Maďarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace viz rovněž Statistický úřad Maďarska.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Maďarsko (Magyarország, Hungary) – od 1. 1. 2012 (předchozí název Maďarská republika / Magyar Köztársaság / Republic of Hungary  byl změněn v důsledku přijetí nové ústavy Maďarska platné od 1. 1. 2012)
(pozn.: dále používána zkratka HU)  

Složení vlády

(poslední aktualizace k 10. 5. 2017; aktuální informace viz rovněž internetové stránky následujících maďarských institucí)

Současným prezidentem HU je od 10. 5. 2012 János Áder. Ministerským předsedou je Viktor Orbán (Fidesz).

Ministerstva

Ministři

bez portfeje

Zsolt   Semjén – KDNP

Úřad vlády

János Lázár - Fidesz

Ministerstvo spravedlnosti

László   Trócsányi – nezávislý

Ministerstvo národního hospodářství

Mihály   Varga – Fidesz

Ministerstvo lidských zdrojů

Zoltán   Balog – Fidesz

Ministerstvo obrany

István   Simicsko – Fidesz

Ministerstvo národního rozvoje

Miklós   Seszták – KDNP

Ministerstvo zemědělství

Sándor   Fazekas – Fidesz

Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu

Péter   Szijjártó - Fidesz

Ministerstvo vnitra

Sándor   Pintér – nezávislý

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel v Maďarsku byl 9 799 000 (údaj k 1.1.2017) – z toho bylo 4 676 000 mužů a 5 123 000 žen.
  • Průměrný roční úbytek obyvatel činil 33 800, rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel byl  -3,4 (2016).
  • Průměrný dosažený věk: 75,35 let, 72,09 muži, 78,61 ženy (rok 2015, novější údaj zatím není k dispozici)
  • Národnostní složení: Maďaři 98,6 % a ostatní 1,4 % (údaje vycházejí z posledního sčítání lidu v roce 2011).  
  • Náboženské složení: Mezi významné církve patří římskokatolická, ke které se hlásí 51,0 % obyvatelstva, reformovaná (15,9 %), evangelická (3,0 %), pravoslavná (0,2 %) a řeckokatolická (2,5 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,2 %. Ateistů bylo 2,0 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 27,2 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ukazatele

2012

2013

2014

2015

 2016

HDP (běžné ceny, mld. EUR)

99,0

101,2

104,2

108,7

112,4 

HDP na obyvatele (tis. HUF)

2 885,8

3 039,0

3 261,5

3 426,2

3 566,6 

HDP na obyvatele (USD)

12   804

13 585

14 027

12 260

12 673 

HDP/obyv. v PPS* (EU-28=100)

65

 67

68

68

není údaj 

Roční nárůst HDP (%)

-1,7

1,9

3,7

2,9

2,0 

Inflace (%)

5,7

1,7

-0,2  

-0,1

 0,4 

Míra nezaměstnanosti (%)

10,9

10,2

7,7

6,8

5,1 

Průměrný kurs HUF/USD

225,347

223,70

232,52

279,46

281,4 

Průměrný kurs HUF/EUR

289,42

296,92

308,66

309,90

311,46 

Základní úroková sazba MNB

5,75 od 19. 12. 2012

3,00 od 18. 12. 2013

1,35 od 22. 7. 2015

1,05 od 27. 4. 2016

od 0,90 od 25. 5. 2016 

* PPS – parita kupní síly
Zdroj: Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH), Eurostat

 

Maďarský HDP, podle posledních údajů Centrálního statistického úřadu (KSH) z února 2017, vzrostl po 2,2% růstu ve 3. čtvrtletí a 1,6% ve 4. čtvrtletí 2016, celkově o 2 % resp., po statistické úpravě kalendářních a pracovních dnů, pouze o 1,8 % (pozn.: v roce 2015 mělo Maďarsko růst HDP 3,1 % a v roce 2014 3,9 %). Jedná se o nejhorší výkon maďarské ekonomiky od roku 2013. Předpokládá se však, že v tomto a příštím roce dojde k akceleraci vývoje ekonomiky. Někteří finanční analytici a ekonomové předpovídají dokonce až 4,1% růst v roce 2017 a 4,3% v roce v roce 2018.  K horšímu výsledku růstu HDP v loňském roce přispěl slabý růst průmyslové výroby, který činil za celý loňský rok pouze 0,9 %, zejména způsobený horšími výsledky sektoru automobilového průmyslu, neboť sektor měl méně zakázek v důsledku zavádění nových modelů automobilů vyráběných v zemi (pozn.: podstatnější změna v trendu se očekává až začátkem roku 2018, kdy naběhne výroby nových modelů). Dalším faktorem, který nepřispěl k ekonomickému růstu země, byl velký pokles investic ve výši 20 % (pozn.: investice velkých korporací se snížily o 8,9 % a státních institucí dokonce o 63 %. Investice ve 4. čtvrtletí 2016 do strojírenství poklesly o 18 % a do stavebnictví dokonce o 30 %. Kromě toho se sektor stavebnictví propadl oproti roku 2015 o 18,8% proti roku 2015). Sektory, kterým se v loňském roce dařilo a které přispěly značnou měrou k ekonomickému růstu, jako sektor zemědělství a služeb, bohužel nestačily kompenzovat sektory, u nichž k propadu došlo. Ekonomický růst nepodpořily ani přílivy finančních prostředků z EU zdrojů, resp. fondů, čímž došlo také k propadu investic v řádu 12,7 % za první tři čtvrtletí loňského roku. Hnacím motorem růstu byla zejména zvyšující se domácí poptávka a spotřeba a rekordní přebytek zahraničního obchodu ve výši 10 mld. euro.

 

Nicméně ministr hospodářství Mihály Varga, ve svém únorovém (2017) hodnocení stavu ekonomiky, považuje dosažený růst HDP v roce 2016, ačkoliv byl horší než v předchozích letech, za daleko cennější, neboť země dokázala, že je schopna zajistit hospodářský růst i bez přílivu velkých finančních prostředků z EU fondů, což, podle něho, znamená, že po roce 2020, kdy EU fondy nebudou již k dispozici, je v hospodářství země stále potenciál pro jeho další růst. Ministr identifikoval sektor zemědělství, služeb a domácí poptávku jako nejsilnější geneátory růstu ekonomiky do budoucna. Současně poznamenal, že průmysl a zejména stavebnictví byly doposud bohužel brzdou ekonomického růstu, což by se mělo změnit v co nejkratší době. Vládě se podařilo v loňském roce udržet deficit státního rozpočtu pod úrovní 3 %. Vyzdvihl, že po uchopení moci stranou Fidesz v roce 2010 se nezaměstnanost snížila z úrovně 12 % na současnou úroveň 4,6 %. Tento velmi pozitivní signál má však i negativní stránku ve formě nedostatku pracovních sil napříč celou ekonomikou. V zemi v současné době existuje 67 000 volných pracovních míst. Ve svém vystoupení vyzdvihl rovněž uzavřenou šestiletou dohodu se zaměstnavateli a odbory o snížení zdanění práce z 27 % na 22 % a postupné další snížení až na úroveň 15 % v roce 2022, což by mělo vyústit ve zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení poptávky. Součástí dohody bylo i zvýšení minimální mzdy a její další 15% zvýšení v roce 2018 a postupný a průběžný růst reálných mezd napříč ekonomikou. Mzdy by měly vzrůst do roku 2022 o celých o 40 %. Z hlediska budoucnosti identifikoval tři klíčové oblasti pro další růst ekonomiky a HDP:
 
1. zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky země
2. zvýšení kvality práce, která by vytvářela vyšší přidanou hodnotu
3. zapojení stále více maďarských SME´s podniků a firem do multinárodních hodnotových řetězců

 

V roce 2017 ekonomičtí analytici předpovídají růst průmyslové výroby mezi 2 – 4 %, čemuž odpovídá lednový růst o 6,5 %. Podle ministra Vargy však bude hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet ekonomická situaci v Německu, odkud přichází nejvíce zakázek pro maďarský průmysl (pozn.: poslední údaje z Německa však nejsou příznivé, neboť u zakázek pro průmyslový sektor došlo v lednu 2017 ke snížení o celých 7 %).  Kromě stagnující průmyslové výroby byl příčinou slabšího růstu ekonomiky i sektor stavebnictví, jehož výroba se, v loňském roce, snížila o 18 % (pozn.: v lednu 2017 výroba v sektoru stavebnictví zaznamenala 18,8% zvýšení oproti lednu 2016. Výstavba budov vzrostla dokonce o 32,8 % a hodnota nových zakázek vzrostla dokonce o 211,8 %. K 3% poklesu došlo již jen u kategorie „civil engineering“ tj. u výstavby mostů, tunelů a infrastruktury. Nová čísla jsou tedy nadějí na obrat, pokud se bude situace vyvíjet příznivě po celý rok, mohl by sektor, podle ministra Vargy, přispět v tomto roce k růstu HDP až o 4 %). Na druhé straně zemědělský sektor uzavřel loňský rok velmi dobrými výsledky, neboť vzrostl o celých 17 % a přispěl tak významným podílem na růstu HDP. Sektor služeb, zemědělství a průmysl přispěl k růstu o 1,6 %, 0,6 % a 0,2 %, avšak sektor stavebnictví naopak růst HDP snížil o 0,6 %.

 

Pokud jde o hodnocení úrovně růstu maďarské ekonomiky v roce 2016 v kontextu Evropské unie a v regionu, lze konstatovat, růst HDP Maďarska rostl rychlejším tempem než byl průměr zemí EU (HDP v eurozóně vzrostl o 1,7 % a v EU 28 o 1,9 %), avšak v regionu střední Evropy byl jeho růst nejnižší a pokulhával oproti Rumunsku, kde zaznamenali rekordní až 4,8% růst ve 4. čtvrtletí 2016, Slovensku, České republice a Polsku.

 

Vláda, resp. ministr hospodářství Mihály Varga předpovídá pro rok 2017 růst HDP až o 4,1 % a pro rok 2018 ve výši 4,3 %, což se nyní zdá jako přespříliš ambiciózní a optimistický scénář budoucího hospodářského vývoje země.

 

Maďarský výzkumný ekonomický institut Kopint-Tárki zvýšil svojí předpověď hospodářského růstu Maďarsko pro rok 2017 oproti prosincové předpovědi o 0,5 % a sice z 3,2 % na 3,7 % a předpověď deficitu státního rozpočtu snižuje z 2,4 % na 2,2 %, ale naopak v případě inflace zvyšuje její míru z původní předpovědi 2 % na 2,7 %. Odhad hrubého státního dluhu na konci roku ponechává na stejné úrovni 73,5 % HDP.

 

Evropská komise, ve své poslední zprávě z února t. r., předpovídá Maďarsku, s ohledem na stabilní růst v posledních třech letech, akceleraci ekonomiky a růst o 3,5 % v roce 2017 a 3,2 % v roce 2018. Evropská komise však rovněž upozornila, že určité tenze mohou nastat v oblasti pracovního trhu v důsledku nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil a stejně tak v důsledku možných rychlých změn regulátorů podnikatelského prostředí ze strany vlády, které by mohly snížit dynamiku hospodářského růstu v nejbližších letech. Evropská komise upozornila také na nízký výkon maďarských státních institucí a vlády celkově, což nepřispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí a vyššímu přílivu FDI do země.

 

Předpověď Evropské komise pro Maďarsko (růst HDP v %)

 

2016

2017

 2018

HDP

1,9

3,5

3,2 

Domácí spotřeba

5,0

4,8

3,9 

Inflace

0,4

2,2

3,1 

Nezaměstnanost

5,2

4,8

4,5 

Deficit státního rozpočtu

1,8

2,4

2,5 

Státní dluh

73,5

72,3

71,2 

 Vývoz

 6,7

4,9 

5,9 

 Dovoz

 6,4

6,8 

6,7 

 *v % HDP

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své roční studii nazvané „Going for growth“ ze 17. března 2017, týkající se maďarské ekonomické politiky, v závěru konstatuje, že kroky a ekonomická opatření maďarské vlády z poslední doby lze označit za velmi povzbudivé, nicméně formuluje řadu návrhů a doporučení do budoucna. OECD oceňuje a uznává, že vláda uskutečnila v poslední době řadu strukturálních reforem, která jsou v souladu s jejími předcházejícími doporučeními. Jedná se zejména o odstranění některých administrativních překážek, zavedení on-line registračních pokladen, usnadnění procedur pro získání profesních kvalifikací, zjednodušení směrnic a nařízení ke zvýšení jejich účinnosti, jejímž cílem by měla být větší transparentnost a doba jejich platnosti. Rovněž vítá odstranění určitých překážek a brzd přístupu na trh v sektoru maloobchodu. Zpráva upozorňuje na to, že výkon HDP na hlavu se v posledních letech snížil oproti průměru nejvyspělejších zemí OECD. Zároveň zpráva uvádí, že ačkoliv konvergence se mírně snížila, tento trend byl vykompenzován růstem zaměstnanosti a ekonomické aktivity. Maďarská ekonomika je na  udržitelné cestě růstu, dynamicky se dále rozvíjí, zatímco vnější a vnitřní indikátory jsou příznivé viz. níže uvedené tabulky Eurostat.

 

V oblasti zdanění OECD zdůrazňuje, že daňové rozpětí v Maďarsku je z mezinárodního hlediska vysoké, avšak poslední opatření vlády na snížení daně z příjmu fyzických osob o 1 % na 15 % a dále zvýšení daňových výhod pro rodiny pomohly toto rozpětí snížit. Doporučuje další snížení, zejména pak pro nízko příjmové vrstvy obyvatelstva, i když vláda určité snížení již provedla cestou „Plánu na ochranu zaměstnanosti“. Tento program napomohl zaměstnat například uchazeče o zaměstnání z řad handicapovaných osob. V období let 2010 – 2015 zaznamenalo Maďarsko druhé největší zvýšení úrovně zaměstnanosti ze zemí OECD (po pobaltských státech). Rovněž tak úroveň nezaměstnanosti je v Maďarsku po České republice a Německu nejnižší ze zemí OECD (viz. níže uvedená tabulka Eurostatu). OECD také oceňuje zvýšení ekonomické aktivity starších pracujících. Pozitivně hodnotí opatření na zvýšení odchodu do důchodu na hranici 65 let do roku 2022, avšak navrhuje zrušit nedávno přijatý zákon, který umožňuje odchod do důchodu ženám po 40 letech zaměstnání. OECD provedená analýza však úplně opomenula vzít do úvahy koncem roku uzavřenou šestiletou dohodu mezi vládou, zaměstnavateli a odbory, která zaručuje zvýšení minimální mzdy a garantuje minimální mzdu pro kvalifikované pracující v roce 2017 a 2018, snížení odvodů z mezd, snížení korporátní daně na 9 % a předpovídá další snížení mzdového zdanění po roce 2018, pokud se uskuteční plánované postupné zvyšování celkových mezd. Od uzavřené dohody se očekává zformování makroekonomických procesů v nejbližších letech, postavení ekonomiky na cestu růstu a snižování daňového rozhraní plně v souladu s doporučeními organizace OECD.

 

Je třeba poznamenat, že ne všechny analýzy ekonomických odborníků a expertů vyznívají pro Maďarsko pozitivně. Profesor ekonomie Středoevropské univerzity (CEU) v Budapešti László Csaba pro deník Magyar Nemzet uvedl, že Maďarsko spadlo, do tzv. „middle income trap“ (past středního příjmu), což není pro Maďarsko katastrofa, ale znamená pro zemi pomalý hospodářský růst na dlouhou dobu dopředu a zároveň kritizuje neexistenci komplexní strategii vlády pro akceleraci růstu. Maďarsko, dle jeho názoru v roce 2018 dosáhne HDP v USD pouze úrovně roku 2008, což znamená ztrátu celé jedné dekády a ačkoliv existují navrhovaná opatření k dosažení rychlejšího růstu i bez fondů a přílivu peněz z EU současná vláda v čele se stranou Fidesz tato opatření ignoruje a nepřijímá. Podle jeho názoru, bez přílivu fondů z EU by hospodářský růst země byl pouze na úrovni max. 1,5 % HDP. Kritizoval rovněž vládu za malé investice do vzdělání, což odrazuje zahraniční investory do větších investic v zemi. Navíc jsou zahraniční investoři odrazovány zákony jako je např. Parlamentem HU dne 4. dubna 2017 přijatý zákon proti NGO´s a Středoevropské univerzitě (CEU) tzv. „Lex CEU“.

 

V únoru 2017 dosáhla inflace rekordní úrovně 2,9 %, což je nejvyšší úroveň inflace za poslední čtyři roky a nad předpokládanou míru inflace, kterou odhadovala většina analytiků a ekonomů. Průměrné zvýšení cen za posledních 12 měsíců činilo 2,6 %. Tzv. „jádrová inflace“ tj. bez ropy a paliv a sezónních potravin činila v únoru 1,8 %. Zvyšující se úroveň inflace u potravin, alkoholu a tabákových výrobků a zvyšující se mzdy indikují zvyšující se domácí poptávku. Inflační cíl vlády byl zvýšen z původní úrovně 2,3 % v září 2016 na současnou predikci 2,4 % - 2,5 % pro tento rok a 3 % pro rok 2018. Nicméně Centrální banka (MNB) by uvítala ještě vyšší inflaci a její predikce sahá až ke 4 %. Banka předpokládá, že vyšší inflace by mohla přivodit ještě vyšší hospodářský růst.

 

V listopadu 2016 až lednu 2017 se průměrná míra nezaměstnanosti dostala na úroveň 4,4 %, což je snížení o 1,9 % oproti srovnatelnému období roku 2016. Úroveň nezaměstnanosti za rok 2016 činila 5,1 %. Koncem roku bylo registrováno celkem 273 500 nezaměstnaných. Počet registrovaných nezaměstnaných se snížil za toto období z 280 000 na 198 000 a průměrná doba nezaměstnanosti činí v současné době 18 měsíců. 46,8 % nezaměstnaných je bez práce více než jeden rok. V kategorii 15 – 24 let se nezaměstnanost snížila ze 14,2 % na 11,1 % a tato kategorie představuje 17 % z celkového počtu nezaměstnaných. V kategorii 25 – 54 let se nezaměstnanost snížila z 5,6 % na 3,7 %. Průměrný počet zaměstnaných činil 4,4 milionů, což je více o 3,3 % oproti stejnému období loňského roku. Počet lidí zahrnutých do programů tzv.“ veřejných prací“ se snížil o 17 000 osob. Předpokládá se, že nezaměstnanost se bude dále snižovat až na hranici 4 %, kde se pravděpodobně zastaví. 

 

Pokud jde o vývoj mezd, došlo v roce 2016 ke zvýšení reálných mezd maďarského obyvatelstva o více než 7 %. Průměrná hrubá měsíční mzda se pohybovala na úrovni 263 200 HUF (856 EUR) včetně mezd pracujících ve veřejně prospěšných pracích, což je zvýšení oproti roku 2015 7,4% zvýšení při průměrné inflaci 0,4 %.  Nejvyšší mzdy jsou ve finančním sektoru 519 000 HUF (1 685 EUR) a nejnižší v sektoru sociálních služeb 154 400 HUF (501 EUR). Průměrná čistá mzda bez rodinných přídavků činila 175 000 HUF (568 EUR).  Bez započtení mezd pracujících ve veřejně prospěšných pracích činila průměrná hrubá mzda 305 000 HUF (990 EUR) a čistá 203 000 HUF (660 EUR), což je 7,1% nárůst oproti roku 2015 nebo 7,3% nárůst s vyloučením pracujících ve veřejně prospěšných pracích.

 

Vláda předpokládá, že čisté mzdy vzrostou v tomto roce o přibližně 10 % v důsledku dohody vlády se zaměstnavateli a odbory o průběžném růstu mezd v dalších 6 letech. Analytici však předpovídají mírnější růst v řádu 7 – 8 % při průměrné roční inflaci kolem 2,5 %.

 

Podle Centrální banky Maďarska (MNB) činil hrubý státní dluh země koncem roku 2016 73,9 % HDP, což je o 0,8 % HDP méně než v roce 2015. Čistý státní dluh pak činil 65,4 %, což je o 1,5 % HDP méně než v roce 2015. Státní rozpočet zaznamenal za první dva měsíce roku 2017 přebytek ve výši 144,2 mld. HUF (0,468 mld. EUR), z toho sociální fondy hlásily deficit 12,2 mld. HUF (0,0396 mld. EUR), ale nezávislé státní fondy přebytek 48,4 mld. HUF (0,157 mld. EUR). Největší roli přebytku hrály zvýšené příjmy z DPH a příjmy z daní jak z korporátní, tak soukromé sféry. Plánovaný rozpočtový deficit vlády ve výši 2,4 % HDP koncem roku 2017 se zdá být stále reálný, avšak je třeba počítat s neplánovanými výdaji např. na výstavbu JE Paks II., kdy se bude čerpat buď půjčka z úvěrové rezervy vlády. Druhá varianta je, podle ministra Vargy, pravděpodobnější. Po zveřejnění makroekonomických údajů za 1. čtvrtletí 2017, může vláda navrhnout úpravu položek státního rozpočtu na tento rok. MNB rovněž oznámila v půlce února, že s ohledem na situaci na finančním trhu ponechává, základní úrokovou sazbu na současné úrovni 0,9 %. Předpokládá se, že do konce roku 2017 nedojde ke změně této sazby.

 

Zahraniční obchod Maďarska v roce 2016 zaznamenal nový rekord, neboť dosáhl přebytku ve výši 10 mld. EUR, což je o 1,4 mld. EUR více, než bylo dosaženo v roce 2015. Přebytek bilance je druhý nejvyšší (po České republice) v regionu a je důsledkem 4,4% zvýšení exportu na 93,3 mld. EUR a 4,7% zvýšení importu ve výši 83,3 mld. EUR. Dominantními položkami vývozu byly kategorie strojírenství a dopravního zařízení a u dovozu sektor paliv a energie. Přebytku bilance napomohly nízké ceny ropy a plynu, které byly nižší o 20 % oproti minulým létům. V lednu 2017 byl dosažen přebytek ve výši 658 mil. EUR, což je o 42 mil. EUR více než ve srovnatelném období roku 2015. Export vzrostl o 14,5 % a import o 15,1 %. 79,4 % exportu mířilo do zemí EU a dovoz z EU činil 78,1 %. 9 z 10 top exportních destinací pochází z ČS EU na čele s Německem, kam mířilo 28 % vývozů, na druhém a třetím místě je Rumunsko a Slovensko kolem 5 %. Z NS EU byly hlavním obchodním partnerem USA se 3 %. Země, která zaznamenala nejrychlejší růst, byla Čína, zejména díky automobilovému průmyslu.

 

Z hlediska budoucího vývoje se však nepředpokládá, že by se rekordní výsledek zahraničního obchodu z roce 2017 opakoval, hlavně z důvodu zvyšujících se cen ropy a ropných výrobků a nízkých investic do ekonomiky. Předpokládá se však, že přebytek se bude i přes tento handicap pohybovat kolem 8,6 - 8,8 mld. EUR, z důvodu uvedení do provozu nových investic v sektoru automobilového průmyslu.

 

Zahraniční obchod mezi Českou republikou a Maďarskem zaznamenal v roce 2016 mírný pokles o 0,1 %. Celkový obrat činil 7,226 mld. EUR, export 4,225 mld. EUR a dovoz 3,001 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo úrovně 1,223 mld. EUR. Jedná se pouze o mírný pokles obratu, způsobený nárůstem maďarského vývozu. Český export však i nadále roste, neboť statistika za leden 2017 uvádí opět růst vzájemného obratu o 16,5 %,  exportu o 13,6 % a importu o 20,8 % oproti lednu 2016, což potvrzuje již delší dobu vzrůstající trend vyrovnávání se vzájemné bilance a rostoucího exportu maďarského zboží do České republiky.

 

 Výsledky zahraničně obchodní výměny mezi Českou republikou a Maďarskem v letech 2015 a 2016 a za leden 2017 v tis. EUR

 

Vývoz

Poř.

Index

Dovoz

Poř.

Index

Obrat

Poř.

Index

Saldo

2015

4 221 256

8.

115,0

3 009 249

11.

111,5

7 230 505

10.

113,5

1 212 007

2016

4 224 532

8.

100,1

3 001 458

11.

99,7

7 225 990

10.

99,9

1 223 074

1/2016

320 822

10.

95,1 

224 943

13.

110,6 

545 765

10.

100,7 

95 879

1/2017

364 297

9.

113,6

227 712

12.

120,8

636 009

10.

116,5

92 585

 

Relativně pozitivní vývoj maďarské ekonomiky potvrdilo i únorové hodnocení ratingové společnosti Standard & Poor´s, která potvrdila Maďarsku stupeň „BBB-/A-3“ a stabilní výhled. Důvodem je, podle agentury, udržitelná stabilní fiskální pozice země, vysoký přebytek zahraničně obchodní bilance se světem, která umožňuje zemi snadnější vnější financování. Podle agentury, se růst HDP v roce 2017 bude pohybovat kolem 3 %, v letech 2018 – 2020 pak kolem 2,5 %. Eventuelní zvýšení ratingu bude záviset na schopnosti země snižovat státní dluh rychlejším tempem včetně snižování bankovních tzv. „non-performing loans“ (nedobytných půjček). Ze střednědobého hlediska určitá rizika představuje stále panující přebytečná byrokracie, snižování populace a nedostatek pracovní síly. K dalšímu hodnocení země agenturou se uskuteční v srpnu t. r.

 

Pozitivní hodnocení se Maďarsku dostalo rovněž od japonské ratingové společnosti Credit Rating Agency (JCR), která zvýšila rating země z BBB na BBB+ resp. z pozitivní na stabilní pozici.

 

Hodnocení agentury Fitch Rating´s bude zveřejněno 10. listopadu a agentury Moody´s 7. července a 20. října 2017.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

 2016*

Příjmy (mld. HUF)

13 248,6

14 129,9

15 168,1

16 417,5

15 970,6 

Výdaje (mld. HUF)

13 907,8

14 863,5

15 997,2

17 097,2

16 580,3 

Bilance (mld. HUF)

-659,21

-733,6

-829,1

-679,7

-609,7 

* předběžné údaje

Zdroj informací: Centrální statistický úřad HU (KSH) – statistika dle ESA na základě EDP (Excessive Deficit Procedure)

 

Deficit v roce 2016 ve výši 609,7 mld. HUF (tj. 1,7 % GDP)  byl o 82,2 mld. HUF vyšší než v roce 2015.


Příjmy se v roce 2016 oproti roku 2015 celkově snížily o 3,1 % (o 511,9 mld. HUF). Snížení bylo způsobeno v důsledku dvou protisměrných procesů: snížení ostatních výdajů o 34,5 % (o 1 116,1 mld. HUF)  – hlavně EU transferů - doprovázelo zvýšení domácích zdrojů příjmů. Daně na sociální zabezpečení se zvýšily o 343,7 mld. HUF (7,7 %) a daně z příjmů o 244,6 mld. HUF (zvýšení o 10,2 %). Příjmy z výrobních a dovozních daní, kapitálových daní se zvýšily v menší míře (o 11,2 mld. HUF a 4,7 mld. HUF).


V kategorii výdajů 2016 oproti roku 2015 došlo ke snížení o 429,7 mld. HUF, tj. o 2,5 %. Nejvíce se snížily akumulované výdaje (1164,4 mld. HUF, 51,7% snížení), což se vysvětluje uzavřením vyplacení programů EU z roku 2007-2013. Úrokové výdaje se snížily o 81,5 mld. HUF (6,8 %), výdaje na stávající využití půdy o 52,9 mld. HUF (2,1 %). Naproti tomu se zvýšily ostatní výdaje (o 533,3 mld. HUF, tj. o 17,9 %), které obsahují hlavně investiční a kapitálové trasfery. Zvýšily se výdaje na náklady na zaměstnance (o 259,3 mld. HUF, tj. o 7,2 %) a peněžní sociální dávky (o 76,5 mld. HUF, tj. o 1,7 %).

 

Schodek   veřejných financí

2012

2013

2014

2015

2016* 

Deficit (mld. HUF) podle ESA metodiky

-659,21

-733,6

-829,1

-679,7

-609,7 

Deficit (% HDP)

2,3

2,5

2,6

2,0

1,7 

Vládní výdaje (% HDP)

53,6

52,7

50,2

50,7

47,4 

Vládní příjmy (% HDP)

46,4

47,3

49,8

48,7

45,6 

* předběžné údaje KSH, www.ksh.hu

 

HDP v běžných cenách činil v roce 2012 28 548,8 mld. HUF, v roce 2013 29 846,3 mld. HUF, v roce 2014 bylo 31 890, 602 mld. HUF a v roce 2015 33 711,8 mld. HUF a v roce 2016 35 005,4 mld. HUF (předběžný údaj).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR) - BPM6

2012

2013

2014

2015

 2016

 A. Běžný účet plat. bilance   (BPM6)

1 752

4 027

2 125

4 768

 5 524

Saldo zahraničního obchodu

2 933

3 396

2 534

4 259

 5 262

- vývoz

69 961

72 000

74 678

80 644

 82 802

- dovoz

67 028

68 603

72 144

76 384

 77 540

Bilance služeb

3 797

3 988

4 915

5 089

 6 341

Bilance sekundárních příjmů

-752

-453

-657

-580

 -1 644

 B. Kapitálový účet

2 523

3 613

3 877

4 765

 569

 C. Finanční účet

4 666

6 379

4 935

8 309

 3 902

 D.   Devizové rezervy

33 881

33 782

34 578

27 058*

 23 887*

* údaj k 31.3.2017

Zdroj informací:  Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH)

 

Pozn.: Statistické údaje č. 1 „Saldo zahraničního obchodu“ se odlišují od údajů uvedených v kapitole „2.1. Obchodní bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do MR), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají       i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly, atd.)

Od června 2014 státy EU používají statistickou metodiku BPM6, proto některé dřívější „kategorie“ jsou nahrazeny jinými (i jiným obsahem) – např. místo kategorie „Bilance běžných převodů“ se používá kategorie „Bilance sekundárních příjmů“.

 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Stav hrubého státního dluhu konsolidovaného: 31. 12. 2012 = 22 392,8 mld. HUF, 31. XII. 2013 = 23 085,0 mld. HUF, 31. 12. 2014 = 24 525,0 mld. HUF, 31. 12. 2015 = 25 393,9 mld. HUF, 31. 3. 2016 = 25 921,8 mld. HUF (tj. 74,5 % HDP). Hrubý nekonsolidovaný státní dluh k 31.3.2017 činil 25 957, mld. HUF.

 

Datum

Hrubý státní dluh konsolidovaný („Maastricht“) v % HDP

Čistý dluh v % HDP

IV. Q 2011

81,0

62,7

IV. Q 2012

78,5

69,9

IV. Q 2013

77,3

70,9

IV. Q 2014

76,2

71,8

 IV. Q 2015

75,3

69,4

I. Q 2016

76,6

66,5

II .Q 2016

75,0

64,7

III. Q 2016

74,4

64,8

IV. Q 2016

74,1

66,0

Zdroj: MNB, www.mnb.hu

 

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami

Rating HU k 3.5.2017 (na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách):
• Standard and Poor's: BBB- , stabilní
• Moody's:  Baa3, stabilní
• FITCH-IBCA: BBB- , stabilní


Podrobnější informace o ratingu viz kapitola 1.3.

 

 

2011

2012

2013

2014

 2015

Hrubá zadluženost v devizách (mld. EUR)

84,0

73,0

64,6

62,7

 60,3

Čistá zadluženost v devizách (mld. EUR)

29,7

23,7

15,7

12,2

 10,8

Dluhová služba v devizách (TDS) (od r. 1995/GDP)

21,3

19,5

20,8

17,4

 14,4

Novější údaje nejsou k dispozici.

Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), http://www.mnb.hu/

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Maďarské banky (rozuměj jak domácí, tak zahraniční) nebyly již za vlád premiéra Ference Gyurcsányho v letech 4. 10. 2004 – 9. 6. 2006 a 9. 6. 2006 – 20. 4. 2009 a dále premiéra Gordona Bajnaie v letech 16. 4. 2009 -  29. 5. 2010 v dobré kondici a většinou pracovaly s červenými čísly.

 

Po změně vlády a nástupu druhé vlády Viktora Orbána, musely být jeho vládou, pokud chtěla zabránit hrozbě hospodářského bankrotu, přijaty rázné ekonomické reformy, z nichž jednou z nich bylo od roku 2009 zavedení zvláštní tzv. „sektoriální“ nebo také „ortodoxní“ bankovní daně, která byla kalkulována na bázi bilancí bank roku 2009. Tato daň sice přinesla státnímu rozpočtu vyšší příjmy, ale znamenala současně i snížení úvěrové angažovanosti všech bank, což do značné míry a na určitou dobu zmírnilo celkový hospodářský růst země.

 

V této době se Maďarsko, kromě jiného, potýkalo s důsledky globální ekonomické a finanční krize ve světě a Evropě, které způsobily v roce 2008 pád kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám. Podstatné snížení kurzu HUF vedlo následně k velkým problémům v důsledku tzv. „FX“ (foreign exchange) půjček na zejména hypotéky bytů a domů, ale např. i osobních automobilů. Historie spadá do roku 2005, kdy ještě za příznivých podmínek na devizovém a bankovních trhu při stabilnímu kursu HUF vůči CHF (140/1) si téměř 500 000 maďarských domácností a korporací uzavřelo dlouholeté (10leté a víceleté) cizoměnové hypotéky na financování především bydlení, ale i jiných potřeb např. na nákupy osobních automobilů. Hlavním důvodem pro uzavírání těchto půjček byli v té době nízké úrokové sazby v CHF a víra v rychlé přijetí EUR při konstantním kursu. Po vypuknutí globální krize však došlo v roce 2008 k prudkému pádu kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám, kdy se kurs dostal až na úroveň 210 – 243 HUF/CHF, čímž se naprostá většina dlužníků dostala do nepříjemné a neřešitelné situace, která jim bránila plnit své závazky bankám. Z tohoto důvodu se do řešení a na pomoc jak domácnostem, tak bankovnímu sektoru musela vložit vláda, která, po několika letech vyjednávání, na podzim 2014 přijala dva zákony („Zákon o Konverzi devizových úvěrů“ a „Zákon o Spravedlivém bankovnictví“ (Fair banking), podle kterých musely banky převést v roce 2015 cizoměnové hypotéky na forintové za nových pro dlužníky podstatně jednodušších a příznivějších podmínek. Současně musely být klientům zpětně kompenzovány rozdily nákupnich a prodejnich kursů používanych při převodu splátek hypoték a změněny úrokové sazby.  Pro tyto konverzní operace vláda prostřednictvím Centrální banky zajistila bankám téměř 7,8 mld. EUR. V důsledku této konverze a vyrovnání se s klienty zaznamenal bankovní sektor resp. většina bank v roce 2014 jednorázovou ztrátu (kromě několika vyjímek bank, které FX půjčky nenabízely jako např. ING Bank, Commerzbank nebo K&H banky ze skupiny KBC). V předcházejících letech byla hlavním důvodem ztrát vysoká míra nesplacených úvěrů (zejména na hypotéky a developerské projekty) a bankovní daň. Nejvíce zasaženy byly banky OTP, ERSTE Bank a Raiffeisen Bank.

 

V době nejhorší krize došlo také k převzetí resp. odkoupení MKB banky od německé resp. bavorské banky BayernLB a rovněž BUDAPEST banky od GE Money Bank maďarským státem, čímž se ocitlo více než 50 % bankovního sektoru ve státních maďarských rukou, což byl dlouhodobě proklamovaný cíl premiéra Viktora Orbána. V té době se také např. Citibank vzdala některých aktivit jako např. privátního bankovnictví a soustředila se pouze na korporátní sektor.

 

Závěrem je však možné konstatovat, že oproti některým černým scénářům, že většina zahraničních bank se po ztrátách způsobených FX půjčkami a v důsledku bankovní daně z maďarského trhu stáhne, se tomu tak nestalo. Na trhu jsou i banky, které se v Maďarsku cítí komfortně jako např. belgická K&H, italská UniCredit nebo rakouská ERSTE Bank.

 

Za novou kapitolu maďarského bankovního sektoru lze také označit v únoru roku 2015 podepsané „Memorandum of Understanding“ (dále jen MoU) mezi finanční skupinou ERSTE Bank (třetí největší banka na maďarském trhu co do počtu poboček a aktiv v roce 2012) EBRD a maďarskou vládou. Tato dohoda obsahuje závazky a opatření maďarské vlády, která umožní oběma bankám provoz v rámci stabilního a předvidatelného rámce a zintenzivní vzájemnou spolupráci, jejímž hlavním cílem je posílení maďarského finančního a bankovního sektoru, zvýšení jeho účinnosti a ziskovost včetně zvýšení úvěrových možností pro maďarský privátní sektor a obyvatelstvo. ERSTE bank v tomto MoU nabídla jak maďarské vládě, tak bance EBRD, aby majetkově vstoupily do pobočky banky v Maďarsku tj. do ERSTE Bank Hungary Zrt, prostřednictvím nákupu menšinového vlastnického podílu ve výši 15 %. Po nutných administrativních a interních schvalovacích procesech v obou bankách, v Parlamentu HU, bankovním dohledem ECB a příslušných úřadů pro hospodářskou soutěž je dohoda o tomto majetkovém vstupu do ERSTE Banky připravena k podpisu, který se očekává v nejbližších měsících. Podle bankovního analytika Pétera Felcsutiho, bylo MoU bankami velmi příznivě přijato a po téměř roční platnosti lze konstatovat, že přineslo určité ukĺidnění v bankovním sektoru a narovnání jeho vztahu s maďarským státem, přičemž banky již nejsou, jak se vyjádřil, vnímány jako „nepřátelé státu“.

 

Koncem února a v průběhu března 2015 došlo v HU ke krachu 3 makléřských společností Buda-Cash, Hungária Értékpapír a společnosti Quaestor. Na základě žádosti centrální banky MNB provedl Národní vyšetřovací úřad ve všech společnostech vyšetřování, jehož závěrem bylo pozastavení činnosti, odejmutí licence a obvinění managementu, případně majitelů společností z rozsáhlého finančního podvodu. Celkové ztráty těchto makléřských domů jsou podle odhadu MNB vyšší než 315 mld. HUF (1,05 mld. EUR).

 

V této souvislosti a na základě relativně velmi dobrých makroekonomických výsledků v roce 2015 maďarská vláda od 1. ledna 2016 skutečně snížila bankovní daň na polovinu. Bankám s celkovými finančními zdroji pod 50 mld. HUF (l60,3 mil. EUR) zůstane sazba na úrovni 0,15 %, ale bankám nad tuto výši se sníží z 0,53 % na 0,31% a v roce 2017 se daň dále sníží až na 0,21%. Dalším podstatným ulehčením pro banky je opatření, že pro individuální finanční instituce se ohraničí daň v roce 2016 na úroveň 45 % roku 2015 a v roce 2017 a 2018 se ohraničí na úroveň zaplacené daně v roce 2016. Navíc, v zájmu podpory udržitelného hospodářského růstu, zavedla vláda prostřednictvím Centrální banky (NMB) subvence finančním institucím, které zvýší objem disponibilních úvěrů a tudíž jejich úvěrové možnosti, čímž podpoří podnikatelské aktivity firem. S cílem napomoci bankovnímu sektoru s očištěním od NPL, vláda založila společnost MARK Zrt., která bude mít úlohu konsolidační banky, jejímž úkolem bude, za určitých podmínek a disážia, odkupovat od jednotlivých bank nedobytné pohledávky. Banky budou mít na výběr ze dvou opcí, buď na nabídku přistoupí, avšak v tomto případě musí pohledávky prodat en bloc, nikoliv jednotlivé pohledávky, nebo si nedobytné pohledávky ponechají ve svém portfóliu. V tomto případě budou muset každoročně pohledávky odepisovat a tvořit ve svém účetnictví nezbytné oprávky. V případě druhé opce však budou muset také od podzimu tohoto roku adekvátně navýšit svůj kapitál. Bankovní asociace předpokládá, že většina bank této mimořádné a vyjimečné nabídky státu využije. ERSTE Bank, K&H banka a BUDAPEST banka ale oznámily, že se tohoto programu nezúčastní a budou si NPL řešit případ od případu, protože se nechtějí zbavit celého portfolia s velkým disážiem a předpokládají, že v případě řešení ad hoc na operacích vydělají. V případě ERSTE jde o hodnotu téměř 100 mld. HUF (0,32 mld. EUR).  

 

Po letech ztrát bankovního sektoru na maďarském trhu se zdá, že se blýská na lepší časy. Očekává se zlom, pokud ovšem nepřeváží rizikové faktory v důsledku migrace a uzavření hranic, které by ohrozily trh, obchod a plánované investice. Maďarský bankovní sektor se bude i nadále potýkat s několika problémy. Je to především problém velmi nízkých úrokových sazeb, v důsledku nízké základní úrokové míry, která v současné době činí 1,35 % (v průběhu roku se očekává její další snížení i pod 1 %). Na druhé straně se bankám zvyšují nároky na jejich kapitálovou vybavenost, což společně s nízkými úrokovými sazbami a snižováním úvěrové angažovanosti, v důsledku obav obyvatelstva utrácet, bankám neustále snižuje míru jejich ziskovosti. Pro zahraniční banky a jejich „business“ není maďarská ekonomika a trh příliš atraktivní, takže z hlediska střednědobých a dlouhodobých rizik budou zahraniční banky stále zvažovat, zda na trhu zůstat, pokud ovšem nemají na trhu dlouhodobé závazky a nejsou trhu historicky oddáni jako je např. ERSTE Bank.

 

Maďarská národní banka MNB (Magyar Nemzeti Bank, www.mnb.hu) určuje kurs deviz a valut v HU a za pomoci prostředků monetární politiky podporuje hospodářskou politiku vlády HU. 

 

Aktuální seznam bank najdete na linku MNB

http://alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=17&ktasearch_label=Bank&ktasearch_prev_value=17&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=72&y=16&pt_up=1. Mezi nejvýznamnější patří OTP Bank Nyrt., K&H Bank Zrt., Erste Bank Hungary Zrt., Reiffeisen Bank Zrt. a další (dle časopisu Budapest Business Journal).

 

Ohledně pojišťoven na maďarském trhu jsou údaje na stránkách MNB http://alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=-11&ktasearch_label=Biztos%C3%ADt%C3%B3int%C3%A9zet&ktasearch_prev_value=-11&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=67&y=11&pt_up=1. Mezi významné  pojišťovny patří Allianz Hungaria Biztosító Zrt., Generali-Providencia Biztosító Zrt., Groupama Garancia Biztosító Zrt a další.(dle časopisu Budapest Business Journal).

 

V HU působí Maďarská bankovní asociace, která sdružuje zde působící banky.

 

Informace o asociaci i bankovním prostředí v HU viz rovněž internetové stránky asociace - http://www.bankszovetseg.hu/?lang=en .

Od 1. ledna roku 2013 byla v HU zavedena i daň na finanční transakce.

 

Další informace k bankovnímu sektoru v HU viz rovněž maďarský úřad finančního dohledu „Hungarian Financial Supervisory Authority“ (Pénzügyi Szervezetek Állami Felügyelete – PSZÁF) - https://felugyelet.mnb.hu/en/ .

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pozn.: Po nástupu vlády Fidesz došlo v HU v rámci reformy daňového systému k četným daňovým změnám. Pro přesné aktuální informace se proto doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad v HU či využít služby některého z profesionálních daňových poradců.

 

Finanční úřad HU (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal - NAV) - www.nav.gov.hu

Celostátní sdružení maďarských daňových poradců a poskytovatelů účetních služeb (Magyar Adótanácsadók és Könyvviteli Szolgáltatók Országos Egyesülete) – www.adokamara.hu

Seznam právníků, kteří se zabývají daňovým poradenstvím – např. právní fórum - http://www.jogiforum.hu/ugyved (stránky jsou i v českém jazyce)

Doporučit můžeme i firmu Accace Hungary, která je zařazena mezi firmami, které mají vazbu na ČR – jedná se o předního poskytovatele outsourcingu účetnictví a mzdové agendy, daňového a korporátního poradenství v 10 zemích střední a východní Evropy -www.accace.com

 

Seznam právníků - viz rovněž kapitola 6.7.

 

Úvod k daním v Maďarsku

 

Od nástupu vlády V. Orbána k moci v r. 2010 byla realizována celá řada změn daňového systému HU. Cílem má podle vlády být podpoření ekonomického růstu HU, zlepšení stavu veřejných financí a docílení poklesu rozpočtového deficitu pod maastrichtskou úroveň 3% HDP. Vláda hovoří o tom, že tíže zdanění má být přenesena od zdanění práce a podnikání ke zdanění spotřeby a obratu, i o tom, že řešení současné krize by neměli nést důchodci, pracující a rodiny s dětmi, ale primárně banky a bohaté velké firmy, které předtím vykazovaly vysoké zisky. Naopak daňová reforma měla podpořit místní malé a střední podniky. Tímto směrem se proto ubírala i mnohá opatření v daňové oblasti.

 

Od 1. 1. 2012 došlo v HU ke zvýšení základní sazby DPH z 25% na 27%, čímž má HU aktuálně nejvyšší sazbu DPH v EU. Předmětem daňové reformy bylo také zavedení rovné daně z příjmu fyzických osob ve výši 16 % či zavedení snížené daně z příjmů právnických osob pro menší a střední firmy ve výši 10 %, které mělo podpořit rozvoj těchto firem. Pro mini firmy existují varianty zjednodušených daní. Rovnou daň z příjmů fyzických osob dokonce vláda začlenila do ústavního zákona schváleného koncem r. 2011 (tato skutečnost byla kritizována ze strany MMF a EU). 

V roce 2013 přišel ministr hospodářství Varga se dvěma balíčky fiskálních opatření. Součástí prvního balíčku bylo zmrazení 92,9 mld. HUF ve  státním rozpočtu (odpovídá cca 0,3 % HDP). V případě potřeby deklaroval omezení financování některých velkých investičních projektů (další úspory ve výši 0,2 % HDP) a případně i připravenost dále zvýšit sektorové daně (bankovní daň, daň na dodávky energií, daň z finančních transakcí). Druhý balíček fiskálních opatření zdůvodnil nutností bezpečného udržení deficitu pod 3 % HDP a tím i trvalým vymaněním se z EDP. Opatření platná od 1. 8. 2013 měla přinést do rozpočtu podle odhadů cca 120-130 mld. HUF. Spočívala ve zvýšení daně z finančních transakcí, v jednorázové dani uvalené na banky, zvýšení daně z telefonických hovorů i SMS, vyšší dani na kapitálové výnosy z úroků a ve zvýšení důlních poplatků. Podle některých kritických hlasů byl balíček snahou vlády získat na podzim prostředky do rozpočtu pro předvolební výdaje před jarními parlamentními volbami. Navíc dále podlamoval transparentnost ekonomického prostředí HU a tím důvěru investorů.

 

Opatření od 1.8.2013:

- Zvýšení „transakčního poplatku“ kdy se u placení kreditní, debetní kartou bezhotovostních převodů zvýšila hranice poplatku ze 2 ‰ na 3 ‰, u výběru v hotovosti se zvyšuje z 3 ‰  na 6 ‰, přičemž u výběru v hotovosti se ruší horní hranice 6 000 HUF a nyní je bez omezení.

- Za vázané (termínované vklady) a další specifikované transakce se, kromě zdanění úroků ve výši 16 % platí tzv. „zdravotní příspěvek“ ve výši 6 % z úrokových příjmů. Z tohoto poplatku jsou osvobozeny pouze dlouholeté termínované vklady, investiční účty a spořící důchodové účty. Rovněž mimořádné příjmy z důvodů kursových změn nepodléhají tomuto poplatku.

- Zvýšila se tzv. „telekomunikační daň“ pro právnické osoby ze 2 HUF na 3 HUF včetně SMS zpráv. Maximální výše telekomunikační daně se zvýšila z úrovně 2 500 HUF na 5 000 HUF pro každé samostatné telefonní číslo. Daň pro soukromé osoby se nezvýšila.

- Nově se zavedla tzv. „hospodská daň“, která umožnila místním samosprávám v centru Budapešti, které se nacházejí výhradně na území pod ochranou UNESCO, cestou vyhlášky vybírat tuto daň u podniků, které jsou otevřeny celou noc až do 6.00 hodin ráno. Poplatek se nazývá „dozorčí“  a činí 20 HUF/osobu dle velikosti podniku.

- Od 15.8.2014 se platí tzv. „daně z reklamy. Ve smyslu právní normy mediální podniky, nakladatelství, provozovatelé reklamních nosičů na otevřených prostranstvích a ti, kteří zveřejňují reklamy na internetu, budou muset platit daň z příjmů z reklamy, ale také nákladů na vlastní reklamu.
Podle přijatého zákona je klíč zdanění závislý na výši příjmů z reklamy. Při příjmu do 500 milionů forintů ( cca 1,65 milionů eur) bude nulová sazba, odstupňována je až  do příjmu nad 20 miliard forintů (cca 66 milionů eur), kdy činí 40 %. Informace v angličtině např. na http://www.rsmdtm.hu/advertisement-tax .

 

V říjnu 2013 Parlament schválil následující daňové zákony na rok 2014: Celkově se dá říct, že přineslo výhodné změny pro podnikatele.

- rodinné zdanění

- malé změny v dani z příjmu osob (např. zpřísnění systému kafeterie)

- daňové zvýhodnění pro podnikání (např. daňové zvýhodnění na úvěry investic se zvýšily ze 40 na 60 %)

- daň sociálního příspěvku

- účet z restaurace bez DPH – uznává se, pokud je placeno bankovní kartou (u podnikání) a má k dispozici stvrzenku

- zákon o poplatcích

- malé změny v příspěvku na sociální zabezpečení

 

Zákon o státním rozpočtu na rok 2015:

Tři hlavní pilíře současného daňového režimu jsou zachovány i v roce 2015 - tj. podpora rodin, nízké zdanění malých a středních podniků (SME´s) a tzv. „sektorové daně“. Pro nové daňové zákony je charakteristické méně úlev a výjimek, zpřísnění a někde modifikace ve směru k posílení byrokracie. Vláda před hlasováním před poslanci zdůraznila, že se soustřeďuje na postupný odklon od zdaňování příjmů na zdaňování spotřeby stejně jako daní, které slouží účelům ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Nový daňový balíček je předkládán na základě skutečnosti, že se dosavadní fiskální a daňový systém vládě vyplatil a zaručuje finanční stabilitu, sociální jistoty obyvatel a hospodářský růst Maďarska. Základní princip daňového režimu, kterým se postupně snižuje zdanění práce v zájmu zajištění hospodářského růstu země se proto nemění.

Mezi hlavní změny je možno uvést:

-           u „daně z reklamy“  je zvýšen nejvyšší daňový klíč (u ročního příjmu nad 20 miliard HUF) z dosavadních 40 % na 50 %. Centrální databázi uhrazených daní, která spadá pod dohled daňového úřadu (NAV), se tak může v budoucnu podařit jeho snaha, s odvoláním na mezinárodní dohody, zdaňovat i velké zahraniční sociální sítě jako je např. Google nebo Facebook;

-           zvýšení poplatku tzv. „food inspection fee“ (poplatek za inspekce potravin). V případě největších obchodních řetězců se zvýšil až na šedesátinásobek dřívější výše poplatku. Nově se zavedlo několik pásem daně od 0 % u ročního čistého obratu do 500 milionů HUF až po 6 % u obratu nad 300 miliard HUF;

-           zákon zakazuje stavby nových hypermarketů a supermarketů v lokalitách tzv. „World Heritage“ a pokud již v těchto lokalitách existují, musí být uzavřeny nejpozději k 1. lednu 2018;

-           velkoobchodní potravinářské řetězce jsou, podle nového zákona, nuceny ukončit svou činnost pokud nebudou ziskové po dobu dvou, po sobě jdoucích let, při obratu min. 50 mld. HUF. Platí u společností, které realizují více než 50 % příjmů z rychloobrátkového zboží;

-           Tzv. „kafeterie“: Do částky 200 tisíc HUF se prakticky nic nemění tj. sazba 35,7%, v rozmezí 200 - 450 tisíc HUF nezměněné daňové zatížení pouze v případě karty SZÉP. Nad 450 tisíc HUF výše daně bude 51 %;

-           o zavedení internetové daně, vzhledem k masovým protestům, hlasováno vůbec nebylo, neboť návrh na zavedení vláda ještě před hlasováním návrh stáhla;

-           i nadále zůstává v platnosti rovná daň z příjmu osob (16%);

-           nemění se ani daň z příjmu právnických osob (10 % u výše daňového základu do 500 milionů HUF, nad tuto hranici je daň 19%); 

-           daňová úleva pro nová manželství (max. 5 000 HUF/měsíčně nejpozději do získání nároku na rodinnou daňovou úlevu), pokud jde alespoň u jednoho partnera o první sňatek; 

-           měsíční daňová úleva rodinám s dvěma dětmi bude od roku 2016 zvyšována každý rok

o 2500 HUF, takže v roce 2019 dosáhne výše 20 000 HUF, tj. dvojnásobku nynější částky); 

-           zdanění investičních fondů (0,05 % daňového základu), do nichž kvůli nízkým úrokům často „utíkaly“ vklady, se od nynějška vztahuje, i na v Maďarsku působící zahraniční investiční fondy; 

-           původně jen pro úvěrové instituce plánované daňové refundace (max. do 5 miliard HUF) kvůli ruským odvetným opatřením na sankce EU budou „sektorově neutrální“; 

-           místo dosavadních transakčních poplatků z jednotlivých bankovních operací zaveden roční poplatek za operace s bankovními kartami (800 HUF u tradičních, 500 HUF u bezkontaktních platebních karet); 

-           zavedení kontrolního elektronického systému silniční přepravy zboží (sledování pohybu zboží, který má zabránit daňovým úniků předem nenahlášeného zboží; možnost pokutování daňovým úřadem za nedodržení příslušných předpisů) – tzv. EKÁER – více informací v češtině viz https://ekaer.nav.gov.hu/articles/view/informace

-           zpřísnění pravidel přiznání DPH. U obratu, který překročí určitou hranici, nahrazení ročního přiznávání DPH čtvrtletním, resp. povinnost nových firem přiznávat DPH měsíčně; 

-           snížení DPH u hovězího dobytka, ovcí a koz z 27 % na 5 % (vztahuje se pouze na chovatele a zpracovatele, netýká se tedy konečných cen pro spotřebitele); 

-           kvůli tlaku EU modifikován zákon o domácím pálení tzv. „pálinek“ (kořalek). Soukromé domácí pálení bez daně je nyní omezeno, z nynější hranice 200 litrů na 50 litrů/ročně. Daňové úlevy mohou využívat jen pěstitelé ovoce, zrušeno nezdanění pálení a zavedeno zdanění u pálení na objednávku v soukromých palírnách od roku 2015 za 1 litr pálenky s obsahem alkoholu 50 % spotřební daň 1670 HUF, tj. 50 % normální spotřební daně z alkoholických nápojů; u domácího pálení roční daň 1000 HUF za každý litr alkoholu); 

-           zavedena tzv. “health tax“ (zdravotní daň) na nezdravé potraviny a alkoholické nápoje (HUF 30 pod 5 % alkoholu, 100 HUF na obsah 5 – 15 %, 300 HUF na obsah 15 – 25 %, 500 HUF na obsah 25 – 35 %, 900 HUF na obsah 45 % a výše); 

-           v případě velkoobchodu s alkoholickými nápoji, piva, vína, sektů a dalších alkoholických produktů se zavádedla jednotná roční výše záruky za spotřební daň 150 milionů HUF; 

-           tzv. “environmental tax“ (daň pro životní prostředí) se rozšířila o mýdla, šampóny a ostatní hygienické výrobky; 

-           z okruhu daní z výrobků zatížených, cukr obsahujících produktů jsou vyňaty ty, jež mají obsah medu alespoň 20 % a jejichž obsah cukru přitom nepřekračuje 40 %; 

-           okruh „ekologickou daní“ zatížených výrobků doplněn o některé umělohmotné a chemické výrobky (např. umělé květiny, hygienické a kosmetické přípravky, kancelářský papír), přičemž zrušena daň z řemeslných výrobků u malých firem a drobných soukromých výrobců; 

-           rozšířen daňový operační prostor obecních samospráv, které tak od roku 2015 mohou zavádět (pokud jim to zákon přímo nezakazuje a pokud daňovým subjektem obecní daně není organizace či podnikatel) i více obecních daní (např. daň z půdy); 

-           po roce 2017 bude zrušeno nezdanění celoživotních pojistek; 

-           rozšíření tzv. „obráceného zdanění u DPH“ na výpůjčku pracovní síly a na agentury zprostředkující studentské brigády (roční únik DPH v těchto oblastech činil 30 - 35 miliard HUF).

Viz informaci na stránkách Ministerstva národního hospodářství HU - http://www.kormany.hu/en/ministry-for-national-economy

 

Schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2016

V polovině května 2015 předložil ministr hospodářství Mihály Varga  jménem maďarské vlády Parlamentu HU návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016. Na mimořádném zasedání Parlamentu dne 23. 6. 2015 byl tento návrh přijat (119 hlasů pro a 63 proti). Podle vládních stran zůstane více peněz rodinám, podle kritiky opozice se Maďarsko stane ještě nespravedlivějším státem, protože podle ní vláda dá více bohatým a peníze utrácí na nesmyslné prestižní investice, zatímco méně peněz dá chudým a do vzdělávání a zdravotnictví. Na straně příjmů centrálního podsystému je 15 800 mld. HUF, na straně výdajů 16 562 mld. HUF, deficit je určen ve výši 762 mld. HUF (což je o více než 100 mld. HUF méně než v plánu na rok 2015).

Na rok 2016 vláda počítala s 2,5 % ekonomickým růstem, 2 % rozpočtovým deficitem, 74 % veřejným dluhem (tj. snížení o 1 % HDP) a 1,6 % inflací. Dalším velkým skokem rozpočtu na rok 2016 je opětovné oddálení snížení korporačních daní (momentálně je dvou pásmové). Jedno pásmové bude až od roku 2020 (původně to mělo být již od roku 2015).

Daň z příjmů se snížila z 16 % na 15 % a rozšíří se daňové úlevy pro rodiny (rodiny s 2 dětmi dostanou místo 10 000 HUF na dítě 12 500 HUF na dítě, což se postupně bude zvyšovat na dvojnásobek až do roku 2019). Podíl daní spojených se spotřebou i v příštím roce bude růst - vláda počítala s příjmem ve výši 4 611,7 mld. HUF (což je o 215 mld. HUF více než předpoklad na rok 2015), protože v sektoru služeb se ve značné míře rozšíří povinné používání online pokladen. Příjem z DPH se zvýší o 179,5 mld. HUF.

Od 1. 1. 2016 se DPH vepřového masa snížilo na 5 %, čímž u firem zůstane 25 mld. HUF. Vláda počítala se zvláštní daní peněžních organizací ve výši 79,2 mld. HUF, což je o 65 mld. HUF méně než v roce 2015. V případě zvláštních daní telekomunikačního sektoru nedošlok podstatnému snížení. Důchody se zvýšili ve stejné míře jako inflace – tj. o 1,6 % (naproti tomu monetární banka očekává 2,6 % inflaci). Samosprávy dostaly o 9,4 mld. HUF více, aby mohly financovat stravování dětí zdarma. Na první stupni škol budou učebnice zdarma, na 2. stupni je možno zažádat o to, aby byly zdarma, pokud tomu budou odpovídat se majetkové poměry rodiny. V roce 2016 pokračovalo zvyšování mezd pedagogů, od září dostali 10% zvýšení. Vedle toho se i zvýšili platy příslušníků pořádkových sil (v roce 2015 od července o 50 %, od roku 2016 o 5 %).

Ministr Varga řekl, že ve státním rozpočtu jsou odpovídající rezervy. Vedle všeobecné rezervy ve výši 100 mld. HUF od roku 2016 zavedou pojem tzv. rezervy kapitol rozpočtu, což bude celkem 35 mld. HUF, k té se ministerstva dostaly od října 2016, pokud nebude potřeba ji využít k dosažení deficitního cíle. Vedle toho je ve státním rozpočtu i rezerva na ochranu státu, která činí 70 mld. HUF. Všechny tyto změny umožnily vládě dosažení svých politických cílů. Snížením daní ve státním rozpočtu zůstane v hospodářství 230 mld. HUF, z toho polovinu tvoří snížení daně z příjmu osob na 15% i snížení bankovních daní (70 mld.  HUF). Vyšší položku než snížení daní tvoří rozšíření investic (na vládní investice placené vládou bude v roce 2016 použito 570 mld. HUF, což je o 370 mld. HUF více než v roce 2015). Vláda zahájí nový, samostatně financovaný investiční program, aby bylo možno kompenzovat dopad oslabení toku peněžních prostředků z  EU.

 

Hlavní daňové změny v Maďarsku platné od 1. ledna 2016:

1. Jednotná daň z příjmu fyzických osob se snižuje ze 16 % na 15 %. 

V této souvislosti došlo rovněž k přehodnocení v oblasti daňových výhod pro rodiny a první manželství. U zvýhodněných rodin se zvyšuje míra zvýhodnění tím způsobem, že se, v případě 2 vyživovaných rodinných příslušníků ve čtyřech letech postupně zvýší zvýhodnění až o 10 tisíc HUF na částku 20 000 HUF, neboli v případě dvou dětí v roce 2016 bude částka zvýhodnění rodin měsíčně činit 12 500 HUF, rodiče tedy ušetří 25 000 HUF/měsíčně.  Vláda tak postupně zvýší zvýhodnění rodin s 2 dětmi do roku 2019 až dvojnásobně. Od roku 2016 se v případě jednoho dítěte sníží daňový základ o 66 670 HUF, v případě 2 dětí o 83 330 HUF a v případě 3 dětí o 220 000 HUF. 

Zvýhodnění prvních manželství platí od roku 2015. Jde o manželství, která jsou uzavřená po 31. 12. 2014. Toto zvýhodnění mohou využívat manželé v případě, že alespoň pro jednoho se jedná o první manželství. Daňový základ se nově může snížit o 31 250 HUF po dobu 24 měsíců od následujícího měsíce po sňatku.  Tím se může snížit částka daně o 5000 HUF měsíčně po dobu 2 let, dokud manželství bude bezdětné. Tím manželé uspoří 120 000 HUF. Pokud dojde k těhotenství od 91. dne těhotenství může rodina zažádat o vyšší rodinné zvýhodnění a toto už nebudou využívat. 

Opatření 10 + 10 mil. HUF: Mění se rovněž zvýhodnění pro vytvoření domova rodin tím způsobem, že pokud se mladí manželé (alespoň jeden musí být mladší čtyřiceti let) zavážou a splní podmínku, že budou mít 3 děti do 10 let, dostanou od státu nevratnou pomoc ve výši 10 mil. HUF a půjčku v hodnotě 10 mil. HUF s 3 % úvěrem (půjčka není povinná) na nákup nového bytu nebo stavbu nového domu. Podmínkou je, že oba rodiče musí mít alespoň půl roku stabilní pracovní místo a musí mít čistý trestní rejstřík.  Zvýhodnění 10+10 bude platné jen na nové byty a domy, které nemohou být menší než 60 m2 (v případě bytu) resp. 90 m2 (v případě domu). Byty a domy těchto velikostí jsou k dispozici pouze na okrajích měst či v aglomeracích, takže tento program pravděpodobně zvrátí proces posledních let a mladí lidé se opět budou stěhovat na okraj měst. Pokud se manželé zavážou, že budou mít 2 děti, tak jejich nevratná půjčka bude ve výši pouze 2,6 mil. HUF. Pokud se někomu nepodaří zplodit (nebo adoptovat) do dané doby děti, musí celou sumu vrátit. Ti, kteří koupí použitý byt či použitý dům, budou také moci využití zvýhodnění pro vytvoření nového domova, ale částka bude menší (v případě 1 dítěte 600 tis. HUF, 2 dětí 1,430 mil. HU, 3 dětí 2,2 mil. HUF, 4 a více dětí 2,75 mil. HUF).

2. Daň z úroků:  se snižuje od 1. 1. 2016 z 16 % na      15 %. 

3. Sociální pojištění:  Příspěvek na zdravotní pojištění se zvyšuje z částky 6 930 HUF na 7 050 HUF měsíčně. 

4. DPH:

-          DPH u výsekového vepřového masa se snižuje z 27 % na 5 % (v případě vepřových jater, plic slaniny zůstává 27 %). Cílem je snížit černý trh a pomoc nízkopříjmovým skupinám obyvatel

-          DPH u nových bytů/domů se snižuje z 27 % na 5 %. Opatření se týká výstavby bloků domů s obytnými byty nepřesahující 150 m2 nebo samostatných domů do 300 m2 užitné plochy. Cílem je podpořit výstavbu nových bytů a domů a předpokládá se, že v příštím roce bude postaveno 3 – 5 000 nových bytů a 8 – 9 000 nových domů.

-          Na základě změny definice veřejných darů pro vzdělávací instituce, pro provádění jejich základních úkolů, neboli výrobky či služby určené na podporu jejich činnosti určené ve stanovách budou od 2016 bez DPH. 

5. Změna místní daně z podnikání: Změna zákona č. C z roku 1990 „O místních daních“ umožňuje, aby v nařízení samospráv bylo poskytnuto daňové zvýhodnění podnikatele provádějícího činnost domácích lékařů, zubařů nebo sociálních pracovnic, jejichž celkový příjem pochází nejméně z 80 % z činnosti poskytování základní péče rodinných lékařů, dětských lékařů nebo zubařů a jejichž daňový základ nepřesáhne 10 milionů HUF. 

6. Změna daně z příjmů právnických osob (társasági adó) a daň z dividend (osztalék adó)

Vedle zákona daně z příjmu právnických osob a daně z dividend zavede zvýhodnění růstového daňového úvěru, který je možno uplatnit už i na daňový rok 2015. Podle nového ustanovení daňovou zálohu/daň části výsledku daňového roku před zdaněním, překračující výsledek předcházejícího daňového roku před zdaněním (růstový daňový úvěr) je nutno zaplatit v následujících dvou daňových letech, což zlepšuje likviditu podnikání (firem) využívajících tuto úlevu. Pro toto však zákon stanoví přísné podmínky. 

7. Bankovní daň se sníží: V prosinci 2015 Maďarská vláda předložila návrh zákona, který snižuje bankovní daň v následujících letech. Pro banky s aktivy nad 50 mld. HUF by sazba daně měla být 0,24 % v roce 2016 a 0,21 % v letech 2017 a 2018. V roce 2015 banky platily 0,53 % z objemu aktiv. Dolní klíč zůstává beze změny – tj. do 50 miliard forintů 0,15 %. Základ daně pro rok 2016 je suma revidované rozvahy z roku 2009 (celková výše aktiv k 31. 12. 2009). 

8. Daň z hazardních her: 3 % z herní daně je povinnost použít na ochranu hráčů a dobročinné účely. 

9. Daň z inženýrských sítí: Podle novely zákona o sektorových daních od roku 2016 v případě inženýrských (komunálních) sítí na nových trasách vzniká daňová povinnost ne od prvního dne následujícího roku uvedení do provozu, ale od prvního dne šestého roku od skutečného použití, neboli 5 let není třeba platit daň a to bez ohledu na místo a typ vedení sítě. 

10.  Zdražuje se pálení domácí pálenky: Místo poplatku 1 000 HUF/rok bude zájemce muset koupit destilační daňovou známku 700 HUF/litr od Národního daňového úřadu (NAV) a to dříve, než začne pálit. Nejméně je možno koupit 5 známek, ale v jednom roce max. 86 známek. 

11. Minimální mzda: Zvyšuje se hrubá min. mzda na 111 000 HUF (355 EUR)/měsíc pro nekvalifikované pracovníky a zaručená resp. garantovaná minimální mzda se zvyšuje na 129 000 HUF (416 EUR) v závislosti na vzdělání a praxi. 

12. Důchody (starobní, vdovský atd.): se zvyšují od 1. 1. 2016 o 1,6 % tj. v průměru o 24 000 HUF (76 EUR). Zvýšení se týká celkem 2,6 mil. starobních důchodců. Po zvýšení bude činit průměrný důchod 120 825 HU (390 EUR). Vláda rovněž umožňuje ženám po 40 odpracovaných let odchod do důchodu. 

13. Elektromobily: osvobozeny ze silniční daně, poplatků za registraci eventuálně dalších jiných poplatků.

 

Návrh státního rozpočtu Maďarska na rok 2017 a návrh na daňové úpravy

V dubnu 2016 předložil ministr hospodářství Mihály Varga (MV) předsedovi Legislativního výboru Parlamentu HU návrh státního rozpočtu na rok 2017. Vláda v návrhu rozpočtu počítá s ekonomickým růstem ve výši 3,1 % a deficitem ve výši 2,4 %. Podle vyjádření MV počítá rozpočet s dalším poklesem veřejného dluhu a cílem vlády z dlouhodobého hlediska je i nadále vyrovnaný rozpočet. Rozpočet v sobě zahrnuje 170 mld. HUF (0,55 mld. EUR) rezerv na tzv. „mimořádná vládní opatření“ a rovněž požadavek na jednotlivé ministry kabinetu, aby zmrazily 1 % kapitoly svého rozpočtu jako „stabilizační rezervu“ pro případnou naléhavou potřebu během roku. Celkově toto zmražení všech kapitol obnáší 35 mld. HUF (0,113 mld. EUR). Příjmy rozpočtu počítají také s určitým navýšením v důsledku nedávno zavedené korporátní daně na příjmy generované v zahraničí. 

Státní rozpočet předpokládá celkové příjmy ve výši 17,374.9 mld. HUF (56 mld. EUR) a výdaje 18,541.3 HUF (59,8 mld. EUR), což představuje deficit ve výši 1,166,4 mld. HUF (3,8 mld. EUR). Deficit roku 2017 se tak předpokládá o něco vyšší než v roce 2016, kdy obnášel 761,6 mld. HUF (2,45 mĺd. EUR). Rozpočet je založen na třech základních pilířích. První pilíř pro výdaje a příjmy, druhý pro financování rozvojových projektů a třetí pro rozvojové projekty financované z fondů EU. Poprvé v historii bude mít maďarská vláda, na základě nedávného souhlasu parlamentu, možnost přerozdělovat finanční prostředky z jednotlivých kapitol podle vlastního uvážení, bez souhlasu parlamentu, pokud se bude držet celkové schválené výše rozpočtu. Prakticky všechny kapitoly rozpočtu mají v letošním rozpočtu vyšší finanční stropy. O 270 mld. HUF (0,87 mld. EUR) více než v tomto roce se počítá pro školství a vzdělávání, o 211 mld. HUF (0,68 mld. EUR) pro bytovou výstavbu, o 160 mld. HUF (0,54 mld. EUR) pro zdravotnictví, o 155 mld. HUF (0,5 mld. EUR) pro zdravotní zabezpečení a zvláštní sociální výdaje, o 66 mld. HUF (0,21 mld. EUR) pro kulturu, o 26 mld. HUF (0,083 mld. EUR) pro rezort spravedlnosti, o 5 mld. HUF (0,016 mld. EUR) pro místní samosprávy, o 51 mld. HUF (0,16 mld. EUR) pro obranu a 10 mld. HUF (0,032 mld. EUR) pro zahraniční službu. Rozpočet dále počítá s určitou rezervou pro navýšení penzí v souladu s vývojem inflace, která se však má v roce 2017 pohybovat kolem 1%. 

Vláda v návrhu rozpočtu již počítá s úpravami příjmů v důsledku snížení DPH v rámci tzv. „vládního jarního daňového balíčku“. Například snížení DPH u čerstvého mléka, vajec a drůbeže z 27 % na 5 % (u trvanlivého mléka zůstává daň ve výši 27 %), u restauračních a internetových služeb na 19 % s tím, že za dva roky se dále sníží na 5 % spolu se snížením DPH na nealkoholické nápoje tj. limonád a podobných výrobků. Daň z příjmu fyzických osob zůstává na stejné úrovni 15 %, což je jedno z nejnižších zdanění osobních příjmů v Evropě. Předpokládá se, že snížením DPH se sníží příjmy státního rozpočtu asi o 31,5 mld. HUF (0,102 mld. EUR). V rámci daňového balíčku dojde rovněž ke změnám v daňovém systému spotřebních daní. Zákon o spotřební dani se podstatně zjednoduší, neboť počet stran se zmenší ze 150 na 65. Vláda by rovněž chtěla změnit spotřební daň u pohonných hmot, a to tak, že by je ráda vázala na ceny Brent ropy na světovém trhu. Znamenalo by to, že pokud by cena ropy klesla pod 40 nebo 50 USD/barel, zvýšila by se daň o 10 HUF (0,032 centů) u dieselu a 5 HUF (0,016 centů) u benzínu. Z tohoto opatření by se zvýšil rozpočet o 20 mld. HUF (0,064 mld. EUR) mimořádných příjmů, které by byly použity na rekonstrukce vedlejších silnic. Vláda chce rovněž zavést systém tzv. „Vybílení hospodářství“, které zahrnuje povinnost používání online kas a uzavřenější EKÁER systém (vybírání daní), kdy bude potřeba předložit položkové vyúčtování DPH již od 100 000 HUF (323 EUR), aby se odstranilo podvádění s DPH. Částečně se má změnit i zdanění malých podnikání v pozitivním slova smyslu například dojde k: 

-          odstranění horní hranice investičních daňových slev pro SME´s

-          opatření na podporu mobility pracovních sil při dojíždění do práce z dálky se sazba nezdaněné náhrady zvýší z 9 na 15 HUF/km (0,029 na 0,048 centů)

-          daňové úlevě při rekonstrukci ubytoven pro pracovníky

-          příspěvek na bydlení bude bez daně do 40 % min. platu

-          změně ve prospěch malých a středních podniků, pokud si nebudou moci snížit daňový základ, budou moci náklady odečíst do výše 50 % z daně ze sociálního zabezpečení. 

 

Například zboží podléhající spotřební dani bude od nynějška i e-cigareta, protože podle názoru Ministerstva hospodářství HU, jsou tyto cigarety stejně škodlivé pro zdraví jako ostatní. Do konce roku 2017 se zvýší ve třech etapách spotřební daň u tabákových výrobků o 29 %, první zvýšení přijde již v září 2016 (u krabičky cigaret se může cena zvýšit o 200 – 300 HUF (0,65 – 0,97 centů). 

 

Současně s návrhem státního rozpočtu na rok 2017 ministr Varga oznámil, že vláda navrhuje upravit rozpočet letošního roku o 500 mld. HUF (1,612 mld. EUR) na straně výdajů při zachování výše plánovaného deficitu.  Z těchto peněz půjde 107 mld. HUF (0,35 mld. EUR) pro sektor školství a vzdělávání, 50 mld. HUF (0,162 mld. EUR) na tzv. „Program modernizace měst“ a dalších 50 mld. HUF (0,162 mld. EUR) na bytovou výstavbu. Obecní samosprávy, které dříve neobdržely žádné finanční prostředky od státu na pokrytí svých dluhů, obdrží nyní celkem 12,2 mld. HUF (0,039 mld. EUR). Dále bude navýšena položka „mimořádné rezervy“ ze 100 na 130 mld. HUF (0,42 mld. EUR). 

 

Návrh balíčku nových daňových úprav předložen 28. 10. 2016 maďarskému parlamentu

Ministr hospodářství HU Mihály Varga oznámil, že maďarská vláda připravila balíček téměř 300 daňových úprav zákona o daních na rok 2017, jejímž hlavním cílem je, kromě snížení daňového zatížení ceny práce v Maďarsku, v následujících 5 – 6letech sladit úroveň daní existujících v zemích V4 a také podstatně zjednodušit a zefektivnit výběr daní a v konečném důsledku zvýšit konkurenceschopnost Maďarska. Návrh daňových dodatků předložil ministr Varga ke schválení maďarskému parlamentu 28. října 2016. Součástí balíčku jsou následující daňové úpravy:

 

- snížení daní v systému tzv. „cafeterie“ (různé zaměstnanecké bonusy k platu zaměstnancům). V případě bonusu tzv. „Szép karty“ (součást zaměstnaneckých bonusů) se snižuje daň z 34,5 % na 34,2 % a dalších bonusových poukázek z 49,98 % na 49,56 %;
- snížení daní z dividend z 16 % na 15 %;
- státní subvence pro tzv. „start–up“ firmy ve výši 20 mil. HUF (0,06 mld. EUR)/ročně, což pro firmy bude znamenat přínos extra finančních zdrojů ve výši 40 - 60 mld. HUF (0,13 – 0,20 mld. EUR). Slevu bude možno využít v roce zahájení investice a v následujících 3 letech. Slevu bude možno uplatnit společnostmi typu malého a středního podnikání dle zákonu o vědeckém výzkumu, rozvoji a inovacích
při min. počtu 2 zaměstnanců;

- v případě položkové daně pro malé a střední podniky tzv. „KATA“ se hranice příjmů zvýší z 6 mil. HUF na 12 mil. HUF (0,02 na 0,04 mil. EUR ), přičemž hranice příjmu pro platby DPH se zvyšuje z 6 na 8 mil. HUF (0,02 na 0,026 mil. EUR);

-  v případě tzv. „KIVA“ (daň malých podnikatelů ) - hranice příjmů se zvýší z 500 mil. HUF (1,66 mil. EUR) na 1 mld. HUF (3,3 mil. EUR);

- prodloužení lhůty pro výměnu on-line registračních pokladen z 1. ledna 2017 na 29. červen 2017;

- změny, týkající se zdanění spotřební daně na tabákové výrobky, které by měly vstoupit v platnost v dubnu nebo květnu příštího roku vláda zavede již v lednu 2017. Spotřební daň u cigaret se zvýší na 16 200 HUF/1000 ks (53 EUR) a 25 % z maloobchodní prodejní ceny, nejméně však 28 800 HUF (94 EUR) (v současné době to je 15 700 HUF (51 EUR) a 28 400 HUF (93 EUR), daň z doutníků bude 14 % z maloobchodní prodejní ceny, nejméně však 4 120 HUF/1000 ks (13.5 EUR) (v současné době činí 4 060 HUF (13,3 EUR). U jemně řezaného tabáku bude daň činit 16 200 HUF/kg (53 EUR/kg) (v současné době 15 100 HUF (49,5 EUR/kg);

- v případě energeticky úsporných investic bude možnost 30% odpisu z daní, nominální horní hodnota bude 15 mil. EUR.

- snížení příspěvků na zdravotní péči, které bude pro pojištěné znamenat přínos celkem 3 mld. HUF (0,001 mil. EUR), zároveň se zjednoduší i předpisy pro tzv. „EHO“ (příspěvek na zdravotnictví). V roce 2017 nebude nikdo muset platit 6% příspěvek na EHO v případě úrokových výnosů. Do nynějška bylo 5 klíčů (6, 14, 15, 20 a 27 %) v případě různých příjmů, nyní bude 2 klíčový a zůstane jen 14 %  a 27 %.

- v případě prvních manželství bude stát poskytovat „státní svatební dar“ ve výši 5 000 HUF (16 EUR) po dobu 24 měsíců, a to i v případě, že se během tohoto období narodí dítě.  Takto uzavřená manželství mohou využít slevu zároveň s rodinnou slevou ze zálohy na daně. Dříve bylo možno zároveň uplatňovat tyto slevy jen v případě, že plod dítěte existoval v momentě vzniku manželství a vzhledem k tomu bylo možno uplatnit rodinnou slevu.
- mění se postoj NAV - Národního daňového úřadu k některým záležitostem: 
a) zavede novou službu – tzv. „Podporovací řízení“, kdy NAV nebude kontrolovat a udělovat sankce, ale bude upřednostňovat sebekontrolu a korekci, čímž více přispěje k nápravě chyb;
b) automaty na jídlo a nápoje budou, na žádost účastníků trhu, moci fungovat bez automatického monitorovacího zařízení (tj. prostředek, kterým jsou automaty připojeny k NAV) do 29.6.2017.
c) v případě pohostinských provozoven bude možno využít daňovou slevu v případě zaplacené částky hrajícím hudebníkům (max. 50 % sleva z netto částky zaplacené za služby živé hudby v daňovém roce);

 

Současně ministr Varga nevyloučil, že by se opatření mohla začít realizovat již od 1.1.2017. Současně se snížením zdanění práce by měly být zvýšeny i mzdy v souladu se zvýšením efektivity a produktivity práce a odstraněna značná část byrokratických procedur. Ministr rovněž nastínil, že vláda uvažuje do budoucna snížit daně pro fyzických osob. Odbory volají po snížení daní v prvé řadě pro zaměstnance, neboť se obávají, že pokud by se snížily pouze zaměstnavatelům, ti by nebyly ochotni tyto finanční úspory použít pro zaměstnance. Zaměstnavatelé však při jednáních potvrdili, že pokud jim bude snížena úroveň zdanění práce, zvýší mzdy zaměstnancům a souhlasily by i s určitou státní kontrolou. Jednání mezi vládou, zaměstnavateli a zaměstnanci byly doposud velmi konstruktivní.

 

V návaznosti na ministrovu informaci na tiskové konferenci maďarští analytici upozornili, že k tomu, aby se tato opatření projevila podstatněji ve mzdách a konkurenceschopnosti země, by bylo třeba snížit daňové zatížení min. o 10 procentních bodů. Snížení daně o 5 procentních bodů však pro vládu znamená dodatečný výdaj až 600 mld. HUF (cca 2 mld. EUR). Maďarské odbory prohlásili, ještě před jednáním vlády se zaměstnavateli, že trvají na tom, aby se daňové snížení pro zaměstnavatele projevilo podstatněji na mzdách zaměstnanců.

Maďarský deník Magyar Idők informoval, že ministr Varga také prohlásil, že se maďarská vláda bude snažit přilákat do Budapešti podniky a instituce, které po brexitu opustí Londýn. Jak uvedl, jedná se o několik významných institucí, které budou chtít přesídlit do jiné členské země EU. Maďarsko se, podle ministra, zúčastní soutěže o přestěhování Evropského úřadu pro bankovní dohled (EBA) a Evropské lékové agentury (EMA), neboť by to Maďarsku velmi prospělo. Kdyby se to podařilo, mohly by tyto dvě instituce následovat další investoři a banky, což by znamenalo oživení maďarské bankovního trhu. Potvrdil, že Maďarsko dokáže pro zmíněné instituce zabezpečit v Budapešti uspokojivé zázemí. Upozornil také, že jedním z lákadel pro tyto instituce jsou rovněž, právě projednávaná, opatření na snížení daní a administrativní zátěže.

 

Státní rozpočet Maďarska na rok 2017 schválen

Maďarský parlament na svém posledním zasedání před parlamentními prázdninami schválil dne 13. června 2016 návrh státního rozpočtu, který předložil a před poslanci obhájil ministr hospodářství Mihály Varga. Státní rozpočet byl schválen 122 hlasy, proti 63 hlasům opozice. Rozpočet je koncipován za předpokladu 3,1% ekonomického růstu země, deficitem veřejných financí ve výši 2,5 %, mírou inflace 0,9 % a státním dluhem ve výši 71,9 % HDP do konce roku 2017, což je méně o 1,6 % oproti předpokládané výši koncem roku 2016. Celkové příjmy by měly činit 17.431 trl. HUF (56,2 mld. EUR) a výdaje 18.597 trl. HUF (59,9 mld. EUR), což znamená deficit 1.166 trl. HUF (3,76 mld. EUR), ale jak poslance ubezpečil ministr Varga při obhajobě, státní výdaje na provoz nepřevýší příjmy státu. Informoval dále, že vzniklý deficit půjde na investice spolufinancované z fondů EU. Poprvé budou příjmy a výdaje rozděleny do tří kategorií: výdaje a příjmy, financování rozvojových projektů a rozvojové projekty financované z fondů EU.

 

Státní rozpočet na rok 2017 počítá s 271 bil. HUF (0,874 mld. EUR) na sektor vzdělávání a školství, o 171 bil. HUF (0,55 mld. EUR) více na zdravotnictví a 70 bil. HUF (0,225 mld. EUR) více na kulturu oproti roku 2016. Státní dluh je předpokládán ve výši 71,9 % HDP koncem roku 2017 při kurzu 312 HUF/EUR, 282,8 HUF/USD a 284 HUF/CHF). Počítá se rovněž se státní rezervou ve výši 200 mil. HUF 0,64 mld. EUR. Rozpočet rovněž počítá s úpravami DPH, u čerstvého mléka se snížením na 5 % z 27 % a u stravování a internetových služeb se snížením na 18 %. Daň z příjmu fyzických osob zůstává na úrovni 15 %. Starobní penze porostou o 0,9 % (v případě vyšší inflace se růst penzí upraví). Místní samosprávy obdrží z rozpočtu, oproti minulosti, méně, neboť státní dotace se sníží o 27 bil. HUF (0,056 mld. EUR) a navíc budou platit tzv. „solidární daň“, neboť stát od nich převezme řadu agend.

 

Výdaje některých položek státního rozpočtu v %: penze a různé sociální výdaje % 28,7 %, státní administrativa s služby = 11,2%, vzdělávání a školství = 10,4 %, doprava a telekomunikace = 9,0 %, zdravotnictví 8,4 %, ekonomický rozvoj a aktivity = 7,4 %, obsluha státního dluhu = 5,6 %, ostatní ek. služby = 4,8 %, veřejná bezpečnost = 4,3 %, kultura = 3,9 %, dotace na výstavbu bytů = 3,4 %, výdaje na obranu = 1,7 % a ostatní = 1,2 %. 

 

Maďarský parlament odsouhlasil balíček daňových zákonů, týkající se mezd, korporátní daně a výše sociálních příspěvků z mezd na rok 2017:
Zákonné návrhy daňového balíčku, který Parlament HU schválil v prosinci 2016 (146 poslanců bylo pro, 7 poslanců proti a 27 poslanců se hlasování zdrželo) předložil poslancům ministr hospodářství Mihály Varga, který na tiskové konferenci po hlasování v parlamentu novinářům zdůraznil, že schválené zákony umožní zvýšit minimální mzdu, snížit korporátní daň a sociální příspěvky na základě výsledků uzavřené dohody z listopadu t. r. mezi zaměstnavateli, odbory a vládou. Tato dohoda obsahuje tzv. „Program postupného zvyšování mezd a postupného snižování daní“ v průběhu dalších 6 let, která by měla zajistit postupný růst „reálných mezd“ ve státním sektoru v tomto horizontu o 30 – 40 %.  Na základě této dohody se zvýší minimální mzda pro lidi bez kvalifikace v roce 2017 o 15 % a minimální mzda pro kvalifikované pracovníky dokonce o 25 %. Další zvýšení proběhne v roce 2018 o 8 % a 12 %. Současně s tímto zvýšením bude snížena daň ze sociálních příspěvků práce zaměstnavatelům z 27 % na 22 % v roce 2017 a na 20 % v roce 2018. Vedle toho se snižuje současná úroveň korporátní daně z 10 % a 19 % na jednotnou plochou daň ve výši 9 %, což je nejnižší korporátní zdanění v Evropě.


Tímto, zcela bezprecedentním, snížením daní maďarská vláda doufá ve zvýšení konkurenceschopnosti maďarské ekonomiky.


Dohoda mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a vládou rovněž uvádí, že pokud v prvních  devíti měsících roku 2017 překročí nárůst mezd 11 %, pak vláda navrhne, aby se od 1. ledna 2018 snížily příspěvky zaměstnavatelů o dalších 0,5 %. V roce 2017 se rovněž sníží tzv. „KIVA daň“, což je daň pro malé podnikatele ze současných 16 % na 14 % a v roce 2018 se sníží na 13 %.


Schválený daňový balíček rovněž upravuje daň z nemovitosti a daň z reklam umístěných na stavbách.  Pokud majitel nemovitost vlastnil po dobu 5 let, nebude se platit daň (dříve to bylo 15 let). Od 1. ledna 2018 bude majitel platit daň z nosičů reklam (např. billboardy) umístěných na budově, která patří do působnosti samosprávy. Právo vyměření daně bude na samosprávě, pokud takovou daň bude vymáhat, pak nesmí být vyšší než 12 000 HUF/m2 (39 EUR/m2).
Od 1. ledna 2017 se také rozšiřuje okruh tělesně postižených, na které zaměstnavatelé mohou požadovat slevu.
Od 1. ledna 2017 bude také platit, že daňový plátce může využít slevu na podporu kultury naposledy v  8. daňovém roce od konání kulturní akce.

Od 1. ledna 2017 se budou uplatňovat rovněž tzv. „Rozvojové daňové slevy“. Majitelé investic budou moci využít slevy od uvedení investice do provozu, nebo, dle rozhodnutí daňového plátce, od daňového roku uvedení investice do provozu a v následujících 12 daňových letech, max. však v 16 letech od oznámení, resp. podání žádosti o slevu.
V případě podpory sportu se daňová úleva může naposledy využít v 8. daňovém období po realizaci podpory. 

 

B. DPH

Výše DPH se nemění, avšak současná snížená 5% sazba u prasat a prasnic se rozšířila na skot, ovce, kozy a rovněž na maso z nich. Dosavadní zkušenosti totiž, podle ministra Vargy, prokázaly, že opatření značně redukovalo černý obchod. DPH u masných výrobků zůstává i nadále na úrovni 27 % DPH. Jako nové opatření k zabránění daňových únikům u DPH byl zaveden přísnější monitoring. Od roku 2015 musí všechny firmy s obratem od 1 mil. HUF DPH (cca 90 900 CZK) hlásit veškeré transakce daňovému úřadu. Doposud toto opatření pro firmy platilo až od obratu 2 mil. HUF DPH (cca 181 800 CZK). Navíc nově založené společnosti budou muset hlásit své závazky DPH daňovému úřadu průběžně každý měsíc. Čerstvé mléko se od 2017 snížilo z 27 % na 5 %, internetové služby a stravování = snížení na 18 %.

 

C. Daň z příjmu fyzických a právnických osob a podnikatelů 

Sazba DPH u korporátní sféry se nemění, zůstává na úrovni 19 % u velkých firem (nad 500 mil. HUF (cca 46 mil. CZK) a 10 % u středních a malých podniků (do 500 mil. HUF). Cílem vlády je však jednotná plochá daň pro korporátní sféru. Stejně tak se nemění dosavadní zdanění příjmů fyzických osob ve výši 16 %. Novinkou je, že místní samosprávy jsou od nového zákona zplnomocněny zavádět ve svých regionech daně ve všech případech tam, kde stát nezavedl žádnou daňovou zátěž. 

 

Obecný přehled daní v HU

 

Daňový systém Maďarska zahrnuje: 

 

- daň z příjmů právnických osob (társasági adó), daň z příjmů fyzických osob (személyi jövedelemadó), daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA), zjednodušená podnikatelská daň (egyszerűsített vállalkozói adó - EVA),  daň sociálního příspěvku (szociális hozzájárulási adó), bankovní daň, speciální přechodné sektorové daně, spotřební daně, daň z provozu motorových vozidel (gépjárműadó), nehodová daň, registrační daň motorového vozidla (gépjármű-regisztrációs adó), daň energetická atd.

 

Daně z příjmů

Daň z příjmů právnických osob 

Daň z příjmů právnických osob (társasági adó) činí 19 % pro firmy dosahující daňový základ přes 500 mil. HUF. Pro menší firmy do daňového základu 500 mil. HUF byla ode dne 1.1.2011 snížena sazba daně na 10%, čímž chtěla vláda podpořit rozvoj malého a středního podnikání. Vztahuje se i na soukromé podnikatele, kteří platí daň podle daně z příjmu podnikatelů. 

Zjednodušená podnikatelská daň (EVA) - daň z příjmu právnických osob určená pro menší firmy. Daň měla snížit firmám jejich výdaje a administrativu a systém byl nastaven pro ty právnické osoby, jejichž roční celkový příjem v daňovém roce nepřekročil hranici 25 milionů forintů. 

Daně pro malé firmy 

– odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – společnost může neomezeně odečíst -  Položková daň fakturu od plátce položkové daně;

- „kiva“ – daň malých podnikatelů – odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – vyplatí se v případě max. 25 zaměstnanců, příjmu 500 mil. HUF a většího mzdového nákladu,

- „eva“ – daň podnikatelů – odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – vyplatí se v případě max. 30 mil. HUF brutto příjmu, nic se nedá zaúčtovat do nákladu. 

Daň z příjmů fyzických osob 

Od 11. 1. 2013 byla zavedena rovná jednopásmová daň z příjmu fyzických osob ve výši 16 % z hrubé mzdy. Od 1. 1. 2016 je 15 %. 

Výše důchodového příspěvku odváděného zaměstnavatelem je 10 %. 

Od ledna 2012 hradí zaměstnavatel kromě zdravotního a důchodového pojištění také sociální daň ve výši 27%, která vystřídala sociální příspěvek. Vznikla snížením odvodů na zdravotní o 3 % a důchodové pojištění o 24 % (tyto částky byly vyvedeny ze systému a sjednoceny do výše uvedené sociální daně). 

Dále došlo ke zvýšení povinného příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení a trh pracovní síly ze 7,5 na 8,5 %. 

Zůstal zachován dosavadní systém podpory rodin s dětmi v podobě rodinných zvýhodnění (rodinné zdanění lze uplatnit již po 1 dítěti) a také různé možnosti mimoplatových výhod poskytovaných zaměstnavatelem. Funguje systém stravenek. 

 

Daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA) 

V platnosti jsou tři daňová pásma DPH. Od 1. 1. 2012 je základní sazba 27 %, redukovaná sazba 18 % (týká se například hotelů a základních potravin), nízká sazba 5 % (týká se např. léků či knih). Základní sazba 27 % je jednou z nejvyšších sazeb v EU. 

Spotřební daň -  výše nejdůležitějších spotřebních daní viz rovněž –

http://jovedekiado.hu/news/view/jovedeki-ado-valtozasok-2010-tol . 

Daň energetická - účelem je eliminovat škody na životním prostředí způsobené hospodařením s energiemi a také stimulovat lepší hospodaření se zemním plynem a elektrickou energií. 

Ekologické poplatky - jsoustanovovány v případě importu vyjmenovaných výrobků dle zákona LVI. z roku 1995 ve smyslu jeho pozdějších modifikací (poslední z roku 2005 a to nezávisle na celní hodnotě zboží a přímo úměrně jeho hmotnosti. 

Od 1.1.2012 vstoupila v platnost daň na obalové materiály placená výrobci a distributory obalových materiálů. 

 

Některé další změny daňového systému realizované vládou Viktora Orbána:  

Bankovní daň – mimořádná daň finančních institucí, kterou zavedla vláda Viktora Orbána přes protesty bank i kritiku ze strany MMF. Její platnost byla původně plánována na 3 roky. Ministr hospodářství Varga oznámil dne 21. 4. 2015 snížení bankovní daně na 0,31 % z objemu aktiv (z 0,53 %). 

Přechodné krizové daně - sektorové daně v rozsahu 1-6 % z obratu byly zavedeny pro oblast telekomunikací, energetiky a obchodu (obchodních sítí) rámci 2. akčního plánu vlády za účelem získání dalších prostředků do rozpočtu. Daně, které podle původních informací měly být zavedeny na dobu tří let, postihly především velké zahraniční firmy. 

Daň 98 % z odstupného – soukromé osoby zaměstnané ve státní sféře jsou podle příslušného zákona povinny zaplatit daň z odstupného, a to 98 % z částky, která přesahuje 2 mil. HUF. 

Daň z hazardu - činí 500.000 HUF měsíčně.  Od 1. 1. 2012 byl zdaněn také online herní byznys, který byl zároveň omezen na karetní hry a dostihy. Herní daň činila dalších 20 % ze zisku. Na návrh vlády byla dne 2. října 2012 parlamentem schválena modifikace zákona č. XXXIV  z r. 1991 o organizování hazardních her – čímž vláda podstatně omezila možnost provozování výherních automatů v HU. 

Nehodová daň - v listopadu 2011 odhlasoval parlament zavedení této daně pro majitele aut, jejíž sazba odpovídá 30 % z povinného pojištění vozu. 

Daň na nezdravé věci (Chips tax) - zdanění nezdravých potravin.

 

 

Příslušné daňové zákony lze nalézt na www.jogtar.hu ve třech jazykových mutacích.
Příslušné daňové kategorie na: www.en.nav.gov.hu/taxation

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: