MZV: Souhrnná teritoriální informace

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země.

Německo je největší evropská ekonomika a 4. největší ekonomika na světě. V roce 2023 dosáhlo HDP Německa výše 4 122,2 mld. EUR , nominálně tak sice vzrostl, ale v reálném vyjádření o 0,3 % klesl. Pro rok 2024 počítá spolková vláda jen s malým růstem HDP ve výši 0,3 %. Stejně jako zbytek Eurozóny se Spolková republika i v roce 2023 potýkala s nebývale vysokou inflací, v uplynulém roce však dosáhla již hodnoty pouhých 5,9 %. Současná prognóza pro rok 2024 očekává úroveň 2,3 %.

Hospodářství brzdí narušení dodavatelských řetězců, zdražení energií, nedostatek zejména kvalifikovaných pracovních sil a růstu ceny surovin a dopravy. Velkým rizikem je možnost celního konfliktu s USA. Šancí a vzpruhou ekonomiky jsou chystané masivní investice do dekarbonizace průmyslu, digitalizace, transformace energetiky, výstavby elektrických sítí, kolejové dopravy i do obrany.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Německo (425.41 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.2 Zahraniční politika země Základní pilíře a směřování německé zahraniční politiky zůstává navzdory geopolitickému i vnitropolitickému vývoji stabilní a předvídatelné. Nová vláda kancléře Merze složená z CDU/CSU a SPD se i nadále hlásí k pevnému ukotvení země v EU a NATO a demonstruje ochotu převzít větší díl zodpovědnosti za dění na kontinentu a jeho bezpečnost. V kontextu války na UA a celkově zvýšené bezpečnostní nestability ve světě plánuje Německo nadále výrazně navyšovat výdaje na obranu, přičemž v roce 2024 poprvé po dlouhých letech dosáhly 2 % HDP. Růst má zásadně i počet vojáků, protože Bundeswehr v současné době nenaplňuje cíle schválené v NATO. Politika Německa vůči Rusku je do velké míry formována ruskou agresí vůči Ukrajině a je téměř vyloučené, že by se po případném uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem vrátila do stavu před únorem 2022. Německo se opakovaně stává cílem ruských hybridních operací a očekává, že v roce 2029 by Rusko mohlo mít kapacity zaútočit na některý ze států NATO.  Německo se i pod novou vládou hlásí k jasné politické, hospodářské i vojenské pomoci Ukrajině. V rámci posilování východního křídla NATO Německo umístilo v Litvě stálou vojenskou brigádu. Bývalý kancléř Scholz a jeho vláda investovali značné úsilí do vztahů s USA, po nástupu prezidenta Trumpa není zatím úplně jasné, jakým směrem se vztahy budou ubírat. Politika Německa vůči Číně zůstává konstruktivní, vláda si nicméně uvědomuje rizika spjatá se závislostí na dodávkách některých produktů a bude se snažit o „de-risking“. 

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi (500 znaků, 395 slov)  

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země.   Ve vládě po volbách v únoru 2025, kterou po dlouhých vyjednáváních složila koalice CDU, CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Friedrich Merz se stal kancléřem.   Aktuální složení vlády: Spolkový kancléř: Friedrich Merz (CDU) Spolkový vícekancléř a ministr financí: Lars Klingbeil (SPD) Spolkový ministr zahraničí: Johann Wadephul (CDU) Spolkový ministr vnitra: Alexander Dobrindt (CSU) Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitele: Stefanie Hubig (SPD) Spolková ministryně pro hospodářství a energetiku: Katherina Reiche (CDU) Spolková ministryně práce a sociálních věcí: Bärbel Bas (SPD) Spolkový ministr pro zemědělství, výživu a regionální identitu: Alois Rainer (CSU) Spolkový ministr obrany: Boris Pistorius (SPD) Spolková ministryně zdravotnictví: Nina Warken (CDU) Spolkový ministr dopravy: Patrick Schnieder (CDU) Spolkový ministr životního prostředí, ochrany klimatu, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti: Carsten Schneider (SPD) Spolková ministryně pro vzdělávání, rodinu, seniory, ženy a mládež: Karin Prien (CDU) Spolková ministryně pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Reem Alabali-Radovan (SPD) Spolková ministryně pro bydlení, rozvoj města a stavebnictví: Verena Hubertz (SPD) Spolkový ministr pro digitalizaci a modernizaci státu: Karsten Wildberger (CDU) Spolková ministryně pro výzkum, technologie a vesmírný prostor: Dorothee Bär (CSU) Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství: Thorsten Frei (CDU)

1.2. Zahraniční politika země

Základní pilíře a směřování německé zahraniční politiky zůstávají navzdory geopolitickému vývoji poměrně stabilní a tedy předvídatelné. Trojbarevná vláda, pod vedením sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze, se nadále hlásí k pevnému ukotvení země v EU a NATO, a zejména v kontextu ruské agrese na Ukrajině investuje značný kapitál do velmi úzké koordinace s USA.

S ohledem na bezpečnostní situaci v evropském regionu pokračuje nastartovaný proces navyšování prostředků na obranu a v roce 2024 Německo poprvé dosáhne hranice 2 % HDP (díky využití prostředků ze zvláštního fondu na reformu Bundeswehru). Politika Německa vůči Ruské federaci je do velké míry ovlivněna stávající agresí vůči Ukrajině a po dobu trvání konflitku se přístup spolkové vlády k Moskvě (a pokračující trend snižování počtu německých firem v Rusku a s tím spojený nárůst vývozů do zemí sousedících s Ruskem) pravděpodobně měnit nebudou.

V rámci posilování východního křídla NATO Německo plánuje v Litvě umístit stálou vojenskou brigádu. Na národní úrovni pak nadále pokračuje úsilí v rozšíření obranné iniciativy ESSI a v červnu 2023 spolková vláda zveřejnila svou první národní bezpečnostní strategii. Navzdory tomuto Německo nadále sází na svou roli civilně ekonomické světové mocnosti a o leadership v oblasti vojenské neusiluje. To však nebrání v navyšování vývozu zbraní, jejichž hodnota v roce 2023 dosáhla bezprecedentní výše 11,7 mld. EUR.

V rámci avizované reformy vývozní politiky probíhá i nadále příprava zákona o kontrole vývozu zbraní. Dosavadní politika kancléře Scholze vůči Pekingu projevuje znaky kontinuity politiky kancléřky Merkel, zároveň se však vláda snaží výrazně posílit vztahy s dalšími státy oblasti Indo-Pacifiku a v červenci 2023 vydala svou první strategii vůči Číně. Ta sice i nadále zůstává největším obchodním partnerem Německa, prosakují však informace o záměru vládní koalice identifikovat a postupně odbourávat jednostranné závislosti v kritických oblastech (namísto „decoupling“ tak Německo usiluje o „de-risking“), vytvořit robustní instrumenty EU určené k případným protiopatřením a zaměřit se na nalézání nových trhů v regionu Asie a posilování partnerství s Japonskem a Indií.

S mnohými africkými zeměmi Německo uzavírá energetická partnerství, klíčovými partnery zůstávají Keňa a Etiopie. Po sérii pučů v oblasti Sahelu se Německo nadále brání úplnému stažení z regionu, pracuje však na nové strategii.

V rámci Berlínského procesu podporuje EU integraci zemí západního Balkánu. Berlín považuje rozšíření EU za geopolitickou nutnost, klade ovšem důraz na splnění přístupových kritérií. Rozšíření musí předcházet reforma EU.

Další nemalé úsilí Berlín napíná v oblasti mírové politiky a cestovní diplomacie na Blízký východ v rámci MEPP.

V rámci strategické agendy EU vnímá jako prioritní posílení konkurenceschopnosti EU a zajištění bezpečnosti. Další prioritou zahraniční politiky vlády kancléře Scholze je ochrana klimatu a boj s příčinami a důsledky jeho změn. S tím souvisí nejen mnoho investic do tzv. zelené tranzice německé ekonomiky a neměnný odmítavý postoj vůči jaderné energii, ale i humanitární a rozvojová pomoc ohroženým rozvojovým zemím a vytvoření tzv. klimatického klubu během předsednictví G7 (2022).

V oblasti rozvojové pomoci vláda v roce 2023 splnila svůj slib a vynaložila prostředky ve výši 0,79 % HNP (v absolutních číslech je po USA druhým největším donorem). Na humanitární pomoc Německo v roce 2023 vynaložilo prostředky ve výši 2,5 mld. EUR (v absolutních číslech se opět stalo druhým největším donorem). Na půdě OSN Německo i nadále usiluje o získání křesla nestálého člena v Radě bezpečnosti na období 2026–2027.

1.3. Obyvatelstvo

1.3 Obyvatelstvo (1839 znaků, 302 slov)

Počet obyvatel a hustota zalidnění: V SRN žije podle Německého statistického úřadu 83,6 mil. obyvatel (2024), oproti roku 2023 zaznamenal Spolkový statistický úřad nárůst obyvatel o cca 0,1 mil. obyvatel. Nárust počtu obyvatelstva je ale značně nižší než v předchozím roce. V roce 2024 klesla úmrtnost o 2,5% oproti roku 2023, počet narozeným klesl o 2,3 % oproti roku 2023. Počet narozených dětí v roce 2024 neklesal tak výrazně jako v předchozích dvou letech. Německo je i tak od roku 1972 stále v trendu vyšší úmrtnosti. V roce 2024 se narodilo v SRN cca 677 000 dětí, počet zemřelých činil více než 1 mil. obyvatel. Průměrná hustota obyvatelstva SRN je cca 234 obyvatel/km2. Demografické složení: Ke konci roku 2024 žilo v Německu přibližně 14 mil. cizinců. Oproti minulému roku vzrostla tato hodnota o 1,2 %. Vzrostl zejména počet obyvatelstva původem z Ukrajiny (o 94 000), Indie (o 31 000) a Afghanistánu (o 23 000). Více jak dvě třetiny (68 %) obyvtelstva s cizí státní příslušností mají evropskou státní příslušnost, z toho je více jak polovina příslušníkem EU. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká (1,5 mil obyvatel), kvůli válce na Ukrajině stoupl počet cizinců ukrajinské národnosti přes 1 mil. obyvatel. Následuje polská, ruská, kazašská, syrská a rumunská menšina. Podíl žen činí 47,5 %. Více než polovina (55 %) je ve věku mezi 20 a 50 lety, 19 % je mladších než 20 let a 9 % je ve věku 65 let a více. Téměř polovina žije v Německu nejméně 9 let. Vyznání: S přibližně 19,8 milionu členů, 23,7 % z celkového obyvatelstva, byla v roce 2024 římskokatolická církev největší náboženskou komunitou v Německu. Následovala evangelická církev s 17,9 miliony členů, 21,5 % z celkového obyvatelstva. Obě velké církve již řadu let bojují s klesajícím počtem členů v důsledku vystupování věřících z církve. K islámu se hlásí 3,9 % obyvatelstva a 4,1 % k jiným náboženstvím. 46,8 % obyvatel Německa se nehlásí k žádné církvi.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Německo je největší ekonomikou EU a čtvrtou největší ekonomikou na světě (po USA, Číně a Japonsku). Za svou konkurenceschopnost a postavení ve světovém hospodářství vděčí své inovační schopnosti a proexportní orientaci. V roce 2024 dosáhlo HDP Německa výše 4 310 mld. EUR , nominálně tak sice vyrostl, ale v reálném vyjádření, podruhé v řadě klesl, a to o 0,3 % . Pro rok 2025   počítají různé výzkumné instituce jen s malým růstem HDP – rozpětí se pohybuje od 0,1 do 0,8 %. Po letech vyššího tempa růstu cen se inflace v roce 2024 ustálila na 2,2 %, což se blíží hodnotě inflačního cile pro eurozónu.   Podle současných prognóz by ani v roce 2025 neměla překročit 3 %. Deficit státního rozpočtu se vešel do koridoru daného dluhovou brzdou a činil za rok 2024 62,3 mld. EUR.  Míra nezaměstnanosti dosáhla v 1. kvartálu 2025 6,3 % podle metodiky Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt). Eurostat uvádí hodnoty nezaměstnanosti pro březen 2025 v SRN na 3,5 % a Německo má tak 5. nejnižší nezaměstnanost v EU po ČR, Slovinsku a Polsku a Maltě.  Páteří německého hospodářství jsou malé a střední, často rodinné podniky (tzv. Mittelstand), doplněné velkými nadnárodními společnostmi a koncerny. Sektor služeb se na celkovém HDP podílítéměř 70 %, průmysl a stavebnictví téměř 30 % a zemědělství 0,8 %. Německo pokračuje v procesu digitalizace a dekarbonizace ekonomiky,  která zahrnuje podporu výroby el. energie z obnovitelných zdrojů a ukončení využívání hnědého uhlí nejpozději v roce 2038. Předchozí vládní koalice směřovala k odchodu od uhlí k roku 2030, nynější vláda pravděpodobně bude termín posouvat spíše směrem k původnímu datu. V dubnu 2023 SRN uzavřelo poslední tři funkční jaderné elektrárny a zařadilo se tak mezi země, které nepoužívají jadernou energii. Nový kabinet již nepředpokládá jejich znovuzapojení do provozu. Německo patří mezi největší světové vývozce (3. místo po Číně a USA), v roce 2024 dosáhl vývoz zboží a služeb výše 1 548 mld. EUR, tedy asi o 50 mld. EUR méně než v předchozím roce. Saldo za rok 2024 činilo 240 mld. EUR. Česká republika je 8.  nejvýznamnější obchodní partner Německa. V součtu s Polskem pak vůbec největším partnerem. Mezi nejdůležitější německé vývozní položky patří motorová vozidla, stroje, chemikálie, elektronické výrobky, elektrická zařízení, léčiva, , základní kovy, potravinářské výrobky, pryž a plasty. K nejdůležitějším dovozním položkám patří přístroje na zpracování dat, elektronika, vozidla a jejich díly, chemické výrobky, stroje, farmaceutické výrobky, kovy, potraviny a krmiva, ropa a zemní plyn.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, DESTATIS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Německé veřejné finance od roku 2014 do roku 2019 vykazovaly přebytky státního rozpočtu. Série vyrovnaných státních rozpočtů byla ukončena v roce 2020 v důsledku koronavirové epidemie a v roce 2022 pod také vlivem rusko-ukrajinského konfliktu. . Schodek státního rozpočtu za rok 2023 dosáhl pouze 92 mld. EUR, za rok 2024 již jen 50 mld. EUR. Celkový veřejný dluh  činí 2 509mld. EUR, z toho 1 902 mld. EUR připadá na spolkový rozpočet a 607 mld. EUR na jednotlivé spolkové země.

2.3. Bankovní systém

Německý bankovní systém se vyznačuje univerzálností obchodních bank a jejich velkou otevřeností směrem do zahraničí. Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Každá bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. EUR. Obchodní banky se dají rozdělit podle velikosti a významu na tři základní skupiny:

•                     privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.

•                     spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen – ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence spolkových zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění regionální finanční infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (spolková země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.

•                     družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály. Speciálním typem banky je Kreditanstalt für Wiederaufbau, státem vlastněná investiční rozvojová banka sloužící k financování řady prioritních investic. Zapojuje se do mezinárodních rozvojových projektů.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně). Výnos z některých daní se určitým procentem přerozděluje mezi tyto skupiny.   Struktura daňových příjmů Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporátní daň) představují nejvýznamnější přímou daň. Na celkovém výběru se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporátní daně), obcí (15 % daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům. Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti, ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z jiných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění, přičemž na počátku roku se zvýšila hranice pro nejvyšší sazbu daně z příjmu, což progresi zmírňuje Z příjmu se v letošním roce odpočítává nezdanitelná částka ve výši 11 784 EUR. Sazby daně z příjmu se pohybují od 14 % do 45 %.   Platbě daně z příjmu právnických osob (korporátní daň) podléhají právnické osoby. Je stanovena základní společná sazba a každá spolková zemi a municipalita si potom určují výši svého zdanění.  Daň se tak liší – bývá nižší v malých městech a vyšší ve velkých aglomeracích. V Mnichově je zdanění 33 %, nejnižší úroveň daně je 23 % a celoněmecký průměr je pod 30 %. Rozdělení jen přibližně kopíruje bohatství regionů a velikost sídel.   Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 35 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako v ČR.   Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daň z prodeje a odpovídá výši  DPH.   Spotřební daně zahrnují daně z piva, ze šumivého vína, z lihovin, z pohonných hmot, z elektrické energie, z tabáku a z kávy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem (ve vývozu, dovozu, obratu) ČR. Od roku 1998 si ČR ve vzájemném obchodě udržuje kladnou obchodní bilanci, jejíž výše v roce 2023 dosáhla přes 33 mld. EUR. Od roku 1993 do roku 2023 se vzájemný obrat obchodní výměny zvýšil více než 13krát. V roce 2024 došlo mj. v důsledku mírné recese německé ekonomiky k poklesu vzájemného obchodu o 1,5% (pokles vývozu ČR o 0,8% a dovozů o 2,3%).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují pro Německo nejvýznamnější obchodní uskupení s podílem představujícím dlouhodobě více než 50 % obchodní výměny. Německo jako 3. největší světový vývozce si dlouhodobě ve vztahu k EU udržuje kladné saldo obchodní bilance, přebytek obchodní bilance dosáhl v roce 2023 137,4 mld. EUR. V roce 2023 došlo ve vzájemném obchodu mezi Německem a státy EU k mírnému poklesu na straně vývozu i dovozu. Německé vývozy do EU meziročně klesly o 3,2 % a dovozy z EU pak o 3,4 %.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Země mimo EU, patřící mezi 3 nejvýznamnější obchodní partnery Německa v celkovém obratu jsou Čína a Spojené státy americké (Čína 1. místo; USA 2. místo), přičemž celkový obrat těchto zemí s Německem za rok 2023 představoval 17,39 % z celkového obratu obchodní výměny Německa. Export do zemí mimo EU meziročně vzrostl  v roce 2023 o 0,8 %. Naopak import ze zemí mimo EU v roce 2023 meziročně poklesl o 15,9 %. K dramatickému poklesu importu došlo zejména v důsledku omezení obchodu s Ruskem, kde obchodní výměna v důsledku mezinárodních sankcí meziročně poklesla až o 90 %.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v SRN v období pandemie koronaviru rekordně klesly a teprve rok 2023 znamenal první vzestup, a to odkonce velmi sliný, o 34 %. Jednalo se v největší míře o investory z USA, na druhém místě pak z Velké Británie. Rok 2024 znamenal opět pokles, a to jak co do celkového objemu přímých zahraničních investic, tak co do počtu nových projektů. Slabinami z pohledu zahraničních investorů jsou byrokratická zátěž, délka schvalovacích procesů a chybějící digitální i energetická infrastruktura. Stále více však do hry vstupuje výrazná nejistota ohledně vývoje cen energií. Např. Velká Británie SRN překonává v počtu investičních projektů zaměřených na ICT služby a software, Francie ve strojírenských investicích a investicích zaměřených na služby pro firmy. Německo je zároveň samo druhým největším investorem v Evropě (první místo drží Spojené státy americké). Investiční prostředí je v SRN stále velmi dobré a země vychází v žebříčcích investičních destinací  mezi nejlepšími. Investorům nabízí stabilní instituce, výbornou vymahatelnost práva, kvalifikovanou pracovní sílu, a vynikající zázemí vědy a výzkumu. V rámci legislativy prověřování investic jsou  v citlivých odvětvích prověřovány nákupy podílů v německých firmách i v případě subjektů z EU. Prověřování provádí Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Německo je součástí EU. Vzhledem k významu zahraničního obchodu pro německé hospodářství a pozici jednoho z největších světových exportérů je v německém bytostném zájmu co možná nejliberálnější obchodní politika umožňující vstup na nové trhy a z toho vyplývající podpora uzavírání smluv o volném obchodu EU s třetími zeměmi.

Smlouvy s ČR

Kromě dvoustranných smluv a dohod byly ekonomické vztahy ČR a SRN v roce 2003 upraveny celou řadou multilaterálních dohod, z nichž nejvýznamnější je dohoda o přístupu ČR k Evropské unii k 1. 5. 2004.

Mezi nejvýznamnější dvoustranné dohody ekonomického charakteru patří:

Dohoda mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 573/1992 Sb., podepsaná dne 2. 10. 1990 v Praze, platná od 2. 8. 1992) a Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb., podepsaná dne 19. 12. 1980 v Praze, platná od 17. 11. 1983).

3.4. Rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojovou spolupráci má v kompetenci Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na webu BMZ najdete aktuální seznam projektů SRN s jednotlivými zeměmi. Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (GiZ) zpracovává jednotlivé projekty spolkového ministerstva.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Řada českých firem je v Německu dlouhodobě přítomna a to jak prostřednictvím pobočky, tak prostřednictvím investice do německé firmy. Největšími českými investory a zároveň i zaměstnavateli jsou v SRN firmy ze skupiny EPH (především v oblasti Lužice), Agrofert a ČEZ, posledně jmenovaný prostřednictvím firem Elevion či Sunfire). Češi jsou v Německu ale aktivní také na trhu s nemovitostmi (např. CPI, HB Reavis), v logistice (VGP, Accolade nebo CTP). České firmy v minulosti nakoupily i podíly v konkurenčních firmách, např. Wikov, Agrostroj Pelhřimov,  či Tedom. V roce 2024 koupil Cylinders Holding společnost ECS v Durynsku. V posledních letech zanechali Češi stopu také v technologických firmách, např. Rockaway, Creative Dock, Carvago, Apelby. Postupně se posiluje pozice služby rozvozu potravin Knuspr.de, která nyní rozšířila aktivity i na hlavní metropoli Berlín. V roce 2023 vstoupila na německý mediální trh i skupina PPF nákupem téměř dvanáctiprocentního podílu ve společnosti ProSiebenSat.1 Media SE.

▶ Automobilový sektor

Automobilový průmysl je největším odvětvím zpracovatelského průmyslu a z hlediska obratu zdaleka nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v Německu. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou zároveň nejdůležitějšími českými vývozními položkami do Německa. Roční obrat německého automobilového průmyslu v roce 2023 činil včetně produkce v zahraničí 564 miliard EUR. Odvětví stojí před zásadní restrukturalizací – klimatické cíle, EU regulace (do roku 2030 snížení emisí v dopravě na polovinu, tj. 85 mil. tun oproti roku 2019, zavedení nové emisní normy Euro 7).

▶ Energetický průmysl

Německo patří mezi nejaktivnější podporovatele obnovitelných zdrojů energie ve světě. Nová vláda přichází s konceptem masivních investic do transformace energetiky, jejichž výše se v následujících letech odhaduje na 48 mld. EUR ročně. Existuje proto potenciál pro české firmy v dodávkách dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny, včetně elektrolyzérů na výrobu vodíku. Další příležitosti poskytuje probíhající masivní výstavba přenosové a distribuční elektrické sítě, výstavba dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu a vyřazování jaderných elektráren z provozu (decommissioning).

▶ ICT

V zemi roste zájem o technologická řešení pro firemní sektor (využití ICT a AI v průmyslu, technologie pro e-commerce, digitalizace služeb, nástroje umožňující vzdálenou práci), pro státní správu (technologie e-governmentu, digitalizace zdravotnictví) a o digitalizaci škol. Německo do roku 2025 plánuje dokončit výstavbu 5G sítě ve snaze poskytnout možnost zavádění technologií nové generace. Stát plánuje do roku 2025 investovat celkem až 50 mld. EUR do budování optických sítí. Díky zákonu o daňové podpoře výzkumu a vývoje porostou v příštích letech nejenom veřejné, ale i firemní investice do ICT a digitalizace.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Německo usiluje o soběstačnost v oblasti takzvané kritické infrastruktury. Lze tedy očekávat i státní investice v oblasti medicínské a farmaceutické produkce. Zároveň se aktivně snaží posílit přítomnost farmaceutických firem na svém území nebo v sousedních státech, to představuje velkou příležitost i pro ČR. V roce 2022 činily výdaje na zdravotnictví 498 mld. EUR, což činí 13,2 % HDP. Prognózy počítají s dalším nárůstem kolem 3 % ročně. Velkým tématem je stárnutí německé populace a s ním spojený plán budovat nové pečovatelské domy, modernizovat nemocnice nebo poskytovat více sociálních i lázeňských služeb.

▶ Železniční a kolejová doprava

Rozvoj kolejové dopravy má v Německu mj. z ekologických důvodů nejvyšší prioritu. Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice 120 mld. EUR do železnice. V příštích letech lze proto očekávat rekonstrukce, rozšiřování a údržbu tratí, včetně obnovy vozového parku a rekonstrukce železničních mostů. Německo je také perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky, protože dopravní podniky německých měst v rámci ochrany klimatu budou vypisovat výběrová řízení na dodávky kolejové techniky a rozšiřování stávajících tratí.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Nové digitální technologie, jako je pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat, umožňují německým zemědělcům efektivněji využívat půdu a díky tomu vyrábět potraviny v lepší kvalitě za dodržení bezpečnostních a udržitelných parametrů. To potvrzují i priority spolkové vlády – potravinová soběstačnost, zvyšování kvality a bezpečnosti potravin. 83 % německých farmářů používá alespoň jednu z digitálních technologií či aplikací, které jsou na německém zemědělském trhu zavedené. Digitalizace přitom může hrát důležitou roli také při zlepšování kvality života ve venkovských oblastech.

▶Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Věda, výzkum a inovace jsou prioritou pro budoucí prosperitu Německa. Spolková vláda za tímto účelem masivně investuje do podpory vědy a výzkumu především v perspektivních oborech jako jsou obnovitelné zdroje energie, zelené technologie, medicína a digitalizace. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace v Německu činí kolem 120 mld. EUR ročně, tedy více než 3,1% HDP. Do roku 2025 se má tato částka zvýšit až na 3,5 % HDP ročně. Stále narůstá podíl soukromých inovativních společností na celkových investicích do vědy a výzkumu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

4.1 Úvod

Německo je soused ČR a obchodní kultura je hodně podobná té české. Avšak je zde několik bodů, které je nutno zmínit, díky kterým může být uzavření obchodu s německými partnery jednodušší. Obchod je v Německu brán vážně. Mezi důležité hodnoty patří čestnost, přesnost, profesionalita a spolehlivost a také transparentnost. Nebojte se komunikovat telefonicky, online i navrhnout osobní schůzku. Prezentace by měly být dobře připravené, jasné, informativní a prezentovány racionálním a profesionálním způsobem. Následující odstavce se zabývají otázkami kolem obchodního jednání a informují o kulturním prostředí Německa.

4.2. Oslovení

4.2 Oslovení 

Než oslovíte obchodní partnery, odpovězte si na následující otázky: Co můžete obchodnímu partnerovi nabídnout lépe než konkurence? Máte předpoklady na náročném trhu uspět? Jak se produkt / služba liší od konkurenčních produktů? Vhodným způsobem, jak se prosadit na německém trhu s určitým typem zboží, je oslovení distribučního partnera, který disponuje kontakty a vhodnými distribučními kanály. Při výběru věnujte pozornost portfoliu potenciálního partnera. V nejlepším případě již má produkty, které míří na stejného zákazníka jako Váš produkt, ale nekonkurují Vašemu produktu. Oslovování obchodních partnerů na veletrzích. Jelikož jsou veletrhy v Německu poměrně velké, specializované a často mají regionální přesah, potřebujete dobrou přípravu. Předem napište partnerům, se kterými se chcete setkat, definujte cíle Vašeho setkání a připravte informace v němčině o Vaší nabídce. S vytipováním vhodného oborového veletrhu vám může pomoci kancelář Czech Trade nebo velvyslanectví. Osobní kontakt je důležitý, ale jednání probíhají i online Udržovat kontakt s obchodními partnery nejen přes email je i v Německu důležité. Setkejte se s odpovědnými lidmi, projevte svůj zájem a udělejte si čas, pokud se nabízí možnost osobních jednání. I v Německu je potřeba především vybudovat důvěru. V závislosti na povaze zboží němečtí partneři mohou mít tendenci vyhledávat méně osobní kontakt, někdy ji naopak očekávají, protože nabízená služba nebo produkt vyžadují náležitý servis nebo customizaci.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou běžným prvkem firemního života v Německu. Schůzku lze vést mnoho způsoby: osobně, telekonferencí, videokonferencí, přes internet.

Doporučení:

• Schůzky obvykle plánujte několik týdnů předem telefonicky, nebo e-mailem.
• Vyhýbejte se obchodním jednáním v měsících červenec a srpen, nebo v době státních svátků (včetně náboženských, jako jsou např. Letnice a Nanebevstoupení páně a dalších regionálních a zemských). Pozvánka na obchodní schůzku by měla být napsána v němčině. Následné rychlé vyřízení korespondence považují Němci za samozřejmost. Na telefonní hovory je třeba neprodleně odpovědět. Prvotní navázání kontaktu však může být komplikované. Nevzdávejte se proto po prvním neúspěchu a podpořte e-mail telefonátem.
• Obchodní schůzky obvykle probíhají od 10:00 do 16:00; vyhněte se ale polední pauze a pátečnímu odpoledni.
• Oběd a večeře slouží k obchodní zábavě, k poznání obou obchodních partnerů. Němečtí partneři rádi spojují gastronomické potěšení se zajímavou konverzací o potenciálním obchodu.
• Při prvním kontaktu krátce a pevně potřeste rukou všem přítomným a udržujte oční kontakt, ale vyhněte se nepříjemně dlouhému zírání.
• Své obchodní partnery byste měli oslovovat „Herr“ nebo Frau“ s jejich příjmením nebo případně s univerzitními tituly (Dr.). Ty jsou pro Němce důležité.
• Dary se během obchodních jednání nevyměňují, ale při úspěšném ukončení jednání mohou být vhodné drobné dárky.
• Na pracovní jednání se oblečte konzervativně a decentně. Muži by měli mít oblek a kravatu; a ženy kostým, či decentní šaty.
• Vizitky se vyměňují poměrně brzy na začátku schůzky. Měly by být v anglickém jazyce, pokud nejsou v německém.

Tip: Němečtí obchodní partneři upřednostňují věcné diskuze. Pracovní jednání jsou zaměřena na obsah. Po krátkém „small talku“ se rychle přesunou k věci. Němci takto chtějí přesvědčit dovednostmi a ukázat je. Obvykle dávají přednost dobře připravenému projevu se spoustou grafů, empirických argumentů a statistik. Takto budují důvěru. Během obchodního jednání nepoužívejte přehnaný, nebo nepřímý styl komunikace, protože to může být vnímáno s podezřením.

• Pozor, neberte kritiku na faktické úrovni osobně.

Desatero pro obchodování s Němci:

• Komunikujte systémově a na jednání se připravte.
• Uplatněte schopnost improvizovat.
• Prezentujte se sebevědomě, investujte do online marketingu.
• Nebojte se telefonovat, e-mail často nestačí.
• Nespoléhejte na to, že se domluvíte anglicky.
• Dodržujte termíny a buďte spolehliví.
• Nepodceňujte znalost informací a přípravu německého partnera.
• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí – inovace.
• Hledejte obchodní zástupce.
• Poznejte své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy.

4.4. Komunikace

• Komunikujte nejlépe osobně, či po telefonu. Email často nestačí. ·     
• Informační materiály posílejte v perfektní němčině, využijte pro jejich kontrolu i AI nástroje. ·      
• Němci si váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané partnerství.
• Němci si nesmírně váží svého soukromí a osobního prostoru. Nepokládejte osobní otázky týkající se zaměstnání, platu, věku, rodiny nebo dětí, i když máte dobře navázané přátelství.

4.5. Doporučení

Za dobré zvyklosti obchodování se v Německu dají mj. považovat:

• serióznost a spolehlivost
• vysoká technická úroveň a kvalita výrobků (včetně přesahu firem do VVI)
• rozumná cena
• dobrá vůle a nutnost „být přitom” – na veletrzích, vědeckých sympoziích, konferencích, významných společenských akcích atp.
• navázání osobních kontaktů
• mít na trhu registrovanou firmu
• znalost německého jazyka

Informace k pracovní době a prodejní době:

Pracovní doba je v obecné rovině upravována zákonem o pracovní době (Arbeitszeitgesetz), nicméně je flexibilní a regulována pouze sjednanými tarify v jednotlivých odvětvích, pro některé podniky je pracovní doba jednotlivě sjednána. Tarify se liší i podle kvalifikačních skupin zaměstnanců. K 1. 1. 2015 vstoupil v platnost zákon o minimální mzdě.

Prodejní doba:

V neděli má většina obchodů zavřeno. Otevřeno bývá jen o státem povolených nedělích (tzv. Verkaufsoffener Sonntag). Rámcové podmínky stanovuje zákon o zavírací době (Ladenschlußgesetz), nicméně podmínky např. pro večerní či víkendový prodej upravují zvl. zemské zákony a vyhlášky.

4.6. Státní svátky

Státní svátky se z náboženských důvodů (katolické a evangelické země) a z důvodu zemského členění částečně liší mezi různými spolkovými zeměmi. Seznam svátků naleznete zde. Mezi největší svátky patří svátky vánoční a velikonoční. Školní prázdniny: Po dobu letních školních prázdnin lze očekávat v jednotlivých spolkových zemích omezenější provoz úřadů a firem a současně na hlavních trasách (hlavně sever-jih) podstatné zvýšení provozu na komunikacích. Přehled školních prázdnin v jednotlivých spolkových zemích ve školním roce 2024/2025resp. 2025/2026.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Česká republika je součástí evropského hospodářského prostoru. Český vývozce se pohybuje většinou v oblasti s jednotnými standardy na obou trzích. Na druhou stranu vstupuje na nasycený trh, kde je vhodné získat konkurenční výhodu. Pro aktuální informace o podmínkách vstupu na německý trh navštivte stránky obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín (rubriky Informace pro exportéry a investory a Zaměstnávání občanů SRN v ČR). Zde rovněž najdete manuál Export do Německa. Nejdůležitější informační zdroje:

Institucionální podpora:

• Ministerstvo zahraničních věcí (MZV): zastupitelské úřady v Německu Velvyslanectví ČR v Berlíně, Generální konzulát ČR v Drážďanech, Generální konzulát ČR v Mnichově a Generální konzulát ČR v Düsseldorfu;
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): provozuje informační Zelenou linku pro export (800 133 331);
• CzechTrade (web CzechTrade): vládní proexportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu. V Německu je zastoupen Zahraniční kanceláří v Düsseldorfu;
• German Trade & Invest (GTAI): spolková agentura pro podporu zahraničního obchodu a investic; iXPOS: možno prezentovat své obchodní nabídky;
• Sdružení německých průmyslových a obchodních komor (IHK) (Deutscher Industrie- und Handelskammertag) pro české podnikatele je významná komora v Dortmundu, která je autorizována pro styk s Českou republikou
• Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), resp. Německo-česká průmyslová a obchodní komora (Deutsch-TschechischeIndustrie- und Handelskammer/AHK)
• Hospodářská komora České republiky (HK ČR)

Vyhledání odběratele, obchodního zástupce, či distributora:

Ke vstupu na německý trh můžete navázat spolupráci s místními podniky přímo vyhledáním vhodného odběratele, či německého partnera – v roli agenta, nebo distributora.

Největší internetovou databází B2B je doména „Wer liefert was“. Největší platformou obchodních zástupců je www.handelsvertreter.de.

Při výběru vhodného obchodního partnera, agenta, či distributora Vám poslouží Czech Trade v Düsseldorfu, nebo stránky německého obchodního rejstříku (Handelsregister), nebo odkazy na obchodní a průmyslové svazy. Tyto svazy, spolky a sdružení hrají v Německu velkou roli, je jich poměrně značné množství a většina firem je členem nějakého sdružení. Členství v německé IHK je v Německu povinné.

jednání s agenty a distributory vám doporučujeme se zajímat o následující skutečnosti:

• zda agent vlastní obchodní licenci;
• vyžádat si portfolio zastupovaných podniků;
• vyžádat si seznam prodávaných výrobků;
• reference.

Také je třeba se rozhodnout, hodláte-li pronikat na trh v regionálním, či celostátním měřítku. Při uzavírání kontraktů, či podmínek spolupráce s agentem/distributorem Vám doporučujeme dbát na uzavření smlouvy s důrazem na možnost rozvázání poměru; ověření, zda osoba, která kontrakt uzavírá, je oprávněna jednat; dohodu ohledně hrazení nákladů za marketing a další služby apod,;

Německé teritorium patří do celního území EU. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1. května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.

V SRN platí společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží. Celní problematika spadá do kompetence Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung). Informace lze najít na webových stránkách Celního úřadu.

Kontrola vývozu:

Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství, energetiky a ochranu klimatu (BMWK) a jsou publikována i na jeho internetových stránkách.

Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. Ten vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.

Ochrana domácího trhu:

Trh SRN se řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní jsou požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele”, z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Právní úprava založení podniku a podnikání v SRN je oproti České republice komplikovanější. Obecně k založení podniku doporučujeme informační servery Spolkové vlády.

Existuje několik forem podniků:

• společnost podle občanského práva (GbR) a veřejná obchodní společnost (OHG) (Gesellschaft bürgerlichen Rechts – GbR, Offene Handelsgesellschaft – OHG)
• komanditní společnost (KG) + komanditní společnost s ručením omezeným (GmbH & Co.KG), (Kommanditgesellschaft – KG, Gesellschaft mit beschränkter Haftung und Kommanditgesellschaft – GmbH & Co.KG).
• společnost s ručením omezeným (GmbH): (Gesellschaft mit beschränkter Haftung – GmbH) U tohoto typu obchodní společnosti se jedná o oblíbenou, v Německu velice rozšířenou, praktickou a ve většině případů i daňově výhodnou právní formu, která je vhodná i pro podnikání zahraničních subjektů. K dalším patří akciová společnost (AG) (Aktiengesellschaft – AG), která je ale pro potřeby zejména MSP ČR méně vhodná. Obvyklou formou je rovněž podnikatel-jednotlivec (Einzelunternehmer, Einzelfirma).
• Joint-venture je společnost vlastněná z určité části německým a ze zbylé části českým zahraničním partnerem. V německém právu neexistují žádné zvláštnosti a domácí i zahraniční partneři jsou si z právního hlediska rovni. Společný podnik patří v současné době k méně využívaným formám vstupu českých podniků na německý trh.

Informace o formách podniků jsou dostupné na webu Spolkového ministerstva hospodářství.

Procedury, doklady a vybrané náklady při zakládání podniku v Německu:

Informace a důležité kroky k založení podniku naleznete na stránkách spolkového ministerstva hospodářství.

Založení kanceláře, či pobočky Český subjekt nemusí v SRN zakládat novou firmu, může zde působit jako zahraniční právnická osoba ve formě kanceláře (reprezentace), která ovšem nesmí uzavírat obchodní transakce a je využitelná zejména pro reklamu a marketing. Je možno rovněž zřídit nesamostatnou pobočku bez vlastního účetnictví, či založit samostatnou pobočku, která musí být podobně jako samostatný podnik nahlášena v obchodním rejstříku a u místního úřadu.

Registrace (ohlášení) živnosti (Einzelunternehmer, Einzelfirma) Zahraniční živnostníci mají stejné postavení jako tuzemští. Základním právním předpisem je živnostenský řád (Gesetz zur Ordnung des Handwerks) (úplné znění.) Čeští živnostníci, kteří by chtěli podnikat v Německu, musí vlastnit německý mistrovský list pro dané řemeslo, aby mohli být zapsáni do živnostenského rejstříku. Existuje však možnost výjimky zapsání do živnostenského rejstříku v případě občanů EU nebo EHP. Text je např. na webu Berufsverband unabhängiger Handwerkerinnen und Handwerker.

5.3. Marketing a komunikace

Na německém trhu hraje otázka marketingu a vhodné reklamy klíčovou roli. Inzerce a reklama v médiích je pro většinu českých malých a středních podniků bohužel nedostupná. Pro MSP tudíž hraje roli přímý marketing, příp. účast na veletrzích a kooperačních burzách. V případě přímého B2B marketingu doporučujeme konzultovat CzechTrade v Düsseldorfu. Doporučujeme intenzivní využívání internetových databází, zejm. www.wlw.de. získání dobrých referencí, a to zejm. od významných německých firem (Siemens, Bosch, Miele atd.).

Propagace a reklama za využití HSP: jako ilustraci lze uvést, že celostránková reklama v hospodářském deníku Handelsblatt se pohybuje kolem 20–25 000 Euro. Obdobná situace je u odborných periodik zaměřených na určitý tržní segment, např. měsíčník OST-WEST-CONTACT, který je oficiálním orgánem německé organizace Osteuropa Verein der deutschen Wirtschaft.

Informace o různých možnostech publikace (resp. inzerce) nabídek a informací (vč. vyhledávání partnerů) zejména prostřednictvím internetu u specializovaných hospodářských organizací aj. Výhody: většinou nulové náklady a zúžení cílové skupiny. Uvádíme vybrané hlavní možnosti:

• Inzerce v kooperačních internetových burzách Uveřejnění nabídky v B2B kooperačních burzách Průmyslové a hospodářské komory. Zveřejnění nabídky české firmy v časopisech, které vydávají např. obchodní a průmyslové komory, je ve většině případů zdarma. Komunikace s médii – firemní tiskové zprávy a informace na internetových portálech pro německé redakce Infoportál NOV-OST Info. Uveřejňuje tiskové zprávy a informace ze zemí SVE. Oblast uživatelů portálu zahrnuje „decision makers“ v obchodu s regionem SVE, dále německé, rakouské a švýcarské firmy a média. Internet: www.nov-ost.info.
• Publikace tiskových zpráv prostřednictvím veletržních správ. Všechny mezinárodní veletrhy a další velké veletržní akce v Německu uveřejňují zdarma na svých internetových stránkách tisková sdělení vystavovatelů. OTS Originaltextservice NEWSAKTUELL. Agentura OTS Newsaktuell je dceřinou společností německé tiskové agentury DPA. Šíří firemní PR materiály z domova i ze zahraničí. Jednorázové vydání zprávy s rozsahem do 300 slov stojí kolem 300 Euro. Kontakt: www.newsaktuell.de.

Obecně lze doporučit, aby české MSP věnovaly zvýšenou pozornost všem možnostem účastí na českých proexportních akcích pořádaných v SRN zastupitelským úřadem ČR, generálními konzuláty v Drážďanech, v Mnichově a v Düsseldorfu, CzechTrade a dalšími oficiálními institucemi ČR. V této souvislosti chceme upozornit rovněž na finančně nenáročný způsob setkání a navázání kontaktů s potenciálními německými partnery na akcích pořádaných německými institucemi a orgány přímo v České republice. Informovat se o těchto akcích je možné u Česko-německé hospodářské komory v Praze, která je ve většině případů jejich českým realizátorem.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SRN má široce a důkladně rozpracovány zákony o ochraně duševního vlastnictví. Nejvyšší právní normou je Ústava a v ní ustanovení na ochranu osobnosti a svobody podnikání.

Specifická ustanovení na ochranu duševního vlastnictví obsahují následující zákony:

• Gesetzüber Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz – UrhG) – Autorský zákon
• Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der bildenden Künste und der Photographie (Kunsturheberrechtsgesetz – KunstUrhG/KUG) Zákon na ochranu výtvarných děl
• Patentgesetz (PatG) – Patentový zákon
• Gesetz über den rechtlichen Schutz von Mustern und Modellen (Geschmacksmustergesetz – GeschmMG) Zákon o ochraně vzorů designu, modelů a provedení
• Gebrauchsmustergesetz (GebrMG) Zákon o chráněných užitkových vzorech
• Sortenschutzgesetz (SortSchG) Zákon na ochranu nových odrůd
• Gesetz über den Schutz der Topographien von mikroelektronischen Halbleitererzeugnissen (Halbleiterschutzgesetz – HalblSchG) Zákon na ochranu práv duševního vlastnictví v oblasti elektroniky
• Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen (Markengesetz – MarkenG) – Zákon na ochranu značek původu a obchodních označení
• Bürgerliches Gesetzbuch (Namensrecht, § 12) – právo na ochranu před zneužitím vlastního příjmení
• Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG) – Zákon proti nerovné konkurenci – obchodní tajemství atp.

Práva, jichž se uvedené zákony dotýkají, jsou chráněna na základě mezinárodních dohod a smluv, jakož i na základě směrnic a nařízení EU. Jsou licencována, avšak převoditelná na druhé osoby (fyzické i právní). Na druhé straně platí omezení těchto práv ve smyslu práva na citaci autorsky chráněných děl, práva na jejich parodování, práva na vlastní výzkum, obecně pak ve smyslu práva na svobodu informací. Vždy aktuální informace k autorskému zákonu, patentům, licencím atd. najdete na webových stránkách GTAI.

5.5. Trh veřejných zakázek

Z dohody o přistoupení k EU, která má jako zdroj primárního práva přednost před národními úpravami zadávání veřejných zakázek vyplývá, že české podniky se mohou zúčastnit všech veřejných zakázek, které jsou v Německu vypisovány v souladu s příslušnými ustanoveními „acquis communautaire“.

Pro SRN jako členskou zemi platí při vypisování „veřejných zakázek EU“ kromě stanovení typu procedury a vymezení kvalifikačních předpokladů dvě základní podmínky, tj. okruh „povinných zadavatelů pokud jejich zakázka přesáhne určitý hodnotový práh“ a „výše hodnoty zakázky“, od které musí vyhlásit „EU tendr“ i další subjekty mimo povinné zadavatele.

Hodnotové limity „EU tendrů“:

• 5 000 000 Euro – pro stavební práce
• 130 000 Euro – pro státní orgány a instituce
• 200 000 Euro – pro samosprávné celky aj.
• 400 000 Euro – pro zadavatele v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy
• 600 000 Euro – pro zadavatele v oblasti telekomunikací

Veřejné zakázky v SRN dle národních pravidel

Pro vypisování ostatních veřejných zakázek, tzv. podlimitních, platí dle ustanovení EU národní (německá) legislativní úprava. Místem, které řeší v SRN problematiku veřejných zakázek, je Spolkové ministerstvo hospodářství, energetiky a ochrany klimatu (BMWK), které je zřizovatelem Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellenamt – BkartA). Zásady udělování veřejných zakázek a kontrolní mechanismy při jejich udělování jsou obsaženy ve čtvrté části německého Kartelového zákona (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen – zkratka GWB).

Zákon je dosažitelný buď z internetové adresy ministerstva, nebo na internetové adrese kartelového úřadu.

Německý zákon o udělování veřejných zakázek rozlišuje tři možné způsoby:

• veřejné vypsání zakázky – pro neomezený okruh podniků (tzv. otevřené výběrové řízení)
• omezené vypsání zakázky – pouze pro určitý okruh podniků (tzv. uzavřené výběrové řízení)
• vypsání zakázky z volné ruky – jako jediné připouští přímé jednání mezi zadavatelem a podnikem

Přednost mají samozřejmě otevřená výběrová řízení za účelem zajištění větší konkurence. Zákon ovšem stanoví, za kterých předpokladů je možné použít další dva postupy. Zvláštní předpisy v systému udělování veřejných zakázek platí pro nabídkové ceny zájemců o zakázku. Podle příslušné směrnice je dávána přednost tržním cenám před – pouze ve výjimečných případech, povolenými cenami na úrovni vlastních nákladů a směrnice nařizuje uzavření zakázky za pevnou cenu. K případnému cenovému přezkoumání nabídek jsou příslušné dohlížecí úřady jednotlivých spolkových zemí. V Německu platí od 18. 4. 2016 nová právní úprava zadávání veřejných zakázek. Týká se výhradně zadávání upraveného komunitárním právem (zakázky nad 215.000,- EUR). Zakázky o nižší hodnotě zůstávají v kompetenci příslušné spolkové země. Nová právní úprava si kladla za cíl zjednodušení přístupu malých a středních podniků k zadávání veřejných zakázek, omezit kriminální jevy, zjednodušit prokazování způsobilosti účastnících se subjektů, posílit inovativní a dlouhodobě udržitelnou dimenzi zadávacího procesu.

Více informací je možno nalézt na webové stránce Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky: která v příslušné kapitole uvádí předmětnou právní úpravu a další dokumenty.

Základní informační kanály o veřejných zakázkách v SRN:

Evropská databáze: Tender Electronic Daily. Bez úhrady přístupná elektronická databáze všech EU zakázek vyhlašovaných v SRN a dalších EU zemích. Obsahuje rovněž výsledky zadávacích řízení.

Německá databáze: Databáze AUSSCHREIBUNGEN na portálu GTAI-Exportguide německé agentury GTAI. Denní aktualizace, obsahuje mezinárodní tendry a národní tendry podle pravidel EU – viz GTAI. Databáze je dosažitelná rovněž z portálu. Výhodou je členění tendrů podle branží a další možnosti vyhledávání. Vyhledávání je za úhradu, jednorázový denní vstup stojí 2,25 Euro s možností platit on-line.

• www.evergabe-online.de – centrální databáze spolkové vlády
• www.deutsches-ausschreibungsblatt.de
• ausschreibungen-deutschland.de

Tendry ve spolkových zemích:

• Bádensko-Virtembersko
• Bavorsko
• Berlín
• Braniborsko
• Brémy
• Hamburk
• Hesensko
• Meklenbursko-Přední Pomořansko
• Dolní Sasko
• Severní Porýní-Vestfálsko
• Porýní-Falcko
• Sársko
• Sasko
• Sasko-Anhaltsko
• Šlesvicko-Holštýnsko
• Durynsko

Spolkový věstník výběrových řízení (Bundesausschreibungsblatt). Po předchozí registraci je přístupný rovněž na webu Deutsches Ausschreibungsblatt. Věstník vychází jednou týdně v pátek a je možno si jej nechat zasílat v tištěné podobě po úhradě předplatného (35,50 Euro měsíčně) do České republiky. V úvahu připadá také jeho předplacení v elektronické podobě.

Bundesausschreibungsblatt GmbH
Postfach 200180, D-40099 Düsseldorf
Tel: +49 (0) 211-370848
Fax: +49 (0) 211-381607
E-mail: service@deutsches-ausschreibungsblatt.de

Elektronická platforma spolkové vlády EVERGABE-ONLINE. Obsahuje výběrová řízení státní správy, spolkových orgánů, zemských orgánů a obcí. Vyhledávání je zdarma, zdarma se po jednoduché bezplatné registraci lze dostat i k tendrové dokumentaci.

Všechny státní orgány SRN, samospráva a další povinní zadavatelé ve smyslu EU práva i německé národní úpravy mají na svých příslušných internetových stránkách nadto uveřejněny jimi vypisované veřejné zakázky. Přístup je vždy zdarma.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Mezi SRN a ČR je uznávána reciprocita výkonu rozhodnutí státních soudů, tj. vykonatelnost nálezů rozhodčích soudů (arbitráží) a normálních soudů. (vykonatelné jsou v SRN tedy např. i nálezy rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR v Praze). Ve smluvním dokumentu mezi českým a německým subjektem by v klausuli „řešení sporů“ měla být explicitně stanovena jednak příslušnost k národní jurisdikci (ČR nebo SRN) a dále dohoda o postoupení případného sporu k řešení formou arbitráže resp. k řešení normálním soudem. Dohodou obou stran může být stanoven i příslušný, respektive ad hoc zvolený rozhodčí soud. Lze obecně konstatovat, že němečtí importéři se snaží vyžadovat od zahraničního partnera akceptaci jurisdikce SRN, která je zejména z důvodů znalosti domácího prostředí pro německou stranu výhodnější.

Českým podnikatelům je proto možno doporučit, aby v mezinárodním obchodním styku s německými firmami věnovali zvýšenou pozornost profesionálnímu zpracování všech právních dokumentů, případně odbornému osvětlení důsledků různých právních aktů.

V souvislosti s touto problematikou si OEÚ ZÚ Berlín dovoluje odkázat na publikaci „Řešení pohledávek v Německu“ (autoři: Richard Pitterle, JUDr. Bohumír Molnár), která vyšla v roce 2009 v nakladatelství LINDE Praha a.s. (2. vydání), a která se vedle vymáhání pohledávek věnuje rovněž tématu německého právního systému. V poslední době se v SRN prosazuje mimosoudní řešení sporů prostřednictvím tzv. mediace. (nestranná osoba – nemusí to být nezbytně právník- smíří mimosoudně oba kontrahenty). Tím dojde k úspoře času i nákladů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do teritoria

Vzhledem ke skutečnosti, že SRN je členský stát EU, naši občané cestující do Německa nepotřebují víza. Víza rovněž už nepotřebují ani občané ČR zaměstnaní v Německu či zde provozující samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnanci ale podléhají současným pracovně-právním předpisům pro občany EU, např. ohledně uznávání kvalifikací. Uplynutím 7letého přechodného období, tedy od 1.5.2011, byl přístup na německý pracovní trh uvolněn i občanům z tzv. nových členských států EU, tedy i ČR.

Ve všech případech při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlášení se k pobytu na příslušném úřadě. Na základě směrnice EU 2005/64/ES byly zřízeny již v 72 německých městech, (např. v Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Dortmundu, Düsseldorfu, Stuttgartu) za účelem zlepšení životního prostředí tzv. zóny ochrany ovzduší (Umweltzone). Jedná se de facto o zákaz provozu motorových vozidel s vysokým obsahem škodlivých výfukových zplodin v centrech těchto měst, z něhož budou vyňata pouze vozidla opatřena příslušnou známkou (plaketou). Porušení povinnosti vyplývající z tohoto opatření je sankcionováno pokutou. Veškeré potřebné informace k tomuto opatření lze nalézt na www.umwelt-plakette.de. Tuto nálepku, která platí pro všechna města SRN, ve kterých byly nebo budou zóny ochrany ovzduší zřízeny, je možné zakoupit před cestou i v ČR na stanicích STK.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

ZÚ Berlín nepovažuje SRN za rizikové teritorium.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. května 2011 získali občané ČR neomezený přístup na německý pracovní trh. Proto nepotřebují pracovní povolení před nástupem do zaměstnání v SRN. V případě živnostenské činnosti vykonávané na území SRN trvá pro občany České republiky i po 1. květnu 2011 povinnost přihlásit živnost na příslušném místním živnostenském úřadě. Dalšími základními právními normami jsou zákon o min. mzdě (MiLoG) a zákon o vysílání zaměstnanců (AEntG).

Od 1. 1. 2015 platí na území SRN plošná minimální mzda, která se vztahuje na všechny, tj. i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně kabotáže i transitu. Od 01. 01. 2025 došlo k dalšímu navýšení hodinové minimální mzdy na 12,82 €, zákon o minimální mzdě (MiLoG) stanovuje rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Souhrnné informace jsou k dispozici na stránkách německé Celní správy. Aktuální informace naleznete i na webu obchodně-ekonomického úseku (zaměstnávání občanů ČR v SRN). Zákon o minimální mzdě (MiLoG) určuje hodinovou mzdu 12 € brutto (nezapočítává se do ní příspěvek zaměstnavatele), což v průměru odpovídá cca 242,00 CZK. Do minimální mzdy se nepočítají příspěvky na:

• stravné
• náhradu životních nákladů, tzv. diet
• přesčasové hodiny
• příspěvky za práci ve svátek, neděli
• příspěvky na dovolenou
• vánoční příspěvky (s výjimkou výpočtu mzdy za měsíc prosinec)

Nové povinnosti pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci s mobilní činností vykonávají pracovní činnost na území SRN

Nahlášení podkladů na celní úřad v Kolíně n/Rýnem v rámci mobilní činnosti se děje prostřednictvím formuláře, který najdete na stránkách Celního úřadu (zaměstnavatelé, příp. personální agentura jsou povinni nahlásit pro období 6 měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře 033037 /„Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit“, resp. 033038/). Jednoduchý návod, jak formulář vyplnit, najdete na stránkách ZÚ Berlín.

Formuláře k nahlášení ostatních profesí taktéž najdete na webu Celního úřadu v Kolíně n/Rýnem.

Všechny formuláře musí být vyplněné v německém jazyce, pro případnou kontrolu je potřeba je uchovávat 2 roky. Při neplnění povinností vyplývajících z MiLoG je celní úřad oprávněn udělit pokutu ve výši 30 000 €, při neplacení základní minimální mzdy až 500 000 €. Pokud celní úřad udělí firmě pokutu, ta je na „přiměřený čas“ vyřazena z možnosti zúčastnit se veřejných zakázek. Firmy, které své zakázky dále předávají svým subdodavatelům, ručí za dodržování MiLoG v celém svém dodavatelském řetězci.

Z povinností vyplývajících z MiLoG, tj. výplaty min. mzdy, se nejde vyvázat ani smluvně, ani zřeknutím se zaměstnance.

Hlavní informační zdroje v ČR:

• Všechny informace týkající se zaměstnávání českých občanů v SRN lze nalézt na integrovaném portálu MPSV ČR EURES
• Zprostředkování práce v SRN (centrální úřad) Bundesagentur für Arbeit v Norimberku
• Zprostředkování práce pro specialisty v SRN: Bonn-ZAV.IT-Experts@arbeitsagentur.de
• Pomoc při vycestování rodiny za expertem zaměstnaným v SRN
• Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), tel.: +420 233 370 160, e-mail: prague@iom.int

Sociální zabezpečení:

Zaměstnanci z ČR, kteří vykonávají v Německu řádné zaměstnání, podléhají německému sociálnímu pojištění a jsou pojištěni proti nemoci, nezaměstnanosti a v zákonném důchodovém pojištění, také musí být zaměstnavatelem pojištěni u zaměstnaneckých odborů proti úrazu. Nárok na dávky v nezaměstnanosti má člověk, který pracoval minimálně dvanáct měsíců v pojistně povinném pracovním poměru. Zaměstnanci z ČR vyslaní do Německa na maximálně 12 měsíců zažádají u České správy sociálního zabezpečení podle ustanovení (EHS)1408/71 o potvrzení A1 (dříve E 101) a tímto doloží, že pro ně nadále platí pojistné sociálně povinné právní předpisy vysílajícího státu a ne německé právní předpisy. Další informace k tomuto podává Spolkové ministerstvo zdravotnictví a sociálního zajištění BMGS.

5.9. Veletrhy a akce

Německo je veletržní země. Aktuální přehled ČR podporovaných veletržních akcí najdete na stránkách MPaO nebo Czech Trade. Kalendář akcí – CzechTrade 26 výstavních míst má nadregionální význam a mají kapacitu přes 2,8 milionu metrů čtverečních..

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky ve Spolkové republice Německo

Vedoucí: Erik Siegl – rada, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Lukáš Janura, III. tajemník, Tereza Snovický, referentka, Natálie Lízalová, referentka
Wilhelmstraße 44, 101 17 Berlin
Tel.: +49 030 226 38 195/214
E-mail: berlin@embassy.mzv.gov.cz
Úřední hodiny: 7:45–16:15

Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Berlíně
Tel.: +49 (0)30 – 226 38 195
Fax: +49 (0)30 – 226 38 198
E-mail: berlin.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/berlin

Generální konzuláty České republiky jsou v Drážďanech, Mnichově a v Düsseldorfu.

Honorární konzuláty České republiky se nacházejí ve Frankfurtu n/M., Hamburku, Rostocku a Stuttgartu.

Informace o kontaktech na ně viz oficiální stránky MZV ČR.

Generální konzulát – Drážďany
Erna-Berger-Straße 1,01097 Dresden
Tel.: +49 (0)351 655 670
Sekretariát: +49 (0)351 655 67 11
Fax: +49 (0)351 803 25 00
E-mail: dresden@embassy.mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/dresden
Vedoucí úřadu: Mgr. Ivona VALHOVÁ
Diplomatická působnost: konzulární pro spolkové země Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko

Generální konzulát – Mnichov
Libellenstraße 1, 80939 München
Tel.: +49 (0)89 958 372 32
Sekretariát: +49 (0)89 958 372 41
Fax: +49 (0)89 950 36 88
E-mail: munich@embassy.mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/munich
Vedoucí úřadu: JUDr. Ivana ČERVENKOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro spolkové země Bavorsko a Bádensko-Virtembersko, Sársko a Porýní-Falc

Generální konzulát – Düsseldorf
Martin-Luther-Platz 28, 40212 Düsseldorf
Tel.: +49 (0) 211 5669 4239
E-mail: duesseldorf@embassy.mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/duesseldorf
Vedoucí úřadu: Ing. Kristina LARISCHOVÁ
Působnost úřadu: konzulární pro spolkovou zemi Severní Porýní – Vestfálsko

V Německu mají svá zastoupení české agentury CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Česká centra (Berlín, Mnichov, Düsseldorf).

Internetové adresy:

• CzechTrade
• CzechInvest
• České centrum Berlín
• České centrum Mnichov
• CzechTourism

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 110
• Hasiči, záchranná služba, lékařská pohotovost: 112
• Telefonní informace tuzemsko: 11833, online: www.11833.de

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavním portálem německé státní správy je www.bund.de

Důležité odkazy pro vstup na německý trh (komory, asociace a agentury na podporu investic a obchodu aj.):

• Germany Trade and Invest www.gtai.de
• Průmyslová a obchodní komora – DIHK www.dihk.de
• Zahraniční obchodní komory AHK www.ahk.de, www.tschechien.ahk.de
• Celní správa www.zoll.de

Hospodářské výzkumné instituty:

• Institut für Wirtschaftsforschung München www.ifo.de
• Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung Berlin www.diw.de
• Institut für Wirtschaftsforschung Halle www.iwh-halle.de
• Rheinisch-Westfälisches Institut für Wirtschaftsforschung Essen www.rwi-essen.de
• Institut für Weltwirtschaft Kiel www.uni-kiel.de
• Hamburgisches Welt-Wirtschafts-Archiv www.hwwi.org

Obchodní a insolvenční rejstřík a další zdroje informací o firmách a obchodních zástupcích:

• Obchodní rejstřík www.unternehmensregister.de
• Insolvenční rejstřík www.insolvenzbekanntmachungen.de
• Spolkový věstník www.bundesanzeiger.de
• Wer liefert Was www.wlw.de
• Katalog obchodních zástupců www.handelsvertreter.de
• Katalog veřejných zakázek www.evergabe-online.de

Státní orgány a instituce:

• Spolková vláda www.bundesregierung.de
• Úřad spolkového kancléře www.bundeskanzler.de nebo www.bundesregierung.de
• Spolkové ministerstvo zahr. věcí www.auswaertiges-amt.de
• Spolk. min. pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost www.bmuv.de
• Spolk. min. obrany www.bmvg.de
• Spolk. min. dopravy, výstavby a rozvoje měst www.bmdv.bund.de
• Spolk. min. pro vzdělání a výzkum www.bmbf.de
• Spolkové min. hospodářství a technologie www.bmwk.de
• Spolk. min. financí www.bundesfinanzministerium.de
• Spolk. min. spravedlnosti www.bmj.de
• Spolk. min. vnitra www.bmi.bund.de
• Spolk. min. práce a sociálních věcí www.bmas.de
• Spolk. min. pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele www.bmel.de
• Spolk. min. pro rodinu, seniory, ženy a mládež www.bmfsfj.de
• Spolk. min. pro hospodářskou spolupráci a rozvoj www.bmz.de
• Spolk. min. zdravotnictví www.bundesgesundheitsministerium.de
• Spolkový sněm www.bundestag.de
• Německá spolková banka www.bundesbank.de
• Spolkový ústavní soud www.bundesverfassungsgericht.de
• Spolkový statistický úřad www.destatis.de
• Celní informace www.zoll-d.de

Tisk a média:

• Politické aktuality www.newsaktuell.de
• Die Tageszeitung www.taz.de
• Die Welt www.welt.de
• Frankfurter Allgemeine Zeitung www.faz.net
• Der Tagesspiegel www.tagesspiegel.de
• Süddeutsche Zeitung www.sueddeutsche.de
• Die Zeit www.zeit.de
• Der Spiegel www.spiegel.de
• Wirtschaftswoche www.wiwo.de
• FOCUS www.focus.de
• Stern www.stern.de
• Ost.West-Contact www.owc.de (Wirtschaftsmagazin für Ost-West-Kooperation)
• Handelsblatt www.handelsblatt.com
• Financial Times Deutschland www.ftd.de

Televizní stanice:

• ARD www.ard.de
• ZDF www.zdf.de
• RTL www.rtl.de
• n-tv www.n-tv.de

Ostatní důležité adresy:

• Plánování cest www.reiseplanung.de
• Jízdní řád a informace Deutsche Bahn www.deutschebahn.com
• Obce a města SRN www.kommon.de
• Plány měst v SRN www.stadtplandienst.de
• Telefonní seznam SRN www.teleauskunft.de