Mexiko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 9. 2019

Mexiko je 15. největší ekonomikou světa a podle odhadů Světové banky by se do roku 2050 mohlo stát pátou největší ekonomikou světa. Mexický trh s více než 120 milióny obyvatel, z nichž zhruba polovina patří ke střední třídě, nabízí zajímavé uplatnění pro české výrobky a služby. Obchod s Mexikem navíc usnadňuje fakt, že má navíc s EU uzavřenu rozsáhlou Dohodu o volném obchodu a s ČR dohodu o vzájemné ochraně investic. Mexiko je také zajímavé možností přístupu na trh USA díky Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA, resp. nově USMCA).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)
Prezident: Andrés Manuel Lopéz Obrador (ve funkci od 1. 12. 2018)

Složení vlády:
Užší kabinet:
- Ministryně vnitra: Olga Sánchez Cordero
- Ministr zahraničních věcí: Marcelo Ebrard
- Ministr financí: Arturo Herrera Gutiérrez (ve funkci od: 9. 7. 2019)
- Ministr národní obrany: generál Luis Crescencio Sandoval González
- Ministr vojenského námořnictva: admirál Jóse Rafael Ojeda Durán
- Ministr veřejné bezpečnosti: Alfonso Durazo
- Generální prokurátor: Alejandro Gertz Manero
- Ministryně hospodářství: Graciela Márquez Colín
- Ministryně sociálního rozvoje: Maria Luisa Albores González
- Ministr spojů a dopravy: Javier Jiménez Espriú
- Ministryně práce a sociálních věcí: Luisa María Alcalde Luján
- Ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: Dr. Víctor Manuel Toledo Manzur (ve funkci od: 29. 5. 2019)
- Ministryně energetiky: Rocío Nahle Garcia
- Ministr zemědělství a rozvoje venkova: Víctor Villalobos Arámbula
- Ministr školství: Esteban Moctezuma Barragán
- Ministr zdravotnictví: Jorge Carlos Alcocer Varela
- Ministr cestovního ruchu: Miguel Torruco Marqués
- Ministryně pro fungování veřejné moci: Irma Eréndira Sandoval
- Ministr pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Román Meyer Falcón
- Ministryně kultury: Alejandra Frausto Guerrero

Spojené státy mexické jsou federativní prezidentská republika s ústavou z roku 1917. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Hlavou státu je prezident, který je volený přímou volbou na šestileté funkční období, bez možnosti znovuzvolení. Prezident je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil.

Legislativní moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeným z Poslanecké sněmovny a Senátu. Dolní komora parlamentu (Cámara de Diputados) má 500 poslanců – 300 poslanců je volných přímou volbou, 200 křesel v poslanecké sněmovně je rozděleno poměrným klíčem podle volebního zisku politických stran. Poslanci jsou voleni na tříleté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Horní komoru parlamentu (Cámara de Senadores) tvoří 128 senátorů, kdy 96 senátorů je voleno přímou volbou a 32 křesel je rozděleno poměrným klíčem dle volebního zisku jednotlivých politických stran. Senátoři jsou voleni na šestileté volební období a mají možnost znovuzvolení.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 124 286 623 (r. 2017)
Podle posledního oficiálního sčítání v r. 2015 mělo Mexiko 119 938 473 obyvatel. Dnes dle Centra mezinárodních studií Gilberta Bosques, které realizuje studie pro Senát a jeho komise, má Mexiko 124 286 623 obyvatel, z toho 48,6 % (59,9 milionů) mužů a 51,4 % (64,3 milionů) žen. Průměrný roční přírůstek činí 1,8 %. V roce 2017 se narodilo 2 188 069 dětí, míra úmrtnosti je 5,9 osob/tisíc obyvatel. Očekávaná délka života je 75,34 let (72,8 muži a 77,9 ženy).


Demografické složení:
Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.


Úřední jazyk:
Úředním jazykem Mexika je španělština, která se liší od španělské španělštiny v řadě výrazů. Řada slov je v mexické španělštině převzata z domorodých jazyků. Společně se španělštinou se na území Mexika vyskytuje až 364 indiánských jazyků. Téměř 6 milionů Mexičanů mluví indiánským jazykem. Mezi nejvýznamnější indiánské jazyky na území Mexika patří aztécký nahúatl, mayština, huichol, totonaca, mixteco, zapoteco, otomí a tzotzil.


Vyznání:
katolické: 80,8 %
protestantské: 9,2 %
židovské: méně než 1 %

Administrativní členění

Federální stát

Hlavní město

Rozloha (km2)

Počet obyvatel

(2015)

Hustota obyvatel/km2

Počet provincií

Aguascalientes

Aguascalientes

5,618

1 312 544

210.93

11

Baja California

Mexicali

71,446

3 315 766

44.16

5

Baja California Sur

La Paz

73,922

712 029

8.62

5

Campeche

San Francisco de Campeche

57,924

899 931

14.20

11

Chiapas

Tuxtla Gutiérrez

73,289

5 217 908

65.45

124

Chihuahua

Chihuahua

247,455

3 556 574

13.77

67

Ciudad de México

-

1,485

8 918 653

5960.27

16

Coahuila

Saltillo

151,563

2 954 915

20.16

38

Colima

Colima

5,625

711 235

115.65

10

Durango

Victoria de Durango

123,451

1 754 754

13.23

39

Guanajuato

Guanajuato

30,608

5 853 677

179.25

46

Guerrero

Chilpancingo

63,621

3 533 251

53.26

81

Hidalgo

Pachuca de Soto

20,813

2 858 359

128.05

84

Jalisco

Guadalajara

78,599

7 844 830

93.52

125

México

Toluca de Lerdo

22,357

16 187 608

678.80

125

Michoacán

Morelia

58,643

4 584 471

74.20

113

Morelos

Cuernavaca

4,893

1 903 811

363.22

33

Nayarit

Tepic

27,815

1 181 050

39.01

20

Nuevo León

Monterrey

64,220

5 119 504

72.46

51

Oaxaca

Oaxaca de Juárez

93,793

3 967 889

40.54

570

Puebla

Puebla de Zaragoza

34,290

6 168 883

168.56

217

Querétaro

Santiago de Querétaro

11,684

2 038 372

156.45

18

Quintana Roo

Chetumal

42,361

1 501 562

31.29

11

San Luis Potosí

San Luis Potosí

60,983

2 717 820

42.40

58

Sinaloa

Culiacán Rosales

57,377

2 966 321

48.24

18

Sonora

Hermosillo

179,503

2 850 330

14.83

72

Tabasco

Villahermosa

24,738

2 395 272

90.49

17

Tamaulipas

Ciudad Victoria

80,175

3 441 698

40.77

43

Tlaxcala

Tlaxcala de Xicohténcatl

4,016

1 272 847

291.32

60

Veracruz

Xalapa – Enríquez

71,820

8 112 505

106.42

212

Yucatán

Mérida

39,612

2 097 175

49.37

106

Zacatecas

Zacatecas

75,539

1 579 209

19.73

58

Zdroj: INEGI

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

Jednotka

2014

2015

2016

2017

2018

HDP objem a)

mil. MXN

16740319

17287807

17791457

18153796

18531342

HDP

%

2,1

2,5

2,7

2,3

2,0

HDP/ob.

USD

10325

9445

8593

8908

9715

Míra inflace

%

4,08

2,13

3,36

6,77

4,83

Míra nezaměstnanosti

%

3,76

3,96

3,60

3,40

3,30

a) V běžných cenách

Zdroje: INEGI, Banco de México, Světová banka

V roce 2018 bylo důležitým zklidňujícím faktorem pro mexické hospodářství úspěšné ukončení jednání o modernizaci NAFTA, která nyní reguluje obchod o objemu více než 1.200 mld. USD ročně. K podpisu nové obchodní dohody mezi Mexikem, Kanadou a Spojenými státy americkými (USMCA/španělsky T-MEC), která nahradí NAFTA, došlo po více jak 13 měsících intenzivního vyjednávání 30. 11. 2018. Pravidla předchozí dohody NAFTA zůstávají platná až do účinnosti USMCA, která je podmíněná ratifikací v jednotlivých státech, a očekává se proto v roce 2020. Pro mexickou ekonomiku, jejíž vývoz do USA představuje 80 % celkového vývozu, bylo již samotné uzavření dohody dobrou zprávou. Navíc si Mexiko od nové dohody slibuje pozitivní dopady v zemědělském, automobilovém a leteckém průmyslu.

V odpovědi na zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do USA uvalilo Mexiko cla na import plochých ocelových výrobků, svítidel, vepřového masa, uzenin, jablek, hroznového vína, brusinek a sýrů. Ve světle nejasné budoucnosti vzájemné výměny se severoamerickými partnery se Mexiko snaží nadále diverzifikovat svůj zahraniční obchod, hledá nové partnery a posiluje vztahy s těmi existujícími, a to hlavně v Latinské Americe a pacifickém regionu.

Hlavními tahouny růstu mexického hospodářství v roce 2018 byly soukromá spotřeba, služby a oživení průmyslové výroby (hlavně stavebnictví a zpracovatelský průmysl). Hospodářství zaznamenalo meziroční přírůstek 2,0 %, a naplnilo tak očekávání státního rozpočtu, který počítal s růstem HDP v rozmezí 2,0 – 3,0 %. Podle Mexické centrální banky vzrostla v r. 2018 ekonomika o 2,0 % a to navzdory politické a ekonomické nejistotě způsobené červencovými prezidentskými volbami a jednáním o budoucnosti obchodních vztahů s USA (modernizace NAFTA).

Průměrná roční míra inflace klesla z 6,77 % (2017) na 4,83 %, i tak ale překročila 3% inflační cíl Mexické centrální banky. Snížení míry inflace bylo způsobeno zejména monetárními opatřeními Mexické centrální banky, která ve snaze udržet inflační cíl, zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu hned čtyřikrát (v únoru, červnu, listopadu a prosinci), celkově z počátečních 7,5 % v lednu 2018 na 8,25 % v prosinci 2018. Míra nezaměstnanosti zůstala po celé období velmi nízká, celoročně se pohybovala kolem 3,3 %.

Zatímco soukromé investice vykázaly mírný meziroční růst o 2,2 %, veřejné investice meziročně klesly o 3,9 %. Ceny pohonných hmot stále rostly, ale již ne tak prudce jako v roce 2017. Došlo také k růstu cen některých potravin (ovoce, zeleniny, kuřecího masa a vajec).

Vývoj kurzu mexického pesa k dolaru odrážel politickou i ekonomickou nejistotu volebního roku 2018, nicméně celkově byl poměrně stabilní. Zkraje roku v důsledku přijatých monetárních opatření Centrální banky posiloval, následně ale z důvodu zvýšení úrokových sazeb v USA, nejistoty vyplývající z jednání o modernizaci NAFTA a prezidentských voleb začal oslabovat. Na začátku ledna představoval 19,6600 MXN/USD, k 30. červnu 19,9175 MXN/USD, k 29. prosinci 19,6478 MXN/USD – těsně před nástupem (k 30. 11.) nové vlády se ale peso propadlo na 20,40 MXN/USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Federální rozpočet pro rok 2019, který předložila v prosinci 2018 vláda nového mexického prezidenta, příjemně překvapil domácí i zahraniční trhy. Rozpočet počítá s poměrně realistickým navýšením příjmů státního rozpočtu o 6,3 % oproti roku 2018, růstem HDP 2 %, meziroční inflací 3,4 %, směnným kurzem 20 MXN/USD a 55 USD za barel ropy. Celkové výdaje státního rozpočtu by měly být 5.814,291 mld. MXN, příjmy 5.814,291 mld. MXN.

Návrh státního rozpočtu Mexika (mld. MXN) 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

4264,551

4763,874

4888,893

5279,667

5814,291

Výdaje

4891,975

4763,874

4888,893

5279,667

5814,291

Saldo

-627,424

0

0

0

0

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público, Banco de México

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2018 vykázal běžný účet platební bilance deficit 22,186 mld. USD. V případě kapitálového účtu to vedlo ke schodku ve výši 65 mld. USD.

  2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet platební bilance (v mld. USD) -24,846 -32,381 -27,858 -27,858 -22,186
Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD) 57,947 33,826 35,873 150,0 -65,0
Finanční účet platební bilance (v mld. USD) -55,962 -33,826 -31,601 -26,261 -35,909
Devizové rezervy (v mld. USD) 195,682 177,597 178,025 175,450 172,802
Hrubá zahraniční zadluženost (v mld. USD) 145,617 82,320 86,666 90,625 95,3

Zdroj: Banco de México

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Mexika je zastřešen nezávislou Mexickou centrální bankou. Bankovní sektor je převážně v soukromých rukou, krom klasických komerčních bank ale existuje i sedm rozvojových bank (např. proexportní BANCOMEXT). Největší komerční bankou je Banamex – vlastněná americkou Citigroup. Španělský bankovní dům BBVA vlastní banku Bancomer známou jako BBVA Bancomer. Dalšími jsou španělská Santander, britská Banorte a HSBC a kanadská Scotiabank. Všechny komerční banky poskytují standardní bankovní služby.

Podrobné informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (Banco de México) a Mexické bankovní asociace (Asociación de Bancos de México), kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mexický daňový systém je poměrně komplikovaný. Dle úrovně státní moci, která je vybírá, rozlišuje tři typy daní: federální, státní a lokální. Na federální úrovni je finanční správa zastřešena Ministerstvem financí a jemu podřízeným Úřadem pro finanční správu (Sistema de Administración Tributaria, SAT).

Nejdůležitější federální daně jsou 1) daň z příjmů fyzických a právnických osob, 2) daň z přidané hodnoty a 3) spotřební daň na zvláštní služby a výrobky. Daň z příjmů se na celkovém objemu vybraných daní podílí zhruba 40 %, stejně jako daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů (Impuesto sobre la Renta, ISR) je vybírána z příjmů od daňových rezidentů - mexických státních občanů a právnických osob - ze všech jejich světových příjmů, ale i od cizinců a zahraničních subjektů z jejich příjmů v Mexiku. Konkrétní nastavení řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění, takovou smlouvu má Mexiko uzavřeno i s Českou republikou. V případě fyzických osob je daň nastavena progresivně s procentuální sazbou od 1,92 do 35 %, příjem právnických osob je zdaněn 30% lineární sazbou. Příjmy a majetek nabyté dědictvím jsou od daně osvobozeny zcela, příjmy a majetek nabyté darováním za určitých okolností (příbuznost, hodnota atd.).

Dani z přidané hodnoty (Impuesto al Valor Agregado, IVA) podléhá většina zboží a služeb. Základní sazba je 16 %. Od daně jsou osvobozeny potraviny, léky a knihy. V některých příhraničních oblastech s USA byla daň z přidané hodnoty snížena na 8 %.

Sazba spotřební daně se liší podle komodit, na které je uvalena. Z nejběžnějších: alkohol 21 %, pivo 10 %, tabákové výrobky 120 %, pohonné hmoty zhruba 4 MXN za litr.

Dále jsou vybírány majetkové daně jako např. 2% daň z převodu nemovitostí nebo daň z nemovitosti, která se odvíjí od umístění a ceny nemovitosti.

Sociální pojištění, které zahrnuje mj. důchodové a nemocenské pojištění, má sazbu 9,23 %, z níž většinu platí za zaměstnance zaměstnavatel. Od 1. 1. 2019 byla zvýšena minimální mzda z 88,36 MXN/den na 102,68 MXN/den. V oblasti severní hranice, tzv. „Zona Libre de la Frontera Norte“ (43 municipalit při hranici s USA), byla minimální mzda stanovena na 176,72 MXN/den.

Mexiko vykazuje nejhorší poměr vybraných daní k HDP ze všech států OECD (pouze 16 %). Na vině je jistě i rozsáhlá šedá ekonomika, která podle odhadů tvoří až 25 % mexické ekonomiky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: