Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

4. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. Kč)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

2010

154 643 502

3.

125,7

154 241 344

3.

121,8

308 884 846

4.

123,7

402 158

2011

181 474 996

3.

117,4

176 663 859

3.

114,5

358 138 855

4.

115,9

4 811 137

2012

187 114 681

3.

103,1

196 377 307

3.

111,2

383 491 988

3.

107,1

-9 262 626

2013

190 435 696

3.

101,8

212 005 127

3.

108,0

402 440 823

3.

104,9

-21 569 431

2014

217 113 711

3.

114,0

248 355 801

3.

117,1

465 469 512

3.

115,7

-31 242 090

2015

227 941 668

3.

105,0

275 619 938

3.

111,0

503 561 606

4.

108,2

-47 678 270

2016

229 138 114

3.

100,5

288 884 681

3.

104,8

518 022 795

2.

102,9

-59 746 567

2017

253 977 389

3.

110,8

291 305 839

3.

100,8

545 283 228

2.

105,3

-37 328 450

2018

265 591 703

3.

104,5

304 826 160

3.

103,8

570 417 863

3.

104,1

-39 234 457

 

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

2010

6 114 808

3.

131,4

6 098 906

3.

127,4

12 213 714

4.

129,3

15 902

2011

7 381 233

3.

120,7

7 185 547

3.

117,8

14 566 780

4.

119,3

195 686

2012

7 442 019

3.

100,8

7 810 417

3.

108,7

15 252 436

3.

104,7

-368 398

2013

7 331 782

3.

98,5

8 162 206

3.

104,5

15 493 988

3.

101,6

-830 424

2014

7 885 581

3.

107,6

9 020 296

3.

110,5

16 905 877

3.

109,1

-1 134 715

2015

8 354 714

3.

105,9

10 102 259

3.

112,0

18 456 973

4.

109,2

-1 747 545

2016

8 476 083

3.

101,5

10 686 150

3.

105,8

19 162 233

2.

103,8

-2 210 067

2017

9 652 539

3.

113,9

11 069 464

3.

100,0

20 722 003

2.

108,1

-1 416 925

2018

10 356 853

3.

107,3

11 884 868

3.

100,0

22 241 721

3.

106,8

-1 528 015

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura vzájemného obchodu mezi ČR a Polskem

SITC

Název

Podíl v %

Vývoz

 2017

Vývoz

2018

Dovoz

 2017

Dovoz

2018

0

Potraviny a živá zvířata

5,4

5,1

10,2

10,0

1

Nápoje a tabák

0,8

0,6

1,8

1,9

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

4,1

4,1

2,5

2,3

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

3,7

2,7

5,7

5,7

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1,2

0,8

0,7

0,3

5

Chemikálie

11,1

11,5

9,4

9,8

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

21,8

21,6

26,3

25,8

7

Stroje a přepravní zařízení

40,8

43,0

28,8

28,9

8

Různé průmyslové výrobky

10,9

10,3

14,3

14,8

9

Nespecifikováno

0,2

0,3

0,3

0,5

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

 

Komoditní struktura obchodu s Polskem je víceméně stabilní. 74,9 % našeho vývozu a 69,5 % našeho dovozu se odehrálo v roce 2018 mezi zbožovými skupinami 6, 7 a 8. Jak vyplývá z následujících dvou tabulek, je zde skryt vysoký podíl vzájemné výměny válcovaného materiálu. Významná je obchodní výměna chemických výrobků. Podíl potravin a živých zvířat jak ve vývozu a zejména v dovozu z Polska je vyšší než relevantní údaje za celkový vývoz a dovoz ČR. Dovoz této komodity představoval v r. 2018 jednu desetinu našeho celkového dovozu z Polska, což je velmi nadprůměrná hodnota. Charakteristický je rovněž vysoký podíl dovozu skupiny 3 (minerální paliva – uhlí a ropné výrobky). 

 

 

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu

SITC

Název

Rok 2017

Rok 2018

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

17,14

1

16,92

1

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

6,75

2

6,90

3

67

Železo a ocel

6,54

3

7,48

2

89

Různé výrobky, j.n.

5,59

4

5,22

5

69

Kovové výrobky, j.n.

4,91

5

4,64

6

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

4,47

6

4,47

7

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

4,26

7

6,43

4

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4,20

8

4,34

8

57

Plasty v prvotní formě

2,96

9

2,95

9

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

2,89

10

2,59

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

59,71

 

61,99

 

 

Dominující položkou našeho vývozu jsou silniční vozidla. Kromě plastů v prvotní formě řadíme všech 10 TOP zbožových položek našeho vývozu do skupin 6 – 8 SITC 1. Těchto 10 TOP položek SITC 2 se podílelo v roce 2018 téměř 62 % na celkového vývozu, což vypovídá o poměrně značné koncentraci vývozu do Polska (která navíc proti roku 2017 dále vzrostla). Sestava TOP 10 vývozních položek je v posledních dvou letech velmi stabilní – položkově identická, mění se pouze pořadí.

 

 

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu

SITC

Název

Rok 2017

Rok 2018

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

11,01

1

11,57

1

67

Železo a ocel

6,76

2

6,95

2

82

Nábytek a jeho díly

6,75

3

6,63

3

68

Neželezné kovy

6,46

4

5,74

5

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

5,56

5

5,90

4

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

5,19

6

4,31

8

89

Různé výrobky, j.n.

4,77

7

4,74

6

69

Kovové výrobky, j.n.

4,29

8

4,42

7

32

Uhlí, koks, brikety

3,37

9

2,96

9

01

Maso a masné výrobky

2,88

10

2,83

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

57,04

 

56,07

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

 

Tato tabulka přibližuje TOP 10 položek v polském dovozu do České republiky v totožné dvojmístné SITC-nomenklatuře za stejné období. Jejich podíl na celkovém dovozu z Polska se v roce 2018 snížil na cca 56 %. Také v dovozu z Polska je patrná značná koncentrace do uvedených zbožových skupin. Za zmínku stojí upevnění pozice skupiny 01 (Maso a masné výrobky) a neustále se zvyšující podíl skupiny 82 (nábytek a jeho díly) a jeho potvrzená třetí pozice mezi TOP 10 položkami našeho dovozu.

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemný obchod službami a jeho struktura (zdroj: ČNB, údaje v mil. CZK)

 

 

2016

2017

kredit

debet

saldo

kredit

debet

saldo

Běžný účet

222 549,6

306 639,5

-84 143,9

238 922,5

310 432,6

-71 510,1

Zboží

201 438,5

275 318,1

-73 879,6

219 741,7

276 552,4

-56 810,6

Služby celkem

18 893,6

21 482,3

-2 588,6

17 163,7

22 277,4

-5 113,6

Doprava

6 052,0

2 241,7

3 810,3

5 485,6

2 785,6

2 700,0

Cestovní ruch, v tom

5 872,3

11 844,9

-5 972,6

5 231,1

12 502,3

-7 271,2

- Pracovní cesty

758,9

392,0

366,9

694,6

400,3

294,2

- Soukromé cesty

5 113,4

11 453,0

6 339,5

4 536,5

12 102,0

-7 656,4

Stavební práce

1 320,8

1 066,9

253,9

831,5

520,9

310,6

Ostatní podnikatelské služby

3 560,8

3 733,3

-172,5

3 044,4

3 337,9

-333,5

 

Celkově lze u obchodu službami mezi ČR a Polskem konstatovat jeho nižší podíl na celkovém objemu mezinárodního obchodu ČR službami v porovnání s obchodem zbožím.

Podíl Polska na vývozu zboží za rok 2017 činil 6,6 %, kdežto u služeb 2,7 %. U dovozu představují tyto podíly 8,8 resp. 4,4 %. Kvůli porovnatelnosti jsou použity údaje o ZO v národnostním pojetí.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Investice českých firem v Polsku

Historicky největší českou investicí je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów (Slezsko) a Skawina (Malopolsko) od americké firmy PSEG firmou ČEZ a. s. V případě dalších uvažovaných investic se počítá s řádovým zvýšením podílu ČEZ na výrobě elektrické energie v Polsku (nyní 2 %). ČEZ předpokládal vlastnictví větrných parků na severu Polska v řádu 800 MW. Kvůli novému zákonu regulujícímu umístění a parametry větrných farem však k tomu zřejmě nedojde. Do struktury firmy v Polsku patří dceřiná společnost pro distribuci a obchod s elektřinou a společnost pro trh s odpady z elektráren. Přirozeným partnerem ČEZ je společnost PGE EJ, která má být investorem první polské jaderné elektrárny (do r. 2025).

                                                                    

V r. 2010 ukončil Energetický a průmyslový holding, a.s. jednání o privatizaci černouhelného dolu PG Silesia, který se polský stát rozhodl prodat v době, kdy byl důl prakticky uzavřen. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví. EPH modernizoval celé důlní zařízení a dokončuje otevření další stěny.

 

V prosinci 2014 zahájil činnost společný energetický podnik TAMEH Holding, vytvoření v srpnu téhož roku mezi skupinou Arcelor Mittal a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií.

 

Společnost Energo-Pro sice zvítězila v roce 2011 v výběrovém řízení na privatizaci soustavy čtyř vodních elektráren ZEW Niedzica (100 MW) na řece Dunajec a uzavřela s Ministerstvem státního majetku předběžnou smlouvu, avšak vzhledem k lokálnímu odporu k privatizaci Ministerstvo státního majetku zrušilo výsledek privatizace . Od té doby se právní stav ZEW Niedzica nezměnil a zůstává v majetku polského státu.

 

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Ivestments a.s., která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4. Největší investicí a největší akvizicí skupiny Penta v Polsku je koupě akcií vydavatelské, mediální a maloobchodní sítě EMPIK Media & Fashion s dceřinými společnostmi v Německu, v Rumunsku, v Turecku a na Slovensku. Mezi další aktuální investice v Polsku patří síť lékáren Dr. Max, sázková společnost Fortuna, výrobce mražených potravin Iglotex nebo firma z oboru zdravotnictví EMC Instytut Medyczny.

 

V Polsku je úspěšná společnost Newton Media, která je lídrem v monitoringu tištěných médií. V internetovém prodeji vstoupily  na polský trh postupně společnosti jako Mall.cz, Notino.cz, Sportissimo a mnoho dalších.

 

KOFOLA, a.s., koupila výrobce nealkoholických nápojů HOOP Polska, zkonsolidovala výrobu nealkoholických nápojů a vzniklý koncern se třemi závody (Kutno, Bielsk Podlaski a Grodzisk Wielkopolski) byl třetím největším hráčem na trhu sycených nealkoholických nápojů v Polsku (po společnostech Coca Cola a Pepsi Cola). V roce 2019 však Kofola oznámila prodej většiny firmy HOOP novému polskému majiteli, který vlastní také výrobce minerální vody Cisowianka. Ve vlastnictví Kofoly tak v Polsku zůstává už jen firma Premium Rosa, která vyrábí rostlinné a bylinné produkty. Na jaře 2019 se společnost KOFOLA, a.s. rozhodla prodat polského výrobce nápojů společnost Hoop Polska. Na polském trhu tak Kofole zůstala pouze firma Premium Rosa, která vyrábí rostlinné a bylinné produkty.

 

V roce 2010 vstoupily do polského metalurgického průmyslu i Třinecké železárny a.s. koupí jednoho z největších výrobců drátů, hřebíků a dalších produktů hutní druhovýroby Metalurgia Radomsko.

 

Postupně se také vyvíjela spolupráce mezi společností Česká zbrojovka Uherský Brod a polskou Fabryka Broni Lucznik. Od roku 2014 ČZUB v Luczniku vyrábí část komponent pro své ruční zbraně a v plánu je další posilování spolupráce.

 

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je hojný počet bilaterálních smluv, který dosahuje téměř jedné stovky. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994 (novelizována 13.9.2011 s platností od 1.1.2013) a
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994. Tento smluvní dokument je v procesu ukončování (tzv. intra-EU BITs). Předpoklad ukončení smlouvy je ve druhé polovině 2019.

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci.  Hospodářskou spoluprací se zabývá konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci odboru 51500 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost zákon týkající se rozvojové spolupráce (Ustawa o współpracy rozwojowej), který specifikuje nejdůležitější pojmy související s rozvojovou spoluprací a zavádí pravidla pro její koordinaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Podle zákona polská rozvojová spolupráce je poskytovaná na základě víceletého programu rozvojové spolupráce přijatého Radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let.

První dlouhodobý program na období 2012–2015 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2012–2015) byl přijat Radou ministrů dne 20. března 2012.

 

Pro období 2012–2015 byly vybrány dvě tematické oblasti:

  • demokracie a lidská práva
  • systémová transformace

Tématické oblasti rozvojové spolupráce mohou být podporovány paralelně a nezávisle na prioritách uvedených v geografických oblastech podpory.

Geografické priority byly rozděleny dle Dlouhodobého programu rozvojové spolupráce 2012–2015 do dvou skupin:

  • země Východního partnerství
  • vybrané státy Afriky, Asie a Blízkého východu (z toho země východní Afriky, severní Afriky, Afghánistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a také Palestinská autonomie).

Druhý dlouhodobý program polské rozvojové spolupráce na období 2016–2020 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2016–2020), který obsahuje strategické opatření pro rozvojové země, byl přijat Radou ministrů dne 6. října 2015.

 

Program pro léta 2016-2020 byl zpracován s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění rozvojové spolupráce v letech 2012–2015 a analýzám strategických dokumentů, potřeb a směrů rozvoje spolupráce partnerských zemí, jakož i činnosti Programové rady pro rozvojovou spolupráci a iniciativ Evropské unie.

 

Ve srovnání s předchozím programovým obdobím se v letech 2016-2020 polská rozvojová spolupráce zaměří na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora bude zaměřená na 10 zemí: 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí  v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie).

Dokument také stanovuje tématické priority rozvojové spolupráce. V následujících letech bude polská rozvojová spolupráce sloužit k posílení vlády práva a podpoře decentralizačních reforem a boje proti korupci a dodržování lidských práv a občanských svobod. Jedním z cílů rozvojové spolupráce je rovněž zlepšení zdravotní péče a přístupu ke vzdělávání. Předpokládá se také podpora podnikání a zemědělství a rovněž ochrana životního prostředí, včetně prevence následků přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností.

 

Nový program bere v úvahu výzvy, kterým čelí polský systém rozvojové spolupráce týkající se změn, které probíhají na regionální úrovni. V rámci podpory pro země VP, Polsko bude i nadále sdílet své transformační zkušenosti a podporovat proevropské ambice těchto zemí, včetně zavedení dohod o přidružení a DCFTA (zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii).

Vzhledem k bezprecedentní migrační krizi způsobené ozbrojeným konfliktem v Sýrii, program předpokládá poskytování polské humanitární pomoci uprchlíkům na Blízkém východě, zejména syrským uprchlíkům.

 

Činnosti zahrnuté do programu budou financovány Ministerstvem zahraničních věcí, zvláštní rezervou státního rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a z prostředků jiných ministerstev.

Na základě víceletého programu ministr zahraničních věcí připravuje roční plány rozvojové spolupráce, ve kterých je určené množství finančních prostředků a způsob realizace úkolů ve prospěch rozvojových zemi.

 

Plán na rok 2019 a podrobné informace lze najít na stránkách:

Plán polské rozvojové pomoci na rok 2019

2019 special-purpose reserve

137,000,000

Activities implemented and commissioned by the MFA

44,251,650

Activities implemented through Solidarity Fund PL 15,000,000
Scholarship programmes 8,631,650
Eastern Partnership Academy of Public Administration 620,000
BELSAT TV 20,000,000

The Eastern Partnership 

33,861,992

BELARUS Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 2,900,000
Module II – module projects selected in the Polish Development Assistance 2018 call for proposals 1,430,136
Cooperation within the framework of international organisations 2,000,000
Projects implemented by government administration bodies: 2019 edition 400,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 761,575
TOTAL

7,491,711

GEORGIA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for
proposals
2,000,000
Module II – module projects selected in the Polish Development Assistance 2018 call for proposals

 

2,702,085
Projects implemented by government administration bodies: 2019 edition 900,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 761,575
TOTAL 6,363,660
MOLDOVA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 2,000,000
Module III – module projects selected in the Polish Development Assistance 2017 call for proposals 1,725,350
Projects implemented by government administration bodies: module III 400,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 570,042
TOTAL 4,695,392
UKRAINE Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for
proposals
4,400,000
Module II – module projects selected in the Polish Development Assistance 2018 call for proposals 225,000
Module III – module projects selected in the Polish Development Assistance 2017 call for proposals 1,831,553
Cooperation within the framework of the U-LEAD project 230,000
Cooperation within the framework of international organisations 2,000,000
Co-financing of the costs of education of Ukrainian citizens in the College of Europe in Natolin 750,000
Projects implemented by government administration bodies: 2019 edition 3,000,000
Projects implemented by government administration bodies: module II 2,113,101
Projects implemented via Polish diplomatic missions 761,575
TOTAL 15,311,229

Sub-Saharan Africa, Southeast Asia, the Middle East

22,740,002

AFGHANISTAN Contribution to the Afghanistan Reconstruction Trust Fund 1,000,000
Contribution to the Law and Order Trust Fund 1,000,000
TOTAL 2,000,000
ETHIOPIA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019
call for proposals
1,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 491,973
TOTAL 1,491,973
KENYA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,400,000
Module II – module projects selected in the Polish Development Assistance 2018 call for proposals 2,283,533
Projects implemented via Polish diplomatic missions (without Uganda) 419,551
TOTAL 4,103,084
SENEGAL Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 228,017
TOTAL 1,228,017
TANZANIA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 3,400,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 375,867
TOTAL 3,775,867
UGANDA Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 91,207
TOTAL 1,091,207
PALESTINE Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,000,000
Module III – module projects selected in the Polish Development Assistance 2017 call for proposals 979,615
Module II – module projects selected in the Polish Development Assistance 2018 call for proposals 1,587,485
Cooperation within the framework of international organisations (contribution to UNRWA) 2,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 912,066
TOTAL 6,479,166
LEBANON Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 255,826
TOTAL 1,255,826
MYANMAR Projects implemented under the Polish Development Assistance 2019 call for proposals 1,000,000
Projects implemented via Polish diplomatic missions 314,862
TOTAL 1,314,862

OTHER GEOGRAPHIC AREAS

Countries of additional accreditation of diplomatic missions in priority countries - projects implemented via Polish diplomatic missions

2,182,984

HUMANITARIAN AID

24,304,620

Cooperation within multilateral organizations: Middle East operations 3,000,000
Bilateral projects under the 2019 Humanitarian Aid in the Middle East call for proposals 6,000,000
Module II – projects selected in the 2018 Humanitarian Aid in the Middle East call for proposals 5,704,620
Projects of diplomatic missions in the Middle East 700,000
Call for proposals for implementer’s own contributions for Polish NGOs (Middle East and selected
African Countries, funded from sources other than the 2019 Polish budget)
1,000,000
International Committee of the Red Cross (ICRC) 1,950,000
United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs (UNOCHA) 1,950,000
Multilateral contributions 2,000,000
Reserve fund in response to humanitarian emergencies 2,000,000

GLOBAL EDUCATION AND PROMOTION

2,343,066

Modules II – projects implemented in the Global Education 2018 call for proposals 1,760,198
Modules III – one project selected in the Global Education 2017 call for proposals 82,868
Projects implemented by the Ministry of National Education 500,000

VOLUNTEERING

1,000,000

2019 Polish Aid Volunteering call for proposals 1,000,000

COOPERATION WITHIN THE FRAMEWORK OF INTERNATIONAL ORGANISATIONS

6,315,686

Contributions and payments (in the event of savings, this amount could be higher) 6,315,686

 Zdroj: Polish Aid,  Development Cooperation Plan 2019 ― distribution of special reserve funds

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: