Veřejné zakázky

30. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek představuje rámcové principy právní úpravy zadávání veřejných zakázek, základní přehled jednotlivých druhů veřejných zakázek, obecnou charakteristiku druhů zadávacích řízení a povinností souvisejících s účastí dodavatele v zadávacím řízení. Nejsou opomenuty ani elektronické nástroje užívané při zadávání veřejných zakázek.

Článek reflektuje právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s akcentem na zásadní změny v právní úpravě zadávání veřejných zakázek od 1. 10. 2016, kdy nabyde účinnosti zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016.

Podrobný obsah


Základním právním předpisem upravujícím v současné době problematiku veřejného zadávání je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Od 1. 10. 2016 však nabyde účinnosti zcela nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“), který do českého právního řádu transpozicí zavádí nové evropské směrnice upravující zadávání veřejných zakázek a koncesí.

Tyto nové směrnice nahrazují předchozí zadávací směrnice z roku 2004, které byly základem pro ZVZ. Cílem nové právní úpravy na evropské i vnitrostátní úrovni je snížit administrativní zátěž jak na straně zadavatelů, tak i na straně uchazečů o veřejné zakázky v zadávacích řízeních.

Česká republika byla povinna nejpozději do 18. 4. 2016 do českého právního řádu implementovat následující evropské směrnice, a to: směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. 2. 2014 o udělování koncesí.

V důsledku evropských směrnic o zadávání veřejných zakázek a koncesí a jejich transpozicí do českého právního řádu jsou zadavateli ZZVZ dány nové možnosti, kterých může využít při zadávání veřejných zakázek. Novou právní úpravou jsou sníženy administrativní nároky na dodavatele podávající nabídky na plnění veřejné zakázky do zadávacího řízení a jsou zavedeny zcela nové právní instituty, jako je např. nový druh zadávacího řízení s názvem inovační partnerství. Mimo obsahových změn nový ZZVZ přináší nemálo změn terminologických, jako je například řízení se soutěžním dialogem oproti dříve užívanému soutěžnímu dialogu.

Přijetím ZZVZ došlo rovněž ke zrušení některých institutů, a to zejména těch, kterým byl zadavatel povinen dostát před samotným zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku a které byly do ZVZ zavedeny zejména transparenční novelou v roce 2012 (zákon č. 55/2012), byla tak zrušena povinnost uveřejňovat předběžná oznámení a dále povinnost zveřejňovat odůvodnění veřejné zakázky. Rovněž byla zrušena povinnost zadavatele ustavovat hodnotící komisi s výjimkou v ZZVZ specifikovaných případech a zásadní změnou je zrušení povinnosti zadavatele provádět vždy posouzení všech nabídek před jejich hodnocením.

Jednotlivými instituty upravenými ZVZ a jejich změnami v důsledku nového ZZVZ se se konkrétně zabýváme v dalších částech článku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Schéma dělení veřejných zakázek

Schéma dělení veřejných zakázek dle předmětu a dle předpokládané ceny

Pojem zadání veřejné zakázky

Co je veřejná zakázka definuje ZZVZ obdobně jako ZVZ s tím rozdílem, že zákonná definice nespecifikuje veřejnou zakázku jako takovou, ale stanoví, kdy se jedná o zadání veřejné zakázky. O zadání veřejné zakázky se jedná v případě uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, ze které vyplývá povinnost dodavatele poskytnout zadavateli dodávky, služby nebo stavební práce.

ZZVZ výslovně stanoví, že za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření pracovněprávní nebo jiné obdobné smlouvy a rovněž tak uzavření smlouvy upravující spolupráci zadavatelů. Základním definičním znakem zadání veřejné zakázky je tedy úplatná písemná smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem jsou dodávky, služby nebo stavební práce.

Stejně jako v případě ZVZ je zadavatel povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek, kterými jsou zásada rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásada transparentnosti. ZZVZ zavádí k těmto známým základním zásadám další zásadu, kterou je zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky dodržovat, a to zásadu přiměřenosti.

I v případě ZZVZ je hlavním účelem zadávání veřejných zakázek zajištění soutěže v rámci získaní plnění veřejné zakázky mezi různými dodavateli s cílem efektivního vynakládání veřejných finančních prostředků, kdy právě dodržování základních zásad při zadávání veřejných zakázek má k tomuto účelu přispět.

ZZVZ v rámci § 6 upravujícího zásady zadávání veřejných zakázek výslovně stanoví, že zadavatel v rámci zadávání veřejných zakázek nesmí omezit účast v zadávacím řízení takovým dodavatelům, kteří mají sídlo v členském státě Evropské unie, v Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci anebo se jedná o dodavatele, který má sídlo v jiném státě, jenž má s Evropskou unií nebo s Českou republikou uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

ZZVZ definuje jak pojem zadavatele, tak pojem dodavatele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zadavatel veřejné zakázky

ZZVZ vymezuje stejně jako ZVZ tři možné kategorie veřejných zadavatelů, a to zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového, kdy však dochází k několika terminologickým posunům. ZZVZ například již samostatně nevymezuje pojem dotovaného ani sektorového zadavatele, který býval v praxi též označován jako síťový, případně odvětvový zadavatel, a nově v rámci vymezení pojmu zadavatel zavádí tzv. „dobrovolného zadavatele“. Zadavatelé veřejné zakázky mohou i nadále tuto veřejnou zakázku zadávat společně, a to i s osobou, která nemá povinnost postupovat dle zákona.

Předpokladem společného zadání jedné veřejné zakázky více zadavateli je uzavření písemné smlouvy, kterou upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání sdružených zadavatelů vůči třetím osobám. ZZVZ rovněž nově vymezuje společné zadávání veřejné zakázky za účasti zadavatelů z různých členských států.

Stejně jako ZVZ i ZZVZ vymezuje v rámci spolupráce zadavatelů rovněž pojem „centrálního zadavatele“, kterým je veřejný zadavatel nebo zadavatel zadávající sektorovou zakázku provádějící centrální zadávání. Toto centrální zadávání může dle zákona probíhat dvojí formou. Buď spočívá v tom, že zadavatel v zadávacím řízení pořizuje dodávky či služby, které následné přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoli vyšší než za jakou je pořídil, anebo pro jiného zadavatele či jiné zadavatele pořizuje dodávky, služby nebo stavební práce.

Veřejný zadavatel

Za veřejného zadavatele ZZVZ výslovně považuje:

  • Českou republiku a organizační složku státu, kterou považuje za samostatného zadavatele,
  • Českou národní banku,
  • státní příspěvkovou organizaci,
  • územní samosprávný celek nebo jeho příspěvkovou organizaci
  • jiná právnická osoba, pokud současně splní tři základní zákonem požadované podmínky:
    • právnická osoba má právní osobnost (je způsobilá být nositelem práv a povinností)
    • právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají povahu průmyslovou ani obchodní (přičemž nevadí, pokud daná osoba vykonává vedle takto vymezené činnosti ještě činnost jinou, která nesměřuje k uspokojení potřeb veřejného zájmu)
    • tato právnická osoba je převážně financována veřejným zadavatel, nebo v ní veřejný zadavatel vykonává rozhodující vliv či jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

ZZVZ tak různými terminologickými změnami zpřesňuje vymezení veřejného zadavatele, kdy např. do kategorie veřejného zadavatele výslovně zařazuje rovněž i organizační složky České republiky.

Dotovaný zadavatel

Dotovaného zadavatele ZZVZ vymezuje obdobným způsobem jako ZVZ, přičemž však již výslovně neužívá pojem „dotovaný zadavatel“.

Znaky dotovaného zadavatele naplňuje osoba, právnická či fyzická, která zadává nadlimitní nebo podlimitní veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžitých prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu Evropské unie, veřejného rozpočtu cizího státu nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč. Peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě jejich poskytování prostřednictvím jiné osoby.

Dotovaný zadavatel postupuje dále při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro veřejného zadavatele (např. v případě lhůt).

Sektorový zadavatel

Jak již bylo zmíněno výše, ZZVZ neužívá ani pojem „sektorový zadavatel“. Tento druh sektorových zadavatelů ZZVZ nově definuje jako veřejného zadavatele zadávajícího sektorové veřejné zakázky včetně sektorových koncesí, přičemž za tohoto „sektorového“ zadavatele je rovněž považován zadavatel při výkonu relevantní činnosti, která tuto činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo pokud nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

ZZVZ ve své sedmé části, která je nazvaná „Postup pro zadávání sektorových veřejných zakázek“ vymezuje v § 153, co je relevantní činností (plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod.), a dále obsahuje zvláštní zákonná pravidla a odchylky v případě zadávání sektorových veřejných zakázek.

Dobrovolný zadavatel

Byť není pojem „dobrovolný zadavatel“ ZZVZ výslovně užíván, je možné pod něj podřadit kategorii zadavatelů, které ZZVZ nově definuje jako zadavatele, který zahájí zadávací řízení, ač k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k takto zadávané veřejné zakázce dodržet postup stanovený ZZVZ.

A dále do této kategorie dobrovolného zadavatele dle ZZVZ spadá jakákoli jiná osoba, nikoli zadavatel, která zahájí zadávací řízení na veřejnou zakázku, byť není povinna takto postupovat. Takováto osoba se stává zadavatelem ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení, a to až do jeho ukončení.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Jednotlivé druhy veřejných zakázek

ZZVZ stejně jako ZVZ dělí veřejné zakázky podle jejich předmětu, tak i podle výše jejich předpokládané ceny. Podle předmětu dělí veřejné zakázky na:

  • veřejné zakázky na dodávky
  • veřejné zakázky na stavební práce
  • veřejné dodávky na služby

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na:

  • nadlimitní veřejné zakázky
  • podlimitní veřejné zakázky
  • veřejné zakázky malého rozsahu

Dělení dle předmětu veřejné zakázky

Podle předmětu lze veřejné zakázky dělit na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby.

Veřejné zakázky na dodávky

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných sil. Toto pořízení se může realizovat formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu nebo pachtu zboží, nájmu nebo pachtu zboží s právem následné koupě (leasing), případně i jinak.

Veřejnou zakázkou na dodávky zákon rozumí i veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služby. Tou může být například umístění, odborná montáž či uvedení daného zboží do provozu. Toto platí, pokud uvedené činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale pouze jejím nezbytným doplněním. Toto pravidlo je výslovně zakotveno v § 15 ZZVZ, ze kterého vyplývá, že pro rozlišení druhu veřejné zakázky, která v sobě zahrnuje více druhů veřejných zakázek, je zásadní hlavní předmět takovéto veřejné zakázky.

Veřejné zakázky na stavební práce

Veřejnou zakázkou na stavební práce se dle ZZVZ rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je:

  • poskytnutí činností ve smyslu oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému
  • zhotovení stavby
  • provedení souvisejících projektových činností, jsou-li poskytovány spolu se stavebními pracemi

ZZVZ nově definuje pro účely veřejných zakázek na stavební práce pojem stavby, který vymezuje jako výsledek montážních nebo stavebních prací vytvářejících jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění technické či hospodářské funkce.

Veřejnou zakázkou na stavební práce je rovněž veřejná zakázka na zhotovení stavby dle požadavků zadavatele, kdy zadavatel má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.

Veřejné zakázky na služby

Veřejné zakázky na služby jsou na rozdíl od předchozích dvou kategorií v ZZVZ stejně jako v ZVZ vymezena negativně, a to však pouze ve vztahu k veřejným zakázkám na stavební práce (v ZVZ rovněž veřejné zakázky na dodávky). Za veřejné zakázky na služby jsou tak považovány jakékoli veřejné zakázky, které nejsou veřejnými zakázkami na stavební práce.

Za veřejnou zakázku na služby je rovněž považována taková veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na stavební práce, jejímž předmětem jsou dodávky i služby, pokud předpokládaná hodnota služeb je vyšší než předpokládaná hodnota dodávek, anebo pokud základním účelem takovéto veřejné zakázky je poskytnutí služby.

Dělení dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky

Dříve než zadavatel zahájí kroky vedoucí k zadání veřejné zakázky, je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, což je předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích stanovená zadavatelem k okamžiku zahájení zadávacího řízení.

Zadavatel je při stanovení předpokládané hodnoty povinen zohlednit všechna plnění vyplývající ze smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel je do předpokládané hodnoty veřejné zakázky rovněž povinen zahrnout všechna plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Toto pravidlo uvedené v ZZVZ je změnou od povinnosti zadavatele sčítat obdobné spolu související dodávky a služby, které zadavatel hodlá pořídit v účetním období.

Pro případy veřejných zakázek, jejichž plnění spočívající v dodávkách je stanoveno na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle předpokládané doby trvání takové smlouvy. To samé platí pro veřejné zakázky na služby, jejichž doba trvání je rovna nebo kratší 48 měsícům.

Pokud plnění veřejné zakázky na služby má být na dobu neurčitou či delší než 48 měsíců, stanoví se předpokládaná hodnota za 48 měsíců. Předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců je rovněž určující pro stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na dodávky, jejichž doba plnění je na dobu neurčitou nebo nelze přesně vymezit.

ZZVZ dále zadavateli nově výslovně ukládá vše, co musí zadavatel zahrnout do předpokládané hodnoty v případě veřejných zakázek na zadání pojišťovacích služeb, bankovních a finančních služeb a při projektové činnosti.

Podle předpokládané výše hodnoty se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky nadlimitní, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu.

Nadlimitní veřejné zakázky

Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády zpracovávajícím příslušný předpis Evropské unie. V návaznosti na ZZVZ bylo přijato 11. 5. 2016 nařízení vlády č. 172/2016 o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek.

Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do české právní úpravy. Prahové hodnoty jsou stanoveny diferencovaně pro dodávky, služby a stavební práce. V případě dodávek a služeb jsou dále tyto hodnoty diferencovány dle toho, o jakou kategorii zadavatele se jedná. V případě veřejných zakázek na stavební práce je stanoven pro všechny kategorie zadavatelů jednotný limit.

Finanční limit pro veřejnou zakázku na stavební práce je pro všechny druhy zadavatelů stanoven pro rok 2016 ve výši 142 668 000 Kč.

Veřejné zakázky na dodávky a na služby jsou nadlimitní, pokud:

  1. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 3 686 000 Kč a zadavatelem je Česká republika nebo státní příspěvková organizace;
  2. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 5 706 000 Kč a zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace nebo jiná právnická osoba a dotovaný zadavatel;
  3. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 11 413 000 Kč a zakázka je zadávána sektorovým zadavatelem nebo za účelem obrany a bezpečnosti státu.

Podlimitní veřejné zakázky

ZZVZ terminologicky obdobně jako ZVZ vymezuje podlimitní veřejné zakázky jako zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejné zakázky a převyšuje finanční limit stanovený zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

V případě podlimitních veřejných zakázek může zadavatel využít jejich zadání ve zjednodušeném režimu nebo v podlimitním řízení, kdy podmínky jeho užití a jeho charakteristika je podrobně uvedena v části třetí ZZVZ.

Veřejné zakázky malého rozsahu

ZZVZ stejně jako ZVZ přímo stanoví výši limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu. V případě veřejných zakázek na služby či stavební práce musí předpokládaná hodnota být nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč a v případě veřejné zakázky na stavební práce musí být předpokládaná hodnota nižší nebo rovna částce 6 000 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pojem zadávací řízení

Zadávací řízení zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Je to tedy formalizovaný postup upravený zákonem, kterým je vybírán dodavatel jako realizátor příslušné veřejné zakázky. V zadávacím řízení je zadavatel povinen dodržet zadávací podmínky.

V zadávacím řízení zadavatel vybírá dle zadávacích podmínek nejvhodnějšího dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti každého dodavatele v zadávacím řízení a hodnocení nabídek. Případně ještě zadavatel může využít možnosti, kterou mu ZZVZ dává a snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo předběžných nabídek dle ZZVZ stanovených podmínek v případě, že si zadavatel takovouto možnost výslovně vyhradil v zadávacích podmínkách.

ZZVZ dává zadavateli explicitně možnost stanovit průběh a podmínky zadávacího řízení v případech, kdy tyto podmínky nejsou stanoveny zákonem. V takovém případě je zadavatel vázán pouze zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 ZZVZ.

Zadávací řízení se zahajuje výhradně způsoby stanovenými v ZZVZ. Zadávací řízení zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, přičemž tímto oznámením zadavatel vyzývá dodavatele buď k podání nabídky, nebo žádost o účast v závislosti na zvoleném druhu zadávacího řízení. Rovněž informaci o zahájeném zadávacím řízení by se dodavatel měl dozvědět z příslušného profilu zadavatele, kde zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

ZZVZ nahrazuje ZVZ pojmy zájemce a uchazeč, užívané pro dodavatele, kteří podali do zadávacího řízení žádost o účast (zájemce) anebo nabídku (uchazeč), za jednotný pojem účastník zadávacího řízení. Účastenství vzniká dodavateli vyjádřením předběžného zájmu o veřejnou zakázku, podáním žádosti o účast anebo podáním nabídky do zadávacího řízení.

Oproti tomu účastníkova účast v zadávacím řízení může zaniknout třemi různými způsoby, a to vyloučením účastníka ze zadávacího řízení v případech stanovených ZZVZ, odstoupením účastníka ze zadávacího řízení, uplynutím lhůty k podáním nabídek, žádostí o účast apod.

Obecně je možné průběh zadávacího řízení zobecnit do následujících fází:

  • zahájení zadávacího řízení odesláním příslušného oznámení včetně zveřejnění zadávací dokumentace, ve které jsou uvedeny veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené zadavatelem, na profilu zadavatele,
  • podání nabídek nebo žádostí o účast v závislosti na zadavatelem zvoleném typu zadávacího řízení,
  • hodnocení podaných nabídek,
  • posouzení všech podaných nabídek nebo nově dle ZZVZ pouze nabídky vybraného uchazeče,
  • výběr nejvhodnější nabídky a zveřejnění výsledků zadávacího řízení.

Druhy zadávacích řízení

ZVZ a ZZVZ rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení:

  • otevřené řízení,
  • užší řízení,
  • jednací řízení s uveřejněním,
  • jednací řízení bez uveřejnění,
  • řízení se soutěžním dialogem (terminologická změna oproti v ZVZ užívaný soutěžní dialog),
  • zjednodušené podlimitní řízení.

Nad rámec výše uvedených řízení ZZVZ nově zavádí řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Možnost použití jednotlivých zadávacích řízení závisí zejména na splnění zákonných podmínek jejich možného užití a případně též na volbě zadavatele.

Obecně stručná charakteristika jednotlivých druhů zadávacích řízení

Otevřené řízení

Základním a nejčastěji zadavateli užívaným typem zadávacího je otevřené řízení. V tomto typu zadávacího řízení zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali svoje nabídky. Zadavatel v otevřeném řízení nesmí o podaných nabídkách s účastníky zadávacího řízení jednat.

Užší řízení

V užším řízení vyzývá zadavatel veřejné zakázky neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v užším řízení. Tento typ řízení je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Nabídky je oprávněn podat pouze účastník zadávacího řízení vyzvaný zadavatelem.

Jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění

Jednací řízení s uveřejněním je řízení, které zadavatel může použít v případě, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Toto zadávací řízení je zadavatel oprávněn použít například v situacích, kdy potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění, nebo součástí nabídky má být inovativní řešení, nebo veřejná zakázka nemůže být zadavatelem zadána bez předchozího jednání s dodavateli z důvodů zvláštních okolností vyplývajících ze složitosti předmětu veřejné zakázky, apod.

Zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v tomto zadávacím řízení. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy na plnění veřejné zakázky. Jedná se o zadávací řízení, ve kterém je zadavatel oprávněn v jeho průběhu na základě jednání s uchazeči měnit či doplnit zadávací podmínky, a to zejména technické podmínky vztahující se k plnění předmětu veřejné zakázky.

Jednací řízení bez uveřejnění je zadávací řízení, které může být zadavatelem použito pouze ve výjimečných případech, kdy jsou naplněny definované zákonné předpoklady užití tohoto zadávacího řízení, a to jak obecné podmínky jeho užití, tak podmínky stanovené pro konkrétní druh veřejné zakázky.

Jedná se o nejméně formalizované zadávací řízení, nad jehož užitím je však ze strany orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek nejvyšší dohled. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel veřejné zakázky přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání o možnostech plnění veřejné zakázky. Zadavatel je i v tomto řízení z logiky věci oprávněn v jeho průběhu měnit zadávací podmínky.

Řízení se soutěžním dialogem

Zadavatel veřejné zakázky na základě oznámení o zahájení řízení se soutěžním dialogem vyzývá neomezený počet uchazečů k podání žádostí o účast v tomto zadávacím řízení a k prokázání kvalifikace. Po posouzení kvalifikace uchazečů zadavatel vyzve tyto uchazeče k účasti v soutěžním dialogu za účelem nalezení jednoho či více vhodných řešení na plnění veřejné zakázky. Po nalezení tohoto řešení zadavatel vyzve všechny původně vyzvané zájemce k podání nabídek do zadávacího řízení s tím, že tyto nabídky mají respektovat zadavatelem vybrané řešení.

Zjednodušené podlimitní řízení

Zadávací řízení zadavatel zahájí uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele a případně též odesláním výzvy k podáním nabídek na plnění podlimitní veřejné zakázky nejméně pěti různým dodavatelům. Zadavatel má však povinnost přijmout a hodnotit i nabídku dodavatele, který nebyl vyzván k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení.

ZZVZ pro toto zadávací řízení připouští zadavateli možnost stanovit i jiná hodnotící kritéria, než která jsou stanovena ZZVZ pro nadlimitní veřejné zakázky s tím limitem, že se musí jednat o takové objektivní skutečnosti, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel si může v rámci tohoto řízení vyhradit možnost uveřejnit oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení anebo rozhodnutí o výběru účastníka uveřejněním příslušného rozhodnutí na profilu zadavatele.

Další méně formálním znakem tohoto zadávacího řízení, je možnost zadavatele požadovat prokázaní splnění kvalifikace pouze čestným prohlášením, kdy je zachována možnost zadavatele vyžádat si předložení originálů nebo úředně ověřených kopií příslušných dokladů prokazujících kvalifikaci dodavatele kdykoli v průběhu zadávacího řízení.

Díky úpravě zjednodušeného podlimitního řízení se tak v případě podlimitních zakázek mohou o jejich získání ucházet i subjekty, které nebyly zadavatelem osloveny přímo k podání nabídky a zadavatel je povinen nabídky těchto subjektů hodnotit. Takové opatření zvyšuje rovnost uchazečů a odstraňuje diskriminaci těch, kteří dříve nebyli zadavatelem k podání nabídky vyzváni a tedy ani se nemohli zadávacího řízení účastnit.

Inovační partnerství

Řízení o inovačním partnerství je ve smyslu ZZVZ nový druh zadávacího řízení, které je zadavatel oprávněn použít v případech, kdy je ze strany zadavatele dána potřeba vývoje inovativní dodávky, služby nebo stavebních prací a jejich následné koupě a pořízení. Jedná se o taková plnění, která nelze uspokojit prostřednictvím řešení, která v době poptávky zadavatele jsou na trhu dostupná.

Zadavatel v zadávací dokumentaci pro účely tohoto řízení vymezí postupné cíle v procesu výzkumu a vývoje a pravidla pro poskytování odměn dodavatelům za dosažení stanovených cílů. Zadavatel je samozřejmě v průběhu tohoto řízení oprávněn s účastníky řízení jednat o jejich předběžných nabídkách a je oprávněn v průběhu jednání změnit či doplnit zejména technické zadávací podmínky.

Zjednodušený režim

Ve zjednodušeném režimu je zadavatel oprávněn zadávat veřejné zakázky na sociální služby a jiné služby vyjmenované v příloze č. 4 k ZZVZ. Toto zadávací řízení zadavatel zahájí buď odesláním předběžného oznámení v případě, že vyzývá dodavatele k vyjádření předběžného zájmu o veřejnou zakázku, anebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadavatel je oprávněn v tomto typu zadávacího řízení jednat s účastníky zadávacího řízení a je oprávněn měnit v návaznosti na tato jednání zadávací podmínky. Zadavatel je rovněž oprávněn nastavit jiná hodnotící kritéria, než jaká jsou ZZVZ stanovená pro nadlimitní veřejné zakázky.

V případě, že zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek kritérium kvality, může stanovit jako hodnotící kritérium např. udržitelnost sociálních služeb, přínos pro uživatele služeb anebo zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zákonné lhůty

ZZVZ stanoví obecně kratší lhůty, než jak tomu bylo v ZVZ a dalším rozdílem je to, že většina těchto lhůt je nově stanovena v pracovních dnech. Minimální délka lhůty pro podání nabídky či žádosti o účast je vždy stanovena u konkrétních zadávacích řízení. Zadavatel je povinen stanovit v zadávacím řízení lhůty s ohledem na složitost jednotlivých úkonů vyžadovaných zadavatelem po dodavatelích v zadávacím řízení.

Z daného vyplývá, že lhůty určuje zadavatel veřejné zakázky, který při jejím určování musí brát ohled na předmět veřejné zakázky, zejména by měl přihlédnout k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek účastníky. Všechny lhůty počínají běžet dnem následujícím po zahájení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení je obecně zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do věstníku veřejných zakázek.

ZZVZ stanoví rozdílné lhůty dle toho, zda se jedná o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku a v některých případech rovněž nově rozlišuje délku lhůt dle druhu veřejné zakázky. Základní přehled lhůt pro podání nabídek či žádostí o účast dle typu zadávacího řízení uvádíme v následující tabulce:

Typ zadávacího řízení Minimální délka lhůty pro podání nabídky/žádosti o účast
Nadlimitní veřejné zakázky
Minimální délka lhůty pro podání nabídky/žádosti o účast
Podlimitní veřejné zakázky
Otevřené řízení 22 pracovních dnů pro podání nabídky 15 pracovních dnů pro podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky / služby
20 pracovních dnů pro podání nabídky na veřejnou zakázku na stavební práce
Užší řízení 22 pracovních dnů pro podání
žádosti o účast
19 pracovních dnů pro podání nabídky
15 pracovních dnů pro podání
žádosti o účast
15 pracovních dnů pro podání nabídky
Jednací řízení s uveřejněním 22 pracovních dnů pro podání
žádosti o účast
19 pracovních dnů pro podání
předběžné nabídky
15 pracovních dnů pro podání
žádosti o účast
15 pracovních dnů pro podání
předběžné nabídky
Zjednodušené podlimitní řízení   11 pracovních dnů pro podání nabídky

ZZVZ dále stanoví podmínky, za kterých mohou být ze strany zadavatele stanovené minimální lhůty zkráceny.

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace je ZZVZ definována jako veškerá písemná dokumentace, která obsahuje podmínky zadávacího řízení zpřístupněné účastníkům při zahájení zadávacího řízení. Do zadávací dokumentace je nově ZZVZ rovněž zařazen i formulář užívaný k oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.

Zadavatel je povinen nastavit zadávací podmínky tak, aby neznevýhodňoval nějakého zadavatele, a tím mu tak zajistil konkurenční výhodu před jinými dodavateli nebo jakkoli jinak by vytvářel překážky hospodářské soutěže. Zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, která musí být zadavatelem zpracována tak podrobně, aby dodavatel na jejím základě byl schopen podat nabídku na plnění veřejné zakázky do zadávacího řízení.

Zadávací podmínky, které musí dodavatel splnit, aby se mohl účastnit zadávacího řízení je zadavatel povinen nastavit tak, aby jednoznačně souvisely s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn po uchazečích požadovat splnění zadavatelem požadované kvalifikace, technických podmínek, smluvních či obchodních podmínek a případně dalších podmínek. V žádném případě však zadavatel nesmí přenášet na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek.

ZZVZ nově ukládá povinnost zadavateli v zadávací dokumentaci označit část zadávací dokumentace, kterou vypracovala osoba odlišná od zadavatele. ZZVZ dále umožňuje zadavateli za účelem přípravy zadávacích podmínek provést tržní konzultace s odborníky či dodavateli a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud takovýmto postupem zadavatel nenaruší hospodářskou soutěž.

Pokud zadavatel provede takovouto předběžnou tržní konzultaci je povinen v zadávací dokumentaci uvést veškeré informace, které byly obsahem této konzultace a označit osoby, které se na této konzultaci podílely.

V případě, že část zadávací dokumentace není zadavatelem uveřejněna na profilu zadavatele, a to z důvodu ochrany důvěrných informaci nebo z technických důvodů, poskytne takovouto část zadavatel dodavateli nejpozději do 3 dnů od doručené žádosti takového dodavatele.

Dodavatel může po zadavateli požadovat vysvětlení zadávací dokumentace, a to v případě nadlimitních veřejných zakázek 8 pracovních dnů před koncem lhůty pro podání žádostí o účast nebo nabídek a u podlimitních 7 pracovních dnů před koncem lhůty pro podání žádostí o účast nebo nabídek.

Zadavatel je povinen do 3 dnů předmětné vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele. ZZVZ nepoužívá termín „dodatečná informace“ užívaný pro žádost o objasnění zadávací dokumentace ZVZ.

Zadavatel je rovněž oprávněn sám provést vysvětlení zadávací dokumentace a též oprávněn změnit či doplnit zadávací dokumentaci, pokud ještě neuplynula lhůta pro podání žádostí o účast či nabídek. Pokud zadavatelem provedená změna zadávací dokumentace může mít dopad na potenciální okruh účastníků zadávacího řízení, je zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek či žádostí o účast o celou její původní délku, jinak je v případě změny zadávací dokumentace tuto lhůtu povinen prodloužit přiměřeně.

Prohlídka místa plnění

V případech, kdy zadavatel uzná, že je to vhodné pro budoucí plnění předmětu veřejné zakázky a na to navazující podání nabídky dodavatele do zadávacího řízení, umožní prohlídku místa plnění. Prohlídku místa plnění je zadavatel povinen umožnit nejpozději 10 pracovních dnů před koncem lhůty pro podání žádostí o účast nebo nabídek, u podlimitních veřejných zakázek je tato lhůta ZZVZ zkrácena na 5 pracovních dnů.

Pokud zadavatel umožní prohlídku místa plnění, ZZVZ mu ukládá povinnost stanovit delší lhůtu pro podání nabídek než je minimální délka lhůty stanovení ZZVZ.

Zadávací lhůta

Zadávací lhůtu není zadavatel nově dle ZZVZ povinen stanovit. Zadávací lhůta je ZZVZ definována jako lhůta, kdy účastníci nesmí odstoupit ze zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne a zadávací lhůtu dobrovolně stanoví, má povinnost odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do konce zadávací lhůty, přičemž tato lhůta začne běžet od konce lhůty pro podání nabídek.

Jestliže oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel v zadávací lhůtě neodešle, zadávací řízení je ukončeno a zadavatel má povinnost dodavatelům kompenzovat účelně vynaložené náklady spojené s účastí v zadávacím řízení.

Zadávací lhůta se přerušuje a neběží po dobu, kdy zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, což je v případech, kdy zejména neuplynula lhůta pro podání námitek proti úkonu zadavatele, neuplynula lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud ten podané námitky odmítl.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Kvalifikační předpoklady

Kvalifikační předpoklady představují podmínky nebo vlastnosti, které musí splnit každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. Obecně se jedná o způsobilost dodavatele realizovat předmět zakázky, kdy prokázání kvalifikačních předpokladů potvrzuje zadavateli skutečnost, že vybraný dodavatel bude sto předmět věřené zakázky splnit.

Kvalifikačními předpoklady zároveň zadavatel stanoví podmínky, které musí splňovat každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek ZZVZ zadavateli ukládá povinnost požadovat alespoň částečné prokázání splnění kvalifikace.

Revoluční novinka, kterou přináší ZZVZ, je, že zadavatel může provést posouzení kvalifikace pouze u nabídky, která bude zadavatelem vybrána na základě provedeného hodnocení nabídek. Posouzení kvalifikace je zadavatel povinen provést u vybraného uchazeče, který musí prokázat splnění kvalifikace, aby s ním zadavatel mohl uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

ZZVZ terminologicky nově rozlišuje kvalifikační kritéria, a to na kritéria způsobilosti a kritéria kvalifikace.

Kritéria způsobilosti

Kritéria způsobilosti je v případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel povinen požadovat a splní je takový dodavatel, který prokáže splnění základní a profesní způsobilosti dle ZZVZ. Kritéria základní i profesní způsobilosti jsou dle ZZVZ podobná jako byla základní kvalifikační kritéria a profesní kritéria dle ZVZ.

Dodavatel je povinen zejména prokázat, že nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 ZZVZ, nemá splatné daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném či penále na veřejném zdravotním pojištění a stejně tak na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a není v likvidaci.

ZZVZ již neobsahuje povinnost prokázat, že se dodavatel nebyl pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo uloženo kárné opatření, že není uveden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. „black list“ byl zrušen) a ani že mu nebyla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce. Způsob prokázání základní způsobilosti ZZVZ stanoví v § 75.

Profesní způsobilost prokáže dodavatel předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. V rámci profesní způsobilosti zadavatel může po dodavateli požadovat doložení oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky a rovněž doložení členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci.

ZZVZ zcela nově připouští možnost tzv. „obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení“. Účastník, který nesplňuje základní způsobilost, může v průběhu zadávacího řízení zadavateli doložit, že přijal taková dostatečná nápravná opatření, jimiž obnovil svou způsobilost účastnit se zadávacího řízení, např. uhradil splatné nedoplatky.

To, zda u účastníka dojde k obnovení způsobilosti k účasti v zadávacím řízení, zcela závisí na posouzení zadavatele. Jedinou výjimkou, kdy toto tzv. očištění účastníka není možné, je jeho pravomocné odsouzení k zákazu plnění veřejných zakázek.

Kritéria kvalifikace

Mezi kritéria kvalifikace, která je zadavatel naopak v případě nadlimitních veřejných zakázek oprávněn po dodavateli požadovat, ZZVZ nově řadí kritérium ekonomické kvalifikace a kritéria technické kvalifikace. Jako kritérium ekonomické kvalifikace může zadavatel požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele dosahoval zadavatelem stanovené minimální úrovně, a to maximálně za 3 bezprostředně předcházející účetní období. Pravidla pro stanovení tohoto kvalifikačního kritéria jsou stanovena § 78 ZZVZ.

ZZVZ terminologicky rovněž upravuje kritéria technické způsobilosti, která jsou obdobná technickým kvalifikačním kritériím vymezeným v ZVZ, přestože již nejsou rozdělena dle druhu veřejné zakázky a jsou upraveny v § 79 ZZVZ.

Jedná se např. o požadavek zadavatele na předložení seznamu referenčních zakázek realizovaných dodavatelem za posledních 5 let v případě stavebních prací a 3 roky v případě dodávek a služeb, seznamu techniků nebo technických útvarů, popis technického vybavení, předložení vzorků nebo doložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob podílejících se na plnění veřejné zakázky.

Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci a v oznámení o zahájení zadávacího řízení. I dle ZZVZ splnění kvalifikace dodavatelem nemůže být předmětem hodnocení zadavatele. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je možnost zadavatele hodnotit v případě hodnocení nabídek dle kritéria kvality organizaci, kvalifikaci či zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, pokud na plnění veřejné zakázky má významný dopad kvalita těchto osob.

Prokázání kvalifikace jinou osobou

Kvalifikační předpoklady musí splňovat sám dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. V případě, že není schopen dodavatel prokázat splnění ekonomických a technických kritérií kvalifikace, je možné, aby zadavatelem požadovaná kritéria kvalifikace splnil prostřednictvím jiné osoby.

S osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace je dodavatel povinen sepsat a předložit zadavateli smlouvu, kterou se vůči dodavateli poskytovatel zaváže k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn v rámci plnění veřejné zakázky disponovat.

Pokud část kvalifikace prokazuje dodavatel třetí osobou, je kromě zmíněné smlouvy povinen zadavateli předložit doklady o splnění základní způsobilosti i doklady k prokázání profesní způsobilosti touto osobou a doklady k prokázání chybějící části kvalifikace dodavatelem.

Prostřednictvím jiné osoby dodavatel nemůže prokázat splnění základní způsobilosti a profesní způsobilosti ve vztahu k předložení výpisu z obchodního rejstříku.

Prokázání kvalifikace poddodavatele

ZZVZ zadavateli umožňuje požadovat po dodavateli prokázání splnění základní i profesní způsobilosti poddodavateli zadavateli, a to i v případě, kdy těmito poddodavateli zadavatel neprokazuje splnění žádné části kvalifikace. Zadavatel může po dodavateli požadovat nahrazení poddodavatele, který neprokáže splnění zadavatelem požadované kvalifikace.

Doklady k prokázání kvalifikace

Doklady prokazující splnění základní a profesní způsobilosti nesmějí být starší než 3 měsíce před zahájením zadávacího řízení. ZZVZ zavádí možnost prokázat kvalifikaci předložením dokladů z e-Certis, což je elektronický systém evidující nejčastěji požadované doklady v jednotlivých členských státech k prokázání splnění kvalifikace. Kvalifikační doklady ZZVZ umožňuje též nahradit jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky nebo pokud zadavatel nestanoví jinak, rovněž čestným prohlášením.

U vybraného dodavatele ZZVZ ukládá zadavateli povinnost požadovat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění zadavatelem požadované kvalifikace.

Objasnění a změny kvalifikace

ZZVZ zadavateli ukládá možnost, nikoli povinnost, po dodavateli požadovat doplnění či vysvětlení kvalifikace. Této možnosti zadavatel může využít kdykoli v průběhu zadávacího řízení. Skutečnosti rozhodné pro prokázání splnění kvalifikace mohou nastat i v průběhu zadávacího řízení.

Případné změny v kvalifikaci, které mají dopad do zadávacího řízení, je dodavatel povinen zadavateli oznámit nejpozději do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy u dodavatele tyto změny nastanou, a do 10 pracovních dnů je dodavatel povinen zadavateli předložit nové doklady prokazující splnění kvalifikace.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Podání nabídky

Zcela kruciálním okamžikem v průběhu ucházení se o přidělení veřejné zakázky je z pohledu dodavatele podání nabídky zadavateli.

Nabídka musí obsahovat dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. ZZVZ zadavateli ukládá povinnost požadovat po dodavateli, aby v nabídce předložil údaje, dokumenty, případně vzorky, rozhodné pro hodnocení nabídek. Rovněž tak je zadavatel povinen požadovat předložení dokumentů a informací rozhodujících pro posouzení nabídek zadavatelem.

Dle ZZVZ má zadavatel možnost v nabídce požadovat předložení informací o majetkové struktuře dodavatele i jeho poddodavatelů. Dále je zadavatel oprávněn požadovat zejména předložení dokumentů případně i vzorků anebo úspěšný výsledek zkoušek pro posouzení kvalifikace či nabídky dodavatele.

V zásadě platí, že nabídka, stejně jako veškeré další písemnosti předkládané zadavateli, mají být předkládány v českém jazyce, anebo v jazyce slovenském, který je českému postaven naroveň. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky. Zadavatel má možnost v zadávacích podmínkách stanovit jiný jazyk k podávání veřejných zakázek, češtinu však nelze vyloučit. Vysokoškolské diplomy navíc mohou být v důsledku poslední novely zákona rovněž předkládány v jazyce latinském.

Dodavatel je oprávněn podat zadavateli pouze jednu nabídku. Pokud by stejný dodavatel podal nabídek více, nebo by se jako společný dodavatel účastnil podání vícero společných nabídek, musel by zadavatel všechny takové nabídky z hodnocení vyloučit. Nabídka podaná dodavatelem zároveň nesmí obsahovat varianty (pokud je zadavatel nepřipustil), musí být podána písemně a musí být podána elektronicky anebo v zalepené označené obálce s názvem veřejné zakázky zajištěné proti manipulaci.

Otevírání obálek s nabídkami

Dle ZZVZ již zadavatel není povinen pro otevírání obálek s nabídkami ustavovat komisi. Při otevírání obálek zadavatelem, kterého se mohou účastnit zástupci dodavatelů, kteří nabídky podali, zadavatel sděluje dle ZZVZ identifikační údaje uchazečů a údaje vztahující se k číselně vyjádřitelným kritériím.

Nabídky podané elektronicky jsou zpřístupněny a listinné nabídky jsou zadavatelem otevřeny bez zbytečného odkladu po konci lhůty k podání nabídek. Zadavatel dle ZZVZ ověřuje, zda nabídky byly podány ve lhůtě, zda jsou autentické a zda s předmětnou datovou zprávou nebylo manipulováno v případě nabídek podaných elektronicky a v případě listinných nabídek, zda byly v řádně uzavřené obálce.

Na nabídky podané po uplynutí lhůty pro podání nabídek se dle ZZVZ stejně jako dle ZVZ pohlíží, jako by nebyly podány. O otevírání obálek zadavatel i nadále vyhotovuje protokol.

Hodnocení nabídek

Dle ZZVZ ani pro hodnocení nabídek není zadavatel povinen ustanovit komisi, s výjimkou veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je vyšší než 300 milionů Kč. Pokud však komisi ustanoví, i nadále platí, že úkony hodnotící komise jsou úkony zadavatele, za které zadavatel odpovídá.

Nabídka je hodnocena dle kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách. ZZVZ mění dříve užívané pojmosloví a neužívá již hodnotící kritéria, nýbrž ukládá zadavateli povinnost hodnotit nabídky dle ekonomické výhodnosti.

To však neznamená, že by zadavatel nemohl hodnotit nabídky pouze dle výše nabídkové ceny s výjimkou případů explicitně stanovených ZZVZ, např. v řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství: Zadavatel je ve smyslu ZZVZ oprávněn hodnotit nabídky dle ekonomické výhodnosti následujícími způsoby:

  • dle nejvhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality nabízeného plnění,
  • dle nejvhodnějšího poměru nákladů životního cyklu a kvality,
  • dle nabídkové ceny,
  • dle nejnižších nákladů životního cyklu,
  • dle kvality v případech zadavatelem zafixované ceny plnění veřejné zakázky.

Zadavatel je povinen stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, a to zvolené kritérium hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a matematický vztah mezi kritérii (jako např. vzájemnou váhu jednotlivých kritérií).

Pokud zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek kritérium kvality, je povinen ve smyslu ZZVZ „stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky“.

ZZVZ uvádí neúplný výčet kritérií kvality, např. estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, podmínky a lhůta dodání a další. Zadavatelem stanovená kritéria kvality však musejí být stanovena tak, aby umožňovala vzájemnou porovnatelnost nabídek a ověřitelnost naplnění stanovených kritérií.

ZZVZ i nadále zadavateli neumožňuje hodnotit smluvní podmínky zakotvující povinnosti dodavatele a platební podmínky.

Zadavatel je povinen po vyhodnocení nabídek zpracovat zprávu o hodnocení nabídek, jejíž náležitosti jsou přesně stanoveny ZZVZ. Účastník, jehož nabídka byla zadavatelem vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, musí být zadavatelem vybrán k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Uzavření smlouvy

Zadavatel dle ZZVZ vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace tohoto dodavatele a dokladů o skutečných majitelích vybraného dodavatele ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Rovněž si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit před uzavřením smlouvy předložení i dalších dokladů či vzorků vybraným dodavatelem.

Po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu, která je specifikovaná v § 246 ZZVZ je zadavatel povinen s vybraným dodavatel smlouvu na plnění veřejné zakázky bez zbytečného odkladu. Pokud vybraný dodavatel se zadavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky bezodkladně neuzavře, může ho zadavatel vyloučit ze zadávacího řízení a uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dalším dodavatelem v pořadí dle zadavatelem provedeného hodnocení nabídek.

Stejně tak zadavatel dle ZZVZ postupuje v případě, že na základě předložených dokladů vybraným dodavatelem o skutečných majitelích zjistí existenci střetu zájmů. Střet zájmu je ZZVZ vymezen v § 44.

Smlouva uzavírána mezi vybraným dodavatelem a zadavatelem musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele. Dále platí, že tato smlouva musí být uzavřena písemně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele

Rovněž nad dodržování ZZVZ je dán dohled Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ten přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachovávání obecných zásad zadávání veřejných zakázek.

Dodavatel, který je přesvědčen o tom, že mu postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma, může primárně podat zadavateli zdůvodněné námitky proti jeho postupu. Pokud tento postup nevede ke zdárnému konci a vyřešení sporu mezi uchazečem a zadavatelem, může se uchazeč obrátit na Úřad s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele.

Co se týče postupu zadavatele ve výběrovém řízení na získání veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ nepřipouští možnost podávání námitek. S možností přezkumu postupu zadavatele souvisí také jeho povinnost uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, a to po dobu 10 let po uzavření smlouvy nebo její změny, a to včetně záznamů, které byly podány elektronicky.

Námitky

ZZVZ ve své třinácté části vymezuje, že v zadávacím řízení o přidělení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je možno podávat námitky proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, a to včetně stanovení zadávacích podmínek.

Rovněž je ve smyslu ZZVZ možné podat námitky proti zadavatelem zvolenému druhu zadávacího řízení nebo volbě režimu veřejné zakázky (nadlimitní či podlimitní). ZZVZ taktéž připouští možnost podat námitky proti postupu zadavatele, který směřuje v rozporu se ZZVZ k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Lhůty pro podání námitek

Námitky proti porušení zákona zadavatelem je dodavatel povinen doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o takovém porušení ZZVZ dodavatel dozvěděl, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

Námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci v řízeních, kde je stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musejí být do skončení této lhůty.

Námitky proti zadávací dokumentaci musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do skončení této lhůty pro podání nabídek, je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek. V jednacím řízení s uveřejněním musejí být námitky proti zadávací dokumentaci podány do skončení lhůty k podání předběžných nabídek.

Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí dodavatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Tato lhůta platí pro všechny úkony zadavatele oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen dle ZZVZ uveřejnit nebo odeslat stěžovateli.

V zákoně je také zařazena možnost podat námitky v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, pokud se tak stane bez toho, aby zadavatel uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání takové námitky je 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

Forma námitek a jejich přezkoumání

ZZVZ náležitosti námitek stanoví v § 244. Námitky je nezbytné podat písemně a musí v nich být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení ZZVZ. Pokud dodavatel podává námitky proti svému vyloučení, přestože obnovil svou způsobilost tím, že přijal účinná nápravná opatření, v námitkách neuvádí, v čem spatřuje porušení ZZVZ, ale uvede popis nápravných opatření, které přijal k obnovení své způsobilosti.

Pokud námitky stěžovatele nesměřují proti zadávacím podmínkám, ale zadavatele, musí být v námitkách uveden okamžik, kdy se stěžovatel o domnělém porušení ZZVZ dozvěděl.

Naopak v případě, že stěžovatel podává námitky zejména proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky nebo zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je povinnou náležitostí podávaných námitek stěžovatele popis újmy, která stěžovateli vznikla anebo mu hrozí.

ZZVZ ukládá zadavateli do 15 dnů odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém uvede, zda námitkám vyhovuje, nebo je odmítá. Zadavatel je povinen se v rozhodnutí o námitkách ke všem skutečnostem uvedeným ve stěžovatelových námitkách a je povinen své rozhodnutí odůvodnit. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je povinen stěžovatele informovat v písemném rozhodnutí o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a rovněž povinnosti stěžovatele doručit stejnopis návrhu v téže lhůty zadavateli. Zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich informuje také všechny uchazeče.

Pokud zadavatel o námitkách v ZZVZ stanovené lhůtě nerozhodne, platí zákonná domněnka, že zadavatel námitkám nevyhověl.

Zákaz zadavatele uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku

V případě, že zadavatel nevyhoví námitkám, nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele uzavřít smlouvu na plnění zakázky.

Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku rovněž před uplynutím lhůty k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, proti rozhodnutí o výběru dodavatele a proti dobrovolnému oznámení zadavatele uzavřít smlouvu.

Zadavatel není dále oprávněn uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, pokud obdržel námitky, do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli.

Zákaz uzavřít smlouvu platí pro zadavatele rovněž po dobu 60 dnů, od dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas, pokud Úřad návrh v této lhůtě nezamítne anebo nenabylo právní moci rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení.

Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele

Navrhovatel je v případě podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele Úřadu povinen doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Je tak zajištěna neprodlená informovanost zadavatele o podaném návrhu.

Úřad zahajuje řízení o přezkoumání úkonů zadavatele buďto z vlastní iniciativy, resp. z moci úřední, nebo právě na návrh příslušného stěžovatele (uchazeče o veřejnou zakázku). Ten lze Úřadu podat proti všem úkonům a opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se ZZVZ a v jejichž důsledku hrozí nebo již vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti:

  • zadávacím podmínkám,
  • vyloučení účastníka ze zadávacího řízení,
  • dobrovolnému oznámení,
  • rozhodnutí o výběru dodavatele,
  • volbě druhu zadávacího řízení
  • postupu zadavatele, jehož cílem je uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.

Návrh podávaný Úřadu musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, a jaká z něj vzniká nebo hrozí újma, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je nutné připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení bylo navrženo, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení, doklad o složení kauce, a pokud jde o návrh zasílaný Úřadu před uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky zadavatelem, též doklad o doručení námitek zadavateli.

I dle ZZVZ platí, že ke skutečnostem, které nebyly uvedeny stěžovatelem v námitkách, Úřad přihlédne jen tehdy, pokud se jedná o takové nové skutečnosti, které nemohl stěžovatel proti zadavateli namítat, což je stěžovatel jako navrhovatel povinen rovněž případně prokázat.

Zadavatel má povinnost zaslat Úřadu své vyjádření k návrhu a veškerou dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, a to výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Stejný způsob komunikace s Úřadem ZZVZ zakotvuje i pro navrhovatele a další účastníky řízení.

Kauce

Jak bylo uvedeno výše, doklad o složení kauce je nezbytnou přílohou návrhu. ZZVZ stejně jako ZVZ tedy stanoví jako podmínku pro podání návrhu složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu, jehož číslo je zveřejněno na internetové adrese Úřadu. ZZVZ stanoví, že kauce je splatná ve lhůtě pro doručení návrhu, proto je nutné, aby stěžovatel složil kauci na účet Úřadu v patřičném předstihu, jelikož doklad o jejím složení je nezbytnou součástí návrhu.

Nesložení kauce či neprokázání jejího složení na účet Úřadu v celé zákonné výši nejpozději poslední den lhůty stanovené pro doručení návrhu na Úřadu má za následek zastavení řízení bez vydání rozhodnutí ve věci samé.

Obecně platí, že výše kauce činí 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou. ZZVZ však stanoví i minimální a na druhé straně i maximální výši kauce. Spodní hranice je stanovena částkou 50 tisíc korun, horní potom částkou 10 milionů korun. ZZVZ pamatuje i na situace, kdy není možné nabídkovou cenu stanovit. V takovém případě se skládá kauce ve výši 100 tisíc korun.

V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Účelem kauce je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele, a omezit tak zatížení Úřadu pouze na závažné případy porušení ZZVZ.

V případě, že Úřad shledá návrh jako nedůvodný a řízení o něm zastaví, kauce propadá a stává se příjmem státního rozpočtu. Pokud navrhovatel vezme ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé návrh zpět, propadá státu dle ZZVZ 35 % (dle ZVZ 20 %) složené kauze. V ostatních případech Úřad kauci i s úroky navrhovateli vrátí zpět, a to nově do jednoho měsíce ode dne právní moci rozhodnutí.

Lhůta k podání návrhu

Návrh musí být zpravidla doručen Úřadu i zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o odmítnutí podaných námitek zadavatele stěžovatelem. Pokud zadavatel o podaných námitkách v zákonné lhůtě nerozhodl, je lhůta k podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele stanovena v délce 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

ZZVZ zakotvuje do řízení před Úřadem zásadu koncentrace řízení spočívající v tom, že účastnící řízení mohou navrhovat důkazy v průběhu 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, o čemž jsou účastníci poučení v tomto oznámení.

Řízení o návrhu

Úřad zahájí po doručení podání správní řízení dle správního řádu, obešle účastníky řízení a provádí dokazování. Úřad není vázán pouze podanými námitkami, ale přezkoumává postup zadavatele při zadávání zakázky komplexně, což mnohdy sice vede k průtahům v řízení, ale také se často stane, že Úřad narazí na porušení zákona i tam, kde to stěžovatel (dodavatel) nehledal.

Co se týče návrhu, Úřad může ke skutečnostem, které nebyly uvedeny v námitkách přihlédnout pouze tehdy, prokáže-li navrhovatel, že je v námitkách vůči zadavateli objektivně nemohl uvést.

Lhůta pro vydání rozhodnutí je 30denní a Úřadu začne běžet od doručení vyjádření zadavatele k návrhu, avšak je-li třeba doplnit obecné náležitosti podání (vyplývající ze správního řádu), označení zadavatele v návrhu nebo uvedení, čeho se navrhovatel domáhá, začne lhůta běžet až tímto doplněním ze strany podavatele návrhu.

Vyjma tohoto doplnění náležitosti návrhu, tedy v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá, nemůže být podaný návrh jeho podavatelem dodatečně měněn ani doplňován.

Řízení zahájené na návrh Úřad zastaví v následujících případech, přičemž se nově dle ZZVZ jedná o taxativní výčet:

  1. navrhovatel nedoplní náležitosti návrhu ve stanovené lhůtě;
  2. návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech;
  3. na účet Úřadu nebyla připsána kauce;
  4. k návrhu není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty;
  5. návrh nebyl doručen ve lhůtě
  6. v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření;
  7. zadavatel zadávací řízení zrušil;
  8. před podáním návrhu nebyly podány řádně a včas námitky;
  9. zadavatel zrušil úkon, jenž je přezkoumáván, nebo přijal opatření k nápravě;
  10. zadavatel v průběhu řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky;
  11. s výjimkou návrhu na zákaz plnění smlouvy, byl návrh podán po uzavření smlouvy;
  12. byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy, přestože závazek ze smlouvy již byl splněn;
  13. v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávaný úkon nebo přijal příslušné opatření k nápravě.

Úřad může rozhodnout při porušení ZZVZ ze strany zadavatele tak, že zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně zruší zadávací řízení, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. V případě, že smlouva na plnění zakázky již byla uzavřena, rozhodne Úřad tak, že uloží zákaz plnění smlouvy uzavření na veřejnou zakázku, pokud byl v průběhu zadávacího řízení spáchán správní delikt.

Úřad podaný návrhy zamítne v případech, kdy návrh nebyl podán oprávněnou osobou, návrh nesměřuje proti postupu zadavatele stanovenému ZZVZ a Úřadem nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podnět k zahájení řízení Úřadem z moci úřední

ZZVZ nově zavádí poplatek za podání podnětu k zahájení řízení Úřadem z moci úřední. Poplatek je stanoven ve výši 10 000 Kč za každou veřejnou zakázku, u které je v podnětu uvedeno pochybení zadavatele. Poplatek je nevratný a je splatný v době podání podnětu.

Pokud podnět podává více osob společně, hradí poplatek za podaný podnět pouze jednou.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Článek reflektuje právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s akcentem na zásadní změny v právní úpravě zadávání veřejných zakázek od 1. 10. 2016, kdy nabyde účinnosti zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek