Maďarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace viz rovněž Statistický úřad Maďarska.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Maďarsko (Magyarország, Hungary) – od 1. 1. 2012 (předchozí název Maďarská republika / Magyar Köztársaság / Republic of Hungary  byl změněn v důsledku přijetí nové ústavy Maďarska platné od 1. 1. 2012)
(pozn.: dále používána zkratka HU)  

Složení vlády

(poslední aktualizace k dubnu 2016; aktuální informace viz rovněž internetové stránky následujících maďarských institucí)

Současným prezidentem HU je od 10. 5. 2012 János Áder. Ministerským předsedou je Viktor Orbán (Fidesz).

Ministerstva

Ministři

bez portfeje

Zsolt   Semjén – KDNP

Úřad   vlády

János Lázár - Fidesz

Ministerstvo   spravedlnosti

László   Trócsányi – nezávislý

Ministerstvo   národního hospodářství

Mihály   Varga – Fidesz

Ministerstvo   lidských zdrojů

Zoltán   Balog – Fidesz

Ministerstvo   obrany

István   Simicsko – Fidesz

Ministerstvo   národního rozvoje

Miklós   Seszták – KDNP

Ministerstvo   zemědělství

Sándor   Fazekas – Fidesz

Ministerstvo   zahraničních věcí a obchodu

Péter   Szijjártó - Fidesz

Ministerstvo   vnitra

Sándor   Pintér – nezávislý

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel v Maďarsku byl 9 823 000 (údaj k 1.1.2016) – z toho bylo 4 685 000 mužů a 5 138 000 žen.
  • Průměrný roční úbytek obyvatel činil 39 900, rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel byl  -4,1 (2015).
  • Průměrný dosažený věk: 75,52 let, 72,13 muži, 78,91 ženy (rok 2014, novější údaj zatím není k dispozici)
  • Národnostní složení: Maďaři 98,6 % a ostatní 1,4 % (údaje vycházejí z posledního sčítání lidu v roce 2011).  
  • Náboženské složení: Mezi významné církve patří římskokatolická, ke které se hlásí 51,0 % obyvatelstva, reformovaná (15,9 %), evangelická (3,0 %), pravoslavná (0,2 %) a řeckokatolická (2,5 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,2 %. Ateistů bylo 2,0 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 27,2 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ukazatele

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (běžné ceny, mld. EUR)

100,7

99,0

101,2

104,2

108,7

HDP na obyvatele (tis. HUF)

2 821,4

2 885,8

3 039,0

3 261,5

3 426,2

HDP na obyvatele (USD)

14   040

12   804

13 585

14 027

12 260

HDP/obyv. v PPS* (EU-28=100)

65

65

67

68

není údaj

Roční nárůst HDP (%)

1,8

-1,7

1,9

3,7

2,9

Inflace (%)

3,9

5,7

1,7

-0,2  

-0,1

Míra nezaměstnanosti (%)

10,9

10,9

10,2

7,7

6,8

Průměrný kurs HUF/USD

200,94

225,347

223,70

232,52

279,46

Průměrný kurs HUF/EUR

279,21

289,42

296,92

308,66

309,90

Základní úroková sazba MNB

7,00

5,75 od 19.12.2012

3,00 od 18.12.2013

1,35 od 22.7.2015

1,05 od 27.4.2016

* PPS – parita kupní síly
Zdroj: Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH), Eurostat

Maďarský HDP v roce 2015 ve výši 2,9 % (to je o 0,2 % méně, než byl cíl maďarské vlády) rostl o více než 1 % rychleji než průměr ČS EU, který dosáhl 1,8 %, avšak i tak pokulhával po ostatních středoevropských zemích jako je CZ, SK, PL nebo RO. Předpovědi růstu jednotlivých růstových segmentů HDP ze začátku roku 2016 jsou si velmi podobné a ukazují, že v roce 2016 dojde ke snížení tempa růstu a zrychlení lze očekávat až v roce 2017, jako důsledek především transferů peněz z EU nebo investic. Vláda v tomto roce očekává růst ve výši 2,5 %, ale Výzkumný ústav hospodářství HU (GKI) předpokládá, že ekonomický růst, vzhledem ke zpomalení průmyslového růstu, stavebnictví, investic a exportu, klesne v tomto roce na úroveň pouze 2,3 % a naopak pozitivní efekt předpokládá v růstu domácí i zahraniční spotřeby. Poslední růstová data ze začátku roku již indikují zpomalení růstu maďarské ekonomiky. Z tohoto důvodu také mezinárodní instituce snížily své původní předpovědí růstu HDP a chladí do určité míry svá původní příliš optimistická očekávání.    

Poslední disponibilní údaje za 1. čtvrtletí 2016 ukazují na růst HDP ve výši 0,8 % HDP, což překvapilo všechny ekonomické a finanční analytiky, kteří očekávali růst min. ve výši 2 %. 0,8% mezi kvartální růst je nejhorším výsledkem z ČS EU. Důvodem zpomalení je cyklický způsob placení EU dotací a snížení výroby automobilů v důsledku zavedení nových modelů do výroby v Maďarsku. Vláda předpokládá, že dojde v průběhu roku k akceleraci růstu poté, co se projeví nová vládní opatření prorůstového charakteru. Hlavním důvodem poklesu maďarského hospodářství v roce 2016 je možno přičíst 5% snížení investic v důsledku snížení transferů z EU a nízké chuti investorů do nových investic. 

Procentuální změny hlavních komponentů HDP v roce 2015: zemědělství -12,9 %, průmysl 6,3 %, stavebnictví 2,9 % a služby 2,8 %.

Stavební průmysl zaznamenal v březnu 2016 při meziročním porovnání pokles dokonce o 33,9 %, po 19,2% poklesu v únoru a 20,1% v lednu tohoto roku. Za první tři měsíce zaznamenala stavební výroba 27,6% pokles oproti srovnatelnému období v loňském roce. Výstavba budov se v březnu snížila o 18,8 % a výstavba občanské vybavenosti poklesla dokonce o 52,4 %. Celý stavební sektor měl koncem března o 25 % méně zakázek než ve srovnatelném období v loňském roce. Změna může nastat v průběhu druhého čtvrtletí, až začnou nabíhat finanční prostředky z EU fondů a dotací.

Export přispěje k růstu HDP trochu méně než v roce 2015. Zpomalení se čeká téměř ve všech sektorech kromě zemědělství, finančnictví a nemovitostních aktivit. Ekonomický růst bude tzv. „orientován na spotřebu“.

Průmyslový růst byl v roce 2015 ve výši 7,5 %, téměř totožný jako v roce 2014 (7,6 %). Výroba rostla 8% tempem, rychleji než průměr ostatních segmentů průmyslu. Oproti předešlým rokům se nesnížila produkce v energetice, ba naopak se zvýšila. Průmyslový sektor byl pak především hnán konjunkturou v automobilovém sektoru, který je pro Maďarsko jedním z nosných sektorů. Od listopadu 2015 se růst průmyslové výroby, pokud jde o objem, bohužel snižuje měsíc od měsíce již po tři měsíce za sebou, a proto se očekává růst za celý rok 2016 pouze ve výši 5,5 % a to i z důvodu, že se ještě nestačí proinvestovat disponibilní zdroje z EU a příznivé vlivy z nové bytové politiky vlády lze očekávat rovněž až koncem roku. Za první dva měsíce 2016 vzrostla průmyslová výroba o 3 % a byl to tedy čtvrtý posloupný měsíc, který zaznamenal propad oproti minulému měsíci.

Pokud jde o zemědělství tak lze konstatovat, že po předcházejících dvou letech, kdy bylo pro zemědělství velmi příznivé počasí, zemědělská výroba v roce 2015, v důsledku rekordního sucha klesla a její podíl na tvorbě HDP se snížil o 13 %. V případě průměrných podmínek počasí se v roce 2016 předpokládá růst zemědělství ve výši kolem 5 %.

Očekává se, že v roce 2016 HDP v sektoru služeb vzroste o 2 %, což je méně, než byl průměr posledních let. Pokud však jde o obchodní služby tzv. „business services“, jako je turistika, telekomunikace a sektor nemovitostí, očekává se v letošním roce velmi podstatný růst objemů. Růst maloobchodu se očekává ve výši kolem 3 %. Zvedá se trh nemovitostí a jeho index růstu dosáhl devítiročního maxima v lednu 2016. Pokud jde o výstavbu nových domů, bylo v roce 2015 zkolaudováno celkem 7,6 tisíc nových domů, přesto výstavba poklesla o 9 % oproti loňsku, avšak počet stavebních povolení vzrostl o celých 30 % a 73 % v Budapešti. V tomto roce se očekává výstavba celkem 10 - 12 000 nových domů, jako důsledek programu na podporu nákupu domů pro rodiny, s kterým letos přišla vláda.

Maďarský výzkumný ústav hospodářství (GKI) ve své poslední zprávě předpovídá v roce 2016 zpomalení růstu HDP na 2,3 %. Předpověď ústavu na roky 2014, 2015 a 2016 byla následující: 

Předpověď GKI (%)

 

2014

2015

2016

HDP

103,7

102,9

102,3

Průmysl

107,6

104,5

105,5

Nezaměstnanost

7,1

6,2

6,0

Běžný + kapitálový účet (mld. EUR)

6,03

9,5

8,0

Investice

111,2

101,9

95

Změna exportu (běžné ceny, EUR, %)

103,9

107,4

106,0

Změna importu (běžné ceny, EUR, %)

104,3

105,6

105,0

Deficit st. rozpočtu (mld. HUF)

825,7

1218,6

1100,0

 Zdroj: GKI

Druhá významná skupina pro výzkum hospodářství Pénzügykutató ve své nové studii upozorňuje na skutečnost, že makroekonomické ukazatele vypadají na první pohled velmi zdravě, ale hospodářství se v dobré kondici nenachází. Skupina očekává růst HDP v tomto roce ve výši 2,3 % s tím, že investiční aktivity v tomto roce budou opět klesat s ohledem opět na pokles přílivu evropských fondů. Ekonomický růst bude hnán zejména domácí spotřebou a vyšším exportem zejména z automobilového sektoru, avšak produktivita práce zůstane neměnná, což není pro hospodářství příznivý ukazatel. Deficit rozpočtu se bude pohybovat již čtvrtým rokem pod 3 % HDP s deficitem 2,1 %. Maďarský zahraničně obchodní suficit vzroste podle předpovědi na rekordních 10 mld. EUR. Skupina rovněž očekává, že Centrální banka MNB bude držet základní úrokovou míru kolem 1 %.

Předpověď hlavních makroekonomických ukazatelů Pénzügykutató na léta 2015 a 2016

 

2015

2016

HDP

2,9

2,3

Domácí spotřeba

2,6

2,5

Investice

0,6

-3,0

Inflace

-0,1

0,6

Státní dluh (v % HDP)

75,3

74,4

Čisté úspory firem (v % HDP)

4,6

0,6

 Zdroj: Pénzügykutató 

Portfólio bankovních půjček jako celek se v roce 2015 snížilo, kvalita tohoto portfólia se zlepšila. Navzdory tomu, že se může zvýšit celkový objem půjček v sektoru SMS´s a u bytové výstavby, nelze v roce 2016 očekávat podstatné změny. Hlavním důvodem je nedostatečná poptávka. Lze konstatovat, že likvidita a poměr kapitálové vybavenosti bankovního systému je na dobré úrovni a jeho míra ziskovosti se zlepšuje. Po zestátnění banky MKB a Budapest Bank je většina bankovního sektoru ve státních rukou, což může v budoucnosti přinést problémy z důvodu nedostatku kapitálu a likvidity. Po snížení základní úrokové míry Centrální bankou Maďarska dvakrát za sebou a to v březnu na 1,2 % a následně hned v dubnu na 1,05 % finanční analytici předpovídají další snížení v průběhu roku až na úroveň 0,5 % (GKI předpovídá úroveň okolo 1 % nebo i méně). V důsledku těchto opatření Centrální banky lze očekávat další snížení hodnoty HUF na úroveň 315 – 320 HUF/EUR. Jedním z opatření vlády, vyplývající z dohody uzavřenou s EBRD bankou roce 2015, bylo v roce 2016 snížení bankovní daně, v důsledku čehož dojde ke snížení výběru na 79 mld. HUF (0,25 mld. EUR) oproti 144 mld. HUF (0,46 mld. EUR) v roce 2015. V roce 2017 pak dojde k dalšímu snížení o 20 mld. HUF (0,06 mld. EUR). Úroková míra na pořízení bytu se pohybuje kolem 5,62 % per annum, na osobní půjčky kolem 18,5 %. U korporátních půjček pod 1 mil. EUR je míra 4,63 % a nad 1 mil. EUR naopak vzrostla na 3,06 %.  Původní inflační cíl na rok 2016 snížila z 3 % na 0,3 %, ale oproti prosinci zvýšila odhad růstu HDP v tomto roce z 2,2 % na 2,8 % a 3 % na rok 2017. Finanční a ekonomičtí analytici předpovídají další snížení základní úrokové míry až na 1 % někdy na podzim 2016 MNB dále předpokládá zvýšení průměrných mezd, zvýšení domácí spotřeby, což by mělo zvýšit inflaci, což by mohlo vést ke zpřísnění podmínek monetární politiky země. Deficit státního rozpočtu v roce 2015 zaznamenal nový rekord, neboť se dostal na nejnižší úroveň za posledních 16 let, a sice 1,9 % HDP (v roce 2014 činil 2,3 % HDP). Příjmy se zvýšily o 7,7 % (přičemž zvýšení výdajů zaznamenalo pouze 6,6% růst), zaznamenán byl  9,8% růst příjmů z DPH, zatímco příjmy z daně z příjmu se zvýšily o 8,3 %. Důvodem těchto pozitivních výsledků je kromě celkového ekonomického růstu, jsou zejména zavedená vládní opatření proti šedé ekonomice včetně zavedení on-line registračních pokladen. Ostatní příjmy, zejména z EU zaznamenaly 9,2% růst. MNB předpovídá další snížení deficitu státního rozpočtu na 1,8 % HDP v tomto roce a 1,7 % v roce 2017, což by bylo ještě pod dlouhodobým cílem vlády, který činí 2,4 %. 

S ohledem na relativně příznivé makroekonomické ukazatele vláda předpokládá, že ratingové agentury zvýší rating Maďarska v průběhu tohoto roku do kategorie investičního doporučení (v současné době je země, podle agentur Standard & Poor a Moody´s jeden bod pod touto kategorií resp. „ BB+“ a „Ba1“). Tomuto předpokladu odpovídá rovněž poslední zpráva Evropské komise o stavu maďarského hospodářství, která konstatuje, že došlo k celkovému zlepšení ekonomiky země, která je na cestě stabilního růstu, domácí spotřeba roste uspokojivým tempem, pracovní trh se znatelně vylepšil, státní rozpočet se snížil a částka státního dluhu je uspokojivá. Země učinila významný pokrok v implementaci specifických doporučení Evropské komise na rok 2015.

Zahraničně měnové rezervy v únoru 2016 vzrostly oproti lednu na 31 715 mld. EUR. Oproti srovnatelnému období loňského roku jsou nižší o 4 692 mld. EUR. S ohledem na skutečnost, že byly realizovány konverze u FX půjček na forinty a zvýšeno financování státního dluhu z domácích zdrojů jsou, podle MNB, zahraničně měnové rezervy na dostačující úrovni. Evropská investiční banka (EIB) také poskytla Maďarsku první tranši 140 mil. EUR z celkové úvěrové linky na 500 mil. EUR, které pomohou Maďarsku financovat v příštích letech zejména infrastrukturální projekty jako je dálnice M8 a M44 bezi Kecskemétem a Bélkéscsabou a M85 spojující města Csorna a Sopron. Zahraničně měnové rezervy Centrální banky Maďarska se v březnu 2016 snížily z 31,7 mld. EUR na 27,6 mld. EUR v důsledku swapových operací ve spojení s konverzí FX půjček na půjčky forintové. Podle Centrální banky však jsou pro zemí devizové rezervy plně dostačující. Za úspěch lze také označit splacení půjčky OECD z roku 2008 ve výši 1,5 mld. EUR začátkem tohoto roku.

Další vývoj pak bude záležet na vývoji světové ekonomiky, která by měla růst pomaleji než byly původní předpovědi. ECB, jak prohlašuje, bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky směřující k zajištění ekonomického růstu a boji s deflací. Velkou neznámou je rovněž to, jak se bude vyvíjet dále migrační krize, finanční situace Řecka, výsledek Brexitu, krize na Středním východě, ukrajinsko-ruský konflikt atd., a jak tyto události v konečném důsledku ovlivní finanční trhy Evropy a její další hospodářský růst. 

Maďarská vláda předložila v dubnu Evropské komisi svůj Konvergenční plán na léta 2016 – 2020, kde předpovídá po celou dobu růst HDP přesahující 3 % a rozpočtový deficit ve výši pouze 1,2 % HDP v roce 2020 viz tabulka:

Konvergenční plán růstu (cíle v %)

 

2016

2017

2018

2019

2020

HDP

2.5

3.1

3.4

3.1

3.2

Export

6.7

6.3

6.8

7.0

7.3

Import

6.4

7.4

7.6

7.0

7.1

Inflace

0.4

0.9

2.4

3.0

3.0

Nezaměstnanost

5.5

5.2

5.1

5.1

5.1

V předloženém konvergenčním plánu vláda nepředpokládá žádné dotace z EU v roce 2019 – 2020, neboť doufá, že vyčerpá všechny disponibilní fondy do konce roku 2018. Deficit státního rozpočtu je plánován na rok 2017 ve výši 73,6 %, v roce 2018 na 72,4 %, v roce 2019 na 68,4 % a v roce 2020 na 64,6 %. Investiční růst se má zvyšovat na úroveň 9,1 % v roce 2017, 9,6 % v roce 2018, ale v roce 2019 zpomalí na 5,5 % a 4 % v roce 2020. Vývoj domácí spotřeby je předpokládán následovně 3,7 % v roce 2017, 2,8 % v roce 2018 a 2,7 % v roce 2019 a 2020. Pokud jde o vývoj inflace, plánuje se, že se zvýší z úrovně 0,9 % v roce 2017 na 2,4 % v roce 2018 a v následujících letech se vyrovná na úroveň okolo 3 %. Úroveň nezaměstnanosti je pak plánována v letech 2018-2020 pro věkovou kategorii 15-74 let na průměrné úrovni 5,1 % tj. nižší než 5,2 % pro rok 2017. Státní dluh vláda předpovídá, že sníží až na úroveň 70 % HDP před rokem 2019. Podle premiéra Orbána a nedávného prohlášení ve městě Veszprém v západním Maďarsku, by země měla růst 5% tempem, pokud chce maximalizovat svůj ekonomický potenciál a snížit rozdíl v životní úrovni zemí, které jsou na tom lépe než Maďarsko.

IMF předpovídá růst HDP Maďarska v roce 2016 ve výši 2,3 % až 2,5 % v roce 2017 a státní dluh ve výši 74,3 % tento rok a EK vidí ekonomický růst Maďarska v tomto roce ve výši 2,5 % a 2,8 % v roce 2017, přičemž očekává, že se rozpočtový deficit, po zlepšení v letech 2014 – 2015, stabilizuje na úrovni 2 % HDP a státní dluh by se měl dále snižovat až na úroveň 74,3 % koncem tohoto roku a 73 % koncem roku 2017. Podle nedávno zveřejněných výsledků ekonomického průzkumu OECD tato organizace uznává dosažené výkony maďarského hospodářství v posledních dvou letech, na nichž měly pozitivní a nápomocný vliv zejména významné transfery EU fondů, v důsledku čehož zranitelnost maďarského hospodářství poklesla. Přesto však OECD nabádá k dalším strukturálním reformám k zajištění ekonomického růstu země ve střednědobém horizontu. Jako nástroje k dosažení tohoto cíle vidí nízké úrokové sazby, podpůrnou a opatrnou fiskální politiku Centrální banky Maďarska a pozitivní změny v daňové oblasti, ke kterým má dojít podle nových daňových zákonů schválených vládou a parlamentem.

Přímé zahraniční investice (FDI) klesly v Maďarsku v roce 2015 poprvé po roce 2010 a dosáhly 2,8 mld. EUR oproti 3 mld. EUR v roce 2014. Přesto výše FDI 8 263 EUR na obyvatele je v Maďarsku druhá nejvyšší ve střední Evropě. K této skutečnosti přispělo odkup Budapest Banky od GE Capital Bank. Reinvestice zahraničních společností rovněž klesly z 3,4 mld. EUR na 2,9 mld. EUR, zatímco vyplacené dividendy vzrostly z 2,7 mld. EUR na 3,1 mld. EUR. Snížení schopnosti přilákat více FDI by mohlo ohrozit dlouhodobé perspektivy ekonomického růstu Maďarska do budoucna. Příčinou, podle ratingové agentury Standard & Poor´s je nepředvídatelná vládní ekonomická politika a neadekvátní podnikatelské prostředí. V posledních třech letech se FDI (stock) v Maďarsku moc neměnil, s výjimkou násilného zestátňování bankovního sektoru, což může být považováno za tvrdou kritiku domácího podnikatelského prostředí. FDI však byly nahrazeny EU transfery. V roce 2015 čisté FDI odrážely kapitálové výběry bankovního sektoru v celkové výši 0,7 mld. EUR a změna trendu v této oblasti je nepravděpodobná. Ostatní středoevropské země jako CZ nebo SK a PL nenahrazovaly a doplňovaly FDI fondy z EU. V roce 2016 se počítá, že zahraniční investoři přijdou s cca 4,2 mld. EUR investic, což bude znamenat až 27 000 nových pracovních příležitostí. Největším investorem zůstává Německo a druhé jsou USA.

Deficit státního rozpočtu v roce 2015 zaznamenal novou rekordní nízkou úroveň ve výši 1,9 % HDP, což je lepší než vládou stanovený cíl, který činil 2,4 % a což je zároveň o 0,4 % méně než v roce 2014.  Příjmy se zvýšily o 7,7 % a byly vyšší než výdaje, které se zvýšily „pouze“ o 6,6 %. Daňové příjmy zaznamenaly 7,3% růst včetně DPH 9,8% růstu a růstu daní z příjmu ve výši 8,3 %. Ostatní příjmy, zejména z EU transferů, zaznamenaly 9,2% růst. Za první čtyři měsíce roku 2016 zaznamenal rozpočet nejnižší deficit za posledních 15 let a činil pouze 0,5 % HDP. Způsobily to vyšší daňové příjmy a znatelně nižší výdaje. Cíl, který si vláda pro letošní rok stanovila ve výši 2 %, se zdá být v současné době realistický (GKI předpovídá 2,3 %), a to i když je pod hranicí tzv. „MTO (medium-term objective)“ stanovený EU pro Maďarsko ve výši 1,7 % HDP. Na rok 2017 plánuje vláda deficit ve výši 2,4 % v roce 2018 ve výši 1,8 %, v roce 2019 1,9 % a v roce 2020 dokonce na úrovni 1,2 %, což už je méně realistické.  U státního dluhu, který koncem roku 2015 činil 75,3 % (v roce 2014 76,2 %) vláda předpokládá snížení o 1 % v roce 2016 na 74,5 %. Tato úroveň může být i nižší, pokud se podaří EU transfery, které nebyly realizovány v roce 2015, vyčerpat všechny v roce 2016. Navíc pokud by došlo k privatizaci některých bank, mohlo by to způsobit další snížení státního dluhu a naopak další zestátnění by znamenalo zvýšení dluhu. Vývoj státního dluhu od roku 2010 do roku 2015 uvádí níže uvedená tabulka: (Pozn.: deficit za 12 měsíců ke konci března 2016 činí podle údajů Centrální banky Maďarska 1,5 % HDP).

 

Státní dluh (v % HDP)

Deficit rozpočtu (v % HDP)

2010

80,6

4,5

2011

80,8

5,5

2012

78,3

2,3

2013

76,8

2.5

2014

76,2

2,6

2015

75,5

2,0

Pokud jde o státní rozpočet, je nutno poznamenat, že ekvivalent financí až jednoho procenta HDP, které, po nedávno zveřejněném skandálu v Maďarské centrální bance, tato banka ukryla do nadací, jejichž hlavním účelem bylo skrytě a zprostředkované podpořit státní rozpočet nákupem státních obligací, ale zároveň pomoci i spřáteleným firmám a jednotlivcům z řad vládnoucí strany Fidesz. Toto podivné využití peněz vyšlo najevo, když maďarský Ústavní soud nařídil, že nadace musí zveřejnit své hospodaření, ačkoliv podle výkladu vlády i národní banky jejich finance nejsou veřejné. Přitom investice do vládních obligací jsou v rozporu s pravidly Evropské centrální banky, která již Maďarskou centrální banku varovala, aby své programy, pokud jde o nadace, co nejdříve revidovala. Tyto události budou mít zřejmě vliv i na hodnocení ratingových společností (Fitch, JP Morgan, Standard & Poor), které se právě, podle posledních informací, chystali v průběhu roku zvýšit rating Maďarska v kategorii zadlužení na zemi vhodnou pro investice, neboť maďarská hospodářská politika se stala v poslední době stabilnější a více předvídatelná než v minulosti a vnější finanční pozice země se zlepšila v důsledku konsolidace fiskální politiky. Z tohoto důvodu může dojít k posunutí zlepšení ratingu až do příštího roku.

Počet zaměstnaných osob se v roce 2015 zvýšil o 2,7 %, což je významný růst, především v důsledku zvýšení zaměstnanosti státního sektoru. Očekává se, že zaměstnanost dále poroste v roce 2016 o dalších 1,5 %. V roce 2015 se pohyboval roční průměr nezaměstnanosti na úrovni 6,8 %, což bylo o 1 % méně než v roce 2014, kdy činil průměr 7,7 %. Za první kvartál 2016 byla nezaměstnanost 6 % oproti 7,8 % ve srovnatelném období loňského roku. V průběhu letošního roku se očekává další pokles až na 6,5 %. Reálná míra nezaměstnanosti se však odhaduje na 9 %. Skutečností také je, že Maďarsko má vysokou míru obyvatel žijících na hranici chudoby a to sice 19,1 % (Česko 5,4 %).

Nezaměstnanost se v období prosinec 2015 - únor 2016 snížila na 6,1 % z 6,2% v období listopad 2015 - leden 2016. Počet nezaměstnaných se snížil z 346 00 na 275 000 oproti srovnatelnému období loňského roku. Míra nezaměstnanosti u věkové skupiny 25 - 54 let činí 5,5 % a 5,6 % u skupiny 55 - 64 let. Průměrná délka nezaměstnanosti je téměř 20 měsíců a 50 % nezaměstnaných je bez práce více než jeden rok. Průměrný počet zaměstnaných byl ve sledovaném období 4,241 mil. lidí oproti 4 124 mil. před rokem.

Hrubá měsíční mzda se zvýšila oproti loňskému roku o 5,8 % a čistá o 7,4 %. Zvýšení bylo způsobeno zejména zvýšením minimální mzdy. Čistá mzda vzrostla rovněž kvůli snížení jednotné daně z 16 % na 15 % od 1. ledna 2016.  Mzdy v lednu 2016 u jednotlivých skupin zaměstnanců byly následující:

Lednové (2016) mzdy v Maďarsku podle sektorů (310 HUF/EUR)

 

        Hrubá mzda

Čistá mzda

Sektor

HUF

%

HUF

%

Soukromý

263 300

5,2

175 100

6,8

Veřejný

223 900

7,7

148 900

9,3

NGO´s

216 600

0,5

144 000

2,0

Total

249 400

5,8

165 800

7,4

Public workers

                 79 300

           -1,0

52 700

0,5

Zdroj: Pénzügykutató

V přepočtu na kupní sílu (PPP) je Maďarsko, podle Eurostatu, z hlediska HDP/obyvatele na úrovni 68 % průměru zemí EU. Maďarsko následuji Litva s 64 %, Chorvatsko s 59 %, Rumunsko s 55 % a Bulharsko s 47 %. Dva maďarské regiony patří mezi 10 nejchudších regionů EU. Jsou to severní Maďarsko s 42 % a východní tzv. Pusta s 43 %.

Z hlediska zahraničně obchodní výměny zaznamenalo Maďarsko v roce 2015 absolutní rekord jak v objemu exportu, tak ve výši suficitu, který činil 8,l mld. EUR, což je zvýšení o 1,8 mld. EUR oproti roku 2014. Vývoz vzrostl o 7,1% na 90,5 mld. EUR a dovoz o 5,4 % na 82,4 mld. EUR. Maďarský zahraničně obchodní suficit se zeměmi EU se zvýšil na 8,58 mld. EUR, což je zvýšení o 1,34 mld. EUR během jednoho roku. Strojírenství a dopravní prostředky činily celých 57 % vývozů a zvýšily se o 11,6 %. Vývoz farmaceutických výrobků vzrostl o 16,4 %, plastických hmot a chemikálie o 16,9 % a 25,2 %.  Vývoz potravinářských výrobků vzrostl o 3,3 % včetně 13% zvýšení obilovin a 3,9% zvýšení živých zvířat. Polovinu dovozu rovněž představovaly strojírenské výrobky a dopravní zařízení. Hodnota dovozu plynu a ropy klesla o celou jednu třetinu. Dovoz elektrické energie se zvýšil o 5,4 %.

Výsledky zahraničně obchodní výměny České republiky s Maďarskem zaznamenaly v roce 2015 absolutní rekord za dobu existence České republiky od roku 2003, když výměna v eurovém vyjádření dosáhla úrovně 5,422 mld. EUR (index 103), z toho vývoz činil 3,266 mld. EUR (index 101,4) a dovoz 2,155 mld. EUR (index 105,4). Suficit zahraničně obchodní výměny dosáhlo úrovně 1,189 mld. EUR.

Maďarský export zboží a služeb v roce 2016 je zatím vyšší než dovoz o celých 6 %, ale přesto je nižší než v roce 2015, kdy rostl o 8,4 % rychleji. Předpokládá se, že kladné saldo zahraničně obchodní výměny v letošním roce se zvýší o 0,5 %, což činí cca 1 mld. EUR a dosáhne celkové výše 9 mld. EUR. Export zboží je generován zejména auto mobilovým průmyslem a export služeb pak dopravou a turistikou.

Zahraničně obchodní výměna s Maďarskem od   roku 2010 do roku 2015 a porovnání leden 2015/leden 2016 v tis. EUR

 

Vývoz

Poř.

Index

Dovoz

Poř.

Index

Obrat

Poř.

Index

Saldo

2010

2 474 757

10.

118,2

1 740 341

14.

111,5

4 215 098

12.

115,4

734 416

2011

2 897 072

10.

117,1

1 951 620

14.

112,1

4 848 692

12.

115,0

945 452

2012

2 923 701

10.

100,9

1 868 711

15.

95,8

4 792 412

13.

98,8

1 054 990

2013

3 087 427

11.

105,6

1 848 518

15.

98,9

4 935 945

13.

103,0

1 238 909

2014

3 221 276

11.

104,3

2 045 347

14.

110,6

5 266 623

13.

106,7

1 175 929

2015

3 266 783

12.

101,4

2 155 392

15.

105,4

5 422 175

14.

103,0

1 111 391

2015/I

287 283

10.

-

162 238

16.

-

449 521

14.

-

125 045

2016/I

273 206

11.

95,1

179 404

14.

110,6

452 610

13.

100,7

93 802

Mezi poslední významné akvizice českých firem lze zcela určitě označit vítězství české společnosti EAS (European Air Services s.r.o., Praha), která získala objednávku Ministerstva vnitra Maďarska na dodávku 5 zánovních vrtulníků značky Mc Donnell Dougles (MD 902) pro policejní účely. Hodnota zakázky je kolem 15 mil. EUR.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. HUF)

12 458,8

13 248,6

14 129,9

15 168,1

16 417,5

Výdaje (mld. HUF)

13 996,7

13 907,8

14 863,5

15 997,2

17 097,2

Bilance (mld. HUF)

-1 537,9

-659,21

-733,6

-829,1

-679,7

Zdroj informací: Centrální statistický úřad HU (KSH) – statistika dle ESA na základě EDP (Excessive Deficit Procedure)

Příjmy se v roce 2015 oproti roku 2014 celkově zvýšily o 7,7 % (o 1 173,2 mld. HUF). Daně z výroby a dovozu se zvýšily o 7,3 %  –  v rámci toho se zvýšily daně z DPH o 9,8 % a o 6,7 % příspěvky na sociální zabezpečení. Další zvýšení o 272,1 mld. HUF (9,2 %) je výsledkem rozšíření trasferů EU. K růstu příjmů přispěly daně z příjmů v hodnotě 182,6 mld. HUF (8,3 %).

V kategorii výdajů 2015 (oproti roku 2014 zvýšení o 1 059,6 mld. HU tj. o 6,6 %) se nejvíce zvýšily ostatní výdaje = 595,2 mld. HUF (23,2 %) a akumulované výdaje = 473,3 mld. HUF (26,7 %) – v obou případech bylo rozhodující vyplacení unijních podpor. Příjmy zaměstnanců se zvýšily (7,7 %), snížily se vyplacené úroky (7,0 %) a výdaje na stávající využití půdy (6,0 %) a peněžní sociální transfery (0,4 %).

Schodek   veřejných financí

2011

2012

2013

2014

2015*

Deficit (mld. HUF) podle ESA metodiky

-1 537,9

-659,21

-733,6

-829,1

-679,7

Deficit (% HDP)

5,5

2,3

2,5

2,6

2,0

Vládní výdaje (% HDP)

55,6

53,6

52,7

50,2

50,7

Vládní příjmy (% HDP)

44,4

46,4

47,3

49,8

48,7

* předběžné údaje KSH, www.ksh.hu

HDP v roce 2011 28 035,0 mld. HUF, v roce 2012 28 548,8 mld. HUF, v roce 2013 29 846,3 mld. HUF, v roce 2014 bylo 31 890, 602 mld. HUF a v roce 2015 33 711,8 mld. HUF.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR) - BPM6

2011

2012

2013

2014

2015

 A. Běžný účet plat. bilance   (BPM6)

754

1 752

4 027

2 125

4 768

Saldo zahraničního obchodu

2 925

2 933

3 396

2 534

4 259

- vývoz

71 793

69 961

72 000

74 678

80 644

- dovoz

68 868

67 028

68 603

72 144

76 384

Bilance služeb

3 288

3 797

3 988

4 915

5 089

Bilance sekundárních příjmů

-567

-752

-453

-657

-580

 B. Kapitálový účet

2 353

2 523

3 613

3 877

4 765

 C. Finanční účet

724

4 666

6 379

4 935

8 309

 D.   Devizové rezervy

37 775

33 881

33 782

34 578

27 058*

* údaj k 31.3.2016

Zdroj informací:  Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH)

Pozn.: Statistické údaje č. 1 „Saldo zahraničního obchodu“ se odlišují od údajů uvedených v kapitole „2.1. Obchodní bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do MR), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají       i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly, atd.)

Od června 2014 státy EU používají statistickou metodiku BPM6, proto některé dřívější „kategorie“ jsou nahrazeny jinými (i jiným obsahem) – např. místo kategorie „Bilance běžných převodů“ se používá kategorie „Bilance sekundárních příjmů“.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Stav hrubého státního dluhu konsolidovaného: 31. 12. 2012 = 22 392,8 mld. HUF, 31. XII. 2013 = 23 085,0 mld. HUF, 31. 12. 2014 = 24 525,0 mld. HUF, 31. 12. 2015 = 25 393,9 mld. HUF (tj. 75,3 % HDP). Hrubý nekonsolidovaný státní dluh k 31. 3. 2016 činil 25 472,99 mld. HUF (předběžný údaj).

Datum

Hrubý státní dluh konsolidovaný („Maastricht“) v % HDP

Čistý dluh v % HDP

IV. Q 2010

80,9

61,1

IV. Q 2011

81,0

62,7

IV. Q 2012

78,5

69,9

IV. Q 2013

77,3

70,9

IV. Q 2014

76,2

71,8

I. Q 2015

76,8

71,6

II .Q 2015

78,8

70,3

III. Q 2015

78,0

70,1

IV. Q 2015

75,3

69,4

Zdroj: MNB, www.mnb.hu

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami

Rating HU k 29. 4. 2016(na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách): 

  • Standard and Poor's: BB+ , stabilní
  • Moody's:  Ba1 , stabilní
  • FITCH-IBCA: -  BB+ , pozitivní

 

2010

2011

2012

2013

2014

Hrubá zadluženost v devizách (mld. EUR)

92,4

84,0

73,0

64,6

62,7

Čistá zadluženost v devizách (mld. EUR)

39,3

29,7

23,7

15,7

12,2

Dluhová služba v devizách (TDS) (od r. 1995/GDP)

18,3

21,3

19,5

20,8

17,4

Novější údaje nejsou k dispozici.

Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), http://www.mnb.hu/

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Maďarské banky (rozuměj jak domácí, tak zahraniční) nebyly již za vlád premiéra Ference Gyurcsányho v letech 4. 10. 2004 – 9. 6. 2006 a 9. 6. 2006 – 20. 4. 2009 a dále premiéra Gordona Bajnaie v letech 16. 4. 2009 -  29. 5. 2010 v dobré kondici a většinou pracovaly s červenými čísly.

Po změně vlády a nástupu druhé vlády Viktora Orbána, musely být jeho vládou, pokud chtěla zabránit hrozbě hospodářského bankrotu, přijaty rázné ekonomické reformy, z nichž jednou z nich bylo od roku 2009 zavedení zvláštní tzv. „sektoriální“ nebo také „ortodoxní“ bankovní daně, která byla kalkulována na bázi bilancí bank roku 2009. Tato daň sice přinesla státnímu rozpočtu vyšší příjmy, ale znamenala současně i snížení úvěrové angažovanosti všech bank, což do značné míry a na určitou dobu zmírnilo celkový hospodářský růst země.

V této době se Maďarsko, kromě jiného, potýkalo s důsledky globální ekonomické a finanční krize ve světě a Evropě, které způsobily v roce 2008 pád kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám. Podstatné snížení kurzu HUF vedlo následně k velkým problémům v důsledku tzv. „FX“ (foreign exchange) půjček na zejména hypotéky bytů a domů, ale např. i osobních automobilů. Historie spadá do roku 2005, kdy ještě za příznivých podmínek na devizovém a bankovních trhu při stabilnímu kursu HUF vůči CHF (140/1) si téměř 500 000 maďarských domácností a korporací uzavřelo dlouholeté (10leté a víceleté) cizoměnové hypotéky na financování především bydlení, ale i jiných potřeb např. na nákupy osobních automobilů. Hlavním důvodem pro uzavírání těchto půjček byli v té době nízké úrokové sazby v CHF a víra v rychlé přijetí EUR při konstantním kursu. Po vypuknutí globální krize však došlo v roce 2008 k prudkému pádu kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám, kdy se kurs dostal až na úroveň 210 – 243 HUF/CHF, čímž se naprostá většina dlužníků dostala do nepříjemné a neřešitelné situace, která jim bránila plnit své závazky bankám. Z tohoto důvodu se do řešení a na pomoc jak domácnostem, tak bankovnímu sektoru musela vložit vláda, která, po několika letech vyjednávání, na podzim 2014 přijala dva zákony („Zákon o Konverzi devizových úvěrů“ a „Zákon o Spravedlivém bankovnictví“ (Fair banking), podle kterých musely banky převést v roce 2015 cizoměnové hypotéky na forintové za nových pro dlužníky podstatně jednodušších a příznivějších podmínek. Současně musely být klientům zpětně kompenzovány rozdily nákupnich a prodejnich kursů používanych při převodu splátek hypoték a změněny úrokové sazby.  Pro tyto konverzní operace vláda prostřednictvím Centrální banky zajistila bankám téměř 7,8 mld. EUR. V důsledku této konverze a vyrovnání se s klienty zaznamenal bankovní sektor resp. většina bank v roce 2014 jednorázovou ztrátu (kromě několika vyjímek bank, které FX půjčky nenabízely jako např. ING Bank, Commerzbank nebo K&H banky ze skupiny KBC). V předcházejících letech byla hlavním důvodem ztrát vysoká míra nesplacených úvěrů (zejména na hypotéky a developerské projekty) a bankovní daň. Nejvíce zasaženy byly banky OTP, ERSTE Bank a Raiffeisen Bank.

V době nejhorší krize došlo také k převzetí resp. odkoupení MKB banky od německé resp. bavorské banky BayernLB a rovněž BUDAPEST banky od GE Money Bank maďarským státem, čímž se ocitlo více než 50 % bankovního sektoru ve státních maďarských rukou, což byl dlouhodobě proklamovaný cíl premiéra Viktora Orbána. V té době se také např. Citibank vzdala některých aktivit jako např. privátního bankovnictví a soustředila se pouze na korporátní sektor.

Závěrem je však možné konstatovat, že oproti některým černým scénářům, že většina zahraničních bank se po ztrátách způsobených FX půjčkami a v důsledku bankovní daně z maďarského trhu stáhne, se tomu tak nestalo. Na trhu jsou i banky, které se v Maďarsku cítí komfortně jako např. belgická K&H, italská UniCredit nebo rakouská ERSTE Bank.

Předběžné hospodářské výsledky za rok 2015 hovoří o tom, že většina bank, možná téměř všechny, budou mít, po částečném vyčištění svého portfólia od problémů s FX půjčkami a NPL (non performing loans) za sebou mnohem lepší výsledky oproti roku 2014. Všechny banky však stále zatěžuje vysoká míra NLP, která dosahuje až 17 % všech poskytnutých úvěrů (pro info: v České republice dosahuje míra NLP cca 6 %). Banky budou tedy nuceny i v tomto roce pokračovat v čištění svého portfólia od NLP buď formou celých odpisů (pokud si to mohou dovolit) nebo do budoucna zanesením vysokých oprávek do účetnictví.

S ohledem na smír s regulátorem tj. Centrální bankou (resp. maďarskou vládou), která pouze částečně plní své proklamované sliby, že s lepšími hospodářskými výsledky bude postupně snižovat i úroveň bankovní daně, je možné konstatovat, že maďarský bankovní sektor, pokud nedojde k nepředvídatelným okolnostem, čeká v  roce 2016 obrat k lepšímu. Banky budou částečně očištěny a mohou se v tomto roce těšit na mírný zisk.

Za novou kapitolu maďarského bankovního sektoru lze také označit v únoru roku 2015 podepsané „Memorandum of Understanding“ (dále jen MoU) mezi finanční skupinou ERSTE Bank (třetí největší banka na maďarském trhu co do počtu poboček a aktiv v roce 2012) EBRD a maďarskou vládou. Tato dohoda obsahuje závazky a opatření maďarské vlády, která umožní oběma bankám provoz v rámci stabilního a předvidatelného rámce a zintenzivní vzájemnou spolupráci, jejímž hlavním cílem je posílení maďarského finančního a bankovního sektoru, zvýšení jeho účinnosti a ziskovost včetně zvýšení úvěrových možností pro maďarský privátní sektor a obyvatelstvo. ERSTE bank v tomto MoU nabídla jak maďarské vládě, tak bance EBRD, aby majetkově vstoupily do pobočky banky v Maďarsku tj. do ERSTE Bank Hungary Zrt, prostřednictvím nákupu menšinového vlastnického podílu ve výši 15 %. Po nutných administrativních a interních schvalovacích procesech v obou bankách, v Parlamentu HU, bankovním dohledem ECB a příslušných úřadů pro hospodářskou soutěž je dohoda o tomto majetkovém vstupu do ERSTE Banky připravena k podpisu, který se očekává v nejbližších měsících. Podle bankovního analytika Pétera Felcsutiho, bylo MoU bankami velmi příznivě přijato a po téměř roční platnosti lze konstatovat, že přineslo určité ukĺidnění v bankovním sektoru a narovnání jeho vztahu s maďarským státem, přičemž banky již nejsou, jak se vyjádřil, vnímány jako „nepřátelé státu“.

Koncem února a v průběhu března 2015 došlo v HU ke krachu 3 makléřských společností Buda-Cash, Hungária Értékpapír a společnosti Quaestor. Na základě žádosti centrální banky MNB provedl Národní vyšetřovací úřad ve všech společnostech vyšetřování, jehož závěrem bylo pozastavení činnosti, odejmutí licence a obvinění managementu, případně majitelů společností z rozsáhlého finančního podvodu. Celkové ztráty těchto makléřských domů jsou podle odhadu MNB vyšší než 315 mld. HUF (1,05 mld. EUR).

V této souvislosti a na základě relativně velmi dobrých makroekonomických výsledků v roce 2015 maďarská vláda od 1. ledna 2016 skutečně snížila bankovní daň na polovinu. Bankám s celkovými finančními zdroji pod 50 mld. HUF (l60,3 mil. EUR) zůstane sazba na úrovni 0,15 %, ale bankám nad tuto výši se sníží z 0,53 % na 0,31% a v roce 2017 se daň dále sníží až na 0,21%. Dalším podstatným ulehčením pro banky je opatření, že pro individuální finanční instituce se ohraničí daň v roce 2016 na úroveň 45 % roku 2015 a v roce 2017 a 2018 se ohraničí na úroveň zaplacené daně v roce 2016. Navíc, v zájmu podpory udržitelného hospodářského růstu, zavedla vláda prostřednictvím Centrální banky (NMB) subvence finančním institucím, které zvýší objem disponibilních úvěrů a tudíž jejich úvěrové možnosti, čímž podpoří podnikatelské aktivity firem. S cílem napomoci bankovnímu sektoru s očištěním od NPL, vláda založila společnost MARK Zrt., která bude mít úlohu konsolidační banky, jejímž úkolem bude, za určitých podmínek a disážia, odkupovat od jednotlivých bank nedobytné pohledávky. Banky budou mít na výběr ze dvou opcí, buď na nabídku přistoupí, avšak v tomto případě musí pohledávky prodat en bloc, nikoliv jednotlivé pohledávky, nebo si nedobytné pohledávky ponechají ve svém portfóliu. V tomto případě budou muset každoročně pohledávky odepisovat a tvořit ve svém účetnictví nezbytné oprávky. V případě druhé opce však budou muset také od podzimu tohoto roku adekvátně navýšit svůj kapitál. Bankovní asociace předpokládá, že většina bank této mimořádné a vyjimečné nabídky státu využije. ERSTE Bank, K&H banka a BUDAPEST banka ale oznámily, že se tohoto programu nezúčastní a budou si NPL řešit případ od případu, protože se nechtějí zbavit celého portfolia s velkým disážiem a předpokládají, že v případě řešení ad hoc na operacích vydělají. V případě ERSTE jde o hodnotu téměř 100 mld. HUF (0,32 mld. EUR).  

Po letech ztrát bankovního sektoru na maďarském trhu se zdá, že se blýská na lepší časy. V tomto roce, nejpozději v roce 2017, se očekává zlom, pokud ovšem nepřeváží rizikové faktory v důsledku migrace a uzavření hranic, které by ohrozily trh, obchod a plánované investice. Maďarský bankovní sektor se bude i nadále potýkat s několika problémy. Je to především problém velmi nízkých úrokových sazeb, v důsledku nízké základní úrokové míry, která v současné době činí 1,35 % (v průběhu roku se očekává její další snížení i pod 1 %). Na druhé straně se bankám zvyšují nároky na jejich kapitálovou vybavenost, což společně s nízkými úrokovými sazbami a snižováním úvěrové angažovanosti, v důsledku obav obyvatelstva utrácet, bankám neustále snižuje míru jejich ziskovosti. Pro zahraniční banky a jejich „business“ není maďarská ekonomika a trh příliš atraktivní, takže z hlediska střednědobých a dlouhodobých rizik budou zahraniční banky stále zvažovat, zda na trhu zůstat, pokud ovšem nemají na trhu dlouhodobé závazky a nejsou trhu historicky oddáni jako je např. ERSTE Bank.

Maďarská národní banka MNB (Magyar Nemzeti Bank, www.mnb.hu) určuje kurs deviz a valut v HU a za pomoci prostředků monetární politiky podporuje hospodářskou politiku vlády HU. 

Aktuální seznam bank najdete na linku MNB

http://alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=17&ktasearch_label=Bank&ktasearch_prev_value=17&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=72&y=16&pt_up=1. Mezi nejvýznamnější patří OTP Bank Nyrt., K&H Bank Zrt., Erste Bank Hungary Zrt., Reiffeisen Bank Zrt. a další (dle časopisu Budapest Business Journal).

Ohledně pojišťoven na maďarském trhu jsou údaje na stránkách MNB http://alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=-11&ktasearch_label=Biztos%C3%ADt%C3%B3int%C3%A9zet&ktasearch_prev_value=-11&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=67&y=11&pt_up=1. Mezi významné  pojišťovny patří Allianz Hungaria Biztosító Zrt., Generali-Providencia Biztosító Zrt., Groupama Garancia Biztosító Zrt a další.(dle časopisu Budapest Business Journal).

V HU působí Maďarská bankovní asociace, která sdružuje zde působící banky.

Informace o asociaci i bankovním prostředí v HU viz rovněž internetové stránky asociace - http://www.bankszovetseg.hu/?lang=en .

Od 1. ledna roku 2013 byla v HU zavedena i daň na finanční transakce.

Další informace k bankovnímu sektoru v HU viz rovněž maďarský úřad finančního dohledu „Hungarian Financial Supervisory Authority“ (Pénzügyi Szervezetek Állami Felügyelete – PSZÁF) - https://felugyelet.mnb.hu/en/ .

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Pozn.: Po nástupu vlády Fidesz došlo v HU v rámci reformy daňového systému k četným daňovým změnám. Pro přesné aktuální informace se proto doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad v HU či využít služby některého z profesionálních daňových poradců.

Finanční úřad HU (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal - NAV) - www.nav.gov.hu

Celostátní sdružení maďarských daňových poradců a poskytovatelů účetních služeb (Magyar Adótanácsadók és Könyvviteli Szolgáltatók Országos Egyesülete) – www.adokamara.hu

Seznam právníků, kteří se zabývají daňovým poradenstvím – např. právní fórum - http://www.jogiforum.hu/ugyved (stránky jsou i v českém jazyce)

Doporučit můžeme i firmu Accace Hungary, která je zařazena mezi firmami, které mají vazbu na ČR – jedná se o předního poskytovatele outsourcingu účetnictví a mzdové agendy, daňového a korporátního poradenství v 10 zemích střední a východní Evropy -www.accace.com

Seznam právníků - viz rovněž kapitola 6.7.

Úvod k daním v Maďarsku

Od nástupu vlády V. Orbána k moci v r. 2010 byla realizována celá řada změn daňového systému HU. Cílem má podle vlády být podpoření ekonomického růstu HU, zlepšení stavu veřejných financí a docílení poklesu rozpočtového deficitu pod maastrichtskou úroveň 3% HDP. Vláda hovoří o tom, že tíže zdanění má být přenesena od zdanění práce a podnikání ke zdanění spotřeby a obratu, i o tom, že řešení současné krize by neměli nést důchodci, pracující a rodiny s dětmi, ale primárně banky a bohaté velké firmy, které předtím vykazovaly vysoké zisky. Naopak daňová reforma měla podpořit místní malé a střední podniky. Tímto směrem se proto ubírala i mnohá opatření v daňové oblasti.

Od 1. 1. 2012 došlo v HU ke zvýšení základní sazby DPH z 25% na 27%, čímž má HU aktuálně nejvyšší sazbu DPH v EU. Předmětem daňové reformy bylo také zavedení rovné daně z příjmu fyzických osob ve výši 16 % či zavedení snížené daně z příjmů právnických osob pro menší a střední firmy ve výši 10 %, které mělo podpořit rozvoj těchto firem. Pro mini firmy existují varianty zjednodušených daní. Rovnou daň z příjmů fyzických osob dokonce vláda začlenila do ústavního zákona schváleného koncem r. 2011 (tato skutečnost byla kritizována ze strany MMF a EU). 

V roce 2013 přišel ministr hospodářství Varga se dvěma balíčky fiskálních opatření. Součástí prvního balíčku bylo zmrazení 92,9 mld. HUF ve  státním rozpočtu (odpovídá cca 0,3 % HDP). V případě potřeby deklaroval omezení financování některých velkých investičních projektů (další úspory ve výši 0,2 % HDP) a případně i připravenost dále zvýšit sektorové daně (bankovní daň, daň na dodávky energií, daň z finančních transakcí). Druhý balíček fiskálních opatření zdůvodnil nutností bezpečného udržení deficitu pod 3 % HDP a tím i trvalým vymaněním se z EDP. Opatření platná od 1. 8. 2013 měla přinést do rozpočtu podle odhadů cca 120-130 mld. HUF. Spočívala ve zvýšení daně z finančních transakcí, v jednorázové dani uvalené na banky, zvýšení daně z telefonických hovorů i SMS, vyšší dani na kapitálové výnosy z úroků a ve zvýšení důlních poplatků. Podle některých kritických hlasů byl balíček snahou vlády získat na podzim prostředky do rozpočtu pro předvolební výdaje před jarními parlamentními volbami. Navíc dále podlamoval transparentnost ekonomického prostředí HU a tím důvěru investorů.

Opatření od 1.8.2013:

- Zvýšení „transakčního poplatku“ kdy se u placení kreditní, debetní kartou bezhotovostních převodů zvýšila hranice poplatku ze 2 ‰ na 3 ‰, u výběru v hotovosti se zvyšuje z 3 ‰  na 6 ‰, přičemž u výběru v hotovosti se ruší horní hranice 6 000 HUF a nyní je bez omezení.

- Za vázané (termínované vklady) a další specifikované transakce se, kromě zdanění úroků ve výši 16 % platí tzv. „zdravotní příspěvek“ ve výši 6 % z úrokových příjmů. Z tohoto poplatku jsou osvobozeny pouze dlouholeté termínované vklady, investiční účty a spořící důchodové účty. Rovněž mimořádné příjmy z důvodů kursových změn nepodléhají tomuto poplatku.

- Zvýšila se tzv. „telekomunikační daň“ pro právnické osoby ze 2 HUF na 3 HUF včetně SMS zpráv. Maximální výše telekomunikační daně se zvýšila z úrovně 2 500 HUF na 5 000 HUF pro každé samostatné telefonní číslo. Daň pro soukromé osoby se nezvýšila.

- Nově se zavedla tzv. „hospodská daň“, která umožnila místním samosprávám v centru Budapešti, které se nacházejí výhradně na území pod ochranou UNESCO, cestou vyhlášky vybírat tuto daň u podniků, které jsou otevřeny celou noc až do 6.00 hodin ráno. Poplatek se nazývá „dozorčí“  a činí 20 HUF/osobu dle velikosti podniku.

- Od 15.8.2014 se platí tzv. „daně z reklamy. Ve smyslu právní normy mediální podniky, nakladatelství, provozovatelé reklamních nosičů na otevřených prostranstvích a ti, kteří zveřejňují reklamy na internetu, budou muset platit daň z příjmů z reklamy, ale také nákladů na vlastní reklamu.
Podle přijatého zákona je klíč zdanění závislý na výši příjmů z reklamy. Při příjmu do 500 milionů forintů ( cca 1,65 milionů eur) bude nulová sazba, odstupňována je až  do příjmu nad 20 miliard forintů (cca 66 milionů eur), kdy činí 40 %. Informace v angličtině např. na http://www.rsmdtm.hu/advertisement-tax .

V říjnu 2013 Parlament schválil následující daňové zákony na rok 2014: Celkově se dá říct, že přineslo výhodné změny pro podnikatele.

- rodinné zdanění

- malé změny v dani z příjmu osob (např. zpřísnění systému kafeterie)

- daňové zvýhodnění pro podnikání (např. daňové zvýhodnění na úvěry investic se zvýšily ze 40 na 60 %)

- daň sociálního příspěvku

- účet z restaurace bez DPH – uznává se, pokud je placeno bankovní kartou (u podnikání) a má k dispozici stvrzenku

- zákon o poplatcích

- malé změny v příspěvku na sociální zabezpečení

Zákon o státním rozpočtu na rok 2015:

Tři hlavní pilíře současného daňového režimu jsou zachovány i v roce 2015 - tj. podpora rodin, nízké zdanění malých a středních podniků (SME´s) a tzv. „sektorové daně“. Pro nové daňové zákony je charakteristické méně úlev a výjimek, zpřísnění a někde modifikace ve směru k posílení byrokracie. Vláda před hlasováním před poslanci zdůraznila, že se soustřeďuje na postupný odklon od zdaňování příjmů na zdaňování spotřeby stejně jako daní, které slouží účelům ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Nový daňový balíček je předkládán na základě skutečnosti, že se dosavadní fiskální a daňový systém vládě vyplatil a zaručuje finanční stabilitu, sociální jistoty obyvatel a hospodářský růst Maďarska. Základní princip daňového režimu, kterým se postupně snižuje zdanění práce v zájmu zajištění hospodářského růstu země se proto nemění.

Mezi hlavní změny je možno uvést:

-           u „daně z reklamy“  je zvýšen nejvyšší daňový klíč (u ročního příjmu nad 20 miliard HUF) z dosavadních 40 % na 50 %. Centrální databázi uhrazených daní, která spadá pod dohled daňového úřadu (NAV), se tak může v budoucnu podařit jeho snaha, s odvoláním na mezinárodní dohody, zdaňovat i velké zahraniční sociální sítě jako je např. Google nebo Facebook;

-           zvýšení poplatku tzv. „food inspection fee“ (poplatek za inspekce potravin). V případě největších obchodních řetězců se zvýšil až na šedesátinásobek dřívější výše poplatku. Nově se zavedlo několik pásem daně od 0 % u ročního čistého obratu do 500 milionů HUF až po 6 % u obratu nad 300 miliard HUF;

-           zákon zakazuje stavby nových hypermarketů a supermarketů v lokalitách tzv. „World Heritage“ a pokud již v těchto lokalitách existují, musí být uzavřeny nejpozději k 1. lednu 2018;

-           velkoobchodní potravinářské řetězce jsou, podle nového zákona, nuceny ukončit svou činnost pokud nebudou ziskové po dobu dvou, po sobě jdoucích let, při obratu min. 50 mld. HUF. Platí u společností, které realizují více než 50 % příjmů z rychloobrátkového zboží;

-           Tzv. „kafeterie“: Do částky 200 tisíc HUF se prakticky nic nemění tj. sazba 35,7%, v rozmezí 200 - 450 tisíc HUF nezměněné daňové zatížení pouze v případě karty SZÉP. Nad 450 tisíc HUF výše daně bude 51 %;

-           o zavedení internetové daně, vzhledem k masovým protestům, hlasováno vůbec nebylo, neboť návrh na zavedení vláda ještě před hlasováním návrh stáhla;

-           i nadále zůstává v platnosti rovná daň z příjmu osob (16%);

-           nemění se ani daň z příjmu právnických osob (10 % u výše daňového základu do 500 milionů HUF, nad tuto hranici je daň 19%); 

-           daňová úleva pro nová manželství (max. 5 000 HUF/měsíčně nejpozději do získání nároku na rodinnou daňovou úlevu), pokud jde alespoň u jednoho partnera o první sňatek; 

-           měsíční daňová úleva rodinám s dvěma dětmi bude od roku 2016 zvyšována každý rok

o 2500 HUF, takže v roce 2019 dosáhne výše 20 000 HUF, tj. dvojnásobku nynější částky); 

-           zdanění investičních fondů (0,05 % daňového základu), do nichž kvůli nízkým úrokům často „utíkaly“ vklady, se od nynějška vztahuje, i na v Maďarsku působící zahraniční investiční fondy; 

-           původně jen pro úvěrové instituce plánované daňové refundace (max. do 5 miliard HUF) kvůli ruským odvetným opatřením na sankce EU budou „sektorově neutrální“; 

-           místo dosavadních transakčních poplatků z jednotlivých bankovních operací zaveden roční poplatek za operace s bankovními kartami (800 HUF u tradičních, 500 HUF u bezkontaktních platebních karet); 

-           zavedení kontrolního elektronického systému silniční přepravy zboží (sledování pohybu zboží, který má zabránit daňovým úniků předem nenahlášeného zboží; možnost pokutování daňovým úřadem za nedodržení příslušných předpisů) – tzv. EKÁER – více informací v češtině viz https://ekaer.nav.gov.hu/articles/view/informace

-           zpřísnění pravidel přiznání DPH. U obratu, který překročí určitou hranici, nahrazení ročního přiznávání DPH čtvrtletním, resp. povinnost nových firem přiznávat DPH měsíčně; 

-           snížení DPH u hovězího dobytka, ovcí a koz z 27 % na 5 % (vztahuje se pouze na chovatele a zpracovatele, netýká se tedy konečných cen pro spotřebitele); 

-           kvůli tlaku EU modifikován zákon o domácím pálení tzv. „pálinek“ (kořalek). Soukromé domácí pálení bez daně je nyní omezeno, z nynější hranice 200 litrů na 50 litrů/ročně. Daňové úlevy mohou využívat jen pěstitelé ovoce, zrušeno nezdanění pálení a zavedeno zdanění u pálení na objednávku v soukromých palírnách od roku 2015 za 1 litr pálenky s obsahem alkoholu 50 % spotřební daň 1670 HUF, tj. 50 % normální spotřební daně z alkoholických nápojů; u domácího pálení roční daň 1000 HUF za každý litr alkoholu); 

-           zavedena tzv. “health tax“ (zdravotní daň) na nezdravé potraviny a alkoholické nápoje (HUF 30 pod 5 % alkoholu, 100 HUF na obsah 5 – 15 %, 300 HUF na obsah 15 – 25 %, 500 HUF na obsah 25 – 35 %, 900 HUF na obsah 45 % a výše); 

-           v případě velkoobchodu s alkoholickými nápoji, piva, vína, sektů a dalších alkoholických produktů se zavádedla jednotná roční výše záruky za spotřební daň 150 milionů HUF; 

-           tzv. “environmental tax“ (daň pro životní prostředí) se rozšířila o mýdla, šampóny a ostatní hygienické výrobky; 

-           z okruhu daní z výrobků zatížených, cukr obsahujících produktů jsou vyňaty ty, jež mají obsah medu alespoň 20 % a jejichž obsah cukru přitom nepřekračuje 40 %; 

-           okruh „ekologickou daní“ zatížených výrobků doplněn o některé umělohmotné a chemické výrobky (např. umělé květiny, hygienické a kosmetické přípravky, kancelářský papír), přičemž zrušena daň z řemeslných výrobků u malých firem a drobných soukromých výrobců; 

-           rozšířen daňový operační prostor obecních samospráv, které tak od roku 2015 mohou zavádět (pokud jim to zákon přímo nezakazuje a pokud daňovým subjektem obecní daně není organizace či podnikatel) i více obecních daní (např. daň z půdy); 

-           po roce 2017 bude zrušeno nezdanění celoživotních pojistek; 

-           rozšíření tzv. „obráceného zdanění u DPH“ na výpůjčku pracovní síly a na agentury zprostředkující studentské brigády (roční únik DPH v těchto oblastech činil 30 - 35 miliard HUF).

Viz informaci na stránkách Ministerstva národního hospodářství HU - http://www.kormany.hu/en/ministry-for-national-economy

Schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2016

V polovině května 2015 předložil ministr hospodářství Mihály Varga  jménem maďarské vlády Parlamentu HU návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016. Na mimořádném zasedání Parlamentu dne 23. 6. 2015 byl tento návrh přijat (119 hlasů pro a 63 proti). Podle vládních stran zůstane více peněz rodinám, podle kritiky opozice se Maďarsko stane ještě nespravedlivějším státem, protože podle ní vláda dá více bohatým a peníze utrácí na nesmyslné prestižní investice, zatímco méně peněz dá chudým a do vzdělávání a zdravotnictví. Na straně příjmů centrálního podsystému je 15 800 mld. HUF, na straně výdajů 16 562 mld. HUF, deficit je určen ve výši 762 mld. HUF (což je o více než 100 mld. HUF méně než v plánu na rok 2015).

Na rok 2016 vláda počítá s 2,5 % ekonomickým růstem, 2 % rozpočtovým deficitem, 74 % veřejným dluhem (tj. snížení o 1 % HDP) a 1,6 % inflací. Dalším velkým skokem rozpočtu na rok 2016 je opětovné oddálení snížení korporačních daní (momentálně je dvou pásmové). Jedno pásmové bude až od roku 2020 (původně to mělo být již od roku 2015).

Daň z příjmů se sníží z 16 % na 15 % a rozšíří se daňové úlevy pro rodiny (rodiny s 2 dětmi dostanou místo 10 000 HUF na dítě 12 500 HUF na dítě, což se postupně bude zvyšovat na dvojnásobek až do roku 2019). Podíl daní spojených se spotřebou i v příštím roce bude růst - vláda počítá s příjmem ve výši 4 611,7 mld. HUF (což je o 215 mld. HUF více než předpoklad na rok 2015), protože v sektoru služeb se ve značné míře rozšíří povinné používání online pokladen. Příjem z DPH se zvýší o 179,5 mld. HUF.

Od 1. 1. 2016 se DPH vepřového masa sníží na 5 %, čímž u firem zůstane 25 mld. HUF. Vláda počítá se zvláštní daní peněžních organizací ve výši 79,2 mld. HUF, což je o 65 mld. HUF méně než v roce 2015. V případě zvláštních daní telekomunikačního sektoru nedojde k podstatnému snížení. Důchody se zvýší ve stejné míře jako inflace – tj. o 1,6 % (naproti tomu monetární banka očekává 2,6 % inflaci). Samosprávy dostanou o 9,4 mld. HUF více, aby mohly financovat stravování dětí zdarma. Na první stupni škol budou učebnice zdarma, na 2. stupni je možno zažádat o to, aby byly zdarma, pokud tomu budou odpovídat se majetkové poměry rodiny. V roce 2016 bude pokračovat zvyšování mezd pedagogů, od září dostanou 10% zvýšení. Vedle toho se i zvýší platy příslušníků pořádkových sil (v roce 2015 od července o 50 %, od roku 2016 o 5 %).

Ministr Varga řekl, že ve státním rozpočtu jsou odpovídající rezervy. Vedle všeobecné rezervy ve výši 100 mld. HUF od roku 2016 zavedou pojem tzv. rezervy kapitol rozpočtu, což bude celkem 35 mld. HUF, k té se ministerstva dostanou od října, pokud nebude potřeba ji využít k dosažení deficitního cíle. Vedle toho je ve státním rozpočtu i rezerva na ochranu státu, která činí 70 mld. HUF. Všechny tyto změny umožnily vládě dosažení svých politických cílů. Snížením daní ve státním rozpočtu zůstane v hospodářství 230 mld. HUF, z toho polovinu tvoří snížení daně z příjmu osob na 15% i snížení bankovních daní (70 mld.  HUF). Vyšší položku než snížení daní tvoří rozšíření investic (na vládní investice placené vládou bude v roce 2016 použito 570 mld. HUF, což je o 370 mld. HUF více než v roce 2015). Vláda zahájí nový, samostatně financovaný investiční program, aby bylo možno kompenzovat dopad oslabení toku peněžních prostředků z  EU.

Návrh státního rozpočtu Maďarska na rok 2017 a návrh na daňové úpravy

V dubnu 2016 předložil ministr hospodářství Mihály Varga (MV) předsedovi Legislativního výboru Parlamentu HU návrh státního rozpočtu na rok 2017. Vláda v návrhu rozpočtu počítá s ekonomickým růstem ve výši 3,1 % a deficitem ve výši 2,4 %. Podle vyjádření MV počítá rozpočet s dalším poklesem veřejného dluhu a cílem vlády z dlouhodobého hlediska je i nadále vyrovnaný rozpočet. Rozpočet v sobě zahrnuje 170 mld. HUF (0,55 mld. EUR) rezerv na tzv. „mimořádná vládní opatření“ a rovněž požadavek na jednotlivé ministry kabinetu, aby zmrazily 1 % kapitoly svého rozpočtu jako „stabilizační rezervu“ pro případnou naléhavou potřebu během roku. Celkově toto zmražení všech kapitol obnáší 35 mld. HUF (0,113 mld. EUR). Příjmy rozpočtu počítají také s určitým navýšením v důsledku nedávno zavedené korporátní daně na příjmy generované v zahraničí. 

Státní rozpočet předpokládá celkové příjmy ve výši 17,374.9 mld. HUF (56 mld. EUR) a výdaje 18,541.3 HUF (59,8 mld. EUR), což představuje deficit ve výši 1,166,4 mld. HUF (3,8 mld. EUR). Deficit roku 2017 se tak předpokládá o něco vyšší než v roce 2016, kdy obnášel 761,6 mld. HUF (2,45 mĺd. EUR). Rozpočet je založen na třech základních pilířích. První pilíř pro výdaje a příjmy, druhý pro financování rozvojových projektů a třetí pro rozvojové projekty financované z fondů EU. Poprvé v historii bude mít maďarská vláda, na základě nedávného souhlasu parlamentu, možnost přerozdělovat finanční prostředky z jednotlivých kapitol podle vlastního uvážení, bez souhlasu parlamentu, pokud se bude držet celkové schválené výše rozpočtu. Prakticky všechny kapitoly rozpočtu mají v letošním rozpočtu vyšší finanční stropy. O 270 mld. HUF (0,87 mld. EUR) více než v tomto roce se počítá pro školství a vzdělávání, o 211 mld. HUF (0,68 mld. EUR) pro bytovou výstavbu, o 160 mld. HUF (0,54 mld. EUR) pro zdravotnictví, o 155 mld. HUF (0,5 mld. EUR) pro zdravotní zabezpečení a zvláštní sociální výdaje, o 66 mld. HUF (0,21 mld. EUR) pro kulturu, o 26 mld. HUF (0,083 mld. EUR) pro rezort spravedlnosti, o 5 mld. HUF (0,016 mld. EUR) pro místní samosprávy, o 51 mld. HUF (0,16 mld. EUR) pro obranu a 10 mld. HUF (0,032 mld. EUR) pro zahraniční službu. Rozpočet dále počítá s určitou rezervou pro navýšení penzí v souladu s vývojem inflace, která se však má v roce 2017 pohybovat kolem 1%. 

Vláda v návrhu rozpočtu již počítá s úpravami příjmů v důsledku snížení DPH v rámci tzv. „vládního jarního daňového balíčku“. Například snížení DPH u čerstvého mléka, vajec a drůbeže z 27 % na 5 % (u trvanlivého mléka zůstává daň ve výši 27 %), u restauračních a internetových služeb na 19 % s tím, že za dva roky se dále sníží na 5 % spolu se snížením DPH na nealkoholické nápoje tj. limonád a podobných výrobků. Daň z příjmu fyzických osob zůstává na stejné úrovni 15 %, což je jedno z nejnižších zdanění osobních příjmů v Evropě. Předpokládá se, že snížením DPH se sníží příjmy státního rozpočtu asi o 31,5 mld. HUF (0,102 mld. EUR). V rámci daňového balíčku dojde rovněž ke změnám v daňovém systému spotřebních daní. Zákon o spotřební dani se podstatně zjednoduší, neboť počet stran se zmenší ze 150 na 65. Vláda by rovněž chtěla změnit spotřební daň u pohonných hmot, a to tak, že by je ráda vázala na ceny Brent ropy na světovém trhu. Znamenalo by to, že pokud by cena ropy klesla pod 40 nebo 50 USD/barel, zvýšila by se daň o 10 HUF (0,032 centů) u dieselu a 5 HUF (0,016 centů) u benzínu. Z tohoto opatření by se zvýšil rozpočet o 20 mld. HUF (0,064 mld. EUR) mimořádných příjmů, které by byly použity na rekonstrukce vedlejších silnic. Vláda chce rovněž zavést systém tzv. „Vybílení hospodářství“, které zahrnuje povinnost používání online kas a uzavřenější EKÁER systém (vybírání daní), kdy bude potřeba předložit položkové vyúčtování DPH již od 100 000 HUF (323 EUR), aby se odstranilo podvádění s DPH. Částečně se má změnit i zdanění malých podnikání v pozitivním slova smyslu například dojde k: 

-          odstranění horní hranice investičních daňových slev pro SME´s

-          opatření na podporu mobility pracovních sil při dojíždění do práce z dálky se sazba nezdaněné náhrady zvýší z 9 na 15 HUF/km (0,029 na 0,048 centů)

-          daňové úlevě při rekonstrukci ubytoven pro pracovníky

-          příspěvek na bydlení bude bez daně do 40 % min. platu

-          změně ve prospěch malých a středních podniků, pokud si nebudou moci snížit daňový základ, budou moci náklady odečíst do výše 50 % z daně ze sociálního zabezpečení. 

Například zboží podléhající spotřební dani bude od nynějška i e-cigareta, protože podle názoru Ministerstva hospodářství HU, jsou tyto cigarety stejně škodlivé pro zdraví jako ostatní. Do konce roku 2017 se zvýší ve třech etapách spotřební daň u tabákových výrobků o 29 %, první zvýšení přijde již v září 2016 (u krabičky cigaret se může cena zvýšit o 200 – 300 HUF (0,65 – 0,97 centů). 

V současné době probíhá o návrh státního rozpočtu debata v parlamentních výborech. Připomínky a návrhy úprav se začnou projednávat na půdě parlamentu 9. května 2016. Konečné hlasování o rozpočtu se plánuje na 13. června 2016. 

Současně s návrhem státního rozpočtu na rok 2017 ministr Varga oznámil, že vláda navrhuje upravit rozpočet letošního roku o 500 mld. HUF (1,612 mld. EUR) na straně výdajů při zachování výše plánovaného deficitu.  Z těchto peněz půjde 107 mld. HUF (0,35 mld. EUR) pro sektor školství a vzdělávání, 50 mld. HUF (0,162 mld. EUR) na tzv. „Program modernizace měst“ a dalších 50 mld. HUF (0,162 mld. EUR) na bytovou výstavbu. Obecní samosprávy, které dříve neobdržely žádné finanční prostředky od státu na pokrytí svých dluhů, obdrží nyní celkem 12,2 mld. HUF (0,039 mld. EUR). Dále bude navýšena položka „mimořádné rezervy“ ze 100 na 130 mld. HUF (0,42 mld. EUR). 

B. DPH

Výše DPH se nemění, avšak současná snížená 5% sazba u prasat a prasnic se rozšířila na skot, ovce, kozy a rovněž na maso z nich. Dosavadní zkušenosti totiž, podle ministra Vargy, prokázaly, že opatření značně redukovalo černý obchod. DPH u masných výrobků zůstává i nadále na úrovni 27 % DPH. Jako nové opatření k zabránění daňových únikům u DPH byl zaveden přísnější monitoring. Od roku 2015 musí všechny firmy s obratem od 1 mil. HUF DPH (cca 90 900 CZK) hlásit veškeré transakce daňovému úřadu. Doposud toto opatření pro firmy platilo až od obratu 2 mil. HUF DPH (cca 181 800 CZK). Navíc nově založené společnosti budou muset hlásit své závazky DPH daňovému úřadu průběžně každý měsíc.  

C. Daň z příjmu fyzických a právnických osob a podnikatelů 

Sazba DPH u korporátní sféry se nemění, zůstává na úrovni 19 % u velkých firem (nad 500 mil. HUF (cca 46 mil. CZK) a 10 % u středních a malých podniků (do 500 mil. HUF). Cílem vlády je však jednotná plochá daň pro korporátní sféru. Stejně tak se nemění dosavadní zdanění příjmů fyzických osob ve výši 16 %. Novinkou je, že místní samosprávy jsou od nového zákona zplnomocněny zavádět ve svých regionech daně ve všech případech tam, kde stát nezavedl žádnou daňovou zátěž. 

Obecný přehled daní v HU

Daňový systém Maďarska zahrnuje: 

- daň z příjmů právnických osob (társasági adó), daň z příjmů fyzických osob (személyi jövedelemadó), daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA), zjednodušená podnikatelská daň (egyszerűsített vállalkozói adó - EVA),  daň sociálního příspěvku (szociális hozzájárulási adó), bankovní daň, speciální přechodné sektorové daně, spotřební daně, daň z provozu motorových vozidel (gépjárműadó), nehodová daň, registrační daň motorového vozidla (gépjármű-regisztrációs adó), daň energetická atd.

Daně z příjmů

Daň z příjmů právnických osob 

Daň z příjmů právnických osob (társasági adó) činí 19 % pro firmy dosahující daňový základ přes 500 mil. HUF. Pro menší firmy do daňového základu 500 mil. HUF byla ode dne 1.1.2011 snížena sazba daně na 10%, čímž chtěla vláda podpořit rozvoj malého a středního podnikání. Vztahuje se i na soukromé podnikatele, kteří platí daň podle daně z příjmu podnikatelů. 

Zjednodušená podnikatelská daň (EVA) - daň z příjmu právnických osob určená pro menší firmy. Daň měla snížit firmám jejich výdaje a administrativu a systém byl nastaven pro ty právnické osoby, jejichž roční celkový příjem v daňovém roce nepřekročil hranici 25 milionů forintů. 

Daně pro malé firmy 

– odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – společnost může neomezeně odečíst -  Položková daň fakturu od plátce položkové daně;

- „kiva“ – daň malých podnikatelů – odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – vyplatí se v případě max. 25 zaměstnanců, příjmu 500 mil. HUF a většího mzdového nákladu,

- „eva“ – daň podnikatelů – odsouhlaseno dne 24. 9. 2012 – vyplatí se v případě max. 30 mil. HUF brutto příjmu, nic se nedá zaúčtovat do nákladu. 

Daň z příjmů fyzických osob 

Od 11. 1. 2013 byla zavedena rovná jednopásmová daň z příjmu fyzických osob ve výši 16 % z hrubé mzdy. Od 1. 1. 2016 je 15 %. 

Výše důchodového příspěvku odváděného zaměstnavatelem je 10 %. 

Od ledna 2012 hradí zaměstnavatel kromě zdravotního a důchodového pojištění také sociální daň ve výši 27%, která vystřídala sociální příspěvek. Vznikla snížením odvodů na zdravotní o 3 % a důchodové pojištění o 24 % (tyto částky byly vyvedeny ze systému a sjednoceny do výše uvedené sociální daně). 

Dále došlo ke zvýšení povinného příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení a trh pracovní síly ze 7,5 na 8,5 %. 

Zůstal zachován dosavadní systém podpory rodin s dětmi v podobě rodinných zvýhodnění (rodinné zdanění lze uplatnit již po 1 dítěti) a také různé možnosti mimoplatových výhod poskytovaných zaměstnavatelem. Funguje systém stravenek. 

Daň z přidané hodnoty - DPH (általános forgalmi adó - ÁFA) 

V platnosti jsou tři daňová pásma DPH. Od 1. 1. 2012 je základní sazba 27 %, redukovaná sazba 18 % (týká se například hotelů a základních potravin), nízká sazba 5 % (týká se např. léků či knih). Základní sazba 27 % je jednou z nejvyšších sazeb v EU. 

Spotřební daň -  výše nejdůležitějších spotřebních daní viz rovněž –

http://jovedekiado.hu/news/view/jovedeki-ado-valtozasok-2010-tol . 

Daň energetická - účelem je eliminovat škody na životním prostředí způsobené hospodařením s energiemi a také stimulovat lepší hospodaření se zemním plynem a elektrickou energií. 

Ekologické poplatky - jsoustanovovány v případě importu vyjmenovaných výrobků dle zákona LVI. z roku 1995 ve smyslu jeho pozdějších modifikací (poslední z roku 2005 a to nezávisle na celní hodnotě zboží a přímo úměrně jeho hmotnosti. 

Od 1.1.2012 vstoupila v platnost daň na obalové materiály placená výrobci a distributory obalových materiálů. 

Některé další změny daňového systému realizované vládou Viktora Orbána:  

Bankovní daň – mimořádná daň finančních institucí, kterou zavedla vláda Viktora Orbána přes protesty bank i kritiku ze strany MMF. Její platnost byla původně plánována na 3 roky. Ministr hospodářství Varga oznámil dne 21. 4. 2015 snížení bankovní daně na 0,31 % z objemu aktiv (z 0,53 %). 

Přechodné krizové daně - sektorové daně v rozsahu 1-6 % z obratu byly zavedeny pro oblast telekomunikací, energetiky a obchodu (obchodních sítí) rámci 2. akčního plánu vlády za účelem získání dalších prostředků do rozpočtu. Daně, které podle původních informací měly být zavedeny na dobu tří let, postihly především velké zahraniční firmy. 

Daň 98 % z odstupného – soukromé osoby zaměstnané ve státní sféře jsou podle příslušného zákona povinny zaplatit daň z odstupného, a to 98 % z částky, která přesahuje 2 mil. HUF. 

Daň z hazardu - činí 500.000 HUF měsíčně.  Od 1. 1. 2012 byl zdaněn také online herní byznys, který byl zároveň omezen na karetní hry a dostihy. Herní daň činila dalších 20 % ze zisku. Na návrh vlády byla dne 2. října 2012 parlamentem schválena modifikace zákona č. XXXIV  z r. 1991 o organizování hazardních her – čímž vláda podstatně omezila možnost provozování výherních automatů v HU. 

Nehodová daň - v listopadu 2011 odhlasoval parlament zavedení této daně pro majitele aut, jejíž sazba odpovídá 30 % z povinného pojištění vozu. 

Daň na nezdravé věci (Chips tax) - zdanění nezdravých potravin.

Hlavní daňové změny v Maďarsku platné od 1. ledna 2016:

1. Jednotná daň z příjmu fyzických osob se snižuje ze 16 % na 15 %. 

V této souvislosti došlo rovněž k přehodnocení v oblasti daňových výhod pro rodiny a první manželství. U zvýhodněných rodin se zvyšuje míra zvýhodnění tím způsobem, že se, v případě 2 vyživovaných rodinných příslušníků ve čtyřech letech postupně zvýší zvýhodnění až o 10 tisíc HUF na částku 20 000 HUF, neboli v případě dvou dětí v roce 2016 bude částka zvýhodnění rodin měsíčně činit 12 500 HUF, rodiče tedy ušetří 25 000 HUF/měsíčně.  Vláda tak postupně zvýší zvýhodnění rodin s 2 dětmi do roku 2019 až dvojnásobně. Od roku 2016 se v případě jednoho dítěte sníží daňový základ o 66 670 HUF, v případě 2 dětí o 83 330 HUF a v případě 3 dětí o 220 000 HUF. 

Zvýhodnění prvních manželství platí od roku 2015. Jde o manželství, která jsou uzavřená po 31. 12. 2014. Toto zvýhodnění mohou využívat manželé v případě, že alespoň pro jednoho se jedná o první manželství. Daňový základ se nově může snížit o 31 250 HUF po dobu 24 měsíců od následujícího měsíce po sňatku.  Tím se může snížit částka daně o 5000 HUF měsíčně po dobu 2 let, dokud manželství bude bezdětné. Tím manželé uspoří 120 000 HUF. Pokud dojde k těhotenství od 91. dne těhotenství může rodina zažádat o vyšší rodinné zvýhodnění a toto už nebudou využívat. 

Opatření 10 + 10 mil. HUF: Mění se rovněž zvýhodnění pro vytvoření domova rodin tím způsobem, že pokud se mladí manželé (alespoň jeden musí být mladší čtyřiceti let) zavážou a splní podmínku, že budou mít 3 děti do 10 let, dostanou od státu nevratnou pomoc ve výši 10 mil. HUF a půjčku v hodnotě 10 mil. HUF s 3 % úvěrem (půjčka není povinná) na nákup nového bytu nebo stavbu nového domu. Podmínkou je, že oba rodiče musí mít alespoň půl roku stabilní pracovní místo a musí mít čistý trestní rejstřík.  Zvýhodnění 10+10 bude platné jen na nové byty a domy, které nemohou být menší než 60 m2 (v případě bytu) resp. 90 m2 (v případě domu). Byty a domy těchto velikostí jsou k dispozici pouze na okrajích měst či v aglomeracích, takže tento program pravděpodobně zvrátí proces posledních let a mladí lidé se opět budou stěhovat na okraj měst. Pokud se manželé zavážou, že budou mít 2 děti, tak jejich nevratná půjčka bude ve výši pouze 2,6 mil. HUF. Pokud se někomu nepodaří zplodit (nebo adoptovat) do dané doby děti, musí celou sumu vrátit. Ti, kteří koupí použitý byt či použitý dům, budou také moci využití zvýhodnění pro vytvoření nového domova, ale částka bude menší (v případě 1 dítěte 600 tis. HUF, 2 dětí 1,430 mil. HU, 3 dětí 2,2 mil. HUF, 4 a více dětí 2,75 mil. HUF).

2. Daň z úroků:  se snižuje od 1. 1. 2016 z 16 % na      15 %. 

3. Sociální pojištění:  Příspěvek na zdravotní pojištění se zvyšuje z částky 6 930 HUF na 7 050 HUF měsíčně. 

4. DPH:

-          DPH u výsekového vepřového masa se snižuje z 27 % na 5 % (v případě vepřových jater, plic slaniny zůstává 27 %). Cílem je snížit černý trh a pomoc nízkopříjmovým skupinám obyvatel

-          DPH u nových bytů/domů se snižuje z 27 % na 5 %. Opatření se týká výstavby bloků domů s obytnými byty nepřesahující 150 m2 nebo samostatných domů do 300 m2 užitné plochy. Cílem je podpořit výstavbu nových bytů a domů a předpokládá se, že v příštím roce bude postaveno 3 – 5 000 nových bytů a 8 – 9 000 nových domů.

-          Na základě změny definice veřejných darů pro vzdělávací instituce, pro provádění jejich základních úkolů, neboli výrobky či služby určené na podporu jejich činnosti určené ve stanovách budou od 2016 bez DPH. 

5. Změna místní daně z podnikání: Změna zákona č. C z roku 1990 „O místních daních“ umožňuje, aby v nařízení samospráv bylo poskytnuto daňové zvýhodnění podnikatele provádějícího činnost domácích lékařů, zubařů nebo sociálních pracovnic, jejichž celkový příjem pochází nejméně z 80 % z činnosti poskytování základní péče rodinných lékařů, dětských lékařů nebo zubařů a jejichž daňový základ nepřesáhne 10 milionů HUF. 

6. Změna daně z příjmů právnických osob (társasági adó) a daň z dividend (osztalék adó)

Vedle zákona daně z příjmu právnických osob a daně z dividend zavede zvýhodnění růstového daňového úvěru, který je možno uplatnit už i na daňový rok 2015. Podle nového ustanovení daňovou zálohu/daň části výsledku daňového roku před zdaněním, překračující výsledek předcházejícího daňového roku před zdaněním (růstový daňový úvěr) je nutno zaplatit v následujících dvou daňových letech, což zlepšuje likviditu podnikání (firem) využívajících tuto úlevu. Pro toto však zákon stanoví přísné podmínky. 

7. Bankovní daň se sníží: V prosinci 2015 Maďarská vláda předložila návrh zákona, který snižuje bankovní daň v následujících letech. Pro banky s aktivy nad 50 mld. HUF by sazba daně měla být 0,24 % v roce 2016 a 0,21 % v letech 2017 a 2018. V roce 2015 banky platily 0,53 % z objemu aktiv. Dolní klíč zůstává beze změny – tj. do 50 miliard forintů 0,15 %. Základ daně pro rok 2016 je suma revidované rozvahy z roku 2009 (celková výše aktiv k 31. 12. 2009). 

8. Daň z hazardních her: 3 % z herní daně je povinnost použít na ochranu hráčů a dobročinné účely. 

9. Daň z inženýrských sítí: Podle novely zákona o sektorových daních od roku 2016 v případě inženýrských (komunálních) sítí na nových trasách vzniká daňová povinnost ne od prvního dne následujícího roku uvedení do provozu, ale od prvního dne šestého roku od skutečného použití, neboli 5 let není třeba platit daň a to bez ohledu na místo a typ vedení sítě. 

10.  Zdražuje se pálení domácí pálenky: Místo poplatku 1 000 HUF/rok bude zájemce muset koupit destilační daňovou známku 700 HUF/litr od Národního daňového úřadu (NAV) a to dříve, než začne pálit. Nejméně je možno koupit 5 známek, ale v jednom roce max. 86 známek. 

11. Minimální mzda: Zvyšuje se hrubá min. mzda na 111 000 HUF (355 EUR)/měsíc pro nekvalifikované pracovníky a zaručená resp. garantovaná minimální mzda se zvyšuje na 129 000 HUF (416 EUR) v závislosti na vzdělání a praxi. 

12. Důchody (starobní, vdovský atd.): se zvyšují od 1. 1. 2016 o 1,6 % tj. v průměru o 24 000 HUF (76 EUR). Zvýšení se týká celkem 2,6 mil. starobních důchodců. Po zvýšení bude činit průměrný důchod 120 825 HU (390 EUR). Vláda rovněž umožňuje ženám po 40 odpracovaných let odchod do důchodu. 

13. Elektromobily: osvobozeny ze silniční daně, poplatků za registraci eventuálně dalších jiných poplatků.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: