Rakousko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

25. 10. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1. Rakouská republika (Republik Österreich)

1.1.2. Složení vlády (k 3. 6. 2019)

Spolková kancléřka Dr. Brigitte Bierlein
Vicekancléř, ministr spravedlnosti, ústavy, reforem a deregulace Univ.-Prof. Dr. Clemens Jabloner
ministr financí, ministr veřejné správy a sportu Dipl.-Kfm. Eduard Müller, MBA
ministr pro Evropu, integraci a zahraničí Mag. Alexander Schallenberg
ministr dopravy, inovací a technologií Mag. Andreas Reichhardt
ministr obrany Thomas Starlinger
ministr vnitra Dr. Wolfgang Peschorn
ministryně pro digitalizaci a podnikatelské prostředí Mag. Elisabeth Udolf-Strobl
ministryně pro udržitelný rozvoj a cestovní ruch Dipl.-Ing. Maria Patek, MBA
ministr práce, sociálních věcí, zdravotnictví a ochrany spotřebitele Dr. Brigitte Zarfl
ministryně pro vzdělání, vědu a výzkum Dr. Iris Rauskala
ministryně pro ženy, rodinu a mládež na spolkovém kancléřství Mag. Ines Stilling

*18. 5. 2019 předčasně skončila vládní koalice stran (ÖVP a FPÖ). Poté, co byla 27. 5. 2019 parlamentem vyslovena nedůvěra vládě Sebastiana Kurze (ÖVP) doplněné o nezávislé ministry na resortech původně obsazených nominanty FPÖ, jmenoval spolkový prezident Rakouska 3. 6. 2019 přechodnou úřednickou vládu, která má v čele s kancléřkou Brigitte Bierlein vládnout do konání předčasných voleb.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 8.858.775 (k 1. 1. 2019)
  • Hustota obyvatel: 105,6 lidí na 1 km2
  • Podíl výdělečně činného obyvatelstva: 73 % (2018)
  • Průměrný věk (2018): 42,8 let
  • Průměrná délka života: ženy 84,0 let, muži 79,3 let
  • Roční přírůstek obyvatelstva: +0,41% (nárůst oproti stavu k 1. 1. 2018 +36.508 obyvatel)

 


Demografické složení:

  • děti do 19 let: 19,4 %
  • dospělí od 20 do 64 let: 61,8 %
  • penzisté (od 65 let): 18,8 %

 

Náboženské složení

  • římsko-katolické 57,9 %
  • evangelické 3,4 %
  • islámské 7,9 %
  • ortodoxní křesťanské 8,8 %
  • židovské 0,1 %
  • bez vyznání 21,9 %

 

Národnostní složení

K 1.1.2019 žilo v Rakousku 16,2 % osob cizí státní příslušnosti (1 438 923 osob) oproti 15,8 % k 1.1. 2018. Ve skupině osob s cizí státní příslušností zaujímají největší podíl Němci (192,4 tis.), Srbové (121,3 tis.), Turci (117,2 tis.) a Rumuni (112,7 tis.). Mezi další zastoupené národnosti s počtem obyvatel nad 10 tis. žijících v Rakousku jsou osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (95,8 tis.), Maďaři (82,7 tis.), Chorvaté (80 tis.), Poláci (63,4 tis.), Syřané (49,8 tis.), Afghánci (44,4 tis.), Slováci (42 tis.), Rusové (32,5 tis.), Italové (31 tis.), Bulhaři (29.9 tis.), obyvatelé Kosova (25,5 tis.), Makedonci (23,4 tis.), Slovinci (20,2 tis.), Íránci (14,5 tis.) a Češi (13,6 tis.). Česká menšina v Rakousku je mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na 1 milion. Asi 580.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 190.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

1.3.1.  Základní makroekonomické ukazatele

 

Rok 2014 2015 2016 2017 2018  2019*
HDP (reálně) 0,7 1,0 2,1 2,5 2,4 1,7
HDP (mld. EUR) 333,1 344,2 357,3 370,3 385,7 x
HDP / obyv. (tis. EUR) 38,9 39,8 40,9 42,1 43,6 x
Soukromá spotřeba (reálně) 0,3 0,5 1,6 1,4 1,1 1,5
Hrubé investice (reálně) -1,2 3,2 4,2 5,6 3,0  x
Export zboží (reálně) 2,7 3,0 3,1 5,0 5,9 2,3
Import zboží (reálně) 1,0 3,6 3,7 5,0 4,6 2,4
Míra inflace (%) 1,5 0,8 1,0 2,2 2,1 1,6
Míra nezaměstnanosti (%) 5,6 5,7 6,0 5,5 4,9 4,6
Saldo veřejných financí (% HDP) -2,7 -1,0 -1,5 -0,7 0,2 0,4

Pramen: Rakouská národní banka, Statistik Austria, WIFO, * prognóza

1.3.2. Očekávaný vývoj v teritoriu

Ekonomika Rakouska v roce 2018 přes zpomalení exportní poptávky rostla tempem 2,7%. V prvním čtvrtletí 2019 oproti roku 2018 zpomalila růst. Prognózy ze 4. čtvrtletí 2018 očekávající roční růst HDP Rakouska v roce 2019 ve výši 2,7% byly v březnu 2019 revidovány na 1,7 %. Za toto oslabení mohou především výrazné politické a ekonomické nejistoty (Brexit, obchodní spory EU-USA, ekonomické zpomalení v DE apod). K růstu rakouské ekonomiky naopak přispívá silná domácí spotřeba a poptávka na hlavních exportních trzích (USA a státy SVE).

Míra inflace za rok 2018 dosáhla 2,1 %, v prvním kvartálu roku 2019 pak 1,7 %, což je hodnota, kterou v dubnu vykázala také Eurozóna. Největší podíl na inflaci měly v roce 2018 rostoucí ceny nájmů, vody, energií a dopravy (zejména pohonných hmot). Naopak u potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny pomalejším tempen, než celková inflace.

Situace na trhu práce se díky konjunktuře v roce 2018 vyvíjela pozitivně a předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2019. Míra nezaměstanosti podle metodiky EUROSTAT v roce 2018 ve výši 4,9% zaznamenala výraznou změnu oproti předešlému roku, kdy činila 5,5%. Zvýšil se počet osob pracujících na plný úvazek. Nejvíce roste zaměstnanost v odvětví výroby, stavebnictví a turismu. Průměrně bylo v roce 2018 výdělečně činných 4 319 100 osob (z toho 2 295 600 mužů a 2 023 500 žen). Oproti předchozímu roku vzrostl tento počet o než 58 000.

Dalším z významných faktorů hospodářského růstu je růst zahraničního obchodu Rakouska. Růst reálných vývozů dosáhl podle institutu WIFO v roce 2018 4,4 %, u reálných dovozů 2,8 %. Rakousko dosáhlo o 1,77 mld EUR vyššího přebytku platební bilance běžného účtu oproti předchozího roku, a to především díky růstu bilance služeb a zboží. Celková hodnota dovozu zboží v r. 2018 dosáhla nominálně 155,71 mld EUR, což je o 5,5 % více než hodnota ve stejném období předchozího roku, vývozy zboží stouply o 5,7 % na 150,00 mld EUR. Zároveň se ale zvýšil deficit bilance zahraničnícho obchodu z 5,60 mld EUR na 5,71 mld EUR. Nejvyšší nárůst z hlediska hodnoty u dovozů (+4,2 %) i vývozů (+6,2 %) vykázala skupina stroje a dopravní prostředy, která zaujímá také nejvyšší podíl na dovozech i vývozech. V dovozech dále posílila skupina minerální paliva, maziva a příbuzné materiály (+19,2%). U vývozů zaznamenaly nárůst skupiny tržní výrobky (+6,5 %) a průmyslové spotřební zboží (+ 6,7 %).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

1.4.1. Veřejné finance (Maastrichstká metodika)

 

  2013 2014 2015 2016 2017 2018
Deficit státního rozpočtu v % HDP -2,0 -2,7 -1,0 -1,5 -0,7 +0,2
Státní dluh v % HDP 81,3 84,0 84,9 82,9 78,3 74,0

Zdroj: Statistik Austria, září 2019

 


1.4.2. Veřejné finance - příjmy a výdaje státu (Maastrichtská metodika), mil. EUR

Rok/agregát Příjmy Výdaje Saldo Maastrichtský deficit
2014 165.580 174.672 -9.092

-2,7

2015 172.553 176.030 -3.477 -1,0
2016 173.571 179.059 -5.488 -1,5
2017 179.089 181.844 -2.754 -0,7
2018 188.410 187.648 +763 +0,2

 Zdroj: Statistik Austria, září 2019

Informace o spolkovém rozpočtu jsou k dispozici na stránkách ministerstva financí (Bundesministerium für Finanzen):

https://www.bmf.gv.at/budget/das-budget/budget-2018-2019.html

V roce 2018 dosáhlo Rakousko poprvé od roku 1974 přebytku státního rozpočtu, a to ve výši 0,2 % HDP. Rakousko má dlouhodobě stabilní pozici pod Maastrichtským limitem 3%. Pro vládní koalici ÖVP a FPÖ, která předčasně skončila v květnu 2019, byl vyrovnaný rozpočet prioritou.

Zejména klesající nezaměstnanost, hospodářský růst a nízké úrokové sazby měly za následek dobrý výsledek za loňský rok. Výdaje státu sice vzrostly o 3,2 % (na 187,6 mld. EUR), ale díky navýšení příjmů z daní a odvodů se celkové příjmy zvýšily o 5,2 % (na 188,4 mld. EUR). Příjmy u daně z příjmů a majetku stouply o 8,5 %, příjmy z daní z výroby a dovozu zboží (včetně DPH) se zvýšily o 2,5 %. V relaci k HDP zadlužení v roce 2018 oproti roku 2017 kleslo na 74,0 % HDP (2017: 78,3 % HDP). V tomto čísle jsou započítány i finanční injekce (podpůrné balíčky) rakouským bankám, bez nichž by stav zadlužení v r. 2016 činil 77,4%, resp. 74,3% v r. 2017.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

1.5.1. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 

Titul/rok 2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet 8.241 5.939 8.825 7.217 8.987

z toho: bilance zboží

837 2.277 1.882 872 4.487
bilance služeb 10.078 10.199 10.770 10.151 10.298
z toho: cestovní ruch 7.347 8.027 8.601 8.657  9.315
Primární příjmy 438 -3.391 -406 -982 -2.037
Kapitálový účet -348 -1.796 -372 -253 -299
Finanční účet 2.839 4.016 10.671 8.995 7.536
z toho: FDI -1.971 5.223 1.882 44 -8.652
z toho: Portfoliové investice 12.8 14.054 23.699 18.816 4.500
Devizové rezervy 2.129 -309 451 -3.110 2.120

Zdroj: Rakouská národní banka, 2019; www.oenb.at (údaje v mil. EUR).

Rakousko uzavřelo platební bilanci roku 2018 s přebytkem téměř 9 mld. eur (2,3% HDP). Jedná se o nejvyšší přebytek od roku 2008 a nárůst o 24,5% oproti loňskému roku. Od roku 2002 je rakouská platební bilance pozitivní. Přebytek byl tvořen především tradičně vysokým pozitivním saldem bilance služeb, které dosáhlo hodnoty 10,3 mld. eur a meziročně se zvýšilo o 147 mil. Bilance cestovního ruchu zaujímala s přebytkem 9,3 mld. u služeb nejvyšší podíl. Pozitivní saldo vykázala také bilance zboží, a to ve výši 4,5 mld. eur.

Zahraniční zadluženost rakouského hospodářství

Kvartál/rok Q1/2016 Q2/2016 Q3/2016 Q4/2016
Dlužnická pozice -71.891 -79.569 -77.969 -73.633
Kvartál/rok Q1/2017 Q2/2017 Q3/2017 Q4/2017
Dlužnická pozice -70.598 -66.971 -64.928 -66.951
Kvartál/rok Q1/2018 Q2/2018 Q3/2018 Q4/2018
Dlužnická pozice -60.337 -63.837 -59.887 -56.130

Zdroj: Rakouská národní banka; 2019, uvedená čísla jsou v mil. EUR, Q = čtvrtletí

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky - Österreichische Nationalbank (ÖNB) se banky člení na akciové banky, spořitelny (Sparkassensektor - dohromady tvoří skupinu Erste Bank), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor - skupina Raiffeisen), lidové banky (Volksbankenstor - skupina Volksbank), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky. Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí (např. majoritním vlastníkem banky Hypo Oberösterreich je spolková země Horní Rakousko), přestože postupně probíhá jejich privatizace.

Centrální banka

Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti, majitelem 100% základního kapitálu ve výši 12 mil. EUR je Rakouská republika. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB a je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku.

Operativně činné dceřiné společnosti ÖNB jsou Österreichische Banknoten- und Sicherheitsdruck GmbH, která odpovídá za tisk a bezpečnost bankovek, Münze Österreich AG, jejíž hlavním úkolem je ražba mincí, Geldservice Austria Logistik GmbH (transport a rozdělování hotovosti) a dvě společnosti, jejichž předmětem činnosti je správa a investice do nemovitostí: IG Immobilien Invest, GmbH (IG) a BLM Betriebs-Liegenschafts-Management GmbH. Prezidentem ÖNB je Harald Mahrer, guvernérem je Ewald Nowotny, jehož nástupce bude od 1. září 2019 Robert Holzmann. Členy představenstva jsou nejvýznamnější osobnosti rakouského peněžnictví a hospodářství.

Speciální banky

Kromě univerzálních komerčních bank je v Rakousku několik speciálních bank, které se koncentrují na specifickou oblast obchodní činnosti. V soustavě rakouského bankovnictví má např. specifické úlohy Österreichische Kontrollbank, AG, Vídeň: záruky Rakouské republiky dle zákona o podpoře exportu z r. 1981, exportní financování, obchodní místo pro emise obligací, ohlašovací místo podle zákona o kapitálových trzích, správa státních cenných papírů a jejich uplatnění na burze i mimo ni, transakce na peněžních trzích, majetkové obchody a konsorciální financování. Dalším příkladem speciální banky je Rakouská rozvojová banka (Österreichische Entwicklungsbank AG (OeEB), která se zabývá financováním a podporou investic v rámci veřejně významných projektů v zahraničí, např. z oblasti infrastruktury. Kromě toho existují další soukromé banky na podporu exportu (např. COFACE AG).

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví je v Rakousku rovněž velice silně rozvinuto. Suma aktiv rakouských pojišťoven dosáhla v ročím průměru 2018 podle Rakouské národní banky 135,6 mld. EUR (2017: 139,3 mld. EUR). Mezi nejvýznamnější pojišťovací ústavy, působící v Rakousku podle podílu na trhu v r. 2018 patří :

  • UNIQA Österreich Versicherungen AG (21,42%)
  • Wiener Städtische Versicherung AG Vienna Insurance Group (17,36%)
  • Generali Versicherung AG, Wien (13,61%)
  • Allianz Elementar Versicherungs-AG (6,22%)
  • Donau Versicherung AG (4,72%)
  • Zürich Versicherungs-AG (3,77%)
  • Grazer Wechselseitige Versicherung AG (3,16%)
  • ERGO Versicherung AG (3,04%)
  • Helvetia Versicherungen AG (2,80%)
  • Merkur Versicherung AG (2,77%)

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V základu je daňový systém v Rakousku podobný systémům v mnoha dalších zemích. V Rakousku funguje tzv. dvou pilířový systém. Hlavním zdrojem zdanění v prvním pilíři jsou příjmy a zisky fyzických a právnických osob, tedy přímé daně. Ty mají u fyzických osob konkrétně podobu daně z příjmu (Einkommensteuer/ESt), u firem potom korporátní daň ze zisku (Körperschaftsteuer/KöSt). Druhým pilířem zdanění jsou různé formy transakcí. Nejznámější daň v této skupině je daň z přidané hodnoty (Umsatzsteuer/USt, resp. Mehrwertsteuer/MwSt.).

Daň z příjmů (Einkommensteuer, ESt)

Právním základem je zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz/EStG, BGBl. č. 400/1988, v platném znění). Dani z příjmů podléhají fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají pouze částí svých příjmů dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů ze živnostenského podnikání, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje v zásadě neomezená daňová povinnost.Rakousko disponuje sítí cca 60 smluv o zamezení dvojího zdanění, které se většinou řídí podle příslušného vzoru smlouvy OECD.

Osobní společnosti jako OHG, KG nejsou daňovými subjekty a nepodléhají jako takové dani z příjmů (ESt); zisk se společníkům přičítá přímo. Právním základem je výše uvedený zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EstG).

Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví (předpokládá) určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování.

Na příjem se použije jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif. Podle výše zdanitelných příjmů existuje 6 daňových sazeb (před daňovu reformou 2015: tři).

Výše příjmu, daňový tarif

Výše příjmů za rok (v EUR) daňový tarif v %
Do 11 tis. EUR (vč.) 0,0
Nad 11 tis. do 18 tis. EUR (vč.) 25
Nad 18 tis. do 31 tis. EUR (vč.) 35
Nad 31 tis. do 60 tis. EUR (vč.) 42
Nad 60 tis. do 90 tis. EUR (vč.) 48
Nad 90 tis. do 1 mil. EUR (vč.) 50
Nad 1 mil. EUR 55 (s časovým omezením na období 2016-2020)

Daň z příjmu je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a započítají se rozhodnutím jako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje.

Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné - nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftsteuer, KöSt)

Zdanění podnikatelských aktivit v Rakousku záleží na zvolené formě podnikání. Zejména je třeba si uvědomit, že příjem osobní společnosti je zdaněn u každého společníka zvlášt', zatímco kapitálová společnost je samostatný daňový poplatník.

Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob. KöSt je výnosová (příjmová, důchodová) daň právnických osob (korporací). Podléhají jí právnické osoby soukromého práva (obzvláště akciové společnosti, s. r. o., spolky, společnosti, soukromé instituce), podniky živnostenského typu korporací veřejného práva jakož i sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků - osobní společnosti jako veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft, OHG) a komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) nepodléhají KöSt, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků, jedná se o tzv. průnikový princip (Durchgriffsprinzip).

Stanovení příjmů korporací jako vyměřovacího základu se v zásadě řídí podle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG), pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba podle smyslu použít předpisů zákona o dani z příjmů (EStG). Daňová sazba činí 25 %. U akciových společností a u s.r.o. existuje minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftsteuer) ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, tj. 1.750 EUR ročně pro s.r.o. a 3.500 EUR ročně pro a.s.. Pro banky a pojišťovny platí zvýšená sazba 5.452 EUR ročně, pro tzv. „evropskou společnost“ (SE) platí minimální daň ve výši 6.000 EUR. V rámci tzv. „skupinového zdanění" platí minimální daň každý člen skupiny, pokud celkový příjem podnikatelské skupiny není dostatečně pozitivní (kladný). Pro nové firmy platí v prvním roce jejich existence snížená jednotná sazba ve výši 1.092 EUR.

Podíly na zisku tuzemské korporace (mateřská společnost) z jiné tuzemské společnosti (dceřiná společnost) obecně nepodléhají dani, ze zahraniční dceřiné společnosti však zásadně jen tehdy, pokud činí účast na ní minimálně 10 % a tato (účast) existuje nejméně jeden rok. Kromě toho musí být zahraniční dceřiná společnost srovnatelná s tuzemskou kapitálovou společností.

Skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung)

Protože korporace podléhají tzv. principu oddělení (tzv. Trennungsprinzip), nemohou být v zásadě ztráty vyrovnány mezi mateřskou a dceřinou společností. Výjimečně však zákon připouští vyrovnání pro případ, když jsou mateřská a dceřiná společnost spojeny finančně. Zatímco dosud se v tomto směru považovalo za podstatné, zda zde existuje tzv. organizační princip (finanční, hospodářské a organizační začlenění), mohou být podle nového skupinového zdanění zúčtovány zisky a ztráty uvnitř jedné podnikatelské skupiny také tehdy, pokud jsou společnosti spojeny jen finančně.

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragsteuer, KESt)

KESt je svým charakterem daň z příjmu a je také upravena v zákonu o dani z příjmů. Dani z výnosu kapitálu podléhají nejdůležitější formy výnosů z kapitálu, to znamená určité tuzemské a v tuzemsku získané zahraniční výnosy z kapitálu, a sice obzvláště podíly na zisku z akcií a podílů na s. r. o., zisky z typicky tichých společností stejně jako úroky z výnosů bankovních vkladů a cenných papírů charakteru pohledávek.

KESt činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Musí být zkompletována dlužníkem výnosu z kapitálu a odvedena jeho finančnímu úřadu. V určitých případech je uhrazena daň z příjmu s odvodem KESt, jako např. při podílu na zisku z tuzemských akcií a podílů na s. r.o. jakož i při výnosu z úroků tuzemských bankovních vkladů a tuzemských a zahraničních cenných papírů charakteru pohledávek. Na základě daňové reformy 2015 se v Rakousku zvýšila KESt na dividendách z 25 na 27,5%, zatímco KESt z kapitálového výnosu ze spoření zůstala na 25%.

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) – daň z přidané hodnoty

Daň z obratu je totéž co daň z přidané hodnoty (v Rakousku se užívá historický název Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UStG) je upraveno zdanění „obratu - tržby" podnikatele, což znamená, že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu. Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 % ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). Sníženou sazbu 13%, která byla zavedena na základě daňové reformy 2015, odstranila současná rakouská vláda v oblasti cestovního ruchu resp. ubytovacích služeb a nyní se používá pouze u živých zvířat, krmiva, palivového dříví, uměleckých předmětů a starožitností. Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 30.000 EUR čistého příjmu ročně (tzv. Kleinunternehmerregelung). Tyto subjekty ale na druhou stranu nejsou oprávněni k odečtění daně DPH. Zahraniční podnikatelé výše uvedenou úpravu drobných podnikatelů v Rakousku nemohou využít.

Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 30.000 EUR za určující období (v délce roku). Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.

Pro vypořádání DPH zahraničních osob (platba/vrácení rakouské DPH, registrace plátce v Rakousku) slouží finanční úřad ve Štýrském Hradci (Graz).

Finanzamt Graz-Stadt
Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate
Conrad von Hötzendorf-Straße 14 - 18
A - 8018 Graz

Telefon: 0043/316/881 538041 nebo 0043 316 881-538024
Fax: 0043 (0)1 514335938041 nebo 0043 (0)1 514335938042
E-mail: Post.FA68-BV11@bmf.gv.at nebo Post.FA68-BV12@bmf.gv.at
Bližší informace naleznete na webových stránkách Finančního úřadu města Graz zde

Daň z převodu nemovitosti (Grunderwerbsteuer)

Od roku 2016 platí v případě převodu nemovitosti, že daňový základ pro vymezení daně z nemovitosti už není trojnásobná sjednocená hodnota pozemku, ale skutečná tržní hodnota. I nadále je pro výši daně rozhodující, jestli se převod nemovitosti uskutečňuje mezi členy rodiny nebo mimo rodinu. Od 1. ledna 2016 činí daň z převodu nemovitosti 3,5% v případě obchodování – v případě převodu mezi členy rodiny a v oblasti zemědělství se používají jiné sazby.

Z hlediska prodávajícího vzniká v souvislosti s prodejem nemovitosti povinnost zaplatit daň ze zisku z nemovitostí (Immobilienertragsteuer). Daňové povinnosti podléhá rozdíl mezi kupní a prodejní cenu objektu, používá se od roku 2016 sazba 30%. Výjimka však platí v případě, že prodaný objekt sloužil prodávajícímu určitou dobu jako hlavní bydliště.

Celkem činí vedlejší náklady při koupi nemovitosti v Rakousku cca 10-15% kupní ceny (včetně úředních poplatků a výdajů na notáře).

Další daně

Jedná se např. o spotřební daň (Verbrauchsteuer), která se vybírá jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, šumivé víno, výrobky z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA - Neuwagenverbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly jako např. komunální daň za pracovníky a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků. Od roku 2008 už neexistuje daň dědická a darovací.

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa. Pokud chybí dohoda o zabránění dvojího zdanění, může Spolkové ministerstvo financí poskytnout úlevy na základě nařízení nebo jednotlivě. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1.1.2008 a je k dispozici na webových stránkách MF ČR. Pozor - daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.

Příspěvky na sociální zabezpečení

Před zdaněním odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stanovená procenta hrubé mzdy na různé sociální účely:

Typ pojištění Zaměstnavatel v % Zaměstnanec v % Celkem
Zdravotní zabezpečení 3,78 3,87 7,65
Nezaměstnanost 3,00 3,00 6,00
Penze 12,55 10,25 22,80
Úraz a nehoda 1,20 - 1,20
Různé 0,85 1,00 1,85
Celkem 21,38 18,12 39,50

Zdroj: Vídeňská okresní zdravotní pojišťovna (WGKK), 2019

Strop pro pojištění je stanoven při měsíčním hrubém platu 5.220 EUR (hodnota 2019)

Kromě uvedených pojištění platí zaměstnavatel ještě další poplatky za zaměstnance. Příspěvek 4,5% z hrubé mzdy je odváděn do tzv. Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, ve výši 3% se platí místní daň, 0,4% z objemu mezd činí povinný příspěvek do Hospodářské komory. Za zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání po 31.12.2002 je placen příspěvek 1,53 % do zaměstnaneckého penzijního fondu.

Daňová reforma 2019/2020

Vládní koalice ÖVP a FPÖ vládnoucí od roku 2018 do května 2019 připravila rozsáhlou daňovou reformu, jejíž osud je po rozpadu koalice nejasný. Prvním krokem plánované daňové reformy 2019/2020 by mělo být snížení příspěvků do sociálního pojištění pro občany s nízkými příjmy od 1. ledna 2020, a to poskytováním tzv. sociálního bonusu podle výše měsíčního hrubého příjmů do max. 2200 EUR. Centrum reformy však představuje snížení daně z příjmů, které by mělo být provedeno ve dvou etapách - v roce 2021 se nejdříve sníží sazba nejnižšího stupně (viz výše uvedená tabulka) z 25% na 20%, a v roce 2022 sazby nejbližších vyšších stupnů z 35% na 30% a z 42% na 40%. Sazby nad tím by měly zůstat beze změn. Zároveň by se díky reformě měla snížit daň z příjmů právnických osob (KöSt), a to ze současných 25% na 23% (v r. 2022), resp. na 21% (2023). Další prvky reformy by měly tvořit zvýšení nezdanitelné částky na zisk (Gewinnfreibetrag) pro podnikatele z 30 000 EUR na 100 000 EUR, nezdanitelná participace zaměstnanců na zisku společností (maximálně 10% zisku a do 3000 EUR na zaměstnance) a zvýšení hranice obratu v režimu malých podnikatelů z 30 000 EUR na 35 000 EUR ročně v kombinaci s rozšířením paušalování. Celkem by projekt daňové reformy 2019/2020 znamenal snížení daňového zatížení o 6,5 mld. EUR do roku 2022 a o dalších 800 mil. EUR v r. 2023.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: