil.

1.3. Obyvatelstvo

Rozloha:  783 562 km2, z
toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2.648 km
(Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206
km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel: 84.680.273 (průměrná
hustota obyvatelstva: 111/km2). V roce 2021 vzrostl počet obyvatelstva o 1.065.011 oproti roku 2020.

Gramotnost: 97% celkové populace
(muži 99,1%, ženy 94,9%).

Průměrný roční přírůstek
obyvatelstva: 12,7‰.

Demografické složení: (věk) 0-14: 22,4%,
15-64: 67,9%, +65: 9,7%.

Porodnost: 1,91 dětí/na 1 ženu. V
roce 2021 se narodilo 1.112.829 dětí, z toho 51,4% chlapců
a 48,6% děvčat.

Úmrtnost: 5,5/1000, dětská
úmrtnost 8,3/1000. Počet úmrtí činil v roce 2020 480 671,
nárůst oproti roku 2019 0,8%.

Migrační saldo za rok 2021: +458 626.

Průměrný věk obyvatelstva: 33,1 (průměrný věk
mužů: 32,4, průměrný věk žen: 33,8).

Národnostní složení: oficiální statistiky
neuvádějí, odhad: Turci 70-75%, Kurdové 18%, zbývající 7-12% (Arméni,
Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další).

Náboženské složení:  99,8% obyvatelstva
jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2% ostatní (židé a
křesťané ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského
vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu.

Úřední jazyk a ostatní
nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                              

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm.
na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a
angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp.
francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska,
němčiny na bývalé “gastarbeitery”.

Turecko je rozděleno na 81 provincií (il),
členěných dále na okresy (ilçe).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Turecko vykázalo v roce 2021 nejvyšší růst
HDP v rámci skupiny G20 (11%) a navázalo tak na rok 2020, kdy bylo
společně s Čínou jedinou z 20 největších světových ekonomik  s pozitivním růstem HDP. Hlavními důvody TR
úspěchu jsou rostoucí domácí poptávka a rekordní nárůst exportů o 32,8%. I přes
tento nárůst se turecký deficit  zahraničního obchodu podařilo snížit jen mírně
a v roce 2021 dosáhlo 46,2 mld. USD. Turecko se stále potýká
s vysokou inflací (CPI), která např. v dubnu 2022 vystoupala
v meziroční rekord ve výši 69,97%. Index
cen výrobců (PPI) byl ve stejném měsíci 121,82%, z čehož lze usuzovat, že
růst cen bude v Turecku nadále pokračovat. Turecká centrální banka (TCMB),
očekává, že na konci roku 2022 bude CPI na hodnotě 40,47%. Velkým plusem Turecka
zůstává mladá populace, která se ovšem musí potýkat s vysokou, více než 20%
nezaměstnaností (ta průměrná se přitom pohybuje mezi 11-12%). Hlavním
deklarovaným cílem turecké vlády v oblasti ekonomiky je ekonomický růst a snaha
přilákat tolik potřebné zahraniční investice.

Nejdůležitějšími exportními
artikly turecké ekonomiky v roce 2021 byly exporty základních kovů, automotive,
textil a oděvy společně s potravinářskými produkty. Procentuálně největší
exportní podíl zabrala výroba oděvů a textilií podílejících se na veškerých
tureckých vývozech z 14,84%, následovaná vývozem základních kovů (12,83%),
automotivem (11,89%) a potravinářstvím (7,69%). Z hlediska importu Ankara
bedlivě sleduje vývoj na trhu s ropou a zemním plynem, právě import
energetických surovin se na tureckých importech podílí z téměř 15% a je
těsně následován dovozem chemických produktů (14,44%), základních kovů
(13,27%), strojírenskými výrobky (8,31%) a automotivem (7,26%). Složení a podíl
dovážených energií se může do budoucna výrazně změnit, pokud se TR podaří ve velkém těžit zemní plyn
z nalezišť v Černém moři (celkem zatím v rozsahu 500 mld m3),
k čemuž pokračují přípravy za účasti velkých zahraničních partnerů.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 0,7 0,4 11 3,3 3,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 30 000,00 27 081,80 30 780,00 32 930,00 34 760,0
Inflace (%) 15,2 12,3 19,6 43,7 14,1
Nezaměstnanost (%) 13,8 13,2 12 12 11,2
Export zboží (mld. USD) 171,5 160,6 213,7 229,6 245,4
Import zboží (mld. USD) 202,7 209,4 260,7 280,6 311,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -16,8 -37,9 -29,2 -31,7 -45,4
Průmyslová produkce (% změna) -0,7 0,9 17,4 3,6 2
Populace (mil.) 83,4 84,3 85 85,6 86
Konkurenceschopnost 51/63 46/63 51/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD 05.VII 05.VII 05.VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -2,7
Veřejný dluh (% HDP) 36,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) -14,9
Daně 2022
PO 23%
FO 15% – 40%
DPH 1% – 8% – 18%

Turecká vládní strana AKP od nástupu k moci podřídila
správu veřejných financí svým politickým cílům, což se stalo jedním ze
základních pilířů jejího úspěchu zj. u chudších, méně vzdělaných a
religioznějších vrstev. Deficit státního rozpočtu vůči HDP za její vlády začal narůstat
až v roce 2018 z důvodu větších výdajů na obranu, infrastrukturu,
veřejnou správu či řadu sociálních benefitů. V roce 2021 ovšem schodek
státního rozpočtu vůči HDP poklesl na 2,7%, což bylo způsobeno striktní
fiskální politikou v prosinci 2021 odvolaného ministra financí Lutfiho
Elvana. Díky rostoucím státním výdajům v podobě 50% navýšení minimální
mzdy od ledna 2022, minimálně 25% zvýšení mezd pro všechny státní zaměstnance a
stejného navýšení důchodů s perspektivou dalšího navyšování
v polovině roku 2022, se na konci tohoto roku očekává (viz prognózy Economist
Intelligence Unit/EIU) nárůst deficitu státního rozpočtu vůči HDP na 4,9%.
S blížícími se prezidentskými volbami v roce 2023 nelze očekávat
zásadní zvrat tohoto trendu. EIU dále očekává, že ve stejné době se veřejný
dluh země bude pohybovat okolo 36% tureckého HDP.   

Cílem státního rozpočtu pro rok 2022 je
podpořit snahy vlády o založení exportně orientované ekonomiky financované
zejména domácími úsporami a FDI’s. Příjmy v nominálních číslech pro rok
2022 vzrostly o 33,3%, zatímco výdaje o 30,0%. Deficit státního rozpočtu má dle
plánů dosáhnout 3,5% HDP. Rozpočet je přitom plánován s předpokladem
ekonomického růstu 5% HDP pro rok 2022 (současné předpoklady EIU počítají
s cca 3% růstem). Z pohledu % změn v rozpočtu pro rok 2022
v porovnání s rokem 2021 vyplývá, že nejvíce přidáno
v nominálních číslech se dočkají položky spojené se změnou klimatu
(+121,9% – podíl na rozpočtu je zde ovšem malý – 0,2% státních výdajů),
zdravotnictvím (+51,1%) a polepší si také ministerstvo financí (+40,9%) a
obrany (+36%). Naopak nejméně přidáno dostanou ministerstva odpovědná za
sociální věci (+15,1%) a vzdělávání (+28,7%).

2.3. Bankovní systém

Finanční
sektor spadá do kompetence ministra financí (Ministry
of Treasury and Finance),
provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní
regulační agentuře BDDK (Banking
Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách lze
nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na
internetové stránce Bankovní asociace Turecka (Türkiye Bankalari Birligi/TBB) je
dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a
jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.
 

Celkově
v Turecku v roce 2020 působilo více než 50 bank dle níže uvedené struktury:
 

A/
Centrální banka Turecka (TCMB). Každý měsíc zasedá její monetární výbor,
který rozhoduje o základních úrokových sazbách.

B/
Depozitní banky (32): 3 státní depozitní banky: Ziraat Bankasi; Halk Bankasi;
Vakıflar Bankasi; 8 privátních depozitních bank a 21 zahraničních depozitních
bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank aj.) a poboček zahraničních bank
(např. Societé Générale, JP Morgan Chase aj.)

C/
Rozvojové a investiční banky (16): 3 státní turecké rozvojové a investiční
banky (které nepřijímají deposita): Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické
a obchodní operace – exportní a garanční banka); Iller Bankasi – rozvojová
municipální banka; Türkiye Kalkinma Bankasi 10 privátních tureckých a
zahraničních rozvojových a investičních bank

D/
Participující banky (6): Celkem se jedná o 6 bank fungujících na principu
islámského bankovnictví. Na konci roku 2021 činil jejich podíl aktiv na trhu na
7,5%, všeobecně se ovšem očekává další nárůst.  

Všechny
pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací
poskytuje 6 ústavů životní pojištění, 15 ústavů penzijní pojištění, 42 ústavů
ostatní typy pojištění, nadto zde fungují tři zajišťovny. Další informace jsou
dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of
Turkey)

2.4. Daňový systém

Turecký daňový systém se v posledních letech
dynamicky proměňoval, což platilo i o korporátní dani, která se pro rok 2022
ustálila na 23%. Pro více detailů z této oblasti doporučujeme pravidelně
sledovat vývoj v Turecku či konzultovat specializované mezinárodní
poradenské kanceláře (např. Deloitte) či prezidentskou kanceláří
spravovaný specializovaný webový portál. Zároveň je zde třeba upozornit na celou řadu
daňových pobídek nachystaných pro příchozí zahraniční investory. Ty se liší dle
regionu (zpravidla čím méně rozvinutý region, tím větší pobídky) a sektoru (zde
důraz na R&D). Pro aktualizovaný seznam nejvíce podporovaných sektorů
doporučujeme konzultovat Ministerstvo průmyslu a technologií.  

Daň
z příjmu jednotlivců se zakládá na progresivním zdanění se sazbou od 15% do
40%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) jsou následující:

  • do
    24.000: 15%
  • 24.001
    – 53.000: 20%
  • 53.001
    – 130.000/190.000: 27% (v závislosti na
    tom, zdali se jedná o zaměstnanecký příjem čí příjem bez zaměstnání)
  • 130.001
    či 190.001 až 650.000: 35%
  • Nad
    650.001: 40%

DPH (KDV) má v Turecku tři základní sazby.
Zboží a služby (18%), základní potraviny, textil (8%), zemědělské produkty a
potraviny (1%). Platilo, že turecká vláda během koronavirové pandemie využívala
přesuny položek z jedné sazby do druhé jako nástroj boje s krizí. Na
začátku roku 2022 se poté rozhodla k dočasnému přeřazení základních
potravin do 1% sazby kvůli rychle rostoucí inflaci. Jedná se o dočasné
opatření, konec jeho platnosti ovšem nebyl definován.

Mimo základní úrokové sazby existuje
v Turecku i tzv. speciální spotřební daň (OTV) jejímž smyslem je více
zdanit zboží, které vláda považuje za luxusní, či které není v souladu
s muslimskou vírou (alkohol, tabák). OTV se liší v závislosti na typu
produktu a připočítává se ke KDV.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Turecko
bylo v roce 2021 6. největším obchodním partnerem EU (za Čínou, USA,
Velkou Británií, Švýcarskem a Ruskem). EU 27 stále zůstává pro Turecko
nejvýznamnějším trhem (35,9 % celkového zahraničního obchodu). Do EU míří nyní
cca 41,3 % tureckého exportu (+33% oproti 2019). Z pohledu dovozu do Turecka byl
v roce 2021 realizován obchod s EU v hodnotě cca 80 mld. EUR (+16% proti 2020). Saldo vzájemného obchodu se po loňském rekordním nárůstu
tureckých exportů dostalo z pohledu EU do záporných hodnot. Celkový objem obchodu EU-TR byl ve výši 157,2 mld. EUR, Turecko tak má
podíl 3,6% z celkového EU obchodu. Největší položkou vzájemné obchodní
výměny mezi zeměmi EU a Tureckem jsou automobily a jejich součásti, textil,
obráběcí stroje a zařízení.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 76 656,70 69 187,90 68 260,20 70 142,20 79 238,70
Import do EU (mil. EUR) 61 398,00 66 888,40 69 811,90 62 441,00 77 983,10
Saldo s EU (mil. EUR) -15 258,7 -2 299,5 1 551,7 -7 701,2 -1 255,6

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Za rok
2021 došlo k nárůstu vzájemného obchodu o 10,7% (103,5 mld. CZK). To bylo způsobeno zejména růstem tureckých exportů do
ČR o 32,1%, náš vývoz naopak v USD vyjádření vzrostl pouze o 5,1%.
Výsledkem je záporné saldo zahraničního obchodu 1,3 mld. USD. Podobný
trend pokračuje i v prvních měsících roku 2022 – objem vzájemné
obchodní výměny mírně roste, zejména díky pokračujícím tureckým vývozům do ČR. V
celkovém objemu exportu mimo země EU je z českého pohledu Turecko na 6.
místě mimo zemí EU (za Spojeným královstvím, USA, RF, Švýcarskem a Čínou) a
patří také do skupiny našich 20. největších trhů celkově.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 36,4 47,7 44,2 53,8 N/A
Import do ČR (mld. CZK) 53 37,4 38,4 37,7 N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 17 -10,4 -5,8 -16,2 N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Co se tureckého exportu mimo zemí EU týče, jsou pro Ankaru nejdůležitějšími trhy USA (2. největší trh po Německu, 6,5% veškerého exportu), Velká Británie (3. největší trh, 6,1% exportu) a Irák (5. největší trh, 4,9% exportu). Z hlediska importu je poté zásadní postavení Číny (největší import do TR, 11,9% trhu), Ruska (2. největší importér, 10,7% trhu) a USA (4. největší importér s 4,8% trhu). Z pohledu TR exportů jsou nejdůležitějšími artikly koberce (zejména do USA), automotive, šperky a ovoce. Mezi nejčastěji importované položky poté patří energie v případě Ruska, komunikační technologie a IT produkty z Číny či s leteckým průmyslem spojené produkty z USA. 

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 56 787,3 73 544,6 77 485,0 66 416,0 102 362,6
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 137 331,7 122 701,6 102 486,8 115 663,2 143 594,4
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -80 544,4 -49 157,0 -25 001,8 -49 247,2 -41 231,8

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

ČEZ působící v Turecku od roku 2008 s tureckou firmou
Akkok (joint venture, ČEZ a rodina Dinckok) ve výrobě – Akenerji (voda, vítr a
paroplyn, celkem cca 1250 MW), distribuci (Sedas) a prodeji (Sepas) je největším českým investorem v Turecku. Akenerji je druhý
největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než
10% tržním podílem a produkcí zhruba 2% z celkem v zemi vyprodukované
elektřiny. Vedle této největší české  investice, jsou v
Turecku pozitivně známy aktivity 100% vlastněných dceřinných firem Škoda Praha
a UJV Řež. Celkové investice skupiny ČEZ v Turecku poté dle vyjádření
skupiny dosahují přes 2 mld. USD.

Dalším významným
českým investorem do energetiky je firma EnergoPro, která na konci roku
2020 dokončila projekt Alparslan 2, který se stal s výkonem 280 MW
největší soukromě vlastněnou hydroelektrárnou v Turecku. Nejnověji
ukončeným projektem (duben 2021) je projekt hydroelektrárny (HEPP) Karakurt (95
MW) v provincii Kars v hodnotě 360 mil. USD. Objem realizovaných či do roku
2023 rozplánovaných investic dosahuje cca 1 mld. USD a kromě hydroelektráren
zahrnuje i v roce 2019 slavnostně otevřenou továrnu na generátory a turbíny v
Ankaře. Přítomnost firmy v Turecku začala akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali
o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na
severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a
Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém
výkonu cca 95 MW, přičemž tato akvizice byla financována prostřednictvím ČEB.
 

Další významné aktivity
českých firem jsou spojené s dopravním průmyslem a stavebnictvím. Skupiny
PPF prostřednictvím Škody Transportation v roce 2020 dokončila odkup
poloviny akcií tureckého výrobce autobusů TEMSA sídlícího
v Adaně. TEMSA je s produkční kapacitou cca 10.000 vozidel ročně největším tureckým producentem autobusů a také první společností v TR se svým vlastním R&D centrem pro vývoj autobusů. Zaměstnává na 1300 pracovníků. Od roku 2015 poté v TR působí i Metrostav prostřednictvím
svého joint venture Metrostav Ankar Insaat. Dvě největší zakázky tohoto JV
získané v roce 2017 (depo metra M7 Mahmutbey – Kabataš v Istanbulu a
Podzemní lanovka Ašiyan – Hisarustu jsou stále před dokončení – oba
v hodnotě cca 1 mld. CZK).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dne
31. 12. 1995 vstoupila v platnost
dohoda o vytvoření Celní unie mezi Tureckem a
Evropským společenstvím. Turecko se dlouhodobě snaží o její modernizaci. 
Vedle fungující celní
unie Turecko podepsalo dohodu o volném
obchodu s Evropským
společenstvím
volného
obchodu (EFTA).

Smlouvy s ČR

Hospodářské a obchodní vztahy mezi
Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny
sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla
podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední
preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla
podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie.
Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.
 

V platnosti jsou dále následující
dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

Společná
deklarace o zřízení Smíšeného hospodářského o obchodního výboru (JETCO) mezi
českým ministerstvem průmyslu a obchodu a tureckým ministerstvem obchodu

Dohoda
o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci,

Dohoda
o mezinárodní silniční dopravě;

Dohoda
o spolupráci v oblasti cestovního ruchu;

Dohoda
o letecké dopravě;

Ujednání
mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti;

Dohoda
o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové
spolupráci v oblasti obrany;

Dohoda
o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní
z příjmu;

Dohoda
o spolupráci v oblasti zemědělství;

Dohoda
o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech;

Dohoda
o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže
a sportu;

Mezirezortní
memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky;

Dohoda
o vzájemné ochraně a podpoře investic.

3.4. Rozvojová spolupráce

Turecko
je v celosvětovém měřítku významným poskytovatelem rozvojové pomoci,
vyčleněné prostředky v rámci rozpočtu dlouhodobě přesahují cílovou laťku
OSN (0,7% HDP) a tato úroveň navíc stabilně vzrůstá – z 0,85 v roce
2017 až na 0,92 v roce  2020 (v absolutních
číslech 8,96 miliardy USD za rok 2020 – novější data zatím nejsou dostupná).
Koordinujícím orgánem na vládní úrovni je Turecká agentura pro koordinaci a
spolupráci (TIKA) spadající pod Ministerstvo kultury a turismu, s ročním
rozpočtem cca 100 milionů USD. TIKA realizovala v roce 2020 okolo 4000
projektů v celkem 150 státech světa, z toho v 59 zemích má stálé
zastoupení.

Zaměřuje se zejména na
financování projektů v oblastech zdravotnictví a hygieny, zajišťování
pitné vody i čištění odpadních vod, zemědělství, lesnictví a pastevectví,
informačních systémů, vzdělávání a učňovského školství, ochrany památek apod.
Teritoriálními prioritami TR rozvojové pomoci zůstávají rovníková Afrika a
státy Střední Asie, patrné je pak dále i zaměření na muslimské menšiny
v evropských a některých afrických a asijských státech (Makedonie,
Ukrajina, Etiopie, Myanmar, Thajsko), jakož i na pásmo Gazy a komunity
palestinského původu. V posledním desetiletí však stoupá i např. angažmá
TIKA v Latinské Americe

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT

ICT
sektor v Turecku rostl v posledních 5 letech průměrným ročním tempem
17% a v posledních třech letech se pohybuje okolo 30 miliard dolarů.
Tomuto pomohlo i cca 70 000 zaměstnanců pracujících ve vládou štědře
podporovaných R&D centrech a technoparcích. Priorita digitalizace je
zmíněna ve všech základních vládních strategiích počínaje novým ekonomickým
plánem i rozvojovým plánem. Prioritami zůstává digitalizace SME’s, rozvoj AI i
podpora herního průmyslu.

▶ Obranný sektor

Turecko,
disponující druhou největší armádou v NATO, na obranné výdaje pravidelně
vyčleňuje okolo 3% HDP, čímž je samo jedním z největších národních
obranných trhů v NATO; důraz na vývojovou a výrobní soběstačnost pak vedl
k rozvoji sektoru jak v objemu, tak kvalitě. TR prostředí si však od
vnějších partnerů žádá ochotu jít do spolupráce s místními velkými
subjekty. Obranný průmysl je pod silnou, centralizovanou a efektivní státní
kontrolou, kdy ústřední roli v řízení, rozvoji i obchodní politice sektoru
má Prezidentství obranného průmyslu (SSB). Obranný trh si vyžaduje silného
místního zástupce, kterého má většina úspěšných zahraničních firem.
Z hlediska strategických projektů zajímavých pro zahraniční subdodavatele
je možné upozornit např. na vrtulníky Gokbey a ATAK, národní projekt stíhačky
TFX či lehký podzvukový bitevník HURJET.

▶ Zemědělství

Turecko
dlouhodobě spadá do TOP10 největších světových zemědělských producentů.
Potenciál je ovšem nevyužit, země se potýká s nízkou efektivitou produkce
– odvětví zaměstnávající skoro 18% práceschopné populace (cca 5mil. osob) a
produkuje cca 6% místního HDP. Kromě digitalizačních a dalších technologických
řešení vedoucích k zefektivnění produkce, je možné šance pro zahraniční
dodavatele hledat ve vakcinačních látkách a celkově potřebách pro domácí
mazlíčky.

▶ Železniční průmysl

Turecko
sice disponuje 6. nejdelší sítí vysokorychlostních železnic v Evropě,
velice ovšem zaostává v oblasti městské kolejové dopravy. Jakožto země
s nejvíce milionovými městy v Evropě (23), mladou a dynamicky se
vyvíjející populací má velké problémy s přelidněním a dopravou
v městských oblastech. Většina měst proto do svých strategických plánů
zahrnuje výstavbu nových linek metra či započetí staveb metra obecně. Na pořadu
dne jsou ve většině měst i diskuze o zavedení tramvajové dopravy, které je
v zemi spíše raritou, než pravidlem.

▶ Strojírenství

V oblasti
strojírenské techniky zůstává Turecko, i přes výrazný nárůst svého exportu,
v červených číslech. Zahraniční strojaři zde nachází uplatnění zejména
v oblasti přesných obráběcích strojů a frézování. Užití těchto
produktů/materiálu je poté sektorově pestré – od obranného, přes železniční až
po loďařský průmysl. Systém investičních pobídek v současnosti nijak
nediskriminuje turecké výrobní společnosti kupující zahraniční stroje, což
nahrává orientaci na kvalitu a umožňuje další působení českých subjektů.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Obchodní
jednání s tureckými partnery se většinou nese ve formálnějším duchu než
to, na co jsme zvyklí z Česka. Turečtí obchodníci jsou zvyklí více dbát o
svůj zevnějšek, platí, že Turek nosí kravatu častěji než Čech. Není vhodné na
formální jednání, i když je online, chodit bez ní. Je třeba se připravit na to,
že většinou se při diskuzi nejde rovnou k věci, ale probírají se různá „soft“ kulturní či sportovní témata.
Navázání přátelštějšího vztahu je počátečním předpokladem pro celkový úspěch.
Pití alkoholu není pravidlem, je třeba partnera nejdříve více poznat.
Koronavirová pandemie dosti pozměnila pozdravy na úvodních setkáních, místo
klasického podání rukou turečtí partneři přistupují k mírnému úklonu
s pravou rukou na srdci nebo dotykem zaťatou pěstí či loktem.

4.2. Oslovení

Turečtí partneři se mezi sebou formálně oslovují
křestním jménem, za které přidávají „Bey“, tedy pan. Ve formálním styku by
tudíž oslovovali svého partnera jménem Mustafa – „Mustafa Bey“. Pokud by šlo o
ženu, přidává se koncovka „Hanım“ – česky čteno „hanym“,
tedy např.: „Zeynep Hanım“. Pokud zahraniční partner projeví při oslovování
takovouto znalost, je to povětšinou kladně hodnoceno. Tento styl oslovování
vychází z historie, příjmení v Turecku zavedl až Atatürk. Nicméně, naprostá
většina obchodníků rozumí evropským způsobům jednáním, a proto není žádným
„faux-pax“, když partnera oslovíte příjmením. V turečtině se rozlišuje
mezi tykáním a vykáním a obchodní partneři si většinou vykají.

4.3. Obchodní schůzka

Úvodní schůzka
zpravidla probíhá v sídle partnera. Většinou se jednání nesjednávají dříve
než v 10:00, výjimkou nejsou ani schůzky v pozdním odpoledni.
Tradičně se pije černý turecký čaj či káva a jednání většinou začne
zdvořilostním popovídáním si o rodině či dalším obecném tématu jako sport či
kultura. Turečtí partneři z vyšších vrstev si na zdvořilostních
rozhovorech zakládají a nedoporučuje se odpovědi na podobné otázky odbýt či jim
nevěnovat dostatečnou pozornost. Turecký partner má zájem na uzavření obchodu s přítelem
a tím se nestanete, pokud podobným rozhovorem neprojdete. Předání vizitek
probíhá při úvodním setkání. Očekává se, že na vizitce bude mobilní telefon,
nejlépe s fungujícím WhatsApp číslem. Pokud Vám partner na svoji vizitku
mobilní číslo dopíše rukou, jde o znak větší důvěry.
 

Pozvání na oběd či
večeři je výrazem větší blízkosti k partnerovi. Zpravidla tyto večeře
probíhají v restauracích, pozvání domů nejsou běžná. V lepších
restauracích se připravte na vícechodové menu, kterému budou vládnout tradiční
předkrmy, meze. Většina tureckých restaurací nepodává alkohol, nicméně zejména
v přímořských městech se najde i dostatek těch alkohol podávajících. Co se
typu alkoholu týče, je možné se připravit zejména na anýzovou pálenku (rakı) či červené víno. Alkohol se pije spíše
z protokolárních důvodů.
 

Při oficiálních návštěvách je běžné předání
dárku. Ten se zpravidla předává nejvýše postavenému. V tomto ohledu se
nevyplatí šetřit. Turečtí partneři jsou zvyklí na krásné dekorativní dary.
Nedoporučuje se darovat alkohol, pokud partnera dobře neznáte a nevíte 100%, že
alkohol pije. Většina Turků zná české sklo a jistě je potěšíte, pokud je dárkem
tohoto typu obdarujete.

Pracovní jednání se
nedoporučuje plánovat na dobu ramadánu či na letní měsíce. Jelikož se doba, kdy
se ramadán slaví, každoročně mění, je dobré se o tomto informovat předem.
Zhruba od konce června do začátku září v Turecku, podobně jako
v České republice, probíhají letní prázdniny. Většina Turků je využívá
k dlouhým letním dovoleným, a proto i návštěva v tomto ročním období
může být problematická. Jednou sjednaná schůzka platí. Co se jednání týče, jsou
Turci zpravidla dochvilní a nedoporučuje se na jednání opozdit. Zejména
v Istanbulu doporučujeme vzhledem k dlouhým zácpám plánovat dostatek
času na přepravu.
 

Velice
důležité je navázání pevného až přátelského vztahu s hlavním obchodním
partnerem. Vzhledem ke složitosti soudního systému je třeba si být partnerem
plně jist a nespoléhat na to, že případný spor bude vyřešen u soudu, i když
v případě smírčích řízení a vymáhání dluhů postupuje turecký soud rázněji
a rychleji než případná arbitráž v jiných zemích. Doporučujeme turecké
partnery tlačit k tomu, aby vzájemné kontrakty byly vždy, když už ne pouze
v angličtině, tak alespoň ve dvou vyhotoveních, kdy je odsouhlasena i ta
anglická verze. Při hodnocení svých partnerů si turečtí partneři potrpí na
zkušenost a senioritu. Z tohoto důvodu je proto možné doporučit, aby byly
české firmy v zemi zastupovány spíše zkušenějšími osobami.
 

Turečtí obchodníci jsou při jednáních zdvořilí,
nicméně velice tvrdí, využívají jak moderní techniky vyjednávání, tak staré
osvědčené na emocích postavené proslovy. Turci vynikají bezprostředností,
flexibilitou a výbornou orientací na cíl, kterým je vždy co nejlepší cena. Je dobré se také připravit na různorodost jednání.
Turečtí partneři se velice liší dle toho, zda se jedná o sekulární či
nábožensky založené osoby (většinou centrální Anatolie či černomořské pobřeží)
a jelikož neformální diskuze hrají při uzavírání kontraktů velice důležitou
roli, je třeba k nim dle toho náležitě přistupovat. Turečtí partneři při
obchodních kontaktech kladou důraz na přátelský vztah. Z tohoto důvodu je třeba
vztah s partnerem udržovat i v situacích, kdy nejde přímo o obchod.
Turecký partner si při obchodních jednáních ale vždy vzpomene na situaci, kdy
jste se na něj obrátili čistě z osobních důvodů a nejen proto, že chcete,
aby si od Vás něco koupil.
 

Území Turecka byla po dlouhá staletí centrem
blízkovýchodního obchodu, kde se střetávali obchodníci z Asie, Evropy i
Afriky. Tato zkušenost se do jednání projevuje. Turek si dokáže jít tvrdě za
svým a tento postup dokáže umně maskovat milým způsobem s úsměvem na rtu.
Dlouholetá zkušenost a multikulturním vyjednáváním dává místním relativní
výhodu při současných kontaktech. Není možné očekávat, že partnera ohromíte
pouze cenou či dokonalostí výrobku. Výsledné rozhodování bude záležet na celé
řadě faktorů a právě tato komplexnost, kdy roli hraje cena, kvalita výrobku i
Váš osobní vztah s partnerem je zásadní.

4.4. Komunikace

Před jednáním je
běžné se zeptat na jednací jazyk. Pokud partner nevládne angličtinou, je
tlumočník nepostradatelný. ZU/GK disponují kontakty na ČJ/TR tlumočníky, které
rádi poskytnou. Existuje samozřejmě i možnost najmutí si AJ/TR tlumočníka,
která je snazší.
 

V populaci je
znalost angličtiny na poměrně nízké úrovni. Mimo turistická centra je domluva
velice komplikovaná. Nicméně, vysoce postavení manažeři z hlavních
tureckých měst angličtinou většinou vládnou. Množství jazykově vybavených lidí
zvláště ve městech rychle stoupá.

Turci se
obecně vyhýbají tématům spojeným se sexem či právy menšin. Vtipy na toto téma i
s lepšími kontakty nejsou vhodné. Mluvit o současné politické situaci
v zemi je také velice citlivé a obecně se to nedoporučuje. Turci jsou
obecně velmi hrdí na svou zemi i historii a je jim dosti cizí např. přístup
k vlastním dějinám, vč. kritického odstupu až ironie. Proto jsou např.
politicky a společensky nepřijatelná jakákoli jiná, než pozitivní vyjádření o
zakladateli republiky (Mustafovi Kemalu) Atatürkovi. Citlivým a živým tématem
jsou i turecko-arménské vztahy, zj. pak osmanská genocida Arménů r. 1915,
kterou TR relativizuje a popírá a za velmi iritující považuje i samotné užití
pojmu „genocida“ pro označení „událostí“ r. 1915 (vysídlení a masové zabíjení
arménské populace).

4.5. Doporučení

Připravit se na
dobře připravené, tvrdé partnery zvyklé na dlouhá vyjednávání. Důležitá je
trpělivost a flexibilita. V žádném případě také není možné očekávat, že
turecký protějšek bude neprofesionální a nezkušený.

4.6. Státní svátky

1. ledna 2022 – Nový rok
23. dubna 2022 – Den dětí a národní suverenity
1. května 2022 – Den práce a solidarity
2. – 4. května 2022 – Vyvrcholení Ramadánu
19. května 2022 – Den mládeže a sportu
9. – 12. července 2022 – Svátek obětování
15. července 2022 – Den demokracie a národní
jednoty
30. srpen 2022 – Den vítězství
29. října 2022 – Den republiky

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh,
rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité
právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a
devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu. 
 

Před vstupem na turecký trh je
vhodné, zejména k prvním kontaktům, využít služeb rozsáhlé sítě polostátních zájmových
a odborných organizací a sdružení. Jde zejména o regionální obchodní
komory, průmyslové komory, unie výrobců, sdružení malých a středních firem pro
provádění zahraničního obchodu, sdružení mladých podnikatelů Turecka atd., kdy
povinné členství tureckých firem v komorách garantuje široký záběr a
spolehlivost informací. Orgánem, zastřešujícím všechny komory a asociace, je
Unie obchodních a průmyslových komor a komoditních burz TOBB, na jejichž internetových
stánkách lze nalézt příslušné kontaktní údaje všech povinně participujících
subjektů, resp. všech obchodních a průmyslových komory a asociací.

V případě technicky a
marketingově náročnějších komodit, vstupu do státních zakázek, soutěží
vyhlášených státními firmami, spolupráce směřující k výrobní kooperaci nebo
prodeji/nákupu licence a rovněž při záměru trvalé spolupráce na třetích trzích
se současně jednoznačně doporučuje zapojení a využití služeb místního
zástupce. V některých případech je drahou, ale pravděpodobně efektivní
alternativou vyslání vlastního experta do teritoria. Vzhledem ke specifikům
tureckého trhu a místním zvyklostem se obecně doporučuje častější osobní styk s
tureckými partnery. Při výběru a prověření takového zástupce jsou ZÚ Ankara, GK
Istanbul i CzechTrade připraveni poskytnout asistenci.

Turecký celní systém, především ale celní praxe, je opakovaně
předmětem kritiky jak obchodních partnerů, tak i ekonomické diplomacie řady
zemí včetně orgánů EU.

Rozhodujícími prvky, určujícími
zahraničně-obchodní režim země, jsou Dohoda o volném obchodu s EU,
která se týká vzájemného obchodu se zemědělskými produkty, uhlím a
ocelářskými produkty, a Celní unie s EU, která znamená zapojení do
společného trhu Unie se všemi ostatními komoditami, zejména pak průmyslovými
produkty.

Základní dokumenty v obchodním styku jsou EUR 1 pro položky pokryté uvedenou Dohodou a ATR pro všechny ostatní komodity. Od počátku roku 2019
je poté nutné v určitých případech společně s A.TR dokládat i
Certificate of origin. Cílem takového opatření je zamezit dovozu zboží do
Turecka z mimounijních zemí přes EU bez platby cla. Tyto dokumenty musí být
podle požadavků u jednotlivých komodit doprovázeny dalšími doklady. U každé
položky je nutné, aby si český vývozce požadavky v předstihu řádně
prověřil (nejlépe to může v konkrétním místě vstupu zboží do Turecka pro
něj udělat turecký dovozce – jeho obchodní partner) a nebyl pak překvapen
případnou „inovací“. Přesto však nelze vyloučit, že po příjezdu
na tureckou hranici bude dovozce zaskočen novým požadavkem. Českým
vývozcům se proto naléhavě doporučuje používat takové dodací parity, u kterých
nebude inkaso ohroženo případnými potížemi na tureckých celnicích (např. EXW,
FCA, FOB atd.).

Informace o
nařízeních ohledně dovozu do Turecka lze najít na webových stránkách Ministerstva obchodu.
Právní předpisy týkající se dovozu, vývozu, cel atd. jsou dále
v angličtině na specializovaných webových stránkách, avšak
zde jde již o placené služby.

Mezi obchodní překážky, které
řeší EU s Tureckem, patří např. nedostatečná ochrana obchodních značek
týkající se zejména potravinářského a oděvního průmyslu (obecněji jde
o problém ochrany duševního vlastnictví, nesprávné uplatňování kvót u
zpracovaných zemědělských produktů, vyžadování licencí pro starší zboží
a problematiku dovozu alkoholu do Turecka).

Problematika ochrany domácího trhu se vyznačuje v tureckém
obchodním prostředí specifickými znaky. Přestože celní unie s EU a postupná
adaptace na nové podmínky znamenaly zásadní změnu v zákonech, je praxe u
netarifního zboží poznamenána zvýhodňováním domácí produkce. Přetrvávají
opatření daňového charakteru při dovozu luxusních druhů zboží, např. osobních
automobilů, parfémů atd., spíše lze očekávat jejich další zvýšení.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Na
základě zákona o přímých
zahraničních investicích (Foreign Direct Investment Law), který představuje
zásadní zjednodušení procedury při zakládání firmy se zahraniční majetkovou
účastí, platí pro zahraniční investory stejná práva a povinnosti jako pro
turecké subjekty, vyplývající z platného tureckého Obchodního zákoníku
(Turkish Commercial Code). Jedná se zejména o:

  • princip
    stejného zacházení se zahraničním a domácím investorem;
    ·  
  • zahraniční
    společnosti založené v Turecku mohou nabývat nemovitosti;
    ·  
  • zahraniční
    fyzické osoby mohou nabývat nemovitosti na základě reciprocity;
    ·  
  • společnosti
    mohou zaměstnávat cizince, nutnost pracovního povolení však zůstává.
             

Zákon
se vztahuje na následující typy společností:

  • Merchant (Single Proprietorship): fyzická osoba, která provozuje obchodní
    zařízení, je akceptována jako firma,
  • Joint Stock Company: Základní kapitál ve formě akcií
    v minimální hodnotě 50.000,- TL, zakládá i jen jeden společník (dle nové
    právní úpravy),
  • Limited Company: Minimální výše základního kapitálu 10.000,-
    TL, společnost může být založena jen jedním společníkem (dle nové právní
    úpravy). Společníci ručí až do výše nesplaceného vkladu,
  • Commandite Company: Minimální výše kapitálu není určena.
    Komplementáři ručí celým svým majetkem, komandisté do výše nesplaceného vkladu,
  • Collective Company: Sdružení fyzických osob zřízené
    k provozování obchodních aktivit pod společným jménem. Minimální výše
    kapitálu není určena. Partneři ručí celým svým majetkem.

Obchodní
zákoník určuje formy
zakládání společností i striktní pravidla účetnictví, povinnost disponovat
internetovými informacemi apod.

Akciová
společnost, tak i společnost s ručením omezeným mohou být založeny jediným
společníkem. Převod akcií v případě jediného společníka podléhá zápisu. 
         

Postup
při založení firmy:

Všechny zakládací listiny
musí být vyhotoveny v tureckém jazyce, jednací řeč na úřadech je také
turečtina. MZV ČR doporučuje, aby české firmy, které chtějí zřídit
v Turecku firmu, použily pro tento účel důvěryhodného tureckého občana
(právníka, notáře) vybaveného příslušným pověřením.Velmi cenným informačním
zdrojem o způsobu zřízení firmy v Turecku je portál „ISPAT – Invest in
Turkey“ www.invest.gov.tr, oddíl „Investors
Guide“.

5.3. Marketing a komunikace

V Turecku funguje velké
množství reklamních, PR a HR agentur (od velmi profesionálních až po velmi
špatné). Přehled TOP 10 je možné nalézt na https://www.sortlist.com/l/turkey-tr

Výrazný
nástup moderních technologií, především sociálních sítí postupně vytlačuje
tradiční reklamní postupy, kterými zvláště v regionech nadále zůstávají
televizní a rozhlasové stanice. Podobně je na elektronická média převáděn denní, periodický i odborný
tisk, v rámci kterého jsou propagovány nejrůznější produkty, jména jejich
výrobců či dovozců a distributorů. Ideální marketing je nutné přizpůsobit
nabízenému produktu a plánované cílové zákaznické skupině. Využití direct
marketingu pro zahraniční produkty se nedoporučuje zejména kvůli řadě zákonů a
dalších regulativů včetně jazykových bariér a kulturních odlišností.

Z pohledu moderních
elektronických médií má v Turecku nejvyšší sledovanost a dostup Instagram,
který je následován Facebookem. Další média mají výrazně nižší sledovanost a
dostup k zákazníkům. Instagram a Facebook mají také nejvyšší roční
přírůstek sledovanosti a popularitě se těší mezi početně silnou mladou
generací. Za standardní se považuje existence a fungování firemních
internetových stránek (jejich nefunkčnost či neexistence jsou vnímány
negativně). 

Z pohledu reklamní kampaně
a marketingových aktivit je důležité si uvědomit, že Turecko je muslimský stát,
který silně lpí na náboženských a národních tradicích. Jakékoliv informace nebo
zobrazení náboženských symbolů, státních symbolů včetně armády, významných
politiků (či osoby současného prezidenta a prvního prezidenta Mustafy Kemala
Atatürka) může být vyhodnoceno jako trestný čin a velmi přísně trestáno.
Doporučujeme se obrátit na místní turecké společnosti, které mají přesné
informace a profesionální cit pro vyhodnocení vhodnosti reklamních a
marketingových aktivit.

Pro vyhledávání
obchodních partnerů a uveřejnění poptávky (nabídky) lze využít obchodní a
průmyslové komorách, jak v hlavních centrech obchodu, tak i v jednotlivých
regionech. Istanbulskou hospodářskou komoru (ITO), která sdružuje cca 420 tisíc
členských firem – v TWT Magazine Istanbulské obchodní komory existuje možnost v
direktoráři Offers and Demands. Užitečné informace včetně přístupu do databáze
tureckých výrobních a exportních firem lze získat na internetové adrese Ministerstva obchodu Turecké republiky –  v sekci
„Buy Turkish Products“. Službu uveřejnění firemních
nabídek umožňuje rovněž internetová stránka Sdružení
tureckých komor TOBB. Obsahuje rovněž přehledy a internetové adresy jednotlivých
tureckých hospodářských a obchodních komor.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Turecko je signatářem 14 významných dohod o
ochraně duševního vlastnictví (např. Pařížská konvence, Haagské dohody,
Madridský protokol, Dohoda o jednotném patentovém soudu, Římská konvence, UPOV
konvence, Bernská konvence, TRIPS (WTO). Turecko bylo účastníkem projektu
Horizon 2020, který napomohl implementaci množství zákonů, nařízení a vyhlášek
pro posílení ochrany duševního vlastnictví. Aktuálně je největší deficit
pociťován v oblasti kopírování a vysílání hudby, kde Turecko doposud
nepodepsalo příslušné dohody. Obecně je pro uměleckou tvorbu příslušný zákon
5846, v případě porušení TRIPS je využíván kriminální zákoník – zákon č. 5271.
Reálné uplatňování ochrany duševního vlastnictví je však nadále předmětem
diskusí. V Turecku je tolerován prodej i vývoz nepravých značkových
výrobků, často dochází k jejich výrobě přímo v Turecku.
V některých případech zvláště u složitějších technologií (vojenských)
dochází ke kopírování a následnému využití v rámci výroby a prodeje
vlastních tureckých výrobků. V případě podání žaloby s výjimkou
hudební produkce je možné očekávat standardní soudní řízení. V případě
složitějších nebo moderních technologií bude soud tlačit na mediaci
s cílem dohody.

Obecně by otázku ochrany duševního
vlastnictví (IPR) neměli čeští exportéři do Turecka podceňovat. Zprávy EK
hovoří o tom, že mnoho padělaného zboží v zemích EU pochází rovněž právě
z Turecka. Informace o aktuální stavu je možné najít na stránkách
tureckého Ministerstva zahraničí, které situaci také monitoruje) Stav IPR v Turecku reflektuje „Global
Competitiveness Report“ zveřejňovaná Světovým ekonomickým fórem, které řadí
otázku ochrany IPR v Turecku na 61. místo mezi celkem 140 hodnocenými
zeměmi.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je
v Turecku upraveno Zákonem o veřejných zakázkách č. 4734 (Public Procurement Law
ze dne 4. 1. 2002, publikace 22. 1. 2002) Tento zákon je průběžně novelizován a je
legislativně spjat s řadou dalších zákonů (Public Procurement Contracts Law,
zákon o nadacích, zákon o kulturním a přírodním dědictví aj.). Některé projekty
navíc tomuto zákonu nepodléhají. Zcela mimo shora uvedený zákon jsou
například postaveny tendry na armádní zakázky, zakázky bezpečnostních služeb,
ale i konzultantské služby při privatizaci, zboží a služby k rozvoji
výzkumu v rámci národních vědecko-výzkumných institucí, dekontaminace moří
a vod, zboží a služby pro generální direktorát sportu včetně sportovních
federací, opravy silnic, archeologický výzkum apod.

Zákon, ale zejména praxe zadávání veřejných zakázek, není zcela transparentní a
oblast je opakovaně kritizována jednak v pravidelných hodnotících zprávách
EU hodnotících připravenost TR ke vstupu do EU, tak také samotnými účastníky
výběrových řízení, kteří se potýkají s celou řadou administrativních a
jiných překáže. Pokud o průběh tendrového řízení
projeví zájem zastupitelský úřad cizí země, nabízející firma tím získává v
očích tureckých partnerů lepší pozici. V tomto kontextu doporučujeme při
účasti na veřejné soutěži o státní zakázky informovat ZÚ Ankara či GK Istanbul.

Informace o
privatizaci a přehledy jednotlivých projektů uveřejňuje na svých stránkách
turecká Administrace
privatizace.
Některé aktuálně vyhlašované privatizační tendry uveřejňuje turecká agentura na
podporu investic „ISPAT
Invest in Turkey“.
Užitečným zdrojem informací o tendrech v Turecku (v angličtině, třídění
dle kategorií) poskytují internetové stránky www.globaltenders.com, sekce Turkey. Detaily
k tendrům lze pak získat až na základě úhrady předplatného. Některé tendry
lze též nalézt v turecké placené databázi TEBANEWS či YATIRIMLAR, jde ale
placenou službou.

Byť rizika
podnikání v Turecku nejsou výrazně větší než v transformujících se zemích
střední Evropy, ZÚ MZV ČR doporučují vždy vyžádat si informace týkající se
firemního registru o novém partnerovi. V Turecku nicméně neexistuje
centrální obchodní rejstřík v podobě, na jaký jsme zvyklí z našeho
firemního prostředí. Informace tohoto typu je nutné, např. prostřednictvím ZÚ
Ankara, GK Istanbul či CzechTrade Istanbul, vyžádat na příslušné obchodní či
průmyslové komoře dle místa registrace subjektu, která je naopak proti našim
zvyklostem povinná.

Zásady pro
platební styk mezi obchodními partnery v ČR a Turecku platí stejné jako pro
kteroukoli jinou relaci. Vedle bonity a reputace partnerské firmy je tedy třeba
brát v úvahu i předmětnou komoditu a zohlednit ji při volbě platebních podmínek
– na rozdíl od potvrzeného a neodvolatelného L/C v případě platební
neschopnosti nebo krachu odběratele neskýtá záruku za zaplacení zboží ani
dokumentární inkaso nebo jiná forma placení bez vhodné bankovní záruky.

  • Podrobné informace k tendrům, které jsou vypisovány na základě programů předvstupní pomoci
    EU, tzv. IPA fondy, včetně jednotlivých vypisovaných tendrů,
    poskytují internetové stránky příslušné turecké kontraktační jednotky Central Finance & Contracts Unit, která pracuje na základě dohody
    s EK a je podřízena Podsekretariátu premiéra pro finance. Zvláštní pozornost je
    třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která
    indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr.

  • Informace o privatizaci a přehledy jednotlivých
    projektů uveřejňuje na svých stránkách turecká Administrace privatizace.
  • Zdrojem informací o
    tendrech v Turecku (v angličtině, třídění dle kategorií) poskytují
    internetové stránky www.globaltenders.com, sekce Turkey.

     

V současnosti je pro české firmy bez hlubší
znalosti místního prostředí či bez místního prostředníka velmi komplikované být
úspěšným ve vyhlášených veřejných tendrech.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Požadavky na
dodávky zboží a služeb mezi obchodníky (včetně platebních podmínek) stanovuje
článek 1530 tureckého obchodního zákoníku („TCC“), který vychází ze směrnic EU
2000/35 / ES a 2011/7 / EU o boji proti opožděným platbám v obchodních
transakcích a jako takový byl převeden do tureckého práva na základě směrnic
EU.
 

Podle článku 1530 TCC je standardní platební lhůta 30 dnů. Smluvní strany obchodní smlouvy na dodávky zboží a služeb se mohou smluvně dohodnout na delší platební lhůtě maximálně na 60 dnů. Prodloužení platební lhůty nad 60 dnů je možné pouze v případě, že prodloužení nezpůsobí prodejci neoprávněnou újmu a strany se ve smlouvě výslovně dohodnou na prodloužení platební lhůty. Pokud dojde k prodlení je kupující oprávněn požadovat úrok z prodlení a náhradu škody za předpokladu, že jsou splněny všeobecné podmínky stanovené v celních podmínkách.  

V případě nesplácených faktur doporučujeme obrátit se na některou z místních právních kanceláří. Výkon zákona v obchodních záležitostech je přes určitá specifika spravedlivý a zvláště v případech prokázaného neplacení, rázný. Je nutné očekávat, že si právní kanceláře budou účtovat provizi z placené částky.  

V případě smírčího/rozhodčího soudu se doporučuje tímto místem určit Turecko, kde je výkon zákona rychlejší a pro českého žadatele levnější než často využívané Švýcarsko (Turecko má stejný výklad i zákoník jako Švýcarsko). 

Arbitráž, za využití Istanbulského arbitrážního centra (Istanbul Tahkim Merkezi – www.istac.org.tr), je také možným způsobem řešením sporů, pokud se společnosti rozhodnou preferovat rychlé řešení sporů pomocí rozhodců. 

U dodávek zj. spotřebního zboží pro dosud neprověřené (či menší)  TR odběratele pak platí, že jedinou jistotou pro CZ dodavatele je platba zboží předem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Základní informace: Doporučujeme si zjistit
podmínky vstupu a pobytu před cestou u Velvyslanectví Turecké republiky v Praze
a průběžně monitorovat vývoj situace při pobytu na území. Ověřte si rovněž
podmínky přepravy u svého dopravce včetně tranzitu a tranzitních zemí. Základní
informace můžete konzultovat zde:

  • ·http://prague.emb.mfa.gov.tr/Mission
    ·        
  • https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/x2020_04_25_rozcestnik_informaci_k_cestovani.html
    ·        
  • https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/turecko/cestovani/index.html

Obecné zásady pro vstup a pobyt: Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané
ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek
vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného
státu – v případě Turecka je to Velvyslanectví Turecké republiky v Praze.
Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo
zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili
u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt
nezměnily.

Možnosti bezvízového styku: Mezi ČR a TR je uplatňována od roku 1991 bezvízová
dohoda pro diplomatické a služební pasy ČR a pro diplomatické, služební a
zvláštní pasy TR. Vláda Turecké republiky zrušila s účinností od 1. ledna 2005
vízovou povinnost pro držitele cestovních pasů České republiky, kteří cestují
do Turecké republiky za turistickým účelem a jejichž pobyt nepřesáhne 90 dnů v
průběhu 180 dnů.

Vízová povinnost pro držitele běžných cestovních
dokladů Turecké republiky: Pro občany
Turecké republiky, kteří jsou držiteli běžného cestovního dokladu, platí obecná
vízová povinnost.

Vízová povinnost pro držitele běžných cestovních
dokladů České republiky: V případě předpokládaného
krátkodobého pobytu za jiným než turistickým účelem se doporučuje se vždy
informovat u Velvyslanectví Turecké republiky v Praze o podmínkách vstupu,
neboť v takových případech může vznikat vízová povinnost. Případné porušení
podmínek vstupu či pobytu může vést k odepření vstupu na území Turecké
republiky a následné deportaci či deportaci přímo.

Podmínky délky platnosti cestovního dokladu pro vstup
a pobyt včetně prokazování totožnosti:
Připomínáme občanům České republiky nutnost mít při sobě bez výjimky vždy
platný cestovní pas. Před cestou do Turecké republiky je nutné ověřit platnost
cestovního dokladu. Turecký zákon č. 6458 ve věci cizinců a mezinárodní ochrany
uvádí dle čl. 7. odst. 1) písm. b), že (pozn.: volný překlad): „Cizinci, jimž bude odepřen vstup do Turecka,
jsou tito (…) jejichž pas či cestovní dokument pozbyde platnost šedesát dnů
před vypršením platnosti víza, vízové výjimky nebo povolení k pobytu“.
Vzhledem k nejasnému výkladu, kdy není zřejmé, zdali se počítá šedesát dnů před
předpokládaným ukončením pobytu bezvízových cizinců či v délce možného
maximálního krátkodobého pobytu se doporučuje k vlastnímu uvážení, aby držitelé
cestovních dokladů České republiky před vstupem na území Turecké republiky měli
platnost cestovního pasu/dokladu v rozsahu 150 dnů (tj. maximální délka
krátkodobého pobytu do 90 dnů a zmíněná odkladná lhůta 60 dnů). Podmínky vstupu
na své území určuje vždy Turecká republika a z toho důvodu je vhodné si zjistit
podmínky vstupu a předpokládaného pobytu přímo u Velvyslanectví Turecké
republiky v Praze. Pamatujte, že do
Turecké republiky nelze cestovat na občanský průkaz České republiky.

Formulář pro přijíždějící cestující
(letecky, pozemně, námořně):
·        

  • https://register.health.gov.tr/#

Odkazy na vybrané letecké dopravce v
Turecku:

  • Turkish Airlines
  • Pegasus
  • AnadoluJet
  • SunExpress

Vybrané
informace pro vycestování/návrat z/do České republiky:

Vstup na území České republiky dle informací
Ministerstva vnitra České republiky:
·        

https://www.mvcr.cz/

Všem cestovatelům připomínáme možnost registrace do
systému DROZD:
·        

https://drozd.mzv.cz/

POZOR! Informace nejsou ve vyčerpávajícím rozsahu – ty
lze obdržet pouze od příslušných místních úřadů, dopravců a poskytovatelů
služeb. Tímto je rovněž vyhrazena možnost neaktuálnosti či nepřesnosti i přes
veškerou snahu podávat informace v řádné kvalitě. Informace a odkazy jsou bez
právního účinku.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení Česko-Turecko: Dne 1. 1. 2005 vstoupila
v platnost Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o
sociálním zabezpečení (dále jen „Smlouva“). K uvedené Smlouvě  bylo sjednáno Správní ujednání, kdy platnost
je vázána na Smlouvu. Zmíněné smluvní dokumenty byly publikovány ve Sbírce
mezinárodních smluv ČR (http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/) s těmito čísly: 9/2018
Sb.m.s.,10/2018
Sb.m.s.
Osobní a věcný rozsah smlouvy
v rozsahu mj. poskytování dávek nemocenského, zdravotního a důchodového
pojištění (starobní, plný invalidní a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a
sirotčí důchod), zvýšení důchodu pro bezmocnost, pohřebného, přídavků na děti a
dávek v nezaměstnanosti včetně příslušnosti k právním předpisům lze
konzultovat na stránkách České správy sociálního zabezpečení
(https://www.cssz.cz/-/turecko).
 

Kontakty na kompetentní instituce v
České republice:
 
·        

  • Nemocenské a důchodové pojištění
    Česká správa sociálního zabezpečení
    Křížová 25
    225 08 Praha 5
    ·        
  • Zdravotní pojištění
    Centrum mezistátních úhrad
    Náměstí W. Churchilla 2
    113 59 Praha 3
    ·        
  • Státní sociální podpora (přídavky na
    děti a pohřebné)
    Ministerstvo práce a sociálních věcí
    ČR
    Na Poříčním právu 1/376
    128 01 Praha 2
    ·        
  • Dávky v nezaměstnanosti
    Správa služeb zaměstnanosti
    Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
    Na Poříčním právu 1/376
    128 01 Praha 2
     

Instituce v Turecké republice ve věci zaměstnání, pobytu a
sociálního zabezpečení: V rámci Turecké republiky jsou důležitými orgány státní správy pro
výkon zaměstnání a sociálního zabezpečení následující instituce:
·        

  • Ministerstvo práce a sociálního
    zabezpečení (Çalışma
    ve Sosyal Güvenlik Bakanlığı): https://www.csgb.gov.tr/
    ·        
  • Úřad sociálního zabezpečení (Sosyal Güvenlik Kurumu):
    http://www.sgk.gov.tr/wps/portal/sgk/tr/ana-sayfa/hosgeldiniz
    ·        
  • Ve
    věci pobytu cizinců lze konzultovat Ministerstvo
    vnitra Turecké republiky: https://en.goc.gov.tr/general-information41
     

Doporučujeme si před jiným než
turistickým účelem pobytu v Turecké republice, a to obzvláště u cest
spojených s výkonem zaměstnání (včetně montáží, poskytování služeb,
mezinárodní dopravy a jiné), zjistit podmínky pobytu včetně vyřízení spojených
náležitostí jako je mj. případné povolení k zaměstnání/poskytování služeb
u Velvyslanectví Turecké republiky
v Praze: http://prague.emb.mfa.gov.tr/Mission
 

Doložka: Výše
uvedené informace jsou pouze informativního charakteru a právně nezávazné.
Upozorňujeme, že v době plánované cesty mohou být neaktuální. Před cestou do
Turecké republiky je proto vhodné se vždy obrátit na Velvyslanectví Turecké
republiky v Praze.

5.9. Veletrhy a akce

  • 2. – 6. února 2022: AgroExpo
    Izmir – největší zemědělský veletrh v zemi
     
  • 31. srpna – 3. září 2022: CNR
    Food – největší potravinářský veletrh v zemi
     
  • 15. – 18. září 2022: Zuchex –
    největší veletrh kuchyňských potřeb v regionu
     
  • 17. – 18. září 2022: Contemporary
    Art İstanbul – největší umělecký veletrh v zemi
     
  • 8.- 10. březen 2023: EuroAsia
    Rail – největší veletrh železniční techniky v zemi

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v
Ankaře 

Adresa: Embassy of the Czech Republic (Çek Cumhuriyeti Büyükelçiliği) 

Kaptanpaşa Sok. 15, Gaziosmanpaşa – Ankara 

Telefon: 0090/312/4056139 

Stálá
služba: 0090/532/3751387 

Fax: 0090/312/4463084 

E-mail: ankara@embassy.mzv.cz, 

Ekonomický a obchodní úsek:  commerce_ankara@mzv.cz 

Internetové stránky:  www.mzv.cz/ankara 

Dopravní
spojení: Letiště Esenboğa je od velvyslanectví vzdáleno 32 km (přes centrum města), resp. 52 km (po okruhu).

Spojení s centrem města je zajištěno pravidelným autobusovým spojením, které zajišťuje dopravní společnost Havaş či Belko Air. Cena jízdenky je 20 TL. Z autobusového
nádraží AŞTI se lze do centra dostat buď metrem (stanice Kizilay), autobusem, „dolmuşem“ (malý autobus, který staví na
požádání) nebo taxíkem. Vlakové nádraží je s centrem také propojeno autobusy a „dolmuşem“. Z centra se lze k velvyslanectví dostat autobusem č. 112, 114, 318  směr čtvrť Gaziosmanpaşa nebo „dolmuşem“. Ve všech případech lze použít také husté sítě taxíků. Jsou jednotně označeny výraznou žlutou barvou a vybaveny taxametrem. Standardní cena z letiště na ZÚ Ankara činí cca 150-180 TL.
  

Generální
konzulát ČR v Istanbulu  

Adresa: Consulate General of the Czech Republic (Çek Cumhuriyeti  Başkonsolosluğu) 

Abdi Ipekçi Cad. 71, POB 35, 34367 Istanbul – Maçka 

Telefon:  0090/212/3688034 

Stálá služba: 0090/533/2573880 

Fax: 0090/212/2319493 

E-mail:  istanbul@embassy.mzv.cz 

ekonomický a obchodní úsek: commerce_istanbul@mzv.cz 

Internetové
stránky:  www.mzv.cz/istanbul 
  

Dopravní
spojení: Z nového istanbulského
letiště je možné se na GK Istanbul dopravit autobusem Havaist (50
TL), k čemuž je ovšem nutné si nejprve zakoupit Istanbulkart. Autobusy Havaist jezdí
na různá místa v Istanbulu, nejsnazší
je ovšem dojet na Taksim a poté
si vzít taxi (cca 30 TL) či dojít pěšky (cca 15
min). Z letiště Sabiha Gökcen doporučujeme
dopravu autobusem firmy Havabus a to opět na známé náměstí Taksim (52
TL).  
  

CzechTrade Istanbul má kancelář v objektu Generálního
konzulátu ČR v Istanbulu, přes jehož centrálu se lze do kanceláře CzechTrade rovněž dovolat. 
  

Tel: 0090212/2199847 

Fax: 0090212/2911516. 

E-mail: istanbul@czechtrade.cz ,  

www.czechtrade.com.tr 
  

V r. 2006 byla založena Česko-turecká smíšená obchodní komora, jejímž cílem je rozvíjet obchodní
výměnu mezi ČR a Tureckou republikou.

Kontaktní informace jsou následující: Vodičkova
710/31, 110 00 Praha 1, tel: +420 221 506 300, fax: +420 221 506 301, e-mail : komora@ctsok.eu, www.ctsok.eu. 
 
 

Honorární
konzulát ČR v İzmiru
 
(t.č.
neobsazen)  
  

Honorární konzulát ČR v Mersinu – Ufuk Bozkaya
Honorary Consulate of the Czech Republic 
Kültür Mahallesi I. Inönü Blv., Atatürk Caddesi, 
Altinanahtarlar Apt. C Blok, Kat 1/1, Çamlibel/Mersin 
Telefon: 0090324/6764470 
E-mail –
úřad:  mersin@honorary.mzv.cz 
 

Honorární konzulát ČR v Antalyi:
Mrs. Yeliz Gül Ege 
Address: Toros Mah. 807. Sk. Akif
Avcı Sitesi building no:1 floor: 5 flat no:7 Konyaaltı Antalya, Tel: 0090 533 5762536, E-mail: yelizgul@rosehotels.com.tr

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Všechny státní záchranné složky
včetně policie, hasičů, záchranné služby, pobřežní stráže i četnictva je možné
zastihnout pod číslem 112.
 

Plyn 187 

Voda 185 

Elektřina 186

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Bez nákladů a v „zázemí“ svého podniku
se dostanete k cenným informacím o tureckém teritoriu, které jsou plněny
státními institucemi, asociacemi, obchodními a průmyslovými komorami,
profesními organizacemi apod. Informace především ekonomického charakteru lze vyhledat na webových
stránkách následujících institucí:

  • www.mzv.cz/ekonomika a www.export.cz (oficiální stránky Ministerstva zahraničních věcí), 
  • www.mzv.cz/ankara (stránky ZÚ Ankara s
    aktuálními informacemi o česko-tureckých obchodních a hospodářských vztazích), 
  • www.mzv.cz/istanbul (GK Istanbulu),        
  • www.mpo.cz (oficiální stránky Ministerstva průmyslu a
    obchodu),      
  • www.businessinfo.cz (oficiální portál agentury CzechTrade a Ministerstva průmyslu a
    obchodu pro podnikání a export usnadňující orientaci v informacích a službách poskytovaných státní správou vč. informací z jednotlivých teritorií vč. Turecka),  
    ·        
  • www.czechtrade.cz (součást Ministerstva průmyslu a
    obchodu se zastoupením v Istanbulu),
  • Česko-turecká smíšená obchodní komora v
    Praze (www.ctsok.eu), 
  • užitečné informace včetně přístupu do
    databáze tureckých výrobních a exportních firem lze získat na internetové
    adrese Ministerstva obchodu Turecké republiky v sekci Turkish Exporter ´s Directory,
  • službu uveřejnění firemních nabídek
    umožňuje internetová stránka Sdružení tureckých
    obchodních a průmyslových komor a komoditních burz „TOBB“. Obsahuje
    rovněž přehledy a internetové adresy jednotlivých tureckých hospodářských a
    obchodních komor. 
  • užitečné informace poskytuje na svých
    stránkách rovněž mezinárodní auditorská společnost KPMG Turkey  
  • informačním zdrojem o způsobu zřízení
    firmy v Turecku je portál Invest in Turkey, oddíl „Investors Guide“, dále jsou zde uvedeny profily
    základních sektorů,      
  • podrobné informace k tendrům, které jsou
    vypisovány na základě programů předvstupní pomoci EU, tzv. IPA fondy, včetně
    jednotlivých vypisovaných tendrů, poskytují internetové stránky příslušné
    turecké kontraktační jednotky Central Finance
    & Contracts Unit, která pracuje na
    základě dohody s EK a je podřízena Podsekretariátu premiéra pro finance. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“,
    která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr, 
  • informace o privatizaci a přehledy
    jednotlivých projektů uveřejňuje na svých stránkách turecká Administrace privatizace, 
  • zdrojem informací o tendrech v Turecku (v
    angličtině, třídění dle kategorií) poskytují internetové stránky www.globaltenders.com, sekce Turkey,
  • Ohledně veřejných tendrů je třeba mít na
    paměti povinnost elektronické registrace přes EKAP, jenž je spravovaná organizací KIK zodpovědnou za jejich průběh
  • Webové stránce Ústředního svazu komor a komoditních burz Turecka/TOBB 
  • Přímo celní sazby podle Harmonizovaného
    systému lze najít na tureckých stránkách celního úřadu na adrese http://www.gumruktarife.com/ ,  
    ·        
  • materiály k pobídkám, statistické
    informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti
    PZI v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí.
  • Další informace ekonomického charakteru
    lze vyhledat na webových stránkách následujících institucí:  Státní statistický institut, Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních
    věcí, Ministerstvo pro vědu,
    průmysl a technologii, Ministerstvo energetiky a
    přírodních zdrojů, Centrální banka Turecka, Ministerstvo spravedlnosti, Svaz obchodních a prům. komor a komoditních burz, Istanbulská obchodní komora , Organizace malých a
    středních podniků, DEİK-Foreign Economic Relations Board

• Teritorium: Asie | Turecko | Zahraničí