Turecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

 

Složení 66. vlády a rozdělení portfolií:

 

Prezidentské a parlamentní volby konané v Turecku dne 24. 6. 2018 potvrdily vítězství znovu zvoleného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (52,55 %) a aliančního uskupení stran AKP a MHP (53,62 %). Volbami přešlo Turecko na prezidentský systém, díky čemuž zanikly posty předsedy vlády a místopředsedů vlády, vytvořeny byly nové prezidentské výbory a restrukturalizovány (zrušeny i sloučeny) některé resorty. Dne 9. 7. 2018 složil prezident Erdogan přísahu a dne 10. 7. 2018 byla jmenována nová vláda:

 

Fuat Oktay – víceprezident

Süleyman Soylu – ministr vnitra

Abdülhamit Gül – ministr spravedlnosti

Zehra Zümrüt Selçuk – ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku

Hulusi Akar – ministr obrany

Murat Kurum – ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu – ministr zahraničí

Fatih Dönmez – ministr energetiky a přírodních zdrojů

Mehmet M.Kasapoğlu – ministr mládeže a sportu

Rühsar Pekcan – ministryně obchodu

Mehmet Nuri Ersoy – ministr kultury a turismu

Berat Albayrak – ministr financí

Ziya Selçuk – ministr školství

Bekir Pakdemirli – ministr zemědělství a lesů

Fahrettin Koca – ministr zdravotnictví

Adil Karaismailoğlu – ministr dopravy a infrastruktury

Mustafa Varank – ministr průmyslu a technologie

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:  783 562 km2, z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2.648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel: 83.154.997 (průměrná hustota obyvatelstva: 108/km2). V roce 2019 vzrostl počet obyvatelstva o 1 151 115 oproti roku 2018.

Gramotnost: 97% celkové populace (muži 99,1%, ženy 94,8%).

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 13,9‰. v roce 2019

Demografické složení: (věk) 0-14: 23,1%, 15-64: 67,8%, +65: 9,1%.

Porodnost:15,3 narození/1000, porodnost: 1,99 dětí/na 1 ženu. V roce 2018 se narodilo 1 248 547 dětí, 51,3% chlapců a 48,7% děvčat.

Úmrtnost: 5,2/1000, dětská úmrtnost 9,3/1000.  Počet úmrtí vzrostl o 1% v roce 2018 oproti roku 2017

Průměrný věk obyvatelstva: 32,4 (průměrný věk mužů: 31,7, průměrný věk žen: 33,1).

Národnostní složení: oficiální statistiky neuvádějí, odhad: Turci 70-75%, Kurdové 18%, zbývající 7-12% (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další).

Náboženské složení:  99,8% obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2% ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky:turečtina                                                              

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”.

 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel:Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).    

Ankara                5 639 076

Istanbul                 15 519 267 (v Istanbulu žije 18,66% turecké populace)

Izmir                     4 367 251

Bursa                    3 056 120

Antalya                 2 511 700

Nejméně obydlenou provincií je Tunceli s 84 660 obyvateli.

 

Peněžní jednotka:turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                 

Kurz k 17. 5. 2015           2,61 TRY/USD                      2, 83 TRY/EUR

Kurz k 17. 5. 2016           2,96  TRY/USD                     3,35  TRY/EUR

Kurz k 8. 3. 2017             3,67  TRY/USD                     3,88  TRY/EUR

Kurz k 8. 5. 2018             4,28  TRY/USD                     5,09  TRY/EUR   

Kurz k 22. 5. 2019           6,09 TRY/USD                      6,79 TRY/EUR

Kurz k 30. 4. 2020           6,97 TRY/USD                      7,58 TRY/EUR

 

Jak je patrné z výše uvedených čísel, kurz TRY podléhá značné fluktuaci s celkovým trendem směrem dolů v posledních dvou letech.

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Některé obchody ceny uvádějí v místní i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Turecko je na základě ekonomických výsledků považováno za zemi s nově industrializovanou, rozvíjející se ekonomikou. Turecké hospodářství patří přes ekonomické problémy mezi zajímavější ve skupině rozvíjejících se trhů. Domácí turecká ekonomika má přes množství vnitřních i mezinárodních výzev – terorismus, vnitropolitickou nejistotu, množství uprchlíků, vojenské operace v Sýrii, Iráku a Libyi, neshody s EU či USA, napětí ve Středozemním moři a rostoucí strukturální hospodářské problémy viditelné především od srpna 2018, velký potenciál.  

 

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2015 – 2019: 

 

2015

2016

2017

2018

2019

HDP

     

HDP v běžných cenách

v mld. TRY

1953

1971

3105

3700

4280

HDP v běžných cenách

v mld. USD

859

857

851

789

754

HDP ve stálých cenách

v mld. TRY

131

135

170

174

176

Reálný růst HDP

(stálé ceny)  (%)

4,0

2,7

7,4

2,8

0,9

HDP/obyvatele

v TRY (běžné ceny)

25 130

24 745

38660

45 463

51 834

HDP/obyvatele

v USD (běžné ceny)

10 910

10 743

10597

9 632

9127

Inflace(%)

CPI (konec období)

8,8

8,5

11,4

16,22

15,18

Nezaměstnanost(%)

11,2

11,8

10,9

11,0

13,7

 

Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat

 

Turecká ekonomika procházela v první polovině roku 2019 ekonomickou krizí spojenou s recesí. Po stabilizaci dané předchozím strmým pádem a částečně přijatými opatřeními turecké vlády se ve 3Q postupně ekonomické klima zlepšilo a hospodářství si především díky růstu vnitřní spotřeby a stimulačním opatřením vlády připsalo ve 4Q pozitivní růst. Rok 2019 byl do příchodu COVID-19 nazýván rokem „odrazu ode dna“. Vykázat pozitivní čísla se podařilo spíše než rozběhnutím dříve úspěšného soukromého trhu, silnými stimulačními zásahy vlády do sektorů, které nemají z dlouhodobějšího hlediska zásadnější přínos pro růst ekonomiky. Revize tříletého hospodářského plánu přijatá v září 2019 vyšla z výrazných nedostatků předchozího plánu, ale nijak nezohlednila nejvíce kritizované oblasti, kterými byly požadavky cílené na zahraniční zadlužení soukromého sektoru a zásadní reformy v soudnictví.

 

Turecká ekonomika byla ještě před příchodem COVID-19 v roce 2020 hodnocena jako vysoce zranitelná a křehká, s těmito hlavními slabými místy: velké množství špatných nebo neřešených dluhů v tureckých bankách, vysoké zadlužení soukromého sektoru v zahraničních měnách, rozpočtový deficit a úloha Ministerstva financí při jeho splácení, přímé zásahy do výše úrokových sazeb.

 

Po překvapivém navýšení FDI v roce 2018 (o 20%), dané rozsáhlou investicí Ázerbajdžánu ve druhé polovině roku 2018, došlo ke snížení FDI v roce 2019. Dosavadní oficiální publikované statistiky ukazují období červenec 2018 – červen 2019 s FDI ve výši 12,6 mld USD. Nadále pokračuje v menší míře investování do realit (spojené často se získání občanství nebo dlouhodobého pobytu), výrobních závodů (strojírenství, zájem o menší a střední rodinné firmy). Důvěru investorů ovšem výrazně oslabuje vnitřní i zahraniční politické dění v zemi, zasahování do nezávislosti centrální banky, politizace justice, časté změny podmínek pro zahraniční investory, nejistota v bankovním sektoru. 

 

V roce 2019 se podařilo zastavit výrazný růst inflace (až 25,24% v říjnu 2018) a postupně ji dostat pod kontrolu, přesto byla její výše ještě před příchodem COVID-19 relativně vysoká  (11,5% v prosinci 2019, prosinec 2018 20,3%). Přes výrazné snahy centrální banky pokračuje postupný pokles turecké liry, který již není tak dramatický jako v roce 2018, ale turecká lira nadále patří k jedněm z nejvýrazněji klesajících měn na světě (-17,8% za rok 2019).

Trvalý pokles měny představuje velkou zátěž pro zadlužený privátní sektor. Dalším faktorem oslabování TRY je nedůvěra obyvatelstva, které ukládá velkou část úspor v zahraniční měně, a to i navzdory vysokým oficiálním údajům o růstu HDP. Slabá TL přitom neznamená automaticky výhodu pro všechny exportéry, protože průmyslová výroba je z vysoké míry závislá na dovozu zahraničních subkomponentů (např. elektrotechnický průmysl z 83%, automobilový z 60%). Také vysoká importní závislost na plynu a ropě a její rostoucí ceny zvyšují výrobní náklady a inflaci. S dalším oslabováním TRY a také s nelepšícími se vztahy USA/EU-Turecko souvisí i odliv krátkodobých portfoliových investic.

Turecko nadále patří objemově mezi silnější světové ekonomiky. Z regionálního a globálního pohledu představuje v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě. 

 

Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2019 hodnoty 754 mld. USD v běžných cenách, což činí 4,3 mld. v TRY; ve srovnání s rokem 2018 se jedná o pokles o 4,4 % proti roku 2018. Na obyvatele v běžných cenách klesl HDP z  10 597 USD v roce 2017, 9 632 USD v roce 2018 na 9127 USD v roce 2019 (pokles o 5,2%).  

 

Vzhledem k celkovému zhoršování se stavu turecké ekonomiky došlo ke snížení ratingu země jako celku, což povede k dalšímu zdražení úvěrů ze zahraničí, na nichž jsou ekonomika a její růst závislé. Agentura Moody’s snížila rating tureckých bank z Ba2 na B1. Agentura Standard and Poor’s drží Turecko v oblasti silně spekulativního pásma B+. Agentura Fitch snížila rating Turecka na BB-, což představuje spekulativní pásmo se zvýšenou zranitelností vůči riziku selhání.

Míra nezaměstnanostiv Turecku dosáhla v roce 2019 13,7%.Počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se v roce 2019 oproti předchozímu roku zvýšil o 932 tis. osob na 4 miliony 469 tis. osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla 13,7 %, což představuje zvýšení o 2,7 %. Míra nezaměstnanosti v nezemědělském odvětví byla odhadnuta na 16,0% s nárůstem 3,1%.Nezaměstnanost věkové skupiny v rozmezí 15-64 let se mezi muži meziročně zvýšila o 3,0% na 12,7%, mezi ženami pak došlo k navýšení o 2,6% na 16,8%.

 

56,5% celkové zaměstnanosti bylo ve službách.V roce 2019 činila zaměstnanost v zemědělství18,2%, v průmyslu19,8%, ve stavebnictví5,5% a ve službách56,5%. Zatímco meziroční podíl zaměstnaných ve službách vykázal zvýšení o1,6% a průmyslu o 0,1%, zemědělství pokleslo o0,2%,stavebnictví pak o1,4% bodu.

Míra nezaměstnanosti v Turecku by podle globálních makro modelů a očekávání analytiků měla do konce čtvrtletí 2020 dosáhnout 15,8 %. Podle ekonometrických modelů se v dlouhodobém horizontu očekává míra nezaměstnanosti v Turecku kolem 15,7 % v roce 2021 a 12,9 % v roce 2022.

Pozitivní výhled turecké vlády i některých zahraničních organizací pro vývoj ekonomiky v Turecku pro rok 2020 se po nástupu COVID-19 výrazně změnil, přesto Turecko očekává oproti dalším zemím růst HDP (cca 0,8%). Pandemie však zřejmě bude mít silný negativní dopad v sektoru bankovnictví a v oblasti nezaměstnanosti.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2019výdaje státního rozpočtu dosáhly 978,1 mld. TRY a vláda hospodařila s deficitem ve výši 124,9 mld. TRY, což představuje přibližně 22 mld. USD[1] resp. 2,9% HDP. V meziročním srovnání jde opětovně o zhoršený deficit fiskální politiky státu v porovnání s rokem 2018 (2% HDP).

V roce 2018výdaje státního rozpočtu dosáhly 830,4 mld. TRY a vláda hospodařila s deficitem ve výši 72,6 mld. TRY, což představuje přibližně 15,1 mld. USD[2] resp. 2 % HDP.

 

[1] Průměrný roční kurz TRY/USD 5,67.

[2] Průměrný kurz USD/TRY 4,813

 

V meziročním srovnání šlo o zhoršený deficit fiskální politiky státu v porovnání s rokem 2017 (1,5% HDP).

 

Vývoj státního rozpočtu (v mld. TRY) v letech 2016 až 2019 :

v mil. TRY

2016

2017

2018

2019

Příjmy celkem

554,4

630,3

757,8

 

853,1

Výdaje celkem

583

677,7

830,4

 

978,1

Deficit

– 28,6

– 47,7

– 72,6

– 124,9

Zdroj: Ministerstvo financí TR, Ředitelství pro rozpočet a fiskální kontrolu (poznámka ZÚ: problémemtureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn).https://www.hmb.gov.tr/kamu-finansmani-istatistikleri

 

Deficit státního rozpočtu HDP v % (dle definice EU):

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

1.4%

2%

1,2%

1,2%

1,2%

1,3%

1,5%

2%

2,9%

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance byl pro Turecko vždy velice citlivou záležitostí. Země se dlouhodobě potýkala s vysokým deficitem běžného účtu indikujícím strukturální problémy, resp.absenci konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektoval skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádala hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a byly tak schopné úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. Nejhodnotnější značkou v roce 2019 byly Turkish Airlines, zaznamenáníhodná je ovšem skutečnost, že ze 100 nejhodnotnějších tureckých společností jich celkově 88 ztratilo v roce 2019 na hodnotě a pouze 2 rostly dvouciferným tempem – státní Ziraat Bankasi a turecká síť s potřebami pro domácnost Koctas spadající do konglomerátu Koc.

 

Od druhé poloviny roku 2018 se ovšem situace na poli obchodního deficitu začala měnit. Turecké produkty vlivem slábnoucí TRY získávaly na atraktivitě, což mělo v kombinaci s problémy soukromého sektoru spojenými s jejich výrazně sníženou schopností nakupovat v zahraničí za následek historický přebytek na běžném účtu dosahující 1,2% vůči HDP v roce 2019. Tato situace se ale pravděpodobně v nejbližších letech nebude opakovat a i v důsledku výrazného propadu exportů spojených s automobilovým průmyslem např. Economist Intelligence Unit očekává v letech 2020-21 návrat k deficitu běžného účtu v průměru 2,8% vůči HDP.

 

Vývoj deficitu platební bilance (v mil. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Deficit v USD

-43.610

-32.145

-33.139

– 47.347

-27.115

8.674

Deficit v % HDP

-4,7

-3,7

– 3,8

– 5,6

-3,5

1,2

 Zdroj: Ministerstvo Financí, média

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor spadá do kompetence ministra financí, Berata Albayraka (Republic of Turkey Ministry of Treasury and Financehttps://en.hmb.gov.tr/), prováděníbankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency – www.bbdk.org.tr), na jejichž internetových stránkách lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránceBankovní asociace Turecka – TBB (Türkiye Bankalari Birligi) (https://www.tbb.org.tr/en/home) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

 

Celkově v Turecku v roce 2019 působilo 53 bank dle níže uvedené struktury:

 

A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet:www.tcmb.gov.tr

   

B/ Depozitní banky (32):

3 státní depozitní banky:

    Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor

    Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení

    Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů

8 privátních depozitních bank

21 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank aj.) a poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.) 

   

C/ Rozvojové a investiční banky (13)

3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):

    A/ Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)

    B/ Iller Bankasi – rozvojová municipální banka

    C/ Türkiye Kalkinma Bankasi

10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

 

D/ Participující banky (6)

    Celkem se jedná o 6 bank fungujících na principu islámského bankovnictví

 

Pojišťovny

Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 6 ústavů životní pojištění, 17 ústavů penzijní pojištění, 40 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují tři zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 63 pojišťoven v Turecku, je v celkem 44 z nich zahraniční kapitál. Další informace jsou dostupné na internetových stránkáchAsociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey)www.tsb.org.tr.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní k 1. lednu 2018  (Corporate Tax Law No. 5520), která navýšila jednotnou sazbu daně ve výši 20% na 22% (s výhledem do roku 2020). Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění, zejména dochází k pravidelnému navyšování spotřební daně ÖTV na alkohol, cigarety a luxusní zboží a automobily. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

 

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adresewww.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkáchwww.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese:http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

 

Základní daně

 

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

 

Korporátní daň –základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 22%.

 

Daň z příjmu jednotlivců:jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TL) jsou následující:

 

Příjmová skupina (v TL)

Sazba v %

do 18.000

15%

18.001 – 40.000

20%

40.001 – 98.000/148.000[1]

[1] V závislosti na tom, zdali se jedná o zaměstnanecký příjem čí příjem bez zaměstnání. U zaměstnaneckého příjmu je uplatňována nižší hranice.

27%

98.001/148.000 a více

35%

 

Daň z přidané hodnoty – DPH:

Zboží a služby: 18%

Základní potraviny, textilní produkty: 8%

Některé zemědělské produkty, noviny a časopisy, ojeté automobily: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

 

Speciální spotřební daně(ÖTV) – existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):
a/ výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění,
b/ automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% – 145%,
c/ tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25% – 285,6%,
d/ luxusní výrobky: 6,7% – 30%

Průběžně vždy docházelo ke zvyšování speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka.V této souvislosti vzrostla speciální spotřební daň(ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% až na 160%. Nárůst ÖTV zaznamenávají téměř pravidelně též alkoholické výrobky a tabákové výrobky.

Informace o daňovém systému v Turecku je možné nalézt v studii „Invest in Turkey“ od KPMG (str. 53 až 93):https://assets.kpmg/content/dam/kpmg/tr/pdf/2019/07/investment-in-turkey-2019.pdf

 

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí:Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací.  Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

 

Kolkovné – tzv. „stamp duty“:Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189% až 0,984%. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984% aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 7,59% z hrubé mzdy.

 

Speciální komunikační daně:

Služby operátorů mobilních sítí: 25%

Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15%

Poskytovatelé internetového připojení: 5%

Výše nezmíněné komunikační služby: 15%

 

Daň z bohatství (majetková daň):

  • Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1% až 0,6% z hodnoty nemovitosti.
  • Daň z budov: 0,1% – 0,3% (u rezidentů jde o 0,1%, u nerezidentů většinou o 0,2%)
  • Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1% – 30%.
  • Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.

Další municipální a lokální daně:

Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20%.

Komunikační daň: 1%

Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5%

Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami):

a/ export zboží a služeb,
b/ roaming poskytovaný v Turecku zahraničním zákazníkům
c/ explorace nalezišť nerostných surovin,
d/ mezinárodní doprava,
e/ dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory,
f/ služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla,
g/ sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely,
h/ bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše),
ch/daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací,
i/ výdaje na výzkum a rozvoj,
j/ snížení daňového základu firem se týká některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ankaře (Turecko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem