Veřejné zakázky

3. 12. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Článek představuje komplexní přehled obsáhlé problematiky veřejných zakázek. Přináší přehled jednotlivých druhů veřejných zakázek, popis podstaty výběrových řízení a jejich jednotlivých druhů. V článku nejsou opomenuty ani základní informace o elektronickém tržišti (aukci) veřejných zakázek.

Základním právním předpisem upravujícím problematiku veřejného zadávání je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“). Tento zákon je v rámci snah o zjednodušení a zprůhlednění celého systému udělování veřejných zakázek předmětem častých legislativních změn, které i velmi podstatným způsobem mění dosavadní zákonnou úpravu. Článek reflektuje poslední změny zákona o veřejných zakázkách učiněných zejména prostřednictvím „velké novely“ č. 179/2010 Sb., účinné od 15. září 2010.

Obsah dokumentu:

Trh veřejných zakázek má v každé zemi značný ekonomický význam, proto je zcela nezbytné, aby tato problematika byla právně upravena. V české platné právní úpravě je veřejným zakázkám věnována pozornost v samostatném zákoně. Tím je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který nahradil dřívější zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. K přijetí nového zákona po tak krátké době platnosti staré právní úpravy vedla především ta skutečnost, že v souvislosti s přijetím nových předpisů upravujících oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, konkrétně směrnic č. 2004/17/ES a č. 2004/18/ES, vznikla České republice povinnost transponovat tyto směrnice do českého právního řádu. Nový zákon tedy zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje postupy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Ostatně již i výše uvedené směrnice byly prostřednictvím směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS ve znění směrnice 2007/66/ES ze dne 11.12.2007. Tato „evropská" regulace se pak promítla zejména v zákonu č. 179/2010 Sb., který byl rozsáhlou novelou stávajícího zákona.

Tato novela reaguje zejména na výše uvedené nové evropské směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek a zejména pak zprávu Ministerstva pro místní rozvoj pod jehož gesci problematika veřejných zakázek spadá, která hodnotila dopad dosavadní úpravu veřejných zakázek na všechny dotčené subjekty, tedy jak zadavatele tak uchazeče. Cílem novely je zejména zjednodušit proces zadávání veřejných zakázek a zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Zda učinil zákonodárce krok správným směrem se projeví až při praktickém používání novelizovaného zákona.

Schéma dělení veřejných zakázek

Schéma dělení veřejných zakázek podle předmětu a předpokládané ceny

Pojem veřejná zakázka

Veřejná zakázka či veřejné zakázky jsou specifickým způsobem uzavírání smluv, kdy jednou za stran uzavírající smlouvu je veřejný zadavatel. Jedná se o zvláštní případ uzavření smlouvy (podmínkou je její písemná forma), jemuž předchází zadávací řízení, které zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je především úspora finančních prostředků (především veřejných), které se docílí vytvořením transparentního soutěžního prostředí, jež by mělo zabezpečit efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků.

Charakteristickým rysem odlišujícím veřejnou zakázku od jiné zakázky je povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je dále povinen postupovat v souladu s tímto zákonem, především dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení se soutěžiteli a vyvarování se jakéhokoli projevu diskriminace jednotlivých uchazečů.

Při zadávání veřejných zakázek je nutné si uvědomit, že veřejná zakázka je především obchodem, a tedy i veškeré úkony mezi zadavatelem a uchazečem jsou činěny v obchodně právních vztazích. Zadavatel tak nevystupuje jako veřejnoprávní orgán, tedy v nadřazeném postavení, ale jako rovnocenný subjekt s uchazeči, tedy jako jejich obchodní partner.

zpět na začátek

Zadavatel veřejné zakázky

Zákon vymezuje tři možné kategorie veřejných zadavatelů, a to zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového. Sektorový zadavatel bývá v praxi též označován jako síťový nebo odvětvový zadavatel. Zákon tedy taxativně stanoví okruh veřejných zadavatelů. I přes tento taxativní výčet je však okruh potencionálních zadavatelů značně široký a proměnlivý. Zadavatelem veřejné zakázky může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Za jednoho zadavatele se považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky. Předpokladem je však písemná dohoda těchto osob.

3 typy zadavatelů veřejných zakázek (veřejný, dotovaný, sektorový)

Veřejný zadavatel

Zákon pod pojem veřejného zadavatele shrnul čtyři možné dílčí kategorie zadavatelů veřejných zakázek. Těmi mohou být:

  • Česká republika,
  • státní příspěvková organizace,
  • územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
  • jiná právnická osoba, pokud současně splní tři základní zákonem požadované podmínky:
    • právnická osoba má právní subjektivitu (je způsobilá být nositelem práv a povinností)
    • právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají povahu průmyslovou ani obchodní (přičemž nevadí, pokud daná osoba vykonává vedle takto vymezené činnosti ještě činnost jinou, která nesměřuje k uspokojení potřeb veřejného zájmu)
    • tato právnická osoba je financována či ovládána převážně státem nebo jiným veřejným zadavatelem, popřípadě stát nebo jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním či kontrolním orgánu.

Tyto kategorie vymezují zadavatele pouze v obecné rovině. Pod veřejného zadavatele tak budou spadat i organizační složky zadavatele takto obecně vymezeného. Zadavatelem tak například nebude pouze Česká republika jako stát, ale i její jednotlivé organizační složky. Rovněž v případě územního samosprávného celku lze za zadavatele považovat i jeho jednotlivé městské části či obvody. Do kategorie veřejných zadavatelů však nebude nikdy spadat osoba fyzická.

Dotovaný zadavatel

Dotovaným zadavatelem je jakákoliv osoba právnická či fyzická, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více něž 50 % z peněžitých prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, pokud:

  • jde o taxativně vymezené veřejné zakázky na stavební práce ve výši alespoň 125 451 000Kč (nadlimitní veřejná zakázka),
  • jde o taxativně vymezené nadlimitní zakázky na služby.

Co se týče první podmínky, tedy skutečnosti, že daná osoba pořizuje vymezené veřejné zakázky na stavební práce, je třeba upřesnit, že pod pojmem pořízení se nemyslí pouze výstavba, ale jakékoli stavební práce, které se těchto objektů týkají. Je však třeba mít na mysli, že se jedná o pořízení stavby o určitém minimálním finančním limitu požadovaném zákonem. V praxi se tak bude nejčastěji jednat právě o výstavbu, případné nákladné úpravy (např. celková rekonstrukce stavby) budou spíše výjimečné.

Dotovaný zadavatel postupuje dále při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro veřejného zadavatele (např. v případě lhůt).

Sektorový zadavatel

Sektorovým zadavatelem je podle zákona osoba, která vykonává některou z relevantních činností uvedenou v § 4 zákona o veřejných zakázkách a která tuto činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo pokud nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

Základním předpokladem pro postavení určité osoby jako sektorového zadavatele je tedy výkon některé z relevantních činností vymezených v § 4. Touto relevantní činností se rozumí například činnost v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod.

Centrální zadavatel

Zákon nově zavádí institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sami museli podstupovat zadávací řízení. To je naopak úkolem centrálního zadavatele. Centrálním zadavatelem může být výhradně veřejný zadavatel, přičemž zákon dále neomezuje, která osoba centrálním zadavatelem bude. Zadavatelé uzavírají s centrálním zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání smlouvu, ve které upraví podmínky související s centralizovaným zadáváním.

Zákon vymezuje dva základní druhy centralizovaného zadávání. V prvém případě pořizuje v zadávacím řízení centrální zadavatel dodávky či služby, které následně „přeprodává“ bez navýšení ceny zadavatelům. Tento postup není možné aplikovat u veřejných zakázek na stavební práce.

Ve druhém případě podstupuje centrální zadavatel zadávací řízení na účet zadavatelů. To znamená, že zadavatelé centrálního zadavatele zmocní či jiným způsobem pověří k realizaci zadávacího řízení. V tomto případě je přípustné, aby centrální zadavatel pořizoval pro zadavatele zboží, služby i stavební práce.

Zadavatelé, kteří pořizují zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, sami nepodstupují zadávací řízení, ale toto zadávací řízení podstupuje centrální zadavatel místo nich. Odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení nese tedy centrální zadavatel.

Nově od 15. 9. 2010 může centrální zadavatel v rámci zadávacího řízení pořizovat zboží také přímo pro sebe což dosud nebylo možné a centrální zadavatel pro pořízení služeb, dodávat, nebo stavebních prací přímo pro sebe musel vyhlašovat samostatné výběrové řízení.

zpět na začátek

Jednotlivé druhy veřejných zakázek

Veřejné zakázky lze dělit jak podle jejich předmětu, tak i podle výše jejich předpokládané ceny. Podle předmětu lze dělit veřejné zakázky na:

  • veřejné zakázky na dodávky
  • veřejné zakázky na stavební práce
  • veřejné dodávky na služby

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na:

  • nadlimitní veřejné zakázky
  • podlimitní veřejné zakázky
  • veřejné zakázky malého rozsahu

Dělení dle předmětu veřejné zakázky

Podle předmětu lze veřejné zakázky dělit na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby.

Veřejné zakázky na dodávky

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci. Toto pořízení se může realizovat formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží, nájmu zboží s právem následné koupě (leasing), případně i jinak. Předmětem veřejné zakázky na dodávky pak mohou být jak věci movité, tak i nemovitosti a dokonce i ovladatelné přírodní síly.

Veřejnou zakázkou na dodávky zákon rozumí i veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služby. Tou může být například umístění, odborná montáž či uvedení daného zboží do provozu. Toto platí, pokud uvedené činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale pouze jejím nezbytným doplněním. Rozsah doplňkové služby ale nemůže spočívat ve zhotovení stavby.

Veřejné zakázky na stavební práce

Veřejnou zakázkou na stavební práce se rozumí:

  1. veřejná zakázka jejíž předmětem je:
    • provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona o veřejných zakázkách,
    • provedení stavebních prací podle bodu prvního a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost,
    • zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci,
  2. veřejná zakázka, jejíž předmětem je vedle plnění dle předchozího odstavce rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky,
  3. rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

Veřejné zakázky na stavební práce tak obsahují tři základní kategorie tohoto druhu veřejných zakázek. Jednak jsou to různé stavební činnosti (zhotovení nové stavby, stavební změny, související inženýrská a projektová činnost), poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky a rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Tato veřejná zakázka je tedy rovněž považována za veřejnou zakázku na stavební práce, ačkoliv její zprostředkovatel fakticky poskytuje určitou službu.

Veřejné zakázky na služby

Veřejné zakázky na služby jsou na rozdíl od předchozích dvou kategorií v zákoně vymezeny pouze negativně. Za veřejné zakázky na služby jsou tak považovány jakékoli veřejné zakázky, které nejsou veřejnými zakázkami na dodávky či veřejnými zakázkami na stavební práce.

Za veřejnou zakázku na služby je rovněž považována taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž:

  • poskytnutí dodávky, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky

nebo

  • provedení stavebních prací, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

Dělení dle předpokládané ceny veřejné zakázky

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky nadlimitní, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Dříve byly níže uvedené finanční limity stanoveny přímo zákonem o veřejných zakázkách. V současné době jsou však stanoveny nařízením vlády č. 77/2008 ve znění nařízení č. 474/2009 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách. Účelem nové právní úpravy je snaha zjednodušit případné změny hodnot uvedených v nařízení vlády s ohledem na to, že nelze vyloučit potřebu změn těchto hodnot v důsledku změn předpisů EU. Pravidlem je, že se limity pro stanovení mezních hodnot podlimitních a nadlimitních zakázek mění každé dva roky a to tak, že se hodnota limitů snižuje. Děje se tak zejména proto, aby se vyrovnal rozdíl v kurzu eura a koruny tak, aby při přepočtu mezních hodnot na eura zůstávaly limity stále stejné.

Nadlimitní veřejné zakázky

Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené nařízení vlády č. 77/2008 Sb. Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do české právní úpravy. Prahové hodnoty jsou stanoveny diferencovaně pro dodávky, služby a stavební práce. V případě dodávek a služeb jsou dále tyto hodnoty diferencovány dle toho, o jakou kategorii zadavatele se jedná. V případě veřejných zakázek na stavební práce je stanoven pro všechny kategorie zadavatelů jednotný limit.

Veřejné á zakázka na stavební práce je nadlimitní, pokud její celková předpokládaná cena je vyšší než 125 451 000,- Kč.

Veřejné zakázky na dodávky a na služby jsou nadlimitní, pokud

  1. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 3 236 000,- Kč a zadavatelem je Česká republika nebo státní příspěvková organizace;
  2. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 4 997 000,- Kč a zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, nebo právnická osoba zřízená za účelem uspokojování veřejného zájmu, či je financována převážně státem;
  3. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 10 020 000,- Kč a zakázka je zadávána sektorovým zadavatelem.

Podlimitní veřejné zakázky

Podlimitními veřejnými zakázkami se rozumí veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 miliony korun bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 milionů korun bez DPH. Takto je tedy podlimitní veřejná zakázka ohraničena dolní hranicí. Horní hranice je pak tvořena prahovými hodnotami stanovenými pro nadlimitní veřejné zakázky.

Veřejné zakázky malého rozsahu

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 milionů korun bez DPH v případě, že jde o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby. V případě veřejné zakázky na stavební práce jde o veřejnou zakázku malého rozsahu v případě, že její předpokládaná hodnota nedosáhne 6 milionů korun, rovněž bez DPH. Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. I v tomto případě je však zadavatel povinen dodržet podmínku transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace.

zpět na začátek

Pojem výběrové (zadávací) řízení

Zákon o veřejných zakázkách hovoří o zadávacím řízení, nicméně širší veřejností je zažitý spíše pojem výběrové řízení. Zadávací řízení zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Je to tedy formalizovaný postup, kterým je vybírán dodavatel nějaké veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje výhradně způsoby stanovenými v zákoně, jiný způsob zahájení zadávacího řízení není možno považovat za platný. Zadávací řízení se zahajuje dvěma základními formami, buďto uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo je zadávací řízení zahajováno výzvou. Zadávací řízení má následující fáze:

  • zveřejnění zadání (včetně kritérií posuzování nabídek)
  • odevzdání obálek
  • otevření obálek
  • posouzení nabídek
  • zveřejnění výsledků

Druhy výběrových (zadávacích) řízení

Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení:

  • otevřené řízení
  • užší řízení
  • jednací řízení s uveřejněním
  • jednací řízení bez uveřejnění
  • soutěžní dialog
  • zjednodušené podlimitní řízení

Možnost použití jednotlivých zadávacích řízení závisí na dvou skutečnostech. Tou první je, do které kategorie zadavatel spadá (zda jde o zadavatele veřejného, dotovaného či sektorového), tou druhou potom, v případě některých zadávacích řízeních rovněž fakt, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro jejich použití.

Stručná charakteristika jednotlivých druhů výběrových řízení

Otevřené řízení

Nejjednodušším typem výběrových řízení je otevřené řízení. V tomto typu výběrového řízení zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali svoje nabídky. Otevřené řízení je neomezeným výběrovým řízením, k podání nabídky je oprávněna kterákoli osoba, která má o podání nabídky zájem.

Užší řízení

V užším řízení vyzývá zadavatel veřejné zakázky neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v užším řízení. Tento typ řízení je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným. Nabídku v tomto typu řízení mohou podat pouze ty osoby, které zadavatel na základě jejich žádosti o účast v užším řízení vyzval.

Jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění

Jednací řízení s uveřejněním představuje jednodušší a méně formální způsob zadání veřejné zakázky, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v tomto řízení. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy.

Jednací řízení bez uveřejnění představuje nejjednodušší a nejméně formální způsob zadání veřejné zakázky. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel veřejné zakázky přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání. Zájemci tak nepodávají svoji nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává.

Velká novela č. 179/2010 Sb., významným způsobem upravila možnost zadávat zakázku v režimu jednacího řízení (s uveřejněním i bez uveřejnění), když

  1. nově má zadavatel možnost zadat v jednacím řízení s uveřejněním opakovaně zakázku rovněž, pokud ve zjednodušeném podlimitním řízení byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky (doposud tato možnost platila pouze pro otevřené řízení, užší řízení a soutěžní dialog);
  2. zadavatel má možnost zadat v jednacím řízení bez uveřejnění opakovaně veřejnou zakázku rovněž, pokud ve zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo byly podány pouze nabídky nesplňující požadavky na předmět plnění veřejné zakázky. (doposud tato možnost platila pouze pro otevřené, užší a jednací řízení s uveřejněním);
  3. v jednacím řízení bez uveřejnění lze nově zadat nové stavební práce a služby pouze, jde-li o „obdobné stavební práce nebo služby, jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce";
  4. zadavatel má možnost v jednacím řízení bez uveřejnění zadat nové stavební práce a služby i v návaznosti na zjednodušené podlimitní řízení. (doposud tato možnost platila pouze pro otevřené a užší řízení).

Soutěžní dialog

Zadavatel veřejné zakázky na základě oznámení soutěžního dialogu vyzývá neomezený počet uchazečů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání kvalifikace. Po posouzení kvalifikace uchazečů zadavatel vyzve tyto uchazeče k účasti v soutěžním dialogu za účelem nalezení jednoho či více vhodných řešení plnění veřejné zakázky. Po nalezení tohoto řešení zadavatel vyzve všechny původně vyzvané zájemce k podání nabídek, s tím že tyto nabídky mají respektovat zadavatelem vybrané řešení.

Zjednodušené podlimitní řízení

Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzve nejméně pět zájemců k podání nabídky na plnění podlimitní veřejné zakázky. Nově je stanovena povinnost zadavatele uveřejnit písemnou výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na svém profilu v síti internet, dále nově i povinnost zadavatele přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení. Nově nelze zjednodušené podlimitní řízení zrušit pouze na základě vůle zadavatele - musí být splněn některý zákonný důvod.

Díky nové úpravě zjednodušeného podlimitního se tak v případě podlimitních zakázek, mohou o jejich získání ucházet i subjekty, které nebyly zadavatelem osloveni přímo k podání nabídky a zadavatel je povinen i nabídky těchto subjektů hodnotit. Takové opatření zvyšuje rovnost uchazečů a odstraňuje diskriminaci těch, kteří dříve nebyli zadavatelem k podání nabídky vyzvání a tedy ani se nemohli zadávacího řízení účastnit.

Zadávací řízení dle kategorie zadavatele

Všechny kategorie zadavatelů, tedy zadavatel veřejný, zadavatel dotovaný i zadavatel sektorový, jsou oprávněny zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení, užším řízení a pokud splní zákonné podmínky tak také v jednacím řízení s uveřejněním i bez uveřejnění. Pro možnost použití těchto druhů zadávacího řízení tak není třeba, aby zadavatel naplnil nějakou další zákonnou podmínku. Lze tedy shrnout, že tyto druhy zadávacího řízení, otevřené řízení užší řízení a jednací řízení s uveřejním i bez uveřejnění, jsou univerzální pro jakoukoliv kategorii zadavatele a pro jakoukoliv veřejnou zakázku.

Naproti tomu, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení je oprávněn pro zadání veřejné zakázky použít pouze veřejný zadavatel.

Veřejný zadavatel

Veřejný zadavatel může pro zadání nadlimitní veřejné zakázky použít otevřené řízení, užší řízení, dále potom za předpokladu, že splní zákonné podmínky pro jejich použití i jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení.

Zákonem je stanovena možnost veřejného zadavatele zadat jakoukoliv veřejnou zakázku, tedy nadlimitní i podlimitní, v jednacím řízení s uveřejněním za předpokladu, že předmětem veřejné zakázky jsou služby uvedené v příloze č. 2 zákona o veřejných zakázkách (např. hotelové a restaurační služby, právní služby, vzdělávací a profesní služby).

Pro zadání podlimitní veřejné zakázky může veřejný zadavatel použít (kromě již výše uvedeného otevřeného řízení nebo užšího řízení) jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení, opět je však podmínkou, aby splnil požadavky kladené zákonem. Výjimkou je možnost veřejného zadavatele zadat podlimitní veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení bez naplnění dalších podmínek za předpokladu, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo na služby, popř. o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s předpokládanou hodnotou nepřesahující 20 milionu korun bez DPH.

Zjednodušený nákres
(existují výjimky zmíněné v textu) 
otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení
veřejný zadavatel nadlimitní veřejná zakázka ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek NE
podlimitní veřejná zakázka ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek

Dotovaný zadavatel

Pro dotovaného zadavatele platí ohledně možnosti použití jednotlivých druhů zadávacího řízení totéž, co pro zadavatele veřejného.

Sektorový zadavatel

Sektorový zadavatel může pro zadání jakékoliv veřejné zakázky použít jednací řízení s uveřejněním, a to bez naplnění dalších zákonných podmínek. Jednací řízení bez uveřejnění může sektorový zadavatel využít rovněž, ale s tím rozdílem, že zde již musí splnit zákonem stanovené podmínky. Sektorový zadavatel naopak nemůže pro zadání veřejné zakázky použít soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení, ty jsou určeny pouze pro zadavatele veřejné a dotované.

  otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení
sektorový zadavatel ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek NE NE

zpět na začátek

Zákonné lhůty

2 typy zákonných lhůt (pro doručenížádosti a pro dodání nabídky)

Zákon o veřejných zakázkách především stanoví, že veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z daného vyplývá, že lhůty určuje zadavatel veřejné zakázky, který při jejím určování musí brát ohled na předmět veřejné zakázky, zejména by měl přihlédnout k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek uchazeči. Všechny lhůty počínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek.

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel)

Lhůty rozlišujeme jednak na lhůty pro doručení žádostí o účast ve výběrovém řízení a jednak na lhůty pro podání konkrétních nabídek. Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace jsou uvedeny v tabulce:

Druh zadávacího řízení veřejná zakázka
nadlimitní podlimitní
užší řízení 37 15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní (nadlimitní veřejná zakázka) či 15 dní (podlimitní veřejná zakázka) 15 10
jednací řízení s uveřejněním 37 15
jednací řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní (nadlimitní veřejná zakázka) či 15 dní (podlimitní veřejná zakázka) 15 10
soutěžní dialog 37 15

Lhůty pro poskytnutá zadávací dokumentace

V rámci lhůty pro doručení žádosti o účast je nově také explicitně stanovena lhůta pro poskytnutí zadávací dokumentace ze strany zadavatele jednotlivým uchazečům. Lhůty pro

  1. předání či odeslání zadávací dokumentace v listinné podobě dodavateli na jeho žádost bezodkladně, zadávací dokumentaci v elektronické podobě zadavatel poskytne nejpozději do 6 dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavateli.
  2. předání či odeslání kvalifikační dokumentace v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 6 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele;
  3. odeslání dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 5 pracovní dnů ode dne doručení požadavku dodavatele; při zkrácených lhůtách nejpozději do 3 pracovních dnů;
  4. odeslání dodatečné informace k požadavkům na kvalifikaci nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení požadavku dodavatele; při zkrácených lhůtách nejpozději do 2 pracovních dnů.

Nově byly také zrušena 12-denní lhůta pro doručení žádosti dodavatele o dodatečné informace k zadávacím podmínkám zadavateli před dnem pro podání nabídek.

Lhůty pro podání nabídek (veřejný zadavatel)

Minimální lhůta pro podání nabídek je potom stanovena v následující tabulce. V případě soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním, nebo jednacího řízení bez uveřejnění, stanoví veřejný zadavatel lhůtu pro podání nabídek dle svého uvážení, v těchto případech není minimální lhůta zákonem stanovena. Zadavatel ovšem musí stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby respektoval zákonnou zásadu přiměřené délky lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Druh zadávacího řízení veřejná zakázka
nadlimitní podlimitní
otevřené řízení 52 22
užší řízení 40 15
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 40 dní (nadlimitní veřejná zakázka) či 15 dní (podlimitní veřejná zakázka) 10 7
zjednodušené podlimitní řízení nelze 15
zjednodušené podlimitní řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu min. 15 dní nelze 7
soutěžní dialog dle uvážení zadavatele
jednací řízení s uveřejněním dle uvážení zadavatele
jednací řízení bez uveřejnění dle uvážení zadavatele

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (sektorový zadavatel)

Právní úprava lhůt v zadávacím řízení pro sektorového zadavatele je do určité míry shodná s právní úpravou platnou pro veřejného zadavatele. Podobně jako u veřejného zadavatele, i pro sektorového zadavatele platí základní zásada, že lhůty musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jinak pro lhůty stanovené sektorovým zadavatelem existují některé odlišnosti. Jednou z odlišností je ta skutečnost, že lhůta pro podání nabídek v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním může být stanovena i na základě dohody sektorového zadavatele se všemi zájemci. Takto stanovená lhůta musí být pro všechny zájemce shodná, není tedy možné v rámci takové dohody sjednávat se zájemci lhůty odlišné. Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůta pro doručení potvrzení zájmu o účast obsahuje následující tabulka:

Druh zadávacího řízení nadlimitní veřejná zakázka
užší řízení 37
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22
jednací řízení s uveřejněním 37
jednací řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22
potvrzení zájmu o účast 37
potvrzení zájmu o účast, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22

Lhůty pro podání nabídek (sektorový zadavatel)

Minimální lhůty pro podání nabídky v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním jsou stanoveny pro případ, kdyby se sektorový zadavatel rozhodl možnosti dohody s uchazeči o veřejnou nabídku nevyužít, nebo kdyby se s uchazeči na nějaké lhůtě nedohodl. Lhůty stanovené sektorovým zadavatelem musí být přiměřené a musí respektovat zejména zákonnou zásadu přiměřené délky lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Druh zadávacího řízení nadlimitní veřejná zakázka
otevřené řízení 52
užší řízení 24
jednací řízení s uveřejněním 24
užší řízení, v odůvodněných případech 10
jednací řízení s uveřejněním, v odůvodněních případech 10

Zadávací lhůta

Zadávací lhůtu stanoví zadavatel, opět zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. V průběhu zadávací lhůty jsou potom uchazeči svými nabídkami vázáni. Jde tedy o dobu, kdy je uchazeč vázán obsahem své nabídky, kterou podal zadavateli v zadávacím řízení, a to zejména z pohledu, že svou nabídku nesmí po uvedenou dobu zrušit ani změnit a v případě, že bude jeho nabídka vybrána, uzavře se zadavatelem smlouvu na realizaci této veřejné zakázky. Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec. Zadávací lhůta počíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Zadávací lhůta ovšem může skončit všem uchazečům ve dvou zvláštních případech, aniž by došlo k výběru nejvhodnější nabídky. Je to jednak v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení před provedením výběru nejvhodnější nabídky, a nebo v případě, že zadávací lhůta marně uplyne, přičemž zadavatel v této lhůtě neoznámí rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům. V tom případě končí zadávací lhůta uplynutím posledního dne zadávací lhůty.

Kvalifikační předpoklady

Kvalifikační předpoklady představují podmínky nebo vlastnosti, které musí splnit každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. Obecně se jedná o způsobilost dodavatele realizovat předmět zakázky, kdy prokázání kvalifikačních předpokladů potvrzuje zadavateli skutečnost, že vítězný dodavatel bude s to předmět věřené zakázky splnit. Kvalifikačními předpoklady zároveň zadavatel stanoví podmínky, které musí splňovat každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. Zejména se jedná o skutečnost, zda dodavatel plní řádně své daňové povinnosti vůči státu a zda jeho dosavadní praxe odpovídá předmětu veřejné zakázky.

Kvalifikační předpoklady jsou sdruženy ve 4 skupinách. Jedná se o základní kvalifikační předpoklady, profesní kvalifikační předpoklady, ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady.

Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnocení, ale slouží pouze pro prokázání schopnosti plnit zakázku ze strany dodavatele.

Základní kvalifikační předpoklady slouží k ověření, zda dosavadní provozování obchodů ze strany dodavatele bylo bezproblémové a jedná se o zdravou společnost.

Základní kvalifikační předpoklady jsou prokazovány ve své většině prostřednictvím česného prohlášení, které je již dnes často připraveno přímo zadavatelem jako součást zadávací dokumentace. Dalším dokumentem, který musí dodavatel předložit je výpis z rejstříků trestů osob oprávněných jednat jménem dodavatele a prohlášení Správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku na pojistném a dále prohlášení místně příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků.

Od 15.9.2010 jsou vloženy do zákona nové základní kvalifikační předpoklady. Jedná se o:

  1. povinnost předložit seznam společníků nebo členů, jde-li o právnickou osobu;
  2. povinnost předložit seznam zaměstnanců nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele a byli v pozici s rozhodovací pravomocí pro rozhodování o veřejných zakázkách;
  3. povinnost předložit seznam akcionářů a je-li dodavatel akciovou společností pak prokázat, že má vydány pouze akcie na jméno.

Záměrem těchto nových základních kvalifikačních předpokladů bylo, aby se o veřejné zakázky mohly ucházet pouze subjekty s jasnou a průhlednou vlastnickou strukturou. Tyto nové kvalifikační předpoklady byly do zákona vloženy na základě poslaneckého návrhu. Nebyly tedy předmětem připomínkového řízení a jsou předmětem časté kritiky. Společnosti, které mají akcie na majitele a zároveň jsou například jejich akcie obchodovány na burze svoji vlastnickou strukturu odhalují stejně transparentně. Výše uvedená ustanovení tak budou zřejmě předmětem brzké novelizace a to tak, že budou ze zákonné úpravy odstraněny.

Profesní kvalifikační předpoklady jsou představovány především předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladu o oprávnění k podnikání dle zvláštních právních předpisů což je ve většině případů výpis ze živnostenského rejstříku.

Ekonomické kvalifikační předpoklady se prokazují zejména pojistnou smlouvou prokazující pojištění dodavatele za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, dále poslední rozvahou společnosti a údajem o celkovém obratu dodavatele a případně také obrat dosažený ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Technické kvalifikační předpoklady pak slouží zejména k prokázání schopnosti dodavatele plnit veřejnou zakázku po technické stránce. Dodavatel tak je zejména povinen předložit seznam významných dodávek které již v minulosti plnil, dále předložit seznam techniků kteří se budou na plnění zakázky podílet, či případné předložení vzorků poptávaného výrobku.

Kvalifikační předpoklady musí splňovat sám dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. V případě, že není schopen dodavatel prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních předpokladů je možné, aby dané kvalifikační předpoklady splnil prostřednictvím subdodavatele. S takovým subdodavatelem je dodavatel povinen sepsat smlouvu, kterou si smluvní strany upraví podmínky poskytnutí plnění nebo věcí či práv pro plnění zakázky ze strany subdodavatele. Subdodavatel, kterým je prokazována kvalifikace musí také prokázat že není veden na seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek a také musí předložit výpis ze obchodního rejstříku.

Kvalifikační předpoklady již také není nezbytné předkládatt pouze v originálech, ale je možné předkládat pouze kopie dokumentů. I tyto listiny nesmí být starší než 90 dní.

V případě, že se o veřejnou zakázku chystá ucházet slovenská společnost, nebo se slovenská společnost pouze chystá účastnit na případném plnění zakázky v podobě subdodavatele, není již od 15. 9. 2010 potřeba opatřovat úřední překlad dokumentů prokazujících kvalifikaci do českého jazyka, ale postačí jejich originální slovenská verze.

Podání nabídky

Zcela kruciálním okamžikem v průběhu ucházení se o přidělení veřejné zakázky je z pohledu dodavatele podání nabídky zadavateli.

Nabídka musí obsahovat dokumenty požadované zákonem a zadávací dokumentací k prokázání kvalifikace a dále návrhy smluv podepsané dodavatelem. Obsahová a formální úplnost nabídky a správnost předložených dokumentů je zadavatelem posuzována nejdříve.

Dodavatel je oprávněn podat zadavateli pouze jednu nabídku. Pokud by stejný dodavatel podal nabídek více, nebo by se jako společný dodavatel účastnil podání vícero společných nabídek, musel by zadavatel všechny takové nabídky z hodnocení vyloučit. Tentýž subjekt se však může účastnit v různých nabídkách podaných zadavateli jako subdodavatel. 

Nabídka podaná dodavatelem zároveň nesmí obsahovat varianty, musí být podána písemně a musí být podána v zalepené obálce zajištěné proti manipulaci.

Po otevírání obálek zadavatelem, kterého se mohou účastnit zástupci dodavatelů, kteří nabídky podali hodnotí zadavatel úplnost nabídky a splnění kvalifikačních kritérií. Novela . 417/2009 Sb., účinná od 1.1.2010 podstatným způsobem upřesnila možnost podávat doplňující informace a dokumenty k prokázání splnění kvalifikačních kritérií i po otevření obálek s nabídkami, když zadavatel má právo vyzvat dodavatele k předložení dalších dokumentů i když by jinak dodavatel neprokázal splnění kvalifikace. Byla tak nahrazena dřívější úprava, kdy zadavatel mohl požadovat předložení dalších dokumentů jen pokud bylo splnění příslušné části kvalifikace prokázáno alespoň částečně. Taková úprava nebyla jasná a vznikly výkladové problémy při stanovení zda byla požadovaná kvalifikace prokázána alespoň částečně, což vedlo i ke sporům mezi dodavateli a zadavateli. Novela tedy v tomto směru je spíše ku prospěchu věci a právní jistoty, nicméně nebyla odstraněna pouhá možnost zadavatele požadovat další dokumenty, která záleží na jeho volním uvážení, což dle našeho názoru může vést ke skryté diskriminaci dodavatelů.  

Novela taktéž odstranila některé čistě formalistické dokumenty, které zákon do 1. 1. 2010 požadoval jako nezbytnou součást nabídky. Při absenci takového dokumentu bylo možné pouze nabídku vyloučit z dalšího hodnocení. Nadále není nutno současně s nabídkou předkládat prohlášení dodavatele o vázanosti nabídkou po celou dobu zadávací lhůty.

Stejně tak je nově upravena možnost, aby při otevírání obálek s nabídkami byla sdělena nabídková cena, což je opět závislé na volním uvážení zadavatele.

Hodnocení nabídek

Hodnocení nabídek provádí komise ustanovená zadavatelem. Otevírání obálek je veřejné a mohou se ho účastnit jak zástupci dodavatelů, kteří se o zakázku ucházejí tak i nezúčastněné osoby. Hodnotící komise nejprve posoudí úplnost nabídek, tedy jestli obsahují všechny dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Následně jsou posuzovány jednotlivé dokumenty, jestli skutečně prokazují splnění požadované kvalifikace.

Pokud nabídka neobsahuje všechny požadované dokumenty nebo informace, zadavatel po výzvě k doplnění nabídky musí takovou nabídku vyloučit jako neúplnou.

Nabídka je hodnocena dle kritérií stanovených zadavatelem při vyhlášení zakázky. Zadavatel může hodnotit předložené nabídky dle nejnižší nabídkové ceny nebo dle ekonomické výhodnosti nabídky, kdy je stanoveno několik samostatných hodnotících kritérií. Při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti musejí dílčí hodnotící kritéria vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a musejí se vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Nabídková cena není bezvýhradně povinným dílčím kritériem, je uvedena pouze příkladmo jako jedno z možných kritérií.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí povinně obsahovat „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií", což by mělo přispět k přezkoumatelnosti provedeného hodnocení.

Výslovně je stanoveno právo uchazeče na pořízení kopie zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nikoli jen výpisu či opisu, což by mělo eliminovat obstrukce ze strany zadavatelů.

Po vyhodnocení nabídek zadavatel rozhodne o pořadí nabídek a vyhlásí vítěznou nabídku. Při uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem není příliš časté, aby zadavatel použil vyhotovení smluv, které mu byly předloženy dodavatelem v nabídce, ale je praxí, že se vyhotoví a podepíšou oběma stranami nové vyhotovení smluv.

zpět na začátek

Dohled nad dodržováním zákona, kauce

Na dodržování zákona při výběrovém řízení dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ten tedy přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování obecných zásad platných pro výběrové řízení, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Uchazeč o veřejnou zakázku, který se cítí postupem zadavatele poškozen na svých právech, může primárně podat zadavateli zdůvodněné námitky proti jeho postupu. Pakliže tento postup nevede ke zdárnému konci a vyřešení sporu mezi uchazečem a zadavatelem, může se uchazeč obrátit se stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje řízení o přezkoumání úkonů zadavatele buďto z vlastní iniciativy, a nebo na návrh příslušného stěžovatele (uchazeče o veřejnou zakázku). Návrh lze Úřadu podat proti všem úkonům zadavatele, v jejichž důsledku hrozí nebo již vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti:

  • zadávacím podmínkám
  • obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení
  • vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení
  • rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky
  • použití druhu zadávacího řízení

Návrh podávaný Úřadu musí obsahovat kromě jiných náležitostí stanovených zákonem o veřejných zakázkách i doklad o složení kauce. Zmíněný zákon tedy stanoví jako podmínku pro podání návrhu složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Je nutné, aby stěžovatel složil kauci na účet Úřadu v patřičném předstihu, jelikož doklad o jejím složení je nezbytnou součástí návrhu. Nesložení kauce či neprokázání jejího složení má za následek zastavení řízení bez vydání rozhodnutí ve věci samé.

Obecně platí, že výše kauce činí 1 % z nabídkové ceny navrhovatele. Zákon o veřejných zakázkách však stanoví i minimální a na druhé straně i maximální výši kauce. Spodní hranice je stanovena částkou 50 tisíc korun, horní potom částkou 2 miliony korun. Zákon pamatuje i na situace, kdy není možné nabídkovou cenu stanovit. V tom případě se skládá kauce ve výši 100 tisíc korun. Účelem kauce je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele, a omezit tak zatížení Úřadu pouze na závažné případy porušení zákona. V případě, že Úřad shledá návrh jako nedůvodný a řízení o něm zastaví, kauce propadá a stává se příjmem státního rozpočtu. V ostatních případech Úřad kauci i s úroky navrhovateli vrátí zpět, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

Námitky je možno podávat pouze v zadávacím řízení na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.

V řízení o přidělení zakázky malého rozsahu není možno podávat námitky, ačkoliv je zadavatel povinen dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Takové ustanovení zákona vede nejednoho zadavatele k výkladu, že se ostatními ustanoveními zákona o veřejných zakázkách řídit nemusí a často proto dochází k excesivnímu jednání ze strany zadavatelů, kteří výslovným nerespektováním ustanovení zákona, které obsahově naplňují právě zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace porušují tu jedinou povinnost, kterou jim při zadávání zakázek malého rozsahu zákon ukládá. Obecné soudy v reakci na výslovné porušovaní těchto zásad zadávání zakázek malého rozsahu dovodily, že i proti protizákonnému jednání zadavatele při zadávání zakázek malého rozsahu je možno se bránit. Takový úkon vůči zadavateli však nebudou námitky dle §110 zákona, ale jakýkoliv jiný úkon – například protest. Pokud ani na základě protestu dodavatele neodstraní zadavatel porušení zákona je možno se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a následně případně soud.

V řízení o přidělení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je možno podávat námitky proti  jakémukoliv domnělému porušení zákona zadavatel, pokud takovým úkonem hrozí, nebo vznikne újma na dodavatelových právech. Námitky proti porušení zákona zadavatelem je dodavatel povinen doručit zadavateli do 15 dní ode dne, kdy se o takovém porušení zákona dodavatel dozvěděl.

Námitky proti zadávacím podmínkám je možno zadavateli doručit pouze do 5-ti dní po dni, který byl posledním dnem pro podání nabídek zadavateli. Dle našeho názoru tak bude docházet k tomu, že otevírání obálek s nabídkami budou zadavatelé provádět po skončení této lhůty (tedy 6. den po dni kdy měly být nabídky podány) právě proto, aby vyloučili možnost dodavatelů napadnout zadávací podmínky po té, kdy se při otevírání obálek ukáže, že nabídka konkrétního uchazeče pravděpodobně nebude hodnocena jako nejvýhodnější.

Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí dodavatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

Nově je také do zákona zařazena možnost podat námitky v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, pokud se tak stane bez toho, aby zadavatel uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podaní takové námitky je 15 dní od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

Námitky je nezbytné podat písemně a musí v nich být uvedeno, kdo je podává proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona, stejně jako posis újmy která dodavateli hrozí.  

Podání námitek má obecně ten dopad, že až do rozhodnutí o námitkách nemůže zadavatel uzavřít smlouvu s dodavatelem jehož nabídku vybral jako nejvýhodnější.

Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, má dodavatel možnost obrátit se s námitkami na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Námitky podávané Úřadu je nutno doručit do 10 dní ode dne, kdy dodavateli bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám.

Úřad zahájí po doručení podání správní řízení dle správního řádu, obešle účastníky řízení a provádí dokazování. Úřad není vázán pouze podanými námitkami, ale přezkoumává postup zadavatele při zadávání zakázky komplexně, což mnohdy sice vede k průtahům v řízení, ale také se často stane, že Úřad narazí na porušení zákona i tam, kde do stěžovatel (dodavatel) nehledal.

Novela zákona od 1. 1. 2010 také upravuje dva nové instituty opatření, kterými může Úřad reagovat na porušení zákona ze strany zadavatele i dodavatele.

Úřad může rozhodnout při porušení zákona ze strany zadavatele tak, že zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně zruší zadávací řízení, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. V případě, že smlouva na plnění zakázky již byla uzavřena, rozhodne Úřad tak, že uloží zákaz plnění smlouvy uzavření na veřejnou zakázku, pokud byl v průběhu zadávacího řízení spáchán správní delikt.

Ve vztahu k dodavateli má nově Úřad možnost vyslovit zákaz plnění veřejných zakázek dodavatelem, a to pokud dodavatel předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v zadávacím řízení, nebo nepodá žádost o změnu zápisu kvalifikovaných dodavatelů, pokud by taková změna měla za následek neprokázání kvalifikačních kritérií. Pro tento zákaz plnění veřejných zakázek ze strany dodavatelů se vžilo laické označení „Black list“.

zpět na začátek

Elektronická tržiště (elektronická aukce)

Cílem elektronické aukce je umožnit zadavateli v závěrečné fázi zadávacího řízení dosáhnout finanční úspory, a to transparentním způsobem. Elektronická aukce je tedy institutem, který není samostatným zadávacím řízením, ale je naopak nadstavbou a částí procesu v rámci standardního zadávacího řízení, kterou může zadavatel aplikovat v závěrečné fázi zadávacího řízení. Pokud se tedy zadavatel rozhodne elektronickou aukci použít, stává se elektronická aukce nástrojem pro hodnocení nabídek, přičemž její výsledek je podkladem pro rozhodnutí hodnotící komise, resp. zadavatele, který nemá jinou možnost než takový výsledek deklarovat. Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění této skutečnosti dodavatelům na počátku zadávacího řízení.

Zadavatel je oprávněn použít elektronickou aukci ve všech druzích zadávacího řízení, výjimkou jsou pouze jednací řízení bez uveřejnění a soutěžní dialog. V těchto dvou případech elektronickou aukci využít nelze. Elektronickou aukci nelze využít rovněž v případě veřejné zakázky na stavební práce nebo na služby, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Toto omezení však není možné vykládat příliš extenzivně, neboť veřejných zakázek, jejichž předmět se týká práv duševního vlastnictví, je celá řada. Toto omezení by tak mělo směřovat především na takové zakázky, v rámci kterých dochází k vytvoření určitého autorského díla a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele. Jako příklad může posloužit veřejná zakázka na vyhotovení projektu či architektonické studie.

Zákon o veřejných zakázkách dále stanoví, které minimální informace musí zadavatel v zadávacích podmínkách uvést. Zadavatel je především povinen v zadávacích podmínkách označit hodnotící kritéria, jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce. Těmito kritérii mohou být pouze kvantifikovatelná kritéria, tzn. kritéria vyjádřitelná číselnou hodnotou.

Zadavatel nesmí uveřejnit totožnost jednotlivých účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze. Naopak po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči sdělit informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Nesmí však zveřejnit takové údaje, ze kterých by bylo možno dovodit identitu uchazečů s nejlepšími aukčními hodnotami.

Elektronická aukce může skončit několika možnými způsoby. Zadavatel je však povinen uvést relevantní údaje o způsobu skončení elektronické aukce a to již v posílané výzvě, před zahájením samotné aukce. Možnými způsoby skončení elektronické aukce jsou tedy:

  • skončení v předem stanovený den a hodinu
  • skončení, pokud zadavatel neobdrží žádné nové aukční hodnoty
  • skončení po vyčerpání (předem známého) počtu aukčních kol

Související zákony

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek