Itálie: Zahraniční obchod a investice
24. 5. 2019
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
|
Vývoz
|
Dovoz
|
Saldo
|
|
2014
|
397,996
|
355,115
|
42,882
|
|
2015 |
413,881 |
368,715 |
45,166 |
|
2016 |
417,077 |
365,579 |
51,498 |
|
2017 |
433,931 |
376,752 |
41,111 |
|
2018 |
462,899 |
423,998 |
38,901 |
Údaje v mil. EUR
Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
|
Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2018 |
|||
|
|
země
|
mil. eur
|
podíl na celkovém vývozu v %
|
|
1
|
Německo
|
58,096
|
12,6
|
|
2
|
Francie
|
48,421
|
10,5
|
|
3
|
Španělsko
|
24,001
|
5,2
|
|
4
|
Velká Británie |
23,451
|
5,1
|
|
5
|
Švýcarsko
|
22,358
|
4,8
|
|
6
|
Polsko
|
13,404
|
2,9
|
|
7
|
Belgie |
13,180
|
2,8
|
|
8
|
Nizozemsko
|
11,628
|
2,5
|
|
9
|
Rakousko
|
10,167
|
2,2
|
|
10
|
Rumunsko
|
7,796
|
1,6
|
|
11
|
Česká republika
|
6,374
|
1,4
|
|
12
|
Maďarsko
|
4,902
|
1,1
|
|
13
|
Švédsko
|
4,888
|
1,1
|
|
14
|
Slovinsko
|
4,685
|
1,0
|
|
15
|
Řecko |
4,396 |
0,9
|
Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT
Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2018
|
|
země
|
mil. eur
|
podíl na celkovém dovozu v %
|
|
1
|
Německo
|
70,315
|
16,6
|
|
2
|
Francie
|
36,535
|
8,6
|
|
3
|
Nizozemsko
|
22,912
|
5,4
|
|
4
|
Španělsko
|
20,627
|
4,9
|
|
5
|
Belgie
|
19,223
|
4,5
|
|
6
|
Velká Británie
|
11,141
|
2,6
|
|
7
|
Švýcarsko
|
10,954
|
2,6
|
|
8
|
Rakousko
|
9,769
|
2,3
|
|
9
|
Polsko
|
9,745
|
2,3
|
|
10 |
Rumunsko
|
7,201
|
1,7
|
|
11
|
Česká republika |
6,762 |
1,6
|
|
12
|
Maďarsko
|
5,148
|
1,2
|
|
13
|
Švédsko |
4,211 |
1,0 |
|
14
|
Slovensko
|
4,118
|
1,0
|
|
15
|
Irsko
|
3,882
|
0,9
|
Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT
2.3. Komoditní struktura
Dovozní komodity – pořadí za rok 2018 *
|
|
Výrobek**
|
mil. eur
|
podíl na celkovém dovozu v %
|
|
1
|
Automobily
|
33,263
|
7,8
|
|
2
|
Ropa |
27,556
|
6,5
|
|
3
|
Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě
|
26,772
|
6,3
|
|
4
|
Léky a farmaceutické přípravky
|
22,023
|
5,2 |
|
5
|
Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo
|
16,988
|
4,0
|
|
6
|
Hutnické výrobky
|
16,234
|
3,8
|
|
7
|
Zemní plyn
|
15,333
|
3,6
|
|
8
|
Oděvy kromě kožešin
|
12,167
|
2,9
|
|
9
|
Stroje všeobecného užití
|
11,899
|
2,8
|
|
10 |
Výrobky z rafinace ropy |
9,880 |
2,3 |
|
11
|
Další stroje všeobecného užití
|
9,779 |
2,3
|
|
|
|
254
|
0,1
|
|
|
|
2,169
|
0,5
|
|
|
|
1,283
|
0,3
|
|
|
|
484
|
0,1
|
|
|
|
3,058
|
0,7
|
|
|
|
2,530
|
0,6
|
|
12
|
Náhradní díly a příslušenství na automobily
|
8,633
|
2,0
|
|
13
|
Telekomunikační přístroje
|
8,076
|
1,9
|
|
14 |
Výrobky z umělé hmoty
|
6,862
|
1,6
|
|
15
|
Motory, generátory, transformátory |
6,829
|
1,6
|
* Údaje za rok 2018 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT
Vývozní komodity – pořadí za rok 2018*
|
|
Výrobek**
|
mil. eur
|
podíl na celkovém vývozu v %
|
|
1
|
Ostatní stroje všeobecného užití
|
24,468
|
5,5
|
|
|
|
1,383
|
0,3 |
|
|
|
6,505
|
1,4
|
|
|
|
497
|
0,1
|
|
|
|
284
|
0,1
|
|
|
|
6,372
|
1,4
|
|
|
|
10,427
|
2,3
|
|
2
|
Stroje všeobecného užití
|
23,597
|
5,1
|
|
3 |
Léky a farmaceutické přípravky |
23,103 |
5,0 |
|
4
|
Automobily |
22,437
|
4,8
|
|
5
|
Ostatní stroje zvláštního užití
|
21,701 |
4,7
|
|
|
|
1,021
|
0,2
|
|
|
|
4,010
|
0,9
|
|
|
|
3,697 |
0,8
|
|
|
|
2,698
|
0,6
|
|
|
|
1,512
|
0,3
|
|
|
|
2,096
|
0,5
|
|
|
|
6,667
|
1,4
|
|
6
|
Oděvy kromě kožešin
|
17,523
|
3,8
|
|
7
|
Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast
|
15,060
|
3,3
|
|
8
|
Výrobky z rafinace ropy
|
14,904
|
3,2
|
|
9
|
Náhradní díly a příslušenství na automobily
|
13,992
|
3,0
|
|
10
|
Výrobky z plastu
|
12,376
|
2,7
|
|
11
|
Kůže, zavazadla, kabelky, sedlářské výrobky, kožešiny
|
11,390
|
2,5
|
|
12
|
Ostatní kovové výrobky
|
10,935
|
2,4
|
|
|
|
244
|
0,1
|
|
|
|
740
|
0,2
|
|
|
|
1,188
|
0,3
|
|
|
|
1,858
|
0,4
|
|
|
|
6,906
|
1,5
|
|
13 |
Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo |
10,125 |
2,2 |
|
14
|
Obuv |
9,853
|
2,1
|
|
15 |
Nábytek
|
9,829
|
2,1
|
* Údaje za rok 2018 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT
Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře
Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů. Italská vláda vyčlenila na období let 2018-2020 celkem 230 mil. EUR na podporu výrobků Made in Italy. S cílem 4% ročního růstu exportu a dosažení obratu v hodnotě 500 mld. EUR v roce 2020 se italský export zaměří na oblasti s dosavadním nízkým podílem na trhu.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:
- 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
- zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
- zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě firmy.
2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Investice
Nejnovější zpráva o důvěře v realizaci zahraničních přímých investic 2018 (Foreign Direct Investment Confidence Index 2018) , kterou vypracovala společnost A.T. Kearney, se Itálie umístila na 10. místě (ve srovnání s 13. místem v r. 2017 a 16. místem v r. 2016). Itálie tak překonala Indii, Singapur a Španělsko poté, co v r. 2017 předběhla Nizozemsko, Brazílii a Švédsko. Index každoročně měří dopad hospodářských a regulačních politik a změn investičních záměrů generálních ředitelů a dalších osob s rozhodovací pravomocí v přibližně tisíci globálních společnostech.
I přes ne příliš jednoduchou situaci italského hospodářství jsou investoři pravděpodobně optimističtí v souvislosti se zaváděním nových opatření, jako jsou zaručené příjmy, flat tax a další plánované snižování daní, která by mohla podpořit spotřebu a zvýšit úroveň zaměstnanosti. Itálie je rovněž atraktivní pro investory vzhledem k jejímu inovativnímu stylu, kulturnímu bohatství, síle luxusních italských značek, jako je módní společnost Versace a výrobce vozidel Lamborghini. Kromě toho mohou být investoři přitahováni do Itálie kvůli silnému výrobnímu sektoru, který tvoří téměř čtvrtinu Hdp země a pyšní se pátým nejvyšším přebytkem výrobního obchodu na světě. Podle průzkumu společnosti A.T. ukazuje, že investoři v průmyslovém sektoru patří k těm, kteří mají v nejbližších letech nejvyšší důvěru v investování v Itálii. V jednom z největších M&A obchodů figuruje například japonský výrobce automobilových produktů Calsonic Kansei, který zakoupil divizi italsko-americké automobilky FCA Magnetti Marelli, která vyrábí automobilové komponenty za 5,8 mld. EUR A čínská společnost na spotřební elektroniku Quingdao Haier uskutečnila akvizici výrobce domácích spotřebičů Candy SpA za 730 mil. dolarů.
Stav přímých zahraničních investic v Itálii (mil. EUR)
|
Země |
2015 |
2016 |
2017 |
|
Lucembursko |
67 385 |
67 542 |
73 908 |
|
Nizozemsko |
62 766 |
64 464 |
66 825 |
|
Francie |
55 722 |
59 807 |
58 864 |
|
Velká Británie |
36 468 |
43 022 |
44 758 |
|
Německo |
22 079 |
28 005 |
31 089 |
|
Čína |
|
22 000 |
29 300 |
|
Belgie |
12 166 |
10 294 |
10 678 |
|
Španělsko |
7 353 |
7 658 |
8 454 |
|
USA |
6 947 |
7 956 |
7 925 |
|
Rakousko |
4 711 |
4 900 |
4 609 |
|
Švýcarsko |
3 812 |
2 663 |
21 365 |
|
Irsko |
269 |
290 |
1 424 |
Stav přímých italských investic v zahraničí (mil. EUR)
|
Země |
2015 |
2016 |
2017 |
|
Nizozemsko |
61 153 |
56 471 |
52 989 |
|
Německo |
35 419 |
35 613 |
36 017 |
|
Španělsko |
35 113 |
32 835 |
30 221 |
|
USA |
29 391 |
33 336 |
33 706 |
|
Rakousko |
26 343 |
18 766 |
19 089 |
|
Francie |
21 723 |
22 736 |
24 993 |
|
Lucembursko |
20 754 |
25 762 |
39 251 |
|
Velká Británie |
22 723 |
18 964 |
20 741 |
|
Irsko |
12 217 |
8 993 |
8 299 |
|
Rusko |
8 374 |
10 940 |
11 052 |
|
Čína |
7 922 |
8 077 |
8 945 |
Zdroj: Italská centrální banka
Italské a zahraniční akvizice
Italský trh fúzí a akvizic i přes pokles v r. 2017 potvrzuje růstový trend. Dle předběžných informací byl rok 2018 uzavřen s rekordním počtem operací. Údaje jsou známy zatím za období prvních devíti měsíců r. 2018, v němž bylo zaregistrováno 626 transakcí (+ 10% ve srovnání s 567 v roce 2017) v celkové hodnotě 38 mld. EUR (+ 40% ve srovnání s 27 mld. v r. 2017). Je zajímavé upozornit na stále významnější příspěvek malých a středních podniků na národním trhu fúzí a akvizic, což je výsledek významné generační změny v italské podnikatelské struktuře a pochopení dynamiky globálního trhu.
Pozitivní zprávy plynou právě z procesu domácí konsolidace s počtem 310 transakcí uzavřených mezi italskými společnostmi v hodnotě 11 mld. EUR (v r. 2017 se uskutečnilo na 266 operací za 6,7 mld. EUR).
Akvizice zahraničních společností ze strany italských společností byly co do počtu oproti r. 2017 stabilní (112), zatímco významně vzrostla jejich celková hodnota (+41%). K tomuto výsledku významně přispěly společnosti Ferrero a Prysmian, které uskutečnily akvizici podílů firmy Nestlè za 2,3 mld. EUR resp. General Cable za 1,3 mld. EUR. Společnost ENEL pokračovala v expanzi v Jižní Americe s celkovou investicí ve výši 1,6 mld. EUR do společnosti Eletropaolo Metropolitana Eletricidade de Sao Paolo.
V Itálii se uskutečnily četné investice zahraničních operátorů, kteří v prvních devíti měsících r. 2018 dokončili přibližně 204 transakcí za 12,5 mld. EUR. Mezi nejdůležitější operace patří akvizice Snaitech britskou Palytech za více než 400 mil. EUR, prodej SAES Pure Gas, Inc. (Saes Getters Group) americké společnosti Entegris, Inc. za 304 mil. EUR. Americká značka Michael Kors převzala italský módní dům Versace za 1,83 mld. EUR. Japonský výrobce automobilových produktů Calsonic Kansei zakoupil divizi italsko-americké automobilky FCA Magnetti Marelli, který vyrábí automobilové komponenty za 5,8 mld. EUR. Čínská společnost na spotřební elektroniku Quingdao Haier uskutečnila akvizici výrobce domácích spotřebičů Candy SpA za 730 mil. dolarů.
|
Vývoj italských investic v zahraničí (v mil. EUR)
Vývoj zahraničních investic v Itálii (v mil. EUR)
|
Zdroj: Italská centrální banka
2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Pro zvýšení toku investic a nového kapitálu ze zahraničí byla přijata opatření ke zlepšení prostředí pro zahraniční společnosti a investory: Soudní systém
V oblasti dlužních případů byly ustaveny zvláštní soudy pro obchodní spory a zavedeny nové nástroje na podporu mimosoudního vyrovnání mezi dlužníky a věřiteli (zejména s ohledem na reformu konkurzního práva podniků) a digitalizace soudních řízení v souladu s ustanoveními Národní digitální agendy (viz také Ministerstvo spravedlnosti). Během posledních let došlo k 13% snížení průměrné doby trvání civilních soudních řízení, která nyní činí přibližně 516 dnů.
Daňový systém
Cílem je zlepšit komunikaci s plátci daní a podpořit dobrovolné dodržování daňových povinností, dále snížit daňové zatížení, stimulovat investice a inovace. Finanční úřady disponují nástroji, jako jsou dohody pro společnosti s mezinárodními aktivitami a podporu investic, zejména inovačních. Mezi hlavní opatření na podporu investic patří režim Patent box (daňové pobídky spojené s duševním vlastnictvím a průmyslovými patenty), navýšená amortizace podle národního plánu „Průmysl 4.0“ a opatření zaměřená na přilákání lidského kapitálu, s daňovými úlevami 50% po dobu pěti let u manažerů a živnostníků a 90% po dobu 4 let u profesorů a výzkumných pracovníků a zařízení pro „high-net worthy individuals“ (jednotlivci s vysokou hodnotou aktiv), kteří převedou své bydliště do Itálie (viz Finanční úřad Itálie - Invest in Italy).
Bankovní systém a alternativní zdroje financování
V r. 2014 byl učiněn pokus o zvýšení konkurenceschopnosti italského bankovního systému, a to i díky opatřením zaměřeným na zmírnění dopadů krize v některých institucích a na ochranu úspor investorů. Mezi strukturálními opatřeními byla reforma lidových a družstevních úvěrových bank a zavedení opatření na podporu vytvoření sekundárního trhu s nesplácenými úvěry s cílem obnovit přiměřený úvěrový tok pro podniky.
Byla vytvořena pracovní skupina pro finance a růst, jejímž cílem je rozšířit a zjednodušit přístup podniků k úvěrům, usnadnit kapitalizaci a kótování a vytvořit lepší prostředí pro investice. Z nových nástrojů na diverzifikaci zdrojů financování podnikatelské struktury byly přijaty následující nástroje: a) Individuální plány spoření (PIR), které představují formu krátkodobých investic po dobu nejméně 5 let; b) Minibond, dluhopisy nebo střednědobé / dlouhodobé cenné papíry emitované nekótovanými italskými společnostmi, které se tak mohou otevřít kapitálovému trhu a snižují závislost na bankovních úvěrech.
Podnikatelský plán 4.0 (Piano Impresa 4.0)
Cílem je postupně rozšiřovat digitalizaci výroby zboží a nabídku služeb prostřednictvím využití nových technologií. Mezi fiskální opatření patří Patent box a navýšená amortizace (viz výše) Dále byl ustaven veřejný záruční fond pro přístup k úvěrům, určený pro malé a střední podniky a OSVČ pro libovolné finanční transakce v podnikatelské činnosti, daňový úvěr pro výzkum a vývoj daňové úlevy pro investice do strojů, zařízení, hardware, software a digitálních technologií a podpory inovativních italských začínajících podniků (Smart & Start).
Vstupní víza
Zlepšení podnikatelského prostředí v zemi má rovněž usnadnit vstup zahraničních podnikatelů a investorů do Itálie prostřednictvím vízové politiky (viz Vstup a pobyt v Itálii a Zjednodušení přílivu zahraničních investic).
- Obchodní vízum umožňuje držiteli zůstat v schengenském prostoru po dobu až tří měsíců k vedení jednání a rozvoji hospodářsko-obchodních vztahů. Lhůta zpracování žádostí o udělení víza pro podnikání bylo Ministerstvem zahraničních věcí Itálie stanoveno do 48 hodin.
- Vízum START UP (Italia Startup Visa) zavádí nový postup pro vydávání víz pro samostatnou výdělečnou činnost zjednodušený ve prospěch občanů ze zemí mimo EU, kteří mají v úmyslu zahájit v Itálii startupový projekt, který musí nejdříve projít schválením technickým výborem pro Startup Visa složený ze zástupců hlavních národních inovačních organizací. Postup pro udělení víza je automatizovaný, bezplatný a dvojjazyčný.
- Vízum pro investory (Investor Visa for Italy) zavedeno meziresortním nařízením ze dne 21.7. 2017 a je jednou z nejnovějších inovací v této oblasti. Tento nový typ víza, který trvá dva roky a lze jej prodloužit o tři roky, má za cíl usnadnit vstup a pobyt zájemců o investování v Itálii. Postup udělování víz je centralizovaný, digitalizovaný a urychlený. Přezkoumání žádostí provádí Výbor pro víza pro investory, který má za úkol ověřit vhodnost věcných a formálních požadavků o povaze a účinnosti podnikatelské činnosti, která má být zahájena.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
