Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Bavorsko

7. 11. 2014 | Zdroj: Generální konzulát České republiky

Kapitoly článku

Svobodný stát Bavorsko je územně největší a druhou nejdlidnatější ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo. Na východě svého území hraničí s Českou republikou, pro kterou představuje významného obchodního partnera. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa.

1. Základní údaje o Bavorsku

  • Název země: Svobodný stát Bavorsko (Freistaat Bayern)
  • Počet obyvatel: 12,604 mil. (11/2013) 
  • Rozloha: 70 551 km2
  • Hlavní město: Mnichov (počet obyvatel 1,388 mil.)

Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem a Horním Rakouskem, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Salcburskem, na západě s Bádenskem-Württemberskem, na severu se spolkovou zemí Hesenskem, se Svobodným státem Duryňsko a Svobodným státem Sasko. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa.

1.1. Historický a současný vývoj

Bavorsko bylo svobodným státem (pojmenování zdůrazňující rozchod s monarchií a historickou tendenci k samostatnosti) vyhlášeno poprvé 8. listopadu 1918 v rámci formující se německé federace. Ve 20. a 30. letech 20. století, poznamenaných reparacemi, hospodářskou a sociální nejistotou se na politické scéně výrazně profilovala krajní pravice. Přechodně oslabená NSDAP pak získala nové sympatie v letech hospodářské krize. Po tzv. „převzetí moci“ začátkem roku 1933 odebrali nacisté Bavorsku statut svobodného státu a podřídili je centralizované administrativě. Mnichov měl nicméně v záměrech NSDAP privilegované místo s čestným titulem „Hlavní město hnutí“.

Po porážce nacistického Německa se země stala součástí americké okupační zóny. Začátkem prosince 1946 proběhlo úspěšné referendum o ústavě obnoveného Svobodného státu Bavorsko. Jeho zvláštní status bavorští politikové žárlivě střeží, a proto dlouho odmítali spolkovou ústavu s tím, že neuplatňuje dostatečně princip federace. Do svazku zemí SRN vstoupilo Bavorsko až v květnu 1949. V letech poválečné obnovy se původně agrární země rychle industrializovala, vytvořila spolehlivou infrastrukturu, zdokonalila své školství a výzkum a uplatňuje ve značné míře vlastní představy o spolupráci se zahraničím.

Od roku 1962 získávala Křesťanskosociální strana (CSU) ve volbách do Zemského sněmu pravidelně absolutní většinu. Od roku 1966 obsazovala sama všechna křesla ve vládě. Tato samovláda skončila v záři 2008, opět však platí od podzimu 2013.

Situace v Bavorsku po volbách do Spolkového sněmu 22. září 2013

V Bavorsku je hlavní politickou a zcela dominantní stranou pravicová Křesťansko-sociální unie (CSU). V bavorském Zemském sněmu má 101 poslanců (ze 180), ve Spolkovém sněmu 56 (z 631) a v Evropském parlamentu 9 (z 736). CSU zůstává třetí nejpočetnější stranou v SRN.

V září 2013 voliči vyjádřili CSU ve spolkových volbách výraznou podporou, v jejímž důsledku strana dosáhla procentuálně ještě lepšího výsledku než v zemských volbách konaných o týden dříve. CSU posílila svou pozici oproti předcházejícímu legislativnímu období o 7 % a přispěla tím k celkovému volebnímu vítězství volebního bloku CSU/CSU. Do spolkového kabinetu prosadil H. Seehofer tři reprezentanty CSU: H.-P. Friedricha, spolkového ministra zemědělství (v únoru 2014 jej po odstoupení v souvislosti s „Edathyho aférou“ nahradil Ch. Schmidt z CSU, dlouholetý státní tajemník na spolkovém ministerstvu obrany), bývalého generálního tajemníka CSU A. Dobrindta coby spolkového ministra dopravy a G. Müllera, spolkového ministra pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Dne 12. 11. 2013 přednesl H. Seehofer v Bavorském zemském sněmu programové prohlášení své vlády, které klade v oblasti zahraniční politiky důraz na kontakty Bavorska se sousedy (ČR, Švýcarsko, Rakousko). Dle textu prohlášení chce Bavorsko dále rozvíjet „ (…) dobré a přátelské vztahy s ČR – i prostřednictvím zastoupení Svobodného státu Bavorsko v Praze.“ V prohlášení se deklaruje také zájem o internacionalizaci bavorských škol, i v oblasti učňovského školství, a klade se důraz na „excelentnost“ výsledků ve výzkumu, vývoji a inovacích, jako předpoklad prosazení subjektů z Bavorska v mezinárodní konkurenci.

Opětovné přesvědčivé volební vítězství v roce 2013 jak na zemské, tak spolkové úrovni si CSU zajistila zásadními změnami ve směřování strany s cílem oslovit „nového středového voliče“. H. Seehofer se především snaží tematizovat zelená a sociální témata, a to i za cenu sporů nejen se „sesterskou“ CDU, ale i s vlastními spolustraníky. CSU se např. v minulosti stavěla ostře proti další imigraci s tím, že je třeba využívat místních lidí či v Bavorsku, resp. v SRN usazených cizinců. Také zpočátku roku 2014 zaznívaly požadavky CSU na ztížení přístupu cizinců k německému sociálnímu systému, za co byla strana kritizována také některými členy CDU.

CSU se také, hlavně v kontextu spolkových voleb, zviditelnila svým požadavkem na zavedení mýtného pro osobní automobily registrované mimo SRN. Ten se nakonec stal součástí koaliční smlouvy velké koalice v podobě předpokládaného přijetí zákona v r. 2014 upravujícího vybírání mýtného na německých dálnicích, jenž bude v souladu s pravidly společného trhu EU. Svou pozici v této otázce CSU upevnila ziskem spolkového ministerstva dopravy.

1.2. Geografická a demografická fakta

Geografická fakta

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postaveni mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko).

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění. Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, grafity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Francký les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářskou nedůležitost musel bohužel ustoupit porostu smrkovému. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě – Alp. Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.

Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu, klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu v Alpách jsou lyžařská centra, z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech a Mohan (Main).

Demografická akta

Údaje o počtu obyvatel se vztahují k roku 2013. Na rozdíl od jiných spolkových zemí Německa nedochází v Bavorsku k většímu poklesu obyvatelstva. Přesto se podle prognózy bude počet obyvatel k roku 2020 dále snižovat především v důsledku nepříznivé věkové struktury a stárnutí obyvatelstva.

Struktura církevního vyznání bavorského obyvatelstva (k datu posledního sčítání lidu v r. 2011):

  • římsko-katolické 55 % (71,9 % v roce 1950)
  • evangelické: 21 % (26,8 % v roce 1950)
  • muslimové: 4%
  • jiné konfese a bez vyznání: 20 %

Bavoři sestávají ze 4 „kmenů“:

  • „vlastní“ Bavorové (Altbayern – „Starobavoři“)
  • Frankové (Franken)
  • Švábové (Schwaben)
  • po roce 1945: víc než 2 000 000 uprchlíků, odsunutých především ze Sudet

Hovoří se zde několika alemánskými dialekty, které patří ke třem skupinám:

  • bavorská (Bairisch): většina země, především v Dolním Bavorsku, Horním Bavorsku a Horní Falci
  • francká (Fränkisch): asi 3 mil. obyvatel převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.
  • alemánská (Alemannisch): asi 2 mil. Švábů na západě

1.3. Administrativní členění

Svobodný stát Bavorsko je administrativně rozdělen na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

  • Dolní Bavorsko (Niederbayern)
  • Dolní Francko (Unterfranken)
  • Horní Bavorsko (Oberbayern)
  • Horní Falc (Oberpfalz)
  • Horní Francko (Oberfranken)
  • Střední Francko (Mittelfranken)
  • Švábsko (Schwaben)

Zemské okresy

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte) a 2 056 okresních obcí. Administrativní správa Bavorska se dělí na státní správu a na komunální správu. Zásadně důležitým otázkám, především rozpočtu, se věnuje komunální samospráva volená na úrovni administrativních jednotek od vládních okresů níže.

1.4. Politický systém, správa země

V politice země dominuje konzervativní strana CSU, jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU, se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce ve volbách dosáhla dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 sice absolutní většinu těsně ztratila, v r. 2013 však opět získala a nadále zůstává nejsilnější stranou.

Státní administrativa je třístupňová – od nejvyššího zemského zastupitelstva (Zemský sněm, Landtag) a exekutivy (Státní vláda, Staatsregierung), včetně zemských úřadů podřízených jednotlivým ministerstvům přes exekutivu vládních okresů včetně policejních prezidií, vrchních finančních správ apod. po nejnižší státní administrativu na úrovni zemských krajů, jež jsou na rozdíl od Rakouska a ČR v Bavorsku nižší jednotkou než okres (úřady zemských radů, policejní ředitelství, finanční úřady), a obcí.

Složení bavorské vlády

Zemská vláda se skládá z předsedy, státních ministrů (Staatsminister) a státních tajemníků (Staatssekretäre).

  • ministerský předseda (od 10. 10. 2013): Horst Seehofer (CSU)
  • ministr pro záležitosti spolku a zvláštní úkoly a vedoucí bavorské Státní kanceláře: Marcel Huber (CSU)
  • mpř. vlády a ministryně hospodářství a médií, energetiky a technologie: Ilse Aigner/ová (CSU)
  • ministryně pro evropské záležitosti a vztahy v regionu: Beate Merk/ová (CSU)
  • ministr vnitra a dopravy: Joachim Herrmann (CSU)
  • ministr spravedlnosti: Winfried Bausback (CSU)
  • ministr financí: Markus Söder (CSU)
  • ministr školství, kultury, vědy a umění: Ludwig Spaenle (CSU)
  • ministr výživy, zemědělství a lesnictví: Helmut Brunner (CSU)
  • ministryně pro zdravotnictví: Melanie Hummel/ová (CSU)
  • ministryně životního prostředí a ochrany spotřebitele: Ulrike Scharf/ová (CSU)
  • ministryně práce a soc. věcí: Emilia Müller/ová (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu vnitra: Gerhard Eck (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu školství, kultury, vědy a umění: Bernd Sibler (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu školství, kultury, vědy a umění: Georg Eisenreich (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu financí: Albert Füracker (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu financí: Johannes Hintersberger (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu hosp. a médií, energetiky a technologie: Franz Josef Pschierer (CSU)

Zemský sněm (parlament)

Volby do bavorského zemského sněmu v září 2008 znamenaly anomálii v politickém životě strany, poté co CSU po více než 40 letech „samovlády“ přišla o většinu mandátů v bavorském Zemském sněmu. Z její neschopnosti oslovit voliče aktuálními tématy těžily strany FDP a Svobodní voliči (Freie Wähler), které dosáhly poslaneckých mandátů. Strana tehdy zareagovala obměnou svého politického vedení a do jejího čela byl zvolen tehdejší spolkový ministr zemědělství H. Seehofer. H. Seehoferovi se podařilo sestavit koaliční vládu s nejmenší parlamentní stranou FDP. Ta se po volbách v září 2013 do bavorského Zemského sněmu již nedostala.

Zemské volby 15. září 2013 vyhrála opět CSU s jasnou převahou 47,7 % (SPD 20,6 %, B´90/Zelení 9 %, Svobodní voliči 8,6 %). Stávající zemský sněm má 180 poslanců. Jeho předsedkyní je Barbara Stamm/ová (CSU). Podle výsledků voleb v roce 2013 je rozdělení křesel podle politických stran následující:

Strana Poslanců Předseda frakce
CSU (Křesťansko-sociální unie) 101 Thomas Kreuzer
SPD (sociální demokracie) 42 Markus Rinderspacher
B´90/Zelení 18 Margarete Bause, Ludwig Hartmann
Freie Wähler (Svobodní voliči) 19 Hubert Aiwanger

Práh pro vstup politického subjektu do Zemského sněmu je 5 %. Zemský sněm volí prostou většinou hlasů ministerského předsedu a schvaluje en bloc složení zemského kabinetu. Poslanci rozhodují o zákonech a mohou je rovněž navrhovat – společně za své frakce nebo i jednotlivě.

2. Hospodářství Bavorska

2.1. Celková charakteristika

Bavorské hospodářství má dlouhodobě rostoucí tendenci, v celoněmeckém i celoevropském hospodářském srovnání dosahuje čelních pozic. Je to 7. největší ekonomika v přepočtu na hlavu v Evropě a o 160 % převyšuje průměr EU. Zatímco v r. 2000 vytvořilo bavorské hospodářství hrubý domácí produkt ve výši 359 mld. EUR, v roce 2013 dosáhl HDP 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Nepříznivá situace po zasažení celosvětovou hospodářskou krizí v r. 2009 netrvala dlouho, již v r. 2010 německá i bavorská ekonomika značně oživla, což se promítlo i v meziročním růstu HDP Bavorska o 5 %, v r. 2011 pak o 5,25 % na rozdíl od poklesu celoněmeckého HDP. V. r. 2012 naopak došlo k poklesu růstu, meziroční nárůst HDP činil 0,87 %, v r. 2013 již 0,99 %, více než spolkový průměr 0,4 %.

Graf: Vývoj ekonomiky v Bavorsku

Ve srovnání s dalšími německými spolkovými zeměmi je Bavorsko druhou nejsilnější ekonomikou za Severním Porýní-Vestfálskem (HDP 599 mld. EUR v r. 2013). Sedm z deseti německých hospodářsky nejatraktivnějších regionů se nachází právě v Bavorsku, v čele se zemským okresem Mnichov (dle údajů Institutu německého hospodářství v Kolíně n. Rýnem).

Mezi hlavní oblasti průmyslu patří výroba automobilů, elektrotechnický průmysl, strojírenství, engineering, fotovoltaika. Jakkoliv v Bavorsku sídlí významné firmy, jako jsou BMW, Audi, Bosch nebo Siemens, úspěch bavorského hospodářství vytvářejí převážně středně velké firmy.

Bavorsko celoevropsky zaujímá přední místo v oblasti vědy, výzkumu a inovací. V posledních letech našlo mnoho zahraničních firem své nové působiště právě v bavorských regionech. Charakteristickým rysem je velmi úzké propojení hospodářství a vědy a rozvoj IT a znalostně náročných oborů jako biotechnologie či nanotechnologie.

Bavorsko patří k nejmodernější a nejatraktivnější hospodářské lokalitě v Evropě. K dosažení tohoto úspěšného vývoje se řídí Bavorská vláda následujícími zásadami:

  • podpora malých a středně velkých podniků.
  • podpora státu v oblasti investic, inovací, otevření nových mezinárodních trhů
  • snížení vysokých hospodářských nákladů v rámci globální konkurence, např. dostupná energie
  • privatizace státních účastí a veřejných správ a tím pádem odstranění nepotřebné byrokracie 
  • modernizace infrastruktury hospodářství
  • flexibilní pracovní trh, např. nahrazování nerentabilních pracovních míst, která neobstojí v mezinárodní konkurenci, novými pozicemi
  • péče o výkonný systém vzdělávání a výuky a kvalitní výzkumná zařízení, např. důraz na odborné/duální vzdělávání

Pro léta 2014–2020 si bavorská vláda v oblasti hospodářství stanovila tzv. „Drei-I-Strategie“ („Strategii třech I“ – Investice - Internacionální konkurenceschopnost – Inovace“)

  • Investice: Agentura Invest in Bavaria aktivně podporuje zakládání nových firem, mj. v rámci programů „Start-up Bayern“ a „Mezinárodní centrum pro internet a digitální média“.
  • Internacionalizace: Mezinárodní rozměr bavorské ekonomiky je zřejmý mj. z rekordního nárůstu exportu v r. 2013 ve výši 167,5 mld. EUR.
  • Inovace: Bavorsko je na prvním místě v SRN co do počtu přihlášených patentů – v r. 2013 jich 31 % bylo z Bavorska. Výdaje na vědu a výzkum již v r. 2011 dosáhly stanoveného cíle 3,2 %, do r. 2020 by se měly zvýšit na 3,6 % HDP. Těžiště v oblasti inovací je digitalizace a moderní energetika, podporovány jsou především výzkumná pracoviště v oborech medicínské techniky, letectví a aeronautiky, elektromobility, nových materiálů, designu a technologicky zaměřených služeb.

2.2. Průmyslová odvětví

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl je motorem hospodářského vývoje Bavorska. Vykazuje kontinuální nárůst, dnes tvoří zhruba čtvrtinu HDP (25,8 % v r. 2013) v sedmi tisících podniků s 1,2 mil. zaměstnanci a převyšuje tak průměr spolku (21,8 %). Podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu činí 20,5 %, více než průměrně v SRN (17,4 %). Vedle Bádenska-Virtemberska (24,9 %) a Sárska (21,2 %) je tak Bavorsko nejprůmyslovější spolkovou zemí.

Za poslední čtyři roky se obrat zpracovatelského průmyslu v Bavorsku zvýšil o 24 % na 339 mld. EUR v r. 2013, což je zhruba pětina celoněmeckého obratu. Zpracovatelský průmysl je velmi úzce provázán s vývojem a výzkumem, 86 % všech zemských prostředků pro vědu a výzkum míří do průmyslu.

Podle hodnocení bavorských průmyslových a obchodních komor zůstává průmysl nadále nejdůležitějším garantem bavorského hospodářského růstu. V rámci zpracovatelského průmyslu mají stěžejní roli následující obory:

Automobilový průmysl – je největším průmyslovým odvětvím podle objemu výroby – v r. 2013 se 104 mld. EUR a podílem 30,7 % na celkovém objemu zpracovatelského průmyslu. Tomuto odvětví dominují velké podniky s více než 250 zaměstnanci, jež vytváří 95 % obratu. Bavorský automobilový průmyslu má největší podíl na celoněmecké automobilové výrobě – 23 % všech zaměstnanců, 28,6 % obratu a 30,7 % exportu. Centrem odvětví je Horní Bavorsko, obor je reprezentován zejména renomovaným automobilovým výrobcem BMW v Mnichově a velkým počtem subdodavatelů.

Strojírenský průmysl – 845 podniků a 215 tis. zaměstnanců s obratem ve výši 45,5 mld. EUR v r. 2013, strojírenství tak bylo s podílem 13,4 % na celkovém obratu bavorského průmyslu druhým nejvýkonnějším odvětvím. Na celoněmeckém obratu odvětví se Bavorsko podílelo 20,4 %. Příznačný je vysoký podíl exportu – 62 %, necelá polovina (45 %) míří do zemí EU, 12,5 % do Číny a 10,4 % do USA. Regionálně je strojírenství nejsilněji zastoupeno ve Švábsku, Horním Bavorsku a Dolním Francku. Jde zejména o výrobu dopravních železničních prostředků, resp. lokomotiv, vagónů pro železnici nebo metro, obráběcích strojů, kancelářských strojů, tiskařských, textilních strojů, elektrotechniku, jemnou mechaniku a optiku s exportní kvótou nad 48 %.

Elektronické zpracování dat, elektronika, optika – je v současnosti třetím nesilnějším průmyslovým odvětvím v Bavorsku, které generuje 7,3 % celkového zemského průmyslového obratu o objemu 24,6 mld. EUR s podílem celých 37 % na celoněmeckém obratu. Spadá sem 315 podniků se 76 tis. zaměstnanci, nejvíce je odvětví zastoupeno v Horním Bavorsku (40 % všech zaměstnaných). Největší segment oboru dle obratu je výroba elektronických stavebních prvků a rozvodných desek, dle počtu pracovníků pak výroba měřících, kontrolních a navigačních prvků. Odvětví je silně exportně zaměřené – 61 % výrobků míří za hranice, z toho 15 % do USA a 12 % do Číny. Velký potenciál vývoj oboru představuje rozvoj nových technologií, elektromobility a medicínské techniky. 

Potravinářský průmysl – jedná se o tradiční obor s vysokou úrovní kvality, opírající se do značné míry o domácí suroviny a vyspělé zemědělství. V tomto  odvětví bylo v r. 2013 zaměstnáno přes 100 tis. osob v 828 firmách. Je zde nejvyšší podíl malých a středních podniků (88,5 %), v nichž je zaměstnána zhruba polovina všech zaměstnanců odvětví. Největší koncentrace potravinářských firem je v regionu Horního Bavorska a Švábska. S obratem 23,5 mld. EUR a podílem 6,9 % na celkovém průmyslovém obratu Bavorska je odvětví čtvrtým nejsilnějším segmentem zpracovatelského průmyslu.

Elektrické výrobky – jedná se o výrobu investičních celků – elektromotorů, transformátorů a akumulátorů, ale i zboží koncové výroby jako např. přístrojů pro domácnost. Zaměstnává kolem 101 tis. pracovníků ve 353 firmách, je charakteristický vysokým počtem velkých firem (22 %). S 8,4 % zaměstnanců je na třetím místě ve zpracovatelském průmyslu v Bavorsku. V r. 2013 dosáhl tento segment výroby obratu ve výši 21,6 mld. EUR, celých 60 % výrobků bylo určeno pro export, především elektrické rozdělovníky, řadicí zařízení, elektromotory, transformátory a generátory. Regionálně je výroba soustředěna do Horního Falcka, Středního Francka a Horního Bavorska.

Dalšími objemově významnými obory zpracovatelského průmyslu v Bavorsku jsou chemický průmysl (4,3 % obratu zpracovatelského průmyslu), kovovýroba (4,2 %), dále gumárenský a plastikářský průmysl (3,9 %), papírenský, tiskařský průmysl a výroba skla a porcelánu.

Struktura bavorského zpracovatelského průmyslu (dle podílu na tvorbě obratu v r. 2013)

Automobilový průmysl 30,7 %
Strojírenství 13,4 %
Elektronika 7,3 %
Potravinářství 6,9 %
Elektrické výrobky 6,4 %
Chemické výrobky 4,3 %
Kovovýroba 4,2 %
Gumárenství a plasty 3,9 %
Sklo, keramika, porcelán 2,5 %

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Energetika

Pro průmyslové Bavorsko je cenově přijatelná a konkurenceschopná energetická soběstačnost nezbytností. Programem energetické politiky Bavorska, který zemská vláda v návaznosti na celoněmeckou „Energiewende“ přijala v r. 2011 pod názvem „Energie inovativně“, je tzv. cílový trojúhelník „bezpečně – cenově přijatelně – ekologicky“.

V souvislosti s novým spolkovým zákonem o obnovitelné energii si bavorská vláda mj. předsevzala pokrýt polovinu spotřeby elektrické energie do r. 2021 z obnovitelných zdrojů (v r. 2013 v Bavorsku 36 %, SRN 25 %). Podíl energie z obnovitelných zdrojů v koncové spotřebě hodlá Bavorsko zvýšit na 20 %, tedy ještě o deset procent více než Evropskou unií požadovaných 10 %.

V energetickém mixu obnovitelných zdrojů jsou na prvním místě vodní elektrárny (14,5 % v r. 2013), dále fotovoltaika (11,7 %), bioenergie (7,5 %), větrná energie (1,7 %) a geotermická energie (0,3 %). Velmi důrazně jsou sledovány ukazatele energetické úspornosti a efektivity využití. Dle objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů zaujímá Bavorsko v SRN druhé místo za Braniborskem.

Palčivým problémem zůstává malá přenosová kapacita energetických sítí. Na pobřeží Baltského a Severního moře se poměrně dramaticky zvyšuje kapacita produkce energie z větrných elektráren. Daleko pomaleji však probíhá výstavba páteřních přenosových sítí na jih. Příslušná legislativa byla schválena v červnu 2013 Spolkovou radou v rámci tzv. Spolkového plánu potřeb (Bundesbedarfsplangesetz). V současné době probíhá pod taktovkou bavorské ministryně hospodářství Aigner/ové vládní dialog se zástupci průmyslu k tématu přenosových sítí.

Výroba energie měla v posledních letech mírně stoupající trend, je o třetinu vyšší než její spotřeba a tak je Bavorsko i významným exportérem. Její podíl na tvorbě HDP činí kolem 3 % a v sektoru je zaměstnáno zhruba 1 % práceschopného obyvatelstva.

Graf: Energetika v Německu, zdroje

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Stavebnictví

Stavebnictví je do značné míry postiženo zmenšující se poptávkou stejně jako v jiných spolkových zemích. I přes historicky nízké úroky se potenciální investoři obávají dlouhodobých kreditních závazků v nabývání nemovitostí a stavebnictví tak zůstává problematickým odvětvím. Trvale se snižuje počet zaměstnanců a pracovních příležitostí, s tím souvisí i pokles obratu (18 mld. EUR v r. 2013). Zatímco v r. 2004 bylo v Bavorsku evidováno 15 tis. stavebních firem s 228 tis. pracovníky, v r. 2013 jejich počet klesl na 14 105 a počet pracovníků na 144 tis.

Služby a obchod

Sektor služeb má v Bavorsku představuje nezanedbatelný význam pro hospodářství a zaměstnanost. Kolem 65 % obratu je tvořeno službami, sektor se vyznačuje především malými podniky. 449 tis. bavorských poskytovatelů služeb vytvořilo v roce 2012 celkový obrat přes 507 mld. EUR.

V oblasti obchodu bylo v roce 2012 registrováno 113 719 firem s dosaženým obratem ve výši 272 mld. EUR, z toho ve velkoobchodu 17 984 firem s obratem 145 mld. EUR a v maloobchodu 66 235 firem s dosaženým obratem 87 mld. EUR.

Cestovní ruch

Cestovní ruch a pohostinství sehrává významnou úlohu v městské turistice (zejména hlavní město Mnichov a řada dalších bavorských měst) i na venkově, především pak v Alpách a Bavorském lese. Turismus přispívá do státní pokladny nezanedbatelnou částkou. Na odvětví cestovního ruchu je závislá více než polovina obyvatel Bavorska, je to jejich primární zdroj příjmu.

Pokud jde o příjezdy turistů, pohybuje se mezi spolkovými zeměmi Bavorsko na 1. místě, pokud jde o počet přenocování. V roce 2012 dosáhl v Bavorsku počet přenocování 84 mil. osob, samotné číslo návštěvníků Bavorska představovalo 31 mil. turistů, z toho 18 % cizinců. Počet přijíždějících turistů má od r. 1992 stále stoupající trend.

Významnými turistickými lokalitami jsou podle počtu návštěvníků oblast Alp, Bavorského lesa, velmi navštěvované jsou rovněž hrady, zámky a jezera.

Nejvíce zahraničních hostí přijíždí z USA, Holandska, Švýcarska, Rakouska, Velké Británie, Itálie a Japonska. Ve statistikách nefiguruje ČR, neboť v případě českých návštěvníků se jedná většinou o jednodenní, často nákupní výlety bez přenocování a tito turisté nejsou ve statistikách podchyceni.

Vzdělání a výzkum

Bavorsko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu a patří mezi prestižní evropská vědecko-výzkumná centra. Je zde 9 státních univerzit, 17 státních odborných vysokých škol, 6 státních uměleckých vysokých škol a řada dalších soukromých a církevních vysokých škol. Odborné vysoké školy (Fachhochschulen) ve spolupráci s podnikatelskou sférou vytváří zázemí pro stále se rozšiřující aplikovaný výzkum, zatímco univerzity se orientují spíše na základní výzkum a vědeckou činnost. Novou do budoucna orientovanou doplňkovou vzdělávací nabídkou je tzv. Virtuální vysoká škola, určená především studiu při zaměstnání.

Bavorsko vytváří (spolu s Bádensko-Virtemberskem) nejlepší rámcové podmínky v oblasti vědy a výzkumu v celém Německu, charakteristické je pro Bavorsko také úzké propojení hospodářství a vědy. Bavorská vláda podporuje aplikovanou vědu a cíleně napomáhá zakládání a usazování nových inovativních firem vysoce specializovaného výzkumu s těžištěm v oblastech digitálních komunikačních technologií a obnovitelné energie. Na podporu znalostně náročných oborů jako např. IT, technologie životního prostředí a nanotechnologie nabízí státní podporu v programech „High-Tech-Offensive“, „AllianzBayernInnovativ“ a „Bayern FIT – Forschung, Innovation, Technologie“.  

Doprava

Dopravní infrastruktura je v Bavorsku na špičkové úrovni, do rozšiřování a rekonstrukce dopravní sítě se každoročně investují vysoké částky. Státní ministerstvo dopravy spravuje silniční síť s 2500 km dálnic, 6300 km spolkových silnic, 13 600 km státních silnic a 3100 km okresních silnic včetně 14 400 mostů, 60 tunelů a 6500 km cyklostezek. V rámci dopravně-bezpečnostní kampaně „Mobilní Bavorsko – bezpečně k cíli“ by do r. 2020 mělo být proinvestováno 440 mil. EUR.

Do sítě patří rovněž 6000 km dlouhá železniční síť s více než tisícovkou nádražních stanic, Bavorsko má největší železniční síť ze všech spolkových zemí, má ostatně i největší celkovou rozlohu. Železniční doprava v Bavorsku zahrnuje tři základní oblasti:

  • dopravu ICE/IC na vysokorychlostních tratích s rychlostí až  250 km/hod
  • dopravu na regionálních tratích
  • dopravu na historických a úzkorozchodných tratích v rámci turistického ruchu

V posledních letech je jedním z největších témat česko-bavorské spolupráce projekt nové železniční tratě Praha – Mnichov a Praha – Norimberk, neboť stávající spojení je zastaralé a z časového hlediska naprosto nevyhovující. Na české straně je tras Praha – Mnichov součástí plánu rozvoje dopravní infrastruktury na období 2014–2020, německá strana na jaře 2013 schválila návrh na začlenění modernizace a elektrifikace úseků Mnichov – Řezno – Furth i. Wald – české hranice, Norimberk – Makrtredwitz – Hof – české hranice a úseku Regensburg – Marktredwitz do nového spolkového plánu dopravních cest, by měl být předložen ke schválení spolkové vládě v r. 2015.

Letecká doprava je koncentrována především v Mnichově, další dvě bavorská mezinárodní letiště jsou v Norimberku a Memmingen. Do nejmodernějšího mnichovského letiště v rámci celého Německa se neustále investují nemalé finanční prostředky, v současné době se rozhoduje o stavbě třetí přistávací dráhy, neboť stávající dvě dráhy již neumožňují absorbovat neustále zvyšující počet leteckých pasažérů. V roce 2013 představoval počet leteckých cestujících (odlety i přílety) na mnichovském letišti 38,7 mil. osob, Mnichov tak zaujímá 2. místo po frankfurtském letišti v SRN a 7. místo v celoevropském srovnání.

Značný význam má i říční vnitrozemská plavba, resp. řeka Dunaj. Díky Dunaji je Bavorsko napojeno jak na německé námořní přístavy, tak i na vnitroněmecké vodní cesty. Kanál Dunaj – Mohan překračuje hlavní německé povodí a umožňuje plavbu ze Severního a Baltského moře do Černého moře. Z bavorského pohledu zesiluje význam Dunaje od města Řezno, neboť od řezenského přístavu je Dunaj splavný již i pro větší lodě. V zájmu rozvoje vnitrozemské plavby provedlo proto Bavorsko sanaci přístavu v Řezně.

Zemědělství

Mimo vyspělý průmysl, se Bavorsko může chlubit i v evropském kontextu nadstandardní úrovní zemědělství. Strategií bavorského ministerstva zemědělství je zachování celoplošného, multifunkčního, výkonného a ekologického zemědělství. Bavorsko je v rámci spolku největším zemědělským producentem, podíl bavorského zemědělství na tvorbě HDP spolku v tomto oboru je 19 %. V r. 2012 dosáhly zemědělské a lesnické podniky celkového obratu 139 mld. EUR, což je zhruba 15 % celkového obratu Bavorska.

Jak větší zemědělské podniky, tak i malé statky produkují kvalitní zemědělské výrobky, ať již se jedná o rostlinnou nebo živočišnou výrobu. V předhůří Alp a v Allgäu převažuje produkce mléka. V nížinatých částech Bavorska se pěstuje závratných 70 % veškeré produkce chmelu v Evropské unii. V r. 2011 bylo v Bavorsku v rámci národní „Strategie pro Bavorsko“ založeno tzv. Kompetenční centrum výživy, jež mj. uděluje Regionální pečeť kvality.

2.3. Základní makroekonomická fakta

Hrubý domácí produkt

Bavorské hospodářství vytvořilo v roce 2013 hrubý domácí produkt ve výši 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Růst HDP v absolutních číslech (v mil. EUR)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Bavorsko 419 468 411 255 435 885 463 080 473 568 487 987
Německo 2 473 800 2 374 200 2 495 000 2 609 900 2 666 400 2 737 600

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Pracovní trh

Bavorsko je s pouhými 264 523 nezaměstnaných (3,8 %) spolkovou zemí s nejnižší nezaměstnaností (průměrná nezaměstnanost SRN v r. 2013 činila 6,9 %), ambiciózně směřující k plné zaměstnanosti, které už se fakticky podařilo docílit v mnoha bavorských okresech.

Celkový počet zaměstnanců v r. 2013 byl 7,02 mil., což je nárůst oproti minulému roku o 0,9 %. Současně mírně poklesl (o 0,6 %) počet zaměstnanců na částečný úvazek, jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných tak klesl na 12,3 %. Největší nárůst zaznamenal v r. 2013 počet zaměstnanců ve stavebnictví (3,1 %), největší úbytek oproti tomu v zemědělství (-7,5 %). Nejvíce zaměstnanců mají již tradičně služby (70,3 %), dále zpracovatelský průmysl (27,7 %, z toho 20,5 % výrobní odvětví), 2 % tvoří zaměstnanci v zemědělství a lesnictví. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je mezi mládeží mezi 15 a 26 lety (meziroční nárůst 8,9 %) a cizinci (nárůst 11,1 %).

Průměrná měsíční hrubá zaměstnanecká mzda vzrostla v r. 2013 oproti předchozímu roku o 1,9 % na 3 643 EUR, ve zpracovatelském průmyslu lehce vyšší (3 779 EUR) než ve službách (3 549 EUR). Průměrná hodinová mzda se zvýšila o 1,8 % na 21,44 EUR.

Nezaměstnanost (v %)
  2010 2011 2012 2013 2014
Bavorsko 4,5 3,8 3,7 3,8 3,7
SRN 7,7 7,1 6,8 6,9 6,9

Zdroj: statista.com

Cenový vývoj

Míra inflace je v Bavorsku dlouhodobě nízká, v posledních letech se pohybuje v intervalu 1 %. V srpnu 2014 dosáhla 0,8 %, poklesly ceny topného oleje (-4,2 %) a pohonných hmot (-3,7 %), naopak stouply ceny potravin (0,5 %), např. mléčných výrobků.

Index růstu spotřebitelských cen v Bavorsku (r. 2010 = 100)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Index celkem 98,4 98,9 100 102,1 104,3 105,8
Meziroční změna 2,7 % 0,5 % 1,1 % 2,1 % 2,2 % 1,4 %

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de

Na zvyšování cen se z dlouhodobějšího hlediska podílejí potraviny, včetně nápojů, nájemné a energie pro domácnosti. Méně příznivě se v posledních letech vyvíjí poměr mezi zvyšováním životních nákladů a výší mezd, neboť za poslední dva roky průměrná mzda zaznamenává meziroční nárůst jen o 1 %.

Vývoj průměrné hrubé mzdy v Bavorsku a SRN (v EUR)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Bavorsko 29 858 29 603 30 375 31 348 32 274 32 949
SRN 27 936 27 927 28 494 29 494 30 349 31 019

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de

3. Zahraniční obchod Bavorska

Vývoj zahraničního obchodu Bavorska 2008–2013 (v mld. EUR)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Bavorský vývoz 154,3 122,3 144,0 160,0 164,6 167,5
Bavorský dovoz 129,4 107,3 129,4 145,7 147,6 145,9
Obrat 283,7 229,6 273,4 305,7 312,2 313,4

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Zahraniční obchod Bavorska je hlavním faktorem hospodářského růstu s příznivým vlivem i na zaměstnanost. Tak jako celé Německo, tak i samotné Bavorsko je silně proexportně zaměřenou zemí. Dynamika exportu je pozoruhodná. Za období let 2003–2013 se bavorský export zvýšil o 64 %. Stranou nezůstal i bavorský dovoz, který za zmíněné období zaznamenal růst o 60 %. Obrat celkového zahraničního obchodu Bavorska dosáhl v roce 2013 výše 313,4 mld. EUR, což představuje meziroční růst ve srovnání s rokem 2012 o 1 % a ve srovnání s rokem 2003 růst o 62 %.

Bavorský vývoz v roce 2013 zaznamenal hodnotu 167,5 mld. EUR (v porovnání s obdobím 2012 růst o 1 %) a bavorský dovoz hodnotu 145,9 mld. EUR (v porovnání s rokem 2012 pokles o 1 %). Zahraniční obchod Bavorska tak zaznamenal aktivní saldo obchodní bilance ve výši 21,6 mld. EUR. V době celosvětové ekonomické a finanční krize sice i Bavorsko zažilo propad zahraničního obchodu (2009), ale i tak si kvalitní německé výrobky úspěšně nacházely své adresáty jak v rámci členských zemí EU, tak i v zámořských destinacích.

3.1. Teritoriální a komoditní struktura bavorského zahraničního obchodu v roce 2013

Teritoriální struktura

K nejvýznamnějším obchodním partnerům Bavorska patří USA, Rakousko, Itálie a ČLR, Česká republika byla v r. 2013 na 9. místě v žebříčku nejdůležitějších exportních partnerů Bavorska a na 5. místě v pořadí v importu. Česká republika byla v r. 2013 5. nejdynamičtějším exportním partnerem Bavorska s meziročním nárůstem vývozu ve výši 364 mil. EUR (+7,4 %).

Meziroční nárůst vývozu Bavorska v r. 2013 podle zemí
Země Hodnota v mil. EUR Meziroční srovnání v %
1. Velká Británie 1 082 10,9
2. Čína 659 4,4
3. USA 635 3,5
4. Francie  453 4,0
5. Česká republika 364 7,4
6. Polsko 301 7,2

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

Pokud jde o členění vývozu podle jednotlivých kontinentů, zaujímá v bavorském vývozu první místo Evropská unie, resp. členské země EU, přičemž samotná EU představuje 53 % celkového bavorského vývozu. Další v pořadí je Asie a Tichomoří (18,4 %) před Severní Amerikou (12,3 %).

Vývoz Bavorska v r. 2013 podle kontinentů
Region Hodnota v mil. EUR Meziroční srovnání v %
Země EU 88 930 53
Jihovýchodní Evropa a SNS  13 414 3,7
Ostatní Evropa 6 620 5,8
Severní Amerika 9 623 12,3
Jižní a střední Amerika 1 507 2,9
Asie a Tichomoří 23 017 18,4
Afrika 6 158 1,8
Blízký a střední východ 1 329 2,2

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

Nejvýznamnějším vývozním partnerem Bavorska je USA, dále ČLR, Rakousko, Francie a Velká Británie. Česká republika je mezi exportními partnery na 9. místě s celkovým objemem bavorského vývozu ve výši 5 264 mil. EUR s nárůstem o 7,4 % v meziročním srovnání.

Vývoz Bavorska v r. 2013 podle zemí
Stát Hodnota v mil. EUR Meziroční srovnání v %
1. USA 18 924 +3,5
2. ČLR 15 505 +4,4
3. Rakousko 13 392 -1,2
4. Francie  11 717 +4,0
5. Velká Británie 10 991 +10,9
6. Itálie 10 320 -2,1

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

I v bavorském dovozu představuje EU jako celek nejvýznamnějšího dovozního partnera s nadpolovičním podílem. Na dalším místě je Asie a Tichomoří s patnáctiprocentním podílem.

Dovoz Bavorska v r. 2013 podle kontinentů
Region Hodnota v mil. EUR Meziroční srovnání v %
Země EU 84 402 57,8
Jihovýchodní Evropa a SNS 13 414 9,2
Ostatní Evropa 6 620 4,5
Severní Amerika 9 623 6,6
Jižní a střední Amerika 1 507 1,0
Asie a Tichomoří 23 017 15,8
Afrika 6 158 4,2
Blízký a střední východ 1 329 0,9

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

Nejvýznamnějším dovozním partnerem Bavorska je Rakousko, dále ČLR, Itálie a na čtvrtém místě Česká republika, která tak dokumentuje svůj nezanedbatelný význam coby obchodního partnera pro Bavorsko.

Dovoz Bavorska v r. 2013 podle zemí
Země Hodnota v mil. EUR Meziroční srovnání v %
1. Rakousko 14 939 +3,3
2. ČLR 11 342 -13,9
3. Itálie 10 257 +0,1
4. Česká republika 9 660 +5,0
5. USA 9 233 -7,4
6. Holandsko 7 392 +3,9

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

Komoditní struktura

Na bavorském vývozu se v r. 2013 rozhodující měrou podílejí hotové výrobky, především automobily. Dalšími významnými položkami jsou stroje, elektrotechnické a chemické výrobky.

Automobily 32,4 %
Elektrotechnické výrobky 16,4 %
Stroje 16,2 %
Chemické výrobky, umělé hmoty, farmaceutika 10,9 %
Ostatní 7,1 %
Potraviny 5,1 %
Polotovary 4,2 %
Železo a kovy 4,1 %
Papírenské výrobky 1,9 %
Textilní výrobky 1,2 %
Suroviny 0,5 %

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

Rovněž v bavorském dovozu roku 2013 představují nejvýznamnější dovozní položky hotové výrobky, zde především elektrotechnika, následovaná automobily.

Elektrotechnické výrobky 18,2 %
Automobily 15,0 %
Ostatní 14,3 %
Suroviny 13,0 %
Stroje 10,1 %
Chemické výrobky, umělé hmoty, farmaceutika 9,7 %
Potraviny 5,5 %
Železo a kovy 4,7 %
Polotovary 4,4 %
Textilní výrobky 3,8 %
Papírenské výrobky 1,3 %

Zdroj: Bavorská průmyslová a hospodářská komora

3.2. Podpora exportu

Mimo podpory exportu na spolkové úrovni existuje v Bavorsku v rámci celkového programu podpory hospodářství i systém podpory exportu a internacionalizace bavorských firem. Prioritní pozornost je věnována snaze malých a středních firem směřujících k prosazení a udržení se na zahraničních trzích (podpůrný program „Fit pro zahraniční pracovní trhy – Go International“). Systém podpory exportu se koncentruje především na poradenství, zprostředkovávání kontaktů, navazování kooperačních vztahů, podporu investičních zájmů bavorských firem v zahraničí a v neposlední řadě podporu účasti malých a středních firem na účasti ne mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí. Dalšímu vzdělávání v oblasti mezinárodního obchodu slouží program „Bayern – Fit for Partnership“.

Klíčovou institucí pro podporu exportu je Bayern International. Jde o organizaci, založenou v roce 1996, jejímž cílem je podpora zejména malých a středních firem v jejich snaze o pronikání na zahraniční trhy a „lákání“ zahraničních investic do Bavorska. Bayern International je státní organizací, stoprocentním vlastníkem je bavorský stát, resp. Bavorské Státní ministerstvo pro hospodářství a média, energetiku a technologie.

Mimo výše zmíněnou organizaci působí v sedmi správních oblastech Bavorska řada hospodářských, průmyslových a řemeslnických komor, které se rovněž aktivně podílejí na podpoře malých a středních bavorských firem v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Mimo aktivní poradenskou činnost zajišťují konání ekonomických seminářů, na kterých vystupují renomovaní lektoři jak z oblasti státní správy, tak z firemních kruhů. Na těchto akcích nechybějí i zástupci bankovního a finančního sektoru.

Trvalou pozornost věnuje podpoře exportu samotné Bavorské Státní ministerstvo pro hospodářství a média, energetiku a technologie. Ministr hospodářství, resp. jeho náměstci jsou často vedoucími ekonomických misí, které vyjíždějí do evropských zemí i do zámoří. Ve dnech 18. a 19. 11. 2014 v tomto formátu proběhla návštěva ministryně Ilse Aigner/ové v Praze, zaměřená především na vědu a výzkum v oblastech automobilového průmyslu, strojírenství, obnovitelných energií, letectví a kosmonautiky s početnou delegací zástupců bavorských firem (cca 40 osob).

Od r. 2007 ministerstvo každoročně udílí tzv. „Exportní cenu Bavorska“ ve čtyřech kategoriích (průmysl, řemesla, obchod a služby) za zvláštní podnikatelský a inovační přístup v přístupu na nové trhy.

Přestože je Bavorsko známé jako silný proexportní stát, nepolevuje ve svém úsilí a podpoře bavorských firem v jejich pronikání na mezinárodní trhy. Dlouhodobé exportní úspěchy Bavorska jsou založeny nejen na vysoké konkurenceschopnosti a kvalitě bavorských výrobků, ale i na trvalé podpoře exportu a internacionalizace.

4. Hospodářské vztahy Bavorska s ČR

4.1. Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a Bavorskem

Ve vzájemné výměně zboží zaujímá SRN v objemovém vyjádření dlouhodobě 1. místo v celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. V roce 2013  dosáhl česko-německý vzájemný obchod výše 36,9 mld. EUR, což představuje zhruba třicetiprocentní podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. Většinu českého vývozu a dovozu ze SRN realizují tři spolkové země: Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Virtembersko.

Bavorsko je pro ČR nejvýznamnější spolkovou zemí Německa s podílem 25,2 % na celkovém obratu českého zahraničního obchodu se SRN. Vynikající ekonomické propojení Bavorska s ČR má pozitivní vliv na celkovou hospodářskou situaci. Co se týče importu, ČR obsadila v roce 2013 s objemem dovozu ve výši téměř 9,7 mld. EUR 4. pozici (po AT, CN a IT). Česká republika je sedmým nejdůležitějším obchodním partnerem Bavorska v celém světě, pátým nejdůležitějším v EU a vůbec nejdůležitějším obchodním partnerem z nově příchozích členů EU.

Celkové ekonomické vztahy lze hodnotit jako velmi dobré a dynamické, a to nejen v oblasti obchodní výměny, ale i v dalších oblastech ekonomické spolupráce (společné výrobní podniky, stavebnictví, obchod s cennými papíry, velkoobchod). Mnoho bavorských podnikatelů, zejména malých a středně velkých firem, již založilo společné podniky, případně vlastní pobočky. Investiční aktivityBavorska v ČR jsou soustředěny především do oblasti elektrotechniky, automobilového průmyslu a telekomunikací.

Vývoj zahraničního obchodu ČR s Bavorskem (v mld. EUR)
  2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Vývoz 6,2 7,7 8,7 7,5 9,2 9,53 9,6 9,7
Dovoz 4,2 4,8 5,1 4,0 4,6 5,12 5,1 5,3
Obrat 10,4 12,5 13,8 11,5 13,8 14,64 14,7 15
Saldo +2,0 +2,9 +3,6 +3,5 +4,6 +4,41 +4,5 +4,4

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat – statistické údaje jsou převzaty od bavorské strany, česká statistika nesleduje Bavorsko zvlášť.

V první polovině r. 2014 dosáhl vývoz Bavorska do ČR výše 2,79 mld. EUR a zvýšil se oproti předchozímu roku o 11,8 %; dovoz z ČR do Bavorska byl realizován v hodnotě 5,2 mld. EUR, což znamenalo meziroční navýšení o 12,7 %.

4.2. Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR s Bavorskem

Komoditní struktura českého vývozu do Bavorska je příznivě ovlivněna vývozem osobních automobilů, úspěšně se vyvážejí přístroje pro výrobu a rozvod elektrického proudu, kancelářské stroje, hračky a nábytek. Velký potenciál pro úzkou vzájemnou spolupráci vidí Bavorsko v projektu Galileo.

Hlavní vývozní položky:

  • elektrotechnické výrobky
  • dopravní prostředky a komponenty pro motorová vozidla
  • železo, plechy a kovové zboží

Hlavní dovozní položky:

  • elektrotechnické výrobky
  • dopravní prostředky a komponenty pro motorová vozidla
  • umělé hmoty a zboží

Velmi dobrá úroveň česko-bavorských vztahů v oblasti zahraničního obchodu vytváří dobré podmínky pro rozvoj celkových hospodářských vztahů, kde nelze nevzpomenout zakládání společných výrobních podniků ve strojírenství, stavebnictví, ve službách a v oblasti velkoobchodu. Netýká se to pouze velkých nadnárodních firem, mnoho bavorských podnikatelů, i v segmentu zejména malých a středně velkých firem, již založilo nebo má zájem o založení společného podniku, případně zřízení vlastní pobočky. Nezůstalo přitom jen při zakládání podniků, docházelo i k úspěšné realizaci bavorských investic v ČR. 

4.3. Bavorské investice v ČR

Bavorské investice představují nejvýznamnější podíl z celkových německých investic v ČR (německé investice přitom zaujímají 1. místo v přímých zahraničních investicích do ČR). Jsou soustředěny především do oblastí elektrotechniky, automobilového průmyslu a telekomunikací. Mezi nejznámější bavorské investory patří firmy Bosch, Linde, Allianz, Siemens, Knorr-Bremse, MAN, Haas Fertigbau, Wacker Chemie či Vltava Labe Press/Verlagsgruppe Passasu.

Přímé investice z Bavorska do ČR (v mld. EUR)
  2006 2008 2010 2012
Přímé investice 3,786 4,436 4,784 4,8

Zdroj: Spolková banka

Přímé investice ČR dosáhly v Bavorsku v období 1993–2010 částky 106 mil. EUR, což představuje 74,8 % všech českých přímých zahraničních investic.

5. Institucionální úroveň spolupráce s ČR

Průlom v česko-bavorských vztazích na nejvyšší úrovni představovala historicky první návštěva bavorského ministerského předsedy v ČR v prosinci 2010, kdy se uskutečnilo jednání H. Seehofera s tehdejším předsedou vlády P. Nečasem. Po druhé návštěvě premiéra Seehofera v listopadu 2011 zavítal v únoru 2013 na první návštěvu Svobodného státu Bavorsko předseda vlády ČR P. Nečas. Vedle projednání rozvoje vzájemných vztahů a společných projektů (iniciování česko-bavorské parlamentní skupiny a společné výstavy, využití ČNDF a Collegia Bohemica) během ní premiér Nečas vystoupil v Zemském sněmu se zásadním projevem týkajícím se otázek minulosti.

Během poslední cesty premiéra Seehofera do Prahy v červenci 2014 bylo podepsáno memorandum o spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích, diskutován plán společné zemské výstavy v r. 2016 a otevření bavorského zemského zastoupení v Praze na podzim 2014.

5.1. Přeshraniční spolupráce

V česko-bavorské příhraniční oblasti působí dvě pracovní společenství – euroregiony: česko-bavorský Euregio Egrensis a česko-bavorsko-rakouský Euroregion Šumava-Bavorský les-Dolní Inn - Mühlviertel. Navíc existuje 77 partnerských smluv mezi českými a bavorskými městy (např. Praha – Norimberk, Plzeň – Řezno a další). V regionu působí rovněž trilaterální Evropský region Dunaj – Vltava, k jehož zřízení došlo 30. 6. 2012 v Linci. Euroregion zahrnuje 65.000 km² s 5 mil. obyvatel a s HDP 128 mld. EUR. Velkou roli hrají v příhraničí rovněž tzv. Metropolitní regiony, např. Metropolitní region Norimberk. 

V období 2007–2013 probíhal Operační program (OP) „Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007–2013“, financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pro tento program bylo vyčleněno 115,51 mil. EUR. Program byl řazen k nejlépe hodnoceným programům Evropské územní spolupráce. V období 2014–2020 bude OP ČR – Bavorsko pokračovat a koordinovat jej bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Program obsahuje dvě prioritní osy, kterými jsou hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, dále pak územní rozvoj a životní prostředí.

V souvislosti se zvyšující se poptávkou po výuce českého jazyka na bavorských školách v oblastech sousedících s ČR bylo v r. 2011 v Řezně podepsáno Společné prohlášení ministrů školství ČR a Bavorska o zkoušce ověřující znalosti češtiny žáků bavorských reálných škol. Při stejné příležitosti byla podepsána česko-bavorská Dohoda o certifikované zkoušce z českého jazyka, která upravuje technické podmínky pro skládání zkoušky. ČR rovněž podporuje snahy o udržení výuky německého jazyka na českých školách v německém příhraničí.

Do programů jazykové výuky se aktivně zapojují i oba česko-bavorské euroregiony, velmi úspěšné jsou např. jimi organizované roční pobytové programy pro české gymnazisty v Bavorsku („Gastschuljahr“). Mezi nejvýznamnější instituce v oblasti jazykové výuky patří Bohemicum na univerzitě v Regensburgu, které ve spolupráci s FSV UK v Praze nabízí bakalářský obor česko-německá studia.

Neustále se rozšiřuje nabídka výměnných pobytů studentů všech typů škol, rozvíjí se partnerství univerzit (25) a škol (183) apod. Aktuálním trendem spolupráce ve školské oblasti je bezesporu tzv. duální vzdělávání, propojující studium s praxí ve firmách. V Bavorsku systém funguje od r. 2006, duální bakalářské či inženýrské studium dnes nabízí zhruba dvacet bavorských vysokých škol ve 150 oborech v kooperaci s tisícovkou firem. Duální vzdělávání probíhá i na středních školách, vlaštovkou česko-bavorské kooperace je v r. 2012 zřízený obor cizojazyčných korespondentů Evropské odborné školy ve Weidenu.

Významnou roli při koordinaci výměn mládeže sehrávají Koordinační centra Česko-německých výměn mládeže Tandem, která v Plzni a Řezně působí od roku 1998. Centra koordinují a propojují projekty česko-německého setkávání škol a různých mládežnických skupin a formou seminářů a zprostředkování hospitací podporují pedagogické pracovníky, kteří mají zájem o kontakty se sousední zemí. Novým programem Tandemu jsou např. několikaměsíční praxe pro učně a nezaměstnanou mládež v různých oborech v ČR i SRN. K dalším společensko-kulturním centrům usilujícím o sbližování Čechů a Bavorů patří Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee či spolek Kunstverein Hochfranken v Selbu.

V současné době je finalizováno Ujednání mezi Ministerstvem vnitra ČR a Bavorským státním ministerstvem vnitra k provedení Smlouvy mezi ČR a SRN o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, jehož cílem je stanovit detailnější pravidla pro přeshraniční spolupráci v oblasti zvládání katastrof a velkých havárií, zejména pak určit kompetentní orgány na regionální úrovni, které mají být kontaktovány v případě potřeby při mimořádných událostech.

V dubnu 2013 podepsali ministři zdravotnictví ČR a SRN Rámcovou smlouvu o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, která v případech naléhavé potřeby umožňuje poskytnutí pomoci v hůře dostupných oblastech záchranářským týmem z druhé strany hranic se SRN. Po udělení souhlasu k ratifikaci v PS PČR dne 6. 5. 2014 a v Senátu PČR dne 23. 4. 2014 zbývá nyní ratifikace prezidentem ke vstupu mezinárodní smlouvy v platnost. K aplikaci bude následně zapotřebí uzavřít dílčí ujednání mezi pohraničními kraji ČR se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko. Vnitrostátní předpisy na německé straně jsou již splněny.

5.2. Česko-bavorská pracovní skupina

Česko-bavorská přeshraniční spolupráce je koordinována prostřednictvím mezivládní pracovní skupiny, zřízené na základě protokolu z jednání premiérů ČR a Bavorska z 11. 7. 1990. Z české strany se na práci skupiny podílí dvanáct, z bavorské strany deset ministerských resortů.

Pracovní skupina se schází pravidelně jednou za 18 měsíců. Poslední 21. zasedání skupiny se uskutečnilo 5.–6. 11. 2013 v Kašperských Horách. Za posledních 10 let činnosti se intenzivně rozvinula spolupráce nejen v hospodářských záležitostech, ale obzvláště v oblasti vzdělávání, životního prostředí, turistiky, boje proti přeshraniční kriminalitě apod.

Spolupráce probíhá na úrovni státní správy, zváni jsou rovněž zástupci euroregionů, krajů, měst a obcí česko-bavorského příhraničí (Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj) a regionálních hospodářských komor. Příští zasedání skupiny je plánováno na r. 2015 v Bavorsku.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Mnichově (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek