Německo: Zahraniční obchod a investice

22. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod SRN v r. 2018 – V roce 2018 bylo ze SRN exportováno zboží v hodnotě 1 317,9 mld. € (meziročně  +3 %) a importováno zboží v hodnotě 1 090 mld. € (meziročně +5,7 %). Saldo zahraničního obchodu pokleslo na 227,8 mld. € (meziročně -8 %). Saldo výkonové bilance v roce 2018 dosáhlo přebytku 249,1 mld. € (meziročně -4,6 %). Do zemí EU bylo ze SRN v roce 2018 exportováno zboží v hodnotě 778,7 mld. € (meziročně +3,8 %) a importováno zboží ze zemí EU v hodnotě 623,0 mld.  € (meziročně +6,3). Do zemí eurozóny bylo v roce 2018 vyvezeno zboží v hodnotě 492,0 mld. € (meziročně +4,5 %) a dovezeno zboží v hodnotě 405,0 mld. € (meziročně +6,9). Do zemí EU mimo Eurozónu bylo v r. 2018 vyvezeno zboží v hodnotě 286,7 mld. € (meziročně +2,8 %) a dovezeno zboží v hodnotě 218,1 mld. € (meziročně +5,2 %). Do zemí mimo EU bylo exportováno zboží za 539,2 mld. € (meziročně +1,9 %) a do SRN importováno zboží za 467,0 mld. € (meziročně +5 %).

 

Zahraniční obchod SRN 2000 - 2018

Zahraniční obchod SRN (mil. €)

 

 

 

Rok

Exporty

Importy

Saldo

ZO

2018*

1 317 631

1 089 842

227 789

2017

1 279 400

1 034 600

257 100

2016

1 207 500

954 600

266 000

2015

1 195 931

948 247

247 684

2014

1 123 746

910 145

213 601

2013

1 088 025

890 393

197 632

2012

1 092 627

899 405

193 222

2011

1 061 225

902 523

158 702

2010

951 959

797 097

154 863

2009

803 312

664 615

138 697

2008

984 140

805 842

178 297

2007

965 236

769 887

195 348

2006

893 042

733 994

159 048

2005

786 266

628 087

158 179

2004

731 544

575 448

156 096

2003

664 455

534 534

129 921

2002

651 320

518 532

132 788

2001

638 268

542 774

95 495

2000

597 440

538 311

59 128

 

2018* - předběžné výsledky, Destatis

 

 

 

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa byla v r. 2018 již třetím rokem v řadě opět ČLR – vzájemný objem ZO dosáhl 199,3 mld. € (meziročně +6,8 %). Na druhém a třetím místě následovaly NL (189,2 mld. €; meziročně +6,7 %) a USA (177,8 mld. €; meziročně +3 %). Nejvýznamnějšími exportními destinacemi byly v r. 2018 stejně jako v roce minulém USA (meziročně + 1,6 %). Na druhém a třetím místě potom následovala Francie (105,3 mld. €) a ČLR (93,1 mld. €; meziročně +8 %). Nejvíce zboží bylo do SRN importováno z ČLR (106,2 mld. €), na druhém místě následovalo NL (98,1 mld. €) a FR (65,2 mld. €). Nejvyššího pozitivního salda obchodní bilance dosáhlo SRN s UK a FR. Naopak nejvyššího deficitu dosáhlo SRN s ČLR – v roce 2018 vykázal zahraniční obchod přebytek dovozu ve výši 13,2 mld. €.

 

Skupiny zemí

Položka

prosinec 2018

Celý

2018

Procentuální změna

 

prosinec 2017

celý 2017

 

Mld. euro

%

 

Celkový export

96,1

1 317,9

-4,5

3,0

 

Včetně

 

Členské státy EU

55,2

778.7

-4,6

3,8

 

Eurozóna

35,3

492,0

-4,1

4,5

 

Ostatní

19,9

286,7

-5,5

2,8

 

Státy mimo EU

40,9

539,2

–4,3

1,9

 

Celkový import

82,1

1 090,0

0

5,7

 

včetně

 

Členské státy EU

47,3

623,0

1,2

6,3

 

Eurozóna

31,4

405,0

3,0

6,9

 

Ostatní

15,9

218,1

-2,1

5,2

 

Státy mimo EU

34,8

467,0

-1,6

5,0

 

 

Zdroj: Destatis

 

 

 

Exporty

 

Importy

 

 

Stát

v tis. EUR

Stát

v tis. EUR

1

USA

113 312 026

ČLR

106 249 550

2

Francie

105 268 151

NL

98 068 722

3

ČLR

93 075 553

FR

65 226 849

4

NL

91 128 539

USA

64 526 470

5

UK

82 060 739

Itálie

60 258 913

6

Itálie

69 921 773

Polsko

55 218 172

7

Rakousko

64 948 061

ČR

47 869 327

8

Polsko

63 343 052

Belgie

46 058 090

9

Švýcarsko

54 043 837

Švýcarsko

45 884 985

10

Belgie

44 374 282

Rakousko

43 123 504

11

Španělsko

44 260 624

UK

37 076 385

12

ČR

44 234 372

Ruská federace

35 990 839

13

Maďarsko

26 305 581

Španělsko

32 489 053

14

Švédsko

26 246 522

Maďarsko

27 581 736

15

Ruská federace

25 887 821

Japonsko

23 726 694

16

Japonsko

20 436 843

Turecko

16 360 004

17

Dánsko

20 163 774

Rumunsko

15 962 990

18

Turecko

19 166 607

Švédsko

15 860 445

19

Jižní Korea

17 212 257

Slovensko

14 502 287

20

Rumunsko

16 255 612

Norsko

13 658 437

21

Slovensko

14 061 040

Irsko

13 588 690

 

 

Obrat (exporty + importy)

 

Saldo (exporty - importy)

 

 

Stát

v tis. EUR

Stát

v tis. EUR

1

ČLR

199 325 103

USA

48 785 556

2

NL

189 197 261

UK

44 984 354

3

USA

177 838 496

Francie

40 041 302

4

Francie

170 495 000

Rakousko

21 824 557

5

Itálie

130 180 686

Španělsko

11 771 571

6

UK

119 137 124

Švédsko

10 386 077

7

Polsko

118 561 224

Itálie

9 662 860

8

Rakousko

108 071 565

Švýcarsko

8 158 852

9

Švýcarsko

99 928 822

Polsko

8 124 880

10

ČR

92 103 699

Dánsko

7 443 819

11

Belgie

90 432 372

Austrálie

7 399 063

12

Španělsko

76 749 677

SAE

7 082 487

13

Ruská federace

61 878 660

Mexiko

6 064 428

14

Maďarsko

53 887 317

Kanada

5 444 087

15

Japonsko

44 163 537

Saudská Arábie

5 079 314

16

Švédsko

42 106 967

Jižní Korea

5 042 618

17

Turecko

35 526 611

Hongkong

4 601 722

18

Dánsko

32 883 729

Řecko

3 766 810

19

Rumunsko

32 218 602

Indie

3 580 075

20

Jižní Korea

29 381 896

Portugalsko

3 208 335

21

Slovensko

28 563 327

Turecko

2 806 603

 

Údaje pro rok 2018
Zdroj: Spolkový statistický úřad Destatis, 2019

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2018 byly z Německa exportovány automobily a automobilové součástky v hodnotě 230,1 mld.  €. Na druhém a třetím místě následovaly stroje (194,2 mld. €) a chemické výrobky (118,2 mld.  €).
Meziročně nejvíce vzrostl export u položek ropa a zemní plyn (cca +47 %), výrobky ze zpracování dřeva (+21,6 %)  a energetika (+12,6 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky tabák a tabákové výrobky (-10,9 %), farmaceutická výroba (-10,2 %) a zemědělské a lovecké produkty (-7 %).
Na straně importu byly nejdůležitější elektronické a optické součástky (117,9 mld. €), následovaly automobily a automobilové součástky (117,5 mld. €) a stroje (87,5 mld. €). Meziročně nejvíce vzrostl import u položek tabák a tabákové výrobky (+29,3 %), energetika (+29,3 %), koksárenské produkty a výrobky z nerostných surovin (+20,1 %). Naopak meziroční propad zaznamenaly položky uhlí (-7,5 %), a ryby (-5,1 %).
Největší pozitivní obchodní saldo zaznamenaly již zmíněné automobily a automobilové součástky (112,6 mld. €), stroje (106,7 mld. €) a chemické výrobky (29,6 mld. €).
Negativního salda obchodní bilance dosáhly loni ropa a zemní plyn (56,4 mld. €)) a také zemědělské výrobky (21,3 mld. €).
Z pohledu ČR je důležité, že rostl dovoz, ale i vývoz (zhruba 1/3 – 1/2 českého vývozu do SRN je dále reexportována) hlavních položek CZ-DE ZO. Z hlediska objemu jsou klíčové tři položky - motorová vozidla, stroje a elektrotechnické výrobky - které se podílejí 58,4 % na českém exportu do SRN, resp. 48,9 % na importech ze SRN, potažmo 53,9 % na česko-německém ZO.

 

 Exports and imports (special trade) by division of the national Product Classification for Production Statistics 2018

Division

Commodity description

in million Euro

Exports

Imports

GP19-01

Products of agriculture and hunting

9 000

30 395

GP19-02

Products of forestry

517

718

GP19-03

Fish and products of fishing

270

729

GP19-05

Coal and lignite

123

4 807

GP19-06

Crude petroleum and natural gas

9 203

65 610

GP19-07

Metal ores

132

7 299

GP19-08

Other mining and quarrying products

1 406

1 649

GP19-10

Food products

53 460

46 280

GP19-11

Beverages

5 742

6 092

GP19-12

Tabacco products

3 156

1 545

GP19-13

Textiles

11 740

11 032

GP19-14

Wearing apparel

20 147

33 334

GP19-15

Leather and related products

9 575

14 334

GP19-16

Wood and of products of wood and cork, except furniture; articles of straw and plaiting materials

7 506

6 910

GP19-17

Paper and paper products

20 594

15 767

GP19-19

Coke and refined petroleum products

13 575

24 372

GP19-20

Chemicals and chemical products

118 150

88 579

GP19-21

Basic pharmaceutical products and pharmaceutical preparations

83 677

57 516

GP19-22

Rubber and plastic products

46 967

31 865

GP19-23

Other non-metallic mineral products

16 499

11 507

GP19-24

Basic metals

56 840

61 593

GP19-25

Fabricated metal products, except machinery and equipment

45 275

30 989

GP19-26

Computer, electronic and optical products

116 228

117 884

GP19-27

Electrical equipment

88 084

64 302

GP19-28

Machinery and equipment n.e.c.

194 190

87 520

GP19-29

Motor vehicles, trailers and semi-trailers

230 086

117 529

GP19-30

Other transport equipment

60 569

33 768

GP19-31

Furniture

10 239

12 430

GP19-35

Energy

3 195

1 334

GP19-89

Other goods

81 411

102 141

Total

1 317 557

1 089 832

Zdroj: Destatis

 

 

Zdroj: Destatis

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu nebo svobodná celní pásma zůstala na Labi pouze v přístavech Cuxhaven a Bremerhaven. Na řece Vezeře/Weser je to přístav Brake (spolková země Dolní Sasko). Na řece Rýn zůstal zónou volného obchodu přístav Duisburg-Ruhrorter (spolková země Severní Porýní- Vestfálsko), na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu (spolková země Bavorsko).

Důležitými námořními přístavy jsou dále Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Německé přímé zahraniční investice (zahraničí/všechny země)

Rok

mil. EUR

2014

79 539

2015

117 864

2016

99 180

2017

123 084

2018

132 671

 

Přímé zahraniční investice v SRN

Rok

mil. EUR

2014

21 580

2015

17 091

2016

13 883

2017

21 255

2018

13 396

Zdroj: Bundesbank

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investoři mají stejné postavení jako tuzemští podnikatelé. Je-li pro výkon určité činnosti zapotřebí zvláštní povolení, zahraniční osoby musí splnit stejné požadavky jako němečtí podnikatelé. Z toho vyplývá, že zahraniční osoby – investoři, nemají nárok na žádné jiné pobídky či úlevy, než které mohou získat německé firmy.

SRN má od roku 2017 zpřísněný národní mechanismus na přezkum investic ze třetích zemí 9. pozměňovacím nařízením k nařízení o zahraničním obchodě. V případě akvizice ≥ 25% podílu investory ze třetích zemí bude rozšířen přezkum ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti na nové sektory: kritickou infrastrukturu (energetika, vodohospodářství aj.) včetně vývoje softwaru; telekomunikace včetně jejich kontroly; cloudové služby; výrobky a služby spojené s telematickou infrastrukturou. Rozsah přezkumu u všech zahraničních akvizic v případě bezpečnostního a zbrojního (včetně kryptografického) průmyslu bude přezkoumáván i z pohledu významných bezpečnostních zájmů SRN. Katalog položek v rámci tohoto přezkumu bude rozšířen o nové klíčové technologie, jako např. výrobky pro sensoriku či elektronické vedení války. Lhůty pro přezkum budou prodlouženy z 1, resp. 2 měsíců na 3, resp. 4 měsíce. Přezkoumávány budou i akvizice německých společností prostřednictvím v EU zřízenými subjekty ze třetích zemí. Paralelně se změnou legislativy na národní úrovni usiluje SRN společně s Francií a Itálií o úpravu legislativy na úrovni EU.

Podrobnější informace k přezkumu investic ze třetích zemí najdete na webových stránkách BMWI.

Zahraniční podnikatelé mohou realizovat své záměry některým z následujících způsobů:

  • založením podniku v částečném či plném vlastnictví
  • koupí existujícího podniku
  • podílem v podniku
  • založením společného podniku
  • vybavením podniku výrobními prostředky či půjčkami

Z právních forem podnikání jsou v Německu nejčastěji zakládány kapitálové obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným (GmbH) může založit 1 fyzická nebo 1 právnická osoba, základní kapitál činí min. 25 tis. euro (při založení musí být splaceno min 50% kapitálu), více informací viz právní úprava. Stejně tak akciovou společnost (AG) zakládá min. 1 fyzická či 1 právnická osoba a základní kapitál činí min. 50 tis. euro, více informací viz právní úprava. Další v Německu velmi častou právní formou obchodní společnosti je komanditní společnost (KG). Další možnou formou podnikání je založení samostatné (Firmenniederlassung) resp. nesamostatné pobočky (Zweigniederlassung), přičemž prvně jmenovaná musí být zapsána v německém obchodním rejstříku.

Podle platných pracovně-právních předpisů (Arbeitsgenehmigungsverordnung) zahraniční fyzické osoby, které jsou uvedeny  v §5 odst. 2 zákona (Betriebsverfassungsgesetz) - jednatelé společnosti a jim naroveň postavené osoby, jakož i další vedoucí zaměstnanci firmy, jimž je udělena generální plná moc nebo prokura, nepodléhají povinnosti získat pracovní povolení.

Více informací o právních předpisech upravujících oblast investic a obchodu naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.

Investiční pobídky

Investoři mohou využívat cca. 600 podpůrných programů státu, jednotlivých spolkových zemí a Evropské unie. Nejjednodušší cestou k získání selektovaných informací je rešerše v Förderbank německé spolkové vlády na adrese www.foerderdatenbank.de Tato databáze umožňuje při hledání kombinaci 4 kritérií:

  • spolková země - Fördergebiet
  • oblast podpory - Förderbereich (např. založení podniku, poradenství, export)
  • oprávněný žadatel - Förderberechtigte (např. zakladatel firmy, vzdělávací zařízení)
  • druh podpory – Förderart (např. půjčka, záruka)

Programy spolku, spolkových zemí a Evropské unie se koncentrují na 10 oblastí, v jejichž rámci pak dochází k další diferenciaci podle charakteru podpory:

  • Podpora zakládání podniků
  • Podpora investic
  • Ochrana životního prostředí, úspora energií, obnovitelné energie
  • Záruky
  • Výzkum a inovace
  • Podnikatelské šance a kapitál pro získání podílů na podnicích
  • Veletrhy, pomoc pro zahraniční aktivity
  • Školení, poradenství, kvalifikace
  • Pomoc na pracovním trhu
  • Infrastruktura, bytová výstavba

Výše zmíněné programy je možné kombinovat.

 

Investice.png

 

Podpora přímých zahraničních investic
Přímá podpora (Program na podporu hospodářské struktury dle směrnice z 1. 7. 2014, v oblastech s maximální podporou mohou malé podniky získat zpět max. 35 % nákladů, v příhraničních regionech s Polskem až 40% nákladů. Podpora se vztahuje i na některé staré spolkové země, přičemž malé podniky mohou získat zpět 20–30 % investičních nákladů).
Půjčky s výhodnými úroky nabízené Evropskou investiční bankou, bankovní skupinou KfW a bankami jednotlivých spolkových zemí, které mají zvýhodněné programy pro financování investičních projektů. Vlastníky rozvojové banky KfW jsou z 80 % Spolková republika Německo a 20 % spolkové země. Více informací na webu KfW.
Banka KfW nabízí podpůrné programy pro:
• a) Malé a střední podniky v Německu, včetně začínajících společností. Střednědobá a dlouhodobá finanční podpora je určená k založení nebo rozšíření společnosti, na podporu inovací a aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. Banka poskytuje úvěry na financování exportu a další možnosti cíleného financování firem v rámci exportu, správu a výstavbu německé a evropské infrastruktury, včetně odpovídajících dopravních prostředků. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou určené také pro financování zahraničních investic německých firem.
• b) Komunální společnosti
• c) Soukromé osoby
• d) Podnikatelské záměry v rozvojových zemích nebo zemích s tranzitní ekonomikou
Státní záruky na zajištění půjčky, které jsou poskytované jenom spolkovou zemí nebo prostřednictvím svazu a spolkové země, což se vztahuje jen na nové spolkové země (výše v obou případech se záruka vztahuje na max. 10 mil. €, přičemž může být pokryto až 80% z celkové výše úvěru).
Podpora expanze existujících firem
Podpora pracovních míst (asistence při hledání pracovníků poskytovaná úřadem práce, až 100% dotace na vzdělávací kurzy pro nové pracovníky, 50% dotace na školení stávajících pracovníků, podpora zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně postižených).
Podpora výzkumu a vývoje (EU fondy, celonárodní podpora a programy podpory jednotlivých spolkových zemí)
Výše podpory závisí i na druhu odvětví a rozsahu investice (např. stavba nebo rozšíření továrny), důležitým faktorem je i velikost firmy, plánovaná lokace pro investici.
Kompletní informace včetně přehledu o jednotlivých podpůrných programech naleznete v německém i anglickém jazyce na webu GTAI.
Podpory a pobídky pro pořízení nových investic a modernizaci stávajících jsou zakotveny v zákoně o investičních pobídkách, resp. jeho poslední novely z r. 2010 (Investitionszulage-Gesetz).* 
* Aktuální Investitionszulagengesetz z roku 2010 platí i nadále. Je však zapotřebí vést v patrnosti, že i když zákon nadále platí, tak v § 4 jsou uvedena investiční období. Tento stanoví, že investice jsou dotovány, když spadají pod počáteční investiční záměr, se kterým ten, jenž má nárok na podporu, začal v ustanovení zmíněném období, tedy nejpozději po 31. prosinci 2012 a před 1. lednem 2014 a k ukončení dotované investice došlo po 31. prosinci 2009 a před 1. lednem 2014. Nedošlo-li k ukončení před 1. lednem 2014, pak je zde stanovení výjimka v případě, že před 1. lednem 2014 již došlo ke vzniku dílčích výrobních nákladů.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: