Mexiko: Zahraniční obchod a investice

23. 7. 2019

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (mld. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

397,536

380,772

373,947

409,401

450,572

Dovoz

399,977

395,232

387,064

420,369

464,277

Bilance

-2,441

-14,460

-13,118

-10,968

-13,704

Obrat

797,513

776,004

761,011

829,770

914,849

 Zdroj: Banco de México

Oproti předchozímu období vzrostl v roce 2018 export o 10,1 %, import o 10,4 % a obrat o 10,2 %.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na vývozu (r. 2018) - USA (76,5 %), Kanada (3,1 %), Čína (1,6 %), SRN (1,6 %), Brazílie (1,0 %), Kolumbie (0,8 %), Japonsko (0,7 %), Nizozemsko (0,5 %), Korea (0,5 %), Španělsko (0,4 %) a ČR (0,1 %).

Hlavní obchodní partneři Mexika podle podílu na dovozu (r. 2018) - USA (46,6 %), Čína (18 %), Japonsko (3,9 %), SRN (3,8 %), Jižní Korea (3,6 %), Kanada (2,3 %), Malajsie (2 %), Tchaj-wan (1,8 %), Itálie (1,4 %), Brazílie (1,4 %), Thajsko (1,4 %), Španělsko (1,2 %) a ČR (0,3 %).

EU se v roce 2018 podílela na celkovém vývozu 9 % a na dovozu 13 %. V roce 2017 to bylo 5,67 % u exportu a 11,63 % u importu.

Postavení zemí EU v mexické teritoriální relaci (r. 2018, mil. USD, %)

Země

Obrat

Podíl na obratu

SRN

24 830,7

33,43

Itálie

8 391,4

11,30

Španělsko

7 239,0

9,75

Francie

6 159,7

8,29

Nizozemsko

4 834,2

6,51

Velká Británie

4 632,6

6,24

Belgie

3 210,4

4,32

Rakousko

2 137,2

2,88

Irsko

2 103,9

2,83

ČR

1 775,1

2,39

Maďarsko

1 701,8

2,29

Polsko

1 364,3

1,84

Švédsko

1 168,2

1,57

Dánsko

904,5

1,22

Portugalsko

780,8

1,05

Finsko

769,2

1,04

Rumunsko

632,1

0,85

Slovensko

490,2

0,66

Řecko

234,8

0,32

Slovinsko

196,0

0,26

Lucembursko

188,3

0,25

Estonsko

174,2

0,23

Bulharsko

131,2

0,18

Chorvatsko

60,4

0,08

Malta

58,3

0,08

Litva

45,4

0,06

Lotyšsko

45,4

0,06

Kypr

20,6

0,03

Celkem

74 279,9

100,00

Zdroj: UN Comptrade Database

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Deset nejdůležitějších položek mexického vývozu a dovozu v roce 2018:

Vývoz
HS 8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob
HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
HS 8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky
HS 2709 Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
HS 8704 Motorová vozidla pro přepravu nákladu
HS 8517 Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
HS 8528 Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje
HS 8544 Izolované (též s lakovaným povrchem, anodickým okysličením) dráty, kabely
HS 8701 Traktory a tahače (jiné než tahače čísla 8709)
HS 9018 Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje

Dovoz
HS 2710 Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové
HS 8708 Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
HS 8542 Elektronické integrované obvody
HS 9999 Zboží jinde neuvedené
HS 8517 Telefonní přístroje, vč. telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
HS 8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky
HS 8703 Osobní automobily a jiná motorová vozidla především pro přepravu osob
HS 2711 Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky
HS 8473 Části, součásti a příslušenství (jiné než kryty, kufříky a podobné výrobky) vhodné pro použití výhradně nebo hlavně se stroji a přístroji č. 8469 až 8472
HS 8536 Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů
Zdroj: Trade Map

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Mexiku existuje sedm zvláštních ekonomických zón (Zonas Económicas Especiales, ZEE), jejichž fungování je upraveno na federální úrovni (Ley Federal de Zonas Económicas Especiales). Protože jedním z důvodů jejich vzniku je socioekonomický rozvoj regionů, jsou situovány v jižních, chudších státech Mexika.

Zvláštní ekonomické zóny:
Lázaro Cardenas – La Unión (Michoacán a Guerrero)
Puerto Chiapas (Chiapas)
Coatzacoalcos (Veracruz)
Progreso (Yucatán)
Salina Cruz (Oaxaca)
Paraíso (Tabasco)
Ciudad del Carmen a Seybaplaya (Campeche)

Zvláštní ekonomické zóny II.jpg

Zdroj: Banco de México

Pro společnosti, které mají zájem v rámci zóny operovat, jsou připraveny fiskální pobídky jako např. kompletní prominutí daní v prvních 10 letech, možnost odepsat si z daní náklady na zaškolení zaměstnanců, osvobození od daně z nemovitosti,  osvobození od daně z přidané hodnoty pro zboží vyrobené v zóně a do zóny importované, speciální celní režim atd.

Podrobnější informace o fungování speciálních ekonomických zón lze najít na stránkách mexické vlády.

Zcela specifickým jevem jsou tzv. maquiladoras, montážní pobočky zahraničních firem, cca z 80 % americké. Produkce montoven postavených zejména při hranici s USA využívají s úspěchem především výhod relativně levné pracovní síly.

Dále v Mexiku existují průmyslové zóny a technologické parky, které podporují především místní vlády. Rozsah investičních pobídek se kvalitativně i kvantitativně liší. Tyto zóny se nemohou opřít o jednoznačnou legislativní podporu na úrovni federace, což může být zdrojem sporů investorů s místní nebo federální vládou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem hned z několika důvodů. Jedním z nich je existence zóny volného obchodu s USA a Kanadou nastavená Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA), resp. její nástupkyni USMCA, která má nabýt účinnosti v roce 2020. Díky tomuto provázání se silným severoamerickým trhem se Mexiko v 90. letech stalo jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic na světě a pro řadu investorů se stala bránou do USA. Nad rámec toho nabízí Mexiko i kvalifikovanou a poměrně levnou pracovní sílu a stabilní ekonomiku. Dnes téměř 31 % zahraničních investic pochází ze zemí Evropské Unie (zejm. Španělsko, Německo a Itálie), což je i důsledek nadstandardních ekonomických vztahů zakotvených v Dohodě o volném obchodu mezi EU a Mexikem.

V roce 2018 mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 31,604 mld. USD, což je o 6,4 % více než v r. 2017. Nové přímé zahraniční investice tvořily 37 %. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 49,1 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 16 % do finančních služeb, 13,5 % do výroby elektřiny a zpracování plynu a vody a 8,9 % do obchodu; podle země původu pocházelo 38,8 % z USA, 14 % z Kanady, 13,1 % ze Španělska, 8,2 % ze SRN, 6,7 % z Japonska a 23,1 % z ostatních zemí. V rámci Mexika směřovaly přímé zahraniční investice zejména do hlavního města (18,6 %) a států Nuevo León (13,3 %) a Coahuila (10,1 %). V Mexiku působí přes 3 402 velkých a malých firem se zahraničním kapitálem.

Přímé zahraniční investice 2014 – 2018 (mld. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Přímé zahraniční investice

22,57

28,38

26,74

29,695

31,604

Zdroj: Secretaría de Economía

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Hlavní normou stanovující pravidla v této oblasti je zákon o zahraničních investicích (Ley de Inversión Extranjera, LIE) a jeho prováděcí předpis (Reglamento de la Ley de Inversión Extranjera a Registro Nacional de Inversiones Extranjeras, RNIE).

Zákon o zahraničních investicích určuje, že zahraniční subjekty mohou podnikat nebo být jinak účastny výdělečných aktivit v Mexiku, pokud zákon nestanoví jinak. Těmito zákonem stanovenými výjimkami jsou zejména o strategické oblasti, které jsou vyhrazeny státu (jaderná energetika, poštovní služby, tisk oběživa atd.), případně mexickým společnostem (vnitrostátní doprava, bankovnictví atd.), nebo ve kterých je podíl zahraničního kapitálu omezen buď 10 % (výrobní družstva), 25 % (domácí letecká doprava), nebo 45% (zbrojní průmysl, domácí rozhlasové a televizní sektor atd.) - investice nad tuto hranici vyžadují souhlas Národní komise pro zahraniční investice. Specifickou oblastí je těžba ropy a výroba elektrické energie, která je ústavou svěřena státu, po energetické reformě (2013) ale stát může umožnit vstup soukromých subjektů na základě koncese.

Hlavním správním orgánem zabývajícím se zahraničními investicemi v Mexiku je Vrchní ředitelství pro zahraniční investice (Dirección General de Inversión Extranjera, DGIE), které podléhá Ministerstvu hospodářství. Vrchní ředitelství vede Národní rejstřík zahraničních investic (Registro Nacional de Inversiones Extranjeras), který připravuje smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic, a funguje jako sekretariát mezirezortní Národní komise pro zahraniční investice (Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras), která schvaluje zákonem specifikované zahraniční investice.

Vrchní ředitelství sdružuje investiční nabídky mimořádného rozsahu nebo ve vládou preferovaných odvětvích (např. automobilový průmysl a aeronautika). Zpracování nabídek pak provádí Ministerstvo zahraničních věci společně s ambasádami a oddělení podpory zahraničních investic (Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras). Toto oddělení se zabývá jednotlivými investičními projekty klíčového charakteru, je jakýmsi ombudsmanem investic v Mexiku. Dané instituce často spolupracují s Národní bankou pro zahraniční obchod (Bancomext - Banco Nacional de Comercio Exterior), která některé projekty financuje.

Do roku 2018 byla jednou z hlavních institucí pro podporu zahraničních investic agentura ProMéxico (obdoba CzechTrade a CzechInvest). Tato státní agentura fungovala mezi lety 2007 a 2018 a byla jedním z hlavních zprostředkovatelů zahraničních investic a hlavním partnerem zahraničních investorů. V rámci úsporných opatření nové vlády byla tato instituce na konci roku 2018 zrušena a její funkce byly převedeny na Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád. Nové nastavení kompetencí ale teprve vzniká. Webové stránky ProMéxico jsou doposud částečně funkční a disponují řadou užitečných informací ohledně mexického zahraničního obchodu a investic.

Důležitou roli ve vytváření podmínek pro vstup zahraničních investic hrají i jednotlivé mexické státy, které definují své investiční potřeby a stanoví autonomně fiskální i nefiskální pobídky.

Příklady fiskálních pobídek jsou snížení nebo osvobození od daně z příjmu, daně z nemovitosti, spolufinancování pozemků a infrastruktury, případně daňové úlevy spojené s jejich získáním, snížení poplatků spojených se zápisem do obchodního rejstříku apod. Příklady nefiskálních pobídek jsou podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku, podpora při obstarávání licencí a povolení, podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb, vzdělávací programy pro zaměstnance apod.

Mexiko má uzavřeno 32 bilaterálních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic se 33 státy, z nichž 30 z nich je v současné době účinných. Jedná se o státy: Argentina, Austrálie, Bahrajn, Bělorusko, Česká republika, Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Haiti (v procesu), Indie, Itálie, Island, Jižní Korea, Kuba, Kuvajt, Nizozemsko, Panama, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Singapur, Slovensko, SRN, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Turecko, Uruguay, Velká Británie a Belgicko-lucemburská ekonomická unie. S řadou dalších států je podpora a vzájemná ochrana investic ošetřena v rámci dohod o volném obchodu (např. s EU v rámci Globální dohody nebo s USA a Kanadou v rámci NAFTA, resp. budoucí USMCA).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: