V prosinci 2025 podepsaly vlády Ugandy a USA pětiletou dohodu o financování zdravotnictví v celkové výši $ 2,3 miliardy, účinnou od roku 2026. USA přispějí $ 1,7 miliardy, Uganda $ 600 miliony. Dohoda byla výslovně navržena k zaplnění mezery po pozastavení více než 350 milionů $ v podpoře USAID, která hrozila ochromit programy HIV/AIDS. Na rozdíl od předchozí pomoci budou prostředky vedeny přímo přes ugandskou vládu, nikoli mimorozpočtovými projekty, což má zlepšit dohled, koordinaci a transparentnost. 

Výdaje na zdravotnictví jako podíl státního rozpočtu jsou pro rok 2025/2026 odhadovány na 6,3 %, oproti 5,6 % v předchozím roce. Ačkoli vláda přidělila 7,6 % národního rozpočtu 2025/26 na veřejné zdravotnictví, sektor čelí výpadkům financování po snížení dárcovské pomoci. 

Nejpozoruhodnějším vývojem v ugandském zdravotnictví v roce 2026 je rychlý postup největšího farmaceutického projektu na africkém kontinentu.

V Matugze se aktuálně buduje 250akrový farmaceutický kampus s téměř 30 výrobními jednotkami pokrývající celé spektrum od základních léčiv po komplexní biologické léky a vakcíny. Zařízení splňuje přísné standardy americké Food and Drug Administration, Evropské lékové agentury či Světové zdravotnické organizace. Projekt je součástí širšího investičního plánu v hodnotě $ 10 miliard zahrnujícího 1 000-lůžkovou nemocnici pro léčbu srpkovité anémie a rakoviny a zařízení pro výrobu vakcín. 

National Drug Authority již posuzuje 50 žádostí o výrobu léků z tohoto zařízení, přičemž 30 z nich bylo schváleno. Projekt přilákal financování od amerických partnerů, místních bank a vládní podpory. Projekt má vytvořit přes 40 000 dobře placených pracovních míst. 

Mezi přetrvávající výzvy sektoru patří dovoz léčiv. Uganda dováží nejméně 70 % léčiv a farmaceutických výrobků. Místní výroba roste, ale stále pokrývá jen asi 10 % domácího trhu. Sektor trpí závislostí na dovozu účinných farmaceutických látek, nedostatkem automatizovaných výrobních procesů a malým počtem chladírenských a suchých skladů. 

Uganda je jedinou zemí ve východní Africe bez přijatého zákona o národním zdravotním pojištění, přitom má nejvyšší výdaje z vlastní kapsy v regionu: 42 %. Zákon o Národním zdravotním pojistném schématu (NHIS) byl parlamentem schválen v roce 2021, ale prezident jej dosud nepodepsal. Soukromý sektor poskytuje přibližně 60–70 % zdravotnických služeb na první linii, přičemž v Kampale přes 90 % veškeré zdravotní péče zajišťují soukromí poskytovatelé.

Uganda je v oblasti zdravotnictví zajímavým trhem právě proto, že kombinuje akutní potřeby s čerstvě získaným financováním. Reálné příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech zdravotnického vybavení a diagnostiky. Masivní rozvoj private-public partnerships (PPP) nemocniční infrastruktury a modernizace regionálních referenčních nemocnic (Arua, Hoima, Kabale) vytváří přímou poptávku po přístrojovém vybavení, operačních sálech, kyslíkových stanicích a laboratorní technice. Farmaceutická výroba a technologie: Uganda má 25 licencovaných výrobních míst pro léčiva, ale jen 13 z nich se věnuje komerční výrobě. Farmaceutické výrobní investice závisí na importu strojů a technologií. České firmy mohou dále nabídnout řešení v oblastech jako jsou chladírenská logistika a skladování, jelikož se na místním trhu vyskytuje kritická mezera v distribuci léčiv a vakcín po celé zemi. Nová americko-ugandská dohoda výslovně zahrnuje investice do digitalizace zdravotnictví a komunitního zdravotního pojištění, což otevírá prostor pro softwarové a IT firmy. Expertíza je rovněž žádána v oblasti onkologie a specializované péče: ugandské zdravotnictví provedlo přes 7 000 srdečních operací a ošetřuje ročně více než 20 000 pacientů; specializovaná péče je identifikována jako prioritní oblast rozvoje.

Ugandský zdravotnický trh je výrazně závislý na soukromém sektoru: vstup přes PPP modely nebo přímé partnerství se soukromými poskytovateli je schůdnější než spoléhat na státní zakázky.

Vojenské výdaje Ugandy vzrostly na $ 1,117 miliardy v roce 2024 z $ 976,7 milionu v roce 2023. Jde o jeden z nejvyšších obranných rozpočtů v subsaharské Africe relativně k velikosti ekonomiky. UPDF (Uganda People’s Defence Forces) disponují přibližně 45 000–50 000 aktivními vojáky, doplněnými zálohami a místními obrannými jednotkami. 

UPDF je v současné době zapojena do dlouhodobého modernizačního programu zaměřeného na elektronický boj, bezpilotní letouny (UAV) a zpravodajské schopnosti. UPDF prioritizuje pořízení UAV pro pohraniční dohled a úderné mise, jež využívá v operacích vůči islamistické povstalecké skupině ADF (Allied Democratic Forces). 

Ugandská národní strategie kybernetické bezpečnosti 2022–2026 si klade za cíl ochranu kritické infrastruktury, vybudování národního a sektorově specifického týmu CSIRT pro reakci na incidenty a zakotvení kybernetické bezpečnosti do vzdělávacích osnov od základních po terciární úroveň.

Uganda udržuje domácí obranné výrobní kapacity prostřednictvím National Enterprise Corporation (NEC), komerčního segmentu UPDF. Jejich prvky se soustředí na výrobu a opravy ručních zbraní, munice a lehkých obrněných vozidel. 

V oblasti vnitřní bezpečnosti se Uganda potýká s nedostatečným financováním. Hrozby zahrnují organizovaný zločin, kyberkriminalitu, přeshraniční incidenty, terorismus a hrozby pro ropný a plynárenský průmysl.

Uganda má výrazně aktivní a technologicky orientovaný obranný sektor s potřebami modernizace. Uganda usiluje o diverzifikaci od dosavadní závislosti na ruských a čínských dodavatelích. Kombinuje silné ruské vojenské vazby s rostoucí spoluprací se západem (USA, EU). Aktivně poptává UAV a zpravodajské technologie. Repasuje obrněné transportéry a MRAP vozidla na základě zahraničních konstrukčních řešení adaptovaných na místní terén. V oblasti výcviku a vzdělávání UPDF systematicky vysílá vojáky do zahraničních kurzů a hledá mezinárodní partnery pro výcvikové programy. Očekávané dokončení ropovodu EACOP (East Africa Crude Oil Pipeline) v roce 2026 zvyšuje poptávku po bezpečnostních technologiích a zabezpečení okolí. Možnosti pro české technologie se nabízejí rovněž v oblasti kontroly hranic. 

Káva se stala páteří ugandského exportního růstu po dosažení rekordních $2,4 miliardy tržeb v fiskálním roce 2024/25 — přibližně 22 % celkového ugandského vývozu. Produkce vzrostla ze 7,75 milionů pytlů v roce 2019/20 na 9,3 milionů pytlů v roce 2024/25, přičemž vládní dlouhodobý cíl je 20 milionů pytlů ročně. Uganda zvažuje zákaz vývozu surové kávy s cílem posunout se k pražení, balení a zpracování uvnitř země. 

Vláda vyčlenila $281 milionů na PDM pro fiskální rok 2025/26 — celková investice v programu dosáhla $878 milionu pokrývající přes 10 600 farností a přes 2,6 milionu příjemců. Z těchto prostředků 45 % směřuje do rostlinné výroby (kukuřice, maniok, banány, cibule), 36 % do živočišné výroby.

Bylo dokončeno 145 solárních zavlažovacích systémů a dalších 157 je ve výstavbě; ve více než 130 okresech bylo nainstalováno 4 300 mikrozavlažovacích soustav.

V lednu 2026 ministerstvo zemědělství oznámilo výrazný růst v hodnotových řetězcích kávy, kakaa, palmového oleje, mléčných výrobků a rybolovu. Plán na příští fázi zahrnuje zřízení exportních zón na hranicích, posílení standardů a certifikace, a zřízení Národní marketingové společnosti NaMCO pro propagaci ugandských komodit. 

Ztráty po sklizni dosahují až 30 % úrody. Tato mezera představuje investiční příležitost v hodnotě stovek milionů dolarů pro zpracovatele a dodavatele skladovacích technologií. 

Agro-industrializace a zpracování zemědělských produktů jsou identifikovány jako jedny z nejatraktivnějších investičních sektorů v roce 2026, podporované vládními politikami a industriálními parky. Konkrétní oblasti vhodné pro české firmy jsou: Zpracovatelské technologie a potravinářské stroje — poptávka po zařízeních pro zpracování kávy, mléka, ryb a ovoce je akutní. Uganda aktivně hledá zahraničí partnery s technologiemi pro přidávání hodnoty. Zavlažovací systémy a zemědělská mechanizace, např. zavlažovací pokrytí Ugandy je méně než 1 % obdělávané půdy, což výrazně omezuje spolehlivou produkci a vytváří obrovský prostor pro investice do zavlažovací infrastruktury.

Chladírenská logistika a skladování patří mezi klíčové nedostatky pro hortikulturu u letiště Entebbe, rybolov u Viktoriina jezera a mléčné výrobky. Zemědělský úvěrový fond (ACF) financuje mj. posklizňové skladování, přičemž soukromé firmy již instalují sila o kapacitě 1 000 tun v různých regionech. Digitální zemědělství a agritech patří k rychle rostoucím oblastem s aktivní vládní podporou startupů přes granty a s EU financováním.

Uganda nabízí výhodné vstupní podmínky přes Industriální parky Kapeeka a Namanve s daňovými pobídkami. Vstupní branou je Uganda Investment Authority (UIA) nebo Saba Saba Trade Fair — největší obchodní veletrh ve východní Africe.

Ugandská instalovaná výrobní kapacita dosahuje v roce 2026 přibližně 2 098,6 MW, převážně z obnovitelných zdrojů. Počet zákazníků připojených k síti dosáhl 2 703 914, přičemž spolehlivost zůstává výzvou v důsledku síťových omezení a rostoucí poptávky.

Přístup k elektřině vzrostl z 18,5 % domácností v roce 2015 na 51,5 % v roce 2023. Navzdory tomuto pokroku se Uganda řadí na 44. místo v Africkém indexu rozvoje infrastruktury v oblasti elektřiny. Potřeba rozšíření sítě je tedy stále obrovská.

Vodní elektrárna Karuma o výkonu 600 MW, postavená čínskou společností za $ 1,688 miliardy, byla zprovozněna v září 2024. Jde o největší instalaci v Ugandě a největší podzemní elektrárnu v Africe. Celková výrobní kapacita (Karuma 600 MW, Isimba 183 MW, komplex Nalubaale-Kiira 380 MW) vytváří značný přebytek oproti aktuální nejvyšší poptávce přibližně 800 MW.

Klíčové projekty Tilenga a Kingfisher postupují vpřed. EACOP (East African Crude Oil Pipeline) dosáhl v dubnu 2026 celkové dokončenosti 82 % a míří k zahájení přepravy ropy v druhé polovině roku 2026. Ugandská vláda očekává po spuštění těžby roční příjmy ve výši $1 až 2,5 miliardy a počítá s dvojciferným hospodářským růstem. 

Ugandská síť je již nyní z 99 % obnovitelná. Stát si dal za cíl dosáhnout čistých nulových emisí v energetice do roku 2065 a roční investice do energetiky musí narůst na $8 miliard do konce tohoto desetiletí, přičemž $850 milionů ročně je nezbytných do roku 2030 k dosažení univerzálního přístupu k elektřině.

Solární energie je identifikována jako přední zdroj levné výroby. Uganda má celorepublikové solární zdroje lepší než světoví lídři včetně Španělska. Uganda je rovněž ve 2. fázi procesu k jaderné energetic estanoveným Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, s výhledem na první zařízení v počátku 30. let.

Přes 87 % celkové spotřeby energie v Ugandě stále pochází z biomasy (dřevo a dřevěné uhlí). Přechod domácností na čistá paliva do vařičů je kritickou humanitární i klimatickou prioritou, přičemž vláda i mezinárodní partneři intenzivně hledají řešení pro venkovské komunity.

Uganda má přebytek výroby a deficit distribuce. To definuje specifické příležitosti, například v oblasti přenosové a distribuční infrastruktury, představující největší a nejnaléhavější potřebu sektoru. Přenos byl nedávno otevřen soukromému sektoru a pilotní projekt je ve fázi jednání. Jde o přímou příležitost pro české firmy se zkušenostmi v oblasti transformátorů, rozvodných zařízení a chytrých sítí. Off-grid solární systémy, např. program GET FiT přilákal přes $450 milionů  soukromých investic do malých obnovitelných projektů; systém feed-in tarifů (garantovaných výkupních cen) pro projekty do 20 MW je aktivní a stabilní. Uganda má rovněž značný geotermální potenciál, ale hlavní výzvou zůstává geologická nejistota, kterou musí nést soukromí investoři při absenci podrobných dat. Toto je příležitost pro průzkumné a poradenské firmy. Plyny do vařičů (LPG, biogas, briketování) nabízejí masivní trh s desítkami milionů domácností přecházejících od dřevěného uhlí. Ropné a plynárenské služby: spuštění těžby vytváří poptávku po subdodávkách, servisních službách a průmyslových instalacích. S rostoucí industrializací roste poptávka po efektivním využití energie ve výrobních podnicích a průmyslových parcích.

Regulátorem sektoru je Electricity Regulatory Authority (ERA), která vydává licence pro výrobu, přenos a distribuci. Investiční klima je podpořeno zákonem o investičním kodexu z roku 2019 s daňovými pobídkami pro energetické projekty. Vstupní branou je Uganda Investment Authority (UIA).