Itálie: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Saldo

 

2014

 

397,996

 

355,115

 

42,882

 

2015

413,881

368,715

45,166

2016

417,077

365,579

51,498

2017

433,931

376,752

41,111

2018

462,899

423,998

38,901

Údaje v mil. EUR

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2018

 

země

 

mil. eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Německo

 

58,096

 

12,6

 

2

 

Francie

 

48,421

 

10,5

 

3

 

Španělsko

 

24,001

 

5,2

 

4

 

Velká Británie

23,451

 

5,1

 

5

 

Švýcarsko

 

22,358

 

4,8

 

6

 

Polsko

 

13,404

 

2,9

 

7

 

Belgie

13,180

 

2,8

 

8

 

Nizozemsko

 

11,628

 

2,5

 

9

 

Rakousko

 

10,167

 

2,2

 

10

 

Rumunsko

 

7,796

 

1,6

 

11

 

Česká republika

 

6,374

 

1,4

 

12

 

Maďarsko

 

4,902

 

1,1

 

13

 

Švédsko

 

4,888

 

1,1

 

14

 

Slovinsko

 

4,685

 

1,0

 

15

 

Řecko

4,396

0,9

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

 

 

Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2018

 

 

země

 

mil. eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Německo

 

70,315

 

16,6

 

2

 

Francie

 

36,535

 

8,6

 

3

 

Nizozemsko

 

22,912

 

5,4

 

4

 

Španělsko

 

20,627

 

4,9

 

5

 

Belgie

 

19,223

 

4,5

 

6

 

Velká Británie

 

11,141

 

2,6

 

7

 

Švýcarsko

 

10,954

 

2,6

 

8

 

Rakousko

 

9,769

 

2,3

 

9

 

Polsko

 

9,745

 

2,3

 

10

Rumunsko

 

7,201

 

1,7

 

11

 

Česká republika

6,762

1,6

 

12

 

Maďarsko

 

5,148

 

1,2

 

13

 

Švédsko

4,211

1,0

14

 

Slovensko

 

4,118

 

1,0

 

15

 

Irsko

 

3,882

 

0,9

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozní komodity – pořadí za rok 2018 *

 

Výrobek**

 

mil. eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Automobily

 

33,263

 

7,8

 

2

 

Ropa

27,556

 

6,5

 

3

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě

 

26,772

 

6,3

 

4

 

Léky a farmaceutické přípravky

 

22,023

 

5,2

5

 

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

 

16,988

 

4,0

 

6

 

Hutnické výrobky

 

16,234

 

3,8

 

7

 

Zemní plyn

 

15,333

 

3,6

 

8

 

Oděvy kromě kožešin

 

12,167

 

2,9

 

9

 

Stroje všeobecného užití

 

11,899

 

2,8

 

10

Výrobky z rafinace ropy

9,880

2,3

11

 

Další stroje všeobecného užití

 

9,779

2,3

 

 

  • Pece, spalovny a topné systémy

 

254

 

0,1

 

 

  • Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

 

2,169

 

0,5

 

 

  • Kancelářské stroje a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení

 

1,283

 

0,3

 

 

  • Motorové přenosné přístroje

 

484

 

0,1

 

 

  • Chladící a klimatizační zařízení

 

3,058

 

0,7

 

 

  • Ostatní stroje všeobecného užití

 

2,530

 

0,6

 

12

 

Náhradní díly a příslušenství na automobily

 

8,633

 

2,0

 

13

 

Telekomunikační přístroje

 

8,076

 

1,9

 

14

Výrobky z umělé hmoty

 

6,862

 

1,6

 

15

 

Motory, generátory, transformátory

6,829

 

1,6

 

* Údaje za rok 2018 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

 

Vývozní komodity – pořadí za rok 2018*

 

Výrobek**

 

mil. eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Ostatní stroje všeobecného užití

 

24,468

 

5,5

 

 

  • Pece, spalovny a topné systémy

 

1,383

 

0,3

 

  • Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

 

6,505

 

1,4

 

 

  • Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení

 

497

 

0,1

 

 

  • Ruční motorové přístroje

 

284

 

0,1

 

 

  • Chladící a klimatizační zařízení

 

6,372

 

1,4

 

 

  • Další stroje všeobecného užití

 

10,427

 

2,3

 

2

 

Stroje všeobecného užití

 

23,597

 

5,1

 

3

Léky a farmaceutické přípravky

23,103

5,0

4

 

Automobily

22,437

 

4,8

 

5

 

Ostatní stroje zvláštního užití

 

21,701

4,7

 

 

  • Hutnické stroje

 

1,021

 

0,2

 

 

  • Těžební a stavební stroje

 

4,010

 

0,9

 

 

  • Potravinářské stroje a stroje na výrobu nápojů a tabáku

 

3,697

0,8

 

 

  • Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a usní (včetně dílů a příslušenství)

 

2,698

 

0,6

 

 

  • Stroje na výrobu papíru a lepenky (včetně dílů a příslušenství)

 

1,512

 

0,3

 

 

  • Stroje pro zpracování pryže a plastů (včetně dílů a příslušenství))

 

2,096

 

0,5

 

 

  • Stroje zvláštního užití (včetně příslušenství a dílů)

 

6,667

 

1,4

 

6

 

Oděvy kromě kožešin

 

17,523

 

3,8

 

7

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast

 

15,060

 

3,3

 

8

 

Výrobky z rafinace ropy

 

14,904

 

3,2

 

9

 

Náhradní díly a příslušenství na automobily

 

13,992

 

3,0

 

10

 

Výrobky z plastu

 

12,376

 

2,7

 

11

 

Kůže, zavazadla, kabelky, sedlářské výrobky, kožešiny

 

11,390

 

2,5

 

12

 

Ostatní kovové výrobky

 

10,935

 

2,4

 

 

  • Ocelové sudy a podobné nádoby

 

244

 

0,1

 

 

  • Lehké kovové obaly

 

740

 

0,2

 

 

  • Drátěné výrobky, řetězy a pružiny

 

1,188

 

0,3

 

 

  • Šrouby

 

1,858

 

0,4

 

 

  • Ostatní kovové výrobky

 

6,906

 

1,5

 

13

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

10,125

2,2

14

 

Obuv

9,853

 

2,1

 

15

Nábytek

 

 

9,829

 

2,1

 

* Údaje za rok 2018 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

 

Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře

Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů. Italská vláda vyčlenila na období let 2018-2020 celkem 230 mil. EUR na podporu výrobků Made in Italy. S cílem 4% ročního růstu exportu a dosažení obratu v hodnotě 500 mld. EUR v roce 2020 se italský export zaměří na oblasti s dosavadním nízkým podílem na trhu.

 

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

  • 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
  • zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
  • zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

Nejnovější zpráva o důvěře v realizaci zahraničních přímých investic 2018 (Foreign Direct Investment Confidence Index 2018) , kterou vypracovala společnost A.T. Kearney, se Itálie umístila na 10. místě (ve srovnání s 13. místem v r. 2017 a 16. místem v r. 2016). Itálie tak překonala Indii, Singapur a Španělsko poté, co v r. 2017 předběhla Nizozemsko, Brazílii a Švédsko. Index každoročně měří dopad hospodářských a regulačních politik a změn investičních záměrů generálních ředitelů a dalších osob s rozhodovací pravomocí v přibližně tisíci globálních společnostech.

I přes ne příliš jednoduchou situaci italského hospodářství jsou investoři pravděpodobně optimističtí v souvislosti se zaváděním nových opatření, jako jsou zaručené příjmy, flat tax a další plánované snižování daní, která by mohla podpořit spotřebu a zvýšit úroveň zaměstnanosti. Itálie je rovněž atraktivní pro investory vzhledem k jejímu inovativnímu stylu, kulturnímu bohatství, síle luxusních italských značek, jako je módní společnost Versace a výrobce vozidel Lamborghini. Kromě toho mohou být investoři přitahováni do Itálie kvůli silnému výrobnímu sektoru, který tvoří téměř čtvrtinu Hdp země a pyšní se pátým nejvyšším přebytkem výrobního obchodu na světě. Podle průzkumu společnosti A.T. ukazuje, že investoři v průmyslovém sektoru patří k těm, kteří mají v nejbližších letech nejvyšší důvěru v investování v Itálii. V jednom z největších M&A obchodů figuruje například japonský výrobce automobilových produktů Calsonic Kansei, který zakoupil divizi italsko-americké automobilky FCA Magnetti Marelli, která vyrábí automobilové komponenty za 5,8 mld. EUR A čínská společnost na spotřební elektroniku Quingdao Haier uskutečnila akvizici výrobce domácích spotřebičů Candy SpA za 730 mil. dolarů.

 

Stav přímých zahraničních investic v Itálii (mil. EUR)

Země

2015

2016

2017

Lucembursko

67 385

67 542

73 908

Nizozemsko

62 766

64 464

66 825

Francie

55 722

59 807

58 864

Velká Británie

36 468

43 022

44 758

Německo

22 079

28 005

31 089

Čína

 

22 000

29 300

Belgie

12 166

10 294

10 678

Španělsko

7 353

7 658

8 454

USA

6 947

7 956

7 925

Rakousko

4 711

4 900

4 609

Švýcarsko

3 812

2 663

21 365

Irsko

269

290

1 424

 

 

Stav přímých italských investic v zahraničí (mil. EUR)

Země

2015

2016

2017

Nizozemsko

61 153

56 471

52 989

Německo

35 419

35 613

36 017

Španělsko

35 113

32 835

30 221

USA

29 391

33 336

33 706

Rakousko

26 343

18 766

19 089

Francie

21 723

22 736

24 993

Lucembursko

20 754

25 762

39 251

Velká Británie

22 723

18 964

20 741

Irsko

12 217

8 993

8 299

Rusko

8 374

10 940

11 052

Čína

7 922

8 077

8 945

Zdroj: Italská centrální banka

 

Italské a zahraniční akvizice

Italský trh fúzí a akvizic i přes pokles v r. 2017 potvrzuje růstový trend. Dle předběžných informací byl rok 2018 uzavřen s rekordním počtem operací. Údaje jsou známy zatím za období prvních devíti měsíců r. 2018, v němž bylo zaregistrováno 626 transakcí (+ 10% ve srovnání s 567 v roce 2017) v celkové hodnotě 38 mld. EUR (+ 40% ve srovnání s 27 mld. v r. 2017). Je zajímavé upozornit na stále významnější příspěvek malých a středních podniků na národním trhu fúzí a akvizic, což je výsledek významné generační změny v italské podnikatelské struktuře a pochopení dynamiky globálního trhu.

Pozitivní zprávy plynou právě z procesu domácí konsolidace s počtem 310 transakcí uzavřených mezi italskými společnostmi v hodnotě 11 mld. EUR (v r. 2017 se uskutečnilo na 266 operací za 6,7 mld. EUR).

Akvizice zahraničních společností ze strany italských společností byly co do počtu oproti r. 2017 stabilní (112), zatímco významně vzrostla jejich celková hodnota (+41%). K tomuto výsledku významně přispěly společnosti Ferrero a Prysmian, které uskutečnily akvizici podílů firmy Nestlè za 2,3 mld. EUR resp. General Cable za 1,3 mld. EUR. Společnost ENEL pokračovala v expanzi v Jižní Americe s celkovou investicí ve výši 1,6 mld. EUR do společnosti Eletropaolo Metropolitana Eletricidade de Sao Paolo.

V Itálii se uskutečnily četné investice zahraničních operátorů, kteří v prvních devíti měsících r. 2018 dokončili přibližně 204 transakcí za 12,5 mld. EUR. Mezi nejdůležitější operace patří akvizice Snaitech britskou Palytech za více než 400 mil. EUR, prodej SAES Pure Gas, Inc. (Saes Getters Group) americké společnosti Entegris, Inc. za 304 mil. EUR. Americká značka Michael Kors převzala italský módní dům Versace za 1,83 mld. EUR. Japonský výrobce automobilových produktů Calsonic Kansei zakoupil divizi italsko-americké automobilky FCA Magnetti Marelli, který vyrábí automobilové komponenty za 5,8 mld. EUR. Čínská společnost na spotřební elektroniku Quingdao Haier uskutečnila akvizici výrobce domácích spotřebičů Candy SpA za 730 mil. dolarů.

 

Vývoj italských investic v zahraničí (v mil. EUR)

2013

2014

2015

2016

2017

388 682

404 149

430 194

444 498

464 455

 

Vývoj zahraničních investic v Itálii (v mil. EUR)

2013

2014

2015

2016

2017

264 636

290 340

312 728

328 981

350 568

Zdroj: Italská centrální banka

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pro zvýšení toku investic a nového kapitálu ze zahraničí byla přijata opatření ke zlepšení prostředí pro zahraniční společnosti a investory: Soudní systém

V oblasti dlužních případů byly ustaveny zvláštní soudy pro obchodní spory a zavedeny nové nástroje na podporu mimosoudního vyrovnání mezi dlužníky a věřiteli (zejména s ohledem na reformu konkurzního práva podniků) a digitalizace soudních řízení v souladu s ustanoveními Národní digitální agendy (viz také Ministerstvo spravedlnosti). Během posledních let došlo k 13% snížení průměrné doby trvání civilních soudních řízení, která nyní činí přibližně 516 dnů.

 

Daňový systém

Cílem je zlepšit komunikaci s plátci daní a podpořit dobrovolné dodržování daňových povinností, dále snížit daňové zatížení, stimulovat investice a inovace. Finanční úřady disponují nástroji, jako jsou dohody pro společnosti s mezinárodními aktivitami a podporu investic, zejména inovačních. Mezi hlavní opatření na podporu investic patří režim Patent box (daňové pobídky spojené s duševním vlastnictvím a průmyslovými patenty), navýšená amortizace podle národního plánu „Průmysl 4.0“ a opatření zaměřená na přilákání lidského kapitálu, s daňovými úlevami 50% po dobu pěti let u manažerů a živnostníků a 90% po dobu 4 let u profesorů a výzkumných pracovníků a zařízení pro „high-net worthy individuals“ (jednotlivci s vysokou hodnotou aktiv), kteří převedou své bydliště do Itálie (viz Finanční úřad Itálie - Invest in Italy).

 

Bankovní systém a alternativní zdroje financování

V r. 2014 byl učiněn pokus o zvýšení konkurenceschopnosti italského bankovního systému, a to i díky opatřením zaměřeným na zmírnění dopadů krize v některých institucích a na ochranu úspor investorů. Mezi strukturálními opatřeními byla reforma lidových a družstevních úvěrových bank a zavedení opatření na podporu vytvoření sekundárního trhu s nesplácenými úvěry s cílem obnovit přiměřený úvěrový tok pro podniky.

Byla vytvořena pracovní skupina pro finance a růst, jejímž cílem je rozšířit a zjednodušit přístup podniků k úvěrům, usnadnit kapitalizaci a kótování a vytvořit lepší prostředí pro investice. Z nových nástrojů na diverzifikaci zdrojů financování podnikatelské struktury byly přijaty následující nástroje: a) Individuální plány spoření (PIR), které představují formu krátkodobých investic po dobu nejméně 5 let; b) Minibond, dluhopisy nebo střednědobé / dlouhodobé cenné papíry emitované nekótovanými italskými společnostmi, které se tak mohou otevřít kapitálovému trhu a snižují závislost na bankovních úvěrech.

 

Podnikatelský plán 4.0 (Piano Impresa 4.0)

Cílem je postupně rozšiřovat digitalizaci výroby zboží a nabídku služeb prostřednictvím využití nových technologií. Mezi fiskální opatření patří Patent box a navýšená amortizace (viz výše) Dále byl ustaven veřejný záruční fond pro přístup k úvěrům, určený pro malé a střední podniky a OSVČ pro libovolné finanční transakce v podnikatelské činnosti, daňový úvěr pro výzkum a vývoj daňové úlevy pro investice do strojů, zařízení, hardware, software a digitálních technologií a podpory inovativních italských začínajících podniků (Smart & Start).

 

Vstupní víza

Zlepšení podnikatelského prostředí v zemi má rovněž usnadnit vstup zahraničních podnikatelů a investorů do Itálie prostřednictvím vízové politiky (viz Vstup a pobyt v Itálii a Zjednodušení přílivu zahraničních investic).

 

  1. Obchodní vízum umožňuje držiteli zůstat v schengenském prostoru po dobu až tří měsíců k vedení jednání a rozvoji hospodářsko-obchodních vztahů. Lhůta zpracování žádostí o udělení víza pro podnikání bylo Ministerstvem zahraničních věcí Itálie stanoveno do 48 hodin. 
  2. Vízum START UP (Italia Startup Visa) zavádí nový postup pro vydávání víz pro samostatnou výdělečnou činnost zjednodušený ve prospěch občanů ze zemí mimo EU, kteří mají v úmyslu zahájit v Itálii startupový projekt, který musí nejdříve projít schválením technickým výborem pro Startup Visa složený ze zástupců hlavních národních inovačních organizací. Postup pro udělení víza je automatizovaný, bezplatný a dvojjazyčný. 
  3. Vízum pro investory (Investor Visa for Italy) zavedeno meziresortním nařízením ze dne 21.7. 2017 a je jednou z nejnovějších inovací v této oblasti. Tento nový typ víza, který trvá dva roky a lze jej prodloužit o tři roky, má za cíl usnadnit vstup a pobyt zájemců o investování v Itálii. Postup udělování víz je centralizovaný, digitalizovaný a urychlený. Přezkoumání žádostí provádí Výbor pro víza pro investory, který má za úkol ověřit vhodnost věcných a formálních požadavků o povaze a účinnosti podnikatelské činnosti, která má být zahájena.   

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: