Maďarsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace viz rovněž Statistický úřad Maďarska.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Maďarsko (Magyarország, Hungary) – od 1. 1. 2012 (předchozí název Maďarská republika / Magyar Köztársaság / Republic of Hungary  byl změněn v důsledku přijetí nové ústavy Maďarska platné od 1. 1. 2012)
(pozn.: dále používána zkratka HU)  

Složení vlády

 

(poslední aktualizace ke květnu 2018; aktuální informace viz rovněž internetové stránky následujících maďarských institucí)
• Aktuální informace:
• Úřad prezidenta – www.keh.hu
• Parlament – www.parlament.hu, www.mkogy.hu
• Úřad vlády – www.kormany.hu/en 


Současným prezidentem HU je od 10. 5. 2012 János Áder. Ministerským předsedou se již počtvrté stal Viktor Orbán (Fidesz).


Maďarský Parlament, který je jednokomorový, byl ustanoven 8. května 2018. Byly zahájeny práce na sestavení nové vlády, přičemž je avizovaná obměna ministrů („restart“). Nová vláda bude založena na čtyřech základních pilířích a to na konkurenceschopnosti, demografie, národní identitě a společnosti založené na práci.
Vládní uskupení Fidesz-KDNP pod vedením Viktora Orbána ve volbách drtivě zvítězilo. Podle výsledků získá 133 mandátů z celkového počtu 199 členů parlamentu, tj. ústavní většinu. Za Fidesz-KDNP skončila strana Jobbik s 26 mandáty a na 3. místě skončila demokratická opozice (MSZP-Dialog) s 20 mandáty. Do parlamentu se ještě dostane strana DK s 9 mandáty, LMP s 8 mandáty a po jednom mandátu získaly Együtt, Nezávislí a Německá menšina.

 

 

Ministerstva

Ministři*

bez portfeje, místopředseda vlády

Zsolt   Semjén – KDNP

Úřad vlády

János Lázár - Fidesz

Ministerstvo spravedlnosti

László   Trócsányi – nezávislý

Ministerstvo národního hospodářství

Mihály   Varga – Fidesz

Ministerstvo lidských zdrojů

Zoltán   Balog – Fidesz

Ministerstvo obrany

Dr. István   Simicsko – Fidesz

Ministerstvo národního rozvoje

Dr. Miklós   Seszták – KDNP

Ministerstvo zemědělství

Dr. Sándor   Fazekas – Fidesz

Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu

Péter   Szijjártó - Fidesz

Ministerstvo vnitra

Dr. Sándor   Pintér – nezávislý

bez portfeje

Lajos Kósa - Fidesz

bez portfeje

János Süli - nestraník 

 * Momentálně se připravuje se nové složení vlády. Výsledky budou známy v průběhu května 2018. Inforamce platné k 16. 5. 2018.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel v Maďarsku byl 9 797 561 (údaj ke 30. 6. 2017 – novější údaj k 2.4.2018 není k dispozici) – z toho bylo 4 675 291 mužů a 5 122 270 žen.
  • Průměrný roční úbytek obyvatel činil 40 100, rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel byl  -4,1 (leden - prosinec 2017).
  • Průměrný dosažený věk: 75,82 let, 72,43 muži, 79,21 ženy (rok 2016, novější údaj zatím není k dispozici)
  • Národnostní složení: Maďaři 98,6 % a ostatní 1,4 % (údaje vycházejí z posledního sčítání lidu v roce 2011).  
  • Náboženské složení: Mezi významné církve patří římskokatolická, ke které se hlásí 51,0 % obyvatelstva, reformovaná (15,9 %), evangelická (3,0 %), pravoslavná (0,2 %) a řeckokatolická (2,5 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,2 %. Ateistů bylo 2,0 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 27,2 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011. 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní ukazatele

2013

2014

2015

2016

 2017

HDP (běžné ceny, mld. EUR)

101,2

104,2

108,7

112,4

123,5

HDP na obyvatele (tis. HUF)

3 057,3

3 303,3

3 348,1

3 609,2

3 897.2 

HDP na obyvatele (USD)

13 585

14 027

12 260

12 673

14 209

HDP/obyv. v PPS* (EU-28=100)

67

 68

68

67

není údaj

Roční nárůst HDP (%)

2,1

4,2

3,4

2,2

4,0 

Inflace (%)

1,7

-0,2

   -0,1  

0,4

 2,4 

Míra nezaměstnanosti (%)

10,2

7,7

6,8

5,1

4,2 

Průměrný kurs HUF/USD

223,70

232,52

279,46

281,44

274,27

Průměrný kurs HUF/EUR

286,92

308,66

309,90

311,46

309,21

Základní úroková sazba MNB

3,00 od 18.12.2013

2,1 od 23. 7. 2014

1,35 od 22. 7. 2015

0,90 od 25. 5. 2016

od 0,90 od 25. 5. 2016 (není změna) 

* PPS – parita kupní síly
Zdroj: Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH), Eurostat

 

Poté, co růst HDP ve 4. čtvrtletí 2017 dosáhl rekordních 4,4 % oznámil začátkem března Centrální statistický úřad HU, že růst HDP za celý rok 2017 dosáhl úrovně 4 %, což je o 1,8 % více než v předloňském roce, kdy dosáhl 2,2 %. V letošním roce dojde podle odhadů Centrální banky HU (MNB) k dalšímu zvýšení osobní spotřeby a zvýší se i příliv z EU fondů, což podstatně ovlivňuje ekonomický růst země. Banka na základě příznivých dat zvýšila svůj odhad růstu HDP na rok 2018 z 3,9 % na 4,2 % a v roce 2019 z 3,2 % na 3,3 %, avšak v roce 2020 již předpovídá pokles na úroveň 2,7 %. Rovněž EK zvýšila svůj odhad růstu HDP v letošním roce, avšak jen nepatrně z 3,6 % na 3,7 % a v roce 2019 odhaduje ekonomický růst Maďarska na 3,1 % HDP.

 

Maďarský výzkumný ústav hospodářství (GKI) zveřejnil začátkem března své odhady makroekonomických ukazatelů na rok 2018, v porovnání s výsledky roku 2017 viz níže uvedená tabulka:

 

 Ekonomický výhled od GKI

2017

2018

HDP

4,0 %

3,8 %

Průmyslová výroba

4,8 %

5,0 %

Investice

16,7 %

9,0 %

Stavební výkony

29,6 %

10,0 %

Deficit založený na peněžním toku HUF)

1,974 bn

1,400bn

Inflace

2,4 %

3,0 %

Počet nezaměstnaných

 3,8 %

3,8 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: GKI - www.gki.hu

 

Celkový růst průmyslové výroby v roce 2017 dosáhl 4,8% růstu, po prosincovém růstu ve výši 4,5 % se růst v lednu 2018 zvýšil na 6,9 %. Velký růst zaznamenal sektor stavebnictví, který na roční bázi zaznamenal růst 43,2 % (po prosincovém růstu ve výši 35 %). Na měsíční bázi pak růst zaznamenal úroveň 6,4 %. V lednu 2018 byl zaznamenán v segmentu výstavby budov 48,4%. Růst veřejných staveb, které zahrnují stavby infrastruktury tj. silniční a železniční projekty zaznamenal růst ve výši 30,3 %.

 

Počet registrovaných nezaměstnaných dosáhl koncem ledna t. r. 267 300, což je o 7,3 % méně než ve stejném období loňského roku. Je třeba poznamenat, že Maďarský státní úřad zaměstnanosti NFSZ má odlišnou statistiku od Mezinárodní organizace zaměstnanosti ILO. Podle maďarské statistiky dosáhla výše nezaměstnanosti úrovně 5,8 % oproti statistice ILO, která vykazuje za období listopad - leden 2018 míru 3,8 %. V období prosinec – únor 2018 činil počet nezaměstnaných pouze 177 700 lidí. Průměrný počet zaměstnaných lidí dosáhl v tomto období 4 435 900 lidí, což je o 35 000 lidí více než v loňském roce sektoru.

 

Průměrná hrubá mzda v prosinci 2017 činila 327 713 HUF (1057 EUR), což je více o 13,5 % oproti prosinci 2016. Průměrná čistá mzda pak 217 900 HUF (703 EUR). Prosincové 13,6% zvýšení mezd ve veřejném sektoru bylo rychlejší o 0,5 % oproti sektoru soukromému. Předpoklad zvýšení mezd na rok 2018 je ve výši 8 %. Podle posledního průzkumu OECD průměrná čistá mzda v Maďarsku v přepočtu na kupní sílu v USD činí něco kolem 22 000 USD za rok, což je nejmenší čistá mzda ze všech východoevropských zemí. Druhou nejnižší úroveň čisté mzdy zaznamenalo Lotyšsko, kde činí málo přes úroveň Maďarska tj. 22 000 USD. Další v pořadí je Slovensku, kde čistá mzda činí 23 000 USD za rok.

 

   Čistá průměrná mzda v roce 2017
 Sektor  HUF Navýšení v % oproti předchodzímu roku
 Soukromý  205 500  11,6
 Veřejný  183 000  15,9
 NGO  171 000  11,9
Celkem  197 500  12,9
Veřejní pracovníci  54 300  3,5

 

Situace v oblasti inflace v únoru 2018 překvapila finanční trhy tím, že dosáhla neočekávaný pokles poprvé od června 2017. Únorová inflace činila 1,9 % na roční bázi a byla nižší než lednová ve výši 2,1 %. Tzv. „core inflation“ v únoru činila pouze 0,2 % a 2,4 % na roční bázi. Za leden - únor 2018 činila inflace 2 %. Předpokládá se, že v důsledku pokračujících nízkých cen ropy a ropných výrobků zůstane inflace v Maďarsku nízká i v příštích měsících. Inflace v lednu 2018 na roční a měsíční bázi viz níže uvedená tabulka:

 

   Inflace v lednu 2018 (%)
   Roč  Měsíční
Potraviny  4,4  1,5
Alkohol, tabák  6,5  0,6
Oděvy  0,2  -2,9
Zboží dlouhodobé spotřeby  -0,5  0,0
Energie  1,6  0,1
Ostatní zboží, palivo  -0,1  0,8
Služby  0,8  -0,5
Celkem  2,1  0,3
Jádrová inflace  2,5  0,0

 

Podle Maďarské centrální banky (MNB) v roce 2017 státní dluh klesl na 71,7 % HDP a v letošním roce banka očekává další pokles na úroveň 70,3 % HDP, do konce roku 2020 až na úroveň 66 % HDP a do konce roku 2022 dokonce pouze 60 % HDP. Pokud jde o rozpočtový deficit, ten dosáhl v roce 2017 úroveň 2 % HDP, což je oproti roku 2016 více o 0,3 %, to je však stále pod úrovní EU kritérií (3 %). V letošním roce by se mohl pohybovat, podle předpovědí analytiků, na úrovni kolem 2,2 – 2,4 % HDP. Po dočasném růstu v tomto roce banka předpovídá postupné snižování do roku 2020 na úroveň 1,6 % HDP. Základní úrokovou míru ponechala banka na úrovni 0,9 % a tato míra může zůstat nezměněna až do konce roku 2020. Maďarské devizové rezervy klesly v únoru t. r. o 857 mil. EUR na celkových 22,6 mld. EUR. Za posledních 12 měsíců pak devizové rezervy klesly koncem února o 2,6 mld. EUR.

 

Ratingová společnost Standard & Poor´s potvrdila koncem února t. r., po vyhlášení pozitivních makroekonomických výsledků stavu maďarského hospodářství v loňském roce, svůj rating na úrovni BBB-/A-3 s pozitivním výhledem do budoucna. Byl tím potvrzen příznivý hospodářský výhled země a pokračující zlepšování stavu maďarského bankovního sektoru.

 

Maďarský export dosáhl v loňském roce poprvé v historii rekordní úroveň 100,7 mld. EUR, což je o 8,4 % více než v loňském roce, kdy bylo dosaženo 93 mil. EUR. Protože import rostl v loňském roce vyšším tempem, (o 11,4 %) a dostal se na úroveň 92,5 mld. EUR, snížila se aktivní bilance na 8,2 mld. EUR, což je o 1,5 mld. EUR méně než v loňském roce. Export a import na roční bázi byl vyšší o 2,5 %. Do ČS EU šlo 80 % exportu a ČS EU se podílely ze 74 % na celkovém dovozu země.

 

Rovněž zahraničně obchodní výměna České republiky s Maďarskem se v loňském roce vyvíjela velmi pozitivně, neboť bylo dosaženo rekordního obratu ve výši 8,055 mld. EUR v historii vzájemných vztahů od vzniku České republiky. Obrat se zvýšil oproti roku 2016 o 11,4 %, vývoz o 9,5 % a dovoz o 14,1 %.  Pozitivní saldo obchodní výměny dosáhlo 1,2 mld. EUR.

 

 Výsledky zahraničně obchodní výměny mezi Českou republikou a Maďarskem v letech 2015,2016 a 2017 v tis. EUR

Rok

Vývoz

Poř.

Index

Dovoz

Poř.

Index

Obrat

Poř.

Index

Saldo

 2013

3 180 130

10.

113,2

2 603 703

10.

100,9

5 783 833

11.

107,3

576 427

 2014

3 671 172

9.

115,4

2 698 167

11.

103,6

6 369 339

11.

110,1

973 005

2015

4 221 256

8.

115,0

3 009 249

11.

111,5

7 230 505

10.

113,5

1 212 007

2016

4 217 358

8.

99,9

3 010 558

12.

100,0

7 227 916

10.

100,0

1 206 800

2017

4 618 676

9.

109,5

3 436 508

13.

  114,1

8 055 184

10.

111,4

1 182 168

 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

 2016

2017*

Příjmy (mld. HUF)

14 119,0

15 245,0

16 544,6

15 892,8

17 008,4

Výdaje (mld. HUF)

14 911,6

16 091,9

17 198,8

16 482,3

17 754,7

Bilance (mld. HUF)

-792,6

-846,9

-654,2

-589,5

-746,3

* předběžné údaje

Zdroj informací: Centrální statistický úřad HU (KSH) – statistika dle ESA na základě EDP (Excessive Deficit Procedure)

 

Deficit v roce 2017 byl ve výši 746,3 mld. HUF (tj. 2,0 % GDP), oproti předchozímu roku byl vyšší o 156,9 mld. HUF.


Příjmy za rok 2017 oproti roku 2016 vzrostly o 1 115,6 miliardy HUF, tj. o 7,0 %. Daně z výroby vzrostly o 458,1 mld. HUF (o 7,1 %), což obsahovalo i zvýšení příjmů z DPH tj. 328,0 mld. HUF (9,9 %). Příjmy z daně z příjmů vzrostly o 203,4 mld. HUF (o 7,7 %) než v roce 2016. Příspěvky na sociální zabezpečení se zvýšily o 76,6 mld. HUF (o 1,6 %). Ostatní příjmy se zvýšily o 375,9 mld. HUF, tj. o 18,7 %, především díky výraznému rozšíření dotací EU.

 

Výdaje za rok 2017 oproti roku 2016 vzrostly o 1 272,4 mld. HUF, tj. o 7,7 %. Výdaje zaměstnanců se zvýšily o 271,0 miliardy HUF (o 7,0 %), zatímco peněžní sociální dávky se zvýšily o 140,5 mld. HUF (o 3,1 %). Investiční výdaje vzrostly o 591,0 mld. HUF (o 53,9 %), zatímco výrobní spotřeba se zvýšila o 266,0 mld. HUF (o 10,8 %). Ostatní výdaje vzrostly o 78,7 mld. HUF (o 2,3 %). Úrokové výdaje na vládní sektor se snížily o 74,8 mld. HUF (o mínus 6,5 %).

 

Schodek veřejných financí

2013

2014

2015

2016

2017*

Deficit (mld. HUF) podle ESA metodiky

-733,6

-829,1

-679,7

-609,7

-746,3

Deficit (% HDP)

2,5

2,6

2,0

1,7

2,0

Vládní výdaje (% HDP)

52,7

50,2

50,7

47,4

48,9

Vládní příjmy (% HDP)

47,3

49,8

48,7

45,6

51,1

* předběžné údaje KSH, www.ksh.hu

 

HDP v běžných cenách v roce 2013 činil 30 247,1 mld. HUF, v roce 2014 to bylo 32 591,7 mld. HUF, v roce 2015 34 324,1 mld. HUF, v roce 2016 35 420,3 mld. HUF a v roce 2017 38 183,3 mld. HUF (předběžný údaj).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR) - BPM6

2013

2014

2015

 2016

2017* 

 A. Běžný účet plat. bilance   (BPM6)

3 892

1 587

3 88

 6 865

3 604

Saldo zahraničního obchodu

3 331

2 125

4 402

4 623

2 327

- vývoz

70 243

73 826

79 638

 80 106

87 494

- dovoz

66 912

71 701

75 236

 75 482

85 167

Bilance služeb

3 760

4 607

5 461

 6 766

7 193

Bilance sekundárních příjmů

-514

-687

-949

 -1 526

-1 054

 B. Kapitálový účet

3 625

3 932

5 125

 -46

1 504

 C. Finanční účet

6 411

4 373

6 727

 3 912

2 579

 D.   Devizové rezervy

33 782

34 578

27 058

 23 887

22 085

* údaj k 2. 4. 2018

Zdroj informací:  Maďarská národní banka (MNB), Centrální statistický úřad HU (KSH)

 

Pozn.: Statistické údaje č. 1 „Saldo zahraničního obchodu“ se odlišují od údajů uvedených v kapitole „2.1. Obchodní bilance“ z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do MR), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají       i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly, atd.)

Od června 2014 státy EU používají statistickou metodiku BPM6, proto některé dřívější „kategorie“ jsou nahrazeny jinými (i jiným obsahem) – např. místo kategorie „Bilance běžných převodů“ se používá kategorie „Bilance sekundárních příjmů“.

 

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Stav hrubého státního dluhu konsolidovaného: 31. 12. 2013 = 23 085,0 mld. HUF, 31. 12. 2014 = 24 525,0 mld. HUF, 31. 12. 2015 = 25 393,9 mld. HUF, 31. 12. 2016 = 26 172,47  mld. HUF (tj. 73,9 % HDP). Hrubý nekonsolidovaný státní dluh k 31.12.2017 činil 27 359,25 mld. HUF (tj. 72,0 % HDP) .

 

Datum

Hrubý státní dluh konsolidovaný („Maastricht“) v % HDP

Čistý dluh v % HDP

IV. Q 2013

77,3

70,9

IV. Q 2014

76,2

71,8

IV. Q 2015

75,3

69,4

I. Q 2016

76,6

66,5

II .Q 2016

75,0

64,7

III. Q 2016

74,4

64,8

IV. Q 2016

74,1

66,0

I. Q 2017

 74,1

63,9

II. Q 2017 

73,6

63,0

III. Q 2017

72,3

62,9

IV. Q 2017

71,7

63,2

Zdroj: MNB, www.mnb.hu

 

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami

Rating HU k 2. 4. 2018 (na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách):
• Standard and Poor's: BBB- , pozititvní
• Moody's:  Baa3, stabilní
• FITCH-IBCA: BBB- , pozitivní

 

 

2012

2013

2014

 2015

 2016

Hrubá zadluženost v devizách (mld. EUR)

73,0

64,6

62,7

 60,3

 57,6

Čistá zadluženost v devizách (mld. EUR)

23,7

15,7

12,2

 10,8

 4,6

Dluhová služba v devizách (TDS) (od r. 1995/GDP)

19,3

20,6

17,2

 14,3

 11,6

Novější údaje k 2. 4. 2018 nejsou k dispozici.

Zdroj informací: Maďarská národní banka (MNB), http://www.mnb.hu/

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Maďarské banky (rozuměj jak domácí, tak zahraniční) nebyly již za vlád premiéra Ference Gyurcsányho v letech 4. 10. 2004 – 9. 6. 2006 a 9. 6. 2006 – 20. 4. 2009 a dále premiéra Gordona Bajnaie v letech 16. 4. 2009 -  29. 5. 2010 v dobré kondici a většinou pracovaly s červenými čísly.

 

Po změně vlády a nástupu druhé vlády Viktora Orbána, musely být jeho vládou, pokud chtěla zabránit hrozbě hospodářského bankrotu, přijaty rázné ekonomické reformy, z nichž jednou z nich bylo od roku 2009 zavedení zvláštní tzv. „sektoriální“ nebo také „ortodoxní“ bankovní daně, která byla kalkulována na bázi bilancí bank roku 2009. Tato daň sice přinesla státnímu rozpočtu vyšší příjmy, ale znamenala současně i snížení úvěrové angažovanosti všech bank, což do značné míry a na určitou dobu zmírnilo celkový hospodářský růst země.

 

V této době se Maďarsko, kromě jiného, potýkalo s důsledky globální ekonomické a finanční krize ve světě a Evropě, které způsobily v roce 2008 pád kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám. Podstatné snížení kurzu HUF vedlo následně k velkým problémům v důsledku tzv. „FX“ (foreign exchange) půjček na zejména hypotéky bytů a domů, ale např. i osobních automobilů. Historie spadá do roku 2005, kdy ještě za příznivých podmínek na devizovém a bankovních trhu při stabilnímu kursu HUF vůči CHF (140/1) si téměř 500 000 maďarských domácností a korporací uzavřelo dlouholeté (10leté a víceleté) cizoměnové hypotéky na financování především bydlení, ale i jiných potřeb např. na nákupy osobních automobilů. Hlavním důvodem pro uzavírání těchto půjček byli v té době nízké úrokové sazby v CHF a víra v rychlé přijetí EUR při konstantním kursu. Po vypuknutí globální krize však došlo v roce 2008 k prudkému pádu kursu HUF vůči západoevropským a světovým měnám, kdy se kurs dostal až na úroveň 210 – 243 HUF/CHF, čímž se naprostá většina dlužníků dostala do nepříjemné a neřešitelné situace, která jim bránila plnit své závazky bankám. Z tohoto důvodu se do řešení a na pomoc jak domácnostem, tak bankovnímu sektoru musela vložit vláda, která, po několika letech vyjednávání, na podzim 2014 přijala dva zákony („Zákon o Konverzi devizových úvěrů“ a „Zákon o Spravedlivém bankovnictví“ (Fair banking), podle kterých musely banky převést v roce 2015 cizoměnové hypotéky na forintové za nových pro dlužníky podstatně jednodušších a příznivějších podmínek. Současně musely být klientům zpětně kompenzovány rozdily nákupnich a prodejnich kursů používanych při převodu splátek hypoték a změněny úrokové sazby.  Pro tyto konverzní operace vláda prostřednictvím Centrální banky zajistila bankám téměř 7,8 mld. EUR. V důsledku této konverze a vyrovnání se s klienty zaznamenal bankovní sektor resp. většina bank v roce 2014 jednorázovou ztrátu (kromě několika vyjímek bank, které FX půjčky nenabízely jako např. ING Bank, Commerzbank nebo K&H banky ze skupiny KBC). V předcházejících letech byla hlavním důvodem ztrát vysoká míra nesplacených úvěrů (zejména na hypotéky a developerské projekty) a bankovní daň. Nejvíce zasaženy byly banky OTP, ERSTE Bank a Raiffeisen Bank.

 

V době nejhorší krize došlo také k převzetí resp. odkoupení MKB banky od německé resp. bavorské banky BayernLB a rovněž BUDAPEST banky od GE Money Bank maďarským státem, čímž se ocitlo více než 50 % bankovního sektoru ve státních maďarských rukou, což byl dlouhodobě proklamovaný cíl premiéra Viktora Orbána. V té době se také např. Citibank vzdala některých aktivit jako např. privátního bankovnictví a soustředila se pouze na korporátní sektor.

 

Závěrem je však možné konstatovat, že oproti některým černým scénářům, že většina zahraničních bank se po ztrátách způsobených FX půjčkami a v důsledku bankovní daně z maďarského trhu stáhne, se tomu tak nestalo. Na trhu jsou i banky, které se v Maďarsku cítí komfortně jako např. belgická K&H, italská UniCredit nebo rakouská ERSTE Bank.

 

Za novou kapitolu maďarského bankovního sektoru lze také označit v únoru roku 2015 podepsané „Memorandum of Understanding“ (dále jen MoU) mezi finanční skupinou ERSTE Bank (třetí největší banka na maďarském trhu co do počtu poboček a aktiv v roce 2012) EBRD a maďarskou vládou. Tato dohoda obsahuje závazky a opatření maďarské vlády, která umožní oběma bankám provoz v rámci stabilního a předvidatelného rámce a zintenzivní vzájemnou spolupráci, jejímž hlavním cílem je posílení maďarského finančního a bankovního sektoru, zvýšení jeho účinnosti a ziskovost včetně zvýšení úvěrových možností pro maďarský privátní sektor a obyvatelstvo. ERSTE bank v tomto MoU nabídla jak maďarské vládě, tak bance EBRD, aby majetkově vstoupily do pobočky banky v Maďarsku tj. do ERSTE Bank Hungary Zrt, prostřednictvím nákupu menšinového vlastnického podílu ve výši 15 %. Po nutných administrativních a interních schvalovacích procesech v obou bankách, v Parlamentu HU, bankovním dohledem ECB a příslušných úřadů pro hospodářskou soutěž je dohoda o tomto majetkovém vstupu do ERSTE Banky připravena k podpisu, který se očekává v nejbližších měsících. Podle bankovního analytika Pétera Felcsutiho, bylo MoU bankami velmi příznivě přijato a po téměř roční platnosti lze konstatovat, že přineslo určité ukĺidnění v bankovním sektoru a narovnání jeho vztahu s maďarským státem, přičemž banky již nejsou, jak se vyjádřil, vnímány jako „nepřátelé státu“.

 

Koncem února a v průběhu března 2015 došlo v HU ke krachu 3 makléřských společností Buda-Cash, Hungária Értékpapír a společnosti Quaestor. Na základě žádosti centrální banky MNB provedl Národní vyšetřovací úřad ve všech společnostech vyšetřování, jehož závěrem bylo pozastavení činnosti, odejmutí licence a obvinění managementu, případně majitelů společností z rozsáhlého finančního podvodu. Celkové ztráty těchto makléřských domů jsou podle odhadu MNB vyšší než 315 mld. HUF (1,05 mld. EUR).

 

V této souvislosti a na základě relativně velmi dobrých makroekonomických výsledků v roce 2015 maďarská vláda od 1. ledna 2016 skutečně snížila bankovní daň na polovinu. Bankám s celkovými finančními zdroji pod 50 mld. HUF (l60,3 mil. EUR) zůstane sazba na úrovni 0,15 %, ale bankám nad tuto výši se sníží z 0,53 % na 0,31% a v roce 2017 se daň dále sníží až na 0,21%. Dalším podstatným ulehčením pro banky je opatření, že pro individuální finanční instituce se ohraničí daň v roce 2016 na úroveň 45 % roku 2015 a v roce 2017 a 2018 se ohraničí na úroveň zaplacené daně v roce 2016. Navíc, v zájmu podpory udržitelného hospodářského růstu, zavedla vláda prostřednictvím Centrální banky (NMB) subvence finančním institucím, které zvýší objem disponibilních úvěrů a tudíž jejich úvěrové možnosti, čímž podpoří podnikatelské aktivity firem. S cílem napomoci bankovnímu sektoru s očištěním od NPL, vláda založila společnost MARK Zrt., která bude mít úlohu konsolidační banky, jejímž úkolem bude, za určitých podmínek a disážia, odkupovat od jednotlivých bank nedobytné pohledávky. Banky budou mít na výběr ze dvou opcí, buď na nabídku přistoupí, avšak v tomto případě musí pohledávky prodat en bloc, nikoliv jednotlivé pohledávky, nebo si nedobytné pohledávky ponechají ve svém portfóliu. V tomto případě budou muset každoročně pohledávky odepisovat a tvořit ve svém účetnictví nezbytné oprávky. V případě druhé opce však budou muset také od podzimu tohoto roku adekvátně navýšit svůj kapitál. Bankovní asociace předpokládá, že většina bank této mimořádné a vyjimečné nabídky státu využije. ERSTE Bank, K&H banka a BUDAPEST banka ale oznámily, že se tohoto programu nezúčastní a budou si NPL řešit případ od případu, protože se nechtějí zbavit celého portfolia s velkým disážiem a předpokládají, že v případě řešení ad hoc na operacích vydělají. V případě ERSTE jde o hodnotu téměř 100 mld. HUF (0,32 mld. EUR).  

 

Po letech ztrát bankovního sektoru na maďarském trhu se zdá, že se blýská na lepší časy. Očekává se zlom, pokud ovšem nepřeváží rizikové faktory v důsledku migrace a uzavření hranic, které by ohrozily trh, obchod a plánované investice. Maďarský bankovní sektor se bude i nadále potýkat s několika problémy. Je to především problém velmi nízkých úrokových sazeb, v důsledku nízké základní úrokové míry, která v současné době činí 1,35 % (v průběhu roku se očekává její další snížení i pod 1 %). Na druhé straně se bankám zvyšují nároky na jejich kapitálovou vybavenost, což společně s nízkými úrokovými sazbami a snižováním úvěrové angažovanosti, v důsledku obav obyvatelstva utrácet, bankám neustále snižuje míru jejich ziskovosti. Pro zahraniční banky a jejich „business“ není maďarská ekonomika a trh příliš atraktivní, takže z hlediska střednědobých a dlouhodobých rizik budou zahraniční banky stále zvažovat, zda na trhu zůstat, pokud ovšem nemají na trhu dlouhodobé závazky a nejsou trhu historicky oddáni jako je např. ERSTE Bank.

 

Banky působící v Maďarsku uzavřely rok 2017 s velice dobrými výsledky. Kvůli zlepšení profitů a zvýšení a vysoké kapitálové přiměřenosti mohou v roce 2018 prostřednictvím nákupu rozšířit své skupiny. I pro zákazníky bank jsou v lepší situaci. Nicméně neuvěřitelné, zatímco zákazníci bank byli lepší. Je příliš brzy říci, jak skončí rok 2018, ale je možné, že dojde k rekordnímu zisku. že tento rok může skončit rekordní zisk.
Domácí banky dosáhly v roce 2017 zisk před zdaněním ve výši 694 miliard HUF. To je o 38 %  vyšší hodnota než v předchozím roce. Dále se jedná o největší zisk v domácím sektoru. (údaje Maďarské národní banky (MNB)).

 

Podíváme-li se na maďarské, rakouské a belgické bankovní skupiny v EU, je dobré vidět, že výsledky jsou vynikající i na úrovni skupiny.
Banka OTP - očistěný zisk po zdanění banky činil 284 miliard HUF, což představuje nárůst o 41 %. Výstupy od externích členů skupiny se také zlepšily, ale většina zisku (169 miliard forintů) stále pochází z maďarské banky. Ve většině případů byly ekonomické podmínky ve všech členských státech bankovní skupiny lepší než se očekávalo, náklady na riziko byly mnohem nižší a banka se aktivně zapojila do různých domácích programů.
Skupina Erste - tuzemská banka Erste také získala 60 miliard forintů, což představuje nárůst o 27 %. Celá skupina Erste Group i zvýšila ziskovost a zvýšila čistý zisk na 1,31 miliardy eur.
Z cílové skupiny bankovní skupiny byl  nejvyšší růst úvěrů podnikům (27,5 %). V Maďarsku se nejvíce zlepšil podíl nesplácených úvěrů nejvyšší (z 9,7% na 5,5%), ale snížením zadluženosti, vysokým hospodářským růstem a nízkou nezaměstnaností se Maďarsko považuje za atraktivní zemi.

Erste se dobře vyvíjí i při poskytování hypoték.Společnost K & H dosáhla zisku ve výši 41,8 miliardy USD, což představuje nárůst o 18 %. Banka poskytovala hlavně půjčky, úvěrové portfolio se rozšířilo více než součet vkladů.

 

Pozadí bank:
Před několika lety finanční krize, krize v oblasti nemovitostí, osudy věřitelů (devizové půjčky) a veškeré dodatečné daňové zatížení způsobily, že maďarské banky zapsaly více velkých ztrát. V případě několika velkých bank, které poskytovaly služby obyvatelstvu za pomoci zahraničních mateřských bank (navýšení kapitálu) došlo k zachránění domácích institucí. Poté byly dobré roky, hojnost mezinárodní likvidity, zdroje EU, zvýšení HDP a reálných mezd – to posílilo poptávku a banky zjistily, že překvapivě rychle překonaly své problémy.

Maďarsko mělo obzvlášť štěstí. Vysoký hospodářský růst je pro bankovní systém vždy dobrou věcí, jejíž souhrnné údaje dokonale odrážejí finanční situaci jednotlivců a společností. Ale pokud navíc stabilita a expanze přicházejí po špatné úvěrové krizi, je to opravdu extra-pozitivní. Dobré to bylo nejen pro banky, ale i pro zákazníky bank. Trendem bylo, že banky dosahovaly menších marží na objemu větších vkladů a úvěrů.


V roce 2018 se očekává bankovní růst. Největší banky dle výsledovky: OTP (7 247 mld. HUF), K&H (2 826 mld. HUF), Unicredit (2 737 mld. HUF), MKB (2 102 mld. HUF), Erste (2 047 mld. HUF), Raiffeisen (1 994 mld. HUF), CIB (1 630 mld. HUF), Budapest Banka (999 mld. HUF).

 

Maďarská národní banka MNB (Magyar Nemzeti Bank, www.mnb.hu) určuje kurs deviz a valut v HU a za pomoci prostředků monetární politiky podporuje hospodářskou politiku vlády HU. 

 

Seznam účastníků finančního trhu v angličtině najdete na stránkách alk.mnb.hu/en/left_menu/market_participants/kereso/kereses . Zde je možno vybrat z několika možností. Seznam bank je i na stránkách www.bankracio.hu/bankok .

 

Aktuální seznam bank najdete na linku MNB

alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=17&ktasearch_label=Bank&ktasearch_prev_value=17&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=72&y=16&pt_up=1 . Mezi nejvýznamnější patří OTP Bank Nyrt., K&H Bank Zrt., Erste Bank Hungary Zrt., Reiffeisen Bank Zrt. a další (dle časopisu Budapest Business Journal).

 

Ohledně pojišťoven na maďarském trhu jsou údaje na stránkách MNB alk.mnb.hu/bal_menu/piaci_szereplok/kereso/kereses?ktasearch_value=-11&ktasearch_label=Biztos%C3%ADt%C3%B3int%C3%A9zet&ktasearch_prev_value=-11&pmod=primaryType&n=&st=0&i=&a=1&x=67&y=11&pt_up=1. Mezi významné  pojišťovny patří Allianz Hungaria Biztosító Zrt., Generali-Providencia Biztosító Zrt., Groupama Garancia Biztosító Zrt a další.(dle časopisu Budapest Business Journal).

 

V HU působí Maďarská bankovní asociace, která sdružuje zde působící banky.

 

Informace o asociaci i bankovním prostředí v HU viz rovněž internetové stránky asociace - bankszovetseg.hu/index.cshtml?lang=eng  .

Od 1. ledna roku 2013 byla v HU zavedena i daň na finanční transakce.

 

Další informace k bankovnímu sektoru v HU viz rovněž maďarský úřad finančního dohledu „Hungarian Financial Supervisory Authority“ (Pénzügyi Szervezetek Állami Felügyelete – PSZÁF) - www.mnb.hu/en/supervision  .

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Po nástupu vlády Fidesz došlo v HU v rámci reformy daňového systému k četným daňovým změnám. Pro přesné aktuální informace se proto doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad v HU či využít služby některého z profesionálních daňových poradců.

 

Finanční úřad HU (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal - NAV) - www.nav.gov.hu

Celostátní sdružení maďarských daňových poradců a poskytovatelů účetních služeb (Magyar Adótanácsadók és Könyvviteli Szolgáltatók Országos Egyesülete) – www.adokamara.hu

Seznam právníků, kteří se zabývají daňovým poradenstvím – např. právní fórum - http://www.jogiforum.hu/ugyved (stránky jsou i v českém jazyce)

Doporučit můžeme i firmu Accace Hungary, která je zařazena mezi firmami, které mají vazbu na ČR – jedná se o předního poskytovatele outsourcingu účetnictví a mzdové agendy, daňového a korporátního poradenství v 10 zemích střední a východní Evropy -www.accace.com

 

Seznam právníků - viz rovněž kapitola 6.7.

 

Úvod k daním v Maďarsku

 

Daně v roce 2018 - existuje 58 druhů daní.


Některé důležité položky a jejich změny v roce 2018 (ostatní viz stránky daňového úřadu (NAV):


Základní sazba DPH je v Maďarsku nejvyšší z členských zemí EU a to 27 %. Jsou zavedeny i dvě snížené sazby DPH ve výši 18 % a 5 %. V roce 2018 byly změny ohledně DPH následující: v případě ryb určených ke spotřebě se snižuje z 27 % na 5 %, daň z přístupu k internetu z 18 % na 5 %, vnitřnosti a vedlejší produkty při porážce vepřů určené pro spotřebu z 27 % na 5 %, daň na jídlo a na místě připravované nealkoholické nápoje stravování v místních kuchyních se snižuje z 27 % na 5 %.


Daň z příjmů fyzických osob a další odvody:
Daň z příjmů fyzických osob (SZJA) je rovná pro všechny a to 15 %.


Zaměstnanec odvádí na důchodovém, zdravotním či nemocenském pojištění 18,5 % své hrubé mzdy. Na důchodové pojištění (nyugdíjjárulék) 10 %, zdravotní pojištění (egyéni egészségbiztosítási járulék) 7 % a na pracovní trh 1,5 % (egyéni munkaerő-piaci járulék).


Zaměstnanec v důchodu platí důchodový příspěvek (nyugdíjjárulék) 10% a individuální příspěvek na zdravotní pojištění (egyéni természetbeni egészségbiztosítási járulék) 4%.
Zaměstnavatel dále odvádí v souhrnu na povinném pojistném za svého zaměstnance dalších 18,5 % - důchodové pojištění 10 %, zdravotní pojištění 7 % a na trh práce 1,5 %.


Minimální mzda vzrostla na 138 tisíc forintů a garantovaná minimální mzda se zvýšila na 180 500 forintů (hrubého).


Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu sociálních dávek klesla, bývalá sazba ve výši 22 % příspěvků na zdravotní péči klesla v roce 2018 na 19,5 %. Výše příspěvku na zdravotní péči se zvýšila  od 1. ledna 2018 ze 7110 HUF měsíčně (237 HUF za den) na 7320 HUF (244 HUF za den).


Zrušila se povinnost platit zdravotní příspěvek v případě toho, kdo dával do pronájmu nemovitost. Ten bude platit jen 15 % na dani z příjmu.


Rodinné úlevy -  lze je využít pouze u vyživované osoby disponující daňovým číslem (adóazonosító szám).
V roce 2018 se zvýšila sleva daňového základu příjmu pro 2 děti ze 100 000 HUF/měsíc  na měsíčně 116 670 HUF měsíčně.
Sleva v případě 1 dítěte je ještě stále 66.670 HUF/měsíc, pro 3 nebo více dětí 220.000 HUF/měsíc na dítě.


Daň ze sociálních příspěvků (SZOCHO), příspěvek na zdravotní péči (EHO): obě poklesly z 22 % na 19,50 %.



Zjednodušený příspěvek z veřejných příspěvků (EKHO): plátce EKHO daně bude platit 19,5 %, dříve 20 %.


Daně pro malé firmy
"KATA" (položková daň pro malé a střední podniky) - limit příjmů pro výběr KATA byl stanoven na hranici 12 milionů HUF příjmů z podnikání (z od 8 milionů HUF vznikla povinnost platit DPH, ale DPH není součástí limitu 12 milionů KATA). Platí se 50 000 HUF měsíčně (dle vlastního uvážení 75 000 HUF/měsíc). Zákon rozšiřuje rozsah oprávněných daňových právníků na daňové poradce s advokátními kancelářemi.
"KIVA" (daň malých podnikatelů ) – počet zaměstnanců nepřekročí 50 osob, snížení ze 14 % na 13 %.
"EVA" (zjednodušená podnikatelská daň - egyszerűsített vállalkozói adó) -  zůstává beze změny, tj. 37 % z daňového základu a to do výše příjmů 30 mil. HUF. Poté se platí 50 %. Tato daň z příjmu právnických osob je určená pro menší firmy. Daň měla snížit firmám jejich výdaje a administrativu a systém byl nastaven pro ty právnické osoby, jejichž roční celkový příjem v daňovém roce nepřekročil hranici 25 milionů forintů.

"TAO" (daň z příjmů právnických osob) – daň je i nadále ve výši 9 %.
Daň z podnikání - daňový poplatník zaplatí 9% podnikatelského základu daně jako zálohu na daň (v souladu s TAO) a zůstává 15 % z ostatních příjmů.


Obecná daň z obratu (DPH) - hodnota osvobození od daně pro DPH činí 8 milionů HUF.
 
Od 1. července 2018 plánuje Maďarsko zavést povinnost neprodleného oznamování faktur.
Každý maďarský plátce DPH, který vydává faktury s částkou DPH vyšší než 100 000 HUF (přibližně 320 EUR) jinému maďarskému plátci DPH, bude povinen tyto faktury neprodleně oznámit maďarskému daňovému úřadu.
Tato nová povinnost se bude vztahovat i na zahraniční společnosti, registrované k DPH v Maďarsku. V případě, že společnost neoznámí faktury v co nejkratším možném čase, vystavuje se riziku správní pokuty až do výše 500 000 HUF (přibližně 1 500 EUR) za každou neoznámenou fakturu.

 

Některé daňové zákony lze objednat na www.jogtar.hu ve třech jazykových mutacích.
Příslušné daňové kategorie na: http://en.nav.gov.hu/taxation .

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: