English version
Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele
Na dodržování ZZVZ je dán dohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen jako „Úřad“). Ten přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachovávání obecných zásad zadávání veřejných zakázek.
Dodavatel, který je přesvědčen o tom, že mu postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma, může primárně podat zadavateli zdůvodněné námitky proti jeho postupu. Pokud tento postup nevede ke zdárnému konci a vyřešení sporu mezi uchazečem a zadavatelem, může se uchazeč obrátit na Úřad s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele.
Co se týče postupu zadavatele ve výběrovém řízení na získání veřejné zakázky malého rozsahu, ZZVZ nepřipouští možnost podávání námitek. S možností přezkumu postupu zadavatele souvisí také jeho povinnost uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, a to po dobu 10 let po uzavření smlouvy nebo její změny, a to včetně záznamů, které byly podány elektronicky.
Námitky
ZZVZ ve své třinácté části vymezuje, že v zadávacím řízení o přidělení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je možno podávat námitky proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, a to včetně stanovení zadávacích podmínek.
Ve smyslu ZZVZ je rovněž možné podat námitky proti zadavatelem zvolenému druhu zadávacího řízení nebo volbě režimu veřejné zakázky (nadlimitní či podlimitní). ZZVZ taktéž připouští možnost podat námitky proti postupu zadavatele, který směřuje v rozporu se ZZVZ k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
Lhůty pro podání námitek
Námitky proti porušení zákona zadavatelem je dodavatel povinen doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o takovém porušení ZZVZ dodavatel dozvěděl, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
Námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci v řízeních, kde je stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musejí být podány do skončení této lhůty.
Námitky proti zadávací dokumentaci musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do skončení této lhůty pro podání nabídek, je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek. V jednacím řízení s uveřejněním musejí být námitky proti zadávací dokumentaci podány do skončení lhůty k podání předběžných nabídek.
Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí dodavatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Tato lhůta platí pro všechny úkony zadavatele oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen dle ZZVZ uveřejnit nebo odeslat stěžovateli.
V zákoně je také zařazena možnost podat námitky v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, pokud se tak stane bez toho, aby zadavatel uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání takové námitky je 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu.
Forma námitek a jejich přezkoumání
ZZVZ náležitosti námitek stanoví v ust. § 244. Námitky je nezbytné podat písemně a musí v nich být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení ZZVZ.
Pokud dodavatel podává námitky proti svému vyloučení, přestože obnovil svou způsobilost tím, že přijal účinná nápravná opatření, v námitkách neuvádí, v čem spatřuje porušení ZZVZ, ale uvede popis nápravných opatření, které přijal k obnovení své způsobilosti.
Pokud námitky stěžovatele nesměřují proti zadávacím podmínkám, ale proti postupu zadavatele v rozporu se ZZVZ, musí být v námitkách uveden rovněž okamžik, kdy se stěžovatel o domnělém porušení ZZVZ dozvěděl.
Naopak v případě, že stěžovatel podává námitky zejména proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky nebo zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je povinnou náležitostí podávaných námitek stěžovatele popis újmy, která stěžovateli vznikla anebo mu hrozí.
ZZVZ ukládá zadavateli do 15 dnů odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém uvede, zda námitkám vyhovuje, nebo je odmítá. Zadavatel je povinen vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách ke všem skutečnostem uvedeným ve stěžovatelových námitkách a je povinen své rozhodnutí odůvodnit. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je povinen stěžovatele informovat v písemném rozhodnutí o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a rovněž o povinnosti stěžovatele doručit stejnopis návrhu v téže lhůtě zadavateli. Zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich informuje také všechny uchazeče.
Pokud zadavatel o námitkách v ZZVZ stanovené lhůtě nerozhodne, platí zákonná domněnka, že zadavatel námitkám nevyhověl.
Zákaz zadavatele uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku
V případě, že zadavatel nevyhoví námitkám, nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele uzavřít smlouvu na plnění zakázky.
Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku rovněž před uplynutím lhůty k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, proti rozhodnutí o výběru dodavatele a proti dobrovolnému oznámení zadavatele uzavřít smlouvu.
Zadavatel není dále oprávněn uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, pokud obdržel námitky, a to do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli.
Zákaz uzavřít smlouvu platí pro zadavatele rovněž po dobu 60 dnů od dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas, a pokud Úřad návrh v této lhůtě nezamítne anebo nenabylo právní moci rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení.
Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele
Navrhovatel je v případě podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele Úřadu povinen doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Je tak zajištěna neprodlená informovanost zadavatele o podaném návrhu.
Úřad zahajuje řízení o přezkoumání úkonů zadavatele buďto z vlastní iniciativy, resp. z moci úřední, nebo právě na návrh příslušného stěžovatele (účastníka v řízení o veřejnou zakázku). Ten lze Úřadu podat proti všem úkonům a opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se ZZVZ a v jejichž důsledku hrozí nebo již vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti:
- zadávacím podmínkám,
- vyloučení účastníka ze zadávacího řízení,
- dobrovolnému oznámení,
- rozhodnutí o výběru dodavatele,
- volbě druhu zadávacího řízení,
- postupu zadavatele, jehož cílem je uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.
Návrh podávaný Úřadu musí obsahovat označení zadavatele, dále vylíčení, v čem je spatřováno porušení zákona a jaká z něj vzniká nebo hrozí újma, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je nutné připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení bylo navrženo, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení, doklad o složení kauce, a pokud jde o návrh zasílaný Úřadu před uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky zadavatelem, též doklad o doručení námitek zadavateli.
Dle ZZVZ platí, že ke skutečnostem, které nebyly uvedeny stěžovatelem v námitkách, Úřad přihlédne jen tehdy, pokud se jedná o takové nové skutečnosti, které nemohl stěžovatel proti zadavateli namítat, což je stěžovatel jako navrhovatel povinen rovněž případně prokázat.
Zadavatel má povinnost zaslat Úřadu své vyjádření k návrhu a veškerou dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, a to výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Stejný způsob komunikace s Úřadem ZZVZ zakotvuje i pro navrhovatele a další účastníky řízení.
Kauce
Jak bylo uvedeno výše, doklad o složení kauce je nezbytnou přílohou návrhu. ZZVZ tedy stanoví jako podmínku pro podání návrhu složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu, jehož číslo je zveřejněno na internetových stránkách Úřadu. ZZVZ stanoví, že kauce je splatná ve lhůtě pro doručení návrhu, proto je nutné, aby stěžovatel složil kauci na účet Úřadu v patřičném předstihu, jelikož doklad o jejím složení je nezbytnou součástí návrhu.
Nesložení kauce či neprokázání jejího složení na účet Úřadu v celé zákonné výši nejpozději poslední den lhůty stanovené pro doručení návrhu na Úřadu má za následek zastavení řízení bez vydání rozhodnutí ve věci samé.
Obecně platí, že výše kauce činí 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou. ZZVZ však stanoví i minimální a na druhé straně i maximální výši kauce. Spodní hranice je stanovena částkou 50 tisíc korun, horní potom částkou 10 milionů korun. ZZVZ pamatuje i na situace, kdy není možné nabídkovou cenu stanovit. V takovém případě se skládá kauce ve výši 100 tisíc korun.
V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Účelem kauce je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele, a omezit tak zatížení Úřadu pouze na závažné případy porušení ZZVZ.
V případě, že Úřad shledá návrh jako nedůvodný a řízení o něm zastaví, kauce propadá a stává se příjmem státního rozpočtu. Pokud navrhovatel vezme ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé návrh zpět, propadá státu dle ZZVZ 35 % složené kauze. V ostatních případech Úřad kauci i s úroky navrhovateli vrátí zpět, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci rozhodnutí.
Lhůta k podání návrhu
Návrh musí být zpravidla doručen Úřadu i zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o odmítnutí podaných námitek zadavatele stěžovatelem. Pokud zadavatel o podaných námitkách v zákonné lhůtě nerozhodl, je lhůta k podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele stanovena v délce 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
ZZVZ zakotvuje do řízení před Úřadem zásadu koncentrace řízení spočívající v tom, že účastnící řízení mohou navrhovat důkazy v průběhu 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, o čemž jsou účastníci poučení v tomto oznámení.
Řízení o návrhu
Úřad zahájí po doručení podání správní řízení dle správního řádu, obešle účastníky řízení a provádí dokazování. Úřad není vázán pouze podanými námitkami, ale přezkoumává postup zadavatele při zadávání zakázky komplexně, což mnohdy sice vede k průtahům v řízení, ale také se často stane, že Úřad narazí na porušení zákona i tam, kde ho stěžovatel (dodavatel) nenalezl.
Co se týče návrhu, Úřad může ke skutečnostem, které nebyly uvedeny v námitkách, přihlédnout pouze tehdy, prokáže-li navrhovatel, že je v námitkách vůči zadavateli objektivně nemohl uvést.
Lhůta pro vydání rozhodnutí je 30denní a Úřadu začne běžet od doručení vyjádření zadavatele k návrhu, avšak je-li třeba doplnit obecné náležitosti podání (vyplývající ze správního řádu), označení zadavatele v návrhu nebo uvedení, čeho se navrhovatel domáhá, začne lhůta běžet až tímto doplněním ze strany podavatele návrhu.
Vyjma tohoto doplnění náležitostí návrhu, tedy v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá, nemůže být podaný návrh jeho podavatelem dodatečně měněn ani doplňován.
Řízení zahájené na návrh Úřad zastaví v následujících případech, přičemž dle ZZVZ se jedná o taxativní výčet:
- navrhovatel nedoplní náležitosti návrhu ve stanovené lhůtě;
- návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech;
- na účet Úřadu nebyla připsána kauce;
- k návrhu není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty;
- návrh nebyl doručen ve lhůtě;
- v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření;
- zadavatel zadávací řízení zrušil;
- před podáním návrhu nebyly podány řádně a včas námitky;
- zadavatel zrušil úkon, jenž je přezkoumáván, nebo přijal opatření k nápravě;
- zadavatel v průběhu řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky;
- s výjimkou návrhu na zákaz plnění smlouvy, byl návrh podán po uzavření smlouvy;
- byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy, přestože závazek ze smlouvy již byl splněn;
- v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávaný úkon nebo přijal příslušné opatření k nápravě.
Úřad může rozhodnout při porušení ZZVZ ze strany zadavatele tak, že zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně zruší zadávací řízení, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. V případě, že smlouva na plnění zakázky již byla uzavřena, rozhodne Úřad tak, že uloží zákaz plnění této smlouvy.
Úřad podaný návrhy zamítne v případech, kdy návrh nebyl podán oprávněnou osobou, návrh nesměřuje proti postupu zadavatele stanovenému ZZVZ a Úřadem nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Podnět k zahájení řízení Úřadem z moci úřední
ZZVZ zavádí poplatek za podání podnětu k zahájení řízení Úřadem z moci úřední. Poplatek je stanoven ve výši 10 000 Kč za každou veřejnou zakázku, u které je v podnětu uvedeno pochybení zadavatele. Poplatek je nevratný a je splatný v době podání podnětu.
Pokud podnět podává více osob společně, hradí poplatek za podaný podnět pouze jednou.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
Článek reflektuje právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s akcentem na zásadní změny v právní úpravě zadávání veřejných zakázek od 1. 10. 2016, kdy nabyde účinnosti zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016.
