Chorvatsko: Vztahy země s EU

17. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Chorvatsko je od července 2013 členem EU. Na jeho území tedy platí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu jako v každé jiné zemi EU.

Chorvatsko není členem schengenského protoru, proto na hranicích s členskými státy EU stále probíhají pasové kontroly (pro české občany se jedná zejména o kontroly na hranicích Chorvatska se Slovinskem a Maďarskem). Vstup země do schengenského prostoru je dlouhodobou záležitostí, i když o to chorvatská vláda usiluje, termín zatím nebyl stanoven.

Chorvatsko není členem ani eurozóny, národní měnou je chorvatská kuna (HRK). V platebním styku lze občas využívat i euro (EUR). Jedna HRK je cca 3,5 CZK a jedno euro je 7,4 HRK.

Alokované prostředky z fondů EU v období 2014 až 2020 dosahují výše 10,7 mld. EUR.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení Evropské komise v Chorvatsku se nalézá v centru města na ulici Augusta Cesarca 4, 10 000 Zagreb (chorvatsky: Predstavništvo Europske Komisije u Hrvatskoj)

Vedoucí zastoupení: pan Branko Baričević

Tel.: 00385 1 4681 301
E-mail: comm-rep-zag@ec.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Země je členem EU od července 2013, viz také bod 3 této kapitoly.

Chorvatsko, jako doposud poslední přijatá země do EU, se v rámci EU aktivně snaží prosazovat politiku rozšíření EU směrem na východ. Zejména ve vztahu k Bosně a Hercegovině, ale i Srbsku. Chorvatsko v tomto případě zdůrazňuje, že se nejedná o bilaterální, ale unijní záležitost. Odráží se zde však pragmatický přístup, který sleduje i ekonomické zájmy, protože Bosna a Hercegovina, ale i Srbsko, jsou významnými obchodními partnery Chorvatska a dříve společně patřily do Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA).

Obchodní vztahy

Obchodní výměna se zeměmi EU jasně dominovala zahraničnímu obchodu HR i v roce 2018. Obrat zahraničního obchodu se v roce 2018 meziročně zvýšil o 6,3 %. Podíl zahraničně-obchodní výměny s EU na celkovém zahraničním obchodu HR zůstal stejný jako v roce 2017, tj. na 74 % celkového zahraničního obchodu. Z toho vývoz z HR dosáhl výše 10 mld. EUR a dovoz 18,5 mld. EUR. ČR se ze zemí EU umístila na 8. místě s výší obratu 828 mil. EUR. 

Z hlediska teritoriální struktury vývozu v roce 2018 byla na prvním místě Itálie (2,1 mld. EUR), následovaly Německo (1,9 mld. EUR) a Slovinsko (1,6 mld. EUR). Dovozu dominovalo Německo (3,6 mld. EUR), Itálie (3,1 mld. EUR) a Slovinsko (2,6 mld. EUR).

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ve schváleném rozpočtu EU je pro Chorvatsko vyčleněno na období 2014 až 2020 celkem 10,7 mld. euro ze strukturálních a kohezních fondů.  Z této částky je 8,4 mld. EUR určeno na kohezní politiku, 2,0 mld. EUR na zemědělství a politiku venkova a 253 mil. EUR na rybářství.

Hlavní využití strukturálních a kohezních fondů se předpokládá v rámci infrastrukturních projektů (hlavně výstavba a rekonstrukce železnic a železničních koridorů, silnic a silničních tunelů a mostů), modernizace přístavů a letišť, dále pro ochranu životního prostředí, těžbu zemního plynu a ropy na souši i z mořského dna.

Pro Chorvatsko je důležitým projektem výstavba terminálu LNG Croatia (www.lng.hr) na ostrově Krk. Dalším významným oborem pro využívání fondů EU je budování dopravních cest, energetika se zaměřením na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů a vodohospodářství, zejména výstavba úpraven a čističek odpadních vod.  

Informace o EU fondech lze získat na webových stránkách ministerstva regionálního rozvoje a EU fondů (Ministry of Regional Development and EU Funds - www.mrrfeu.hr a na www.strukturnifondovi.hr.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: