Itálie: Zahraniční obchod a investice

• 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
• 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 2.3. Komoditní struktura
• 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
• 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

	Vývoz	Dovoz	Saldo
2013	390,233	361,002	29,230
2014	397,996	355,115	42,882
2015	413,881	368,715	45,166
2016	417,077	365,579	51,498
2017	433,931	376,752	41,111

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2017

	země	mil. eur	podíl na celkovém vývozu v %
1	Německo	55,877	12,5
2	Francie	46,164	10,3
3	Španělsko	23,194	5,2
4	Velká Británie	23,130	5,2
5	Švýcarsko	20,611	4,6
6	Belgie	13,553	3,0
7	Polsko	12,592	2,8
8	Nizozemsko	10,455	2,3
9	Rakousko	9,453	2,1
10	Rumunsko	7,246	1,6
11	Česká republika	5,928	1,3
12	Maďarsko	4,701	1,0
13	Švédsko	4,559	1,0
14	Slovinsko	4,173	0,9
15	Řecko	4,045	0,9

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2017

	země	mil. eur	podíl na celkovém dovozu v %
1	Německo	65,347	16,3
2	Francie	35,210	8,8
3	Nizozemsko	22,504	5,6
4	Španělsko	21,175	5,3
5	Belgie	17,968	4,5
6	Velká Británie	11,404	2,8
7	Švýcarsko	11,178	2,8
8	Polsko	9,852	2,5
9	Rakousko	9,225	2,3
10	Česká republika	6,599	1,6
11	Rumunsko	6,555	1,6
12	Maďarsko	5,260	1,3
13	Slovensko	4,527	1,1
14	Švédsko	3,769	0,9
15	Irsko	3,727	0,9

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozní komodity – pořadí za rok 2017*

	Výrobek**	mil. eur	podíl na celkovém dovozu v %
1	Automobily	33,266	8,3
2	Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě	24,960	6,2
3	Ropa	23,113	5,8
4	Léky a farmaceutické přípravky	20,031	5,0
5	Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo	16,338	4,1
6	Hutnictví	14,586	3,6
7	Zemní plyn	12,752	3,2
8	Oděvy kromě kožešin	11,676	2,9
9	Stroje všeobecného užití	11,612	2,9
10	Další stroje všeobecného užití	9,091	2,3
	Pece, spalovny a topné systémy	229	0,1
	Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení	1,914	0,5
	Kancelářské stroje a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení	1,278	0,3
	Motorové přenosné přístroje	472	0,1
	Chladící a klimatizační zařízení	2,808	0,7
	Ostatní stroje všeobecného užití	2,390	0,6
11	Náhradní díly a příslušenství na automobily	8,675	2,2
12	Výrobky z rafinace ropy	8,100	2,0
13	Telekomunikační přístroje	7,952	2,0
14	Výrobky z umělé hmoty	6,761	1,7
15	Zpracované maso a masné výrobky	5,968	1,6

* Údaje za rok 2017 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Vývozní komodity – pořadí za rok 2017*
	Výrobek**	mil. eur	podíl na celkovém vývozu v %
1	Ostatní stroje všeobecného užití	24,940	5,6
	Pece, spalovny a topné systémy	1,418	0,3
	Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení	6,137	1,4
	Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení	540	0,1
	Ruční motorové přístroje	276	0,1
	Chladící a klimatizační zařízení	6,459	1,4
	Další stroje všeobecného užití	10,110	2,3
2	Stroje všeobecného užití	23,791	5,3
3	Automobily	23,688	5,3
4	Léky a farmaceutické přípravky	22,316	5,0
5	Ostatní stroje zvláštního užití	20,707	4,6
	Hutnické stroje	887	0,2
	Těžební a stavební stroje	3,725	0,8
	Potravinářské stroje a stroje na výrobu nápojů a tabáku	3,550	0,8
	Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a usní (včetně dílů a příslušenství)	2,686	0,6
	Stroje na výrobu papíru a lepenky (včetně dílů a příslušenství)	1,255	0,3
	Stroje pro zpracování pryže a plastů (včetně dílů a příslušenství))	2,105	0,5
	Stroje zvláštního užití (včetně příslušenství a dílů)	6,500	1,5
6	Oděvy kromě kožešin	16,888	3,8
7	Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast	14,882	3,3
8	Výrobky z rafinace ropy	13,364	3,0
9	Náhradní díly a příslušenství na automobily	13,047	2,9
10	Výrobky z plastu	11,992	2,7
11	Kůže, zavazadla, kabelky, sedlářské výrobky, kožešiny	10,921	2,4
12	Ostatní kovové výrobky	10,323	2,3
	Ocelové sudy a podobné nádoby	252	0,1
	Lehké kovové obaly	707	0,2
	Drátěné výrobky, řetězy a pružiny	1,116	0,2
	Šrouby	1,771	0,4
	Ostatní kovové výrobky	6,477	1,4
13	Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo	9,715	2,2
14	Nábytek	9,577	2,1
15	Obuv	9,503	2,1

* Údaje za rok 2017 jsou předběžné
** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007
Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře

Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí skvělé druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů.

Italská vláda vyčlenila na období let 2018–2020 celkem 230 mil. EUR na podporu výrobků Made in Italy. S cílem 4% ročního růstu exportu a dosažení obratu v hodnotě 500 mld. EUR v roce 2020 se italský export zaměří na oblasti s dosavadním nízkým podílem na trhu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

• zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
• 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
• zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

Tok přímých zahraničních investic do Itálie (tis. EUR)

Země	2015	2016
Lucembursko	67 385	67 542
Nizozemsko	62 766	64 464
Francie	55 722	59 807
Velká Británie	36 468	43 022
Německo	22 079	28 005
Belgie	12 166	10 294
Španělsko	7 353	7 658
USA	6 947	8 286
Rakousko	4 711	4 900
Dánsko	3 812	2 663
Portugalsko	1 329	1 385
Švédsko	1 246	1 130

 

Tok italských investic do zahraničí (tis. EUR)

Země	2015	2016
Nizozemsko	61 153	56 471
Německo	35 419	35 613
USA	29 381	33 580
Rakousko	26 343	18 766
Francie	21 723	22 736
Lucembursko	20 754	25 762
Belgie	12 274	14 588
Irsko	12 217	12 734
Polsko	10 435	9 298
Rusko	8 374	10 940
Čína	7 922	8 077
Egypt	7 183	7 063

Zdroj: Italská centrální banka

 

V posledních letech převážily především akvizice existujících italských společností, jako Bulgari, Parmalat, Nuova Tirrena-Grouparma a FL Selenia-Petronas či nově začátkem roku 2015 světoznámý výrobce penumatik Pirelli – viz níže. O Itálii mají zájem investoři z nastupujících významných ekonomik (BRICS). Novými zahraničními investory, kteří v Itálii hledají know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a především zavedené světoznámé značky, se tak stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) nebo z Číny (např. akvizice italské firmy Sergio Tacchini nebo kapitálový vstup čínské centrální banky do společnosti ENI a ENEL v roce 2014).

Od realizace nových projektů ve formě investic do výstavby továren v Itálii zahraniční investory odrazují byrokratické překážky, vysoké daně a vysoké ceny energií. Například britská společnost British Gas, která chtěla investovat v Brindisi do regasifikačního terminálu, v roce 2012 oznámila, že po 11 letech čekání na nezbytná povolení od italských úřadů upustila od svého investičního záměru. Dále investory odrazuje dlouhodobě stagnující italské hospodářství. Pomalý růst hrubého domácího produktu se negativně promítá do růstu koupěschopné poptávky v Itálii.

Především díky zmíněné akvizici podílu v italské gumárenské společnosti Pirelli čínským státním gigantem ChemChina se v roce 2015 stala Itálie hlavním cílem čínských investic v Evropě. Transakce mezi čínským státním gigantem a známým výrobcem pneumatik Pirelli ve výši 7,1 mld. EUR stojí dominantně za statistikou, která potvrdila rekordní výši čínských investic v Evropě a primát starého kontinentu v letech 2014 a 2015 coby destinace čínských investic před USA. Ve výčtu jednotlivých destinací se po Itálii, kam v roce 2015 směřovaly investice v celkové výši 7,8 mld. USD, umístila Francie (3,6 mld. USD), UK (3,3, mld. USD), Nizozemsko (2,5 mld. EUR) a Německo (1,3 mld. USD). V samotné Itálii a Francii došlo v roce 2015 k více než zdvojnásobení čínských investic, a to díky velkým transakcím. V Itálii stoupla výše investic v meziročním srovnání v roce 2015 o 119 % a ve Francii dokonce o 160 %, naopak v UK poklesly oproti předchozímu roku o 35 % po excelentním roce 2014 I přes pozitivní signály zaostává však Itálie ve výši investic výrazně za Německem, Španělskem a Francií. Hlavní překážkou zůstává i nadále nepřipravenost Itálie vytvořit pro zahraniční investory atraktivní prostředí i řada vnějších faktorů. Zdroj: zpráva Baker&McKenzie

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2016 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2016, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2016 dosáhly italské investice v zahraničí výše 19,5 mld. EUR, což je téměř čtyřnásobek výše investic z roku 2012.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003–2008 směřovalo  66,7 % z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2 %, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6 % celkového objemu italských investic a Evropa 45,2 %. Tomuto vývoji výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

 

Hlavní zahraniční akvizice v Itálii v období 2016-2017

Rok	Společnost	Investor	Země	Obor
2016	A4 Holding	Abertis	Španělsko	Provoz dálnic
2016	Comdata	The Carlyle Group	USA	Služby Call Centre
2016	Corneliani	Investcorp Bank	Bahreni	Balení oděvů
2016	Ferroli	Attestor Capital	Velká Británie	Topení a klimatizace
2016	Istituti Clinici Scientifici Maugeri	Trilantic Capital Management	USA	Zdravotní kliniky
2016	Italcementi	Heidelberg Cement	Německo	Stavební materiál
2016	Riello	United Technologies	USA	Kotelny
2016	Sirti	KKR	USA	Elektrické vedení
2016	Vincenzo Zucchi	Astrance Capital	Francie	Oděvy
2017	Albertini Cesare	Robert Bosch	Německo	Automoto díly
2017	Brevini Group	Dana	USA	Mechanika
2017	E.M.A.R.C.	Baoshan Iron&Steel	Čína	Automoto díly
2017	Emilceramica	Mohawk Industries	USA	Keramika
2017	Fintyre	BainCapital	USA	Velkoobchod –pneumatiky
2017	IP Celaning	Tennant	USA	Čistící přístroje
2017	Limoni	Douglas Holding	Německo	Velkoobchod -Kosmetika
2017	Nuovo Trasporto Viaggiatori	Peninsula Capital	Luxemburg	Vysokorychlostní železniční přeprava
2017	Sacchi Giuseppe	Sonepar	Francie	Elektrický materiál - distribuce

Zdroj: Reprint - ICE

 

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2016 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2016, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2016 dosáhly italské investice v zahraničí výše 19,5 mld. EUR, což je téměř čtyřnásobek výše investic z roku 2012.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003 – 2008 směřovalo  66,7% z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2%, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6% celkového objemu italských investic a Evropa 45,2%. Tomuto vývoji výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

Vývoj italských investic v zahraničí (v mil. EUR)
2011	2012		2013		2014		2015	2016
37,044	5,241		15,288		15,259		14,397	19,462
Vývoj zahraničních investic v Itálii (v mld. EUR)
2011		2012		2013		2014	2015		2016
24,691		-52		14,638		12,928	11,706		25,032

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Italská vláda usiluje o zvýšení přílivu zahraničních investic a v létě 2013 schválila program podpory zahraničních investic ”Destinazione Italia”. Investoři se v Itálii musí potýkat s mnoha byrokratickými překážkami a průtahy. Stoprocentní kontrola společností zahraničním kapitálem je v Itálii povolena. V souladu se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU platí některá omezení pro fúze a akvizice. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu “výsostného zájmu národního hospodářství” nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Dosud měla italská vláda možnost vetovat kapitálový vstup do některých společností na základě principu tzv. zlaté akcie. Od r.2014 v Itálii funguje mechanismus mezirezortního posuzování investic pocházejících z mimounijních zemí a směřující do strategických odvětví.

Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve “veřejném zájmu” s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být “pouze symbolické”, ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém podpory investic

Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která se věnuje dále potenciálním i stávajícím investorům v Itálii. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care.

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje  investorům nevratné příspěvky (až do 40 %), zvýhodněné půjčky (až do 30 %) a  kupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49 %) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země  určených vládou. Na podporu investic jsou využívány mimo jiné fondy polostátní investiční společnosti Cassa Depositi e Prestiti. 

zpět na začátek