Malajsie: Zahraniční obchod a investice

29. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (v mld. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

255,3

194,9

187,1

 233,8 243,3

Dovoz

227,6

171,4

166,3

 209,5 214,1

Saldo

+27,7

+23,6

+20,7

+24,3  +29,2

Zdroj: Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu / MITI

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Malajsie za rok 2018 byla ČLR, která byla zároveň na prvním místě v dovozu do Malajsie a na druhém místě ve vývozu Malajsie (po Singapuru). Vzájemný obchod vzrostl meziročně o 16,7% na 313,81 mld. RM.

Významným obchodním partnerem jsou stále více země uskupení ASEAN, které dohromady tvoří 27,1% celkového zahraničního obchodu Malajsie. 48,8% veškerého exportu do států ASEAN tvoří vývoz do reexportně orientovaného Singapuru, který dosáhl 139,12 mld. RM.

EU je pro Malajsii třetím největším obchodním partnerem a třetí nejvýznamnější exportní destinací, těsně za Singapurem. EU je také pro Malajsii druhým největším importním partnerem (za Čínou). Celkový obchod  s EU v roce 2018 činil 183,37 mld. RM, z toho vývoz z EU do Malajsie se ustálil na 84,77 mld. RM a dovoz z Malajsie do EU dosáhl 98,6 mld. RM.

 

Nejvýznamnější exportní destinace Malajsie v roce 2018
Poř. Země Podíl na celkovém importu v %
1. ČLR 14,5
2. Singapur 13,1
3. EU 28 10,5
4. USA 8,8
5. Japonsko 8,1
6. Hong Kong 6,5
7. Thajsko 5,1
8. Korejská republika 4,0
9. Vietnam 3,5
10. Indie 3,3

 Zdroj: Eurostat

Nejvýznamnější zdrojové země importu do Malajsie v roce 2018
Poř. Země Podíl na celkovém importu v %
1. ČLR 20,1
2. EU28 12,7
3. Singapur 10,8
4. Japonsko 7,5
5. USA 7,1
6. Thajsko 5,6
7. Indonésie 4,0
8. Korejská republika 3,6
9. Indonésie 3,1
10. Saudská Arábie 2,4

Zdroj: Eurostat

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

                                                                                                                      Komoditní struktura vývozu v r. 2018
Komodita Objem v mld. RM   
  2016 2017 2018
Celkem 786,96 935,39 998,01
Elektrické a elektronické výrobky 287,81 343,00 380,81
Rafinované ropné produkty 54,66 71,98 76,39
Chemikálie a chemické výrobky 59,07 68,58 57,72
Palmový olej a produkty z něj 48,27 53,85 44,70
LNG 32,70 40,46 40,13
Stroje, zařízení a jejich části 37,50 40,20 40,62
Kovové výrobky 33,35 38,00 44,67
Optické a vědecké přístroje 28,74 32,42 36,32
Ropa 22,31 27,97 36,56
Gumové výrobky 20,25 26,30 26,40

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2017

Komoditní struktura dovozu v r. 2018
Komodita Objem v mld. RM  
  2016 2017 2018
Celkem 698,82 838,14 877,74
Elektrické a elektronické výrobky 209,94 252,90 261,64
Chemikálie a chemické výrobky 68,01 79,88 82,72
Stroje, zařízení a jejich části 65,05 78,59 73,61
Rafinované ropné produkty 52,53 75,51 86,19
Kovové výrobky 39,21 43,64 46,10
Dopravní zařízení 41,36 42,93 45,16
Železné a ocelové výrobky 23,00 27,34 30,98
Optické a vědecké přístroje 21,93 24,84 23,27
Potravinářské  výrobky 18,66 20,72 19,95
Ropa 18,12 20,68 21,64

Zdroj: Malaysia External Trade Statistics, Trade Performance 2017

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb.

V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990):

  1. Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví.
  2. Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu.
  3. Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu.
  4. Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země.
  5. Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra.

Hospodářské zóny:

Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších:

  1. Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2;
  2. Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí);
  3. East Coast Corridor (zejm. stát Terengganu);
  4. Sabah Development Corridor (vyhlášen v únoru 2008);
  5. Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen v březnu (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo);
  6. Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace).

Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní síly ve zjednodušené proceduře, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod.
Digital Free Trade Zone (DFTZ)-PPP (public-private partnership) projekt ve spolupráci mimojiné s čínským konglomerátem Tencent není klasickou zónou volného obchodu, nenabízí nad stávající rámec žádné zákonné pobídky. V první fázi bude spuštěno centrum při letišti KLIA (Kuala Lumpur International Airport), které by se mělo stát centrálou pro zpracování celní a další exportně/importní administrativy, čímž by se měly předmětné procedury výrazně zrychlit.  Pilotní projekt SME Onboarding cílí na malé a střední podniky, kterým umožňuje získat nová odbytiště prostřednictvím prodejních portálů, jako je Alibaba, Amazon, eBay, BuyMalaysia, Halal Trade a další. Ve druhé fázi bude založeno byznysové centrum Kuala Lumpur Internet City (ve spolupráci s konglomerátem Catcha Group), které bude jakýmsi hybridem mezi klasickým business parkem a start-up inkubátorem za přítomností celého ekosystému podpůrných služeb zaměřených na firmy ze sektoru e-commerce. Hlavní přidanou hodnotou tohoto centra by však měla být jednotná platforma pro e-služby, kterou budou moci všechny zúčastněné firmy (zejména malé a střední podniky) využívat. Tato platforma by měla taktéž zahrnovat služby státní správy a usnadnit mezinárodní obchodování se službami a zbožím.

Internetové odkazy:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Malajsie je ze strany zahraničních investorů vnímána v zásadě pozitivně. V Indexu Ease of Doing Business 2019, kompilovaném Světovou bankou, se umístila na 15. místě. (2018: 24. místo). Pro srovnání, ČR se umístila na 35. místě (2018: 30. místo). V žebříčku World Competitiveness Index zpracovávaném, World Economic Forum, se Malajsie umístila na 22. místě (Česká republika na 29. místě).

 

Největšími zahraničními investory byly v roce 2018 ČLR, USA, Velká Británie, Hong Kong, Singapur, Španělsko, Nizozemí a Austrálie. Statistiky PZI budou doplněny po zveřejnění agenturou na podporu investic MIDA. V případě čínských investic nová vláda provádí hloubkovou kontrolu z důvodu podezření na nadhodnocené veřejné zakázky. Většina těchto projektů (zejména v oblasti infrastruktury) úzce souvisí s čínskou iniciativou One Belt One Road.

 

Největším investičním projektem probíhajícím v současné době v Malajsii je stavba integrovaného terminálu PIPC (Pengerang Integrated Petroleum Complex) ve státě Johor na jihu země. PIPC představuje terminál zahrnující kompletní spektrum rafinérií, skladovacích, přečerpávacích a zkapalňovacích kapacit pro ropu a zemní plyn, a ostatní přidružené služby. Hlavní probíhající výstavba v rámci PIPC je projekt PIC (Pengerang Integrated Complex), který zahrnuje zejména rafinérii Refinery and Petrochemical Integrated Development (RAPID) a šest dalších zařízení (kogenerační jednotu, separační jednotku, hlubokomořský terminál pro velké tankery, 2. regasifikační terminál, a další). Investice do PIC a zejména RAPIDu čítá 27 mld. USD a s plným zprovozněním celého komplexu se počítá do konce roku 2019.

 

V květnu 2019 bylo oznámeno, že bude spuštěn projekt East-coast railway link za snížení investice z původních 66 mld. RM na 44 mld. RM s termínem dokončení roku 2026. Dále budou obnoveny práce na projektech linek metra LRT3 (37 km dlouhá trať mezi Bandar Utama a Klang) a MRT2 (52 km dlouhá trať spojující Sungai Buloh Serdang v KL s hlavním administrativním centrem Putrajaya) s termíny dokončení v roce 2024, resp. 2021.

Dlouhodobou otázkou je vylepšení dálniční sítě ve státech Sabah a Sarawak. Celá dálnice bude měřit 2325 km, čímž se stane nejdelší dálnicí v Malajsii. V průběhu roku 2016 byly započaty základní práce a vykupování pozemků. V prosinci roku 2017 hlásila vláda státu Sarawak, že veškeré balíky veřejných zakázek pro první fázi výstavby dálnice (veškerá délka této komunikace ve státu Sarawak), byly uděleny. Tato dálnice by měla výrazně posílit dopravu i obchod v rámci malajsijské části Bornea. Také tento projekt dostal v květnu 2019 od vlády zelenou a bude pokračovat s předpokládanými termíny dokončení v roce 2021 (Sarawak) a v roce 2023 (Sabah).

Mezi projekty, které jsou ještě stále revidovány, patří důležitý projekt vysokorychlostní vlakové dráhy High Speed Rail mezi Kuala Lumpur a Singapurem a také projekt veřejné dopravy Rapid Transit System Link.

Zastaveny a zrušeny byly pak plynárenské projekty Multi-Product Pipeline a Trans Sabah Gas Pipeline v celkové hodnotě 9,4 mld. RM, které měla realizovat společnost China Petroleum Pipeline Bureau, dále pak projekt na zavedení národního imigračního řídícího systému (National Immigration Control System) a také infrastrukturní projekt budování linky příměstského vlaku MRT3.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější. Namísto podpory manuálně náročných odvětví je - jak vyplývá ze současných vládních strategií – naopak vizí transformace země ve znalostní ekonomiku. V tomto světle jsou upřednostňovány ty investiční projekty, které jsou spojeny s vysokou přidanou hodnotou a primárním cílem je, aby většina dodatečně vytvořených pracovních míst byla kvalifikovaná.
Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku 1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existenci domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek.
Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům ve zpracovatelském průmyslu celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ a „Income Tax Act“ . Investiční pobídky mohou mít různé formy (tzv. pionýrský statut, investiční daňové úlevy, prominutí stropu pro zahraniční vlastnictví, apod.) a jsou spojeny s obory, které Malajsie identifikovala z hlediska svého ekonomického rozvoje (a vládních strategií) jako prospěšné.

Kromě shora uvedených nabídek existují také sektorové pobídky v gesci specializovaných agentur. V oblati IT a multimédií tak je možné dosáhnout na investiční a podnikatelské pobídky pod vládní agenturou Multimedia Development Corporation (MDEC), v oblasti biotechnologií na základě BioNexus statutu v rámci agentury Biotechcorp,  v oblasti halal průmyslu je možné dosáhnout na pobídky agentury Halal Industry Deveolopment Corporation (HDC) v rámci 13 oblastí tzv. Halal parků HALMAS. Investiční pobídky jsou zároveň poskytovány v případě investic do některého z 5 rozvojových hospodářských koridorů Malajsie (SCORE, NCER, ECER, SDC a Iskandar).

Omezení zahraničního kapitálu

I přes dílčí liberalizace sektoru služeb stále existuje v mnoha sektorech omezení zahraničního podílu ve firmách. V některých oblastech navíc přetrvává požadavek na partnera z řad etnických Malajců (Bumiputera) s minimálním podílem 30 %. Investiční agentura MIDA vydává pravidelně sadu příruček pro investice a vstup na trh ve vybraných sektorech služeb, na které odkazujeme i níže. 

Logistika

Provozování skladu není obecně zatíženo limitem zahraničního vlastnictví, pouze v případě veřejných celních skladů je povinný podíl 30% bumiputera partnera. V případě dopravních služeb poskytovaných třetím osobám může zahraniční podíl dosahovat nejvýše 49%, v případě dopravy poskytované pouze vlastním subjektům není zahraniční vlastnictví omezeno. Firma poskytující integrované logistické služby může dosahovat zahraničního podílu maximálně ve výši 40%, avšak v případě mezinárodních integrovaných logistických služeb není zahraniční vlastnictví omezeno.  

Finanční služby

Platí přísné schvalovací procedury a stropy zahraničního vlastnictví, což v souhrnu pro poskytovatele finančních služeb z EU představuje mimořádně velké překážky při vstupu na místní trh. V r. 2009 Centrální banka Malajsie částečně liberalizovala finanční služby. V případě investičních bank, islámských bank, pojišťoven a poskytovatelů takaful (islámské pojišťovnictví) je strop zahraničního vlastnictví 70%. V případě komerčních bank zůstává strop 30 %. Vydávání bankovních licencí zahraničním bankám je silně omezeno. 

Právní služby

Existují striktní předpisy na provádění právních služeb; prakticky je může provozovat a právní firmy vlastnit jen místní subjekt, občan nebo rezident s příslušnými zkouškami z právního systému v malajštině/bahasa. Výjimku tvoří federální území Labuan, kde zahraniční právníci mohou poskytovat služby jen zahraničním offshore firmám zde založeným. Existují zvláštní případy, kdy místní právní firma může zaměstnat zahraničního právníka k výkladu nemalajsijského práva. V roce 2014 vešel v účinnost dodatek k zákonu o právních službách z r 1976, který umožňuje vytváření společných podniků v oblasti práva a registraci zahraničních právníkům, získání licence Kvalifikované právní firmy a usazování zahraničních právníků. V dubnu 2015 získala první licenci Kvalifikované právní firmy kancelář Trowers & Hamlins. Tato licence nevyžaduje místního partnera, bude jich však uděleno pouze pět, jelikož jsou účelově vázány na podporu iniciativy „Malajsie jako centrum islámských financí“ a tyto firmy musí prokázat expertízu v oblasti islámských financí. Ani po roce a půl od předmětné liberalizace nedošlo k výraznějšímu průniku zahraničních advokátních kanceláří na malajsijský trh, kdy tyto raději fungují jako doposud na dálku ze sousedních států (Singapur).

Účetnictví a daňové služby

Toto odvětví bylo zcela liberalizováno. V současnosti je tak možné zahraniční vlastnictví těchto firem bez limitu. Více informací je zde

Stavebnictví

V současné době je přístup na trh velmi omezen, kdy je od dodavatelů z EU, kteří mají zájem o založení firmy v místě požadováno, aby si našli místního partnera, který bude vlastnit alespoň 70 % kapitálu ve společném podniku. Druhou možností je udělení povolení zahraniční společnosti na projektové bázi, kdy se firma může kvalifikovat pouze pro projekty do určité výše rozpočtu na základě své velikosti, počtu kvalifikovaných zaměstnanců, apod. Více informací k liberalizaci sektoru stavebnictví naleznete zde.

Životní prostředí

Malajsie do značné míry liberalizovala služby v oblasti životního prostředí. Pro sektor konzultačních služeb ke zhodnocení environmentálního dopadu (EIA), stejně tak pro služby nakládání s odpady. Vláda nicméně vyzývá k zakládání společných podniků pro lepší transfer znalostí a technologií. V zásadě jediný sektor, kde stále existuje strop zahraničního vlastnictví, je obnovitelná energetika, kde zahraniční subjekt smí vlastnit maximálně 49%. Více informací je k nalezení zde.

Turismus

Cestovní ruch je důležitým sektorem malajsijské ekonomiky. V zájmu dalšího růstu tohoto sektoru vláda Malajsie již v některých jeho subsektorech (r. 2009) odstranila 30% strop zahraničního vlastnictví (tématické parky, výstaviště a kongresová centra s kapacitou nad 5 000 míst, cestovní agentury a kanceláře pro incomingovou turistiku, 4 a 5 hvězdičkové hotely atp.). V případě 3 hvězdičkových hotelů se povinný místní podíl v průběhu posledních let snížil na 30%. V případě hotelů nižších kategorií platí povinné 100% místní vlastnictví. Více informací se nalézá pod odkazem zde.

Energetika

Obecný limit pro zahraniční vlastnictví výrobců elektrické energie je 49%, včetně obnovitelné energetiky (viz výše). V oblasti těžby ropy a zemního plynu se  zahraniční firmy podílí na těžbě jen prostřednictvím partnerských kontraktů s národní ropnou společností Petronas, a to jak v oblasti geologického průzkumu, tak těžby samotné. Zahraniční firmy se mohou podílet na omezených sektorech služeb v ropném sektoru buď prostřednictvím partnerství s místní firmou nebo jako kontraktor. Zahraniční podíl ve firmě nesmí přesáhnout obecný 49% podíl.

Distribuce - maloobchodní prodej

Podmínky pro maloobchodní prodej byly do značné míry liberalizovány. Ještě před několika lety byly menší prodejny zcela zapovězeny zahraničním vlastníkům. Aktuálně mohou zahraniční společnosti zakládat prodejny za podmínek založení společnosti v Malajsii a v určitých segmentech také za dodržení povinného podílu sortimentu pocházejícího od malých a středních podniků vlastněných preferovaným etnikem "bumiputera". Více informací je pod odkazem zde.  

 

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: