MZV: Souhrnná teritoriální informace

Uganda je středně velká ekonomika, s růstem HDP 6,8 % Největším přispěvovatelem do HDP země je sektor služeb (především obchod a turistický ruch), druhým nejvýznamnějším sektorem je zemědělství. V letech 2024 – 2028 bude ugandská ekonomika silně posílena příjmy z naftařského průmyslu a z dokončených infrastrukturních projektů.

Uganda má s ČR pozitivní vztahy. Země je členem Východoafrického společenství (EAC), AfCFTA (Africa Continental Free Trade Area) a aktivně se zapojuje do mírových misí OSN. Země se snaží vymanit z pozice země, která vyváží nezpracované komodity. Trendem je vybudovat zpracovatelský průmysl a poté export produktů s přidanou hodnotou. K tomu Uganda potřebuje industrializovat zemi a hlavně zemědělství. Chce také posílit zemědělskou soběstačnost. Uganda má velmi úrodnou půdu a má potenciál stát se obilnicí východní Afriky. Hlavními vývozními položkami českého exportu do Ugandy jsou zemědělské technologie, obranné a bezpečnostní prostředky. Český export do Ugandy je stabilní a obchodní bilance je výrazně pozitivní pro ČR. Země má zájem nejen o hotové výrobky, ale i o přenos know-how.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Uganda (299.18 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

1.2. Zahraniční politika země

Uganda je od r. 1962 členem OSN, zakládajícím členem Organizace africké jednoty (dnes Africká unie) a členem mnoha dalších organizací a regionálních sdružení jako jsou G-77, skupina zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (ACT), Commonwealth, Organizace islámské konference (OIC), Mezivládní úřad pro rozvoj (IGAD) a Východoafrické společenství (EAC). Určujícím faktorem při formulaci zahraniční politiky země vždy byla a nadále zůstává vnitrozemská geografická poloha, které dominuje klíčová a pro zemi životně důležitá problematika tranzitních koridorů.

Základem jsou proto vztahy se sousedy, zejména pak s Keňou a Tanzanií, se kterými Ugandu váže společná koloniální minulost i současné společné členství v EAC. Složité jsou naopak vztahy s dřívějším spojencem Rwandou (taktéž ovšem členem EAC). Ugandu charakterizuje její silný zájem o africkou politiku a panafrikanismus. Často by Uganda ráda hrála větší roli, než na kterou má potenciál. Uganda se za 35 let vlády prezidenta Yoweri Museveniho stala z nestabilní země vyznačující se převraty, utlačovatelskými režimy, podporou terorismu a občanskými válkami, zemí stabilní a v důležitých otázkách (např. boj proti terorismu, vztah k uprchlíkům) s mezinárodním společenstvím příkladně spolupracující. Vzhledem k výraznému demokratickému deficitu však vztahy se západními zeměmi, které jsou zároveň největšími donory ugandské vlády, procházejí vážnou krizí. V květnu 2023 prezident Museveni podepsal zákon kriminalizující homosexualitu. Zákon vzbudil zasloužené pobouření ochránců lidských práv.

Ve východoafrickém regionu má Uganda výrazně stabilizační roli, mj. aktivním přístupem k řešení konfliktů v Jižním Súdánu a Somálsku. Prezident Museveni je v regionu velmi respektovanou osobností a má výrazný vliv; např. se mu podařilo v r. 2019 uspořádat trojstranný summit k řešení konfliktu v Jižním Súdánu, který přispěl k postupné stabilizaci země. Museveni byl také dlouholetým prostředníkem mezi stranami sporu v Burundi. Uganda je největším přispěvatelem personálu do mise Africké unie v Somálsku (ATMIS); kontingent ugandské armády čítá více než 5000 vojáků. Uganda je ochotna podílet se na řešení vleklých konfliktů ve východní části KDR, odmítá se však účastnit operací mnohonárodních sil proti nejrůznějším ozbrojeným frakcím; dává tak přednost bilaterální podpoře konžské armády. KDR představuje pro Ugandu nejen bezpečnostní, ale i zdravotní riziko (přenos eboly).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 50 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 3,4 %

Demografické složení: 49,5 % muži; 50,5 % ženy

Národnostní složení: Obyvatelstvo tvoří z 99 % přes 20 černošských kmenů dvou základních etnických skupin: bantuské (jih země) a nilotské (sever). Mezi hlavní bantuské kmeny, které představují zhruba dvě třetiny obyvatelstva, patří Gandové, Sogové, Nyorové a Nkolové. Hlavní nilotské kmeny jsou Itesové, Acholiové, Langiové a Karamajongové.

V zemi byla nepočetná, avšak ekonomicky významná asijská menšina. Aminova vláda ji v r. 1972 z převážné části vypudila.

Náboženské složení: 84 % křesťanství, 14 % islám

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

2.3. Bankovní systém

2.4. Daňový systém

Uganda získává většinu svých daňových příjmů z daní z příjmu a z daně z přidané hodnoty. Dalšími daněmi jsou např. daň z nemovitostí či spotřební daň.

Daň z příjmu fyzické osoby rezidentů je 10–40 % a 12% daň z příjmu z pronájmů v případě, že jsou vyšší než 2 820 000 UGX.

Daň z příjmu právnických osob – 30 %

– Veškerý příjem plynoucí z Ugandy nebo příjem z ní odvozený (tj. příjem z Ugandy) je zdanitelný. Malé podniky jsou zdaňovány na základě jejich obratu. Zdanitelný příjem je hrubý příjem dosažený během daňového roku, mínus celkové přípustné odpočty. Hrubý příjem zahrnuje podnikatelské i majetkové příjmy.

Daň z přidané hodnoty  je 18 %

(DPH je vybírána z prodeje zboží a poskytování služeb a na dovoz zboží a služeb bez výjimky.  Zboží a služby s nulovou sazbou zahrnují specifikované dovážené zboží a služby, používané zejména v zemědělství, zdravotnictví a vzdělání.)

Další daně:

– dovozní daně jsou od 0% po 35 % podle výrobku, podle EAC External Tarrif

(http://repository.eac.int/bitstream/handle/11671/24409/CET%202022%20VERSION%20260722.pdf?sequence=1&isAllowed=y)

– srážková daň (withholding tax) na dovezené zboží  – 15 %

– Railway infrastructure development duty – 1,5 % – platí se na všechny dovozy do země

Na některé zboží se také vztahuje tzv. Excise duty v hodnotě 0% – 200%, infrastructure levy (1,5 %), Environmental Levy (až 50%) ei „additional surcharges“ 

Od července 2023 všechny nerezidentní zahraniční firmy v Ugandě musí platit digitální daň v hodnotě 5 %.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

ČR poskytuje Ugandě preferenční přístup na trh. Preference jsou nereciproční a mají formu osvobození od cla. Ugandský vývoz do ČR tvoří hlavně zemědělské komodity. Preference pomáhá Ugandě, zejména v oblastech zemědělských produktů, jako je čaj, káva. Přesto je obchodní bilance Ugandy s ČR ve prospěch ČR, a to díky exportu českého obranného průmyslu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V současné době se vztahy EU se Ugandou zaměřují hlavně na rozvojovou spolupráci v oblastech rozvoje venkova, energetiky a správy věcí veřejných a pravidelný politický dialog o otázkách vnitřních věcí, lidských práv a regionální spolupráce.  EU hlavním dovozním partnerem Ugandy, a to zejména u průmyslových výrobků, zařízení pro zpracování dat, lékařské techniky atd.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Přestože ČR nemá uzavřenu s Ugandou ani dohodu o dvojím zdanění ani dohodu o ochraně investic, nebrání tato skutečnost rozvoji obchodních vztahů, o čemž svědčí rostoucí vývoz ČR do Ugandy i kladné saldo obchodní bilance. 

3.4. Rozvojová spolupráce

Uganda je příjemcem rozvojové pomoci a je na ní i přes snahu vlády stále silně závislá. Česká republika poskytuje příležitostně financování v rámci programu malých lokálních projektů. Malé lokální projekty (dále jen „MLP“) jsou nástrojem dvoustranné rozvojové spolupráce ČR v gesci MZV ČR. Cílem MLP je podpořit rozvojové aktivity menšího rozsahu lokálních subjektů daných zemí. Aktivitami menšího rozsahu se rozumí např. dodávky vybavení či materiálu nebo technologie (i českého původu), školení, podpora rozvojových aktivit místních institucí a organizací, spoluúčast na dílčí části většího, např. mezinárodního projektu. MLP jsou prováděny místními realizátory přímo v rozvojové zemi. Námět na projekt zahraniční rozvojové spolupráce musí být vypracován do aktuální verze identifikačního formuláře, který žadatelé obdrží po kontaktování příslušného Velvyslanectví ČR. Řádně vyplněný formulář je nutné návazně expedovat zpět na velvyslanectví. Všechny náměty jsou posuzovány ve spolupráci s MZV ČR.

Více informací o možnostech zapojení do malých lokálních projektů lze získat na webu MZV.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Uganda vstupuje do roku 2026 v oblasti zdravotnictví s ambiciózní agendou: historicky největší dohodou o financování sektoru, průlomovým farmaceutickým projektem a přetrvávající strukturální výzvou podfinancování. Výdaje na zdravotnictví jako podíl státního rozpočtu jsou pro rok 2025/2026 odhadovány na 6,3 %, oproti 5,6 % v předchozím roce. Ačkoli vláda přidělila 7,6 % národního rozpočtu 2025/26 na veřejné zdravotnictví, sektor čelí výpadkům financování po snížení dárcovské pomoci.

▶ Obranný průmysl

Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z působení ugandských jednotek v Jižním Súdánu (za předpokladu neexistence embarga). Díky zapojení do misí OSN tak nejsou ozbrojené složky závislé pouze na příjmech z ugandského státního rozpočtu. Dodávky pro ugandské ozbro jené složky příležitost pro dodavatele z oblasti obranného průmyslu. Potenciál lze spatřovat v oblasti výcviku pilotů a oprav a dodávek letecké techniky, stejně jako v oblasti radarových a sledovacích systémů.

▶Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství je v Ugandě v roce 2026 sektorem rekordních výkonů i zásadní transformace od subsistenčního hospodářství k průmyslové výrobě s přidanou hodnotou. Kombinace rekordních výnosů z kávy, ambiciózního vládního programu Parish Development Model (PDM – vládní iniciativa s cílem snížit chudobu a zvýšit příjmy domácností převedením obyvatel ze soběstačného hospodářství do peněžní ekonomiky) a jasné strategie agro-industrializace vytváří konkrétní příležitosti pro zahraniční partnery.Ugandský zemědělský trh je v roce 2026 odhadován na $16,21 miliard, oproti $ 15,20 miliardám v roce 2025, s výhledem na $22,31 miliard do roku 2031 při ročním růstu 6,62 %. Zemědělství zaměstnává přes 65 % obyvatelstva a přispívá přibližně 24 % k HDP. Téma státního rozpočtu pro rok 2025/26 zní: „Plná monetizace ugandské ekonomiky“ s komerčním zemědělstvím v centru pozornosti.

▶ Energetický průmysl

Uganda je bohatě obdařená energetickými zdroji. Celková instalovaná kapacita energie  je v Ugandě 2,048 MW (růst oproti 1,251 MW v roce 2019) Zdroji energie v Ugandě jsou především  vodní energie, biomasa, solární a geotermální energie a fosilní paliva.  Potenciál energetických zdrojů v zemi tak zahrnuje odhadovanou kapacitu 1,200 MW vodní energie s potenciálem zvýšení kapacity na 4,500 MW. Uganda má kapacitu  450 MW geotermální energie, 1 650 MW kogenerace z biomasy a 5,1 kWh/m2 sluneční energie.   Existující rozvodnou síť o rozsahu přibližně 45 423 km. Problém a příležitosti  jsou především  na straně nedostatečné výrobní kapacity.

▶ Důlní průmysl

Uganda je v roce 2026 v oblasti hornictví na zásadním strategickém rozcestí. Sektor generuje přes $2 miliardy ročně z exportu zlata, ale přispívá méně než 2 % k HDP. Klíčová agenda roku 2026 je standardizace sektoru, regulační reforma a přechod od surovinového vývozu k přidávání hodnoty. Kombinace, která vytváří konkrétní příležitosti pro zahraniční investory a technologické partnery.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V obchodním styku je možno se v Ugandě setkat s představiteli různých komunit, které mají specifické znaky při obchodních jednáních. Tyto vyplývají z rozdílných kulturních tradic i mentality partnerů. Většina obchodních partnerů se často přizpůsobuje ve svém jednání a vystupování chování bývalé koloniální země.

4.2. Oslovení

Při obchodních jednáních je dávána přednost neformálnímu přístupu. Výjimkou jsou státní instituce, kde je nutno dávat dostatečně najevo, s kým a na jaké úrovni je jednáno. Ojediněle se může stát, že je jednáno s lidmi, kteří očekávají titulování. Jde o absolventy evropských, ale i amerických technických univerzit, kteří si v rozporu s anglickými zvyklostmi na vizitkách uvádějí titul „Eng.“ V těchto případech se doporučuje při oslovování tento titul používat. V případě, že partnerem je např. poslanec, předchází jménu titul „Honourable“.

Trh je zde z 90 % čistě proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny a Indie. Konkurovat těmto výrobcům cenou není přirozeně možné. Ani bohatší s třední třída neupřednostňuje bohužel kvalitu před cenou. Situaci ještě komplikuje zahraniční rozvojová spolupráce, v rámci které se zboží dodává formou darů. Před oslovením partnerů je proto vhodné se obrátit na ZÚ a ověřit perspektivu zboží na trhu.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Na jednání s ugandskými partnery je nutno se připravit stejně svědomitě a přistupovat k nim stejně jako k jednání s partnery v západní Evropě. Prezentace proto musí být jasná, srozumitelná a přesvědčivá. Uganďané neradi čtou mezi řádky, proto je třeba hovořit konkrétně a přímo k věci. Je rovněž potřeba si být vědom toho, že to, „dohodnuté“ ustanovení je ze strany ugandských partnerů vnímáno jako „předběžné dohodnutí“. Na druhou stranu od evropských partnerů je očekáváno přesné plnění ujednání. Tato „asymetrie“ do velké míry znesnadňuje realizaci kontraktů v Ugandě. Rovněž vnímání času v Ugandě je značně originální. Zejména jednání na úřadech a ministerstvech se odehrávají zcela chaoticky a není tak možné plánovat časový harmonogram. Potvrzení schůzky na ministerstvu se dozvíte obvykle pár hodin dopředu, ale určitě ne třeba s týdenním předstihem. Ani potvrzení schůzky neznamená, že se schůzka skutečně uskuteční a nebude přesunuta o několik dní. V případě služební cesty je nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou, obrnit se trpělivostí a být flexibilní. Používání vizitek je běžné, Uganďané používají rádi kvalitní papír i velice barevný tisk. Evropan nesmí být zaskočen tím, že emailová adresa třeba i náměstka ministra je na serveru Yahoo nebo Googlu. Je to dáno nespolehlivostí IT sítě státní správy, ale i soukromých firem. Uganďané mají velmi rádi ceremonie a obřadnosti, na oficiálních jednáních je ugandská strana zastoupena početným sborem. Dárek je velice vhodný a může napomoci lepší komunikaci. Jednání (minimálně ta úvodní) jsou vedena v kancelářských prostorech.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Nepodléhejte prvním dojmům, zejména ne těm založeným na zažitých klišé a mediálních obrazech „chudé Afriky“. Jedním z charakteristických prvků subsaharské oblasti je značná propast mezi společenskými vrstvami. Řada Uganďanů, kteří zastávají vyšší posty ve státní správě či ve vedení soukromých subjektů, pochází ze společensky úspěšně etablovaných, často vlivných a finančně dobře zajištěných rodin. Proto bývají absolventy či mají akademické tituly z jedné či více prestižních světových univerzit. Afričané si obecně cení dosažení vysokého společenského statusu, což ti úspěšní často demonstrují nápadným důrazem na okázalost a materiální sebeprezentaci. Je dobré partnera oslovovat titulem např. pane doktore, pane řediteli.

Jací jsou ugandští obchodníci?

Ugandští partneři bývají obvykle na jednání připraveni, především mají dobrou znalost o cenách konkurence. Představu o českých výrobcích však příliš jasnou nemají. Proto je žádoucí vyzdvihnout kvalitu vlastního zboží a od samého počátku eliminovat jakékoliv srovnávání s čínským ekvivalentem poukázáním na skutečnost, že čínské zboží se nedá v žádných parametrech s evropským zbožím srovnávat. Uganďané dobře vědí, že Čína do Afriky vyváží zboží podřadné kvality a proto není od věci na tuto skutečnost poukázat. Při vzájemných rozhovorech je třeba být vnímavý, otevřený, být připraven na neobvyklá řešení, nepovyšovat se ani neponižovat, pružně držet svůj standard.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Při jednání s Uganďany neexistují zásadní kulturní odlišnosti od evropských zvyklostí. Ženy jsou respektovány jako obchodní partneři, je zde řada ministryň a podnikatelek. Na druhé straně se velmi dbá na ceremonie. V afrických partnerech je hluboce zakořeněna úcta ke stáří a cit k hierarchii. Proto může být dobré, aby byl součástí obchodní delegace i služebně starší kolega.

Jak nakládají ugandští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Na schůzku je třeba dorazit přesně, ale nečekat automaticky totéž od africké strany. Je nutno být flexibilní, počítat s případnými prostoji a zdrženími při plánování. V případě zdržení protistrany je nejlépe věc přejít a soustředit se na obsah jednání. V Africe panuje konsensuální způsob vyjednávání. To znamená, že protistrany mluví a mluví, až se vzájemně domluví či umluví. Proto je třeba mít v záloze časový prostor na více schůzek. Při jednáních v Evropě je dochvilnost Uganďanů „nepatrně“ lepší. Ugandský partner má obecně na vše dostatek času, od evropských partnerů je však vyžadována okamžitá reakce na všechny požadavky. I zde platí zvláštní „asymetrie“ vztahů.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Schopnost dohovořit se anglicky je výborná (angličtina je jedním z oficiálních jazyků), hovoří jí většina populace. Je potřeba si zvyknout na místní dialekt.

Existují nějaká komunikační tabu?

Zachování tváře je pro Uganďany nesmírně důležité. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se ugandský protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost. Obecně platí, že je vhodné se vyhnout etnickým a národnostním tématům.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Určitě osobní jednání. Obchod se zde neuzavírá po emailu či telefonu, pokud se partneři dlouhodobě neznají. Je nutné nejdříve vybudovat osobní důvěru.  Preferovanou formou rychlé komunikace nahrazující schůzku je WhatsApp a to i na komunikaci s vysokými úředníky.

4.5. Doporučení

Základní zásady při jednání s ugandskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru:

Kontaktovat ZÚ Nairobi, které vám může poskytnout aktuální informace, poradit s obchodním případem, ověřit reálnost obchodní nabídky, poskytnout asistenci.

Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat). Je ovšem potřeba zvážit, zda existuje na straně partnera skutečný zájem. Není neobvyklé, že spíše než o obchod má „potencionální partner“ zájem o návštěvu Evropy. Na druhou stranu věrohodného partnera návštěva ČR přesvědčí o vyspělosti ČR a tedy i výrobků z ČR pocházejících.

Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.

Nestěžovat si kvůli maličkostem.

Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.

Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.

Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.

Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích. Jednání však nesmí být ani rozvláčná a musí mít předem stanovený cíl.

Počítat s průtahy – zakalkulovat je do programu i do ceny.

Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní.

Vždy počítat s tím, že bude vyžadována sleva. S tím je nutno počítat v prvotním návrhu ceny. Sleva však nemůže být přemrštěná. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující a je často fatální pro dodavatele kvalitního (a tedy dražšího) zboží.

4.6. Státní svátky

l 1. leden – New Year’s Day l 26. leden – NRM Liberation Day l 1. květen – Labour Day l 3. červen – Uganda Martyrs‘ Day l 9. červen – National Heroes Day l 9. říjen – Independence Day l 25. prosinec – Christmas Day l 26. prosinec – Boxing Day Pohyblivé svátky: Good Friday , Easter Monday , Eid al-Fitr (konec ramadanu), Eid al-Adha

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní nařízení upravující podmínky pro dovoz a vývoz v Ugandě je regionální zákon přijatý Východoafrickým zákonodárné shromáždění, the East African Community Customs Management Act, 2004 (EACCMA) tj. Celní sazebník Východoafrické společenství z roku 2004. Uganda navíc uzákonila Zákon o spotřebních daních z roku 2014, který má rovněž dopad na dovozu zboží.

Uganda Revenue Authority (URA) má mandát vybírat daně, včetně celních poplatků a dohlížet a implementovat daňové zákony v Ugandě. Ugandský průměrný tarif MFN činí 13 %. Zemědělské produkty čelí větším překážkám (20 %) ve srovnání s nezemědělskými produkty (12 %). Jako člen EAC se Uganda rovněž účastnila jednání o komplexní regionální dohodě o hospodářském partnerství s EU.

Uganda National Bureau Of Standards je odpovědné za normy a řízení kvality a za zajištění jejich uplatňování. Technické předpisy jsou vyvíjeny několika ministerstvy. Podle WTO Trade Policy Review bylo 530 ugandských norem harmonizováno s normami EAC. Uganda neuplatňuje devizovou kontrolu. Místní měna je volně směnitelná. Každá platba provedená v cizí měně do nebo z Ugandy mezi rezidenty a nerezidenty nebo mezi nerezidenty musí být provedena prostřednictvím komerční banky. Každá soukromá společnost musí mít v Ugandě sídlo, na kterou lze adresovat veškerou komunikaci a oznámení a která představuje adresu pro doručování soudních oznámení.

Společnosti jsou registrovány Uganda Registration Services Bureau (URSB), dokončení registrace trvá přibližně jeden den od doby, kdy byly předloženy požadované dokumenty. Společnost se považuje za rezidenta v Ugandě, pokud je založena podle ugandského práva; nebo má místo efektivního řízení v Ugandě. Proces k založení firmy online zahraniční společností: Na www.urbs.go.ug je možné firmu zaregistrovat v sekci E-SERVICES.

Cizinci mohou v Ugandě vlastnit půdu jen formou pronájmu (leasingu) a to na 99 let s možností prodloužení. Plné vlastnictví (freehold) je možné pouze pro občana Ugandy, nebo ugandské společnosti s většinovým podílem ugandského občany (občanů). 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční společnosti, které mají v úmyslu podnikat v Ugandě, musí požádat o investiční licenci, kterou vydaná podle zákona o investičních společnostech UIA (Uganda Investment Authority). Investice směřující do výroby energie, těžby, bankovnictví, letecké dopravy, výroba léčiv, vzdělávání, zdravotnictví, telekomunikace a ropného a plynárenský průmysl musí získat „sekundární licenci“ od příslušného ministerstva / agentury, které regulují dané odvětví před podáním žádosti o investiční licence.

Podniky působící v Ugandě musí být rovně ž držiteli platné obchodní licence vydanou příslušným obecním licenční úřadem (v Kampale je to KCCA). Obchodní licenci je třeba získat pro každou pobočku / obchod subjektu. V případě zájmu české fyzické nebo právnické osoby o zřízení kanceláře, reprezentace nebo společného podniku v Ugandě lze doporučit obrátit se na státní agenturu, UIA (Uganda Investment Authority), která je schopna sdělit aktuální podmínky pro realizaci investičního záměru.

Typy entit, které jsou dostupné pro zahraniční investice:

– výhradní vlastnictví;

– partnerství;

– veřejná obchodní společnost (akciová společnost)

– společnost s ručením omezeným;

– společný podnik;

– veřejno-soukromý podnik;

– registrovaná pobočka zahraniční společnosti.

Pro zahraniční investory jsou k dispozici následující zvýhodnění: l pobídky podporující zemědělské činnosti; l daňové prázdniny poskytované investorům v průmyslových parcích nebo ekonomických zónách v závislosti na výši investovaného kapitálu; l pobídky dostupné v rámci EAC, včetně programů navracení cla.

5.3. Marketing a komunikace

Požadavky na marketing jsou zpravidla domlouvány s příslušným místním zástupcem, který často žádá finanční podporu pro zavedení určitého výrobku na trh. Aspekt propagace se neodlišuje od formy běžné ve vyspělých státech a je ze strany českých exportérů často podceňován. Propagaci na místě nelze provádět bez anglických prospektů a technických popisů. U spotřebního zboží, ale i u některého zařízení je obvyklá propagace v médiích, zejména v tisku. Z oblasti digitální propagace je vhodné mít svou FB stránku. Řada ugandských firem využívá ke své propagaci výhradně FB a ani nemá vlastní webové stránky.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Uganda je stejně jako celá řada rozvojových zemí aktivním členem WTO. Ochrana duševního vlastnictví je i tak však na legislativní úrovni minimální, ještě horší je její praktické uplatňování. Ohroženi jsou především dodavatelé anglosaského show-businessu, hrozbu ale limituje velmi omezená koupěschopnost obyvatelstva, pro které jsou už i čisté nosiče dat a přehrávací zařízení nedostupné. Další skupinou, ve které by se mohly omezeně objevit i české firmy, jsou výrobci softwaru. Kopírování se týká ovšem hlavně spotřebního a zábavného softwaru. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české podniky ohrozit nejvíce, narážejí na nízkou technickou kulturu v zemi. Následující mezinárodní dohody mají právní platnost: l African Regional Intellectual Property Organization (Banjul Protocol) l Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights l Paris Convention for the Protection of Industrial Property l Nairobi Treaty l World Intellectual Property Organization l World Trade Organization Přestože je Uganda členem Pařížské úmluvy, není signatářem Madridského protokolu. Proto v ugandských právních předpisech neexistuje žádné ustanovení týkající se mezinárodní ujednání o ochranných známkách. Proto není vždy možné nárokovat prioritu konvence. Registr však v praxi prioritu přijímá, ačkoli účinnost a platnost prioritního nároku jsou nejasné.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se zásadně zadávají formou tendrů. Jako první krok zejména v případě tendrů na stavební práce nebo konzultační činnosti bývá předkvalifikace a registrace zájemců, kteří, pokud jsou vyhodnoceni pro daný účel jako vhodní, jsou poté oslovováni již přímo formou zaslání tendrových podmínek.

Tendry jsou zveřejňovány také v denním tisku. Termíny pro podávání nabídek bývají však velmi krátké, takže reálnou naději na úspěch mají většinou pouze ty firmy, které jsou v místě přímo fyzicky přítomny, nebo které zde mají své zástupce. Formální systém a právní rámec v rámci tendrů je stanoveno zákonem o (Public Procurement and Disposal of Public Assets) PPDA 2003 a nařízeními, která PPDA doplňují. Zákon o veřejných zakázkách a nakládání s veřejnými aktivy (PPDA) z roku 2003 zřídil Úřad pro veřejné zakázky a nakládání s veřejnými aktivy (PPDA) jako hlavní regulační orgán pro veřejné zakázky a nakládání s veřejným majetkem v Ugandě. Novely zákona o PPDA přinesly změny, na základě kterých došlo k posílení role PPDA při výkonu jejího regulačního mandátu.

Kontakt na PPDA:

PPDA Head Office, UEDCL Towers Plot 39 Nakasero Road P.O.Box 3925, Kampala Uganda Tel.: +256-414-311100 E-mail: info@ppda.go.ug

V případě tendrů, které jsou financovány některými bankami nebo agenturami, kde ČR není členem (např. African Development Bank), je nutné, aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky či agentury.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ugandský právní systém je primárně založen na statute law doplněné o common law, customary law a aspekty islámského práva. Zákon o judikatuře předepisuje zákony platné v Ugandě jako psané právo, a pokud se na něj nevztahuje psané právo, použije se obecné právo a doktríny spravedlnosti, případně zavedený a aktuální zvyk. Kde není použitelné výslovné pravidlo, Vrchní soud může jednat v souladu se zásadou spravedlnosti a dobrého svědomí. V případě sporu mezi zahraničním investorem a vládou ve vztahu k registrovanému investoru má být vynaloženo úsilí k urovnání sporu jednáním o smírném urovnání sporu. Pokud spor není urovnán jednáním, může být předložen k arbitráži. Uganda přijala Newyorskou úmluvu a Úmluvu ICSID. Ugandský zákon o Zahraničních investicích z roku 2019 tak stanoví postup pro vypořádání investičních sporů prostřednictvím následujících čtyř kanálů: l přímá jednání o smírném urovnání v souladu se Zákonem o rozhodčím řízení a smírčím řízení l Úmluva ICSID, v rámci dvoustranných nebo mnohostranných dohody o ochraně investorů, u kterých jsou Uganda i vláda, odkud společnost pochází, signatáři l stížnost k Vrchnímu soudu; nebo · jiné mezinárodně uznávané postupy řešení sporů l Zákon o arbitráži a smírčí m řízení umožňuje využít mezinárodní arbitráž úmluvy, které lze použít na domácí a mezinárodní obchodní spory Alternativně mohou být spory řešeny také prostřednictvím soudního systému. V případě nových obchodních kontaktů se používá neodvolatelný dokumentární akreditiv, otevřený u renomované banky. Při menších zakázkách u nových odběratelů není neobvyklý plat předem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Požadavek pro vstup do země pro držitele všech druhů pasů ČR – platné vstupní nebo tranzitní vízum. Žádost o vízum mohou držitelé pasů ČR podat

1) prostřednictvím internetu, a to na webové stránce spravované ugandským Ministerstvem vnitra; tuto možnost ugandské úřady vysoce preferují;

2) na Velvyslanectví Ugandy v Berlíně: podrobné vízové informace jsou na stránkách velvyslanectví.

Správní poplatky za podání žádosti o ugandská víza jsou následující: diplomatické vízum (pro držitele diplomatických a úředních pasů) – osvobozeno od poplatku. Běžné turistické vízum, tranzitní vízum je zpoplatněno částkou 50 USD. Vízum pro více vstupů na 6 nebo 12 měsíců pak částkou 100 USD. Vízum pro více vstupů na 24 měsíců stojí 150 USD – viz článek na stránkách ugandského velvyslanectví v Berlíně. Podání žádosti o ugandské online vízum tedy musí probíhat vždy výhradně ze stránky Visas Immigration.

Všeobecně se doporučuje získat před cestou do Ugandy on-line vízum, protože zajišťuje na hranici poměrně rychlé odbavení. Podání žádosti o vízum na letišti nebo pozemním hraničním přechodu bývá často spojené s dlouhým čekáním. Běžné turistické vízum neumožňuje vykonávat na území Ugandy výdělečnou činnost.

Doporučujeme ověřit si před cestou aktuální podmínky vstupu do země na ugandském velvyslanectví akreditovaném pro ČR.

Kontakt: Embassy of the Republic of Uganda e-mail: office@ugandaembassyberlin.de nebo consular@ugandaembassyberlin.de web: https://berlin.mofa.go.ug/

S ohledem na časté dotazy veřejnosti zdůrazňujeme, že Velvyslanectví ČR v Nairobi se nijak neúčastní řízení k vydání ugandských víz. Případné dotazy doporučujeme adresovat ugandskému velvyslanectví v Berlíně.

Veškeré podrobné informace k podmínkám vstupu, specifikům, bezpečnostní situaci a doporučení turistům, jsou uvedeny na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR v rubrice „cestujeme“: mzv.gov.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/uganda/cestovani/other.html

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zahraniční zaměstnanci potřebují zvláštní průkaz nebo pracovní povolení pro zaměstnání v Ugandě. Zvláštní průkaz je krátkodobé pracovní povolení poskytované zahraničním zaměstnancům, jehož doba zaměstnání nepřesáhne na souhrnné období pěti měsíců, vzhledem k tomu, že pracovní povolení se uděluje zahraničním zaměstnancům, jejichž doba platnosti je zaměstnání je na šest měsíců až tři roky.

Jako předpoklad pro získání pracovního povolení pro zahraničního zaměstnance musí společnost projít procesem profilování a získat kódové číslo z Ředitelství pro občanství a imigrační kontrolu (DCIC). Poté může společnost podat žádost o příslušné pracovní povolení on-line pomocí číselného kódu vydaného DCIC. Počet pracovních povolení, která má společnost k dispozici, není nijak omezen. V praxi DCIC schvaluje žádosti o pracovní povolení, pokud zaměstnavatel poskytne požadovanou dokumentaci a zaplatí předepsané poplatky pro příslušná pracovní povolení a úspěšně prokáže, že zaměstnanci přispějí svými dovednostmi a znalostmi k úspěchu podnikání společnosti, a navíc, že není snadno dostupné získat požadované dovednosti od místních ugandských zaměstnanců. DCIC rovněž stanovuje různé specifické požadavky pro různá odvětví zaměstnanosti. Pokud jde o ugandské pracovní předpisy, může být zaměstnanec dočasně přidělen do Ugandy. V tomto případě není zákonný požadavek pro místní ani zahraniční zaměstnance být zaměstnán místním subjektem. Z pohledu ugandské imigrační legislativy je však zaměstnání u místního zaměstnavatele předpokladem pro podání žádosti o pracovní povolení. Pracovní smlouvy na dobu určitou, které jsou definovány časem nebo účelem, jsou povoleny ve smyslu zákona o zaměstnanosti. Není vyžadováno, aby byla odměna za práci vyplácena v místní měně. Každý zaměstnavatel zaměstnávající pět nebo více zaměstnanců se musí zaregistrovat u NSSF do 21 dnů od vzniku povinnosti zaregistrovat se jako přispívající zaměstnavatel. Kromě toho musí mít každý zaměstnanec své vlastní číslo sociálního zabezpečení NSSF, na které jsou příspěvky poskytovány. Ugandská zdravotnická zařízení mohou většinou poskytovat pouze základní lékařské služby; v budovách často chybí základní potřeby, jako je tekoucí voda a elektřina. Zdravotnická zařízení často nemají dostatek personálu k provozování centra. Složitější léčebné a diagnostické metody, jako jsou MRI a CAT skeny, navíc nejsou dostupné. Závažnější nemoci, jako je rakovina, mrtvice a srdeční choroby, mohou být v zemi obtížně léčitelné. Obecná chirurgie je k dispozici, ale s nedostatkem lékařů může čekací doba trvat týdny až měsíce.

Cizinci pracující v Ugandě by si měli před příjezdem do Ugandy zakoupit mezinárodní zdravotní pojištění. V zemi existují také soukromé nemocnice, které složitější služby v omezené míře poskytují. Dále se důrazně doporučuje, aby cizinci měli takové pojištění, které pokryje náklady na nouzovou evakuaci a přepravu ať již do okolních zemí či do Evropy. V případě, že dojde k vážnému zranění, mohou náklady na dopravu do nejbližšího zdravotnického střediska mimo Ugandu stát až desítky tisíc USD.

5.9. Veletrhy a akce

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Honorární konzulát České republiky Honorary Consulate of the Czech Republic

12 Kampala Road, Charm Towers, Ground Floor, Suite 139 P. O. Box 33996 Kampala, Uganda Telefon: +256-41450619, +256-757450832, +256-718889900 E-mail: czconsul@kla.co.ug, kampala@honorary.mzv.cz

Vedoucí úřadu: Stephen Mpuuga KABOYO, honorární konzul

Působnost úřadu: celé území Ugandské republiky

Provozní hodiny úřadu: pondělí až pátek 10:00–12:30 (kromě státních svátků ČR a Ugandy)

Nouzová telefonní linka Velvyslanectví ČR v Nairobi (telefonní číslo +420 222 420 222) funguje pouze mimo pracovní dobu velvyslanectví a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení života či zdraví.

Ideální spojení z mezinárodního letiště v Entebbe na honorární konzulát je vozem taxislužby. Z bezpečnostních důvodů doporučujeme sjednat jízdu u přepážky autorizované taxislužby přímo v budově letiště (případně službou Uber) a v žádném případě nevyužívat služeb řidič ů čekajících před letištní budovou. Veřejnou dopravu zásadně nedoporučujeme z bezpečnostních i hygienických důvodů. Cestovní čas z letiště dosahuje dle hustoty provozu 1 až 3 hodiny. Vzdálenost mezi mezinárodním letištěm a honorárním konzulátem je dle zvolené trasy 40–50 km. Honorární konzulát leží v centru Kampaly.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Univerzální telefonní číslo (zdarma) pro pomoc v nouzi (policie, hasiči, záchranná služba) 999 nebo 112 Policie (Uganda Police Force)

Přehled praktických telefonních čísel Bezplatná pohotovostní čísla:

Policejní ředitelství (Police Headquarters): 0800199990, 0800199991, 0800199992

National Emergency Call Center Police Headquarters: 0800199399

Tourism Police: 0800300117

Information Room CPS Kampala: 0800122291

Operations Police Headquarters: 0800199699

Traffic Operations CPS: 0800199099

Incident Room CPS (Command Center): 0800199088

SID – Kireka: 0800199288

Masaka Operations: 0800199599

PSU Bukoto: 800199299/ 0800199199

CIID HQTRS Anti Child Sacrifice: 0800199499

Lands Kibuli (CIID): 0800100999

Political and Election Offences: 0800100912

Crime Intelligence Head Quarters Bugorobi: 0800199188

ASTU Operations: 0800300112

Bundibugyo – Rwenzori Regions: 0800300101

Canine: 0800300900

JOC CID HQTRS: 0800300111

Communication – Telecom Services Polhead: 0800300105

Directorate of CPC: 0800300109

FFP Headquarters: 0800300116

Fire Station Busia: 0800300110

Kasese – Rwenzori Region: 0800300106

Kigezi Region Operations: 0800300104

Marines: 0800300113

Operations – Elegu Border Point: 0800300120

Operations – Kapchorwa Sipi Region: 0800300103 Hasiči (Fire Department)

Univerzální číslo pro pomoc v nouzi včetně pro případ požáru: 112

Hasiči a záchranná služba – bezplatné číslo 0800121222

V Kampale je dále možné volat tato čísla:

Uganda Police Fire Brigade Kampala: 0800199299, +256 414347558

Fire Masters Ltd Kampala: +256 414258912, +256 312260375

Zdravotnická záchranná služba a lékařská pohotovost (Ambulance / Emergency Medical Services)

Univerzální číslo pro pomoc v nouzi včetně nehody, úrazu či situace vyžadující okamžitou lékařskou péči: 999

City Ambulance +256 392177174 / Ambulance Africa +256 704448406

Elpa Uganda limited +256 393228050

St. John Ambulance +256 41 4230671

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Office of the President web: op.go.ug web: www.statehouse.go.ug e-mail: info@statehouse.go.ug

Office of the Prime Minister web: opm.go.ug

Ministerstva:

Ministry of Agriculture, Animal Industry and Fisheries, web: www.agriculture.go.ug, e-mail: info@agriculture.go.ug

Ministry of Information and Communications Technology, web: www.ict.go.ug, e-mail: ictinfo@ict.go.ug

Ministry of Defence and Veterans Affairs, web: www.defence.go.ug, e-mail: mod.ps@defence.go.ug, spokesperson@defence.go.ug

Ministry of Disaster Preparedness and Refugees, web: opm.go.ug, e-mail: ps@opm.go.ug

Ministry of East African Community Affairs, web: www.meaca.go.ug, e-mail: meaca@meaca.go.ug

Ministry of Education and Sports, web: www.education.go.ug, e-mail: permasec@education.go.ug

Ministry of Energy and Mineral Development, web: www.energyandminerals.go.ug, e-mail: ict@energy.go.ug

Ministry of Finance, Planning and Economic Development, web: www.finance.go.ug

Ministry of Foreign Affairs, web: www.mofa.go.ug

Ministry of Gender, Labour and Social Development, web: www.mglsd.go.ug, e-mail: ps@mglsd.go.ug

Ministry of Health, web: www.health.go.ug, e-mail: info@health.go.ug

Ministry of Internal Affairs web: www.mia.go.ug, e-mail: info@mia.go.ug

Ministry of Justice and Constitutional Affairs, web: justice.go.ug, e-mail: info@justice.go.ug

Ministry of Lands, Housing and Urban Development, web: mlhud.go.ug, e-mail: mlhud@mlhud.go.ug, denis.obbo@mlhud.go.ug

Ministry of Local Government, web: www.molg.go.ug, e-mail: ps@molg.go.ug

Ministry of Public Service, web: publicservice.go.ug, e-mail: ps@publicservice.go.ug

Ministry of Trade, Industry and Cooperatives, web: www.mtic.go.ug, e-mail: mintrade@mtic.go.ug

Ministry of Water and Environment, web: www.mwe.go.ug, e-mail: mwe@mwe.go.ug

Ministry of Works and Transport, web: www.works.go.ug, e-mail: mowt@works.go.ug

Ministry of Science, Technology and Innovation, web: mosti.go.ug, e-mail: info@mosti.go.ug

Ministry of Tourism, Wildlife and Antiquities, web: www.tourism.go.ug, e-mail: info@tourism.go.ug