Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Moldavská republika - Republica Moldova - The Republic of Moldova
  • Zkrácenému rumunskému a anglickému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko.

Složení vlády:

  • Pavel Filip – předseda vlády
  • Iurie Leanca – místopředseda vlády pro evropskou integraci
  • Cristina Lesnic – místopředsedkyně vlády pro reintegraci
  • Chiril Gaburici – ministr hospodářství a infrastruktury
  • Octavian Armasu – ministr financí
  • Victoria Iftodi – ministryně spravedlnosti
  • Alexandru Jizdan – ministr vnitra
  • Eugen Sturza – ministr obrany
  • Monica Babuc – ministryně školství, kultury a výzkumu
  • Svetlana Cebotari – ministryně zdravotnictví, práce a sociální ochrany
  • Liviu Volconovici – ministr zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí

Z titulu funkce jsou členy vlády také předseda Akademie věd MD Gheorghe Duca a předsedkyně Autonomní oblasti Gagauzie (baškan) Irina Vlah. 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Dle výsledků sčítání obyvatel z května 2014, které byly zveřejněny na jaře 2017, činil počet obyvatel 2 998 235. Počet obyvatel v Podněstří je odhadován na méně, než 500 tis. osob. Skutečný počet obyvatel na pravém břehu Dněstru však údajně poklesl na 2,2 – 2,4 mil. obyvatel a v Podněstří na cca 300 tis. osob. Takový úbytek obyvatelstva je přisuzován především odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů).

Demografické složení:         

  • Moldavané 75,1 %
  • Ukrajinci 6,6 %
  • Rusové 4,1 %
  • Gagauzové 4,6 %
  • Rumuni 7 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,3 %
  • další národnosti celkem 0,4 %

Oproti údajům ze sčítání obyvatel v roce 2004, došlo k nárůstu obyvatel, kteří se hlásí k rumunské národnosti z 1,9% na 7%. V hlavním městě je ruskojazyčných obyvatel podstatně více, než je podíl etnických Rusů na celkovém obyvatelstvu země, činí až 50%. Ruština patří stále k hlavnímu dorozumivacímu jazyku mezi všemi národnostmi.

Složení podle náboženského vyznání:

  • Pravoslavní  96,8 %
  • Baptisté 1,0 %
  • Svědci Jehova  0,7 %
  • Adventisté 7. dne 0,3 %
  • Pentekostální 0,4 %
  • Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %
  • Ateisté 0,3 %

Kolem 80% obyvatel pravoslavného vyznání je podřízeno moskevskému patriarchátu a jen cca 20% k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP / obyv. (USD podle PPP)

4666,0

5014,0

5028,0

5304

5328

Objem HDP (mil. MDL)

99.879

112.050

121.851

134.476

150.369

Objem HDP (tis. USD)

7.982.913,6

7.981.421

6.475.887,5

6.749.554

7.000.000*

Index reálného objemu HDP ve srovnání s předchozím rokem (%)

109,4

104,8

99,5

104,1

104.5

Míra inflace (%)

5,2

4,7

13,6

2,4

7.3

Nezaměstnanost (%)

5,6

3,9

4,9

3,8

3.4

Zdroj: Statistický úřad MD
* Předpoklad

Očekávaný vývoj v teritoriu

Současná vláda v čele s předsedou vlády Pavlem Filipem (Demokratická strana) je u moci od ledna 2016. Relativní stabilita země umožnila opětovné zahájení reforem. V listopadu 2016 byl v přímé volbě zvolen prezidentem země Igor Dodon, který předtím zastával post předsedy Strany socialistů. Parlamentní volby jsou plánovány na podzim roku 2018.

Pokud jde o hospodářské ukazatele za rok 2017, růst HDP (4,5%) splnil očekavání analytiků. Inflace dosáhla 7,3%, což je nad stanoveným cílem Moldavské národní banky (5 +/- 1,5%). Ještě v roce 2016 přitom míra inflace činila jen 2,4%. Dle odhadů by HDP v roce 2018 mohl dosáhnout 4%, zemědělská produkce by se měla zvýšit o 4,4-5% a průmyslová výroba o 5-6%.

Zlepšení některých makroekonomických ukazatelů, mimo jiné i v souvislosti s obnovením finančních toků ze zahraničí, naznačovaly již údaje ke konci roku 2016. Zlepšení stavu moldavského hospodářství nakonec potvrdilo i zvýšení investičního výhledu agentury Moody´s z B3 negativní na B3 stabilní. Ke změně přispělo snížení rizik vládního financování v souvislosti s podpisem nové dohody o spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v listopadu 2016, obnova finanční podpory ze strany EU a dalších donorů i přijetí opatření v oblasti bankovní regulace. Neméně významným faktorem bylo rovněž určité zklidnění vnitropolitické situace.

Nová finanční dohoda s MMF předpokládá poskytnutí pomoci ve výši 179 mil USD, první platba ve výši 35 mil. USD byla vyplacena po podpisu smlouvy. Druhou tranši ve výši 21,2 mil. USD Moldavsko obdrželo na základě výsledků monitorovací mise MMF v únoru 2017, třetí ve výši 22,2 mil. USD v prosinci 2017. Platby jsou uvolňovány postupně na základě vyhodnocování programu plnění reforem. V návaznosti na podpis dohody s MMF a realizaci reforem v bankovním a finančním sektoru uvolnila rozpočtovou podporu také EU.  Rumunsko vyplatilo koncem února 2017 Moldavsku druhou část půjčky ve výši 50 mil. EUR. První tranši ve výši 60 mil. EUR obdrželo Moldavsko již v srpnu 2016. V listopadu 2017 schválila moldavská vláda podpis úvěrové dohody s EU o poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši 100 mil. EUR, z nichž 60 mil. EUR bude mít formu úvěru a 40 mil. EUR formu grantu.  Úvěr by měl být vyplacen třemi rovnými díly v průběhu roku 2018, záviset má na pokroku implementace dohody s MMF.

Průměrná měsíční mzda dosahovala na konci roku 2016 výše 5 084 MDL (cca 240 EUR), což je o 5,6% více než v roce 2015. Minimální mzda z 1. května 2016 byla 2 100 MDL (95 EUR). Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje 1 193,3 tisíc osob. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství představuje 29,7%, ve službách 52,5%, v průmyslu 12,9 % a ve tavebnictví 4,8%.

V ekonomické oblasti je země silně závislá na vnějších faktorech. Na jedné straně se jedná o schopnost implementovat DCFTA a využít exitujících kvót pro bezcelní vývoz zemědělské produkce do EU, na druhé straně se jedná o existenci omezení ze strany Ruské federace, která figurovala jako hlavní odbytiště pro moldavskou zemědělskou produkci. Ruská federace sice tato omezení, zavedená v polovině roku 2014 jako reakci na podpis AA/DCFTA, postupně a selektivně uvolňovala, celní sazby na dovoz 19 vybraných položek ponechala v platnosti.

Dopad těchto vnějších tlaků byl umocněn složitou situací v bankovním a finančním sektoru. Velkou výzvou pro moldavskou vládu zůstává zlepšování podnikatelského prostředí a potlačování korupce. V této souvislosti je zmiňována hlavně nutnost reformy justice a soudnictví. Index vnímání korupce (CPI) naznačuje, že Moldavsko je nadále považováno za zemi s rozsáhlou korupcí. V roce 2015 se Moldavsko umístilo na 103. místě, to je stejné hodnocení jako v roce 2014.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

36.899,5

42.455,8

43.660,7

45.946,9

53.379,7

Výdaje

36.651,3

44.402,5

46.393,9

48.434,0

54.524,1

Saldo

-1.751,8

-1.946,7

-2.733,2

-2.487,1

-1.144,7

Zdroj: ministerstvo financí MD, údaje v mil. MDL

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-490,31

-567,69

-467,72

-285,58

-616,94

Kapitálový a finanční účet

401,5

647,99

512,92

193,77

539,36

z toho:  Kapitálový účet

107,10

147,18

54,87

-20,79

-30,41

Finanční účet

298.40,00

500,81

458,05

214,56

569,77

Devizové rezervy

2.820,00

2.156

1,756.81

2.205,93

2.803,26

Hrubá vnější zadluženost

6.874,27

6.495,79

6.104,21

6.235,23

6.973,70

z toho: zadluženost vlády

1.305,17

1.320,37

1,353.69

1.481,22

1.722,54

ostatní sektory

2.581,36

2.430,68

2,253.44

2.362,11

2.707,54

Zdroj: Národní banka Moldavska (v mil. USD)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bank je privatizována, majoritní kapitál pochází ze zahraničí, v řadě případů se jedná o neprůhledné off-shorové společnosti. Vláda v návaznosti na problémy v bankovním sektoru a doporučení mezinárodních partnerů přistoupila k reformě bankovního a finančního sektoru, jehož cílem je celý systém stabilizovat a zvýšit jeho důvěryhodnost. Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM - www.bnm.md), která je v souladu s právním řádem formálně nezávislou institucí.

Moldavský bankovní systém tvoří BNM a komerční banky. Jejich přehled je na stránkách BNM.

Za nejdůležitější banky lze považovat níže uvedené instituce, jejichž souhrnná aktiva přesahují 70% aktiv celého bankovního systému:

  • Moldova Agroindbank s.a.
  • Mobiasbancă Groupe Societe Generale
  • Moldindconbank, s.a.
  • Victoriabank, s.a.

Moldavský bankovní sektor se po otřesech, které jej postily po tzv. krádeži miliardy (vyšla najevo během parlamentních voleb v listopadu 2014), se postupně stabilizuje. Problémy v bankovním sektoru se negativně odrazily také na moldavském hospodářství. "Krádež miliardy" totiž odpovádala cca 12% HDP, způsobila hospodářskou recesi, devalvaci místní měny a v zásadě také zastavení rozpočtové podpory ze strany mezinárodních donorů.

Parlament MD v prosinci 2017 schválil novelu zákona, na jehož základě získal stát možnost vykoupit podíly v tzv. systémových bankách. Jedná se především o Moldova Agroindbank (MAIB - 41% podíl) a Moldindconbank (MICB - 63% podíl), které mají největší podíl na moldavském bankovním trhu. Tyto banky společně s Victoriabank se v roce 2016 ocitly pod přísným bankovním dohledem. V případě MICB a MAIB to bylo kvůli netransparentnímu vlastnictví a podezření z finančních machinací, následně došlo k zablokování výše uvedených podílů akcií. Zmíněný zákon má tímto způsobem umožnit strategickým investorům vstup do bankovního sektoru a zlepšit jeho činnost. Téměř 40% podíl akcií ve třetí nejvýznamnější bankovní instituci Victoriabank byl počátkem ledna 2018 prodán druhé nejvýznamnější rumunské Banca Transilvania. Významným akcionářem této banky (vlastní mírně pod 30% akcií) je rovněž EBRD.

S podobnými problémy jako v bankovním sektoru se potýká pojišťovnictví, zvlášť problematické je pojištění motorových vozidel a systém tzv. zelené karty. Moldavsku se prozatím daří v tomto systému udržet, i když několikrát čelilo hrozbě vyloučení. V Moldavské republice je registrována řada pojišťoven, některé jsou vázány na zahraniční mateřské firmy. Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno - mezinárodní pojišťovací společnost). Jedním z profesních sdružení je například  Union of Insurers from Moldova (MD-2004, Republic of Moldova, Chişinău, Ştefan cel Mare str., 182, office 209, tel./fax: (373 22) 29 64 89), jejímiž členy jsou kromě výše uvedených také pojišťovny SA Donaris, SA Grave Carat, SA Klassika Asigurari, SA Moldcargo a SA Victoria Asigurari. Pojištění na život, proti úrazu nebo škodné na majetku je v Moldavsku stále ještě v plenkách nebo vůbec.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém se skládá z celostátních a místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

  • Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby - 12 %, ve svobodných ekonomických zónách (SEZ) - 6 %; fyzické osoby - 7  a 18 % podle výše příjmu, daň z dividend činí 12 %);
  • Daň z přidané hodnoty (standardní sazba 20 %, snížená 8 % na základní potraviny, některé léky a zemědělské produkty);
  • Spotřební daň (výše spotřební daně je různá, přičemž má množstevní a hodnotovou složku);
  • Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
  • Clo        

Uplatňovány jsou i další daně, jako například daň z nemovitostí (z půdy), silniční daň, daň z využívání přírodních zdrojů. Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve svobodných ekonomických zónách - SEZ). Investiční projekty ve SEZ, získávají v závislosti na výši investovaného kapitálu 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy. Zákon o daních je k dispozici na  www.fisc.md.

Nový zákon o IT parcích, který vstoupil v platnost od 01.01.2018, poskytuje pobídky pro firmy rezidenty IT parků:

  • Jedinečná daň ve výši 7% z obratu, která má nahradit daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí
  • Všechny státní kontrolní agentury musí provézt kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky.
  • Stát garantuje preferenční režim stanoveného zákonem minimálně na 5 let.

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: