Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Bavorsko



2. Hospodářství Bavorska

2.1. Celková charakteristika

Bavorské hospodářství má dlouhodobě rostoucí tendenci, v celoněmeckém i celoevropském hospodářském srovnání dosahuje čelních pozic. Je to 7. největší ekonomika v přepočtu na hlavu v Evropě a o 160 % převyšuje průměr EU. Zatímco v r. 2000 vytvořilo bavorské hospodářství hrubý domácí produkt ve výši 359 mld. EUR, v roce 2013 dosáhl HDP 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Nepříznivá situace po zasažení celosvětovou hospodářskou krizí v r. 2009 netrvala dlouho, již v r. 2010 německá i bavorská ekonomika značně oživla, což se promítlo i v meziročním růstu HDP Bavorska o 5 %, v r. 2011 pak o 5,25 % na rozdíl od poklesu celoněmeckého HDP. V. r. 2012 naopak došlo k poklesu růstu, meziroční nárůst HDP činil 0,87 %, v r. 2013 již 0,99 %, více než spolkový průměr 0,4 %.

Graf: Vývoj ekonomiky v Bavorsku

Ve srovnání s dalšími německými spolkovými zeměmi je Bavorsko druhou nejsilnější ekonomikou za Severním Porýní-Vestfálskem (HDP 599 mld. EUR v r. 2013). Sedm z deseti německých hospodářsky nejatraktivnějších regionů se nachází právě v Bavorsku, v čele se zemským okresem Mnichov (dle údajů Institutu německého hospodářství v Kolíně n. Rýnem).

Mezi hlavní oblasti průmyslu patří výroba automobilů, elektrotechnický průmysl, strojírenství, engineering, fotovoltaika. Jakkoliv v Bavorsku sídlí významné firmy, jako jsou BMW, Audi, Bosch nebo Siemens, úspěch bavorského hospodářství vytvářejí převážně středně velké firmy.

Bavorsko celoevropsky zaujímá přední místo v oblasti vědy, výzkumu a inovací. V posledních letech našlo mnoho zahraničních firem své nové působiště právě v bavorských regionech. Charakteristickým rysem je velmi úzké propojení hospodářství a vědy a rozvoj IT a znalostně náročných oborů jako biotechnologie či nanotechnologie.

Bavorsko patří k nejmodernější a nejatraktivnější hospodářské lokalitě v Evropě. K dosažení tohoto úspěšného vývoje se řídí Bavorská vláda následujícími zásadami:

  • podpora malých a středně velkých podniků.
  • podpora státu v oblasti investic, inovací, otevření nových mezinárodních trhů
  • snížení vysokých hospodářských nákladů v rámci globální konkurence, např. dostupná energie
  • privatizace státních účastí a veřejných správ a tím pádem odstranění nepotřebné byrokracie 
  • modernizace infrastruktury hospodářství
  • flexibilní pracovní trh, např. nahrazování nerentabilních pracovních míst, která neobstojí v mezinárodní konkurenci, novými pozicemi
  • péče o výkonný systém vzdělávání a výuky a kvalitní výzkumná zařízení, např. důraz na odborné/duální vzdělávání

Pro léta 2014–2020 si bavorská vláda v oblasti hospodářství stanovila tzv. „Drei-I-Strategie“ („Strategii třech I“ – Investice – Internacionální konkurenceschopnost – Inovace“)

  • Investice: Agentura Invest in Bavaria aktivně podporuje zakládání nových firem, mj. v rámci programů „Start-up Bayern“ a „Mezinárodní centrum pro internet a digitální média“.
  • Internacionalizace: Mezinárodní rozměr bavorské ekonomiky je zřejmý mj. z rekordního nárůstu exportu v r. 2013 ve výši 167,5 mld. EUR.
  • Inovace: Bavorsko je na prvním místě v SRN co do počtu přihlášených patentů – v r. 2013 jich 31 % bylo z Bavorska. Výdaje na vědu a výzkum již v r. 2011 dosáhly stanoveného cíle 3,2 %, do r. 2020 by se měly zvýšit na 3,6 % HDP. Těžiště v oblasti inovací je digitalizace a moderní energetika, podporovány jsou především výzkumná pracoviště v oborech medicínské techniky, letectví a aeronautiky, elektromobility, nových materiálů, designu a technologicky zaměřených služeb.

2.2. Průmyslová odvětví

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl je motorem hospodářského vývoje Bavorska. Vykazuje kontinuální nárůst, dnes tvoří zhruba čtvrtinu HDP (25,8 % v r. 2013) v sedmi tisících podniků s 1,2 mil. zaměstnanci a převyšuje tak průměr spolku (21,8 %). Podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu činí 20,5 %, více než průměrně v SRN (17,4 %). Vedle Bádenska-Virtemberska (24,9 %) a Sárska (21,2 %) je tak Bavorsko nejprůmyslovější spolkovou zemí.

Za poslední čtyři roky se obrat zpracovatelského průmyslu v Bavorsku zvýšil o 24 % na 339 mld. EUR v r. 2013, což je zhruba pětina celoněmeckého obratu. Zpracovatelský průmysl je velmi úzce provázán s vývojem a výzkumem, 86 % všech zemských prostředků pro vědu a výzkum míří do průmyslu.

Podle hodnocení bavorských průmyslových a obchodních komor zůstává průmysl nadále nejdůležitějším garantem bavorského hospodářského růstu. V rámci zpracovatelského průmyslu mají stěžejní roli následující obory:

Automobilový průmysl – je největším průmyslovým odvětvím podle objemu výroby – v r. 2013 se 104 mld. EUR a podílem 30,7 % na celkovém objemu zpracovatelského průmyslu. Tomuto odvětví dominují velké podniky s více než 250 zaměstnanci, jež vytváří 95 % obratu. Bavorský automobilový průmyslu má největší podíl na celoněmecké automobilové výrobě – 23 % všech zaměstnanců, 28,6 % obratu a 30,7 % exportu. Centrem odvětví je Horní Bavorsko, obor je reprezentován zejména renomovaným automobilovým výrobcem BMW v Mnichově a velkým počtem subdodavatelů.

Strojírenský průmysl – 845 podniků a 215 tis. zaměstnanců s obratem ve výši 45,5 mld. EUR v r. 2013, strojírenství tak bylo s podílem 13,4 % na celkovém obratu bavorského průmyslu druhým nejvýkonnějším odvětvím. Na celoněmeckém obratu odvětví se Bavorsko podílelo 20,4 %. Příznačný je vysoký podíl exportu – 62 %, necelá polovina (45 %) míří do zemí EU, 12,5 % do Číny a 10,4 % do USA. Regionálně je strojírenství nejsilněji zastoupeno ve Švábsku, Horním Bavorsku a Dolním Francku. Jde zejména o výrobu dopravních železničních prostředků, resp. lokomotiv, vagónů pro železnici nebo metro, obráběcích strojů, kancelářských strojů, tiskařských, textilních strojů, elektrotechniku, jemnou mechaniku a optiku s exportní kvótou nad 48 %.

Elektronické zpracování dat, elektronika, optika – je v současnosti třetím nesilnějším průmyslovým odvětvím v Bavorsku, které generuje 7,3 % celkového zemského průmyslového obratu o objemu 24,6 mld. EUR s podílem celých 37 % na celoněmeckém obratu. Spadá sem 315 podniků se 76 tis. zaměstnanci, nejvíce je odvětví zastoupeno v Horním Bavorsku (40 % všech zaměstnaných). Největší segment oboru dle obratu je výroba elektronických stavebních prvků a rozvodných desek, dle počtu pracovníků pak výroba měřících, kontrolních a navigačních prvků. Odvětví je silně exportně zaměřené – 61 % výrobků míří za hranice, z toho 15 % do USA a 12 % do Číny. Velký potenciál vývoj oboru představuje rozvoj nových technologií, elektromobility a medicínské techniky. 

Potravinářský průmysl – jedná se o tradiční obor s vysokou úrovní kvality, opírající se do značné míry o domácí suroviny a vyspělé zemědělství. V tomto  odvětví bylo v r. 2013 zaměstnáno přes 100 tis. osob v 828 firmách. Je zde nejvyšší podíl malých a středních podniků (88,5 %), v nichž je zaměstnána zhruba polovina všech zaměstnanců odvětví. Největší koncentrace potravinářských firem je v regionu Horního Bavorska a Švábska. S obratem 23,5 mld. EUR a podílem 6,9 % na celkovém průmyslovém obratu Bavorska je odvětví čtvrtým nejsilnějším segmentem zpracovatelského průmyslu.

Elektrické výrobky – jedná se o výrobu investičních celků – elektromotorů, transformátorů a akumulátorů, ale i zboží koncové výroby jako např. přístrojů pro domácnost. Zaměstnává kolem 101 tis. pracovníků ve 353 firmách, je charakteristický vysokým počtem velkých firem (22 %). S 8,4 % zaměstnanců je na třetím místě ve zpracovatelském průmyslu v Bavorsku. V r. 2013 dosáhl tento segment výroby obratu ve výši 21,6 mld. EUR, celých 60 % výrobků bylo určeno pro export, především elektrické rozdělovníky, řadicí zařízení, elektromotory, transformátory a generátory. Regionálně je výroba soustředěna do Horního Falcka, Středního Francka a Horního Bavorska.

Dalšími objemově významnými obory zpracovatelského průmyslu v Bavorsku jsou chemický průmysl (4,3 % obratu zpracovatelského průmyslu), kovovýroba (4,2 %), dále gumárenský a plastikářský průmysl (3,9 %), papírenský, tiskařský průmysl a výroba skla a porcelánu.

Struktura bavorského zpracovatelského průmyslu (dle podílu na tvorbě obratu v r. 2013)

Automobilový průmysl 30,7 %
Strojírenství 13,4 %
Elektronika 7,3 %
Potravinářství 6,9 %
Elektrické výrobky 6,4 %
Chemické výrobky 4,3 %
Kovovýroba 4,2 %
Gumárenství a plasty 3,9 %
Sklo, keramika, porcelán 2,5 %

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Energetika

Pro průmyslové Bavorsko je cenově přijatelná a konkurenceschopná energetická soběstačnost nezbytností. Programem energetické politiky Bavorska, který zemská vláda v návaznosti na celoněmeckou „Energiewende“ přijala v r. 2011 pod názvem „Energie inovativně“, je tzv. cílový trojúhelník „bezpečně – cenově přijatelně – ekologicky“.

V souvislosti s novým spolkovým zákonem o obnovitelné energii si bavorská vláda mj. předsevzala pokrýt polovinu spotřeby elektrické energie do r. 2021 z obnovitelných zdrojů (v r. 2013 v Bavorsku 36 %, SRN 25 %). Podíl energie z obnovitelných zdrojů v koncové spotřebě hodlá Bavorsko zvýšit na 20 %, tedy ještě o deset procent více než Evropskou unií požadovaných 10 %.

V energetickém mixu obnovitelných zdrojů jsou na prvním místě vodní elektrárny (14,5 % v r. 2013), dále fotovoltaika (11,7 %), bioenergie (7,5 %), větrná energie (1,7 %) a geotermická energie (0,3 %). Velmi důrazně jsou sledovány ukazatele energetické úspornosti a efektivity využití. Dle objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů zaujímá Bavorsko v SRN druhé místo za Braniborskem.

Palčivým problémem zůstává malá přenosová kapacita energetických sítí. Na pobřeží Baltského a Severního moře se poměrně dramaticky zvyšuje kapacita produkce energie z větrných elektráren. Daleko pomaleji však probíhá výstavba páteřních přenosových sítí na jih. Příslušná legislativa byla schválena v červnu 2013 Spolkovou radou v rámci tzv. Spolkového plánu potřeb (Bundesbedarfsplangesetz). V současné době probíhá pod taktovkou bavorské ministryně hospodářství Aigner/ové vládní dialog se zástupci průmyslu k tématu přenosových sítí.

Výroba energie měla v posledních letech mírně stoupající trend, je o třetinu vyšší než její spotřeba a tak je Bavorsko i významným exportérem. Její podíl na tvorbě HDP činí kolem 3 % a v sektoru je zaměstnáno zhruba 1 % práceschopného obyvatelstva.

Graf: Energetika v Německu, zdroje

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Stavebnictví

Stavebnictví je do značné míry postiženo zmenšující se poptávkou stejně jako v jiných spolkových zemích. I přes historicky nízké úroky se potenciální investoři obávají dlouhodobých kreditních závazků v nabývání nemovitostí a stavebnictví tak zůstává problematickým odvětvím. Trvale se snižuje počet zaměstnanců a pracovních příležitostí, s tím souvisí i pokles obratu (18 mld. EUR v r. 2013). Zatímco v r. 2004 bylo v Bavorsku evidováno 15 tis. stavebních firem s 228 tis. pracovníky, v r. 2013 jejich počet klesl na 14 105 a počet pracovníků na 144 tis.

Služby a obchod

Sektor služeb má v Bavorsku představuje nezanedbatelný význam pro hospodářství a zaměstnanost. Kolem 65 % obratu je tvořeno službami, sektor se vyznačuje především malými podniky. 449 tis. bavorských poskytovatelů služeb vytvořilo v roce 2012 celkový obrat přes 507 mld. EUR.

V oblasti obchodu bylo v roce 2012 registrováno 113 719 firem s dosaženým obratem ve výši 272 mld. EUR, z toho ve velkoobchodu 17 984 firem s obratem 145 mld. EUR a v maloobchodu 66 235 firem s dosaženým obratem 87 mld. EUR.

Cestovní ruch

Cestovní ruch a pohostinství sehrává významnou úlohu v městské turistice (zejména hlavní město Mnichov a řada dalších bavorských měst) i na venkově, především pak v Alpách a Bavorském lese. Turismus přispívá do státní pokladny nezanedbatelnou částkou. Na odvětví cestovního ruchu je závislá více než polovina obyvatel Bavorska, je to jejich primární zdroj příjmu.

Pokud jde o příjezdy turistů, pohybuje se mezi spolkovými zeměmi Bavorsko na 1. místě, pokud jde o počet přenocování. V roce 2012 dosáhl v Bavorsku počet přenocování 84 mil. osob, samotné číslo návštěvníků Bavorska představovalo 31 mil. turistů, z toho 18 % cizinců. Počet přijíždějících turistů má od r. 1992 stále stoupající trend.

Významnými turistickými lokalitami jsou podle počtu návštěvníků oblast Alp, Bavorského lesa, velmi navštěvované jsou rovněž hrady, zámky a jezera.

Nejvíce zahraničních hostí přijíždí z USA, Holandska, Švýcarska, Rakouska, Velké Británie, Itálie a Japonska. Ve statistikách nefiguruje ČR, neboť v případě českých návštěvníků se jedná většinou o jednodenní, často nákupní výlety bez přenocování a tito turisté nejsou ve statistikách podchyceni.

Vzdělání a výzkum

Bavorsko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu a patří mezi prestižní evropská vědecko-výzkumná centra. Je zde 9 státních univerzit, 17 státních odborných vysokých škol, 6 státních uměleckých vysokých škol a řada dalších soukromých a církevních vysokých škol. Odborné vysoké školy (Fachhochschulen) ve spolupráci s podnikatelskou sférou vytváří zázemí pro stále se rozšiřující aplikovaný výzkum, zatímco univerzity se orientují spíše na základní výzkum a vědeckou činnost. Novou do budoucna orientovanou doplňkovou vzdělávací nabídkou je tzv. Virtuální vysoká škola, určená především studiu při zaměstnání.

Bavorsko vytváří (spolu s Bádensko-Virtemberskem) nejlepší rámcové podmínky v oblasti vědy a výzkumu v celém Německu, charakteristické je pro Bavorsko také úzké propojení hospodářství a vědy. Bavorská vláda podporuje aplikovanou vědu a cíleně napomáhá zakládání a usazování nových inovativních firem vysoce specializovaného výzkumu s těžištěm v oblastech digitálních komunikačních technologií a obnovitelné energie. Na podporu znalostně náročných oborů jako např. IT, technologie životního prostředí a nanotechnologie nabízí státní podporu v programech „High-Tech-Offensive“, „AllianzBayernInnovativ“ a „Bayern FIT – Forschung, Innovation, Technologie“.  

Doprava

Dopravní infrastruktura je v Bavorsku na špičkové úrovni, do rozšiřování a rekonstrukce dopravní sítě se každoročně investují vysoké částky. Státní ministerstvo dopravy spravuje silniční síť s 2500 km dálnic, 6300 km spolkových silnic, 13 600 km státních silnic a 3100 km okresních silnic včetně 14 400 mostů, 60 tunelů a 6500 km cyklostezek. V rámci dopravně-bezpečnostní kampaně „Mobilní Bavorsko – bezpečně k cíli“ by do r. 2020 mělo být proinvestováno 440 mil. EUR.

Do sítě patří rovněž 6000 km dlouhá železniční síť s více než tisícovkou nádražních stanic, Bavorsko má největší železniční síť ze všech spolkových zemí, má ostatně i největší celkovou rozlohu. Železniční doprava v Bavorsku zahrnuje tři základní oblasti:

  • dopravu ICE/IC na vysokorychlostních tratích s rychlostí až  250 km/hod
  • dopravu na regionálních tratích
  • dopravu na historických a úzkorozchodných tratích v rámci turistického ruchu

V posledních letech je jedním z největších témat česko-bavorské spolupráce projekt nové železniční tratě Praha – Mnichov a Praha – Norimberk, neboť stávající spojení je zastaralé a z časového hlediska naprosto nevyhovující. Na české straně je tras Praha – Mnichov součástí plánu rozvoje dopravní infrastruktury na období 2014–2020, německá strana na jaře 2013 schválila návrh na začlenění modernizace a elektrifikace úseků Mnichov – Řezno – Furth i. Wald – české hranice, Norimberk – Makrtredwitz – Hof – české hranice a úseku Regensburg – Marktredwitz do nového spolkového plánu dopravních cest, by měl být předložen ke schválení spolkové vládě v r. 2015.

Letecká doprava je koncentrována především v Mnichově, další dvě bavorská mezinárodní letiště jsou v Norimberku a Memmingen. Do nejmodernějšího mnichovského letiště v rámci celého Německa se neustále investují nemalé finanční prostředky, v současné době se rozhoduje o stavbě třetí přistávací dráhy, neboť stávající dvě dráhy již neumožňují absorbovat neustále zvyšující počet leteckých pasažérů. V roce 2013 představoval počet leteckých cestujících (odlety i přílety) na mnichovském letišti 38,7 mil. osob, Mnichov tak zaujímá 2. místo po frankfurtském letišti v SRN a 7. místo v celoevropském srovnání.

Značný význam má i říční vnitrozemská plavba, resp. řeka Dunaj. Díky Dunaji je Bavorsko napojeno jak na německé námořní přístavy, tak i na vnitroněmecké vodní cesty. Kanál Dunaj – Mohan překračuje hlavní německé povodí a umožňuje plavbu ze Severního a Baltského moře do Černého moře. Z bavorského pohledu zesiluje význam Dunaje od města Řezno, neboť od řezenského přístavu je Dunaj splavný již i pro větší lodě. V zájmu rozvoje vnitrozemské plavby provedlo proto Bavorsko sanaci přístavu v Řezně.

Zemědělství

Mimo vyspělý průmysl, se Bavorsko může chlubit i v evropském kontextu nadstandardní úrovní zemědělství. Strategií bavorského ministerstva zemědělství je zachování celoplošného, multifunkčního, výkonného a ekologického zemědělství. Bavorsko je v rámci spolku největším zemědělským producentem, podíl bavorského zemědělství na tvorbě HDP spolku v tomto oboru je 19 %. V r. 2012 dosáhly zemědělské a lesnické podniky celkového obratu 139 mld. EUR, což je zhruba 15 % celkového obratu Bavorska.

Jak větší zemědělské podniky, tak i malé statky produkují kvalitní zemědělské výrobky, ať již se jedná o rostlinnou nebo živočišnou výrobu. V předhůří Alp a v Allgäu převažuje produkce mléka. V nížinatých částech Bavorska se pěstuje závratných 70 % veškeré produkce chmelu v Evropské unii. V r. 2011 bylo v Bavorsku v rámci národní „Strategie pro Bavorsko“ založeno tzv. Kompetenční centrum výživy, jež mj. uděluje Regionální pečeť kvality.

2.3. Základní makroekonomická fakta

Hrubý domácí produkt

Bavorské hospodářství vytvořilo v roce 2013 hrubý domácí produkt ve výši 488 mld. EUR, což je 17 % HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska.

Růst HDP v absolutních číslech (v mil. EUR)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Bavorsko 419 468 411 255 435 885 463 080 473 568 487 987
Německo 2 473 800 2 374 200 2 495 000 2 609 900 2 666 400 2 737 600

Zdroj: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat

Pracovní trh

Bavorsko je s pouhými 264 523 nezaměstnaných (3,8 %) spolkovou zemí s nejnižší nezaměstnaností (průměrná nezaměstnanost SRN v r. 2013 činila 6,9 %), ambiciózně směřující k plné zaměstnanosti, které už se fakticky podařilo docílit v mnoha bavorských okresech.

Celkový počet zaměstnanců v r. 2013 byl 7,02 mil., což je nárůst oproti minulému roku o 0,9 %. Současně mírně poklesl (o 0,6 %) počet zaměstnanců na částečný úvazek, jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných tak klesl na 12,3 %. Největší nárůst zaznamenal v r. 2013 počet zaměstnanců ve stavebnictví (3,1 %), největší úbytek oproti tomu v zemědělství (-7,5 %). Nejvíce zaměstnanců mají již tradičně služby (70,3 %), dále zpracovatelský průmysl (27,7 %, z toho 20,5 % výrobní odvětví), 2 % tvoří zaměstnanci v zemědělství a lesnictví. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je mezi mládeží mezi 15 a 26 lety (meziroční nárůst 8,9 %) a cizinci (nárůst 11,1 %).

Průměrná měsíční hrubá zaměstnanecká mzda vzrostla v r. 2013 oproti předchozímu roku o 1,9 % na 3 643 EUR, ve zpracovatelském průmyslu lehce vyšší (3 779 EUR) než ve službách (3 549 EUR). Průměrná hodinová mzda se zvýšila o 1,8 % na 21,44 EUR.

Nezaměstnanost (v %)
  2010 2011 2012 2013 2014
Bavorsko 4,5 3,8 3,7 3,8 3,7
SRN 7,7 7,1 6,8 6,9 6,9

Zdroj: statista.com

Cenový vývoj

Míra inflace je v Bavorsku dlouhodobě nízká, v posledních letech se pohybuje v intervalu 1 %. V srpnu 2014 dosáhla 0,8 %, poklesly ceny topného oleje (-4,2 %) a pohonných hmot (-3,7 %), naopak stouply ceny potravin (0,5 %), např. mléčných výrobků.

Index růstu spotřebitelských cen v Bavorsku (r. 2010 = 100)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Index celkem 98,4 98,9 100 102,1 104,3 105,8
Meziroční změna 2,7 % 0,5 % 1,1 % 2,1 % 2,2 % 1,4 %

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de

Na zvyšování cen se z dlouhodobějšího hlediska podílejí potraviny, včetně nápojů, nájemné a energie pro domácnosti. Méně příznivě se v posledních letech vyvíjí poměr mezi zvyšováním životních nákladů a výší mezd, neboť za poslední dva roky průměrná mzda zaznamenává meziroční nárůst jen o 1 %.

Vývoj průměrné hrubé mzdy v Bavorsku a SRN (v EUR)
  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Bavorsko 29 858 29 603 30 375 31 348 32 274 32 949
SRN 27 936 27 927 28 494 29 494 30 349 31 019

Zdroj: národohospodářské přehledy spolkových zemí, www.vgrdl.de




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Služby
• Teritorium: Evropa | Německo | Zahraničí