Pomoc při pandemii v Africe? 100 miliard dolarů a zastavení splátek dluhů

Afrika je zatím alespoň podle oficiálních čísel regionem, který je šířením koronaviru zasažen nejméně. Kulminace pandemie se tam ale teprve očekává. A s ní i drtivý dopad na ekonomiku.

Zatímco v předchozích měsících zasáhl koronavirus prakticky celý svět, Afrika má vrchol pandemie zřejmě ještě před sebou. Světová zdravotnická organizace predikuje, že v Africe by se mělo nakazit na čtvrt miliardy lidí. Hospodářská komise OSN pro Afriku (UNECA) odhaduje, že v Africe letos onemocní dokonce 1,2 miliardy lidí. Odhad obětí je až 300 tisíc. Ke konci května přitom oficiální data evidovala zhruba 70 tisíc nakažených. Navíc se Afrika potýká s dalšími vážnými nemocemi, jako jsou malárie, tuberkulóza nebo AIDS.

Stav afrického zdravotního systému (s výjimkou Jižní Afriky) je obecně velmi špatný oproti evropským standardům, proto jsou oficiální čísla pouze orientační a odhady nemocných jsou mnohonásobně větší. Navíc rychle rostou. Nejhorší situace je v Jihoafrické republice, Egyptě a Alžírsku.

Aktuální situace bude mít bohužel dlouhodobé negativní dopady i na africkou ekonomiku. Pro letošek se předpokládá nedostatek zdrojů pro zvládnutí pandemie. Dojde k prohloubení dlouhodobých bezpečnostních hrozeb, nárůstu inflace a ztrátě fiskálních příjmů kvůli nízkým cenám ropy, a to zejména v Nigérii a Angole. Rovněž se čeká pokles cen afrických komodit a nárůst cen potravin. Ohrožen je také vývoz afrického textilu a příjmy z cestovního ruchu, které tvoří devět procent HDP kontinentu. Současná globální recese vede k redukci obchodů, zahraničních investic či odlivu remitencí.

V reakci na výzvu afrických ministrů financí podpoří UNECA státy finančním stimulem ve výši 100 miliard dolarů včetně zastavení plateb spojených se splácením dluhů. Předpokládají se ekonomické a sociální problémy: propad ekonomiky o 2,6 procenta, nárůst extrémní chudoby či společenské nepokoje. Renomované organizace, jako je například Institute of International Finance, predikují pokles růstu ekonomik na nejnižší úroveň srovnatelnou se začátkem 90. let.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Andrea Heverlová, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem