Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

7. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Japonsko patří mezi nejvyspělejší světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je třetí největší světovou ekonomikou (po USA a Číně) a trhem s nejvyšším počtem bohatých domácností na světě. Japonsko je stabilním partnerem České republiky v regionu Východní Asie. Vzájemné vztahy jsou dlouhodobě bezproblémové, rozvíjejí se ve všech oblastech a vykazují rostoucí dynamiku. Těžištěm vztahů je ekonomická a kulturní spolupráce, Japonsko také patří mezi nejvýznamnější přímé zahraniční investory u nás.

Japonský trh skýtá řadu exportních příležitostí pro české firmy a vyznačuje se trvalým zájmem o inovace, nové produkty a vysokou náročností na kvalitu a spolehlivost. Reference získaná úspěchem na vysoce konkurenčním japonském trhu je navíc univerzální poukázkou a nejlepším doporučením pro vstup na trhy ostatních zemí regionu.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meidži vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády (k 1. 5. 2018)

Funkce

Jméno

Politická strana

Předseda vlády

Šinzó ABE

LDP

Místopředseda vlády, ministr financí, ministr pro finanční služby, ministr pro překonání deflace

Taró ASÓ

LDP

Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace

Seiko NODA

LDP 

Ministryně spravedlnosti

Jóko KAMIKAWA

LDP

Ministr zahraničních věcí

Taró KÓNO

LDP

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky

Jošimasa HAJAŠI

LDP

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí

Kacunobu KATÓ

LDP

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Ken SAITÓ

LDP

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Hirošige SEKÓ

LDP

Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky

Keiiči IŠI

Kómeitó

Ministr životního prostředí, ministr pro jaderné krizové řízení

Masaharu NAKAGAWA

LDP

Ministr obrany

Icunori ONODERA

LDP

Vedoucí tajemník vlády

Jošihide SUGA

LDP

Státní ministr pro rekonstrukci po ničivých živelních katastrofách

Masajoši JOŠINO

LDP

Státní ministr pro hospodářskou a fiskální politiku, ministr pro hospodářskou revitalizaci

Tošimicu MOTEGI

LDP

Státní ministr pro regionální revitalizaci, regulatorní reformu a reformu státní služby

Hiroši KADŽIJAMA

LDP

Státní ministr otázky spotřebitelů a pro mezinárodní teritoriální záležitosti

Tecuma ESAKI

LDP

Ministr pro olympijské a paralympijské hry

Šun´iči SUZUKI

LDP

Ministr pro řízení Komise národní bezpečnosti a pro krizové řízení

Hačiró OKONOGI

LDP

Ministr pro opatření proti klesající porodnosti, pro strategii Cool Japan, strategii intelektuálního bohatství, pro vládní plán pro vědu a techniku a vládní plán pro lety do vesmíru

Masadži MACUJAMA

LDP

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  126 790 000 (census duben 2017), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě.
Průměrná změna počtu obyvatel:  - 0,25 % (odhad duben 2018)
Věkový průměr populace:  46,9 let. Třetina populace je starší než 60 let.

Kromě etnických Japonců, jejichž podíl činí celých 98,5%, žijí v zemi i následující menšiny:

  • 655 tis. Číňanů
  • 501 tis. Korejců
  • 217 tis. Filipínců
  • 175 tis. Brazilců
  • 58 tis. Peruánců
  • 53 tis. Američanů

Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí drtivá většina obyvatelstva. Ačkoliv se téměř všichni Japonci zúčastňují rituálů a slavností obou směrů, tak to nevnímají jako projev víry a většina Japonců se považuje za ateisty. Šintoismus není ani brán jako náboženství, ale jako vyjadřování úcty a udržování vztahu s přírodou.
Přibližně 2% populace se hlásí ke křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

Rok

Nominální HDP

Nominální HDP

Reálný růst HDP

Nominální HDP na obyvatele

 

(bil. JPY)

(mld. USD)

(v %)

(USD)

2013

503

5 161

2,0

38 710

2014

514

4 852

0,2

38 908

2015

530

4 384

1,2

40 452

2016

537

4 941

1,0

42 032

2017

546

4 867

1,7

43 559

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády, EIU

Další makroekonomické ukazatele
 

Nezaměstnanost

Inflace

Směnné kurzy

Úrokové míry

 

(%)

Ceny průmysl. výrobků (změna v %)

Spotřeb. ceny (změna v %)

JPY/USD

JPY/EUR

Diskontní sazba  (v %)

2013

4,0

1,2

1,7

105,3

145,2

0,30

2014

3,6

3,2

2,4

119,9

145,5

0,30

2015

3,4

- 2,3

0,1

120,3

130,9

0,30

2016

3,1

- 3,5

0,3

116,8

123,1

0,30

2017

2,8

2,3

1,1

112,7

135,1

0,30

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan, Bank of Japan, EIU

Aktuální ekonomická situace

Druhá největší tržní ekonomika světa zvolna rostla i v průběhu celého roku 2017. Tím bylo dosaženo nepřetržitého růstu HDP v délce již osm čtvrtletí, což představuje nejdelší souvislý hospodářský růst za posledních 10 let. V období říjen - prosinec 2017 vrostl reálný HDP Japonska o 0,6%, za celý kalendářní rok 2017 pak růst HDP činil 1,7%. Předpokládá se přitom, že ekonomika si i v roce 2018 udrží stávající tempo růstu, částečně i v důsledku vládních stimulů v rámci tzv. Abenomiky.

Hlavním tahounem růstu zůstávají silná domácí poptávka, privátní kapitálové investice, investice do výrobních prostředků a zařízení a nárůst exportu. Míra nezaměstnanosti zůstává na velmi nízké úrovni 2,8%, zatímco roste poměr volných pracovních míst na jednoho žadatele o práci – v říjnu 2017 již dosáhl úrovně 1,55, což je nejvyšší poměr od ledna 1974. Průmyslová výroba v Japonsku vzrostla v říjnu o 4,7%, a to zejména v oblasti dopravních prostředků, výrobních zařízení a elektroniky.

Index spotřebitelských cen byl v září 2017 na úrovni 0,7%. Při vyloučení vlivu cen čerstvých potravin a energií činil tzv. „Core-core CPI“ index pouze 0,2%, což dokládá základní slabiny stoupajícího cenového tlaku. Vládní ekonomové sice tvrdí, že Japonsko již překonalo hrozbu dlouhodobé deflace, nicméně zároveň z oficiálních míst zaznívají doporučení pro velké zaměstnavatele, aby v zájmu dosažení vytýčeného inflačního cíle ve výši 2% přistoupili v jarním kole vyjednávání o kolektivních smlouvách k nejméně tříprocentnímu plošnému navýšení mezd. Zda a nakolik budou tato doporučení vyslyšena, ukáže čas.

Zatím každopádně neexistují žádné náznaky, že by japonská centrální banka (Bank of Japan) plánovala v nejbližší době přistoupit ke zrušení politiky kvantitativního uvolňování, protože stále ještě není v dohledu dosažení zmíněného inflačního cíle. V důsledku toho se například začínají výrazně lišit měnové politiky západních centrálních bank, které od kvantitativního uvolňování zvolna upouštějí, od aktuální měnové politiky Bank of Japan.

Hlavní japonský akciový index tokijské burzy Nikkei dosáhl v lednu 2018 úrovně 24.124,15, což je nejvyšší hodnota od ledna 1992. Důvodem je pokračující důvěra v domácí ekonomiku a její stabilní, byť mírný růst. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by ceny akcií v blízké budoucnosti měly klesat. Po mírné korekci se Nikkei i v dalším průběhu první poloviny roku 2018 drží okolo úrovně 22.000 bodů.

Japonský jen (JPY) od počátku druhého pololetí 2017 vůči americkému dolaru mírně posiloval, a to až na hodnotu 108 JPY/USD, poté se ale opět vrátil až téměř k výchozí hodnotě 113,5 JPY/USD. Slabší JPY prospívá japonskému exportu, oficiální místa tedy nevyvíjejí žádný velký tlak směrem k jeho posilování.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu.

Státní rozpočet je od rozpočtového roku 2016 sestavován jako vyrovnaný, přičemž je do něj zahrnuto i vydání nové emise vládních dluhopisů na pokrytí rozpočtového deficitu. Přibližně třetina celkových rozpočtových výdajů (32,5 bil. JPY) je určena na sociální zabezpečení stárnoucí japonské populace, které zahrnuje zejména starobní důchody a výdaje na zdravotnictví, ale také výdaje na nové projekty v oblasti péče o předškolní děti a prodloužení mateřské dovolené. Druhou nejvyšší rozpočtovou položkou je dluhová služba, která sice díky lepšící se hospodářské situaci a vyššímu výběru daní dlouhodobě klesá, nicméně stále představuje plnou čtvrtinu celkových japonských veřejných výdajů (23,3 bil. JPY).

Státní rozpočet na roky 2014–2018

Rozpočtový rok

 Výdaje v JPY (bil.)

Příjmy v JPY (bil.)

Schodek v JPY (bil.)  

2014

95,88

54,63

41,25

2015

96,34

59,47

36,86

2016

96,72

96,72

0

2017

97,45

97,45

0

2018

97,71

97,71

0

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2013 

2014 

2015

2016

2017

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld.

Běžný účet

3 306 

2 645

16 413

11 122

22 032
Obchodní bilance

- 10 640 

- 10 402

- 629

5 202

5 026B
Bilance služeb

- 1 595 

- 3 080

- 1 678

- 2 866

- 755
Finanční účet

4 609 

5 499

21 145

3 796

17 108
Přímé investice

- 12 971 

11 813

15 845

21 030

22 663
Portfoliové investice

23 940 

4 950

16 062

- 51 609

30 879
Kapitálový účet

- 743 

- 80

- 271

- 99

1 556
Devizové rezervy 132 783 151 194  148 330  142 146 142 453
Zahraniční zadluženost 318,0 362,1 370,5 373,8 365,1
Veřejný dluh  1 137 283  1 174 492 1 229 985 1 262 686  1 221 948
Veřejný dluh vůči HDP (v %) 226,1 228,5 231,2 234,7 223,8
Dluhová služba (v %)  14,5 14,7 14,3 14,6 14,5

Zdroj: Ministerstvo financí Japonska, Statistics of Japan, EIU

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pět let. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta - Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a specializované státní finanční korporace).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

  • Centrální banka: Bank of Japan (BoJ)

Soukromé finanční instituce

  • Banky
  1. Městské banky (City banks)
  2. Regionální banky
  3. Zahraniční banky
  4. Úvěrové banky (Trust banks)
  5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
  6. Ostatní banky
  • Kooperativní finanční instituce
  1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
  2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
  3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
  4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
  • Pojišťovací společnosti
  1. Životní pojišťovny
  2. Ostatní pojišťovny
  • Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

  • Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
  • Finanční korporace
  • Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
  1. Japonská rozvojová banka
  2. Japan Post Bank Co
  3. Japan Post Insurance Co.

Zdroj: Japonská bankovní asociace
Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

Struktura 5 hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:

Název skupiny

Složky

Zahájení činnosti

Sloučené banky

Mitsubishi UFJ Financial Group

Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Mitsubishi UFJ Trust

leden 2006

Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust

Chuo Mitsui Trust Holdings

Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust

říjen 2007

Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust

Resona Holdings

Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank

březen 2003

Daiwa Bank Asahi Bank

Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG)

Sumitomo Mitsui Banking Corp.

únor 2003

Sakura Bank Sumitomo Bank

Mizuho Financial Group

Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust

březen 2003

Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan

Zdroj: Japonská bankovní asociace

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5 – 45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %.
Navíc je nutno připočítat platby sociálního zabezpečení, které v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob:
Zdanitelný roční příjem Daňová sazba
Méně než 1,95 mil. JPY 5%
Od 1,95 mil. JPY do 3,3 mil. JPY 10% + 97 500 JPY
Od 3,3 mil. JPY do 6,95 mil. JPY 20% + 232 500 JPY
Od 6,95 mil. JPY do 9 mil. JPY 23% + 962 500 JPY
Od 9 mil. JPY do 18 mil. JPY 33% + 1 434 000 JPY
Od 18 mil. JPY do 40 mil. JPY 40% + 4 404 000 JPY
Více než 40 mil. JPY 45% + 13 204 000 JPY

Právnické osoby (korporace)

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle příjmu společnosti:
Pokud je roční příjem firmy nižší než 100 mil. JPY, činí sazba daně 15% za prvních 8 mil. JPY příjmu, za příjem nad 8 mil. JPY je pak stanovena sazba ve výši 23,2%.
Pokud je roční příjem firmy vyšší než 100 mil. JPY, činí sazba daně z celého příjmu 23,2%.

Spotřební daň / DPH

Aktuální sazba daně je v jednotné výši 8% a je aplikována na veškeré prodávané zboží a služby.
V souvislosti s plánovaným zvýšením této daně na 10% od 1. 10. 2019 se předpokládá také zavedení nižší daňové sazby pro vybrané druhy základního zboží.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: