Veřejné zakázky

30. 4. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek představuje pokud možno komplexní přehled obsáhlé problematiky veřejných zakázek. Přináší přehled jednotlivých druhů veřejných zakázek, popis podstaty výběrových řízení a jejich jednotlivých druhů. V článku nejsou opomenuty ani základní informace o elektronických nástrojích při zadávání veřejných zakázek.

Článek reflektuje poslední změny zákona o veřejných zakázkách učiněné prostřednictvím novely č. 167/2012 Sb., účinné od 1. července 2012 a zákonného opatření senátu č. 341/2013 Sb. Ustanovení zákonného opatření senátu jsou účinná od 1. ledna 2014, s výjimkou některých ustanovení nabývajících účinnosti 1. ledna 2015.

Podrobný obsah

  • Pojem veřejná zakázka
  • Zadavatel veřejné zakázky
    • Veřejný zadavatel
    • Dotovaný zadavatel
    • Sektorový zadavatel
    • Centrální zadavatel
  • Jednotlivé druhy veřejných zakázek
    • Dělení dle předmětu veřejné zakázky (na dodávky, na stavební práce, na služby)
    • Dělení dle předpokládané ceny veřejné zakázky (nadlimitní, podlimitní, malého rozsahu, významná veřejná zakázka.)
  • Pojem výběrové (zadávací) řízení
  • Druhy výběrových (zadávacích) řízení
    • Stručná charakteristika jednotlivých druhů výběrových řízení (otevřené, užší, s/bez uveřejnění, soutěžní dialog, zjednodušené podlimitní)
    • Zadávací řízení dle kategorie zadavatele (veřejný, dotovaný, sektorový)
  • Zákonné lhůty
    • Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel)
    • Lhůty pro poskytnutí zadávací dokumentace
    • Lhůty pro podání nabídek (veřejný zadavatel)
    • Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (sektorový zadavatel)
    • Lhůty pro podání nabídek (sektorový zadavatel)
    • Zadávací lhůta
  • Kvalifikační předpoklady
  • Podání nabídky
    • Otevírání obálek s nabídkami
    • Hodnocení nabídek
    • Uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem
  • Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele
    • Námitky (lhůty pro podání námitek, forma námitek a jejich přezkoumání)
    • Návrh na přezkoumání postupu zadavatele (kauce, lhůta pro podání návrhu, řízení o návrhu)
  • Elektronická tržiště (elektronická aukce)


Základním právním předpisem upravujícím problematiku veřejného zadávání je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon je v rámci snah o zjednodušení a zprůhlednění celého systému udělování veřejných zakázek předmětem častých legislativních změn, které i velmi podstatným způsobem mění dosavadní zákonnou úpravu.

Trh veřejných zakázek má v každé zemi značný ekonomický význam, proto je zcela nezbytné, aby tato problematika byla právně upravena. V české platné právní úpravě je veřejným zakázkám věnována pozornost v samostatném zákoně. Tím je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který nahradil dřívější zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. K přijetí nového zákona po tak krátké době platnosti staré právní úpravy vedla především ta skutečnost, že v souvislosti s přijetím nových předpisů upravujících oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, konkrétně směrnic č. 2004/17/ES a č. 2004/18/ES, vznikla České republice povinnost transponovat tyto směrnice do českého právního řádu.

Nový zákon tedy zapracoval příslušné předpisy Evropských společenství a upravil postupy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Ostatně již výše uvedené směrnice byly změněny prostřednictvím směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS ve znění směrnice 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007. Tato „evropská“ regulace se pak promítla zejména v zákonu č. 179/2010 Sb., který byl rozsáhlou novelou stávajícího zákona.

Tato novela reagovala především na výše uvedené evropské směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek, zejména pak na zprávu Ministerstva pro místní rozvoj, pod jehož gesci problematika veřejných zakázek spadá, která hodnotila dopad dosavadní úpravy veřejných zakázek na všechny dotčené subjekty, tedy jak zadavatele, tak uchazeče. Cílem novely bylo zejména zjednodušit proces zadávání veřejných zakázek a zvýšení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Při praktickém používání zákona bylo zřejmé, že proces tvorby zákona není ukončen a je třeba dále přesněji vymezit zejména jednotlivé povinnosti zadavatele ve vztahu k otevřenosti a transparentnosti postupu zadavatele.

Novela zákona o veřejných zakázkách provedená zákonem č. 55/2012 Sb., označovaná jako tzv. transparenční novela, pak významně snížila limity pro veřejné zakázky, které jsou povinně zadávány v režimu zákona o veřejných zakázkách, zvýšila nároky na přípravu veřejné zakázky, zrušila možnost losování a zavedla povinnost zadavatele uveřejňovat smlouvy s dodavateli včetně skutečně uhrazené ceny za veřejnou zakázku.

Transparenční novela byla kritizována pro až přehnanou tvrdost a rigidnost při zadávání zakázky. Od jara 2013 tak byla připravována technická novela zákona, která měla nepříznivé důsledky výše uvedené novely zmírnit, nicméně Poslanecká sněmovna ji do voleb nestihla přijmout. Úřednická vláda však přijala technickou novelu zákona za svou a předložila Senátu návrh na přijetí zákonného opatření Senátu. Senát dne 10. října 2013 vládní návrh přijal. Zákonné opatření Senátu vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 341/2013.

Zák. č. 40/2015 Sb. provedl další podstatnou novelu, která sice přinesla změny pouze na konkrétních místech, nešlo tedy o novelu systémovou, avšak tyto změny jsou pro zadávání veřejných zakázek velmi podstatné. Zadavatel v případě, že zvolí pro hodnocení veřejné zakázky v zadávacím řízení kritérium ekonomické výhodnosti, může nově rozšířit dílčí hodnotící kritéria o hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění zadávané veřejné zakázky.

Další velmi podstatná změna se týká možnosti zadat dodatečné stavební práce a dodatečné služby. Do této doby problematickou zákonnou formulaci „objektivně nepředvídané okolnosti“ nahradily nově „okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí, nemohl předvídat“. Současně byl navýšen limit rozsahu dodatečných stavebních prací nebo služeb, a to až 30 % z ceny původní veřejné zakázky. Aplikace změněného zákonného ustanovení umožňuje zadavateli pružněji reagovat na nepředvídatelné změny v průběhu realizace zakázky, byť opodstatněné zadání víceprací či dodatečných služeb musí být zadavatelem i nadále objektivně zdůvodněno.

Jako velmi kladnou lze hodnotit změnu zákona v tom směru, že byla zrušena povinnost zrušit veřejnou zakázku, pokud byla podána pouze jediná nabídka. Tato zákonná změna řeší v praxi zadávání veřejných zakázek opakovaný problém prodlužování zadávacího řízení a téměř nemožnost vysoutěžit smlouvy na plnění veřejné zakázky, a to zejména u dodávek vysoce specifického zboží. Zákonnou novelou by rovněž zrušen institut seznamu hodnotitelů u významných státních zakázek.

Jednotlivými instituty zákona o veřejných zakázkách se pak konkrétně zabýváme v dalších částech článku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Schéma dělení veřejných zakázek

Schéma dělení veřejných zakázek dle předmětu a dle předpokládané ceny

Pojem veřejná zakázka

Veřejná zakázka či veřejné zakázky jsou specifickým způsobem uzavírání smluv, kdy jednou za stran uzavírající smlouvu je zadavatel ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o zvláštní případ uzavření smlouvy (podmínkou je její písemná forma), jemuž předchází zadávací řízení, které zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je především úspora finančních prostředků (především veřejných), které se docílí vytvořením transparentního soutěžního prostředí, jež by mělo zabezpečit efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků.

Charakteristickým rysem odlišujícím veřejnou zakázku od jiné zakázky je povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je dále povinen postupovat v souladu s tímto zákonem, především dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení se všemi soutěžiteli a vyvarování se jakéhokoli projevu diskriminace jednotlivých uchazečů.

Při zadávání veřejných zakázek je nutné si uvědomit, že veřejná zakázka je především obchodem, a tedy i veškeré úkony mezi zadavatelem a uchazečem jsou činěny v obchodně právních vztazích. Zadavatel tak nevystupuje jako veřejnoprávní orgán, tedy v nadřazeném postavení, ale jako subjekt rovnocenný s uchazeči, tedy jako jejich obchodní partner.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zadavatel veřejné zakázky

Zákon vymezuje tři možné kategorie veřejných zadavatelů, a to zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového. Sektorový zadavatel bývá v praxi též označován jako síťový, případně odvětvový zadavatel. Zákon tedy taxativně stanoví okruh subjektů, které povinně postupují podle zákona při výběru subjektu, se kterým uzavřou smlouvu. I přes tento taxativní výčet je však okruh potencionálních zadavatelů značně široký a proměnlivý.

Zadavatelem veřejné zakázky může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Za jednoho zadavatele se považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky. Předpokladem je však písemná dohoda těchto osob.

Výčet zadavatelů veřejných zakázek

Veřejný zadavatel

Zákon pod pojem veřejného zadavatele shrnul čtyři možné dílčí kategorie zadavatelů veřejných zakázek. Těmi jsou:

  • Česká republika,
  • státní příspěvková organizace,
  • územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
  • jiná právnická osoba, pokud současně splní tři základní zákonem požadované podmínky:
    • právnická osoba má právní osobnost (je způsobilá být nositelem práv a povinností)
    • právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají povahu průmyslovou ani obchodní (přičemž nevadí, pokud daná osoba vykonává vedle takto vymezené činnosti ještě činnost jinou, která nesměřuje k uspokojení potřeb veřejného zájmu)
    • tato právnická osoba je financována či ovládána převážně státem nebo jiným veřejným zadavatelem, popřípadě stát nebo jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním či kontrolním orgánu.

Tyto kategorie vymezují zadavatele pouze v obecné rovině. Pod veřejného zadavatele tak budou spadat i organizační složky zadavatele takto obecně vymezeného. Zadavatelem tak například nebude pouze Česká republika jako stát, ale i její jednotlivé organizační složky. Rovněž v případě územního samosprávného celku lze za zadavatele považovat i jeho jednotlivé městské části či obvody. Do kategorie veřejných zadavatelů však nebude nikdy spadat osoba fyzická.

Dotovaný zadavatel

  • Dotovaným zadavatelem je jakákoliv osoba právnická či fyzická, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžitých prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč. Peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě jejich poskytování prostřednictvím jiné osoby.

Dotovaným zadavatelem však není osoba, která získala veřejnou zakázku, kterou dále realizuje prostřednictvím subdodavatele.

Dotovaný zadavatel postupuje dále při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro veřejného zadavatele (např. v případě lhůt).

Sektorový zadavatel

Sektorovým zadavatelem je podle zákona osoba, která vykonává některou z relevantních činností uvedených v § 4 zákona o veřejných zakázkách, a která tuto činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo pokud nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

Základním předpokladem pro postavení určité osoby jako sektorového zadavatele je tedy výkon některé z relevantních činností vymezených v § 4. Touto relevantní činností se rozumí například činnost v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod.

Centrální zadavatel

Zákon upravuje také institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sami museli podstupovat zadávací řízení. To je naopak úkolem centrálního zadavatele. Centrálním zadavatelem může být výhradně veřejný zadavatel, přičemž zákon dále neomezuje, která osoba centrálním zadavatelem bude. Zadavatelé uzavírají s centrálním zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání smlouvu, ve které upraví podmínky související s centralizovaným zadáváním.

Zákon vymezuje dva základní druhy centralizovaného zadávání. V prvém případě pořizuje v zadávacím řízení centrální zadavatel dodávky či služby, které následně „přeprodává“ bez navýšení ceny zadavatelům. Tento postup není možné aplikovat u veřejných zakázek na stavební práce.

Ve druhém případě podstupuje centrální zadavatel zadávací řízení na účet zadavatelů. To znamená, že zadavatelé centrálního zadavatele zmocní či jiným způsobem pověří k realizaci zadávacího řízení. V tomto případě je přípustné, aby centrální zadavatel pořizoval pro zadavatele zboží, služby i stavební práce.

Zadavatelé, kteří pořizují zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, sami nepodstupují zadávací řízení, ale toto zadávací řízení podstupuje centrální zadavatel místo nich. Odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení nese tedy centrální zadavatel.

Centrální zadavatel může v rámci zadávacího řízení pro jiné zadavatele pořizovat zboží také přímo pro sebe.

Jednotlivé druhy veřejných zakázek

Veřejné zakázky lze dělit jak podle jejich předmětu, tak i podle výše jejich předpokládané ceny. Podle předmětu lze dělit veřejné zakázky na:

  • veřejné zakázky na dodávky
  • veřejné zakázky na stavební práce
  • veřejné dodávky na služby

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na:

  • nadlimitní veřejné zakázky
  • podlimitní veřejné zakázky
  • veřejné zakázky malého rozsahu

Dělení dle předmětu veřejné zakázky

Podle předmětu lze veřejné zakázky dělit na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby.

Veřejné zakázky na dodávky

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci. Toto pořízení se může realizovat formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu nebo pachtu zboží, nájmu nebo pachtu zboží s právem následné koupě (leasing), případně i jinak. Předmětem veřejné zakázky na dodávky pak mohou být jak věci movité, tak i nemovitosti a dokonce i ovladatelné přírodní síly.

Veřejnou zakázkou na dodávky zákon rozumí i veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služby. Tou může být například umístění, odborná montáž či uvedení daného zboží do provozu. Toto platí, pokud uvedené činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale pouze jejím nezbytným doplněním. Rozsah doplňkové služby ale nemůže spočívat ve zhotovení stavby.

Veřejné zakázky na stavební práce

Veřejnou zakázkou na stavební práce se rozumí:

  1. veřejná zakázka, jejímž předmětem je:
    • provedení stavebních prací podle bodu prvního a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost,
    • zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci,
    • zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci,
  2. veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění dle předchozího odstavce rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky,
  3. rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

Veřejné zakázky na stavební práce tak obsahují tři základní kategorie tohoto druhu veřejných zakázek. Jednak jsou to různé stavební činnosti (zhotovení nové stavby, stavební změny, související inženýrská a projektová činnost), poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky a rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Tato veřejná zakázka je tedy rovněž považována za veřejnou zakázku na stavební práce, ačkoliv její zprostředkovatel fakticky poskytuje určitou službu.

Veřejné zakázky na služby

Veřejné zakázky na služby jsou na rozdíl od předchozích dvou kategorií v zákoně vymezeny pouze negativně. Za veřejné zakázky na služby jsou tak považovány jakékoli veřejné zakázky, které nejsou veřejnými zakázkami na dodávky či veřejnými zakázkami na stavební práce.

Za veřejnou zakázku na služby je rovněž považována taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž:

  • poskytnutí dodávky, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo
  • provedení stavebních prací, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

Dělení dle předpokládané ceny veřejné zakázky

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky nadlimitní, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Dříve byly níže uvedené finanční limity stanoveny přímo zákonem o veřejných zakázkách. V současné době jsou však stanoveny nařízením vlády č. 77/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách.

Účelem nové právní úpravy je snaha zjednodušit případné změny hodnot uvedených v nařízení vlády s ohledem na to, že nelze vyloučit potřebu změn těchto hodnot v důsledku změn předpisů EU. Pravidlem je, že se limity pro stanovení mezních hodnot podlimitních a nadlimitních zakázek mění každé dva roky, a to tak, že se hodnota limitů snižuje. Děje se tak zejména proto, aby se vyrovnal rozdíl v kurzu eura a koruny tak, aby při přepočtu mezních hodnot na eura zůstávaly limity stále stejné.

Do rozdělení veřejných zakázek podle výše hodnoty veřejné zakázky pak zásadním způsobem zasahuje zákonné opatření senátu, kterým byly oproti navrhované právní úpravě zvýšeny hodnoty zakázek malého rozsahu.

Nadlimitní veřejné zakázky

Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády č. 77/2008 Sb. Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do české právní úpravy. Prahové hodnoty jsou stanoveny diferencovaně pro dodávky, služby a stavební práce. V případě dodávek a služeb jsou dále tyto hodnoty diferencovány dle toho, o jakou kategorii zadavatele se jedná. V případě veřejných zakázek na stavební práce je stanoven pro všechny kategorie zadavatelů jednotný limit.

Veřejná zakázka na stavební práce je nadlimitní, pokud její celková předpokládaná cena je vyšší než 125 265 000 Kč.

Veřejné zakázky na dodávky a na služby jsou nadlimitní, pokud:

  1. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 3 256 000 Kč a zadavatelem je Česká republika nebo státní příspěvková organizace;
  2. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 5 010 000 Kč a zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, nebo právnická osoba zřízená za účelem uspokojování veřejného zájmu, či je financována převážně státem;
  3. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než 10 021 000 Kč a zakázka je zadávána sektorovým zadavatelem.

Podlimitní veřejné zakázky

Podlimitními veřejnými zakázkami se rozumí veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí dle zákonného opatření senátu v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 miliony korun bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 milionů korun bez DPH. Takto je tedy podlimitní veřejná zakázka ohraničena dolní hranicí. Horní hranice je pak tvořena prahovými hodnotami stanovenými pro nadlimitní veřejné zakázky.

Veřejné zakázky malého rozsahu

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 milionů korun bez DPH v případě, že jde o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby. V případě veřejné zakázky na stavební práce jde o veřejnou zakázku malého rozsahu v případě, že její předpokládaná hodnota nedosáhne 6 milionů korun, rovněž bez DPH. Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. I v tomto případě je však zadavatel povinen dodržet podmínku transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace.

Významná veřejná zakázka

Zákon zavedl také termín „Významná veřejná zakázka“, kterou se rozumí taková veřejná zakázka, kterou zadává:

  • i. Česká republika nebo státní příspěvková organizace, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 000 000 Kč,
  • ii. územní samosprávný celek nebo jiná právnická osoba, má-li postavení veřejného zadavatele, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 50 000 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pojem výběrové (zadávací) řízení

Zákon o veřejných zakázkách hovoří o zadávacím řízení, nicméně širší veřejnosti je známý spíše pojem výběrové řízení. Zadávací řízení zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Je to tedy formalizovaný postup, kterým je vybírán dodavatel nějaké veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje výhradně způsoby stanovenými v zákoně, jiný způsob zahájení zadávacího řízení není možno považovat za platný. Zadávací řízení se zahajuje dvěma základními formami: buďto uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo je zadávací řízení zahajováno výzvou k podání nabídky. Zadávací řízení má následující fáze:

  • zveřejnění zadání (včetně kritérií posuzování nabídek),
  • odevzdání obálek,
  • otevření obálek,
  • posouzení nabídek,
  • zveřejnění výsledků.

Druhy výběrových (zadávacích) řízení

Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení:

  • otevřené řízení,
  • užší řízení,
  • jednací řízení s uveřejněním,
  • jednací řízení bez uveřejnění,
  • soutěžní dialog,
  • zjednodušené podlimitní řízení.

Možnost použití jednotlivých zadávacích řízení závisí na dvou skutečnostech. Tou první je kategorie, do které zadavatel spadá (zda jde o zadavatele veřejného, dotovaného či sektorového), tou druhou potom, v případě některých zadávacích řízení, rovněž fakt, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro jejich použití.

Stručná charakteristika jednotlivých druhů výběrových řízení

Otevřené řízení

Nejjednodušším typem výběrových řízení je otevřené řízení. V tomto typu výběrového řízení zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali svoje nabídky. Otevřené řízení je neomezeným výběrovým řízením, k podání nabídky je oprávněna kterákoli osoba, která má o podání nabídky zájem.

Užší řízení

V užším řízení vyzývá zadavatel veřejné zakázky neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v užším řízení. Tento typ řízení je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky.

Jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění

Jednací řízení s uveřejněním představuje jednodušší a méně formální způsob zadání veřejné zakázky, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v tomto řízení. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy.

Jednací řízení bez uveřejnění představuje nejjednodušší a nejméně formální způsob zadání veřejné zakázky. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel veřejné zakázky přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání. Zájemci tak nepodávají svoji nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává.

Zadat zakázku v režimu jednacího řízení (s uveřejněním i bez uveřejnění) je možné, když:

  1. má zadavatel možnost zadat v jednacím řízení s uveřejněním opakovaně zakázku, rovněž pokud ve zjednodušeném podlimitním řízení byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky (tato možnost platí také pro otevřené řízení, užší řízení a soutěžní dialog);
  2. zadavatel má možnost zadat v jednacím řízení bez uveřejnění opakovaně veřejnou zakázku, rovněž pokud ve zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo byly podány pouze nabídky nesplňující požadavky na předmět plnění veřejné zakázky (tato možnost platí také pro otevřené, užší a jednací řízení s uveřejněním);
  3. v jednacím řízení bez uveřejnění lze zadat nové stavební práce a služby, pouze jde-li o „obdobné stavební práce nebo služby jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce“;
  4. zadavatel má možnost v jednacím řízení bez uveřejnění zadat nové stavební práce a služby i v návaznosti na zjednodušené podlimitní řízení (tato možnost platí také pro otevřené a užší řízení).

Soutěžní dialog

Zadavatel veřejné zakázky na základě oznámení soutěžního dialogu vyzývá neomezený počet uchazečů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání kvalifikace. Po posouzení kvalifikace uchazečů zadavatel vyzve tyto uchazeče k účasti v soutěžním dialogu za účelem nalezení jednoho či více vhodných řešení plnění veřejné zakázky. Po nalezení tohoto řešení zadavatel vyzve všechny původně vyzvané zájemce k podání nabídek s tím, že tyto nabídky mají respektovat zadavatelem vybrané řešení.

Zjednodušené podlimitní řízení

Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzve nejméně pět zájemců k podání nabídky na plnění podlimitní veřejné zakázky. Je zároveň stanovena povinnost zadavatele uveřejnit písemnou výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na svém profilu zadavatele v síti internet, dále i povinnost zadavatele přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zjednodušené podlimitní řízení nelze zrušit pouze na základě vůle zadavatele – musí být splněn některý zákonný důvod.

Díky úpravě zjednodušeného podlimitního řízení se tak v případě podlimitních zakázek mohou o jejich získání ucházet i subjekty, které nebyly zadavatelem osloveny přímo k podání nabídky a zadavatel je povinen nabídky těchto subjektů hodnotit. Takové opatření zvyšuje rovnost uchazečů a odstraňuje diskriminaci těch, kteří dříve nebyli zadavatelem k podání nabídky vyzvání a tedy ani se nemohli zadávacího řízení účastnit.

Zadávací řízení dle kategorie zadavatele

Všechny kategorie zadavatelů, tedy zadavatel veřejný, zadavatel dotovaný i zadavatel sektorový, jsou oprávněny zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení, užším řízení, a pokud splní zákonné podmínky, tak také v jednacím řízení s uveřejněním i bez uveřejnění. Pro možnost použití těchto druhů zadávacího řízení tak není třeba, aby zadavatel naplnil nějakou další zákonnou podmínku. Lze tedy shrnout, že tyto druhy zadávacího řízení, otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení s uveřejním i bez uveřejnění, jsou univerzální pro jakoukoliv kategorii zadavatele a pro jakoukoliv veřejnou zakázku.

Naproti tomu soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení je oprávněn pro zadání veřejné zakázky použít pouze veřejný zadavatel.

Veřejný zadavatel

Veřejný zadavatel může pro zadání nadlimitní veřejné zakázky použít otevřené řízení, užší řízení, dále potom za předpokladu, že splní zákonné podmínky pro jejich použití, i jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení.

Zákonem je stanovena možnost veřejného zadavatele zadat jakoukoliv veřejnou zakázku, tedy nadlimitní i podlimitní, v jednacím řízení s uveřejněním za předpokladu, že předmětem veřejné zakázky jsou služby uvedené v příloze č. 2 zákona o veřejných zakázkách (např. hotelové a restaurační služby, právní služby, vzdělávací a profesní služby).

Pro zadání podlimitní veřejné zakázky může veřejný zadavatel použít (kromě již výše uvedeného otevřeného řízení nebo užšího řízení) jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení, opět je však podmínkou, aby splnil požadavky kladené zákonem. Výjimkou je možnost veřejného zadavatele zadat podlimitní veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení bez naplnění dalších podmínek za předpokladu, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo na služby, popř. o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s předpokládanou hodnotou nepřesahující 10 milionů korun bez DPH.

Zjednodušený přehled (existují výjimky zmíněné v textu)
    otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení
veřejný zadavatel nadlimitní veřejná zakázka ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek NE
podlimitní veřejná zakázka ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek

Dotovaný zadavatel

Pro dotovaného zadavatele platí ohledně možnosti použití jednotlivých druhů zadávacího řízení totéž, co pro zadavatele veřejného.

Sektorový zadavatel

Sektorový zadavatel může pro zadání jakékoliv veřejné zakázky použít jednací řízení s uveřejněním, a to bez naplnění dalších zákonných podmínek. Jednací řízení bez uveřejnění může sektorový zadavatel využít rovněž, ale s tím rozdílem, že zde již musí splnit zákonem stanovené podmínky. Sektorový zadavatel naopak nemůže pro zadání veřejné zakázky použít soutěžní dialog nebo zjednodušené podlimitní řízení, ty jsou určeny pouze pro zadavatele veřejné a dotované.

Přehled typů zadávacích řízení pro sektorového zadavatele
  otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení
sektorový zadavatel ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, bez dalších podmínek ANO, po splnění zákonných podmínek NE NE

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zákonné lhůty

Zákonné lhůty pro zadávací řízení

Zákon o veřejných zakázkách především stanoví, že veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z daného vyplývá, že lhůty určuje zadavatel veřejné zakázky, který při jejím určování musí brát ohled na předmět veřejné zakázky, zejména by měl přihlédnout k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek uchazeči. Všechny lhůty počínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek.

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel)

Lhůty rozlišujeme jednak na lhůty pro doručení žádostí o účast ve výběrovém řízení a jednak na lhůty pro podání konkrétních nabídek. Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace jsou uvedeny v tabulce:

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel)
Druh zadávacího řízení veřejná zakázka
nadlimitní podlimitní
užší řízení (u významných zakázek se lhůty prodlužují o polovinu) 37 15
jednací řízení s uveřejněním 37 15
soutěžní dialog 37 15

Lhůty pro poskytnutí zadávací dokumentace

V rámci lhůty pro doručení žádosti o účast je také explicitně stanovena lhůta pro poskytnutí zadávací dokumentace ze strany zadavatele jednotlivým uchazečům. Lhůty pro:

  1. předání či odeslání zadávací dokumentace v listinné podobě dodavateli na jeho žádost bezodkladně, zadávací dokumentaci v elektronické podobě zadavatel poskytne nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavateli;
  2. předání či odeslání kvalifikační dokumentace v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele;
  3. odeslání dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 4 pracovních dnů ode dne doručení požadavku dodavatele, písemná žádost o dodatečné informace musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek;
  4. odeslání dodatečné informace k požadavkům na kvalifikaci nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení požadavku dodavatele.

Zároveň platí povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele celou textovou část zadávací dokumentace. Tímto je zajištěna možnost uchazeče seznámit se s plnou verzí zadávací dokumentace bez toho, aby musel nezbytně kontaktovat zadavatele a čekat na zadávací dokumentaci zaslanou zadavatelem.

Lhůty pro podání nabídek (veřejný zadavatel)

Minimální lhůta pro podání nabídek je potom stanovena v následující tabulce. V případě soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním nebo jednacího řízení bez uveřejnění stanoví veřejný zadavatel lhůtu pro podání nabídek dle svého uvážení – v těchto případech není minimální lhůta zákonem stanovena. Zadavatel ovšem musí stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby respektoval zákonnou zásadu přiměřené délky lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Lhůty pro podání nabídek (veřejný zadavatel)
Druh zadávacího řízení veřejná zakázka
nadlimitní podlimitní
otevřené řízení 52 22
užší řízení 40 15
zjednodušené podlimitní řízení nelze 15
soutěžní dialog dle uvážení zadavatele
jednací řízení s uveřejněním dle uvážení zadavatele
jednací řízení bez uveřejnění dle uvážení zadavatele

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (sektorový zadavatel)

Právní úprava lhůt v zadávacím řízení pro sektorového zadavatele je do určité míry shodná s právní úpravou platnou pro veřejného zadavatele. Podobně jako u veřejného zadavatele, i pro sektorového zadavatele platí základní zásada, že lhůty musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jinak pro lhůty stanovené sektorovým zadavatelem existují některé odlišnosti.

Jednou z odlišností je ta skutečnost, že lhůta pro podání nabídek v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním může být stanovena i na základě dohody sektorového zadavatele se všemi zájemci. Takto stanovená lhůta musí být pro všechny zájemce shodná, není tedy možné v rámci takové dohody sjednávat se zájemci lhůty odlišné. Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním nebo lhůtu pro doručení potvrzení zájmu o účast obsahuje následující tabulka:

Lhůty pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (sektorový zadavatel)
Druh zadávacího řízení nadlimitní veřejná zakázka
užší řízení 37
užší řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22
jednací řízení s uveřejněním 37
jednací řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22
potvrzení zájmu o účast 37
potvrzení zájmu o účast, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze zachovat lhůtu min. 37 dní 22

Lhůty pro podání nabídek (sektorový zadavatel)

Minimální lhůty pro podání nabídky v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním jsou stanoveny pro případ, kdyby se sektorový zadavatel rozhodl možnosti dohody s uchazeči o veřejnou nabídku nevyužít, nebo kdyby se s uchazeči na nějaké lhůtě nedohodl. Lhůty stanovené sektorovým zadavatelem musí být přiměřené a musí respektovat zejména zákonnou zásadu přiměřené délky lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Lhůty pro podání nabídek (sektorový zadavatel)
Druh zadávacího řízení nadlimitní veřejná zakázka
otevřené řízení 52
užší řízení 24
jednací řízení s uveřejněním 24
užší řízení, v odůvodněných případech 10
jednací řízení s uveřejněním, v odůvodněných případech 10

Zadávací lhůta

Zadávací lhůtu stanoví zadavatel, opět zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. V průběhu zadávací lhůty jsou potom uchazeči svými nabídkami vázáni. Jde tedy o dobu, kdy je uchazeč vázán obsahem své nabídky, kterou podal zadavateli v zadávacím řízení, a to zejména z pohledu, že svou nabídku nesmí po uvedenou dobu zrušit ani změnit a v případě, že bude jeho nabídka vybrána, uzavře se zadavatelem smlouvu na realizaci této veřejné zakázky.

Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec. Zadávací lhůta počíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Zadávací lhůta ovšem může skončit všem uchazečům ve dvou zvláštních případech, aniž by došlo k výběru nejvhodnější nabídky. Je to jednak v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení před provedením výběru nejvhodnější nabídky, anebo v případě, že zadávací lhůta marně uplyne, přičemž zadavatel v této lhůtě neoznámí rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům. V tom případě končí zadávací lhůta uplynutím posledního dne zadávací lhůty. Uchazeči tak přestanou být vázání svými nabídkami. Přesto může i po uplynutí zadávací lhůty uzavřít zadavatel s vítězným dodavatelem smlouvu na plnění zakázky.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Kvalifikační předpoklady

Kvalifikační předpoklady představují podmínky nebo vlastnosti, které musí splnit každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. Obecně se jedná o způsobilost dodavatele realizovat předmět zakázky, kdy prokázání kvalifikačních předpokladů potvrzuje zadavateli skutečnost, že vítězný dodavatel bude s to předmět věřené zakázky splnit.

Kvalifikačními předpoklady zároveň zadavatel stanoví podmínky, které musí splňovat každý dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. Zejména se jedná o skutečnost, zda dodavatel plní řádně své daňové povinnosti vůči státu a zda jeho dosavadní praxe odpovídá předmětu veřejné zakázky.

Kvalifikační předpoklady jsou sdruženy ve 4 skupinách. Jedná se o základní kvalifikační předpoklady, profesní kvalifikační předpoklady, ekonomickou a finanční způsobilost splnit veřejnou zakázku a technické kvalifikační předpoklady.

Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnocení, ale slouží pouze pro prokázání schopnosti plnit zakázku ze strany dodavatele.

Základní kvalifikační předpoklady slouží k ověření, zda dosavadní provozování obchodů ze strany dodavatele bylo bezproblémové a jedná se o zdravou společnost.

Základní kvalifikační předpoklady jsou prokazovány ve své většině prostřednictvím čestného prohlášení, které je již dnes často připraveno přímo zadavatelem jako součást zadávací dokumentace. Dalším dokumentem, který musí dodavatel předložit, je výpis z rejstříku trestů osob oprávněných jednat jménem dodavatele a potvrzení Správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku na pojistném a dále potvrzení místně příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků.

Povinnou součástí nabídky musí být rovněž:

  • i. seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele,
  • ii. má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek,
  • iii. prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.

Zadavatel kontroluje pouze skutečnost, zda jsou součástí nabídky všechny výše uvedené dokumenty. Není vadou nabídky, když uchazeč předloží seznam členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele, ze kterého vyplývá, že vrcholní zaměstnanci uchazeče pracovali u zadavatele.

Profesní kvalifikační předpoklady jsou představovány především předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladu o oprávnění k podnikání dle zvláštních právních předpisů, což je ve většině případů výpis ze živnostenského rejstříku.

Ekonomické kvalifikační předpoklady se prokazují předložením čestného prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

Technické kvalifikační předpoklady pak slouží zejména k prokázání schopnosti dodavatele plnit veřejnou zakázku po technické stránce. Dodavatel tak je zejména povinen předložit seznam významných dodávek, které již v minulosti plnil, dále předložit seznam techniků, kteří se budou na plnění zakázky podílet, či případné předložení vzorků poptávaného výrobku.

Kvalifikační předpoklady musí splňovat sám dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. V případě, že není schopen dodavatel prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních předpokladů, je možné, aby dané kvalifikační předpoklady splnil prostřednictvím subdodavatele. S takovým subdodavatelem je dodavatel povinen sepsat smlouvu, kterou si smluvní strany upraví podmínky poskytnutí plnění nebo věcí či práv pro plnění zakázky ze strany subdodavatele. Subdodavatel, kterým je prokazována kvalifikace, musí také prokázat, že není veden na seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek a také musí předložit výpis z obchodního rejstříku.

Kvalifikační předpoklady již také není nezbytné předkládat pouze v originálech, ale je možné předkládat pouze kopie dokumentů. I tyto listiny nesmí být starší než 90 dní.

Zákonné opatření senátu zavádí podstatnou změnu ohledně možnosti doložit nové doklady a skutečnosti k prokázání splnění kvalifikace, a to v tom směru, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat až po lhůtě pro podání nabídky.

V případě, že se o veřejnou zakázku chystá ucházet slovenská společnost, nebo se slovenská společnost pouze chystá účastnit na případném plnění zakázky v podobě subdodavatele, není potřeba opatřovat úřední překlad dokumentů prokazujících kvalifikaci do českého jazyka, ale postačí jejich originální slovenská verze.

Podání nabídky

Zcela kruciálním okamžikem v průběhu ucházení se o přidělení veřejné zakázky je z pohledu dodavatele podání nabídky zadavateli.

Nabídka musí obsahovat dokumenty požadované zákonem a zadávací dokumentací k prokázání kvalifikace a dále návrhy smluv podepsané dodavatelem. Obsahová a formální úplnost nabídky a správnost předložených dokumentů je zadavatelem posuzována nejdříve.

V zásadě platí, že nabídka, stejně jako veškeré další písemnosti předkládané zadavateli, mají být předkládány v českém jazyce, anebo v jazyce slovenském, který je českému postaven naroveň. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky. Zadavatel má možnost v zadávacích podmínkách stanovit jiný jazyk k podávání veřejných zakázek, češtinu však nelze vyloučit. Vysokoškolské diplomy navíc mohou být v důsledku poslední novely zákona rovněž předkládány v jazyce latinském.

Dodavatel je oprávněn podat zadavateli pouze jednu nabídku. Pokud by stejný dodavatel podal nabídek více, nebo by se jako společný dodavatel účastnil podání vícero společných nabídek, musel by zadavatel všechny takové nabídky z hodnocení vyloučit. Tentýž subjekt se však může účastnit v různých nabídkách podaných zadavateli jako subdodavatel, kterým je prokazována kvalifikace dodavatele. 

Nabídka podaná dodavatelem zároveň nesmí obsahovat varianty (pokud je zadavatel nepřipustil), musí být podána písemně a musí být podána v zalepené obálce zajištěné proti manipulaci.

Po otevírání obálek zadavatelem, kterého se mohou účastnit zástupci dodavatelů, kteří nabídky podali, hodnotí zadavatel úplnost nabídky a splnění kvalifikačních kritérií. Platí možnost dodavatele podávat doplňující informace a dokumenty k prokázání splnění kvalifikačních kritérií i po otevření obálek s nabídkami, když zadavatel má právo vyzvat dodavatele k předložení dalších dokumentů, i když by jinak dodavatel neprokázal splnění kvalifikace.

Byla tak nahrazena dřívější úprava, kdy zadavatel mohl požadovat předložení dalších dokumentů, jen pokud bylo splnění příslušné části kvalifikace prokázáno alespoň částečně. Taková úprava nebyla jasná a vznikly výkladové problémy při posuzování, zda byla požadovaná kvalifikace prokázána alespoň částečně, což vedlo ke sporům mezi dodavateli a zadavateli. 

Povinnou součástí nabídky není prohlášení dodavatele o vázanosti nabídkou po celou dobu zadávací lhůty, když rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovodila, že vázanost uchazeče nabídkou vyplývá již z jejího samotného podání a není tedy třeba dublovat jednotlivé dokumenty v nabídce.

Stejně tak je upravena možnost, aby při otevírání obálek s nabídkami byla sdělena nabídková cena, což je opět závislé na volním uvážení zadavatele.

Otevírání obálek s nabídkami

Pro otevírání obálek s nabídkami ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Může se jednat o stejnou komisi, která byla ustanovena k posouzení a hodnocení nabídek. Obálky nesmí být otevřeny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek s nabídkami musí být zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Na nabídky podané po uplynutí lhůty pro podání nabídek se pohlíží, jako by nebyly podány, a komise je neotevírá.

Novela zákona z roku 2015 odstranila povinnost zadavatele provést nové zadávací řízení v případě podání pouze jediné nabídky. Poslední novela zákona tak reagovala na komplikace u zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem byla zejména dodávka specifického zboží, k němuž je na trhu těžké hledat substituční produkty, resp. případy, kdy s požadovaným segmentem výrobků obchoduje malé množství dodavatelů.

Při otevírání obálek komise zkoumá, nabídka byla podána v řádně uzavřené obálce, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyce, a dále zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Komise zároveň sdělí přítomným uchazečům informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím.

Hodnocení nabídek

Hodnocení nabídek provádí komise ustanovená a jmenovaná zadavatelem. Otevírání obálek je veřejné a mohou se ho účastnit jak zástupci dodavatelů, kteří se o zakázku ucházejí, tak i nezúčastněné osoby. Hodnotící komise nejprve posoudí úplnost nabídek, tedy jestli obsahují všechny dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Následně jsou posuzovány jednotlivé dokumenty, jestli skutečně prokazují splnění zadavatelem požadované kvalifikace v zadávacím řízení.

Pokud nabídka neobsahuje všechny požadované dokumenty nebo informace, přestože zadavatel využil zákonné možnosti a vyzval uchazeče k doplnění či vysvětlení nabídky, musí takovou nabídku zadavatel vyloučit ze zadávacího řízení jako neúplnou.

Nabídka je hodnocena dle kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách při vyhlášení nového zadávacího řízení na zadání veřejné zakázky. Zadavatel může hodnotit předložené nabídky dle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny nebo dle hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, v rámci kterého zadavatel stanoví několik dílčích hodnotících kritérií. Při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti musejí dílčí hodnotící kritéria vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a musejí se vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.

Dílčími hodnotícími kritérii mohou být např. nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení, organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Jejich uvedený výčet je pouze příkladmý. Zadavatel tudíž může podle svého uvážení stanovit i jiná dílčí kritéria.

V případě, že se zadavatel rozhodne hodnotit podané nabídky do zadávacího řízení dle hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti, je povinen jednotlivým zvoleným dílčím kritériím stanovit váhu, kterou mají jednotlivá dílčí kritéria mít vůči sobě navzájem.

Pro veřejného zadavatele stanovení váhy dílčích hodnotících kritérií není lehké, zvlášť když je předpokládáno, že nabídková cena obsáhne 60 %, resp. 80 % váhy celkového hodnocení nabídky, což vyplývá z vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj 232/2012 Sb. Dílčí hodnotící kritéria však musejí být zadavatelem nastavena tak, aby jejich posouzení vydalo přesný obraz ekonomické výhodnosti nabídky, zejména z pohledu její efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti.

Každé kritérium se navíc musí vázat k předmětu soutěžené veřejné zakázky a zadavatel musí být schopen tento vztah dílčího hodnotícího kritéria a předmětu plnění veřejné zakázky odůvodnit. Samozřejmostí je pak soulad nastavených dílčích hodnotících kritérií s obecnými zásadami zadávání veřejných zakázek dle zákona. Hodnotící kritéria tudíž musejí být transparentní a nezvýhodňovat nebo naopak nevylučovat některé ze soutěžitelů o veřejnou zakázku.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí povinně obsahovat „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, resp. dílčích hodnotících kritérií“, což by mělo přispět k přezkoumatelnosti zadavatelem, resp. hodnotící komisí provedeného hodnocení. Výslovně je stanoveno právo uchazeče na pořízení kopie zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nikoli jen výpisu či opisu, což by mělo eliminovat obstrukce ze strany zadavatelů.

Po vyhodnocení nabídek zadavatel rozhodne o pořadí nabídek a vyhlásí vítěznou nabídku. Při uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem, zadavatel nepoužije návrh smlouvy, která mu byla předložena dodavatelem v podané nabídce, ale je praxí, že se vyhotoví a podepíšou oběma stranami nová, byť totožná vyhotovení smluv se zněním podaným vítězným uchazečem v jeho nabídce.

Uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem

Zadavatel po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavře smlouvu s uchazečem, jehož nabídku vybral jako nejvhodnější. Smlouva musí být uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Je vhodné doporučit, aby zadavatel připravil vlastní návrh smlouvy, který musí jednotliví uchazeči akceptovat. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy.

V případě, že vybraný uchazeč danou součinnost při uzavření smlouvy neposkytne, zadavatel takového uchazeče vyloučí a uzavře smlouvu s uchazečem, který se umístnil druhý v pořadí, případně s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí.

Platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, nebo by taková změna umožnila účast jiných dodavatelů v zadávacím řízení, či by mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele

Na dodržování zákona při výběrovém řízení dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ten přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování obecných zásad platných pro výběrové řízení, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Uchazeč o veřejnou zakázku, který se cítí postupem zadavatele poškozen na svých právech, může primárně podat zadavateli zdůvodněné námitky proti jeho postupu. Pokud tento postup nevede ke zdárnému konci a vyřešení sporu mezi uchazečem a zadavatelem, může se uchazeč obrátit na Úřad s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele.

Co se týče postupu zadavatele ve výběrovém řízení na získání veřejné zakázky malého rozsahu zákon nepřipouští možnost podávání námitek dle §110. Zadavatel je u zakázek malého rozsahu povinen dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Takové ustanovení zákona vede nejednoho zadavatele k výkladu, že se ostatními ustanoveními Zákona řídit nemusí a často proto dochází k excesivnímu jednání ze strany zadavatelů, kteří výslovným nerespektováním ustanovení Zákona, které obsahově naplňují právě zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace porušují tu jedinou povinnost, kterou jim při zadávání zakázek malého rozsahu zákon ukládá.

S možností přezkumu postupu zadavatele souvisí také jeho povinnost uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, a to po dobu 10 let po uzavření smlouvy, a to včetně záznamů, které byly podány elektronicky. Do 10 dnů od doručení výzvy je zadavatel povinen tuto dokumentaci zaslat Úřadu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

Námitky

Lhůty pro podání námitek

V zadávacím  řízení o přidělení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je možno podávat námitky proti jakémukoliv domnělému porušení zákona úkonem zadavatele, pokud takovým úkonem hrozí, nebo vznikne újma na dodavatelových právech. Námitky proti porušení zákona zadavatelem je dodavatel povinen doručit zadavateli do 15 dní ode dne, kdy se o takovém porušení zákona dodavatel dozvěděl, a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí dodavatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

V zákoně je také zařazena možnost podat námitky v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, pokud se tak stane bez toho, aby zadavatel uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání takové námitky je 30 dní od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

Forma námitek a jejich přezkoumání

Námitky je nezbytné podat písemně a musí v nich být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona, stejně jako popis újmy, která dodavateli hrozí domnělým porušením povinností zadavatele.

Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu svého rozhodnutí. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je povinen informovat stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich informuje také všechny uchazeče.

V případě, že zadavatel nevyhoví námitkám, nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (10 dní od doručení rozhodnutí zadavatele), a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek, uzavřít smlouvu na plnění zakázky.

Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, má dodavatel možnost obrátit se na Úřad, tím, že podá výše zmíněný návrh na přezkum úkonů zadavatele. Návrh je nutno Úřadu doručit do 10 dní ode dne, kdy dodavateli bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám.

Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele

Navrhovatel je v  případě podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele Úřadu povinen doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Je tak zajištěna neprodlená informovanost zadavatele o podaném návrhu.

Úřad zahajuje řízení o přezkoumání úkonů zadavatele buďto z vlastní iniciativy, nebo právě na návrh příslušného stěžovatele (uchazeče o veřejnou zakázku). Ten lze Úřadu podat proti všem úkonům zadavatele, v jejichž důsledku hrozí nebo již vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti:

  • zadávacím podmínkám,
  • obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,
  • vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,
  • rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,
  • použití druhu zadávacího řízení.

Návrh podávaný Úřadu musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, a jaká z něj vzniká nebo hrozí újma, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je nutné připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení bylo navrženo, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce, a doklad o složení kauce.

Zadavatel má povinnost zaslat Úřadu veškerou dokumentaci vedenou k veřejné zakázce včetně zadávací podmínky vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, a to výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

Kauce

Doklad o složení kauce je nezbytnou přílohou návrhu. Zákon tedy stanoví jako podmínku pro podání návrhu složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu, jehož číslo je zveřejněno na internetové adrese Úřadu. Je nutné, aby stěžovatel složil kauci na účet Úřadu v patřičném předstihu, jelikož doklad o jejím složení je nezbytnou součástí návrhu. Nesložení kauce či neprokázání jejího složení na účet Úřadu v celé zákonné výši nejpozději poslední den lhůty stanovené pro doručení návrhu na Úřadu má za následek zastavení řízení bez vydání rozhodnutí ve věci samé.

Obecně platí, že výše kauce činí 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou. Zákon o veřejných zakázkách však stanoví i minimální a na druhé straně i maximální výši kauce. Spodní hranice je stanovena částkou 50 tisíc korun, horní potom částkou 10 milionů korun. Zákon pamatuje i na situace, kdy není možné nabídkovou cenu stanovit. V takovém případě se skládá kauce ve výši 100 tisíc korun.

V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Účelem kauce je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele, a omezit tak zatížení Úřadu pouze na závažné případy porušení zákona. V případě, že Úřad shledá návrh jako nedůvodný a řízení o něm zastaví, kauce propadá a stává se příjmem státního rozpočtu. Pokud navrhovatel vezme ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé návrh zpět, propadá 20 % složené kauze. V ostatních případech Úřad kauci i s úroky navrhovateli vrátí zpět, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

Lhůta k podání návrhu

Lhůta k doručení návrhu Úřadu a zadavateli činí 10 kalendářních dnů ode dne obdržení rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl námitkám. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy v případě, že smlouva již byla uzavřena, musí být doručen Úřadu do 30 kalendářních dnů ode dne uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

Pokud zadavatel námitky nevyřídil tak, jak mu zákon ukládá, tedy nezašle do 10 dnů stěžovateli rozhodnutí o vyhovění či nevyhovění námitkám, lze návrh na přezkum úkonů zadavatele doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek, o kterých zadavatel nerozhodl.

Zadavatel je v případě, že byl nějakým dodavatelem podán návrh na přezkum úkonů zadavatele, povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení a společně s ním dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh.

Řízení o návrhu

Úřad zahájí po doručení podání správní řízení dle správního řádu, obešle účastníky řízení a provádí dokazování. Úřad není vázán pouze podanými námitkami, ale přezkoumává postup zadavatele při zadávání zakázky komplexně, což mnohdy sice vede k průtahům v řízení, ale také se často stane, že Úřad narazí na porušení zákona i tam, kde to stěžovatel (dodavatel) nehledal. Co se týče návrhu, Úřad může ke skutečnostem, které nebyly uvedeny v námitkách přihlédnout pouze tehdy, prokáže-li navrhovatel, že je v námitkách vůči zadavateli objektivně nemohl uvést.

Lhůta pro vydání rozhodnutí je 30denní a Úřadu začne běžet od doručení vyjádření zadavatele k návrhu, avšak je-li třeba doplnit obecné náležitosti podání (vyplývající ze správního řádu), označení zadavatele v návrhu nebo uvedení, čeho se navrhovatel domáhá, začne lhůta běžet až tímto doplněním ze strany podavatele návrhu. Vyjma tohoto doplnění náležitosti návrhu, tedy v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá, nemůže být podaný návrh jeho podavatelem dodatečně měněn ani doplňován.

Účastníci řízení mohou v řízení zahájeném na návrh navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení.

Řízení zahájené na návrh Úřad zastaví v následujících případech:

  1. navrhovatel nedoplní náležitosti návrhu ve stanovené lhůtě;
  2. návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech;
  3. na účet Úřadu nebyla připsána kauce;
  4. k návrhu není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty;
  5. návrh nebyl doručen ve lhůtě.

Úřad může rozhodnout při porušení zákona ze strany zadavatele tak, že zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně zruší zadávací řízení, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. V případě, že smlouva na plnění zakázky již byla uzavřena, rozhodne Úřad tak, že uloží zákaz plnění smlouvy uzavření na veřejnou zakázku, pokud byl v průběhu zadávacího řízení spáchán správní delikt.

Ve vztahu k dodavateli má Úřad možnost vyslovit zákaz plnění veřejných zakázek dodavatelem, a to pokud dodavatel předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v zadávacím řízení, nebo nepodá žádost o změnu zápisu kvalifikovaných dodavatelů, pokud by taková změna měla za následek neprokázání kvalifikačních kritérií. Pro tento zákaz plnění veřejných zakázek ze strany dodavatelů se vžilo laické označení „Black list“.

Elektronická tržiště (elektronická aukce)

Cílem elektronické aukce je umožnit zadavateli v závěrečné fázi zadávacího řízení dosáhnout finanční úspory, a to transparentním způsobem. Elektronická aukce je tedy institutem, který není samostatným zadávacím řízením, ale je naopak nadstavbou a částí procesu v rámci standardního zadávacího řízení, kterou může zadavatel aplikovat v závěrečné fázi zadávacího řízení. Elektronickou aukcí je proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení.

Pokud se tedy zadavatel rozhodne elektronickou aukci použít, stává se elektronická aukce nástrojem pro hodnocení nabídek, přičemž její výsledek je podkladem pro rozhodnutí hodnotící komise, resp. zadavatele, který nemá jinou možnost než takový výsledek deklarovat. Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění této skutečnosti dodavatelům na počátku zadávacího řízení.

Zadavatel je oprávněn použít elektronickou aukci ve všech druzích zadávacího řízení, výjimkou jsou pouze jednací řízení bez uveřejnění a soutěžní dialog. V těchto dvou případech elektronickou aukci využít nelze. Elektronickou aukci nelze využít rovněž v případě veřejné zakázky na stavební práce nebo na služby, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Toto omezení však není možné vykládat příliš extenzivně, neboť veřejných zakázek, jejichž předmět se týká práv duševního vlastnictví, je celá řada.

Toto omezení by tak mělo směřovat především na takové zakázky, v rámci kterých dochází k vytvoření určitého autorského díla a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele. Jako příklad může posloužit veřejná zakázka na vyhotovení projektu či architektonické studie.

Zákon o veřejných zakázkách dále stanoví, které minimální informace musí zadavatel v zadávacích podmínkách uvést. Zadavatel je především povinen v zadávacích podmínkách označit hodnotící kritéria, jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce. Těmito kritérii mohou být pouze kvantifikovatelná kritéria, tzn. kritéria vyjádřitelná číselnou hodnotou.

Zadavatel nesmí uveřejnit totožnost jednotlivých účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze. Naopak po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči sdělit informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Nesmí však zveřejnit takové údaje, ze kterých by bylo možno dovodit identitu uchazečů s nejlepšími aukčními hodnotami. I v případě elektronické aukce má zadavatel či jím ustavená hodnotící komise povinnost přihlédnout k mimořádně nízké nabídkové ceně a žádat její zdůvodnění.

Elektronická aukce může skončit několika možnými způsoby. Zadavatel je však povinen uvést relevantní údaje o způsobu skončení elektronické aukce, a to již v posílané výzvě, před zahájením samotné aukce. Možnými způsoby skončení elektronické aukce jsou tedy:

  • skončení v předem stanovený den a hodinu,
  • skončení, pokud zadavatel neobdrží žádné nové aukční hodnoty,
  • skončení po vyčerpání (předem známého) počtu aukčních kol.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Článek reflektuje poslední změny zákona o veřejných zakázkách učiněné prostřednictvím novely č. 167/2012 Sb., účinné od 1. července 2012 a zákonného opatření senátu č. 341/2013 Sb. Ustanovení zákonného opatření senátu jsou účinná od 1. ledna 2014, s výjimkou některých ustanovení nabývajících účinnosti 1. ledna 2015.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek