Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Bavorsko

Svobodný stát Bavorsko je územně největší a druhou nejdlidnatější ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo. Na východě svého území hraničí s Českou republikou, pro kterou představuje významného obchodního partnera. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa.



1. Základní údaje o Bavorsku

  • Název země: Svobodný stát Bavorsko (Freistaat Bayern)
  • Počet obyvatel: 12,604 mil. (11/2013) 
  • Rozloha: 70 551 km2
  • Hlavní město: Mnichov (počet obyvatel 1,388 mil.)

Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem a Horním Rakouskem, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Salcburskem, na západě s Bádenskem-Württemberskem, na severu se spolkovou zemí Hesenskem, se Svobodným státem Duryňsko a Svobodným státem Sasko. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa.

1.1. Historický a současný vývoj

Bavorsko bylo svobodným státem (pojmenování zdůrazňující rozchod s monarchií a historickou tendenci k samostatnosti) vyhlášeno poprvé 8. listopadu 1918 v rámci formující se německé federace. Ve 20. a 30. letech 20. století, poznamenaných reparacemi, hospodářskou a sociální nejistotou se na politické scéně výrazně profilovala krajní pravice. Přechodně oslabená NSDAP pak získala nové sympatie v letech hospodářské krize. Po tzv. „převzetí moci“ začátkem roku 1933 odebrali nacisté Bavorsku statut svobodného státu a podřídili je centralizované administrativě. Mnichov měl nicméně v záměrech NSDAP privilegované místo s čestným titulem „Hlavní město hnutí“.

Po porážce nacistického Německa se země stala součástí americké okupační zóny. Začátkem prosince 1946 proběhlo úspěšné referendum o ústavě obnoveného Svobodného státu Bavorsko. Jeho zvláštní status bavorští politikové žárlivě střeží, a proto dlouho odmítali spolkovou ústavu s tím, že neuplatňuje dostatečně princip federace. Do svazku zemí SRN vstoupilo Bavorsko až v květnu 1949. V letech poválečné obnovy se původně agrární země rychle industrializovala, vytvořila spolehlivou infrastrukturu, zdokonalila své školství a výzkum a uplatňuje ve značné míře vlastní představy o spolupráci se zahraničím.

Od roku 1962 získávala Křesťanskosociální strana (CSU) ve volbách do Zemského sněmu pravidelně absolutní většinu. Od roku 1966 obsazovala sama všechna křesla ve vládě. Tato samovláda skončila v záři 2008, opět však platí od podzimu 2013.

Situace v Bavorsku po volbách do Spolkového sněmu 22. září 2013

V Bavorsku je hlavní politickou a zcela dominantní stranou pravicová Křesťansko-sociální unie (CSU). V bavorském Zemském sněmu má 101 poslanců (ze 180), ve Spolkovém sněmu 56 (z 631) a v Evropském parlamentu 9 (z 736). CSU zůstává třetí nejpočetnější stranou v SRN.

V září 2013 voliči vyjádřili CSU ve spolkových volbách výraznou podporou, v jejímž důsledku strana dosáhla procentuálně ještě lepšího výsledku než v zemských volbách konaných o týden dříve. CSU posílila svou pozici oproti předcházejícímu legislativnímu období o 7 % a přispěla tím k celkovému volebnímu vítězství volebního bloku CSU/CSU. Do spolkového kabinetu prosadil H. Seehofer tři reprezentanty CSU: H.-P. Friedricha, spolkového ministra zemědělství (v únoru 2014 jej po odstoupení v souvislosti s „Edathyho aférou“ nahradil Ch. Schmidt z CSU, dlouholetý státní tajemník na spolkovém ministerstvu obrany), bývalého generálního tajemníka CSU A. Dobrindta coby spolkového ministra dopravy a G. Müllera, spolkového ministra pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Dne 12. 11. 2013 přednesl H. Seehofer v Bavorském zemském sněmu programové prohlášení své vlády, které klade v oblasti zahraniční politiky důraz na kontakty Bavorska se sousedy (ČR, Švýcarsko, Rakousko). Dle textu prohlášení chce Bavorsko dále rozvíjet „ (…) dobré a přátelské vztahy s ČR – i prostřednictvím zastoupení Svobodného státu Bavorsko v Praze.“ V prohlášení se deklaruje také zájem o internacionalizaci bavorských škol, i v oblasti učňovského školství, a klade se důraz na „excelentnost“ výsledků ve výzkumu, vývoji a inovacích, jako předpoklad prosazení subjektů z Bavorska v mezinárodní konkurenci.

Opětovné přesvědčivé volební vítězství v roce 2013 jak na zemské, tak spolkové úrovni si CSU zajistila zásadními změnami ve směřování strany s cílem oslovit „nového středového voliče“. H. Seehofer se především snaží tematizovat zelená a sociální témata, a to i za cenu sporů nejen se „sesterskou“ CDU, ale i s vlastními spolustraníky. CSU se např. v minulosti stavěla ostře proti další imigraci s tím, že je třeba využívat místních lidí či v Bavorsku, resp. v SRN usazených cizinců. Také zpočátku roku 2014 zaznívaly požadavky CSU na ztížení přístupu cizinců k německému sociálnímu systému, za co byla strana kritizována také některými členy CDU.

CSU se také, hlavně v kontextu spolkových voleb, zviditelnila svým požadavkem na zavedení mýtného pro osobní automobily registrované mimo SRN. Ten se nakonec stal součástí koaliční smlouvy velké koalice v podobě předpokládaného přijetí zákona v r. 2014 upravujícího vybírání mýtného na německých dálnicích, jenž bude v souladu s pravidly společného trhu EU. Svou pozici v této otázce CSU upevnila ziskem spolkového ministerstva dopravy.

1.2. Geografická a demografická fakta

Geografická fakta

Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postaveni mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko).

Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění. Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, grafity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Francký les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářskou nedůležitost musel bohužel ustoupit porostu smrkovému. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.

Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě – Alp. Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.

Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu, klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu v Alpách jsou lyžařská centra, z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).

Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech a Mohan (Main).

Demografická akta

Údaje o počtu obyvatel se vztahují k roku 2013. Na rozdíl od jiných spolkových zemí Německa nedochází v Bavorsku k většímu poklesu obyvatelstva. Přesto se podle prognózy bude počet obyvatel k roku 2020 dále snižovat především v důsledku nepříznivé věkové struktury a stárnutí obyvatelstva.

Struktura církevního vyznání bavorského obyvatelstva (k datu posledního sčítání lidu v r. 2011):

  • římsko-katolické 55 % (71,9 % v roce 1950)
  • evangelické: 21 % (26,8 % v roce 1950)
  • muslimové: 4%
  • jiné konfese a bez vyznání: 20 %

Bavoři sestávají ze 4 „kmenů“:

  • „vlastní“ Bavorové (Altbayern – „Starobavoři“)
  • Frankové (Franken)
  • Švábové (Schwaben)
  • po roce 1945: víc než 2 000 000 uprchlíků, odsunutých především ze Sudet

Hovoří se zde několika alemánskými dialekty, které patří ke třem skupinám:

  • bavorská (Bairisch): většina země, především v Dolním Bavorsku, Horním Bavorsku a Horní Falci
  • francká (Fränkisch): asi 3 mil. obyvatel převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.
  • alemánská (Alemannisch): asi 2 mil. Švábů na západě

1.3. Administrativní členění

Svobodný stát Bavorsko je administrativně rozdělen na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

  • Dolní Bavorsko (Niederbayern)
  • Dolní Francko (Unterfranken)
  • Horní Bavorsko (Oberbayern)
  • Horní Falc (Oberpfalz)
  • Horní Francko (Oberfranken)
  • Střední Francko (Mittelfranken)
  • Švábsko (Schwaben)

Zemské okresy

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte) a 2 056 okresních obcí. Administrativní správa Bavorska se dělí na státní správu a na komunální správu. Zásadně důležitým otázkám, především rozpočtu, se věnuje komunální samospráva volená na úrovni administrativních jednotek od vládních okresů níže.

1.4. Politický systém, správa země

V politice země dominuje konzervativní strana CSU, jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU, se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce ve volbách dosáhla dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 sice absolutní většinu těsně ztratila, v r. 2013 však opět získala a nadále zůstává nejsilnější stranou.

Státní administrativa je třístupňová – od nejvyššího zemského zastupitelstva (Zemský sněm, Landtag) a exekutivy (Státní vláda, Staatsregierung), včetně zemských úřadů podřízených jednotlivým ministerstvům přes exekutivu vládních okresů včetně policejních prezidií, vrchních finančních správ apod. po nejnižší státní administrativu na úrovni zemských krajů, jež jsou na rozdíl od Rakouska a ČR v Bavorsku nižší jednotkou než okres (úřady zemských radů, policejní ředitelství, finanční úřady), a obcí.

Složení bavorské vlády

Zemská vláda se skládá z předsedy, státních ministrů (Staatsminister) a státních tajemníků (Staatssekretäre).

  • ministerský předseda (od 10. 10. 2013): Horst Seehofer (CSU)
  • ministr pro záležitosti spolku a zvláštní úkoly a vedoucí bavorské Státní kanceláře: Marcel Huber (CSU)
  • mpř. vlády a ministryně hospodářství a médií, energetiky a technologie: Ilse Aigner/ová (CSU)
  • ministryně pro evropské záležitosti a vztahy v regionu: Beate Merk/ová (CSU)
  • ministr vnitra a dopravy: Joachim Herrmann (CSU)
  • ministr spravedlnosti: Winfried Bausback (CSU)
  • ministr financí: Markus Söder (CSU)
  • ministr školství, kultury, vědy a umění: Ludwig Spaenle (CSU)
  • ministr výživy, zemědělství a lesnictví: Helmut Brunner (CSU)
  • ministryně pro zdravotnictví: Melanie Hummel/ová (CSU)
  • ministryně životního prostředí a ochrany spotřebitele: Ulrike Scharf/ová (CSU)
  • ministryně práce a soc. věcí: Emilia Müller/ová (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu vnitra: Gerhard Eck (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu školství, kultury, vědy a umění: Bernd Sibler (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu školství, kultury, vědy a umění: Georg Eisenreich (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu financí: Albert Füracker (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu financí: Johannes Hintersberger (CSU)
  • státní tajemník na Ministerstvu hosp. a médií, energetiky a technologie: Franz Josef Pschierer (CSU)

Zemský sněm (parlament)

Volby do bavorského zemského sněmu v září 2008 znamenaly anomálii v politickém životě strany, poté co CSU po více než 40 letech „samovlády“ přišla o většinu mandátů v bavorském Zemském sněmu. Z její neschopnosti oslovit voliče aktuálními tématy těžily strany FDP a Svobodní voliči (Freie Wähler), které dosáhly poslaneckých mandátů. Strana tehdy zareagovala obměnou svého politického vedení a do jejího čela byl zvolen tehdejší spolkový ministr zemědělství H. Seehofer. H. Seehoferovi se podařilo sestavit koaliční vládu s nejmenší parlamentní stranou FDP. Ta se po volbách v září 2013 do bavorského Zemského sněmu již nedostala.

Zemské volby 15. září 2013 vyhrála opět CSU s jasnou převahou 47,7 % (SPD 20,6 %, B´90/Zelení 9 %, Svobodní voliči 8,6 %). Stávající zemský sněm má 180 poslanců. Jeho předsedkyní je Barbara Stamm/ová (CSU). Podle výsledků voleb v roce 2013 je rozdělení křesel podle politických stran následující:

Strana Poslanců Předseda frakce
CSU (Křesťansko-sociální unie) 101 Thomas Kreuzer
SPD (sociální demokracie) 42 Markus Rinderspacher
B´90/Zelení 18 Margarete Bause, Ludwig Hartmann
Freie Wähler (Svobodní voliči) 19 Hubert Aiwanger

Práh pro vstup politického subjektu do Zemského sněmu je 5 %. Zemský sněm volí prostou většinou hlasů ministerského předsedu a schvaluje en bloc složení zemského kabinetu. Poslanci rozhodují o zákonech a mohou je rovněž navrhovat – společně za své frakce nebo i jednotlivě.




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Služby
• Teritorium: Evropa | Německo | Zahraničí