Mongolsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

 Mongolská ekonomika vykázala v roce 2018 6,9% růst. Rozpočtová bilance skončila díky vyšším příjmům a výdajovým opatřením poprvé v mírném přebytku, vládní dluh prudce klesal, vzrostl vývoz, spotřeba i investice, vláda plnila stanovené makroekonomické cíle, zvýšila čisté devizové rezervy. Stabilizaci mongolské ekonomiky významně pomohl Mezinárodní měnový fond svým tříletým prodlouženým fondem (Extended Fund Facility) a záchranným balíčkem. Do finální fáze pokročila ve finančním sektoru kontrola kvality aktiv bank. Ozdravení však přineslo i nové výzvy, silnější domácí poptávka se promítla ve vyšším schodku běžného účtu a v zastavení akumulace rezerv z důvodu rostoucích dovozů spotřebního zboží a vyššího objemu poskytovaných spotřebních úvěrů, vzrostla míra inflace ze 4,6 na 8 procent.

Ukazatel                            2016       2017 2018 2019* 2020*
Růst HDP (%) 1 5,1 6,9 6,7 6,2
HDP/obyv. (USD)   3660 4071 4097 4200 4459
Míra inflace (%) 0,6  4,6    8,1    8 6,7
Nezaměstnanost (%)  8 9,1 6,9 8 8

Bilance běžného účtu

(mld. USD)
–0,7 –1,15 –1,17 –1,5 –1,3
Populace (mil.) 3 3,1 3,17 3,2 3,2
Konkurenceschopnost 104/140 102/138 101/137 99/140  

 Zdroj: MMF, OECD, WEF

* odhad

Mongolská vláda si i přes korupční skandál s úvěry pro malé a střední podniky uvědomuje důležitost soukromého sektoru produkujícího 80 % HDP a potřebu vytvoření stabilního investičního prostředí. Přijala Investiční program 2018-2021, který zahrnuje 113 projektů v celkové hodnotě 17 mld. USD, zřídila Národní agenturu pro rozvoj, Radu na ochranu investic, One-stop-service center poskytující zahraničním investorům konzultační služby, mj. o právním rámci, daních, přímých zahraničních investicích, vízech, sociálním pojištění. Hnací silou ekonomiky je dlouhodobě těžba surovin. Bohužel ani zde nejsou využity všechny možnosti. Přes obrovské nerostné bohatství je v Mongolsku pouze jeden velký důlní projekt Oyu Tolgoi, ve kterém se navíc řeší daňové spory, jenž oddalují zahájení druhé 6 miliardové fáze investice. Závislost na jediném sektoru je slabinou mongolské ekonomiky, nebezpečné jsou výkyvy cen surovin na světových trzích a politická nestabilita v zemi.

Česká republika má s Mongolskem uzavřenu dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, Evropská unie dohodu o partnerství a spolupráci (PCA). Jako nízko až středně příjmová ekonomika je Mongolsko zařazeno do preferenčního systému Evropské unie bezcelních tarifů pro vybrané zboží GSP+. 

Přetrvávající závislost Mongolska na zahraničních úvěrech prospívá zahraničním dodavatelům ze zemí financujících obchodní případy pomocí zvýhodněných vládních úvěrů. Kromě Číny, Indie, Japonska, Koreji či Ruska nabízí měkké úvěry i Polsko, Maďarsko a Rakousko. Pro české dodavatele je velmi obtížné se na trhu bez vlastních úvěrů prosadit. Nadějný je Program Záruka ČMZRB, který poskytne ručení až do výše 50 % za komerční úvěr u některé z našich bank na udržitelnou investici v rozvojové zemi. Doba ručení může činit až 8 let. Záruka sníží rizikovost investice na rozvojovém trhu a stimuluje české banky k ochotnějšímu financování udržitelné investice s konkrétním rozvojovým dopadem a důkazem, že ji nelze realizovat na běžné komerční bázi. Exportní riziko zůstává na šestém stupni ze sedmi dle stupnice OECD. V roce 2018 bylo Mongolsko Evropskou komisí přeřazeno z černého na šedý seznam 63 daňových rájů. Vláda se aktuálně snaží zabránit možnému přeřazení na grey list FATF (Financial Action Task Force), v návaznosti na doporučení APG/FAFT novelizovala zákon o boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Rozhodnutí FATF má být přijato v červenci 2019, z finančních kruhů včetně MMF se však ozývá, že časově nelze všechny úkoly splnit.

 

 

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Mongolsko
  • Mongol Uls

Složení vlády:

Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci je sborem, kolektivním exekutivním orgánem, v jehož čele stojí předseda vlády. Počet členů vlády je 16, z toho 13 jich vede ministerstva. Všichni členové současné vlády jsou  z  Mongolské lidové strany (MLS).  Nová mongolská vláda se zformovala  v červenci 2016  po parlamentních volbách  konaných 29. června 2016. K 7.9.2017 podala vláda demisi. 19.10.2017 byla jmenována vláda nová, její členové jsou opět příslušníci Mongolské lidové strany. 30. listopadu 2018 proběhlo hlasování o důvěře vládě kvůli zneužívání prostředků ze státního fondu na podporu malých a středních podniků (SME) vládními poslanci. Hlasování vláda ustála díky hlasům tří poslanců opoziční Demokratické strany a vlastní ministryni školství. 29. ledna 2019 byl odvolán předseda Parlamentu M. Enkhbold, ve funkci jej nahradil dosavadní předseda Úřadu vlády G. Zandanshatar. Novým předsedou Úřadu vlády se stal L. Oyun-Erdene.

 Funkce

 

Jméno (anglická transkripce)

Jméno (česká transkripce)

Premiér

Ukhnaa KHURELSUKH

Uchnaagijn CHÜRELSÜCH

Více premiér

Ulziisaikhan ENKHTUVSHIN

Ülziisajchany ENCHTUVŠIN

Vedoucí úřadu vlády

Luvsannamsrai OYUN-ERDENE

Luvsannamsrain OJUN-ERDENE

Ministerstvo přírody, životního prostředí a cestovního ruchu

Namsrai TSERENBAT

Namsrain CERENBAT

Ministerstvo zahraničních vztahů

Damdin TSOGTBAATAR

Damdiny COGTBAATAR

Ministerstvo financí

Chimed KHURELBAATAR

Čimedijn CHÜRELBAATAR

Ministerstvo obrany

Nyamaa ENKHBOLD

Njamaagijn ENCHBOLD

Ministerstvo rozvoje cest a dopravy

Byambasuren ENKH-AMGALAN

Bjambasurengijn ENCH-AMGALAN

Ministerstvo spravedlnosti a vnitra

Tsend NYAMDORJ

Cendijn NJAMDORŽ

Ministerstvo potravinářství, zemědělství a lehkého průmyslu

Chultem ULAAN

Čultemijn ULAAN

Ministerstvo práce a sociální ochrany

Sodnom CHINZORIG

Sodnomyn ČINZORIG

Ministerstvo stavebnictví a urbanistiky

Khavdislam BADELKHAN

Chavdislamyn BADELCHAN

Ministerstvo vzdělání, kultury, vědy a sportu

Yondonperenlei BAATARBILEG

Jondonperenlein BAATARBILEG

Ministerstvo zdravotnictví

Davaajantsan SARANGEREL

Davaažancangijn SARANGEREL

Ministerstvo těžby a těžkého průmyslu

Dolgorsuren SUMIYABAZAR

Dolgorsurengijn SUMIJABAZAR

Ministerstvo energetiky

Tserenpil DAVAASUREN

Cerenpilijn DAVAASUREN

 

Hlavou státu je prezident volený jednou za čtyři roky v přímých volbách. Prezident má omezené ústavní pravomoci, je zodpovědný Parlamentu a funkci může vykonávat nejvýše dvě volební období. Ode dne své přísahy je prezident uvolněn ze všech svých předchozích funkcí.

V prezidentských volbách konaných 26. června 2017 kandidovali tři kandidáti - Ch. Battulga za Demokratickou stranu, M. Enchbold za Mongolskou lidovou stranu a S. Ganbátar  za Mongolskou lidovou revoluční stranu. Nikdo z kandidátů nezískal v prvním kole většinu, tudíž se poprvé v historii Mongolska  konalo kolo druhé. Ve druhém kole pak 7. července 2017 zvítězil s 55,15 % hlasů Ch. Battulga nad M. Enchboldem.

Přehled prezidentů:

1993 -1997 -l P. Ochirbat,

1997-2005 - N.  Bagabandi

2005-2009 - N.Enchbajar

2009-2017 - Tsakhia Elbegdorj

2017- současnost – Ch. Battulga.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 3,238 mil. obyvatel (prosinec 2018)
  • Hustota obyvatelstva:  2,1 os./km2 , v Ulánbátaru 317,3 os./km2, na venkově kolem 0,9 os./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva v produktivním věku: 41,5 %
  • Podíl městského obyvatelstva: 67,5 %

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

  • 2014: 1,3 %
  • 2015: 2,2 %
  • 2016: 2,1 %
  • 2017: 1,86 %
  • 2018:  1,91 %

Demografické složení obyvatelstva:

  • Dle pohlaví: muži (49,1 %), ženy (50,9 %) - (prosinec 2018)
  • Dle věku: 0-14 let (30,94 %), 15-59 let (63,41 %), nad 60 let (6,65 %) - (prosinec 2018)

Národnostní složení obyvatelstva:

  • Mongolská etnika: 87,7 % chalchové (Khalkh – angl., Халх – mong.); 2,7 % durvúdové (Durvud – angl., Дөрвөд – mong.); 1,9 % bajadi (Bayad – angl., Баяд – mong.); 1,7 % burjati (Buryat – angl., Бурят – mong.); dále angl.: Dariganga, Darkhad, Khoton, Myangad, Uuld, Torguud, Tsaatan, Uriankhai, Uzemchin, Zakhchin.
  • Nemongolská etnika: Kazaši (Kazakh – angl., Казах – mong.) – 5,9 %

Náboženské skupiny:

Mongolská společnost je poměrně tolerantní k různým náboženským vyznáním. Ústava z roku 1992 zaručuje svobodu vyznání jako základní lidské a občanské právo. Podle odhadů se k budhismu kloní polovina obyvatelstva, z níž většina jej ani aktivně nepraktikuje, obecně jen sdílí budhistickou filozofii a bez hlubší znalosti zachovává některé budhistické rituály a tradice, 40 % obyvatel se považuje za ateisty či agnostiky. Od roku 1990 však výrazně vzrostl počet obyvatel, kteří se hlásí ke křesťanství, a to z původních několika desítek až stovek na cca 50 tisíc.

 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP na obyvatele (USD)

4 007

3 898

3 866

3 900

4 017

Objem HDP (mil. USD)

11 725

11 735

11 112

11 430

12 225

Růst HDP (%)

7,8

2,4

1,0

5,1

6,9

Míra inflace (%)

11,0

6,6

1,1

4,6

8,1

Míra nezaměstnanosti (%)

7,7

8,7

8,6

9,0

6,9

Zdroj: Asian Development Bank 

 

Rok 2018:

Mongolská ekonomika zaznamenala v roce 2018 další výrazné oživení. Po 5% růstu v roce 2017 zrychlila téměř na 7 %. Růst  HDP táhly těžba a vývozy surovin, fixní investice a vyšší spotřeba domácností.

O zvýšení celkového vývozu se v roce 2018 zasloužil zejména export uhlí, který sám o sobě vzrostl o 1 mld. USD. Přes 90 % vyváženého uhlí směřovalo do Číny. Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem Mongolska, přijímá více jak 90 % mongolského exportu a pochází z ní více než třetina importu. Mongolsko má s ČLR úplné strategické partnerství. V roce 2018 vzrostla vzájemná obchodní výměna již na 8,5 mld. USD, z toho 5,2 mld. USD šlo přes Vnitřní Mongolsko. Rozvoj a propojení infrastruktury této oblasti  s čínsko-ruským ekonomickým koridorem jsou zahrnuty do projektu Hedvábné stezky. Cílem Číny ve vzájemném obchodě s Mongolskem je obchodní výměna 10 mld. USD v roce 2020. Expertní skupiny začaly zjišťovat možnost sjednání Dohody o volném obchodu FTA mezi oběma zeměmi. 

Celkový obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 2,1 mld. USD (24,4 %), z toho vývozy o 755,9 mil. USD (14,6 %), dovozy o 1,4 mld. USD (39 %).

K udržitelnému rozvoji mongolské ekonomiky významně přispívají záchranný balíček 5,5 mld. USD poskytnutý Mezinárodním měnovým fondem na stabilizaci ekonomiky a jeho již 6. kladné hodnocení výsledků mongolské ekonomiky a miliardové zahraniční úvěry (m.j. syndikovaný úvěr 4,32 mld. USD od MMF a EBRD na výstavbu šachet a vytvoření infrastruktury pro hlubinný důl na dobývání zlaté a měděné rudy v oblasti Oyu Tolgoi, úvěr 550 mil. USD od Asijské rozvojové banky na rozvoj urbanistiky). V platnosti je druhá dohoda s americkou Millenium Challenge Corporation o poskytnutí grantu 350 mil. USD na vodohospodářské projekty v Ulánbátaru. K významným zahraničním investicím se dále řadí i indická miliardová investice do stavby pvní mongolské ropné rafinerie v Jižní Dornogovi (soft loan Export-Import Bank of India). Ačkoliv se ve světovém pohledu jedná o malou rafinerii, na záhájení stavby v červnu 2018 je nahlíženo jako na konec závislosti na ruské ropě. Rafinerie, jejíž dostavba je plánována na rok 2022, by měla pokrýt celonárodní poptávku po PHM (benzín, nafta), leteckém benzínu a LPG, a mohla by pozitivně ovlivnit růst HDP.

Negativně mohou mongolskou ekonomiku ovlivnit výkyvy cen surovin na světovém trhu, závislost ekonomiky na jediném sektoru (těžebním průmyslu), směřování FDI (přímých zahraničních investic) do jednoho sektoru a politická nestabilita. Politická scéna zaznamenala koncem roku 2018 otřes spojený s korupcí při udělování úvěrů pro malé a střední podniky (SME). SME produkují 80 % HDP, proto je nezbytné, aby v zemi bylo stabilní investiční prostředí. Vláda přijala Investiční program 2018-2021, který zahrnuje 113 projektů v celkové hodnotě 17 mld. USD, založila Národní agenturu pro rozvoj a Radu pro ochranu investorů.

Míra inflace v posledních letech značně kolísala. Zatímco v roce 2012 dosahovala 15 %, v roce 2016 pouhých 0,58 %, v roce 2017 již 4,6 %, a v roce 2018 8,1 %. V Mongolsku žije  nyní přes 3,2  mil. obyvatel, HDP na obyvatele se po delší době vrátil v běžných cenách nad 4 000 USD. Nezaměstnanost meziročně klesla z 9 na 6,9 %, bilance běžného účtu platební bilance je mírně deficitní.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Mongolsko umístilo na 99. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik (skóre 52,7), dle hodnocení je Mongolsko rozvojovou zemí.  Podle OECD úspěšným investicím a dosažení konkurenceschopnosti privátního sektoru brání nesnadný přístup k úvěrům. Stupeň exportního rizika na žebříčku OECD je pro Mongolsko 6 ze 7.

 

Očekávaný ekonomický vývoj v teritoriu

V roce 2018 byly v Mongolsku přijaty důležité reformy, vládní makroekonomická opatření na stabilizaci ekonomiky byla pozivitně hodnocena MMF. Ačkoliv je na mezinárodním poli investiční pozice Mongolska slabá (-270 % HDP) zejména kvůli limitovaným zahraničním aktivům v centrální bance a velmi vysokému zahraničním dluhu 240 % HDP, ekonomický růst i v roce 2019 pokračuje. Mongolsko bojuje se zhoršením běžného účtu kvůli rostoucím dovozům, zpožděným platbám ze strany donorů při realizaci projektů a komplikacím v investicích (spor o cenu druhé fáze výstavby v dole Oyu Tolgoi, nejistota udržitelnosti projektu, resp. oddálení zahájení druhé 6 miliardové fáze investice), silnější domácí poptávce a zastavení akumulace rezerv. Vláda je však nadále obezřetná, pokračuje se zaváděním makroekonomických opatření. Mongolská banka reaguje na vysoký růst úvěrů zavedením přísnějších měnových podmínek a dobře cílených makroekonomických opatření. Vláda, aby zabránila zařazení země na Grey-list FATF v říjnu 2019, novelizovala zákon o boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Přesto zařazení Mongolska na šedý-list FATF stále hrozí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Statní rozpočet

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy (v mld. MNT)

6 223,4

5 976,1

 5 852,1

7 239,1

9 234,9

Výdaje (v mld. MNT)

7 31,4

7 136,9

9 519,9

8 981,0

9 222,9

Saldo (% HDP)

-3,6

-5,0

-5,4

-6,4

+0,15

Zdroj: Statistický úřad Mongolska

 

Z pohledu makroekonomického výkonu předčily v roce 2018 rozpočtové výsledky očekávání, saldo státního rozpočtu poprvé skončilo v mírném přebytku. Vládní program posílil v roce 2018 daňovou správu přijetím nových daňových zákonů, zkvalitnil rozpočtový dozor pro koncese, veřejné investice a operace Rozvojové banky Mongolska. Přebytek rozpočtu po několika letech stagnace umožnil jednorázové navýšení platů ve státní sféře v roce 2019. Státní rozpočet na rok 2019 počítá s příjmy 3,603 mld. USD, výdaji 4,317 mld. USD a schodkem 0,718 mld. USD (5,4% HDP). Schodek souvisí s plánovanými výdaji na stavbu čistírny vod v Ulánbátaru a silnice Ulánbátar-Darchan.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V mil. USD  

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet

-1 984,3

-948,5

-699,6

-1 155,4

-2 207

Kapitálový účet

135,8

115,7

90,7

77,6

92

Finanční účet

1 503,8

788,0

811,9

2 593,3

2 091

Devizové rezervy

1 649,9

1 323,1

1 296,3

1 234,5 (5/2017)

3 541,6

Zahraniční zadluženost

20 942,0

21 603,0

24 264,0

27 493

27 911 (9/2018)

Zdroj: Mongolská centrální banka

 

Běžný účet vykázal deficit 2,2 mld. USD, stagnovala akumulace rezerv. Příčinu lze hledat v silnější domácí poptávce a vysokém růstu spotřebních úvěrů.

Hrubé rezervy ve výši cca 3,5 mld. USD nedosahují 100 % indexu ARA, kterým se posuzuje přiměřenost rezerv, a odrážejí velké závazky v zahraničí včetně drahých swapových dohod s Čínou.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Přední ratingové agentury Moody's, S&P nebo Fitch ponechávají Mongolsku rating B3 (stabilní, Moody´s) a B (stabilní, S&P a Fitch). U Moody’s si Mongolsko rating B3 drží od 18.1.2018, kdy mu byl zvýšen z Caa1("značná rizika").

Vládní instituce spolupracují s MMF na ozdravování bankovního sektoru. Pro další rozvoj je klíčové, aby i nadále byl dodržen plán a pozitivní trend setrval. Byly schváleny důležité právní reformy zahrnující Zákon o bankách a Zákon o centrální bance Bank of Mongolia. Zákon o pojištění vkladů a zlepšení regulatorního a kontrolního rámce jsou v přípravě.

V některých komerčních bankách probíhá příprava plánu k zajištění kapitálové přiměřenosti. V přípravě je zákon o rekapitalizaci bank. Vládní autority pokročily se zaváděním rámce pro úvěry v selhání (NPL), což umožní rychlejší zlepšování bankovních bilancí.

Referenční úroková sazba se v Mongolsku pohybuje okolo 10 %, naposledy 11 %. Od roku 2007 do 2018 v průměru dosahovala 11,90%.

Úroková míra střednědobých úvěrů byla v roce 2017  20,01% . V případě angažování zahraniční (evropské) banky, která poskytne mongolské bance zdroje k financování obchodního případu, je roční úroková míra cca 10-12% díky vysoké rizikové marži lokální banky.

Mimo tradiční bankovní systém v květnu 2011 zahájila činnost Mongolská rozvojová banka, která má sloužit k financování velkých infrastrukturálních projektů a jejíž hospodaření je od r. 2015 již součástí kapitol státního rozpočtu

V souladu s potřebami EFF Mezinárodního měnového byl v Mongolsku proveden komplexní audit bankovního systému. Přezkoumání kvality aktiv (posouzení finančního zdraví a odolnosti institucí) provedla PriceWaterhouseCoopers Česká republika, po auditu následovala rekapitalizace a restrukturalizace aktiv jednotlivých bank dle potřeby. Cílem přezkumu bylo posílení regulačního a dohledového rámce bankovního systému. 

Hlavní banky a pojišťovny:

V současnosti je v Mongolsku 13 zaregistrovaných bank, z čehož 1 centrální a 12 komerčních. Mezi největší a nejúspěšnější patří TDB, Khan Bank, Khas Bank a Golomt Bank. Capital Bank byla kvůli vysoké míře nekvalitních půjček Centrální bankou v dubnu 2019 zrušena, úspory převzala Khan Bank.

  • Bank of Mongolia – centrální banka Mongolska
  • Trade Development Bank (TDB)
  • Golomt Bank
  • Khan Bank
  • Khas Bank
  • State Bank
  • Kapitron Bank
  • Chinggis Khaan Bank
  • Trans Bank
  • Arig Bank
  • Ulaanbaatar Bank
  • Credit Bank of Mongolia
  • Chorongo Oruulaltin Bank (český překlad: Národní investiční banka)

Pojišťovny (celkem 16), ty nejvýznamnější:

  • Pojišťovna „Mongol Daatgal“
  • Pojišťovna „BODI“
  • Pojišťovna „Nomin“
  • Pojišťovna „Prime Daatgal“

Kancelář (representative office) zde má 6 zahraničních subjektů: ING, Standard Chartered Bank, Sumitomo Mitsui Banking Corporation, Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Gazprom Bank a od ledna 2013 Bank of China.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně jsou rozděleny na přímé a nepřímé (DPH, spotřební daň), státní a místní. Všeobecně platí, že mongolští rezidenti (FO i PO dle definice) odvádějí daně ze svých celosvětových příjmů, zatímco nerezidenti pouze z příjmů generovaných v Mongolsku.

Daně z příjmů právnických osob (PO)

Daně z příjmů PO ošetřuje The Corporate Income Tax (CIT) law a jsou uplatňovány na:

stálé rezidentní daňové plátce

- ekonomické subjekty založené dle mongolských zákonů,

- zahraniční ekonomické subjekty s centrálou v Mongolsku.

nerezidentní daňové plátce v Mongolsku

- zahraniční ekonomické subjekty, které řídí své obchodní aktivity v Mongolsku prostřednictvím vlastního zastoupení (pobočka, továrna, obchod a služby, ropa a plyn, těžba přírodních zdrojů)

- zahraniční ekonomické subjekty, které získaly příjem na území Mongolska nebo ze zdroje v Mongolsku jinou formou než prostřednictvím zastoupení/kanceláře.

příbuznou stranu

- vlastní 20 nebo více procent akcií,

- má nárok na 20 nebo více procent z dividend a podílů, 

- má právo rozhodovat o 20 nebo více % společnosti

ze svých zdrojů v Mongolsku jiným způsobem.

S novelizací tzv. Taxpayers' Registration Regulation z 12.6. 2013 mohou daňové úřady registrovat a vystavovat certifikáty daňového plátce pro "permanent establishment (PE)". PE zahraničního právního subjektu je povinen se zaregistrovat jako daňový plátce do 30 dnů od zahájení aktivit v Mongolsku.

Zdanitelné příjmy PO u rezidentních plátců:

- příjmy z obchodních aktivit, prodeje práv, podílů, kurzových rozdílů, nájmu, prodeje movitého majetku  - příjem 0-3 mld MNT je zdaněn 10%, příjem přesahující 3 mld. MNT je zdaněn 300 mil. MNT+25 % z příjmu přesahujícího 3 mld. MNT

- příjmy z vlastnictví zdrojů - nájmy, royalties (poplatky v těžebním sektoru), dividendy a úroky - 10 %,

- příjmy z prodeje práv - 30 %

- příjmy ze sázek, loterie, erotických publikací, atp. - 40 %

- příjem z prodeje nemovitého majetku - 2 %.

Daň u nerezidentních plátců:

20% sazba se aplikuje na příjmy z dividend, úroku z úvěru a platbu za vystavení garance, příjmy z honorářů, prodaného zboží, poskytnutou práci a služby na území Mongolska, pronájem hmotných a nehmotných aktiv, v případě, že kancelář převede vlastní zisk do zahraničí. 

Spotřební daň

  • Spotřební daň se platí z alkoholu, osobních automobilů, cigaret, tabáku, PHM a některého luxusního zboží. Zákon rovněž uvaluje daň na hrací zařízení.
  • Daň z nemovitého majetku: Sazba daně je v rozmezí 0,6% - 1% z hodnoty majetku a je placená ročně. Výše sazby závisí na lokalitě, účelu užití, tržní poptávce, apod.
  • Poplatek za znečišťování ovzduší (Air Pollution Payment): příslušný zákon vstoupil v platnost v červenci 2010, producenti surového uhlí, dovozci rozpouštědel či starších automobilů jsou předmětem daně.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH na zboží, služby a práce vyprodukované v Mongolsku a dovezené do Mongolska je jednotná ve výši 10 %. Zákon o DPH stanovuje nulovou sazbu daně a výjimky z platby daně. Plátci daně - právnické i fyzické osoby - jsou povinni se registrovat pro účely DPH, jestliže jejich zdanitelný obrat přesahuje 10 mil. MNT.  Pokud investice přesahuje 2 mil. USD, plátci platí DPH za práce a služby poskytnuté v Mongolsku, zboží prodané v Mongolsku, zboží dovezené do Mongolska za účelem prodeje nebo použití a zboží vyvážené z Mongolska za účelem použití a spotřeby mimo území Mongolska. 
  • Nulovou sazbu DPH mají následující položky: export zboží, mezinárodní dopravní služby, služby poskytované mimo území Mongolska, služby poskytované zahraničním občanům či právnickým osobám nepřítomným na území Mongolska během poskytnutí služby, domácím a mezinárodním leteckým společnostem provozujícím mezinárodní lety, státní medaile a mince mongolské produkce, export zpracované těžební produkce. Ačkoliv většina exportu není zdaněna, některé exporty jako uran, střelné zbraně a některé nebezpečné a otravné chemické látky jsou zakázané.
  • Dále je od daně osvobozena celá řada produktů a služeb, např: letouny a náhradní díly civilního letectví, zlato, výsledky vědeckého výzkumu, zpracované maso, mléko a mléčné produkty, zařízení a náhradní díly vyrobené a prodané v Mongolsku pro užití ve výrobních linkách malých a středních podniků, apod.

Daně z příjmů fyzických osob (FO)

Příjmy fyzických osob jsou zdaňovány plošnou 10% daní. Navrhované progresivní zdanění neprošlo po demonstracích občanů na konci roku 2017.

Daně rezidentů klesly z 20 % na 15, s úrokem 10 %, odečet daní u prvních majitelů domácností vzrostl ze 3 na 6 mil. MNT.

Daňový kredit bude poskytnut u rozdílu mezi úroky na účtu za hypoteční úvěry a subvenčními úvěry.

 

Přehled daňových úprav:

  • zavedení daně z příjmu fyzických osob u nerezidentů (platné od 1. 1. 2018) - ve 20% výši u příjmu z mongolského zdroje.
  • zvýšení spotřební daně u alkoholu (platnost od 1. 1. 2018) - zvýšení o 10% v roce 2018, 5 % v roce 2019 a 5 % v roce 2020. Vyjádřeno v místní měně se u litru čistého alkoholu zakoupeného od výrobce zvýší daň ze stávajících 1450 MNT na 1595 MNT v roce 2018, 1670 MNT v roce 2019 a 1740 MNT v roce 2020. Výše daně u spotřebního zboží je určena druhem a množstvím alkoholu, např. u vodky a likérů od 25 do 40 % alkoholu došlo ke zvýšení ze současných 5800 MNT na 6380 MNT v roce 2018, 6670 MNT v roce 2019 a 6960 MNT v roce 2020, u koňaku, whisky, rumu a ginu (25-40%) ke zvýšení ze současných 14500 MNT na 15950 MNT v roce 2018, 16700 MNT v roce 2019 a 17400 MNT v roce 2020. 1 litr vína pod 35 % alkoholu bude zdaněn místo původních 727 MNT 800 MNT v roce 2018, 835 MNT v roce 2019 a 870 MNT v roce 2020, daň u 1 litru piva vzroste ze současných 291 MNT na 320 MNT v roce 2018, 335 MNT v roce 2019 a 350 MNT v roce 2020.
  • zvýšení spotřební daně u tabáku (platnost od 1. 1. 2018) - zvýšení o 10 % v roce 2018, 5 % v roce 2019 a 5 % v roce 2020. U 100 ks cigaret se současná daň 3482 MNT zvýšila na 3830 MNT v roce 2018, 4000 MNT v roce 2019 a 4180 MNT v roce 2020. 1 kg tabáku se zdaněním 2609 MNT v roce 2017, byl v následujících letech zdaněn 2870 MZV (2018), 3000 MNT (2019), resp. 3130 MNT (2020).
  • zavedení cla u dováženého tabáku - (platnost od 1. 5. 2017) – po dohodě s WTO je zavedena maximální sazba této mezinárodní organizace, zvýšeno z původních 5 % na 20-30 % podle klasifikace
  • zavedení spotřební daně u domácí produkce pohonných hmot (platné od 1. 1. 2018) – na 1 tunu je u benzínu s oktanovým číslem nižším než 90 zavedena daň 0-15 950 MNT, s číslem vyšším než 90 daň 17 400 MNT, u nafty 0-21 750 MNT. Tyto hodnoty platí pro celé období 2017-2020.
  • úprava spotřební daně u dovážených vozů (platnost od 1. 5. 2017) – osvobození od daně se nadále nevztahuje na hybridní, LPG a elektrické vozy, je pouze možné vyžádat vrácení 50 % zaplacené daně. Výše daně je ovlivněna stářím a objemem vozu, může dosahovat u objemu 1-1,5L 725 tis. MNT u nového vozu a 8,7 mil. MNT u vozu 10 a více let starého. U obsahu 2,5-3,5 L 2,9 mil. MNT u nového vozu a 11,6 mil MNT u vozu 10 let starého. U obsahu 3,5-4,5L pak 6,5 mil. MNT u nového vozu a 15,255 mil MNT u vozu 10 let starého.
  • zavedena srážková daň 10% z výnosů z úroků na spořicích účtech (platné od 1. 5. 2017). Taktéž zavedena daň pro úroky na spořicích účtech v zahraničí, zde od 1. 1. 2018 platná 10% daň z příjmů fyzických osob.
  • zvýšení sazby pojistného na sociální zabezpečení (platné od 1. 1. 2018) – Povinné odvody zaměstnavatelů i zaměstnanců progresivně vzrostou na roční bázi v letech 2018-2020. Příspěvky na důchodové pojištění vzrostly v roce 2018 o 1 %, 2019 o 0,5 % a 2020 o 1 % u zaměstnavatele i u zaměstnance, tzn. celkově budou v letech 2018-2020 u zaměstnavatele činit 12-14 % v roce 2018, 12,5-14,5 % v roce 2019 a 13,5-15,5 % v roce 2020 a u zaměstnance 11 % v roce 2018, 11,5 % v roce 2019 a 12,5 % v roce 2020.

Česká republika společně s dalšími 25 zeměmi má s Mongolskem uzavřenu Dohodu o zamezení dvojího zdanění (DTAs). V r. 2012 Mongolsko zrušilo DTA se čtyřmi zeměmi (Spojené arabské emiráty, Kuait, Lucembursko a Nizozemí). Smlouvy s Nizozemím a Lucemburskem nejsou platné od 1.1. 2014, smlouva se Spojenými arabskými emiráty od 1.1.2015 a s Kuvaitem od 1.4.2015.

V případě pozdního zaplacení daně je třeba uhradit úrok kalkulovaný na denní bázi za období od splatnosti daně po termín jejího skutečného uhrazení. V případě, že je soudně prokázáno vyhýbání se dani, může být tento trestný čin penalizován pokutou až do výše 48 mil MNT (cca 16 000 EUR), konfiskací majetku a vězením až do 3 let.

Daňové kontroly právnických osob jsou v Mongolsku prováděné v průměru každé 2-3 roky. Účetní a daňová dokumentace musí být firmami držena za období posledních 5 let.

Daňové pobídky existují v rámci přijatého Investičního zákona z r. 2013 v oblasti zemědělství a těžebního průmyslu. Jedná se především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 - 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů.

Daňová přiznání mohou vyplnit plátci daně, daňoví agenti nebo jejich zástupci; musí být podána v mongolštině (podpůrná dokumentace taktéž) v papírové podobě i elektronicky.

Mongolský daňový systém není jednoduchý a doporučuje se proto mít daňového poradce.

Ve shodě s aktualizovaným zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law z 1.7.2014) se osvobozují od cla a DPH dovozy zařízení pro těžbu konvenční i nekonvenční ropy na dobu 5 let.

V r. 2016 byl ustaven "Hlavní celní a daňový úřad", který nahrazuje dosavadní Celní úřad a Daňový úřad. Došlo též ke spojení Registračního úřadu se Statistickým úřadem v "Hlavní státní registrační a statistický úřad".

Po parlamentních volbách konaných v červnu 2016 byla novým parlamentem přijata v červenci téhož roku nová struktura státních institucí. “Hlavní celní a daňový úřad“ se rozdělil a vznikly opět dvě instituce – “Hlavní celní úřad“ a “Hlavní daňový úřad“. “Hlavní státní registrační a statistický úřad“ byl také rozdělen. Nyní tedy existují “Hlavní úřad státní registrace a duševního vlastnictví“ a “Národní statistický výbor“.

V roce 2018 vzniklo centrum podpory pro investory Invest in Mongolia. V březnu 2019 byl schválen balíček dodatků k zákonu o daních a vztahující se legislativě, v platnost vstoupí v lednu 2020.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: