MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maďarsko je středoevropskou zemí hraničící s Rakouskem a Slovinskem na západě, se Slovenskem na severu, Ukrajinou na severovýchodě, Rumunskem na jihovýchodě, Srbskem a Chorvatskem na jihu. Jedná se o vnitrozemský stát bez přístupu k moři. Z hlediska politicko-ekonomického systému je Maďarsko stejně jako Česká republika parlamentní demokracií s tržním hospodářstvím.

Hlavou státu je prezident, jehož role je však především reprezentativní, hlavní moc leží v rukou vlády vedené premiérem. Maďarsko je jak členem Evropské unie, tak i NATO stejně jako téměř všech hlavních mezinárodních organizací.

Maďarsko je exportní ekonomikou, jejíž páteř tvoří do velké míry automobilový průmysl. V zemi se vyrábí automobily značky Audi, Mercedes, Stellantis a Suzuki, výrobní závod BMW zahájil sériovou výrobu elektrovozů koncem roku 2025 a BYD je ve výstavbě. Na výrobní závody je navázán i velmi široký dodavatelský řetězec, včetně výroby baterií. Dochází také k rozvoji obranného průmyslu souvisejícího s komplexní modernizací maďarské armády v rámci programu Zrínyi 2026, kdy v zemi postupně vznikají velké závody na výrobu zbraní.

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference. Specifikem je maďarský jazyk, který není příbuzný žádnému jinému jazyku v regionu. Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština, mnohdy i angličtina.

Co se týče bilaterálních vztahů, Maďarsko patří mezi země, která jsou jak počtem obyvatel, tak i rozlohou relativně podobné Česku. S Maďarskem Českou republiku pojí jak společná historie v rámci Habsburské monarchie či společný osud poválečného začlenění do tzv. východního bloku, tak v současné době i členství v Evropské unii, NATO a tzv. Visegrádské skupině.

Vzájemně patří Česko a Maďarsko tradičně do první desítky největších obchodních partnerů, přičemž vzájemnému obchodu pomáhá i značná geografická blízkost. V Maďarsku působí celá řada českých firem, z nichž některé mají v zemi i vlastní výrobní kapacity. České firmy jsou podporovány jak Velvyslanectvím České republiky v Budapešti, tak zahraniční kanceláří CzechTrade Maďarsko.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Maďarsko (349.91 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Maďarsko (nyní jediný název země, která se do roku 2012 jmenovala Maďarská republika) je parlamentní republikou, v níž výkonnou moc má vláda. Předsedou vlády je od 9. 5. 2026 Péter Magyar, předseda politické strany Tisza (Tisztelet és Szabadság Párt, zkráceně Tisza Párt, resp. Tisza, česky Strana respektu a svobody). Tisza se sama deklaruje jako středopravicová konzervativní strana.

Volby do jednokomorového Národního shromáždění se 199 poslanci se konají každé čtyři roky. Poslední parlamentní volby se uskutečnily dne 12. 4. 2026, jejich jednoznačným vítězem se stala Tizsa, která tak ukončila období 16 let nepřetržitého vládnutí koalice Fidesz-KDNP (Fidesz – Magyar Polgári Szövetség, česky Fidesz – Maďarská občanská unie; Kereszténydemokrata Néppárt, česky Křesťanskodemokratická lidová strana) pod vedením Viktora Orbána.

Prezident, jímž je od 5. 3. 2024 Tamás Sulyok, má v Maďarsku především reprezentativní roli.

Administrativně se Maďarsko dělí na 19 žup (krajů), 174 okresů, 25 měst s župním statutem. Hlavní město Budapešť je samostatnou správní jednotkou s 23 obvody. Poslední komunální volby se konaly dne 9. 6. 2024.

Základními prioritami nové vlády vedené Péterem Magyarem jsou:

• Obnova právního státu a jeho institucí (obnova nezávislosti justice, médií a kontrolních institucí, obnova systému dělby moci, soulad legislativy s právem EU a mezinárodními standardy)
• Boj s korupcí (zřízení úřadu pro navrácení majetku, audit veřejných zakázek, přistoupení k Úřadu evropského veřejného žalobce)
• Obnova vztahů s EU (vč. odblokování zadržovaných prostředků z fondů EU)
• Změna zahraniční politiky (proevropská a prozápadní s důrazem na suverenitu a pragmatismus, diverzifikace zdrojů energie a snížení závislosti na Rusku)
• Oživení ekonomiky (snižování deficitu, transparentní podnikatelské prostředí a investiční politika)
• Zlepšení veřejných služeb ve zdravotnictví, školství, sociální péči

S novou vládou dochází k zásadní změně agend ministerstev. Nová vláda má 17 členů a její složení je následující:

• Předseda vlády – Péter Magyar
• Místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí – Anita Orbán
• Ministr hospodářství a energetiky – István Kapitány
• Ministr financí – András Kármán
• Ministryně spravedlnosti – Márta Görög
• Ministr zdravotnictví – Zsolt Hegedűs
• Ministr sociálních záležitosti a rodiny – Vilmos Kátai-Németh
• Ministr životního prostředí – László Gajdos
• Ministr obrany – Romulusz Ruszin-Szendi
• Ministr dopravy a investic – Dávid Vitézy
• Ministr – vedoucí Úřadu vlády – Bálint Ruff
• Ministr vnitra – Gábor Posfai
• Ministryně školství a mládeže – Judit Lannert
• Ministr zemědělství – Szabolcz Bóna
• Ministr pro vědu a technologie  – Zoltán Tanács
• Ministr kultury a společenských vztahů – Zoltán Tarr
• Ministryně pro rozvoj venkova – Viktória Lőrincz

Aktuální informace:

• Úřad prezidenta
• Parlament
• Úřad vlády

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničněpolitickou orientaci Maďarska určuje zejména jeho členství v EU (od roku 2004, Maďarsko předsedalo Radě EU naposledy ve 2. pololetí roku 2024) a v NATO (od roku 1999). Nová vláda oznámila obrat v zahraniční politice země, ale v některých strategických otázkách si zachovává pragmatickou kontinuitu.

Ve vztahu k EU lze očekávat, že se Maďarsko stane opět konstruktivním a spolehlivým spojencem a partnerem a omezí dosavadní využívání práva veto jako běžného nástroje (v otázkách pomoci Ukrajině, sankcí vůči Rusku, globální minimální daně, při přijímání společných prohlášení EU apod.). Vláda otevřeně deklarovala návrat k prozápadnímu směřování a okamžitě zahájila přijímání požadovaných reforem např. v oblasti justice, svobody médií a posílení protikorupčních mechanismů s cílem splnit podmínky EU a odblokovat tím zmrazené prostředky z fondů EU, bez nichž by byla obnova růstu HDP složitější.

Vláda nadále odmítá neřízenou imigraci a kvóty na přerozdělování migrantů. Vláda podporuje evropskou integraci, ale odmítá se vzdát klíčových národních pravomocí. Deklaruje, že nebude dodávat zbraně na Ukrajinu, ale lze očekávat, že uvolní některé podmínky jejich transitu přes své území. Odmítá rychlé přijetí Ukrajiny do EU bez splnění všech podmínek.

Nová vláda otevřeně deklaruje zájem na obnovení silné spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4) a zejména normalizaci vztahů s Polskem. Nově vláda rovněž deklarovala záměr rozšířit tuto úzkou spolupráci o další země středoevropského regionu, např. Slovinsko a Rakousko. Rovněž lze očekávat, že přetrvá podpora vstupu zemí Západního Balkánu do EU.

V ekonomické oblasti spolupracuje Maďarsko s celou řadou států po celém světě, hlavními partnery jsou státy EU, především Německo (největší obchodní partner a investor) a sousední členské země EU. USA zůstávají jeho důležitým ekonomickým partnerem a spojencem. Také východoasijské země, včetně ČLR, jsou významnými investory v Maďarsku, zejména v automobilovém průmyslu. Vláda deklarovala diverzifikaci energetických zdrojů a omezení závislosti na Rusku jako jednu z priorit, což si však s ohledem na současný stav přepravních tras a míru závislosti vyžádá delší časový horizont. Maďarsko bude pragmaticky využívat vybudované své dvoustranné politické a ekonomické vztahy s celou řadou zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky, pro novou vládu to nebude přednostní téma.

1.3. Obyvatelstvo

Maďarsko se přes snahy vlády potýká s postupným poklesem počtu obyvatel. 

Data Centrálního statistického úřadu HU ke květnu 2026:

Počet obyvatel k 1. 1. 2026 byl 9 489 000 osob (1. 1. 2025 = 9 539 502). 

Počet mužů k 1. 1. 2026 činil 4 584 000 a žen 4 905 000. Za r. 2025 a/narodilo 72 000 dětí, což je o 7,1 % méně než v r. 2024, b/celková míra plodnosti se snížila, a to s odhadovanou hodnotou 1,3 na ženu (rok 2024 = 1,39), c/zemřelo 124 200 osob, tj. o 2,6 % méně než v r. 2024.
V r. 2025 činil podíl osob do 14 let 14,3 % (od r. 2015 = 14,5 %), věková skupina od 15 do 64 let 64,8 % a věková skupina od 65 let 20,9 %. Na tisíc mužů připadlo v r. 2025 1071 žen.

Hustota obyvatel byla 102,5 na 1 km² (k 1. 1. 2026). V Budapešti k 1. 1. 2026 žilo 1 676 000 osob, v ostatních městech 4 974 000 osob a na venkově 2 839 000 osob, tj. ve městech žilo 70,1 % obyvatelstva a na venkově 29,9 % obyvatelstva. Budapešť je zároveň správním centrem župy Pest, ve které k 1. 1. 2026 žilo 1 676 000 obyvatel. 

Pracovní aktivita věkové skupiny mezi 15 až 64 lety byla v r. 2025 75,1 %, míra nezaměstnanosti populace ve věkové skupině 15–74 let 4,4 %.

Průměrný věk populace k 1. 1. 2026 činil 43,4 let, 41,3 let muži, 45,3 let ženy. Jedná se o dlouhodobou mírně vzrůstající tendenci. Průměrná délka života při narození v r. 2025 byla 77,1 let, tj. mírně roste (74,1 let muži, 80,0 let ženy). 

Údaje vycházejí z konečných dat sčítání lidu v r. 2022:

Národnostní složení: Maďaři 84,3 % (8 095 852 osob), národnostní menšiny celkem 4,3 % (410 302 osob – především Romové, Němci, Slováci, Chorvati a Ukrajinci)), při sčítání lidu se zdrželo 11,4 % (1 316 716 osob). 

Náboženské složení: Mezi významné církve patří katolická, ke které se hlásí 30 % obyvatelstva (k římskokatolické se hlásí 27,5 % z celkového počtu obyvatelstva a k řeckokatolické 1,7 % obyvatelstva), reformovaná (9,8 %), evangelická (1,8 %) a pravoslavná (0,2 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,1 %. Ateistů bylo 16,1 %. Zdrželo se 40,1 % obyvatelstva. 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Makroekonomické údaje dle EIU jsou níže v tabulce. 

Dle údajů z maďarského Centrálního statistického úřadu (KSH) maďarské HDP v období 2021–2022 vykazovalo silný růst díky postpandemickému oživení (2021 = +7,2 %, 2022 = +4,2 %), r. 2023 byl recesní = HDP klesl o 0,8 %, období 2024–2025 představují období téměř stagnace s nízkým tempem růstu (2024 = + 0,7 %, 2025 = +0,5 %). V uvedeném hrála roli primárně externí poptávka (velká závislost na Německu i sázka na automobilový a bateriový průmysl), částečně zmrazené fondy EU (cca 18 mld. EUR), dopad ozbrojených konfliktů i vnitřní faktory. K růstu v r. 2025 nejvíce přispěla spotřeba domácností (růst reálných mezd), sektor služeb a stavebnictví, naproti tomu průmysl a zemědělství celkovou výkonnost zatížily. Evropská komise v hospodářské prognóze pro Maďarsko z května 2026 předpokládá v roce 2026 vzrůst HDP o 1,8 % a v roce 2027 o 2,1 %, a to díky domácí poptávce, zahájení provozu nových továren (PZI) a oživení exportu.

Vládní zadlužení (zdroj centrální banka) za r. 2025 dosáhlo výše 74,6 % HDP, deficit státního rozpočtu 4,7 %. 

V zemi je dlouhodobě relativně nízká míra nezaměstnanosti (cca 4 %), což vytváří tlak na trh práce. Míra inflace se v r. 2025 mírně zvýšila na 4,4 %, ovšem v dubnu 2026 klesla na 2,1 % (vliv mají i vládní zásahy do maloobchodních marží na potraviny a drogistické zboží, dotované ceny energií pro domácnosti a stropy pro ceny pohonných hmot). 

Co se týče nejvýznamnějších položek dovozu a vývozu, bylo pořadí na prvních deseti místech v roce 2025 následující:

Dovoz:

• elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• silniční vozidla;
• léky, farmaceutické výrobky;
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat;
• průmyslové stroje pro všeobecné účely;
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku;
• stroje a zařízení na výrobu energie;
• ropa a ropné produkty;
• ostatní zpracované výrobky;
• ostatní kovové výrobky.

Vývoz:

• elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• silniční vozidla, elektrické stroje, přístroje a nástroje;
• léky, farmaceutické výrobky;
• stroje a zařízení na výrobu energie;
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat;
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku;
• průmyslové stroje pro všeobecné účely;
• ostatní zpracované výrobky;
• odborné, vědecké, kontrolní přístroje;
• ostatní kovové výrobky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Dle údajů maďarského Centrálního statistického úřadu byl v roce 2025 schodek maďarského vládního sektoru podle předběžných údajů národních účtů 4 059 mld. HUF, což představuje 4,7 % HDP (v tabulce zdroj EIU). Schodek maďarského vládního sektoru se v roce 2025 snížil především díky tomu, že příjmy rostly rychleji než výdaje. Největší roli sehrál růst daňových příjmů, zejména DPH, a pokles úrokových výdajů. Podle metodických předpisů systému národních účtů (ESA 2010) činily příjmy vládního sektoru 37 082 mld. HUF a výdaje 41 141 mld. HUF. V porovnání s rokem 2024 vzrostly příjmy o 7,9 % a výdaje o 6,7 %. Dluh vládního sektoru na konci roku 2025 činil podle údajů Maďarské národní banky 64 912 mld. HUF, což je 74,6 % HDP (v tabulce zdroj EIU).

Dle předpovědi Evropské komise (květen 2026) se rozpočtový deficit snížil z 5,1 % HDP v r. 2024 na 4,7 % v r. 2025, především díky poklesu některých úrokových výdajů a omezení veřejných investic. V roce 2026 se očekává, že se deficit rozšíří na 6,2 % HDP, a to v důsledku nových opatření zaměřených na domácnosti a překročení dříve plánovaných výdajů (např. obrana, zdravotnictví, veřejné služby).

Bilance běžného účtu v r. 2025 vykazovala dle maďarské centrální banky přebytek ve výši 3 554 mil. EUR.

Dle informací Maďarské národní banky byl za rok 2025 roční průměrný devizový kurz eura ve výši 387,91 HUF/EUR (rok 2024 = 395,20 HUF/EUR) a amerického dolaru 353,20 HUF/USD (rok 2024 = 365,20 HUF/USD); k výrazné apreciaci HUF vůči EUR došlo v souvislosti s volbami v dubnu 2026. 

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami k 6. 5. 2026:

• Standard and Poor’s: BBB-, negativní
• Moody’s: Baa2, negativní
• FITCH Ratings: BBB, negativní

2.3. Bankovní systém

Finanční a pojišťovací sektor se na tvorbě HDP v roce 2025 podílel 3,8 %, zatímco v roce 2024 tento údaj činil 3,7 %. V počtu registrovaných podnikání podle odvětví činil finanční a pojišťovací sektor jen 1,5 % (stejně jako v roce 2024).

Centrální bankou je Maďarská národní banka – Magyar Nemzeti Bank. Se vstupem Maďarska do EU se od roku 2004 stala MNB členem Evropského systému centrálních bank (ESCB). Na stránkách MNB je možno vyhledávat účastníky trhu. Hlášení ohledně hospodářského růstu, procesů půjček jsou na stránkách MNB v angličtině pod oddílem Reports. MNB vydává ročně tzv. „Zlatou knihu“ (Golden Book) obsahující informace o údajích dohlížejících institucí. Guvernérem je od března 2025  bývalý ministr financí Mihály Varga.

Z hlediska úvěrových bankovních skupin byly v roce 2024 (zdroj: Golden Book) nejsilnější (dle velikosti prostředků) skupina OTP Bank (maďarská banka s mezinárodní působností), MBH (v r. 2023 MBH bankovní skupina vznikla trojitou fúzí = spojení MKB Bank Nyrt., Takarékbank Zrt. a Budapest Bank Zrt.), K&H,  Unicredit Bank a Erste Bank.

Mezi významné pojišťovny v Maďarsku patří např. Allianz Hungária Biztosító, Alfa Vienna Insurance Group Biztosító Zrt. a Generali Biztosító Zrt.

Seznam pojišťovacích sektorů a účastníků trhu najdete také na stránkách MNB.

V Maďarsku se od července 2020 postupně navyšovala základní úroková sazba, která z hodnoty od 22. 7. 2020 z hodnoty 0,6 % postupně stoupala až na 13 % (28. 9. 2022 a od té doby je však postupně snižována až na současných 6,25 % (od 25. 2. 2026).

Bankovní poplatky jsou v Maďarsku vyšší než v Česku. Dokonce existuje daň z bankovní transakce. V této souvislosti mohou firmy využít specializovaných služeb – např. Citfin, Akcenta (působí rovněž na maďarském trhu). 

2.4. Daňový systém

Ve snaze podpořit maďarskou ekonomiku zasaženou pandemií covidu-19 došlo v Maďarsku k četným daňovým změnám. Pro aktuální informace se doporučuje kontaktovat finanční úřad (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal – NAV) či využít služby daňových poradců – např. firmy Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství; mluví česky, maďarsky, anglicky). 

V r. 2025 bylo v Maďarsku 54 různých daní.

Daň z příjmů fyzických osob (SZJA) je rovná pro všechny, a to 15 %. Významné osvobození např. platí pro některé skupiny matek. Základní sazba DPH je v Maďarsku nejvyšší z členských zemí EU, a to 27 %. Jsou zavedeny i dvě snížené sazby DPH ve výši 18 %, 5 % a od 1. 1. 2024 pak i 0 % (prodej denního tisku, tj. publikace vycházející alespoň čtyřikrát týdně). Pod 5% DPH spadají např. papírové knihy (v případě elektronických knih činí DPH 27 %) či určité potraviny. 18 % DPH se vztahuje např. na určité výrobky z mléka. DPH se týká zákon č. CXXVII z roku 2007. Odvody z hrubého platu (obecně): za zaměstnance celkem 33,5 % (15 + 18,5), za zaměstnavatele 13 %. Korporátní daň pro firmy je 9 % (jedná se o nejnižší sazbu korporátní daně v Evropě).

Dále se v Maďarsku ovšem uplatňuje i lokální daň či některé sektorové daně. Jako nástroj podpory přílivu přímých zahraničních investic jsou využívány i daňové prázdniny.

V Maďarsku mají malé podniky několik možností, jak daňově strukturovat. Daňový systém nabízí několik specifických režimů, které jsou navrženy tak, aby zjednodušily daňovou povinnost pro malé a střední podniky: 

• KIVA – daň pro malé podniky se zaměstnanci
• TAO – daň z příjmů právnických osob

KATA – zjednodušený paušální daňový režim pro OSVČ, který má od roku 2022 velmi omezený okruh využití. Je nyní dostupný pouze pro osoby, které fakturují výhradně fyzickým osobám (ne podnikům). Je vhodná pro řemeslníky/služby pro jednotlivce.

Zajímavé informace o podnikání v Maďarsku – některé právní a daňové aspekty najdete i v materiálu advokátní kanceláře Peterka & Partners. 

V Národním registru právních předpisů lze najít některé překlady do angličtiny zdarma, dále i některé zákony v např. na stránkách Maďarské národní banky. Některé platné maďarské právní předpisy lze objednat ve třech jazykových mutacích např. na stránkách Wolters Kluwer.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Dle statistik ČSÚ dosáhl obrat (pohyb zboží přes hranice) mezi Českou republikou a Maďarskem v r. 2025 hodnoty 315,32 mld. CZK. V r. 2025 bylo Maďarsko pro ČR 9. největší vývozní destinací (předtím mnoho let šlo o 8. místo). V dovozu bylo v r. 2025 Maďarsko pro ČR 10. největším partnerem (stejné v r. 2024). Dle statistik pohybu zboží přes hranice v r. 2025 je oproti stejnému období předchozího roku pokles v oblasti českého exportu (9,54 %) a nárůst v importu (1,54 %).

Zdroj: ČSÚ (pohyb zboží přes hranice)

Zbožová struktura je v posledních letech podobná. V českém exportu dominovaly telefonní přístroje a ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat (10 %), části a příslušenství motorových vozidel (9,4 %), osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (8,9 %), stroje pro automatické zpracování dat (4,7 %), izolované dráty, kabely a jiné elektrické vodiče (2,1 %). Z hlediska českého dovozu se primárně dovezly části a příslušenství motorových vozidel (12,2 %), hračky (8,9 %), osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (3,4 %), tabule, panely apod. pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu (3,3 %), lithium-iontové akumulátory (3 %). Zde dodáváme, že dochází k významnému poklesu v dovozu el. baterií do Česka (v r. 2023 činil podíl 22 %).

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ (pohyb zboží přes hranice)

Obchodní vztahy s EU

Dle předběžných údajů maďarského Centrálního statistického úřadu (KSH) činil v roce 2025 celkový vývoz z Maďarska do EU 74,58 % z celkového vývozu, v případě importu šlo o 70,90 % (zdaleka největším obchodním partnerem je Německo). V obchodováním s EU má Maďarsko aktivní bilanci.

Zdroj: Eurostat

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Maďarsko má se zeměmi mimo EU kladnou obchodní bilanci. Dle Eurostatu činil v roce 2025 celkový vývoz z Maďarska do zemí mimo EU 24,9 % z celkového vývozu, v případě importu šlo o 24,0 %.

Zdroj: Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Stav přímých zahraničních investic v Maďarsku (údaje z Maďarské národní banky):

Celková výše PZI v Maďarsku v r. 2024 činila 109 369,7 mil. EUR, kdy 82,0 % PZI pocházelo z evropských zemí (1. místo Německo = 17 517,4 mil. EUR, 2. Nizozemsko = 16 858,7 mil. EUR, 3. Rakousko = 14 613,8 mil. EUR, ČR je na 15. místě = 795,9 mil. EUR), 12,7 % z Asie, 3,7 % z Ameriky, 0,7 % z Afriky atd.

Odvětvová struktura celkové hodnoty PZI v roce 2024 podle důležitých odvětví:

• služby = 49 779,2 mil. EUR
• zpracovatelský průmysl = 50 873,9 mil. EUR
• stavebnictví = 1 826,3 mil. EUR
• dodávky elektřiny, plynu, klimatizace = 1 302,9 mil. EUR
• zemědělství, lov, lesnictví = 617,4 mil. EUR

Maďarská agentura Hungarian Investment Promotion Agency poskytuje investiční pobídky. V r. 2025 HIPA zprostředkovala uzavření 108 investičních projektů ze 17 zemí v celkové hodnotě 7,1 mld. EUR a vytvoření 18 542 nových pracovních míst. Top 3 investorské země podle počtu podpořených projektů: Maďarsko (24 projektů), Čína (16 projektů)/USA (16 projektů) a Německo (15 projektů). Největší investoři podle investičního objemu: Čína, Singapur, Maďarsko, USA.  Posilování investic se týká hlavně R&D (14 projektů, 570 mil. EUR) a BSC (13 projektů).

České investice v Maďarsku (dle údajů ČNB):

K 31.12.2024 přímé investice z ČR do HU činily celkem 702,1 mil. EUR (nárůst o 345,2 % oproti r. 2023).

V Maďarsku je přítomná celá řada českých firem jako např. skupina PPF (Yettel, Cetin, Škoda Transportation), Colt CZ, Agrofert, Ravak, Alza, ČEZ, CPI, HOPI, Rohlík (Kifli.hu), Mattoni. Některé firmy zde investovaly i do výrobních závodů. V ČR investoval např. MOL, Innogy (MVM), Gedeon Richter, Auto Wallis. Většinový podíl mají Maďaři v Aero Vodochody. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU. V rámci bilaterální ekonomické smluvní základny jsou důležité následující dva dokumenty.

• Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994).
• 5. 5. 2020 byla v Bruselu přijata Dohoda o ukončení platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU. Jejím vstupem v platnost dne 10. 12. 2021 pozbyla platnosti Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi ČR a Maďarskem podepsaná v Praze 14. 1. 1993.

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR i Maďarsko jsou donory rozvojové pomoci, možnosti spolupráce existují v zemích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

Rozvojovou pomoc mělo dosud na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu (nyní Ministerstvo zahraničních věcí), konkrétně Odbor koordinace programů Hungary Helps. Lze očekávat, že tato oblast při probíhajícím rozdělování vládních agend zůstane na MZV. Vládní humanitární a rozvojovou pomoc poskytuje nezisková vládní agentura Hungary Helps (Hungary Helps Angency Nonprofit Ltd.). Hlavními oblastmi projektů je podpora pronásledovaných náboženských, zejména křesťanských komunit, zdravotní péče, vzdělávání, zemědělství a potravinová bezpečnost především v oblastech zasažených klimatickými změnami, posilování postavení žen a ochrana kulturního dědictví. Agentura spolupracovala se Státním sekretariátem pro pomoc perzekuovaným křesťanům Kanceláře předsedy vlády, který má svůj vlastní program. Projekty Hungary Helps jsou prezentovány na výše uvedených webových stránkách agentury, přičemž většina jich směřuje do oblasti Sahelu a obecně do subsaharské a východní Afriky, na Blízký východ a na Západní Balkán. V současné době není jasné, zda v souvislosti s rozdělením vládních agend dojde ke změnám systému poskytování pomoci.

Z vládního programu Stipendium Hungaricum bylo od jeho vzniku v 2013 poskytnuto stipendium více než 40 000 zahraničním studentům, přičemž nejvíce jich pochází s Pákistánu, Nigérie, Ghany, Keni a Indie.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mapa globálních oborových příležitostí

Pro Maďarsko platí zejména následující oborové příležitosti: 

▶ Energetika

Státní energetická společnost MVM připravuje výstavbu nových paroplynových jednotek. Zároveň by mělo dojít k prodloužení doby provozu současných jaderných bloků na elektrárně Paks. Byla zahájena výstavba dvou nových jaderných bloků. V reakci na vysoký nárůst produkce z fotovoltaických panelů se přistupuje k modernizaci elektroenergetické sítě i bateriových úložišť. V Maďarsku vznikají i první projekty v oblasti výroby vodíku, značný rozvoj lze očekávat v oblasti geotermální energie a prostředky půjdou i na teplárenství obecně.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

V Maďarsku probíhá ambiciózní program modernizace armády, kdy jsou postupně modernizovány jednotlivé složky maďarských ozbrojených sil. Spolu s tím dochází i k výstavbě nových zbrojovek, což přináší příležitost pro strojírenské a metalurgické firmy z oblasti obranného průmyslu.

▶ Dopravní infrastruktura

Je nutná modernizace vozového parku, poptávány jsou například nové ekologické autobusy, modernizace se ale týká i flotily trolejbusů a tramvají. Zvyšuje se využití digitálních technologií v dopravním segmentu. Probíhá modernizace železniční infrastruktury a vozového parku. 

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Digitální technologie se postupně rozšiřují do mnoha oblastí, ať už státní či komunální správy či zdravotnictví. Vývoj spojený s pandemií koronaviru ukázal i velké možnosti v sektoru online prodeje.

▶ Automobilový sektor

V Maďarsku jsou výrobní závody firem Suzuki, Audi, Mercedes Benz, Stellantis a BMW, buduje se továrna na výrobu elektromobilů BYD. Spolu s tím vzniká v Maďarsku široký dodavatelský řetězec výroby lithiových baterií s významnými asijskými investory. Postupně se rozšiřuje i výroba autobusů, včetně těch s elektrickým pohonem.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Pilířem maďarského VVI sektoru jsou soukromé firmy, síť státních výzkumných ústavů a univerzit. V Maďarsku existují i velké mezinárodní infrastruktury jako např. laserové centrum ELI či centrum molekulární biologie. Byl spuštěn i nový superpočítač. Spolupráce univerzit a soukromého sektoru je velká v oblasti strojírenství a automobilového průmyslu. Vláda buduje i sektor obranného R&D.

▶ Civilní letectví, vesmír

Maďarsko má přijatu vesmírnou strategii. Důraz na tento sektor podtrhuje členství v ESA, nedávný pobyt maďarského kosmonauta na ISS i výstavba závodu na výrobu satelitů a příprava na vyslání a provozování vlastních satelitů. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference.

4.2. Oslovení

Oslovení partnerů na trhu je třeba věnovat velkou pozornost a dobře se připravit. Doporučujeme oslovit nejvyšší vedení firmy včetně odpovědných pracovníků za nákup zboží či služby. Oslovení partnerů by v prvním kroku mělo být e-mailem. Doporučujeme přiložit prezentaci služby či výrobku (v angličtině či maďarštině), ceníky, vyjmenování získaných referencí atd. Pokud během 1–2 týdnů nereagují, připomeňte se.

Jednotlivé české společnosti se mohou obracet na velvyslanectví s žádostí o pomoc při přípravě jednání, zprostředkování příslušných kontaktů, získání potřebných informací od různých úřadů, poskytování asistence při jednání se státní správou apod. Velvyslanectví se zaměřuje na oblast B2G.

V Budapešti funguje česká agentura na podporu exportu CzechTrade, která pomáhá se službami v oblasti B2B (vyhledá exportní příležitosti, může přeložit oslovující dopis, případně jednostránkové představení společnosti, oslovit vybrané obchodní partnery, dokáže získat ověřené obchodní kontakty, ověří zájem o nabízený výrobek, pomůže s prezentací produktu, poskytne pomoc při založení firmy, organizuje účast na vybraných výstavách apod.).

Kompetence velvyslanectví a agentury CzechTrade jsou rozděleny v Katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export.

Pro jednodušší postup doporučujeme kontaktovat místního prověřeného zástupce, který dobře zná trh a navázal již širší vztahy.

4.3. Obchodní schůzka

Pro úspěšné obchodování je potřeba profesionální přístup, flexibilita a nabídka kvalitního zboží či služby. Postupně se čím dál více první schůzka odehrává formou videkonference, která navazuje na komunikaci po emailu. V případě, že videokonference prokáže zájem o spolupráci, následuje i schůzka osobní. Místo první schůzky doporučujeme kancelář obchodního partnera, popř. je možno ho pozvat na oběd do restaurace. V Maďarsku nebývá zvykem zvát obchodního partnera domů.

Výměna vizitek je samozřejmostí. Vizitky bývají v maďarštině a angličtině. Je potřeba si uvědomit, že v maďarském jazyce (a tedy i na maďarské vizitce) se uvádí nejdříve příjmení a teprave poté křestní jméno. Pokud na jednání přinesete drobný dárek, bude partner potěšen. Pro Maďary jsou důležité osobní kontakty a návštěvy. Jsou otevření, ale důvěru si je třeba zasloužit.

Používání titulů v oslovování není v Maďarsku příliš rozšířené. Maďarští obchodníci mají přehled o situaci na trhu, cenách a konkurenčních firmách, bývají na jednání velmi dobře připraveni.

Dochvilnost pro Maďara při jednání bývá zpravidla samozřejmostí. Oblečení během jednání bývá podobné jako v ČR, tedy primárně oblek či kostým. Nicméně v některých oblastech (např. nové technologie) může být forma oblečení, i celkové jednání, pojato méně formálně.

4.4. Komunikace

Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština. Nicméně pro mnoho obchodníků není problémem angličtina. Pokud víte, že druhá strana neovládá plně angličtinu (je používanější než němčina), pak ZÚ doporučuje, abyste s sebou vzali tlumočníka do maďarštiny.

Pracovní doba firem, bank i prodejní doba v obchodech je v zásadě obdobná jako v ČR. V rámci státní správy je využíván zkrácený pátek, tj. pracovní doba cca do 14 hodin, s čímž je třeba počítat při potřebě komunikace s úřady.

Nedoporučuje se mluvit o politice a některých citlivých tématech (výsledky 1. a 2. světové války apod.).

4.5. Doporučení

ZÚ doporučuje poctivě se připravit na jednání, neboť budete odpovídat např. i na technické dotazy. Při vstupu na trh budete většinou potřebovat podklady a marketingové materiály v maďarštině (u překladačů a AI je nutná korektura).

Dohody uzavírejte písemnou formou.

Prověřte si bonitu obchodního partnera, reference a veřejně dostupné zdroje.

Pro neformální setkání lze využít restaurace s českou stopou – Jaromír 68, Ferdinand, Hrabal.

Upozorňujeme na služby v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR:

1) SOLVIT – služba nabízí rychlé a efektivní řešení sporů občanů i podnikatelů s úřady v rámci celé EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

2) Jednotná kontaktní místa – JKM poskytuje bezplatné informace potřebné k tomu, aby klient mohl začít podnikat v ČR a rovněž kdekoliv v Evropské unii. Další úlohou Jednotného kontaktního místa je zprostředkovat klientovi informace a kontakt na příslušný úřad v ČR i v EU, který se zabývá povolováním konkrétní činnosti. Mimo to Jednotné kontaktní místo zajistí předání žádostí o vyřízení podnikatelského oprávnění či uznání odborných kvalifikací příslušným orgánům.

3) ProCop – kontaktní místo pro výrobky nabízí bezplatné poradenství ohledně uvádění výrobků na vnitřní trh EU. Poskytuje zejména informace o tom, jaké technické požadavky se na daný výrobek vztahují.

4.6. Státní svátky

Maďarsko má celkem 13 státních svátků, kdy je poskytováno pracovní volno. V případě, že státní svátek připadá např. na úterý či čtvrtek, existuje praxe poskytnout další den pracovní volno a dojde ke spojení s víkendem do 4 dnů volna. Následně bývá tento den volna napracováván o pracovní sobotě. Maďarská vláda tyto přesuny volných dní vyhlašuje v Maďarském věstníku v první polovině předchozího roku.

V praxi se lze setkat s tím, že období od 24. prosince do 1. ledna větší množství zaměstnanců čerpá dovolenou. Štědrý den není státním svátkem, ale bývá poskytnut den pracovního volna, které se napracuje o pracovní sobotě.

Státní svátky, kdy se poskytuje pracovní volno:

• Nový rok – 1. ledna
• Výročí revoluce (1848, zvykem bývá nošení trikolory) – 15. března
• Svátek práce – 1. května
• Den Svatého Štěpána (prvního maďarského krále) – 20. srpna
• Povstání proti Sovětskému svazu (1956) a vznik Maďarské republiky (1989) – 23. října
• Svátek Všech svatých – 1. listopadu
• První svátek vánoční – 25. prosince
• Druhý svátek vánoční – 26. prosince

Velikonoční svátky jsou pohyblivé (připadají na stejné datum jako v ČR) a skládají se z Velkého pátku, Velikonoční neděle a Velikonočního pondělí.

Pohyblivé svátky Letnice: 50 dnů po Velikonocích se slaví Svatodušní neděle a následně Svatodušní pondělí.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maďarsko je podobně jako Česká republika členem Evropské unie, při exportu do Maďarska, a to včetně e-commerce prodeje, je však potřeba dodržovat veškeré maďarské předpisy. Maďarská vláda si nechává určité pravomoci v případě zahraničních investic do strategických sektorů.

Distribuce a prodej zboží v Maďarsku probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Maďarsko disponuje rozsáhlou sítí maloobchodů, supermarketů a hypermarketů. Některé oblasti (jako třeba prodej tabákových výrobků) podléhají speciální regulaci. Oproti České republice je v Maďarsku více rozšířen prodej v tržnicích, především v rámci prodeje potravinářských a zemědělských výrobků. Mj. v důsledku pandemie výrazně vzrostl objem zboží prodaný online, kdy jsou v tomto segmentu v Maďarsku velmi úspěšné i české eshopy.

Dodávky zboží (služeb) z České republiky je možno realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci) nebo prostřednictvím obchodního zástupce. Další možností je založit v Maďarsku dceřinou společnost. Při vyhledávání maďarského partnera lze též využít služeb Velvyslanectví České republiky v Budapešti a zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti. Možnosti jsou definovány v Katalogu služeb Jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export. 

Další možnosti jak uplatnit české zboží (služby) na trhu je pověřit jeho distribucí existující společnost, která již distribuuje jiné zboží (poskytuje služby) z ČR na zdejším trhu a má kapacity k rozšíření nabídky (výhoda je, že v tomto případě je možné si vyžádat reference). Případného partnera je možno hledat i mezi členy Česko-maďarského obchodního klubu, který působí v Maďarsku.

V rámci obchodu mezi ČR do Maďarska musí být pohyb zboží při překročení určitého finančního objemu podchycen dokumenty pro vnitřní obchod v EU, tzv. Intrastat. Podrobnosti o statistickém systému Intrastat lze najít na stránkách Centrálního statistického úřadu.

Dostupnost maďarských vyhlášek, zákonů a nařízení (včetně překladů): Úřad předsedy vlády Maďarska sestavuje Magyar Közlöny (obdoba našeho Věstníku), ve kterém jsou zveřejněny všechny zákony, nařízení a opatření Maďarska. Další možností získání informací o maďarských zákonech je služba firmy Wolters Kluwer Kft., která nabízí znění platných maďarských právních předpisů a vládních rozhodnutí. Některé zákony je možno zakoupit v německém i anglickém překladu. Zdarma lze získat anglickou verzi některých právních předpisů např. v Národním registru právních předpisů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro zřízení obchodního zastoupení existují v Maďarsku dvě základní možnosti:

1) Zahraniční firma pověří tuzemskou hospodářskou organizaci zahraničního obchodu, která na základě smlouvy o zastoupení bude tyto aktivity vykonávat. Jednou z podmínek je registrace zahraničněobchodní činnosti maďarského partnera u Maďarské národní banky (MNB).

2) Přímé zastoupení – Rejstříkový soud Maďarska (Cégbíróság).

Při registraci uvedených forem podnikatelského subjektu je požadována povinná spoluúčast právníka. Obvyklou formou obchodního zastoupení je s.r.o. („korlátolt felelősségű társaság“ nebo „kft.“). Předepsaná minimální hodnota základního jmění nové s.r.o. v tomto případě je 3 mil. HUF. V případě uzavřené a.s. („zárt részvénytársaság“ nebo „Zrt.“) je minimální základní kapitál 5 mil. HUF, v případě veřejné akciové společnosti („nyilvánosan működő részvénytársaság“ nebo „Nyrt.“) je minimální základní kapitál 20 mil. HUF. Existují i další méně rozšířené formy.

Kontaktní instituce k založení podnikatelského subjektu jsou:

• Nemzeti Adó- és Vámhivatal/Tax and Financial Audit Office (DIČ)
• Központi Statisztikai Hivatal/Central Statistical Office (statistické číslo)
• Társadalombiztosítási Igazgatóság/Social Security Directorate (reg. číslo)
• Cégbíróság/Court of Registration (IČO)
• Banka pro podnikatele (bankovní účet)
• Komora (obchodní a průmyslová, agrárně hospodářská) (reg.číslo)

Úřady (zastoupení mají ve všech župách):

• Központi Statisztikai Hivatal (Centrální statistický úřad) – www.ksh.hu
• Nemzeti Egészségbiztosítási Alapkezelő (Správce fondu národního zdravotního pojištění) – www.neak.gov.hu
• Nemzeti Adó-és Vámhivatal – (Daňový a finanční úřad) – www.nav.gov.hu
• Budapesti Cégbíróság (Rejstříkový soud pro Budapešť) – birosag.hu

Velvyslanectví ČR v Budapešti s agenturou CzechTrade jsou ve spojení s právními kancelářemi, jejichž služeb je možno využít při zakládání firmy (viz níže – kapitola 5.6).

5.3. Marketing a komunikace

Cílená propagace je na maďarském trhu nevyhnutelná. V oblasti celoplošných televizních a rozhlasových reklam jsou zastoupeny hlavně nadnárodní společnosti, které vedou tvrdý a nákladný boj o zákazníka. Typické je to zejména v případě spotřebního zboží, kde je situace obdobná jako v České republice (reklamy na prací prášky, hygienické potřeby, jogurty, krmiva pro kočky a psy atd.).

Mezi firmy zabývající se průzkumem trhu v Maďarsku patří např. Ipsos Média-, Reklám-, Piac- és Véleménykutató Zrt. a Medián Közvélemény- és Piackutató Intézet.

Kromě deníků s celostátní působností se výrobci z České republiky vyplatí soustředit se také na inzerci v odborných periodikách a současně na inzerci ve vysílání regionálních rozhlasových a TV stanic. Z výstav vystupuje do popředí význam účasti na specializovaných výstavách se speciálním odborným zaměřením. Základní význam má příprava reklamních materiálů a prospektů v maďarštině zejména u spotřebního zboží.

Čím dál důležitější je internetová reklama. Marketing v Maďarsku funguje velice dobře i přes sociální sítě – hlavně Facebook a Instagram.

Webové stránky zabývající se zprostředkováním práce – např. Profession, Trenkwalder, Adecco, Job.

V Maďarsku funguje Asociace maďarských komunikačních agentur – MAKSZ, Maďarská marketingová asociace – Magyar Marketing Szövetség, Maďarská reklamní asociace – Magyar Reklámszövetség.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stav ochrany duševního vlastnictví odpovídá úrovni v EU a středoevropském regionu.

V Maďarsku vstoupila dnem 29. září 2002 v platnost Smlouva o ochraně autorských práv vytvořená a podepsaná v Ženevě v prosinci 1996 WIPO (World Intellectual Property Organization), v Maďarsku ohlášená zákonem XLIX. z roku 2004.

Podle předpisů EU funguje od května 2004 při regionálním velitelství Celní a finanční správy pro střední Maďarsko Oddělení pro ochranu práv duševního vlastnictví, který má také oprávnění zavést řízení v případě zjištění porušení práv na ochrannou značku.

V září 2013 vláda přijala tzv. Národní strategii HU, která se orientuje na ochranu duševního vlastnictví. Existuje Národní úřad duševního vlastnictví (Szellemi Tulajdon Nemzeti Hivatal) (stránky mají i anglickou verzi). Tento úřad se zabývá ochranou duševních výtvorů a inovativních technických řešení. Jeho činnost se vztahuje jak na oblast průmyslových práv, tak na oblast autorského práva.

V Budapešti funguje od r. 2016 Visegradský patentový institut. Jde o mezivládní organizaci, jejímž hlavním cílem je nabídnout uživatelům patentového systému z regionu střední a východní Evropy výhodnou a efektivní možnost, jak získat patentovou ochranu v zahraničí a usnadnit jim přístup k systému PCT (Smlouva o patentové spolupráci spravovaná Světovou organizací duševního vlastnictví).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejnými zakázkami se zabývá Úřad pro veřejné zakázky. Webové stránky jsou i v anglické verzi. Úlohou úřadu je přispívat k rozvoji politiky zadáváním veřejných zakázek, rozvoji a šíření legitimních postupů při zadávání veřejných zakázek s přihlédnutím k veřejnému zájmu, zájmům zadavatelů a uchazečů a usnadňovat vynakládání veřejných prostředků veřejným a transparentním způsobem.

Veřejné zakázky v Maďarsku upravuje Zákon o veřejných zakázkách a předpisy upravující veřejné zakázky č. CLXIII. z roku 2015. Aktuální verze zákona o veřejných zakázkách je na stránkách Národní legislativy. Anglická verze zákona z roku 2015 je v tomto dokumentu.

Plné znění textu vypisované zakázky se vyhlašuje v on-line věstníku Közbeszerzési Értesítő (Zpravodaj veřejných zakázek). Znění vypisované zakázky (v maďarštině) může Velvyslanectví ČR v Budapešti zaslat zájemci na požádání. Veřejné zakázky bývají vypisovány v maďarštině. V češtině jsou zakázky na úrovni EU k dispozici na internetových stránkách TED (ve velmi zkrácené verzi). Jedná se o „Dodatek k Úřednímu věstníku EU vyhrazený pro veřejné zakázky“.

Další zajímavou webovou stránkou  je Portál dotačních výzev.

V Maďarsku působí od r. 1990 EIB, která od té doby podpořila přes 200 projekt v hodnotě více než 25 mld. EUR (banka se zaměřuje na modernizaci železnic, městksou infrastrukturu, energetickou účinnost a podporu MSP). 

Na maďarské trhu působí specializované právní kanceláře specializované na veřejné zakázky. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v České republice. Je možné uzavírat smlouvy v EUR. Datum splatnosti faktur bývá prodloužená na 60–90 dní. Doporučujeme zjistit bonitu partnera např. přes databázi Opten nebo přes CzechTrade.

Maďarská strana má při uzavírání obchodních dohod snahu prosadit do dohody zásadu řešení případných sporů u maďarského soudu.

Zákon, obdobně jako v dalších zemích EU, umožňuje i použití instrumentu mimosoudního vyrovnání spotřebitelských sporů. Základní podmínkou je existence možnosti použití mimosoudního vyrovnání ve smlouvě mezi oběma stranami.

Tématikou zřízení podniku či kanceláře v Maďarsku se zabývají např. následující právnické či účetní kanceláře:

• Peterka & Partners Iroda (právní kancelář, mluví maďarsky, anglicky, německy a v České republice česky)
• Visegrad+ Legal (právní kancelář, má vazby na české právníky – mluví maďarsky, anglicky)
• CLM Bitai & Partners (právní kancelář)
• Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství – mluví česky, maďarsky, anglicky)
• Renomia (pojišťovací služby) 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané České republiky mohou cestovat do Maďarska na základě platného občanského průkazu nebo cestovního pasu, a to na dobu maximálně 3 měsíců bez jakýchkoliv osobních podmínek a dalších formálních požadavků.

Při cestách služebním vozem je doporučeno mít s sebou ověřenou plnou moc potvrzující, že řidič je oprávněn s tímto vozem vycestovat do zahraničí.

Používání bankovních karet je obdobné jako v České republice (možná větší).

Více informací viz rovněž internetové stránky Velvyslanectví ČR v Budapešti – v sekci Konzulární informace.

Další informace:

• Hotely je možno objednat např. přes www.booking.com nebo přes maďarskou stránku www.szallas.hu.
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic: www.mav-start.hu
• Stránka MHD Budapešť: www.bkk.hu
• Stránky meziměstské autobusové dopravy: www.menetrendek.hu
  

Míra kriminality je obdobná jako v České republice.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan, který chce pracovat v Maďarsku, nepotřebuje k práci pracovní povolení a platí pro něho stejné podmínky jako při zaměstnávání maďarského občana. Po příjezdu do Maďarska nemá občan České republiky přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení 3 měsíce. Po tomto termínu musí požádat o „registrační potvrzení” (Regisztrációs Igazolás) podle místa pobytu – více stránky Národního ředitelství cizinecké policie, oddíl Residing in Hungary. Registrace občanů EU je podrobně rozepsaná na webu Registration Certificate for EEA Nationals.

Ohledně zaměstnávání českých občanů v Maďarsku jsou podrobné informace pod Residence Permit for the Purpose of Employment.

Národní ředitelství cizinecké policie:
Budafoki út 60.,
1117 Budapest XI.
Tel.: 00 36 1/463 9100, Call Center: +36 1 463 9292
E-mail: migracio@oif.gov.hu
Web: www.oif.gov.hu

Na příslušném úřadě práce podle sídla firmy je třeba vyplnit oznamovací formulář s údaji o maďarském zaměstnavateli, zaměstnanci apod. a přiložit fotokopii osobního průkazu s úředním překladem do maďarštiny.

Při přijímání maďarského občana do zaměstnaneckého poměru v obchodním zastoupení zahraničního subjektu v Maďarsku platí pro obchodní zastoupení stejné předpisy jako pro ryze maďarské zaměstnavatelské organizace. Povinností zaměstnavatele, obdobně jako je tomu v České republice, je nahlásit přijetí nového zaměstnance na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Vyslaný pracovník musí ještě před zahájením výkonu práce požádat o daňový identifikační znak (adóazonosító jel) na místně příslušném daňovém úřadě (NAV, tel. +36 1 461 1819). U tohoto úřadu je pak třeba pracovníka zaregistrovat, pokud předpokládaná délka jeho vyslání přesáhne 183 dní.

Praktické informace, které se týkají životních a pracovních podmínek v Maďarsku najdete na stránkách Úřadu práce.

Povinnost archivace: V Maďarsku je v oblasti sociálního pojištění zaměstnavatel povinen schraňovat dokumenty související s placením příspěvků sociálního pojištění a přiznáváním příspěvků po dobu pěti let. Platí zákoník práce přijatý v roce 2012, v mezidobí byl však aktualizován. Aktuální verze Zákoníku práce je k dispozici v maďarštině.

Průvodce pracovním právem a zaměstnaností v HU najdete na stránkách Accace.

Minimální mzda a zaručená minimální mzda (počítáno deviz. kurzem k 8. 4. 2026):

Minimální mzda od 1. 1. 2026 = 322 800 HUF (cca 849 EUR), 1. 1. 2025 = 290 800 HUF (cca 762 EUR), 1. 12. 2023 – 31. 12. 2024 = 266 800 HUF (cca 700 EUR) a 1. 1. 2023 – 30. 11. 2023 = 232 000 HUF (cca 608 EUR) 

Zaručená minimální mzda od 1. 1. 2026 činí 373 200 HUF (cca 978 EUR), dříve: 1. 1. 2025 348 820 HUF (cca 915 EUR), 1. 12. 2023 – 31. 12. 2024 = 326 000 HUF (cca 855 EUR), 1. 1. 2023 do 30. 11. 2023 = 296 400 HUF (cca 777 EUR).

Výpočet hrubé a čisté mzdy je v angličtině k dispozici např. na webových stránkách www.fizetesek.hu („platy“).

Existuje zákon č. XCIII z roku 1996, který se zabývá vyhlášením Dohody o zabránění dvojího zdanění v oblasti příjmových a majetkových daní mezi ČR a Maďarskou republikou ze 14. ledna 1993.

Sociální a zdravotní péče:

Občané České republiky, tj. turisté, návštěvníci a podobně, se mají při vyhledání neodkladného lékařského ošetření ve zdravotnickém zařízení prokázat Evropským průkazem zdravotního pojištění. Je nutné počítat s tím, že léky, stomatologickou péči a služby optiky si pacienti v Maďarsku hradí. Pro dlouhodobé, např. pracovní pobyty v Maďarsku, se doporučuje zařídit si v Maďarsku přímo místní kartičku zdravotního pojištění (TAJ kartu/číslo = číslo sociálního zabezpečení) vydávanou na základě potvrzení vydaného příslušným českým úřadem.

Národní fond zdravotního pojištění v Maďarsku (NEAK), tel.: +36-1-350-2001 (v menu vybrat Oddělení mezinárodních vztahů a právních vztahů), web: www.neak.gov.hu. Více informací na stránkách Úřadu práce.

Další důležité informace:

K vykonávání práce českým občanem v Maďarsku není třeba povolení, existuje pouze ohlašovací povinnost. Ohlášení je povinen učinit zaměstnavatel, a to v Pracovním centru (Munkaügyi Központ), který je kompetentní dle místa vykonání práce. Obsah ohlášení: počet zaměstnaných, jejich věk, jejich školní vzdělání, státní příslušnost, číslo FEOR pracovního okruhu, forma právního vztahu zaměstnání, v případě rodinného příslušníka označení jeho právního postavení, informace o tom, zda právní vztah zaměstnání vznikl či zanikl. Pracovní centrum potvrzuje ohlášení a oznámené údaje eviduje. Vynechání povinnosti nahlášení se postihuje sankcemi.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy jsou převážně soustředěny v Budapešti. Existují i některé další veletrhy v jiných městech, ale spíše regionální povahy. Akce se průběžně doplňují, proto je třeba si vždy najít nejaktuálnější stav webových stránek (možná změna programu).

Prezentace na zahraničních veletrzích pod hlavičkou CzechTrade je možná formou osobní či katalogová prezentace českých firem v rámci společného stánku agentury CzechTrade včetně asistenčních služeb (networkingové akce, společný propagační materiál) a celkového zajištění expozice.

Seznam hlavních veletrhů a výstav v roce 2026:

• AGROMASHEXPO a AGROGÉGPSHOW – mezinárodní výstava zemědělství a zemědělských strojů, 21.–24. 1. 2026
• FEHOVA – mezinárodní výstava zbraní, rybaření a myslivectví, 5.–8. 2. 2026
• BUDAPEST BOAT SHOW – mezinárodní výstava lodí, 19.–22. 2. 2026
• UTAZÁS – mezinárodní výstava cestovního ruchu, 19.–22. 2. 2026
• SIRHA BUDAPEST – mezinárodní potravinářský a HORECA veletrh, 3.–5. 3. 2026
• CONSTRUMA – mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, 25.–29. 3. 2026
• OTTHONDESIGN – mezinárodní výstava zařízení bytu, 25.–29. 3. 2026
• EUROCINE – mezinárodní výstava filmového průmyslu, 8.–9. 5. 2026
• IPAR NAPJAI – Dny průmyslu, 18.–21. 5. 2026
• MACH-TECH – mezinárodní veletrh strojírenství a svařovací techniky, 18.–21. 5. 2026
• AUTOMOTIVE HUNGARY – mezinárodní odborná výstava dodavatelů automobilového průmyslu, 18.–21. 5. 2025
• ENVIRONTEC – mezinárodní výstava o životním prostředí, odpadech, vodě a udržitelnosti, 7.–9. 10. 2026

HUNGEXPO Vásár és Reklám Zrt. (největší veletržní společnost). Aktuální program v angličtině lze stáhnout na webu HUNGEXPO.

Mimo výše uvedené veletrhy se v Maďarsku koná řada dalších regionálních a lokálních výstav zaměřených např. na oblast turistiky, zemědělství atd. – viz V-Trade Kiállítások Kft. (město Debrecín, východní Maďarsko).

Dále se pořádají různé sektorové konference a summity (např. firma White Paper Consulting – témata jako bioplyn, baterie, LNG, vodík a další energetická odvětví).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Maďarsku:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064 Budapešť VI.
Tel.: +36 1 462 50 11
E-mail: budapest@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/budapest
Pracovní doba: po-pá 7.45–16.15 hod.
Ekonomický úsek – tel. +36 1 462 50 19, 462 50 15, e-mail: budapest.commerce@mzv.gov.cz
Konzulární oddělení – tel. +36 1 462 50 25, +36 1 462 50 26, +36 1 462 50 27, +36 1 462 50 14, +36 1 462 50 24, e-mail: budapest.consulate@mzv.gov.cz, úřední hodiny pondělí, středa a čtvrtek 9.00–11.00 hod.

Zahraniční kancelář CzechTrade Maďarsko:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064 Budapest
Mobil: +36 30 091 67 22
E-mail: budapest@czechtrade.gov.cz  
Web: https://www.czechtrade.gov.cz/zahranicni-kancelare/madarsko

České Centrum Budapešť:
Adresa: Szegfű utca 4.,1063 Budapest VI.
Tel.: +36 1 462 50 66
E-mail: ccbudapest@czechcentres.cz
Web: budapest.czechcentres.cz

Konzulární oddělení se spolu s velvyslanectvím, CzechTrade i Českým centrem nachází v jedné budově. Z letiště je možno se tam dopravit tzv. Airport Minibusem, případně taxíkem či MHD. Aplikace pro některé taxi služby lze využívat v České republice i v Maďarsku. Z centra je možné se na velvyslanectví dopravit metrem M1 (tzv. Földalatti), které je označeno žlutou barvou. Je potřeba vystoupit na stanici Vörösmarty utca (nesplést si s Vörösmarty tér), nebo na Kodály körönd. V prvním případě se jde po směru metra na náměstí Mexikói tér, přičemž druhá ulice napravo od stanice metra vede přímo k velvyslanectví. Velvyslanectví je uprostřed mezi těmito dvěma stanicemi metra. Vlajku České republiky je vidět už z křižovatky ulic Andrássy út a Rózsa utca.

Pro hledání lokalizace ZÚ či adres v Budapešti je možno využít na internetu např. Google Maps a budapešťský plánovač trasy (HSP, autem i pěšky) www.bkk.hu. Upozorňujeme, že je třeba zadat i příslušné číslo obvodu či směrovací číslo – velvyslanectví je např. v VI. obvodu – 1064 Budapešť (v Budapešti totiž existuje více Rózsa utca).

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Doporučujeme si zařídit Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card nebo EHIC), který ve zdravotnickém zařízení v Maďarsku v případě potřeby dokládá pacientovo zdravotní pojištění v EU. V takovém případě poskytnutou neodkladnou potřebnou zdravotní péči během krátkodobých pobytů (dovolená, služební cesta či studijní pobyt) v zahraničí uhradí příslušná zdravotní pojišťovna. Zaručuje přístup k veřejným zdravotním službám (např. služby lékaře, lékárenské, nemocniční nebo středisek zdravotní péče) na stejné úrovni a za stejných podmínek jako občanům navštívené země. Je důležité si uvědomit, že tento průkaz nenahrazuje cestovní pojištění (nevztahuje se např. na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty), nevztahuje se na situaci, kdy se jedete do zahraničí s cílem léčit se a nezaručuje ošetření zdarma.

Důležitá telefonní čísla:

• Integrovaný záchranný systém 112
• Záchranka 104
• Policie 107
• Požárníci 105

Konzulární odbor MZV Budapešť – v případě nouze občana ČR v Maďarsku volejte v pracovní době (7.45–16.15 hod.) telefony konzulárního oddělení – tel.: +36 1 462 50 25, 462 50 26, 462 50 27, 462 50 14. V mimopracovní době, o víkendech a ve svátky – pouze občanům ČR, kteří se ocitli v nouzi či ohrožení zdraví a života, je k dispozici nouzová linka konzulární služby: +420 222 420 222.

Hlavní správa pro otázky migrace Ministerstva vnitra HU – Národní generální ředitelství cizinecké policie – Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság (National Directorate-General for Aliens Policing) sídlí na adrese Budafoki út 60., 1117 Budapest. K zákaznickému servisu Generálního ředitelství a regionální ředitelství Budapešti a Pešťské župy se dostanete autobusy č. 33 a 133E z ulice Budafoki, autobusem č. 103 z nádraží Kelenföld (konec metra M4) a tramvají č. 1 ze směru ulice Szerémi. Zákaznický servis je na telefonním čísle +36 1 463 9292 (pondělí až čtvrtek 8.00–16.00 hod, pátek 8.00–13.30 hod). Webové stránky v angličtině – www.oif.gov.hu. 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a ministerstva:

• Parlament
• Úřad prezidenta
• Úřad předsedy vlády
• Kabinet předsedy vlády
• Vláda

Další významné instituce:

• Hungarian Export Promotion Agency
• Hungarian Investment Promotion Agency
• Centrální statistický úřad
• Maďarská národní banka
• Budapešťská burza cenných papírů
• Národní daňový a celní úřad
• Maďarská státní pokladna
• Vládní agentura pro správu dluhu
• Maďarská obchodní a průmyslová komora
• Budapešťská obchodní a průmyslová komora
• Národní agrárně hospodářská komora
• Národní úřad pro duševní vlastnictví
• Agrární marketingové centrum
• Soudy v Maďarsku
• Národní informačně-komunikační služba
• Maďarská tisková agentura
• Veřejné zakázky
• Aliance maďarských dopravních a logistických služeb

Turistika:

• Maďarská turistická agentura
• Průvodce pro Maďarsko
• Oficiální stránka o Budapešti a přilehlém okolí – Budapest Info
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic – MÁV
• Stránka MHD Budapešť – Budapest Közlekedési Központ
• Stránky meziměstské autobusové dopravy – VOLÁNBUSZ
• Informace o leteckých spojích – Budapest Airport

Zpravodajské zdroje v anglickém jazyce:

• Budapest Business Journal
• About Hungary
• Hungary Today
• Daily News Hungary
• CEENERGYNEWS

Webové stránky zastupitelského úřadu ČR, CzechTrade a Česko-maďarského obchodního klubu:

• Velvyslanectví ČR v Budapešti
• CzechTrade
• Česko-maďarský obchodní klub
• Česko-maďarská obchodní komora