Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

11. 9. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Japonsko patří mezi nejvyspělejší světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je třetí největší světovou ekonomikou (po USA a Číně) a trhem s nejvyšším počtem bohatých domácností na světě. Japonsko je stabilním partnerem České republiky v regionu Východní Asie. Vzájemné vztahy jsou dlouhodobě bezproblémové, rozvíjejí se ve všech oblastech a vykazují rostoucí dynamiku. Těžištěm vztahů je ekonomická a kulturní spolupráce, Japonsko také patří mezi nejvýznamnější přímé zahraniční investory u nás.

Japonský trh skýtá řadu exportních příležitostí pro české firmy a vyznačuje se trvalým zájmem o inovace, nové produkty a vysokou náročností na kvalitu a spolehlivost. Reference získaná úspěchem na vysoce konkurenčním japonském trhu je navíc univerzální poukázkou a nejlepším doporučením pro vstup na trhy ostatních zemí asijského regionu.

Vláda premiéra Abeho přišla na konci roku 2012 s programem, který měl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomiku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, dosahující již úrovně 240% HDP. Tzv. „Abenomika“ se opírá o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Zatímco první dva pilíře jsou používány v maximální možné míře, strukturální reformy jsou uváděny v život výrazně opatrněji.

Japonská ekonomika také čelí rychlému úbytku a stárnutí populace. Podíl obyvatel starších než 65 let je 28% a v zemi žije již více než 70.000 osob starších 100 let, přičemž porodnost dlouhodobě klesá. Předpokládá se, že v r. 2021 již budou lidé starší 50 let tvořit polovinu obyvatelstva země. Vláda plánuje v letech 2019 – 2023 zavést několik reforem sociálního zabezpečení, které by měly přispět k růstu zaměstnanosti, a to zejména u žen. Premiér Abe již také navrhl zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let a vláda začala povzbuzovat pracující, aby odchod do důchodu odkládali. Rozvoj lidských zdrojů je také součástí širšího cíle vlády na dosažení „supersmart“ společnosti, neboli tzv. „Společnosti 5.0“, a to zejména prostřednictvím rozvoje robotiky, umělé inteligence a dalších špičkových technologií.

Součástí prorůstové strategie premiéra Abeho je rovněž dlouhodobá snaha o zrušení obchodních bariér a větší otevření Japonska. Japonsko ratifikovalo Komplexní dohodu o Transpacifickém partnerství (CPTPP), kde se po odstoupení USA od původní TPP postavilo do čela zbylé skupiny signatářů, a také dojednalo s Evropskou unií dosud nejvýznamnější a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu pro obě strany, tzv. EPA, která vstoupila v platnost ke dni 1. 2. 2019.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meidži vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády (k 11. 9. 2019)

Funkce

Jméno

Politická strana

Předseda vlády

Šinzó ABE

LDP

Místopředseda vlády, ministr financí

Taró ASÓ

LDP

Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace

Sanae TAKAIČI

LDP 

Ministr spravedlnosti

Kacujuki KAWAI

LDP

Ministr zahraničních věcí

Tošimicu MOTEGI

LDP

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky

Koiči HAGIUDA

LDP

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí

Kacunobu KATÓ

LDP

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Taku ETÓ

LDP

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Išu SUGAWARA

LDP

Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky

Kazujoši AKABA

Kómeitó

Ministr životního prostředí

Šindžiró KOIZUMI

LDP

Ministr obrany

Taró KÓNO

LDP

Vedoucí tajemník vlády

Jošihide SUGA

LDP

Ministr pro rekonstrukci po živelních katastrofách

Kazunori TANAKA

LDP

Ministr pro hospodářskou revitalizaci a sociální jistoty

Jasutoši NIŠIMURA

LDP

Státní ministr pro regionální revitalizaci

Seigó KITAMURA

LDP

Státní ministr pro informační technologie a pro vědeckotechnickou politiku

Naokazu TAKEMOTO

LDP

Ministryně pro olympijské a paralympijské hry Tokio 2020 a pro otázky rovnoprávnosti žen

Seikó HAŠIMOTO LDP

Státní ministr pro řízení Komise národní bezpečnosti a pro krizové řízení

Rjota TAKEDA

LDP

Ministr pro otázky Okinawy a Severních teritorií, ministr pro administrativní reformu

Seiči ETÓ

LDP

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:  126 443 000 (odhad říjen 2018), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě, i když počet obyvatel trvale klesá.
Průměrná změna počtu obyvatel:  - 0,2 % (odhad říjen 2018)
Věkový průměr populace:  47,0 let. Třetina obyvatelstva je starší než 60 let.

Kromě etnických Japonců, jejichž podíl činí více než 98%, žijí v zemi i následující menšiny:

  • 655 tis. Číňanů
  • 501 tis. Korejců
  • 217 tis. Filipínců
  • 175 tis. Brazilců
  • 58 tis. Peruánců
  • 53 tis. Američanů

Náboženské složení:
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí drtivá většina obyvatelstva. Ačkoliv se téměř všichni Japonci zúčastňují rituálů a slavností obou směrů, tak to nevnímají jako projev víry a většina Japonců se považuje za ateisty. Šintoismus není ani brán jako náboženství, ale jako vyjadřování úcty a udržování vztahu s přírodou.
Přibližně 2% populace se hlásí ke křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

Rok

Nominální HDP

Nominální HDP

Reálný růst HDP

Nominální HDP na obyvatele

 

(bil. JPY)

(mld. USD)

(v %)

(USD)

2014

514

4 852

0,4

38 908

2015

531

4 384

1,2

40 133

2016

537

4 941

1,0

40 876

2017

545

4 867

1,7

41 729

2018

549

4 970

0,8

43 126

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády, EIU

 

Další makroekonomické ukazatele
 

Nezaměstnanost

Inflace

Směnné kurzy

Finanční trhy

 

(%)

Ceny průmysl. výrobků (změna v %)

Spotřeb. ceny (změna v %)

JPY/USD

JPY/EUR

Průměrná tržní úrok. míra za dané období (v %)

2014

3,6

3,2

2,4

119,9

145,5

0,16

2015

3,4

- 2,3

0,1

120,3

130,9

0,19

2016

3,1

- 3,5

0,3

116,8

123,1

0,13

2017

2,8

2,3

1,1

112,7

135,1

0,08

2018

2,4

2,6

0,3

109,7

125,6

0,05

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan, Bank of Japan, EIU

Aktuální ekonomická situace

Japonsko zaznamenalo v letech 2016 – 2017 nepřetržitý růst HDP trvající celkem osm čtvrtletí, neboli nejdelší souvislý hospodářský růst země za posledních 28 let. V průběhu roku 2018 se ale situace začala měnit, kdy napřed v prvním čtvrtletí nastal mírný pokles reálného HDP (-0,5%), který byl ale následován poměrně překvapivě silným růstem HDP ve výši 2,0% za období duben až červen. Několik přírodních katastrof, které Japonsko postihly v průběhu 3. čtvrtletí, pak způsobilo pokles ekonomického růstu o 2,4% za období červenec – září 2018. Mírný růst ekonomiky v posledních měsících roku pouze zkorigoval celkově nevelký nárůst japonského HDP za celý kalendářní rok 2018, který nakonec dosáhl hodnoty 0,8%. Pro rok 2019 pak ekonomičtí experti očekávají další mírný růst, a to v maximální výši 1,0%.

Hlavním tahounem japonského hospodářství i přes výše uvedené výkyvy zůstávají silná domácí poptávka, privátní kapitálové investice a investice do výrobních prostředků a zařízení. V souvislosti se zpomalením růstu čínské ekonomiky a probíhajících obchodních sporů mezi Čínou a Spojenými státy však došlo k výraznému poklesu hodnoty exportu Japonska do Číny i dalších zemí východní Asie. Díky tomu začal návazně stagnovat i objem průmyslové výroby, a to zejména v klíčových oborech strojírenství a elektroniky. Hodnota exportu do zemí EU i do USA naproti tomu stoupá, což pomáhá částečně zmírnit následky propadu v Asii.

Japonský parlament schválil státní rozpočet na fiskální rok 2019/2020 ve výši 101,46 bilionů JPY (cca 920 mld. USD), což bylo poprvé v historii, kdy hodnota rozpočtu překročila magickou hranici 100 bilionů jenů. Jedním z důvodů takto vysokého rozpočtu jsou více než 2 biliony JPY, určené na zmírnění negativního dopadu již několikrát odloženého zvýšení spotřební daně z 8% na 10%, plánovaného nyní na říjen 2019, kdy dojde k plošnému růstu daně na nákup veškerého zboží a služeb s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů. K těmto opatřením lze zařadit implementaci plánu na bezplatnou předškolní péči, zvýšení minimální výše starobních důchodů, státní programy na prevenci následků živelních katastrof, cílené daňové úlevy a také speciální motivační programy pro podporu spotřeby domácností (věrnostní programy, vouchery, slevy na vybavení nových domů inovativní a úspornou technikou atd.).

Míra nezaměstnanosti Japonska se dlouhodobě drží na velmi nízké úrovni (konkrétně 2,4% ke konci r. 2018), zatímco roste poměr volných pracovních míst na jednoho žadatele o práci – koncem roku 2018 již dosáhl úrovně 1,64, což je nejvyšší poměr od ledna 1974. Vysoký nedostatek pracovních sil se začíná projevovat zejména v důležitých odvětvích jako zemědělství, zdravotnictví nebo pohostinství, což při dramaticky stárnoucí populaci začíná vyvolávat intenzivní poptávku po řízené imigraci.

Index spotřebitelských cen CPI se ke konci třetího čtvrtletí r. 2018 nacházel na mírně optimistické úrovni 1,0%, při vyloučení vlivu cen čerstvých potravin a energií však tzv. „Core-core CPI“ index činil pouhých 0,1%, což u japonských vládních ekonomů opět vyvolalo debaty o možné hrozbě deflace. Tento trend byl pak potvrzen ve čtvrtletí čtvrtém, kdy ke konci roku dosáhl CPI hodnoty pouhých 0,3%, Japonsku se tedy opět výrazně vzdálilo dosažení vytýčeného inflačního cíle ve výši 2%. Bank of Japan zatím neplánuje v nejbližší době přistoupit ke zrušení politiky kvantitativního uvolňování, v důsledku čehož se začínají výrazně lišit měnové politiky západních centrálních bank, které od kvantitativního uvolňování zvolna upouštějí, od aktuální měnové politiky BOJ.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu. Státní rozpočet je od rozpočtového roku 2016/2017 sestavován jako vyrovnaný, přičemž je do něj zahrnuto i vydání nové emise vládních dluhopisů na pokrytí rozpočtového deficitu.

Přibližně třetina celkových rozpočtových výdajů (34,0 bil. JPY) je určena na sociální zabezpečení stárnoucí japonské populace, které zahrnuje zejména starobní důchody a výdaje na zdravotnictví, ale také výdaje na nové projekty v oblasti péče o předškolní děti a prodloužení mateřské dovolené. Druhou nejvyšší výdajovou položkou je dluhová služba, která sice díky lepšící se hospodářské situaci a vyššímu výběru daní dlouhodobě klesá, nicméně stále představuje téměř celou čtvrtinu celkových japonských veřejných výdajů (23,5 bil. JPY). Japonsko dále vydává na veřejné práce 6,1 bil. JPY, na vzdělání, vědu a výzkum 5,4 bil. JPY a na obranu 5,2 bil. JPY.

Příjmová stránka státního rozpočtu je složena zejména z výše zmíněných vládních dluhopisů (31,8 bil. JPY), z výběru daně z příjmu jednotlivců (20,0 bil. JPY), spotřební daně (19,4 bil. JPY), daně z příjmu společností (13,0 bil. JPY) a příjmu z kolků a známek (10,3 bil. JPY).

Japonský parlament dne 27. března 2019 schválil státní rozpočet na fiskální rok 2019/2020 ve výši 101,46 bilionů JPY (cca 920 mld. USD), což bylo poprvé v historii, kdy hodnota rozpočtu překročila magickou hranici 100 bilionů jenů. Jedním z důvodů takto vysokého rozpočtu jsou více než 2 biliony JPY, určené na zmírnění negativního dopadu již několikrát odloženého zvýšení spotřební daně z 8% na 10%, plánovaného nyní na říjen 2019, kdy dojde k plošnému růstu daně na nákup veškerého zboží a služeb s výjimkou potravin a nealkoholických nápojů. K těmto opatřením lze zařadit např. implementaci plánu na bezplatnou předškolní péči, zvýšení minimální výše starobních důchodů, státní programy na prevenci následků živelních katastrof, cílené daňové úlevy a také speciální motivační programy pro podporu spotřeby domácností (věrnostní programy, vouchery, slevy na vybavení nových domů inovativní a úspornou technikou atd.).

 

Státní rozpočet Japonska za posledních 5 let

Rozpočtový rok

 Výdaje v JPY (bil.)

Příjmy v JPY (bil.)

Schodek v JPY (bil.)  

2015/2016

96,34

59,47

36,86

2016/2017

96,72

96,72

0

2017/2018

97,45

97,45

0

2018/2019

97,71

97,71

0

2019/2020

101,46

101,46

0

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

Běžný účet

2 645

16 413

11 122

22 032

 19 030
Obchodní bilance

- 10 402

- 629

5 202

5 026

 1 188
Bilance služeb

- 3 080

- 1 678

- 2 866

- 755

 - 913
Finanční účet

5 499 

21 145

3 796

17 108

 20 109
Přímé investice

11 813

15 845

21 030

22 663

 14 625
Portfoliové investice

4 950 

16 062

- 51 609

30 879

 10 093
Kapitálový účet

- 80

- 271

- 99 1 556  - 213
Devizové rezervy 151 194  148 330  142 146 142 453 139 721
Zahraniční zadluženost 362,1 370,5 373,8 365,1 348,2
Veřejný dluh 1 174 492 1 229 985 1 262 686 1 221 948 1 242 936
Veřejný dluh vůči HDP (v %) 228,5 231,2 234,7 223,8 226,4
Dluhová služba (v %)  14,7 14,3 14,6 14,5 14,2

Zdroj: Ministerstvo financí Japonska, Statistics of Japan, EIU

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze japonskému parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pětileté funkční období. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta - Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a specializované státní finanční korporace).
Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

 

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

  • Centrální banka: Bank of Japan (BoJ)


Soukromé finanční instituce

  • Banky
  1. Městské banky (City banks)
  2. Regionální banky
  3. Zahraniční banky
  4. Úvěrové banky (Trust banks)
  5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
  6. Ostatní banky
  • Kooperativní finanční instituce
  1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
  2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
  3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
  4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
  • Pojišťovací společnosti
  1. Životní pojišťovny
  2. Ostatní pojišťovny
  • Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry


Veřejné finanční instituce

  • Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
  • Finanční korporace
  • Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
  1. Japonská rozvojová banka
  2. Japan Post Bank Co
  3. Japan Post Insurance Co.


Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

Struktura pěti hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:

Název skupiny

Složky

Zahájení činnosti

Sloučené banky

Mitsubishi UFJ Financial Group

Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Mitsubishi UFJ Trust

leden 2006

Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust

Chuo Mitsui Trust Holdings

Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust

říjen 2007

Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust

Resona Holdings

Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank

březen 2003

Daiwa Bank Asahi Bank

Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG)

Sumitomo Mitsui Banking Corp.

únor 2003

Sakura Bank Sumitomo Bank

Mizuho Financial Group

Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust

březen 2003

Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan

Zdroj: Japonská bankovní asociace

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5 – 45 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí přes 50 %.
Navíc je nutno připočítat platby sociálního zabezpečení, které v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob:
Zdanitelný roční příjem Daňová sazba
Méně než 1,95 mil. JPY 5%
Od 1,95 mil. JPY do 3,3 mil. JPY 10% + 97 500 JPY
Od 3,3 mil. JPY do 6,95 mil. JPY 20% + 232 500 JPY
Od 6,95 mil. JPY do 9 mil. JPY 23% + 962 500 JPY
Od 9 mil. JPY do 18 mil. JPY 33% + 1 434 000 JPY
Od 18 mil. JPY do 40 mil. JPY 40% + 4 404 000 JPY
Více než 40 mil. JPY 45% + 13 204 000 JPY


Právnické osoby (korporace)

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle příjmu společnosti:
Pokud je roční příjem firmy nižší než 100 mil. JPY, činí sazba daně 15% za prvních 8 mil. JPY příjmu, za příjem nad 8 mil. JPY je pak stanovena sazba ve výši 23,2%.
Pokud je roční příjem firmy vyšší než 100 mil. JPY, činí sazba daně z celého příjmu 23,2%.

Spotřební daň / DPH

Aktuální sazba daně je v jednotné výši 8% a je aplikována na veškeré prodávané zboží a služby.
V souvislosti s plánovaným plošným zvýšením této daně na 10% ke dni 1. 10. 2019 zůstane pouze u potravin a nealkoholických nápojů platit původní, tedy osmiprocentní sazba daně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: