Itálie: Zahraniční obchod a investice

10. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

Dovoz

Saldo

2013

390,233

361,002

29,230

2014

397,996

355,115

42,882

2015

413,881

368,715

45,166

2016

417,077

365,579

51,498

2017

433,931

376,752

41,111

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2017

 

země

mil. eur

podíl na celkovém vývozu v %

1

Německo

55,877

12,5

2

Francie

46,164

10,3

3

Španělsko

23,194

5,2

4

Velká Británie

23,130

5,2

5

Švýcarsko

20,611

4,6

6

Belgie

13,553

3,0

7

Polsko

12,592

2,8

8

Nizozemsko

10,455

2,3

9

Rakousko

9,453

2,1

10

Rumunsko

7,246

1,6

11

Česká republika

5,928

1,3

12

Maďarsko

4,701

1,0

13

Švédsko

4,559

1,0

14

Slovinsko

4,173

0,9

15

Řecko

4,045

0,9

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2017

 

země

mil. eur

podíl na celkovém dovozu v %

1

Německo

65,347

16,3

2

Francie

35,210

8,8

3

Nizozemsko

22,504

5,6

4

Španělsko

21,175

5,3

5

Belgie

17,968

4,5

6

Velká Británie

11,404

2,8

7

Švýcarsko

11,178

2,8

8

Polsko

9,852

2,5

9

Rakousko

9,225

2,3

10

Česká republika

6,599

1,6

11

Rumunsko

6,555

1,6

12

Maďarsko

5,260

1,3

13

Slovensko

4,527

1,1

14

Švédsko

3,769

0,9

15

Irsko

3,727

0,9

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozní komodity – pořadí za rok 2017*

 

Výrobek**

mil. eur

podíl na celkovém dovozu v %

1

Automobily

33,266

8,3

2

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě

24,960

6,2

3

Ropa

23,113

5,8

4

Léky a farmaceutické přípravky

20,031

5,0

5

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

16,338

4,1

6

Hutnictví

14,586

3,6

7

Zemní plyn

12,752

3,2

8

Oděvy kromě kožešin

11,676

2,9

9

Stroje všeobecného užití

11,612

2,9

10

Další stroje všeobecného užití

9,091

2,3

 

Pece, spalovny a topné systémy

229

0,1

 

Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

1,914

0,5

 

Kancelářské stroje a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení

1,278

0,3

 

Motorové přenosné přístroje

472

0,1

 

Chladící a klimatizační zařízení

2,808

0,7

 

Ostatní stroje všeobecného užití

2,390

0,6

11

Náhradní díly a příslušenství na automobily

8,675

2,2

12

Výrobky z rafinace ropy

8,100

2,0

13

Telekomunikační přístroje

7,952

2,0

14

Výrobky z umělé hmoty

6,761

1,7

15

Zpracované maso a masné výrobky

5,968

1,6

* Údaje za rok 2017 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Vývozní komodity – pořadí za rok 2017*

 

Výrobek**

mil. eur

podíl na celkovém vývozu v %

1

Ostatní stroje všeobecného užití

24,940

5,6

 

Pece, spalovny a topné systémy

1,418

0,3

 

Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

6,137

1,4

 

Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení

540

0,1

 

Ruční motorové přístroje

276

0,1

 

Chladící a klimatizační zařízení

6,459

1,4

 

Další stroje všeobecného užití

10,110

2,3

2

Stroje všeobecného užití

23,791

5,3

3

Automobily

23,688

5,3

4

Léky a farmaceutické přípravky

22,316

5,0

5

Ostatní stroje zvláštního užití

20,707

4,6

 

Hutnické stroje

887

0,2

 

Těžební a stavební stroje

3,725

0,8

 

Potravinářské stroje a stroje na výrobu nápojů a tabáku

3,550

0,8

 

Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a usní (včetně dílů a příslušenství)

2,686

0,6

 

Stroje na výrobu papíru a lepenky (včetně dílů a příslušenství)

1,255

0,3

 

Stroje pro zpracování pryže a plastů (včetně dílů a příslušenství))

2,105

0,5

 

Stroje zvláštního užití (včetně příslušenství a dílů)

6,500

1,5

6

Oděvy kromě kožešin

16,888

3,8

7

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast

14,882

3,3

8

Výrobky z rafinace ropy

13,364

3,0

9

Náhradní díly a příslušenství na automobily

13,047

2,9

10

Výrobky z plastu

11,992

2,7

11

Kůže, zavazadla, kabelky, sedlářské výrobky, kožešiny

10,921

2,4

12

Ostatní kovové výrobky

10,323

2,3

 

Ocelové sudy a podobné nádoby

252

0,1

 

Lehké kovové obaly

707 

0,2

 

Drátěné výrobky, řetězy a pružiny

1,116 

0,2

 

Šrouby

1,771

0,4

 

Ostatní kovové výrobky

6,477

1,4

13

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

9,715

2,2

14

Nábytek

9,577

2,1

15

Obuv

9,503

2,1

* Údaje za rok 2017 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře

Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí skvělé druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů.

Italská vláda vyčlenila na období let 2018–2020 celkem 230 mil. EUR na podporu výrobků Made in Italy. S cílem 4% ročního růstu exportu a dosažení obratu v hodnotě 500 mld. EUR v roce 2020 se italský export zaměří na oblasti s dosavadním nízkým podílem na trhu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

  • zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
  • 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
  • zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

Tok přímých zahraničních investic do Itálie (tis. EUR)

Země

2015

2016

Lucembursko

67 385

67 542

Nizozemsko

62 766

64 464

Francie

55 722

59 807

Velká Británie

36 468

43 022

Německo

22 079

28 005

Belgie

12 166

10 294

Španělsko

7 353

7 658

USA

6 947

8 286

Rakousko

4 711

4 900

Dánsko

3 812

2 663

Portugalsko

1 329

1 385

Švédsko

1 246

1 130

 

Tok italských investic do zahraničí (tis. EUR)

Země

2015

2016

Nizozemsko

61 153

56 471

Německo

35 419

35 613

USA

29 381

33 580

Rakousko

26 343

18 766

Francie

21 723

22 736

Lucembursko

20 754

25 762

Belgie

12 274

14 588

Irsko

12 217

12 734

Polsko

10 435

9 298

Rusko

8 374

10 940

Čína

7 922

8 077

Egypt

7 183

7 063

Zdroj: Italská centrální banka

 

V posledních letech převážily především akvizice existujících italských společností, jako Bulgari, Parmalat, Nuova Tirrena-Grouparma a FL Selenia-Petronas či nově začátkem roku 2015 světoznámý výrobce penumatik Pirelli – viz níže. O Itálii mají zájem investoři z nastupujících významných ekonomik (BRICS). Novými zahraničními investory, kteří v Itálii hledají know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a především zavedené světoznámé značky, se tak stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) nebo z Číny (např. akvizice italské firmy Sergio Tacchini nebo kapitálový vstup čínské centrální banky do společnosti ENI a ENEL v roce 2014).

Od realizace nových projektů ve formě investic do výstavby továren v Itálii zahraniční investory odrazují byrokratické překážky, vysoké daně a vysoké ceny energií. Například britská společnost British Gas, která chtěla investovat v Brindisi do regasifikačního terminálu, v roce 2012 oznámila, že po 11 letech čekání na nezbytná povolení od italských úřadů upustila od svého investičního záměru. Dále investory odrazuje dlouhodobě stagnující italské hospodářství. Pomalý růst hrubého domácího produktu se negativně promítá do růstu koupěschopné poptávky v Itálii.

Především díky zmíněné akvizici podílu v italské gumárenské společnosti Pirelli čínským státním gigantem ChemChina se v roce 2015 stala Itálie hlavním cílem čínských investic v Evropě. Transakce mezi čínským státním gigantem a známým výrobcem pneumatik Pirelli ve výši 7,1 mld. EUR stojí dominantně za statistikou, která potvrdila rekordní výši čínských investic v Evropě a primát starého kontinentu v letech 2014 a 2015 coby destinace čínských investic před USA. Ve výčtu jednotlivých destinací se po Itálii, kam v roce 2015 směřovaly investice v celkové výši 7,8 mld. USD, umístila Francie (3,6 mld. USD), UK (3,3, mld. USD), Nizozemsko (2,5 mld. EUR) a Německo (1,3 mld. USD). V samotné Itálii a Francii došlo v roce 2015 k více než zdvojnásobení čínských investic, a to díky velkým transakcím. V Itálii stoupla výše investic v meziročním srovnání v roce 2015 o 119 % a ve Francii dokonce o 160 %, naopak v UK poklesly oproti předchozímu roku o 35 % po excelentním roce 2014 I přes pozitivní signály zaostává však Itálie ve výši investic výrazně za Německem, Španělskem a Francií. Hlavní překážkou zůstává i nadále nepřipravenost Itálie vytvořit pro zahraniční investory atraktivní prostředí i řada vnějších faktorů. Zdroj: zpráva Baker&McKenzie

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2016 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2016, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2016 dosáhly italské investice v zahraničí výše 19,5 mld. EUR, což je téměř čtyřnásobek výše investic z roku 2012.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003–2008 směřovalo  66,7 % z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2 %, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6 % celkového objemu italských investic a Evropa 45,2 %. Tomuto vývoji výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

 

Hlavní zahraniční akvizice v Itálii v období 2016-2017

Rok

Společnost

Investor

Země

Obor

2016

A4 Holding

Abertis

Španělsko

Provoz dálnic

2016

Comdata

The Carlyle Group

USA

Služby Call Centre

2016

Corneliani

Investcorp Bank

Bahreni

Balení oděvů

2016

Ferroli

Attestor Capital

Velká Británie

Topení a klimatizace

2016

Istituti Clinici Scientifici Maugeri

Trilantic Capital Management

USA

Zdravotní kliniky

2016

Italcementi

Heidelberg Cement

Německo

Stavební materiál

2016

Riello

United Technologies

USA

Kotelny

2016

Sirti

KKR

USA

Elektrické vedení

2016

Vincenzo Zucchi

Astrance Capital

Francie

Oděvy

2017

Albertini Cesare

Robert Bosch

Německo

Automoto díly

2017

Brevini Group

Dana

USA

Mechanika

2017

E.M.A.R.C.

Baoshan Iron&Steel

Čína

Automoto díly

2017

Emilceramica

Mohawk Industries

USA

Keramika

2017

Fintyre

BainCapital

USA

Velkoobchod –pneumatiky

2017

IP Celaning

Tennant

USA

Čistící přístroje

2017

Limoni

Douglas Holding

Německo

Velkoobchod -Kosmetika

2017

Nuovo Trasporto Viaggiatori

Peninsula Capital

Luxemburg

Vysokorychlostní železniční přeprava

2017

Sacchi Giuseppe

Sonepar

Francie

Elektrický materiál - distribuce

Zdroj: Reprint - ICE

 

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2016 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2016, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2016 dosáhly italské investice v zahraničí výše 19,5 mld. EUR, což je téměř čtyřnásobek výše investic z roku 2012.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003 – 2008 směřovalo  66,7% z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2%, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6% celkového objemu italských investic a Evropa 45,2%. Tomuto vývoji výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

 

Vývoj italských investic v zahraničí (v mil. EUR)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

 

37,044

 

5,241

 

15,288

 

15,259

 

14,397

 

19,462

 

 

 

 

Vývoj zahraničních investic v Itálii (v mld. EUR)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

 

 

24,691

 

-52

 

14,638

 

12,928

 

11,706

 

25,032

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Italská vláda usiluje o zvýšení přílivu zahraničních investic a v létě 2013 schválila program podpory zahraničních investic ”Destinazione Italia”. Investoři se v Itálii musí potýkat s mnoha byrokratickými překážkami a průtahy. Stoprocentní kontrola společností zahraničním kapitálem je v Itálii povolena. V souladu se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU platí některá omezení pro fúze a akvizice. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu “výsostného zájmu národního hospodářství” nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Dosud měla italská vláda možnost vetovat kapitálový vstup do některých společností na základě principu tzv. zlaté akcie. Od r.2014 v Itálii funguje mechanismus mezirezortního posuzování investic pocházejících z mimounijních zemí a směřující do strategických odvětví.

Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve “veřejném zájmu” s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být “pouze symbolické”, ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém podpory investic

Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která se věnuje dále potenciálním i stávajícím investorům v Itálii. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care.

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje  investorům nevratné příspěvky (až do 40 %), zvýhodněné půjčky (až do 30 %) a  kupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49 %) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země  určených vládou. Na podporu investic jsou využívány mimo jiné fondy polostátní investiční společnosti Cassa Depositi e Prestiti. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: