Libanon: Zahraniční obchod a investice

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Libanonu (2014-2018)
 

2014

2015

2016

2017

2018

Obchodní bilance (mld. USD)

-17,2 -15,1 -15,6 -16,8 -16,6

Vývoz (mld. USD)

3,3 3,0 3,1 2,8 3,8

Dovoz (mld. USD)

20,5 18,1 18,7 19,6 20,4

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Libanonský zahraniční obchod se dlouhodobě vyznačuje výraznou pasivní obchodní bilancí. Propad cen ropy, na jejímž dovozu je země závislá, a silný dolar vedly v r. 2015 k rekordnímu snížení obchodního deficitu. Od roku 2016 však obchodní deficit opět roste a to kvůli souběžně vzrůstajícímu vývozu i dovozu. Oživení  libanonského exportu v roce 2018 bylo  zapříčiněno znovuotevřením pozemních tranzitních tras přes Sýrii. Byly také znovuotevřeny hraniční přechody mezi Jordánskem a Sýrií, přes které směřoval libanonský export do Jordánska a zemí Zálivu. Přerušen je nadále pozemní tranzit zboží mezi Libanonem a Tureckem. Alternativní mořská exportní trasa do Turecka je stále dosti  nákladná, jak časově, tak finančně. Pro osobní i nákladní dopravu je možné využít  trajektu (3 – 4x týdně dle vytíženosti nákladního trajektu) mezi tureckým přístavem Tasucu a libanonským přístavem Tripoli.

Exportu libanonského zboží do EU stále dominují pravidelné námořní linky mezi přístavy Bejrút - Hamburg a Bejrút - Rotterdam, jako alternativa do EU je často vytěžována linka Bejrút – Constanca (Rumunsko).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Libanonu:

Teritoriální struktura libanonského vývozu je za poslední roky víceméně stálá. V roce 2018 jí přestala dominovat Jihoafrická republika, kterou předčily Spojené arabské emiráty, následované Sýrii, Saudskou Arábií a dalšími zeměmi Blízkého východu. Do EU v r. 2018 směřovalo celkem 13 % libanonského exportu, nejvýznamnějším evropským dovozcem je Švýcarsko (151 mil. USD), ze zemí EU pak Řecko (101 mil. USD), Španělsko (64 mil. USD), Itálie (46 mil. USD), Německo (45 mil. USD), Spojené království (40 mil. USD), Nizozemí (30 mil. USD) a Belgie (24 mil. USD). Méně než do ČR (0,63mil. USD) se z unijních zemí dovezlo do Maďarska, Chorvatska, Slovenska a Estonska.

 Vývoz z Libanonu - nejvýznamnější partneři (2018)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém vývozu (%) 

Spojené arabské emiráty

525

15

Sýrie

236

7

Saudská Arábie

227

7

Turecko

198

6

Katar

187

5

Irák

177

5

Jihoafrická republika

174

5

Egypt

169

5

Švýcarsko

151

4

Čína

135

4

ČR

0,63

0,02

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

V r. 2018 se do Libanonu dovezlo nejvíce zboží z Číny, Řecka, Itálie, USA, Německa a Turecka. Podíl dovozu ze zemí EU tvořil přes 40 %, nejvýznamnějšími unijními exportéry bylo Řecko (1,8 mld. USD), Itálie (1,6 mld. USD), Německo (1,2 mld. USD) a Francie (0,7 mld. USD). Méně než  ČR (83,3 mil. USD) vyvážely z unijních zemí do Libanonu Portugalsko, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Slovensko, Lotyšsko, Slovinsko, Litva, Estonsko, Lucembursko a Malta.

Dovoz do Libanonu - nejvýznamnější partneři (2018)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém dovozu (%) 

Čína

2 060

10

Řecko

1 803

9

Itálie

1 575

8

USA

1 455

7

Německo

1 181

6

Turecko

963

5

Francie

729

4

Egypt

666

3

Spojené arabské emiráty

592

3

Rusko

567

3

ČR

83,3

0,42

Zdroj: Celní úřad Libanonu

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz z Libanonu:

Hlavní produkty libanonského vývozu – podíl na celkovém vývozu v roce 2018

Kód zboží

 Název kategorie

2018 (v %)

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

17

27

Paliva, oleje a výrobky z nich

10

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

8

87

Dopravní prostředky (kromě kolejových)

7

39

Plasty a výrobky z nich

5

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

5

33

Kosmetické přípravky

3

72

Železo a ocel

3

20 Produkty ze zeleniny, ovoce, ořechů

3

74

Měď a výrobky z mědi

3

Vývoz celkem (mld. USD)

3,83

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

Hlavní produkty libanonského dovozu – podíl na celkovém dovozu v roce 2018

Kód zboží

 Název kategorie

2018 (v %)

27

Paliva, oleje a výrobky z nich 

21

87

Dopravní prostředky (kromě kolejových)

8

30

Výrobky farmaceutické

7

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

6

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

6

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

5

72

Železo a ocel

3

39

Plasty a výrobky z nich

3
01 Živá zvířata

2

04

Mléčné výrobky, vejce, med

2

Dovoz celkem (mld. USD)

20,40

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Podrobnou statistiku lze nalézt na webové stránce Celního úřadu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Libanonu fungují tři zóny bezcelního obchodu, a to v bejrútském a tripolském přístavu a na bejrútském mezinárodním letišti (Rafik Hariri Airport). V roce 2008 byla vytvořena Zvláštní ekonomická zóna v Tripoli (TSEZ) a v roce 2015 vládní kabinet schválil návrh na zřízení zóny volného obchodu na severu Libanonu u města Batroun – tzv. Selaata Free Zone. V plánu je i zřízení zóny volného obchodu Qleiat Free Zone (u hranic se Sýrií).

Existující zóny nabízejí obchodní a finanční pobídky včetně možnosti 100% zahraničního vlastnictví, osvobození od placení daní při vstupu a výstupu ze zóny, dlouhodobé nízké náklady pronájmu půdy a budov a nízké náklady pro průmyslové provozy. Pro dočasné dovozy těžkých strojů a vozidel mohou dovozci použít skladů pod celní uzávěrou v prostorách nabízených pro tento účel správou bejrútského přístavu (Beirut Port Authority). Dovozci mohou skladovat své zboží ve skladech, které si soukromě najmou na základě roční bankovní záruky, která je splatná po zaplacení celních poplatků a ročního nevratného skladovacího poplatku.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle informací Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) hodnota přímých zahraničních investic dosáhla v r. 2017 výše 2,62 mld. USD, což znamená 3% navýšení oproti r. 2016.  Obrácení dosavadního sestupného trendu je známkou stoupající důvěry zahraničních investorů v libanonskou ekonomiku. Souhrnný objem investic za rok 2018 zatím není k dispozici.

V roce 2018 bylo zahájeno 55 projektů a partnerství v rámci přímých zahraničních investic. Většina z nich směřovala do obnovy Sýrie, především do rekonstrukce infrastruktury. Rostl také zájem o sektor informačních technologií a rozvoj infrastruktury na těžbu plynu a ropy v Libanonu. Nejvíce přímých zahraničních investic bylo v roce 2018 směřováno do oblasti obchodu (18 %), stavebnictví a realit (16 %), služeb (16 %), cestovního ruchu (11 %) a zemědělství (7 %).

V roce 2018 byla hlavním zahraničním investorem Evropská unie. Evropské společnosti se podílely na přímých zahraničních investicích v Libanonu 51 %. Největšími evropskými investory byly Francie (22 % evropských investic), Německo (13 %), Velká Británie (9 %) a Nizozemí (9 %). Evropské investice směřovaly především do zemědělství a potravinářství, těžby ropy a zemního plynu a do obchodu.

Další v pořadí jsou investice ze zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky s podílem 29 % na přímých zahraničních investicích v Libanonu. Hlavním investorem byly Spojené arabské emiráty (32 % investic z regionu), následované Jordánskem, Egyptem, Katarem, Alžírskem a Saudskou Arábií. Zbylých 20 % investic pocházelo ze Severní Ameriky (především z USA a Kanady), následovala Asie (7 %) a Oceánie (2 %). 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Libanon má podepsané dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic s 50 zeměmi světa, mezi nimiž je i ČR. Libanon nabízí svobodné tržní prostředí a je tradičně otevřen zahraničním investicím. Nespornou výhodou je liberální kapitálové prostředí, vyzdvihnout je třeba také vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. S výjimkou nabývání pozemků libanonské zákony nerozlišují mezi místními a zahraničními investory. Protipólem těchto výhod je problém korupce, netransparentnost řízení ve vydávání licencí a složité celní postupy.

Podporu investic v Libanonu má na starosti vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL), která vznikla v roce 1994 a je pod přímým dohledem předsedy vlády. IDAL má na starosti určování perspektivních sektorů, poskytování služeb investorům a propagaci libanonského vývozu. V roce 2018 IDAL založil nové oddělení na podporu obchodu (BSU – Business Support Unit), který bude poskytovat služby a podporu start-upům. Agentura zveřejnila přehled investičních příležitostí v Libanonu pro rok 2019.

Právní rámec pro investování v Libanonu stanovuje zákon č. 360 ze dne 16. srpna 2001 o podpoře investic, který současně upravuje poskytování pobídek a podpůrných služeb investorům. Určil i prioritní sektory pro investice: zemědělství, agrární průmysl, průmysl, informační technologie, média, technologie, telekomunikace a turismus.

Libanonská vláda poskytuje domácím i zahraničním investorům řadu zvýhodnění, daňových úlev nebo osvobození od daně za splnění daných podmínek (např. pokud investice spadá pod vymezené oblasti činnosti, vyjmenované zóny či pokud se zamýšlená investice pohybuje od předem určené minimální investované částky). Více informací je k dispozici na webových stránkách IDAL.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: