Polsko: Zahraniční obchod a investice

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

2. Zahraniční obchod a investice

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Polský vývoz za rok 2017 činil podle předběžných údajů 870 055,3 mil. PLN a dovoz 868 039,2 mil. PLN. Kladné saldo činilo 2 016,1 mil. PLN. Ve srovnání se stejném období roku 2016 vývoz vzrostl o 6,4 % a dovoz o 8,6 %.

 

 

 

 

Řetězové indexy růstu

 

exportu

importu

 

Export

 

Import

Saldo

 

ve stálých cenách 

 

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

předchozí rok = 100

2010

481,1

120,4

536,2

134,3

-55,1

-13,8

113,2

113,7

2011

558,7

136,7

623,4

152,6

-59,7

-15,9

108,1

106,2

2012

603,4

143,5

648,1

154,0

-44,7

-10,6

103,4

98,5

2013

647,9

154,9

656,1

156,9

-8,2

-1,9

106,5

102,9

2014

693,5

165,8

704,5

168,4

-11,1

-2,7

106,7

110,4

2015

750,8

179,5

740,9

177,2

9,8

2,3

107,7

105,3

2016

803,5

184,8

786,5

180,9

17,0

3,9

106,7

106,4

2017*

870,0

203,6

868,0

203,2

2,0

0,4

106,4

108,6

* předběžné údaje dle GUS

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Polska

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2017 podle skupin zemí /stejné období předchozího roku = 100 %/

 

Skupina zemí

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývoz

Dovoz

Saldo

vývozu

dovozu

vývozu

dovozu

v mil. EUR

v mil. EUR

v %

v %

 

Polsko

203 688,5

203 250,9

437,7

184 842,9

180 924,6

3 918,3

110,2

112,3

100,0

100,0

1

WTO

199 209,9

199 438,9

-228,9

180 364,8

177 406,9

2 957,9

110,4

112,4

97,8

98,1

2

OECD

169 409,4

139 123,7

30 285,7

153 612,3

125 569,2

28 043,1

110,3

110,8

83,2

68,4

3

EU

162 389,9

122 096,3

40 293,6

147 563,6

110 818,7

36 744,9

110,0

110,2

79,7

60,1

4

EFTA

4 462,1

3 874,6

587,5

4 116,5

3 417,7

698,8

108,4

113,4

2,2

1,9

5

SNS

12 607,5

17 271,1

-4 663,6

10 577,5

13 641,1

-3 063,6

119,2

126,6

6,2

8,5

6

ASEAN

1 017,9

5 147,6

-4 129,7

1 288,4

4 588,5

-3 300,2

79,0

112,2

0,5

2,5

7

MERCOSUR

565,2

1 998,6

-1 433,4

432,4

1 709,0

-1276,6

130,7

116,9

0,3

1,0

8

NAFTA

7 250,6

7 072,8

177,8

6 060,3

5 912,8

147,5

119,6

119,6

3,6

3,5

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2017 podle objemu vývozu (v mil. EUR) /stejné období předchozího roku = 100%/

 

Leden – prosinec 2017

Leden – prosinec 2016

Dynamika

Podíl na

Kód

Název země

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

exportu

importu

exportu

importu

 

v mil. EUR

v mil. EUR

v %

v %

Polsko

203 688,5

203 250,9

437,7

184 842,9

180 924,6

3 918,3

110,2

112,3

100,00

100,00

1

DE

Německo

55 825,0

46 927,9

8 897,1

50 621,3

42 151,0

8 470,3

110,3

111,3

27,41

23,09

2

CZ

Česká republika

13 045,5

7 308,9

5 736,6

12 151,0

6 550,6

5 600,4

107,4

111,6

6,40

3,60

3

GB

Velká Británie

12 970,5

4 836,1

8 134,4

12 296,4

4 682,3

7 614,1

105,5

103,3

6,37

2,38

4

FR

Francie

11 444,1

7 922,1

3 521,9

10 175,5

7 196,3

2 979,3

112,5

110,1

5,62

3,90

5

IT

Itálie

9 990,0

10 673,8

-683,8

8 814,1

10 059,8

-1 245,7

113,3

106,1

4,90

5,25

6

NL

Nizozemsko

8 939,5

7 693,0

1 246,4

8 282,1

6 951,3

1 330,8

107,9

110,7

4,39

3,78

7

RU

Rusko

6 183,4

13 181,3

-6 997,8

52 16,4

10 443,0

-5 226,6

118,5

126,2

3,04

6,49

8

SE

Švédsko

5 641,2

3 732,8

1 908,4

5 359,6

3 158,3

2 201,3

105,3

118,2

2,77

1,84

9

ES

Španělsko

5 544,0

4 630,7

913,3

5 023,5

4 111,1

912,4

110,4

112,6

2,72

2,28

10

US

Spojené státy americké

5 481,0

5 863,5

-382,5

4 333,4

5 091,9

-758,5

126,5

115,2

2,69

2,88

11

HU

Maďarsko

5 389,5

3 499,9

1 889,7

4 901,0

3 249,1

1 651,9

110,0

107,7

2,65

1,72

12

SK

Slovensko

5 125,9

3 622,0

1 503,9

4 555,1

3 616,6

938,5

112,5

100,1

2,52

1,78

13

BE

Belgie

4 482,2

5 186,1

-703,9

3 989,4

4 795,7

-806,3

112,4

108,1

2,20

2,55

14

UA

Ukrajina

4 264,7

2 138,6

2 126,1

3 461,7

1 829,7

1 632,0

123,2

116,9

2,09

1,05

15

AT

Rakousko

3 875,8

3 395,2

480,7

3 277,1

3 041,6

235,5

118,3

111,6

1,90

1,67

16

RO

Rumunsko

3 778,8

1827,7

1 951,1

3 293,1

1 619,0

1 674,1

114,7

112,9

1,86

0,90

17

DK

Dánsko

3 705,8

2 473,6

1 232,1

3 273,6

2 110,7

1 162,9

113,2

117,2

1,82

1,22

18

TR

Turecko

2 916,5

3 132,2

-215,7

2 816,3

2 812,0

4,4

103,6

111,4

1,43

1,54

19

LT

Litva

2 911,0

1 604,2

1 306,8

2 611,1

1 224,0

1 387,1

111,5

131,1

1,43

0,79

20

NO

Norsko

2 363,6

2 192,3

171,3

2 222,5

1 894,3

328,2

106,3

115,7

1,16

1,08

21

CN

Čína

2 054,4

24 090,1

-22 035,7

1 727,6

21 665,2

-19 937,6

118,9

111,2

1,01

11,85

22

CH

Švýcarsko

1 931,4

1 472,6

458,8

1 724,9

1 364,2

360,8

112,0

107,9

0,95

0,72

23

FI

Finsko

1 630,5

1 550,5

79,9

1 509,3

1 439,1

70,3

108,0

107,7

0,80

0,76

24

BY

Bělorusko

1 322,0

952,2

369,7

1 220,4

724,3

496,0

108,3

131,5

0,65

0,47

25

LV

Lotyšsko

1 317,5

384,5

933,0

1326,8

325,3

1 001,5

99,3

118,2

0,65

0,19

26

CA

Kanada

1 167,2

605,9

561,4

1 248,4

330,3

918,1

93,5

183,4

0,57

0,30

27

EE

Estonsko

1 150,3

232,2

918,1

1 023,3

222,2

801,0

112,4

104,5

0,56

0,11

28

BG

Bulharsko

1 030,4

583,0

447,5

1 040,8

550,5

490,3

99,0

105,9

0,51

0,29

29

PT

Portugalsko

878,5

680,7

197,8

747,0

591,4

155,6

117,6

115,1

0,43

0,33

30

GR

Řecko

816,0

451,9

364,1

811,3

458,7

352,6

100,6

98,5

0,40

0,22

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2017 podle objemu dovozu › 10 mil. EUR /stejné období předchozího roku = 100 %/

 

Leden – prosinec 2017

Leden – prosinec 2016

Dynamika

Podíl na

Kód

Název země

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

exportu

importu

exportu

importu

 

v mil. EUR

v mil. EUR

v %

v %

Polsko

203 688,5

203 250,9

437,7

184 842,9

180 924,6

3 918,3

110,2

112,3

100,00

100,00

1

DE

Německo

55 825,0

46 927,9

8 897,1

50 621,3

42 151,0

8 470,3

110,3

111,3

27,41

23,09

2

CN

Čína

2 054,4

24 090,1

-22 035,7

1 727,6

21 665,2

-19 937,6

118,9

111,2

1,01

11,85

3

RU

Rusko

6 183,4

13 181,3

-6 997,8

5 216,4

10 443,0

-5 226,6

118,5

126,2

3,04

6,49

4

IT

Itálie

9 990,0

10 673,8

-683,8

8 814,1

10 059,8

-1 245,7

113,3

106,1

4,90

5,25

5

FR

Francie

11 444,1

7 922,1

3 521,9

10 175,5

7 196,3

2 979,3

112,5

110,1

5,62

3,90

6

NL

Nizozemsko

8 939,5

7 693,0

1 246,4

8 282,1

6 951,3

1 330,8

107,9

110,7

4,39

3,78

7

CZ

Česká republika

13 045,5

7 308,9

5 736,6

12 151,0

6 550,6

5 600,4

107,4

111,6

6,40

3,60

8

US

Spojené státy americké

5 481,0

5 863,5

-382,5

4 333,4

5 091,9

-758,5

126,5

115,2

2,69

2,88

9

BE

Belgie

4 482,2

5 186,1

-703,9

3 989,4

4 795,7

-806,3

112,4

108,1

2,20

2,55

10

GB

Velká Británie

12 970,5

4 836,1

8 134,4

12 296,4

4 682,3

7 614,1

105,5

103,3

6,37

2,38

11

ES

Španělsko

5 544,0

4 630,7

913,3

5 023,5

4 111,1

912,4

110,4

112,6

2,72

2,28

12

SE

Švédsko

5 641,2

3 732,8

1 908,4

5 359,6

3 158,3

2 201,3

105,3

118,2

2,77

1,84

13

SK

Slovnesko

5 125,9

3 622,0

1 503,9

4 555,1

3 616,6

938,5

112,5

100,1

2,52

1,78

14

HU

Maďarsko

5 389,5

3 499,9

1 889,7

4 901,0

3 249,1

1 651,9

110,0

107,7

2,65

1,72

15

AT

Rakousko

3 875,8

3 395,2

480,7

3 277,1

3 041,6

235,5

118,3

111,6

1,90

1,67

16

JP

Japonsko

498,8

3 312,1

-2 813,3

533,7

2 670,8

-2 137,1

93,5

124,0

0,24

1,63

17

KR

Jižní Korea

486,3

3 242,5

-2 756,2

457,6

3 066,8

-2 609,2

106,3

105,7

0,24

1,60

18

TR

Turecko

2 916,5

3 132,2

-215,7

2 816,3

2 812,0

4,4

103,6

111,4

1,43

1,54

19

DK

Dánsko

3 705,8

2 473,6

1 232,1

3 273,6

2 110,7

1 162,9

113,2

117,2

1,82

1,22

20

NO

Norsko

2 363,6

2 192,3

171,3

2 222,5

1 894,3

328,2

106,3

115,7

1,16

1,08

21

IN

Indie

653,7

2 156,7

-1 503,0

604,0

1 892,6

-1 288,6

108,2

114,0

0,32

1,06

22

UA

Ukrajina

4 264,7

2 138,6

2 126,1

3 461,7

1 829,7

1 632,0

123,2

116,9

2,09

1,05

23

RO

Rumunsko

3 778,8

1 827,7

1 951,1

3 293,1

1 619,0

1 674,1

114,7

112,9

1,86

0,90

24

VN

Vietnam

246,4

1 765,8

-1 519,4

212,9

1 511,2

-1 298,2

115,7

116,9

0,12

0,87

25

LT

Litva

2 911,0

1 604,2

1 306,8

2 611,1

1 224,0

1 387,1

111,5

131,1

1,43

0,79

26

FI

Finsko

1 630,5

1 550,5

79,9

1 509,3

1 439,1

70,3

108,0

107,7

0,80

0,76

27

CH

Švýcarsko

1 931,4

1 472,6

458,8

1 724,9

1 364,2

360,8

112,0

107,9

0,95

0,72

28

IE

Irsko

809,8

1 464,0

-654,2

690,1

1 510,6

-820,5

117,4

96,9

0,40

0,72

29

TW

Tchaj-wan

156,1

1 256,0

-1 099,9

138,7

1 061,3

-922,6

112,6

118,3

0,08

0,62

30

BD

Bangladéš

41,9

1 187,4

-1 145,5

28,3

946,5

-918,2

148,2

125,5

0,02

0,58

Zdroj: Ministry of Entrepreneurship and Technology of Poland

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zahraniční obchod Polska za období leden – prosinec 2017 podle skupin zboží /stejné období předchozího roku = 100 %/

 

č. sekce CN

Název skupiny zboží

Leden – prosinec 2017

Leden – prosinec 2016

Dynamika

Podíl na

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

exportu

importu

exportu

Importu

v mil. EUR

v mil. EUR

v %

v %

Polsko

203 688,5

203 250,9

437,7

184 842,9

180 924,6

3 918,3

110,2

112,3

100,00

100,00

Potravinářské a zemědělské výrobky

27 316,9

18 934,2

8 382,7

24 332,4

17 292,4

7 040,1

112,3

109,5

13,41

9,32

1

Sekce I

Živá zvířata; produkty zvířecího původu

8 899,5

5 503,7

3 395,8

7 552,3

5 116,3

2 435,9

117,8

107,6

4,37

2,71

2

Sekce II

Produkty rostlinného původu

4 348,1

4 875,6

-527,5

4 419,5

4 398,6

20,9

98,4

110,8

2,13

2,40

3

Sekce III

Tuky, živočišné a rostlinné oleje, produkty jejich rozpadu

419,4

960,0

-540,6

621,4

834,7

-213,3

67,5

115,0

0,21

0,47

4

Sekce IV

Hotové potravinářské výrobky; nealkoholické nápoje, alkohol a ocet, tabák

13 649,9

7 595,0

6 055,0

11 739,2

6 942,7

4 796,6

116,3

109,4

6,70

3,74

Minerální produkty

5 399,5

16 149,5

-10 750,0

4 952,9

12 110,4

-7 157,5

109,0

133,4

2,65

7,95

5

Sekce V

Minerální produkty

5 399,5

16 149,5

-10 750,0

4 952,9

12 110,4

-7 157,5

109,0

133,4

2,65

7,95

Výrobky chemického průmyslu

29 229,4

36 465,6

-7 236,2

25 881,5

32 611,9

-6 730,4

112,9

111,8

14,35

17,94

6

Sekce VI

Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví

14 800,7

20 555,6

-5 754,9

12 825,9

18 300,7

-5 474,9

115,4

112,3

7,27

10,11

7

Sekce VII

Umělá hmota a výrobky z ní; kaučuk a výrobky z kaučuku

14 428,7

15 910,0

-1 481,3

13 055,7

14 311,2

-1 255,5

110,5

111,2

7,08

7,83

Kožešiny

992,9

1 376,6

-383,7

1 039,5

1 344,7

-305,2

95,5

102,4

0,49

0,68

8

Sekce VIII

Kožešina; výrobky z ní; cestovní výrobky

992,9

1 376,6

-383,7

1 039,5

1 344,7

-305,2

95,5

102,4

0,49

0,68

Výrobky dřevařského a papírenského průmyslu

9 985,5

7 073,0

2 912,5

9 100,1

6 477,5

2 622,7

109,7

109,2

4,90

3,48

9

Sekce IX

Dřevo a výrobky z něho;  výrobky z korku, slámy, esparto;  košíkové výrobky

4 234,9

1 600,9

2 634,0

3 909,2

1 435,8

2 473,4

108,3

111,5

2,08

0,79

10

Sekce X

Dřevovina nebo jiný vláknitý celulózový materiál; papír a lepenka

5 750,6

5 472,2

278,5

5 191,0

5 041,7

149,3

110,8

108,5

2,82

2,69

Výrobky lehkého průmyslu

8 841,1

12 125,9

-3 284,8

8 231,3

11 302,6

-3 071,3

107,4

107,3

4,34

5,97

11

Sekce XI

Materiály a výrobky textilního průmyslu

7 326,7

10 116,5

-2 789,8

6 964,0

9 622,2

-2 658,2

105,2

105,1

3,60

4,98

12

Sekce XII

Obuv, pokrývky hlavy, deštníky, hůlky, pera, umělé květiny

1 514,4

2 009,4

-495,0

1 267,3

1 680,4

-413,1

119,5

119,6

0,74

0,99

Keramické výrobky

4 968,0

3 034,4

1 933,7

4 738,5

2 693,8

2 044,7

104,8

112,6

2,44

1,49

13

Sekce XIII

Výrobky z kamene, sádry, cementu, azbestu, slídy atd., keramické výrobky, sklo

3 916,8

2 377,8

1 539,0

3 554,6

2 180,5

1 374,1

110,2

109,1

1,92

1,17

14

Sekce XIV

Perly; drahé a polodrahé kovy a drahokamy, umělá bižuterie

1 051,3

656,6

394,7

1 183,9

513,4

670,5

88,8

127,9

0,52

0,32

Metalurgické výrobky

20 289,5

21 904,1

-1 614,6

17 449,8

18 880,8

-1 431,0

116,3

116,0

9,96

10,78

15

Sekce XV

 Výrobky z nevzácných kovů

20 289,5

21 904,1

-1 614,6

17 449,8

18 880,8

-1 431,0

116,3

116,0

9,96

10,78

Výrobky strojírenského průmyslu

81 015,0

76 735,2

4 279,7

75 247,8

70 924,2

4 323,5

107,7

108,2

39,77

37,75

16

Sekce XVI

Mechanické a elektrické zařízení; k záznamu a reprodukci zvuku

48 708,6

48 899,0

-190,3

45 209,9

45 587,5

-377,6

107,7

107,3

23,91

24,06

17

Sekce XVII

Vozidla, létající stroje, plavidla a spojené  s nimi zařízení

28 503,2

23 063,2

5 440,0

27 116,1

20 954,4

6 161,7

105,1

110,1

13,99

11,35

18

Sekce XVIII

Přístroje, optické nástroje, kinematografické, měřící, lékařské nástroje, hodinky

3 803,1

4 773,1

-970,0

2 921,8

4 382,4

-1 460,6

130,2

108,9

1,87

2,35

Různé výrobky

15 403,5

6 643,1

8 760,3

13 711,6

5 252,6

8 459,0

112,3

126,5

7,56

3,27

19

Sekce XIX

 Zbraně a náboje; součástky a dodatky

71,1

173,8

-102,7

133,2

205,8

-72,6

53,3

84,5

0,03

0,09

20

Sekce XX

 Různé výrobky

15 313,9

6 453,2

8 860,7

13 539,7

5 031,1

8 508,5

113,1

128,3

7,52

3,17

21

Sekce XXI

Umělecká díla, sběratelské předměty

18,5

16,2

2,3

38,7

15,7

23,0

47,8

103,0

0,01

0,01

22

Sekce XXII

Ostatní

247,2

2 323,3

-2 076,0

157,4

1 761,8

-1 604,5

157,1

131,9

0,12

1,14

23

PCN Neznámé a nebo chybné

0,0

485,9

-485,9

0,0

271,8

-271,8

0,0

178,8

0,00

0,24

Zdroj: Ministry of Entrepreneurship and Technology of Poland

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Polsku existuje 14 zvláštních ekonomických zón (SEZ):

SSE EURO-PARK Mielec

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Mielcu 
ul. Partyzantów 25
39-300 Mielec

tel. +48 17 788 72 36
faks +48 17 788 77 69
europark@europark.com.pl
https://europark.arp.pl/ 

Suwalska SSE

Suwalska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Noniewicza 49
16-400 Suwałki
tel./faks +48 87 565 22 17
ssse@ssse.com.pl
www.ssse.com.pl

Katowicka SSE

Katowicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Wojewódzka 42
40-026 Katowice
tel. +48 32 251 07 36
faks +48 32 251 37 66
ksse@ksse.com.pl
www.ksse.com.pl 

Legnicka SSE

Legnicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Św. Maksymiliana Kolbe  14
59-220 Legnica
tel. +48 76 727 74 70
faks +48 76 727 74 74
lsse@lsse.eu
www.lsse.eu/

Łódzka SSE

Łódzka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Tymienieckiego 22/24
90-349 Łódź
tel. +48 42 676 27 53
faks +48 42 676 27 55

info@sse.lodz.pl
www.sse.lodz.pl

Wałbrzyska SSE

Wałbrzyska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
Uczniowska 16
58-306 Wałbrzych
tel. +48 74 664 91 64
faks +48 74 664 91 62

invest@invest-park.com.pl
www.invest-park.com.pl 

Kamiennogórska SSE

Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczości S.A.
Papieża Jana Pawła II 11A
58-400 Kamienna Góra

tel. +48 75 645 15 03
faks +48 75 744 20 17

strefa@ssemp.pl
www.ssemp.pl 

Kostrzyńsko-Słubicka SSE

Kostrzyńsko-Słubicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Orła Białego 22
66-470 Kostrzyn n. Odrą
tel. +48 95 721 98 00
faks +48 95 752 41 67

info@kssse.pl
www.kssse.pl

Słupska SSE

Pomorska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.
Obrońców Wybrzeża 2,
76-200 Słupsk
tel. +48 59 841 28 92
faks +48 59 841 32 61

office@parr.slupsk.pl www.parr.slupsk.pl
www.sse.slupsk.pl 

SSE "Starachowice"

Specjalna Strefa Ekonomiczna "Starachowice" S.A.
Radomska 29
27-200 Starachowice
tel. +48 41 275 41 01
faks +48 41 275 41 02

sse@sse.com.pl
www.sse.com.pl 

Tarnobrzeska SSE

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Tarnobrzegu
Zakładowa 30
39-400 Tarnobrzeg

tel. +48 15 823 66 88, 822 99 99
faks +48 15 823 47 08

biuro@tsse.pl

www.tsse.pl

Pomorska SSE

Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
Władysława IV 9
81-703 Sopot
tel. +48 58 555 97 10
faks +48 58 555 97 11

headoffice@strefa.gda.pl
www.strefa.gda.pl 

Warmińsko-Mazurska SSE

Warmińsko-Mazurska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Barczewskiego 1
10-061 Olsztyn

tel. +48 89 535 02 41
faks +48 89 535 90 02

wmsse@wmsse.com.pl
www.wmsse.com.pl 

Krakowski Park Technologiczny

Krakowski Park Technologiczny Sp. z o.o.
prof. Michała Życzkowskiego 14
31-864 Kraków

tel.+48 12 640 19 40
faks +48 12 640 19 45

biuro@sse.krakow.pl
www.sse.krakow.pl

Podmínky investování v SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách (konsolidované znění: Dz.U. 2017 poz. 1010). Podnikatele, kteří se rozhodnou lokalizovat své investice v SEZ mohou využít státní podpory v podobě osvobození od daně z příjmu, pokud jde o:

  • náklady na nové investice, nebo
  • vytváření nových pracovních míst.

Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách Ministerstva hospodářství a PAIH. SEZ, VT parky.

Vládní návrh zákona o podpoře nových investic

V roce 2018 plánuje polská vláda zavedení nového nástroje na podporu nových investic v Polsku, který bude k dispozici v investičních oblastech v celé zemi. Tzv. Polská investiční zóna přinese podnikatelům celou řadu výhod, ale současně pro ně stanoví nové požadavky. Zákon o podpoře nových investic, který je nyní zpracován Sejmem, předpokládá daňové úlevy pro investory až po dobu 10 -15 let na území celého Polska. (druk č. 2307).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic - PZI (údaje podle Polské národní banky)

Celková hodnota přímých zahraničních investic dosáhla 176 mld. EUR k 31.12.2016. Nejvyšší hodnoty investic se týkaly investorů z následujících zemí:

  • Nizozemsko (33,90 mld. EUR),
  • Německo (29,24 mld. EUR),
  • Lucembursko (23,45 mld. EUR),
  • Francie (17,80 mld. EUR)
  • Španělsko (10,26 mld. EUR)
  • Velká Británie (8,95 mld. EUR)
  • Itálie (7,35 mld. EUR)
  • Rakousko (7,07 mld. EUR)
  • Belgie (6,15 mld. EUR)
  • Kypr (5,87 mld. EUR)
  • 21) Česká republika (0,52 mld. EUR)

Zdroj: na základě údajů NBP

V sektorovém členění se největší investice týkaly:

  • průmyslového zpracování 55,48 mld. EUR
  • finanční a pojišťovací činnost 33,43 mld. EUR,
  • velkoobchod a maloobchod včetně oprav vozidel 25,80 mld. EUR,
  • profesionální, vědecké a technické činnosti 14,60 mld. EUR.
  • činnosti související s realitními služby 14,51 mld. EUR.

PZI v Polsku v roce 2016 – příliv

Příliv netto přímých zahraničních investic do Polska v roce 2016 činil 12,6 mld. EUR, z čehož tvořily reinvestované zisky ve výši 7,85 mld. EUR, příliv kapitálu ve formě akcií a jiných forem vlastního kapitálu ve výší 1,93 mld. EUR a příliv kapitálu netto ve formě různých dluhových nástrojů ve výši 2,81 mld. EUR.

Hlavní země přílivu a odlivu investic v roce 2016

V roce 2016 hlavními investory byly společnosti z následujících zemí:

  • Nizozemsko 4,628 mld. EUR,
  • Německo 3,143 mld. EUR.
  • Lucembursko 1,994 mld. EUR

Současně, největší odliv kapitálu z Polska se týkal:

  • Irska -0,518 mld. EUR,
  • Italie -0,379 mld. EUR,

V sektorovém členění mířily největší PZI v roce 2016 PZI především do:

  • průmyslového zpracování 3,65 mld. EUR,
  • poradenství v oblasti řízení 2,39 mld. EUR

Odliv kapitálu se týkal především subjektů podílejících se na výrobě a dodávce elektřiny (-0,441 mld. EUR).

Podle průzkumů Hlavního statistického úřadu činil v roce 2016 počet subjektů se zahraničním kapitálem celkem 24 780 (loni bylo to 25 961 jednotek). V roce 2016 vzniklo 634 společností se zahraničním kapitálem oproti 534 společnostem v roce 2015 a 1 369 firmám v roce 2014.

Mezi subjekty vytvořené v roce 2016 bylo 482 nových jednotek tzv. "Greenfield" (o čtvrtinu více než v roce 2015). Nejvyšší podíl nových subjektů byl zapojen do činnosti související s obchodováním, opravou vozidel (197 firem) a zpracovatelským průmyslem (91 firem).

Cizí kapitál v Polsku v roce 2016 pocházel ze 129 zemí. Se zemí Evropské unie pocházelo přes 90% zahraničního kapitálu. Na konci roku 2016 zaměstnávaly subjekty se zahraničním kapitálem v Polsku celkem 1 855,2 tis. lidí. Stejně jako před rokem, téměř 70% z celkového počtu zaměstnaných ve společnostech se zahraničním majetkovým podílem bylo zaměstnaných v subjektech nacházejících se ve čtyřech vojvodstvích: mazovském (32,9%), velkopolském (15,0%), slezském (11,0%) a dolnoslezském (9,2% ).

Seznam největších zahraničních investorů v Polsku v roce 2016/2017

Dodatečné informace:

Polská národní banka

V květnu 2016 německá společnost Daimler AG potvrdila, že v Polsku postaví novou továrnu na výrobu motorů. Závod by se měl nacházet v obci Jawor nedaleko Vratislavi v Dolním Slezsku, přičemž se bude jednat o první továrnu společnosti Mercedes-Benz v Polsku. Celková hodnota investice představuje 500 mil. EUR a zahájení výroby je plánováno na rok 2019. (Mercedes-Benz Jawor).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investování na polském trhu

Polské hospodářské právo nevytváří významných omezení pro podnikání zahraničních investorů.

 

Formy podnikání

 

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

 

  • Zákon ze dne 15. záři. 2000 – Zákoník obchodních společností (Ustawa z dnia 15 września 2000 r. Kodeks spółek handlowych, Dz.U. 2000 nr 94 poz. 1037, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 23. dubna 1964. - Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. - Kodeks cywilny, Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93, ve znění pozdějších předpisů ).

 

 Zahraniční osoby z  EU a členských států EFTA, které patří do Evropského hospodářského prostoru, mohou podnikat a provozovat činnost na základě stejných pravidel platných pro polské podnikatele.

 

Jako obecné pravidlo platí, že ostatní zahraniční osoby mají právo, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak, provádět a provozovat podnikatelskou činnost pouze v následujících právních formách:

 

  • komanditní společnost
  • komanditně-akciová společnost
  • společnost s ručením omezeným
  • akciová společnost

Kromě toho mohou zahraniční podnikatelé zahájit v Polsku obchodní činnost ve formě pobočky
a také zřídit zastoupení na území Polska.

 

 

Nové předpisy usnadňující podnikání - Ústava byznysu (pol. Konstytucja Biznesu)

 

Dne 30. 4. 2018 byl zrušen zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej, Dz.U. 2004 nr 173 poz. 1807, ve znění pozdějších předpisů). Polský parlament v poslední době zavedl tzv. Ústavu byznysu.

 

Ústava byznysu je balíček zákonů, jehož cílem je reformovat a zjednodušit obchodní pravidla. Změny se týkají takových oblastí, jako jsou:

 

-              vztahy podnikatele s úřady a vypořádání s úředními záležitostmi,

-              zahájení podnikání,

-              pozastavení činnosti,

-              principy tvorby obchodního práva,

-              povinnosti související s provozováním splečnosti.

 

Nejdůležitějším zákonem v rámci Ústavy byznysu bude podnikatelský zákon (pol. Prawo przedsiębiorców), který stanoví nejdůležitější práva podnikatele a principy podnikání.

  • Ustawa z dnia 6 marca 2018 r. - Przepisy wprowadzające ustawę - Prawo przedsiębiorców oraz inne ustawy dotyczące działalności gospodarczej, Dz.U. 2018 poz. 650

http://prawo.sejm.gov.pl/isap.nsf/DocDetails.xsp?id=WDU20180000650

 

Dodatečné informace ohledně podnikání v Polsku lze nalézt na následující webové stránce:

https://www.biznes.gov.pl/przedsiebiorcy/biznes-w-polsce

 

 

Překážky v podnikání pro zahraniční investory

Zahraniční investoři v Polsku nadále musí čelit mnoha překážkám. Mezi největší překážky podnikání v Polsku v poslední době lze zmínit především: právní nestabilitu, nadměrné byrokratické povinnosti, náklady na práci, svévolné a arbitrární rozhodnutí úředníků, komplikované stavební a ekonomické právo, vysoké daně, příliš dlouhé hospodářské soudní řízení, inspekce daňového úřadu a dalších institucí a další investiční bariéry, jako např. nejasná pravidla týkající se veřejných zakázek
a v neposlední řadě problémy s výkladem daňových předpisů. Ze seznamu překážek zmizely stížnosti na stav infrastruktury. I když polská infrastruktura není vynikající, je zřejmé, že podnikatelé oceňují její zlepšení.

 

Nabývání nemovitostí cizinci

 

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je tato problematika řešena Zákonem ze dne 24. března 1920. nabývání nemovitostí cizinci (Dz.U. 1920 nr 31 poz. 178, ve znění pozdějších předpisů). Obecným pravidlem je, že nabývání nemovitostí cizinci vyžaduje povolení ze strany ministra vnitra.

Získání povolení se však netýká podnikatelů z Evropského hospodářského prostoru (Evropské unie, Islandu, Norska a Lichtenštejnska). Od 1. května 2004 platí obecná zásada, že pořízení nemovitosti nebo podílů a akcií ve společnostech, ve kterých jsou vlastníkem nemovitostí cizinci a tudíž je vyžadováno povolení, se nevztahuje na občany a podniky se sídlem nebo zřízené v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Zákon však stanoví výjimku. Podniky EHP a občané musí získat zvláštní povolení ještě v následujícím případě:

  • nabývání zemědělské půdy a lesů - po dobu 12 let od vstupu Polska do EU (tedy do 2. května 2016.). *)

Výše uvedené přechodné období nebude vyžadováno u cizinců v případě nabývání zemědělských nemovitostí, které se nachází ve vojvodství:

  • dolnoslezském, kujavsko-pomořském, lubušském, opolském, pomořském, varmijsko-mazurském, velkopolském, západopomořanském – po 7 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.
  • lodžském, lublinském, malopolském, mazovském, podkarpatském, podleském, slezském a svatokřížském - po 3 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.

*) Koncem dubna 2016 Polsko schválilo nový zákon o vlastnictví půdy, který od 1. května prakticky znemožňuje cizincům koupit si v Polsku zemědělskou půdu. Zavedená opatření se ale významně dotknou i polských obyvatel. Zemědělské pozemky budou moci být prodávaný pouze zájemci, který splňuje definici zemědělce, žije v oblasti alespoň pět let a již vlastní méně než 300 hektarů půdy. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let.


Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude mu to muset posvětit státní zemědělská agentura - ANR, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu. Dle zákona vlastnictví zemědělského majetku bude moci být převedeno na osobu v blízkosti prodávajícího, tedy např. pro jeho potomka. Jinými slovy, nikdo dědictví neztrácí. ANR nebude také mít předkupní právo na pozemky, které zemědělci odkáže ve své poslední vůli jiný zemědělec, který není jeho příbuzným (např. v rámci výměny za pečování).

Jediní vlastníci půdy, na něž se omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

 

Další informace ohledně nabývání nemovitostí:

 

https://www.mswia.gov.pl/pl/bezpieczenstwo/koncesje-i-zezwolenia

 

 

Investiční pobídky

 

Polsko nabízí širokou řadu investičních pobídek. Investoři mohou využít vládních dotací financovaných v rámci "Programu na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020" (grant na zaměstnání a investiční grant). Mají také možnost využít osvobození od daně (daň z příjmů v rámci zvláštních ekonomických zón (SSE) a daně z nemovitostí) nebo využití nástrojů spolufinancovaných z evropských fondů. Všechny podpůrné nástroje jsou k dispozici stejně a podle stejných pravidel pro zahraniční i polské investory.

 

Vzhledem k pevné základně ekonomického růstu v posledních letech lze obchodní a investiční příležitosti v Polsku považovat za atraktivní.  Navíc, globální finanční krize nezasáhla Polsko v takové míře, jako ostatní země.  Bankovní sektor je stabilní, hlavní ukazatele pro přímé zahraniční investice jsou vynikající a místní vládní investice jsou na vysoké úrovni.

Veřejná podpora pro přímé zahraniční investice je zajištěna především prostřednictvím právních aktů tvořících zvláštní ekonomické zóny. Investiční příležitosti jsou velmi zajímavé hlavně pro dlouhodobé přímé investice. Existuje možnost spojování různých nástrojů veřejné podpory, avšak tento proces nemůže překročit přípustnou intenzitu regionální podpory.

  1. Strukturální fondy EU 2014-2020

 V letech 2014-2020 získá Polsko celkem 82,5 mld. EUR z politiky soudržnosti EU.  Tato částka bude zvýšena v důsledku nezbytných vnitřních příspěvků polské vlády.  Finanční podpora bude poskytována zejména v rámci národních a regionálních operačních programů.  Mezi 3 nejdůležitější národní operační programy patří: OP Infrastruktura a životní prostředí, OP Inteligentní růst a  OP Věda, vzdělávání, rozvoj. Kromě skupiny 6 národních operačních programů zahrnujících otázky na národní úrovni, každé z 16 vojvodství má svůj vlastní specifický regionální operační program.

 

Název

% z celkových prostředků

Částka v mld. EUR

OP Infrastruktura a životní prostředí

33

27,41

OP Inteligentní růst

10

8,61

OP Věda, vzdělávání, rozvoj

5,7

4,69

OP Východní Polsko

2,4

2,00

OP Digitální Polsko

2,6

2,17

OP Technická pomoc

0,9

0,7

16 regionálních operačních programů

37,9

31,28

 

Finanční podpora bude poskytována částečně jako investiční podpora a částečně jako jiné druhy podpory, mj.:

  • granty pro podporu výzkumua vývoje
  • granty na životní prostředí
  • vzdělávací granty

 Investiční podpora bude poskytována zejména ve formě návratných finančních nástrojů. Nenávratná podpora ve formě grantů půjde na provádění  VaV prací, nákup VaV zařízení a nejvíce inovativní investice (týkající se zavedení VaV prací), které umožní vytváření nových technologií, nových produktů a služeb.

 

  1. Pobídky ve zvláštních ekonomických zónách

 Zvláštní ekonomické zóny jsou oblasti speciálně vyčleněné s podporou místní infrastruktury,  kde investoři mohou provozovat podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek (osvobození od daně z příjmů právnických osob).

 

Za účelem provozování  činnosti v rámci ZEZ a využití možnosti výše uvedeného osvobození od daně musí investor získat zvláštní povolení, které je vydané orgány ZEZ.

 

Podmínky pro podnikání v rámci ZEZ jsou následující:

  • investiční náklady by měly činit nejméně 100 000 EUR
  • vlastní podíl podnikatele by měl činit alespoň 25%
  • investice musí být zachována po dobu nejméně pěti let od data jejího ukončení  (3 let v případě malých a středních podniků)
  • nově vytvořené pracovní místo musí být zachováno po dobu nejméně pěti let od data zaměstnání (3 let v případě malých a středních podniků)

Investiční pozemky umístěné v současné době mimo oblast ZEZ mohou být začleněny do ZEZ za určitých podmínek.

 

Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z provozování činnosti v SEZ jsou definované v Zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění z roku 2015 - http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19941230600&type=3)

 

Další informace ohledně ZEZ:

https://www.paih.gov.pl/strefa_inwestora/zachety_inwestycyjne_w_sse

 

  1. Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020

 

Program na podporu investic značného významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020 byl zaveden vládou v červenci 2011 a poskytuje vyčleněné dotace pro nové investiční projekty ze státního rozpočtu.

 

Tato dotace je poskytována na základě dohody mezi investorem a ministrem hospodářství PR. Systém těchto grantů je zaměřen na podporu přímých zahraničních investic v sektorech „obzvláště důležitých pro národní hospodářství“, které zahrnují:

 

  • automobilový průmysl,
  • sektor elektronický a domácích spotřebičů,
  • letectví,
  • sektor biotechnologie,
  • potravinářství,
  • sektor moderních služeb,
  • výzkum a vývoj

 

Dále mohou žádat o podporu také podnikatelé, kteří plánují investice do výroby v jiných odvětvích  s minimálními způsobilými náklady ve výši 750 mil. PLN a vytvořením minimálně 200 nových pracovních míst nebo s minimálními způsobilými náklady ve výši 500 mil. PLN a vytvořením alespoň 500 nových pracovních míst (významné investice).

 

Program předpokládá podporu pro investice ve dvou případech:

 

  1. Podpora pro náklady na vytváření nových pracovních míst (grant na zaměstnání)

 

Sektor

Nová pracovní místa

 

a

Způsobilé náklady nové investice
 (mil. PLN)

Výše podpory na jedno pracovní místo (PLN)

Výroba:*

250

40 mln PLN

od 3 2000

do 15 600***

 

  • automobilový
  • biotechnologie
  • elektroniky a výroba domácích spotřebičů
  • letectví
  • zemědělsko-potravinářský
 
 
 
 

BSS

250

1,5 mil. PLN**

R&D

35

1 mil. PLN**

Významné investice do dalších výrobních odvětví

200
nebo
500

750 mil. PLN
nebo
 500 mil. PLN

 

  1. Podpora pro způsobilé náklady na novou investici (investiční grant)

 

Sektor

Nová pracovní místa

 

a

Způsobilé náklady nové investice

Výše podpory

(% způsobilých nákladů)

 (mil. PLN)

Výroba:*

50

160 mil. PLN

od 1,5% do 7,5%**** způsobilých nákladů

 

  • automobilový
  • biotechnologie
  • elektroniky a výroba domácích spotřebičů
  • letectví
  • zemědělsko-potravinářský
 
 
 
 

Významné investice do dalších výrobních odvětví

200

750 mil. PLN

nebo

nebo

500

 500 mil. PLN

R&D

35

10 mil. PLN**

do 10% způsobilých nákladů


*Podpora se neposkytuje investicím v poviatech (okresech), kde je míra nezaměstnanosti nižší než 75% národního průměru.

** Bez nákladů na pronájem kancelářských prostor.

*** Dodatečně 20% pro lokalitu ve východním Polsku.

**** Dodatečně 5 p.b. pro lokalitu ve východním Polsku.

 

https://www.paih.gov.pl/strefa_inwestora/grant_rzadowy

 

Granty budou udělovány prostřednictvím Ministerstva hospodářství a budou splatné v ročních splátkách po dobu do pěti let.

 

  1. Osvobození od daně z nemovitostí

 

Osvobození od daně z nemovitostí je formou regionální státní podpory.  Osvobození je poskytováno v obcích, které přijaly usnesení týkající se možnosti osvobození od daně z nemovitosti.

 

Maximální sazby daně pro podnikatele v roce 2018, týkající se zdanění v oblastí daní z nemovitostí a vztahující se k obchodní činnosti, činí: 23,10 PLN/m2 pro budovy a  0,91 PLN/m2 pro pozemky.

 

V každé obci jsou daňové sazby stanoveny místními orgány, avšak nemohou překročit maximální částky, jaké jsou uvedeny výše.

 

  1. Nástroje na trhu práce

 

V případě zaměstnávání nezaměstnaných se podniky mohou obrátit na místní úřad práce, který může podporovat podnikatele pomocí různých nástrojů na trhu práce.

 

Mezi poskytované formy pomoci patří následující služby:

  • pomoc v procesu přijímání zaměstnanců s požadovanou kvalifikací
  • intervenční práce
  • úhrada nákladů vynaložených na zřízení nových pracovních míst pro nezaměstnané
  • praktická školení
  • finanční podpora vzdělávacích programů pro všechny potenciální zaměstnance, kteří mohou získat novou kvalifikaci nebo odborné schopnosti
  • úhrada příspěvků na sociální pojištění v případě zaměstnání nezaměstnaného, který byl delegován úřadem práce
  • odborné vzdělávání dospělých
  • úřad práce nabízí také zvláštní podporu pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením

 

  1. Směrnice OECD pro nadnárodní podniky

 

Směrnice OECD je přílohou k deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích. Obsahuje doporučení a poskytuje dobrovolné zásady a standardy pro zodpovědné obchodní chování pro nadnárodní korporace působící v nebo pocházející  ze zemí, které podepsaly deklaraci.

 

Tyto pokyny se týkají podnikatelské etiky v oblasti zaměstnanosti, lidských práv, životního prostředí, zveřejňování informací, boji proti korupci, zájmů spotřebitelů, vědy a techniky, jakož i hospodářské soutěže a daní.

 

Podle Rady OECD musí každá země, která je stranou deklarace, zřídit národní kontaktní místo (NKM).

Polské NKM OECD, které se nacházelo na Polské agentuře pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ) (nyní Polská investiční a obchodní agentura), bylo s účinností od 1. července 2016 začleněno do struktury Ministerstva pro rozvoj (od roku 2018 na Ministerstvu pro podnikání a technologie). Aktuální kontaktní údaje:

 

e-mail: kpk.oecd@mr.gov.pl

tel. +48 22 273 71 16 nebo +48 22 273 84 99

https://www.mpit.gov.pl/strony/zadania/wsparcie-przedsiebiorczosci/spoleczna-odpowiedzialnosc-przedsiebiorstw-csr/krajowy-punkt-kontaktowy-oecd/

 

Vládní návrh zákona o podpoře nových investic

 

V roce 2018 plánuje polská vláda zavedení nového nástroje na podporu nových investic v Polsku, který bude k dispozici v investičních oblastech v celé zemi. Tzv. Polská investiční zóna přinese podnikatelům spoustu výhod, avšak současně pro ně stanoví nové požadavky. Zákon o podpoře nových investic, který je nyní zpracován Sejmem (druk č. 2307) předpokládá daňové úlevy pro investory až po dobu 10 -15 let na území celého Polska.

 

 

Dodatečné informace:

http://www.paih.gov.pl/index/?id=3f4bd1f117b18afa131c48de15486652

http://www.paih.gov.pl/polish_law

http://www.paih.gov.pl/publications/how_to_do_business_in_poland

https://ahk.pl/fileadmin/AHK_Polen/Publikationen/Investing-in-Poland-2017_wersja-elektroniczna.pdf

https://www.pwc.pl/pl/pdf/doing-business-in-Poland-report-2017.pdf

https://www.pwc.pl/pl/pdf/alerty-innowacje/polish_investment_incentiv_alert.pdf

http://www.infor.pl/

 

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: