Nový Zéland: Zahraniční obchod a investice

23. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Nový Zéland je velice závislý na zahraničním obchodě, konkrétně na vývozu zemědělských produktů, zejména mléčných produktů, masa, vlny, ovoce, zeleniny, ryb a dalších položek. Zahraniční obchod tvoří cca 30 % NZ HDP. Na Nový Zéland jsou pak dováženy především strojírenské výrobky, vozidla, ropa a ropné výrobky, elektronika. Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou tradičně Austrálie, Čína, EU, Japonsko a USA.

Obchodní bilance 2013-2017
 

2013

2014                                     

2015                                    

2016                             

2017

Vývoz (v mil. NZD)

 48 042

50 072

67 475

70 870

76 300

Dovoz (v mil. NZD)

48 334

51 247

65 137

67 229

72 200

Saldo (v mil. NZD)

-292

-1 175

2 337

3 641

4 200

Zdroj: www.stats.govt.nz/browse_for_stats

Vývoj obchodní bilance Nového Zélandu v průběhu roku je navázán na sezónnost exportu zemědělských produktů a jejich světové ceny. Mezi nejdůležitější exportní komodity NZ patří maso, mléčné výrobky, dřevo, ovoce, zelenina a ořechy, ryby a vlna. 

NZ export zboží a služeb dosáhl v roce 2017 hodnoty 76 300 mld. NZD. NZ import byl v roce 2017 přes 72 mld. NZD. Zahraniční obchod skončil v přebytku ve výši 4,2 mld. NZD. Z celkového exportu byl vývoz zboží ve výši 53,7 mld. NZD (meziroční nárůst o 11 %).

Hlavní vývozními destinacemi jsou Čína a Austrálie, NZ dováží především z EU a Austrálie.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dle informací novozélandského statistického úřadu směřovala v roce 2017 největší část NZ exportu do Číny (14.8 mld NZD) a Austrálie (13,6 mld NZD).

Vzájemný obchod s ČLR dosáhl rekordní výše 26,1 mld NZD, trojnásobné hodnoty než před desetiletím.

Export NZ do vybraných zemí v mil. NZD

 

2013

2014

2015

2016

2017

Austrálie

9 131

7 912

12 994

12 966

13 623

Čína

9 955

9 940

10 342

12 110

14 816

USA

4 074

4 573

7 920

8 314

8 461

Japonsko

2 857

2 922

3 617

3 881

4 087

Jižní Korea

1 631

1 755

2 085

2 162

1 992

Evropská Unie

4 348

4 901

8 098

8 805

8 614

Velká Británie

1 399

1  495

2 981

3 108

2 970

Německo

736

647

1 328

1 527

1 440

Francie

334

367

723

753

750

Itálie

391

411

456

485

423

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

Nejvýznamnějšími partnery v dovozu jsou EU (13 mld NZD) a Austrálie (12 mld NZD), dále pak ČLR, USA, Japonsko, Singapur a Thajsko. Z ekonomických seskupení má tradičně největší podíl na dovozu APEC a země ASEAN. Mezi top vývozy náleží mléčné výrobky a dřevo do ČLR (4,1 mld a 2,5 mld NZD).

Import zboží z EU činil téměř 10 mld NZD, import služeb 3 mld. NZD. Nejvýznamnější položkou NZ dovozu z EU jsou motorová vozidla (2,4 mld. NZD). Mezi nejdůležitější vývozní položky EU na NZ dále patří farmaceutické produkty, elektrické zařízení a vybavení, optické, lékařské a měřicí zařízení.

Import NZ z vybraných zemí v mil. NZD

 

2013

2014

2015

2016

2017

Austrálie

6 129

5 968

11 333

11 263

11 956

Čína

7 860

8 303

9 454

10 758

11 265

USA

4 253

5 660

8 012

7 937

8 522

Japonsko

2 846

3 140

3 332

3 354

4 071

Jižní Korea

1 860

2 192

2 179

2 204

2 042

Evropská Unie

7 689

8 501

11 521

12 118

12 981

Velká Británie

1 158

1 260

2 212

2 211

2 583

Německo

2 116

2 344

2 760

3 185

3 679

Francie

1 185

1 130

1 355

1 430

1 069

Itálie

831

877

1 019

1 079

1 171

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export

Nejvýznamnějšími vývozními položkami jsou mléko a mléčné výrobky, dřevo a dřevěné výrobky, služby v cestovním ruchu a maso. Procentuálně se meziročně zvýšil zejména vývoz mléka a mléčných výrobků. Nejvíce mléčných výrobků a dřeva se výváží do Číny, nejvíce masa se vyváží do USA, EU a Číny. Největším odběratelem NZ služeb jsou Austrálie a EU, následně Čína.

Komoditní struktura vývozu 2017 – top ten

Druh zboží

Hodnota vývozu v mil. NZD

Mléko a mléčné výrobky

13 970

Obchodní a další soukromé cestovní služby

10 551

Maso a droby

6 616

Dřevo a výrobky ze dřeva

4 646

Služby ve vzdělávání

3 912

Ovoce

2 663

Letecká přeprava

2 358

Víno

1 688

Stroje a strojní zařízení

1 642

Ryby a mořské plody

1 609

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

V novozélandském dovozu převažují  automobily, díly a doplňky, dále mechanické stroje a zařízení, obchodní a další soukromé cestovní služby a minerální paliva.

Komoditní struktura dovozu za období 2017 – top ten

Druh zboží

Hodnota dovozu v mil. NZD

Dopravní prostředky a vybavení

8 407

Mechanické stroje a zařízení

7 893

Obchodní a další soukromé cestovní služby

6 096

Minerální oleje a paliva

5 096

Elektrické stroje a zařízení

4 562

Jiné obchdní služby

2 995

Textil a textilní výrobky 2 422
Letecká přeprava

2 286

Plast a výrobky z plastu

2 075

Námořní přeprava

1 879

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Novém Zélandu neexistují žádné bezcelní zóny, sklady ani přístavy.

NZ je na poli dohod o volném obchodu velmi aktivní. NZ má uzavřeny FTA se 16 zeměmi WTO, mj. s Austrálií (1983), Singapurem (2001), Thajskem (2005), Čínou (2008) nebo Malajsií (2010).

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné progresivní liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené v Austrálii (s podílem místní práce vyšším než 50%) je nyní dováženo na Nový Zéland s nulovým tarifem.

Po třech letech jednání došlo 7. dubna 2008 k podpisu dohody o vytvoření zóny volného obchodu s Čínou. Zajímavostí je, že Nový Zéland byl první rozvinutou ekonomikou, která přiznala ČLR status tržní ekonomiky dle pravidel WTO a začala negociace o volném obchodu s Pekingem. Dohoda nabyla účinnosti 1. října 2008. Od tohoto data je 63,6 % čínských zbožových položek dováženo s nulovým dovozním clem. V opačném směru se clo neuplatňuje na 24,3 % položek. K úplnému odbourání celního zatížení na čínské vývozy na Nový Zéland došlo k 1. lednu 2016. Čína eliminuje dovozní cla na 96 % novozélandských zbožových položek nejpozději do 1. ledna 2019. V současné době prochází tato FTA updatem.

Od r. 2005 probíhala jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, Austrálií a Novým Zélandem. V únoru roku 2009 byla podepsána AANZFTA - (ASEAN- Australia - New Zealand Free Trade Agreement), dohoda vstoupila v platnost dne 1. 1. 2010 a platí pro: Austrálii, Nový Zéland, Brunej, Barmu, Malajsii, Filipíny, Singapur a Vietnam. Od ledna 2011 pro Laos a Kambodžu. Pro Indonésii vstoupila v platnost v lednu 2012.

V roce 2009 Nový Zéland uzavřel jednání s Gulf Cooperation Council, smlouva ale ještě není v platnosti.

V současnosti Nový Zéland vyjednává FTA s Indií.

Na základě Dohody o ekonomické spolupráci se samostatným celním územím Tchaj-wanu, Penghu, Kinmen a Matsu (ANZTEC), která vstoupila v platnost v prosinci 2013, se export NZ do čínské Tchaj-pej zvýšil za rok a půl o 22% (jedná se zejména o zemědělskou produkci (jablka, kiwi, třešně), mléčné produkty a víno).

NZ úzce spolupracuje se zeměmi ASEAN, má spolu s AU sjednanou FTA se zeměmi ASEAN (AANZFTA), která pro všechny země vstoupila v platnost v roce 2012. Nad rámec AANZFTA spolupracuje NZ s řadou zemí ASEAN i bilaterálně.

FTA s Jižní Koreou vstoupila v platnost 20. 12. 2015 a přináší NZ exportérům řadu výhod. Jedná se zejména o snížení nebo zrušení celních poplatků na řadu exportních zemědělských a potravinářských produktů (např. zrušení 15% celní sazby na víno, 24% na třešně, snížení daně o 7,5% na kivi (z původních 45%) a v roce 2020 zrušení daně na kivi), snadnější přístup na trh služeb (vzdělávací, turistické nebo právní služby) nebo změny ve vízové a pobytové oblasti.

Nový Zéland je také signatářskou zemí revidované Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP, Comprehensive and Progressive Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla podepsána v březnu 2018 v Chile ministry 11 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur a Vietnam). Dohoda pokrývá trh bezmála 500 mil osob s 13,5 % podílem na světpvém HDP. Dohoda má eliminovat před 98 % stávajících tarifů. Dohoda bude platná po retifikaci aspoň šesti signatářských zemí.

Nový Zéland má v současné době velký zájem také na uzavření FTA s EU. V roce 2017 byla uzavřena úvodní přístupová jednání (joint FTA scoping exercise) a v průběhu roku 2018 by měla být zahájena formální vyjednávání.

9. 12. 2015 se NZ stal formálně členem Asijské banky pro investice do infrastruktury.

NZ aktivně spolupracuje na poli mezinárodních obchodních organizací. V rámci WTO NZ dne 13. 8. 2015 přistoupil k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA) a 29. 9. 2015 k Dohodě o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement - TFA).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

NZ vláda má jako jednu ze svých priorit zvýšení přílivu přímých zahraničních investic do všech částí NZ, které uvádí ve své „Investment Attraction Strategy“. FDI by měly pomoci dosáhnout cíle NZ vlády, která k roku 2025 předpokládá podíl NZ exportu ve výši 40% HDP. V tomto ohledu bude NZ v následující dekádě potřebovat 160-200 mld. NZD. Zvýšit by se měl také podíl investic do vědy a výzkumu v NZ. NZ firmy by měly dle vládní strategie nazvané „Business Growth Agenda“ zvýšit podíl investic do R&D na 1% DHP.

Přímé zahraniční investice měly hodnotu 98, 661 mld. NZD, což představuje meziroční pokles o 1,1 mld. NZD. Investice NZ v zahraničí pak činily 24,4 mld. NZD. NZ nejvíce investuje v zemích APEC a v Austrálii. Investice NZ v  EU dosáhly částky vyšší než 3 mld. NZD.

PZI na Novém Zélandu v mil. NZD k červnu daného roku
 

2014

2015

2016

2017

OECD

79 717

81 018

79 052

 

APEC

78 218

81 449

79 376

 

EU

10 755

10 889

10 483

 

ASEAN

4 807

6 098

5 116

 

Austrálie

53 933

52 184

51 166

 

Kanada

2 485

4 200

4 185

 

Čína

886

702

730

 

Hongkong

4 340

5 235

5 422

 

Japonsko

3 437

4 833

4 925

 

Nizozemsko

3 257

3 474

4 170

 

Singapur

4 405

5 759

4 761

 

Velká Británie

7 445

5 016

5 643

 

USA

8 331

8 205

7 787

 

Celkem

97 319

100 608

 98 661  

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Nový Zéland je tradičním dovozcem kapitálu, který napomáhá internacionalizaci hospodářství a konkurenceschopnosti země. Zahraniční investice jsou monitorovány úřadem OIO (Overseas Investment Office). Zahraniční subjekt (Overseas Person) musí obdržet souhlas k investici v následujících případech:

  • nákupu tzv. „citlivé půdy“
  • nákup obchodního majetku za více jak 100 mil. NZD
  • kvóty na rybolov

Výše uvedená omezení se nevztahují na cizince, kteří trvale žijí na Novém Zélandu, tzv. permanent residents.

Zahraniční investice upravuje zákon a nařízení The Overseas Investment Pact and Regulations 2005. Od roku 2011 se úřad OIO řídí směrnicí ministra financí zejména ve vztahu k nákupu půdy. Obecně platí, že zahraniční investor nemůže koupit 10x větší pozemek než je průměrná velikost farem.

Konkrétní investiční pobídky neexistují, za postačující pro investiční atraktivitu země se považuje stabilní ekonomické prostředí, vyspělá fungující infrastruktura a bezproblémová vymahatelnost práva. Nový Zéland se tradičně umísťuje v popředí celosvětových žebříčků konkurenceschopnosti a ekonomické svobody. Nový Zéland nabízí permanent residency pro investory nad 1,5 mil. NZD (s nutností znalosti angličtiny a minimálně 5měsíčního pobytu v roce) a nad 10 mil. NZD, kterým nutnost znalosti angličtiny odpadá a stačí, když stráví 44 dní  ze tří let na Novém Zélandu.

Vláda vzešlá z voleb v říjnu 2017 zahájila kroky k přijetí legislativy omezující nabývání stávajících nemovistostí cizozemskými investory.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: