MZV: Souhrnná teritoriální informace

Rakousko je federativní parlamentní republikou. V čele vlády stojí spolkový kancléř. Hlavou státu je spolkový prezident. Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. Ve spolkových zemích vládnou regionální vlády v čele se zemskými hejtmany.

Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory – neznámějším příkladem je využívání jaderné energie – je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.

Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. Ke stabilitě ekonomiky, která je založena na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích a infrastruktura na vysoké úrovni. Síla rakouské ekonomiky spočívá v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je silné ve využívání technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. Do roku 2030 má země v plánu bilančně pokrýt veškerou spotřebu elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů. Už nyní se nachází s 88 % takto vyráběné energie ve světové špičce. Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je třeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu. České zboží se nicméně těší solidní pověsti a Česká republika je považována za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rakousko (340.35 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Rakouská republika (německy Republik Österreich) je federativní parlamentní republika. V čele vlády stojí spolkový kancléř Christian Stocker (lidová strana/ÖVP) a hlavou státu je prezident Alexander Van der Bellen. Prezident je volený na šest let v přímé volbě a jmenuje členy spolkové vlády. Země se skládá z 9 spolkových zemí, výkonnou moc má regionální i federální vláda. Federální parlament tvoří dvě komory: Národní rada (Nationalrat) – volená přímo obyvateli na základě poměrného volebního systému – a Spolková rada (Bundesrat) – zástupce dle počtu obyvatel ve spolkových zemích vysílají zemské sněmy spolkových zemí.

Na podzim 2024 proběhly volby do Národní rady, v nichž zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem 28,8% (+12,7 %). Druhé místo obsadila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem 26,3 % hlasů (-11,2 %). Na třetím místě se umístila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,1 % hlasů (-0,0 %). Strana NEOS získala 9,1 % (+1,0 %). Zelení obdrželi 8,2 % hlasů (-5,7 %). Vládní koalice vznikla v březnu 2025 ve složení stran ÖVP, SPÖ a NEOS. Aktuální složení vlády je uvedeno na stránkách Spolkového kancléřství.

1.2. Zahraniční politika země

Hlavními akcenty rakouské zahraniční politiky jsou Evropská unie, západní Balkán, aktivní účast v multilaterální diplomacii a ve vztahu k České republice a Slovensku aktivní spolupráce na Slavkovském formátu.

Vztahy s Ruskem byly v minulosti dlouhodobě nadstandardní a ruské investice v Rakousku se nadále pohybují na vysoké úrovni. Rakouská polostátní společnost OMV však v roce 2024 vypověděla dlouhodobou smlouvu s Gazpromem a ukončila tak závislost na ruském plynu.

V otázce války na Ukrajině deklaruje spolková vláda napadené zemi politickou podporu a vyjadřuje jasný odsudek ruské agrese. Rakousko i nadále vychází z ústavního zakotvení neutrality, nyní však explicitně chápaného ve vojenském, nikoli politickém a hodnotovém smyslu. Rakouská podpora je politického, materiálního a humanitárního, nikoli vojenského rázu – o mezích vojenské neutrality se v Rakousku nevede téměř žádná veřejná diskuse.

Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995.

Rakousko se v kontextu akcelerace perspektivy vstupu do EU pro Ukrajinu snaží o vyvážený přístup k regionu západního Balkánu. V rámci skupiny „Friends of Western Balkans“ mají být dány nové impulsy pro proces integrace regionu do EU.

Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.

V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP). Vídeň je také sídlem sekretariátu OBSE, představitele OBSE pro svobodu médií, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO) aj.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. lednu 2026 bylo v Rakousku registrováno 9,2 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl oproti počátku roku 2025 o 22 tis. (0,2 %), růst byl mírnější než v předchozích letech. V roce 2022 příchod uprchlíků z Ukrajiny vedl k rekordnímu nárůstu (+ 1,4 %) a překročení hranice 9 mil. obyv. Přes 2 mil. obyvatel žije ve Vídni. Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 109,6 obyvatel/km² (2025). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje. Trvalý růst obyvatel v důsledku imigrace je součástí změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále. Naděje dožití činila v roce 2025 u žen 84,6 let a u mužů 80,2 let. Ačkoliv podíl dětí a dospívajících (mladších 20 let) na celkovém počtu obyvatel se snižuje jen mírně, populace stárne. Průměrný věk obyvatelstva je 43,8 let, podíl osob mladších 20 let je 19 %. Počet ekonomicky neaktivních osob (nad 65 let) se zvyšuje, naproti tomu klesá počet obyvatel v produktivním věku. Porodní bilance byla v roce 2025 již pošesté za sebou negativní, tj. zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v roce 2025 dosud nejnižší hodnoty 1,29.

Občané cizí státní příslušnosti tvoří 20,5 % populace (1,89 mil. osob). V této skupině zaujímají největší podíl Němci (245 tis.), Rumuni (158 tis.), Turci (124 tis.) a Srbové (122 tis.), následují Maďaři (116 tis.) a Chorvaté (110 tis.), Syřané (104 tis.), osoby z Bosny a Hercegoviny (101 tis.), Ukrajinci (94 tis.), Poláci (67 tis.), Afghánci (52 tis.) a Slováci (51 tis.). Čechů žije v Rakousku 16 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší. Počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Přibližně 640 tis. Rakušanů žije v zahraničí, z toho cca 255 tis. v Německu. Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976 (Volksgruppengesetz). Podle průzkumů se 77,6 % obyvatel hlásí k náboženskému vyznání. Údaje z roku 2021 uvádějí, že 5 mil. obyv. (55 %) věřících náleží římskokatolické církvi, 8,3 % a 746 000 obyvatel tvoří muslimové, 4,9 % (celkem 437 000) pravoslavní křesťané a 3,8 % evangelíci (340 000).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Má otevřenou, velmi proexportně orientovanou ekonomiku a silnou domácí poptávku. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco podíl průmyslu (včetně stavebnictví) je pod 30 % a v posledních letech klesá. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch. Daňové zatížení je ve srovnání zemí EU nadprůměrné. Země se zato vyznačuje vysokou kvalitou života a velmi dobrou úrovní sociálního zabezpečení. Naprostou většinu rakouských exportérů tvoří malé a střední podniky, každé druhé zaměstnání je přímo či nepřímo závislé na exportu. Nejvýznamnějšími komoditami zahraničního obchodu jsou stroje, vozidla, elektrotechnika či farmaceutické produkty, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Mezi další významné exportní produkty patří chemické výrobky, železo a ocel, u dovozu ropné produkty nebo oblečení a doplňky. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Rakousko je dlouhodobě Německo. Rakousko klade důraz na ochranu klimatu, zelené technologie a obnovitelné zdroje. V rámci EU má 3. nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP.

Dynamický hospodářský růst po období pandemie vystřídalo od poloviny roku 2022 táhlé oslabení zapříčiněné slabou mezinárodní poptávkou v kombinaci s dopady energetické krize a vysoké inflace. V roce 2025 HDP Rakouska po dvou letech zaznamenal mírný růst o 0,6 %. Rakouský průmysl specializovaný na výrobu strojních zařízení byl poklesem poptávky a investic do výrobních kapacit obzvlášť zasažen, na konci roku 2025 ale již zaznamenal pozitivní vývoj. Hospodářský růst byl podporován zejména vyššími státními výdaji a růstem investic. Rakouský vývoz je nadále zatěžován americkou celní politikou, ekonomickou situací v Německu a nejistotou ohledně globálního vývoje. Spotřebu domácností brzdí inflace a nižší růst mezd. Vývoj prvních měsíců roku 2026 přesto naznačoval stabilní růst. Prudké zvýšení cen energií po propuknutí války v Íránu však předpovědi hospodářského růstu výrazně zhoršuje a HDP v roce 2026 tak opět pravděpodobně dostáhne pouze růstu okolo 0,5 %. Předpokládán je také opětovný růst inflace na 3 %.

Zdroj: Statistik Austria, OeNB, WIFO, EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2025 bylo vůči Rakousku zahájeno řízení EU při nadměrném schodku, který v roce 2024 dosáhl 4,7 % HDP. Příčinou špatného stavu veřejných financí byly vysoké výdaje spojené s obdobím pandemie, špatná hospodářská situace od roku 2022 a štědrá dotační politika. Rakouská vláda musela po nástupu přistoupit k výrazným úsporným opatřením, která v roce 2025 dosáhly výše 6,4 mld. EUR a v roce 2026 budou obnášet 8,7 mld. EUR. Do roku 2028 má schodek rozpočtu klesnout na 3 % HDP. 

Deficit veřejných financí dosáhl v roce 2025 21,5 mld. EUR a v poměru k HDP výše 4,2 %, pohyboval se tedy stále nad maastrichtskou hranicí 3 %. Meziročně se deficit snížil o 1,5 mld. EUR. Příčinou snížení byl rychlejší růst vládních příjmů oproti výdajům, především díky nižším inflačním úpravám mezd ve veřejném sektoru a vypršení protikrizových opatření. Státní výdaje vzrostly ve srovnání s rokem 2024 o 9,8 mld. EUR (3,6 %) a státní příjmy o 10,6 mld. EUR (4,9 %). Úroveň veřejného dluhu dosahovala na konci roku 2025 418,1 mld. EUR, což je o 23 mld. euro více než na konci roku 2024. Dlužní kvóta se meziročně zvýšila z 80 % na 81,5 % HDP. Mezi rozpočtové priority patří investice do předškolního vzdělávání, vědy a výzkumu, kvalifikací, politiky zaměstnanosti a bezpečnosti. Bilance běžného účtu skončila v roce 2025 přebytkem ve výši 1,9 % HDP, výrazně k tomu přispěl sektor turismu.

2.3. Bankovní systém

Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP a bilanční sumou přes 1,2 bil. EUR (2024) velký ekonomický význam. Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (Raiffeisen), asociaci Volksbanken a stavební spořitelny. Počet poboček sice dlouhodobě vykazuje klesající tendenci, bankovní sektor v Rakousku se ale nadále vyznačuje jednou z nejhustších sítí poboček v Evropě (2024: 458 peněžních ústavů, 3526 poboček). K ziskovosti rakouských peněžních ústavů významně přispívají dceřiné banky ve střední a východní Evropě. Sektor privátního bankovnictví je velmi konkurenční a dominují v něm místní banky.

Za stabilitu finančního trhu a správu měnových rezerv odpovídá Rakouská národní banka (OeNB). Má formu akciové společnosti, 100% majitelem je Rakouská republika. Dozorčím orgánem bankovního sektoru je FMA (Finanzmarktaufsicht), jemuž podléhají i firmy FinTech a poskytovatelé služeb virtuálních měn. FMA je také součástí orgánů dohledu nad finančním trhem EU. Bankovní trh je vysoce koncentrovaný – 3 největší rakouské bankovní skupiny drží více než 50 % podílu celkové bilanční sumy. S bilanční sumou 353,7 mld. EUR byla Erste Group Bank AG v r. 2024 největší bankou v Rakousku. Následuje Raiffeisen Bank International AG (199,8 mld. EUR), UniCredit Bank Austria AG (105,2 mld. EUR), Bawag Group AG (71,3 mld. EUR) a RLB OÖ AG (49,3 mld. EUR).

V r. 2025 dosáhl rakouský bankovní sektor navzdory současným geopolitickým vlivům vysokého zisku ve výši 11,8 mld. EUR, a to s dosud největším podílem jádrového kapitálu (Tier 1) 19,0 %. Hypoteční úvěry zůstávají důležitým faktorem pro stabilitu finančního trhu – národní banka zdůrazňuje potřebu konzervativního hodnocení nemovitostí. Kromě bankovní daně platí banky s aktivy nad 20 mld. EUR v r. 2026 zvláštní poplatek 0,061 % bilanční sumy (do 20 mld. EUR bilanční sumy: 0,05 %), což přinese dalších 300 mil. EUR na konsolidaci státního rozpočtu.

2.4. Daňový systém

Rakousko disponuje stabilním daňovým systémem a efektivní finanční správou. Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. V mezinárodním srovnání je naopak nízké zdanění majetku – existuje mírná daň z nemovitosti, kterou vybírají obce. Rakousko má se 40 státy celého světa včetně ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se řídí podle vzoru smlouvy OECD. Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). V případě trvalého pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Zahraniční subjekty podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. z podnikání s provozovnou nebo z kapitálového majetku. Po pobytu v Rakousku delším než 6 měsíců platí neomezená daňová povinnost. V případě zaměstnání se daň z příjmů vybírá odečtením ze mzdy prostřednictvím progresivního tarifu.

V případě daně z příjmu existuje podle výše zdanitelných příjmů 6 daňových sazeb, které jsou každoročně upravovány s ohledem na inflaci. Mezní hodnoty pro r. 2026 jsou následující:

0 % do 13 539 EUR

20 % >13 539 do 21 992 EUR 

30 % >21 992 do 36 458 EUR

40 % >36 458 do 70 365 EUR

48 % >70 365 do 104 859 EUR

50 % >104 859 do 1 mil. EUR

55 % >1 mil. EUR

Příjmy firem podléhají dani z příjmu právnických osob (KöSt). Po postupném snižování od r. 2022 činí jednotná sazba KöSt v současné době 23 %. Kapitálová společnost (GmbH, AG) je samostatný daňový poplatník, zatímco příjem osobních společností – komanditní společnosti (KG), veřejné obchodní společnosti (OG) aj. – je zdaněn u každého společníka zvlášť. Nová právní forma společnosti od r. 2024 zejména pro startupy je flexibilní kapitálová společnost s názvem FlexCo. Daň z obratu resp. z přidané hodnoty (USt, MwSt.) má sazby 20 %, 10 % a v několika případech 13 %. Daň z výnosu kapitálu (KESt) činí 25 % – v případě cenných papírů a virtuálních měn 27,5 % – a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, ropné produkty a registrace auta (tzv. NoVa). Živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se nevybírá.

I když se rakouská vláda hlásí k principům dlouhodobé ekosociální reformy daňového systému, byly některé prvky ekologizace daňového systému zrušeny, např. vyplácení klimatického bonusu. V rámci zpoplatnění emisí CO2 zůstává cena za tunu CO2 v r. 2026 nadále 55 EUR.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rakousko je 6. nejdůležitějším trhem pro český vývoz a ČR je pro Rakousko 5. největším dovozcem. Rakousko patří k největším investorům v ČR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské státy EU mají přibližně dvoutřetinový podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo. Nejdůležitějšími skupinami zboží rakouského vývozu i dovozu jsou stroje a dopravní prostředky.

Zdroj: Statistik Austria

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Přibližně třetina zahraničního obchodu Rakouska se uskutečňuje se zeměmi mimo EU. USA jsou pro Rakousko 2. nejvýznamnějším exportním trhem, 6. nejdůležitějším dovozcem a 2. největším investorem. Po zavedení amerických cel se rakouský vývoz do USA v roce 2025 meziročně snížil o 20 %. Čína je 2. nejvýznamnějším rakouským dovozním partnerem a z hlediska vývozů 10. odbytištěm. Pátým největším investorem v Rakousku je Rusko s 15 mld. EUR. Kvůli vysokým cenám plynu bylo v roce 2022 Rusko 6. největším dovozcem do Rakouska, po ukončení odběru plynu bylo však v r. 2025 až 75. dovozním partnerem. Nejdůležitějšími položkami rakouského vývozu i dovozu do zemí mimo EU jsou stroje a dopravní prostředky. 

Zdroj: Statistik Austria

3.2. Přímé zahraniční investice

U aktivních i pasivních přímých zahraničních investic Rakouska došlo po několikaletém růstu v roce 2025 k mírnému poklesu. Celkový stav aktivních rakouských PZI dosáhl v roce 2025 275,5 mld. EUR (2024: 280,9 mld. EUR), pasivní PZI činily 208,9 mld. EUR (2024: 210,7 mld. EUR). Největším investorem bylo v roce 2025 s 59,3 mld. EUR nadále Německo. Na 2. pozici byly USA (18,7 mld. EUR), následované Spojenými arabskými emiráty (15,1 mld. EUR). Podle sektorů u pasivních PZI zdaleka vede poskytování služeb profesních, technických a vědeckých (116,1 mld. EUR) s převahou činnosti vedení podniků, následuje peněžnictví a pojišťovnictví (29 mld. EUR) a obchod (14,1 mld. EUR). U aktivních investic jsou to oblasti peněžnictví a pojišťovnictví (87,6 mld. EUR), obchod (44,2 mld. EUR) a činnost vedení podniků (23,1 mld. EUR)

Zákon o kontrole zahraničních PZI z roku 2020 vytváří efektivní kontrolu PZI, ale i velký nárůst schvalovacích řízení. Monitoringu podléhají mj. zdravotnictví, energetika, chemický průmysl a ICT, citlivými oblastmi jsou také zbraně, 5G, voda nebo VaV v oblasti vakcín.

PZI ČR v Rakousku v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst. V roce 2025 české PZI dosáhly hodnoty 800 mil. EUR (2020: 380 mil. EUR). ČR tak mezi Visegrádskou čtyřkou zaznamenává nejdynamičtější vývoj. Investice českých firem směřují např. do komerčních nemovitostí (skupina CPI, ZDR Investments) nebo firemních akvizic.

Rakousko je dlouhodobě 4. největším investorem v ČR. V ČR investuje zejména v oblasti služeb a v rámci nich především do finančnictví a pojišťovnictví a dále do nemovitostí, další významnou oblastí rakouských investic je zpracovatelský průmysl.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1. ledna 1995 je Rakousko členem Evropské unie.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.). V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2012), dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (2005) a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (1991). Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou Republikou a Rakouskem je uveden zde: Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rakousko není příjemcem rozvojové pomoci a v rámci rozpočtu EU patří k netto plátcům. Zásady a cíle rozvojové spolupráce jsou zakotveny zákonem č. 65/2003 BGBl. Koordinační roli a připravu programů má v gesci ministerstvo zahraničí. Rakousko doposud poskytlo více než 325 mil. EUR bilaterální humanitární pomoci Ukrajině. Je rovněž zodpovědné za realizaci multilaterálních programů rozvojové spolupráce. Za realizaci bilaterálních projektů odpovídá Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Agency, ADA), která na určitých projektech spolupracuje také s Českou rozvojovou agenturou (ČRA). V rámci rozvojové spolupráce přizpůsobuje Rakousko své projekty a programy místním podmínkám a koordinuje je s lokálními partnery. Vybrané prioritní země a regiony jsou rozdělené do tří kategorií:

• Nejchudší rozvojové země: boj proti chudobě, zejména v Africe – Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Mosambik
• Západní Balkán a Východní partnerství: udržitelný hospodářský rozvoj – Kosovo, dále Moldavsko, Gruzie, Arménie
• Krizové regiony a nestabilní státy: mír a bezpečnost, stabilita a obnova, budování struktur – Palestina

ADA působí především v oblastech, ve kterých má Rakousko prokazatelné know-how a dlouholeté zkušenosti jako např. voda a sanitace, OZE, ochrana klimatu, zemědělství, bezpečnost, lidská práva a právní stát.

Vedle spolupráce s vládami se ADA soustřeďuje také na partnerství s nevládním sektorem a privátní sférou, resp. podniky ze zemí Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. České firmy se tak mohou zapojit do dlouhodobých a udržitelných projektů partnerských zemí ADA a využít různých forem podpory – od studie proveditelnosti až po obchodní partnerství. Pravidla pro spolupráci s podniky jsou k nalezení na oficiálních stránkách ADA Unternehmen popř. ADA Wirtschaftspartnerschaften.

Veřejná rozvojová pomoc Rakouska v r. 2025 činila cca 1,625 mld. EUR na základě grantového ekvivalentu. Ve srovnání s r. 2024 jde o pokles 61,5 mil. EUR (-3,6 %).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa a rakouský trh nabízí pro české exportéry celou řadu možností zejm. v oblastech inovativních a vyspělých technologií a v perspektivních sektorech jako je energetika a čisté technologie, ICT, elektrotechnika, doprava a zdravotnictví.

▶ Cestovní ruch

S podílem 7,3 % na HDP a tvorbou přidané hodnoty 35,3 mld. EUR (2024) hraje cestovní ruch v Rakousku významnou ekonomickou roli. S výjimkou dopadů hospodářské a finanční krize (2009) a doby pandemie vykazuje rakouská turistika od devadesátých let nepřetržitý trend nárůstu. Země je atraktivním cílem pro turisty z celého světa – díky 32,2 milionům příjezdů zahraničních hostů bylo Rakousko v roce 2024 dle světové turistické organizace UN Tourism 13. nejoblíbenější destinací na světě. I přes pozitivní vývoj odvětví potřebují rakouské turistické podniky kvůli posílení své konkurenceschopnosti neustále investovat. Rakousko je pro cestovní ruch v České republice dlouhodobě jedním z nejdůležitějších zdrojových trhů.

▶ Dopravní infrastruktura

Rakousko je v přepočtu na obyvatele třetím největším investorem do železniční infrastruktury v Evropě a předním světovým exportérem železničních technologií. Sektor dopravy se podílí 5 % na tvorbě rakouského HDP. Za účelem snížení emisí skleníkových plynů je podporován přesun nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici, do jejíhož rozvoje bude v rámci rámcového plánu na léta 2025 – 2030 investováno 19,7 mld. EUR. Příležitosti se nabízejí i v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic. V následujících letech má být také dokončeno přeshraniční dálniční spojení mezi ČR a Rakouskem v jižních Čechách a zahájeny stavby zbývajících úseků dálnice směrem k hraničnímu přechodu v Mikulově.  

Rakousko chce svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích. S tím se pojí cíle dosažení klimatické neutrality v roce 2040 a bilanční pokrytí 100 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do r. 2030. Hlavní podíl na navýšení zdrojů energie budou mít solární a větrné elektrárny, investice mají plynout také do využívání vodíku, zeleného plynu nebo geotermie. Příležitosti pro české firmy se nabízejí i v oblasti investic do přenosové a distribuční soustavy. 

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

ICT vytvářejí obchodní příležitosti pro inovativní řešení a uplatňují se napříč všemi sektory ekonomiky. Obrat rakouských ICT podniků se v roce 2024 meziročně opět výrazně zvýšil (+4,6 %) na 32 mld. EUR. Tento růst je tažen hlavně ICT službami, na které již připadá více než polovina celého obratu daného odvětví. Hnací silou rakouského sektoru ICT je polovodičový průmysl – s implementací evropského aktu o čipech a miliardovými investicemi velkých hráčů jako Infineon a AT&S získává Rakousko významné postavení. Obchodní příležitosti se vyskytují také v oblastech kyberbezpečnosti a posílení digitální suverenity.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rakousko prochází výraznou modernizací svých ozbrojených sil, která je zejména reakcí na válku Ruska proti Ukrajině, resp. na současnou globální situaci v oblasti bezpečnosti. Do roku 2032 hodlá Rakousko provést investice do své obrany ve výši 16 mld EUR. Součástí transformace je i adaptace na nové hrozby, kterou představují sabotáže proti kritické infrastruktuře, drony, posílení důrazu na kybernetickou bezpečnost nebo narůstající význam satelitní/vesmírné dimenze v obraně.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

S podílem 25,7 % na HDP a hodnotou prodané výroby 204 mld. EUR (2024) je průmyslový sektor jedním z hlavních pilířů rakouské ekonomiky. Pro rok 2026 se očekává mírný nárůst průmyslové výroby ve výši 1,5 %. Výrazné impulsy by měly vycházet z nové průmyslové strategie 2035 rakouské vlády. Jádrem této strategie je vůbec první definice klíčových technologických oblastí, včetně aplikace umělé inteligence a kvantových technologií, pro jejichž rozvoj bude k dispozici celkem 2,6 mld. EUR. Iniciativa AI Mission Austria (AIM AT) 2030 rakouské vlády ukazuje, že se používání AI stále více stává klíčovým konkurenčním faktorem pro průmyslové podniky.

V roce 2025 dosáhly v Rakousku výdaje na výzkum a vývoj 17,4 mld. EUR a v poměru k HDP dosud nejvyšší hodnoty 3,39 %. Polovina výdajů připadá na soukromý sektor, 16 % obnášejí zahraniční investice. V Rakousku existuje přibližně 4800 výzkumných pracovišť, 70 % z nich spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu. Napříč sektory připadá přibližně 49 % výdajů na experimentální vývoj, 32 % na aplikovaný výzkum a 19 % na základní výzkum. Špičkové úrovně dosahuje výzkum kvantových technologií, mikročipů i oblast farmacie. 

▶ Zdravotnictví a farmacie

Rakousko je v oblasti farmaceutického výzkumu a průmyslu aktérem na světové úrovni. V oblasti life sciences, na kterou v Rakousku připadá 8 % HDP, je činných více než 1000 firem, od start-upů a MSP až po pobočky mezinárodních koncernů. Škála jejich zaměření sahá od vývoje očkovacích látek, přes in-vitro diagnostické nástroje, genovou a buněčnou terapii u onkologických onemocnění, výzkum vzácných onemocnění nebo rezistence vůči antibiotikům až po AI aplikace v diagnostice. U zdravotnické péče je pro české firmy zajímavá poptávka po nástrojích pro ulehčení práce zdravotnickému personálu a vysoká kupní síla obyvatel například s ohledem na wellness pobyty. 

Více informací naleznete v Mapě globálních oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Následující text nabízí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Rakousku. Rakouský trh patří mezi velmi konzervativní a vysoce konkurenční trhy. Zástupci firem, kteří chtějí na rakouském trhu uspět, proto musí být na jednání maximálně připraveni. Němčina je velkou výhodou a někdy podmínkou, stejně jako příprava kvalitních marketingových podkladů vč. webových stránek. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu – přidaná hodnota produktu nebo služby by měla být z jednání jasná. České zboží se nicméně těší solidní pověsti a jsme považování za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Běžné oslovení je „Guten Tag“ nebo „Grüß Gott“, v písemném styku „Sehr geehrter Herr …“ resp. „Sehr geehrte Frau …“. V ranních a dopoledních hodinách (do 9-10 hod.) je možné pozdravit formulací „Guten Morgen“, večer pak „Guten Abend“. Na druhou stranu se „Guten Nachmittag“ (Dobré odpoledne) v Rakousku nepoužívá. Při oslovování se pravidelně používá funkce nebo titul podle toho, co je významnější. Zvyk používání titulů pochází z dob monarchie. V dnešní době význam titulů klesá – nejen mladší generace si obecně na užívání titulů zakládá již méně, což je také důsledkem popularity startupové scény a anglosaské firemní kultury. Nicméně se tituly stále používají v kontaktu se zástupci úřadů a institucí. Označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či tajemník se používá především v písemné komunikaci, resp. při prvním osobním kontaktu. To platí i pro celou řadu radů, jako komerční, městský, zemský apod. Rakušané hodnotu jejich hodnotu znají a pozorně sledují, na jaké úrovni kdo je. Po trvalejším seznámení se od titulů opouští, s výjimkou státní a veřejné správy. V případě oslovení e-mailem je třeba informace zaslat ve strukturované podobě, tzn. nejdříve krátce představit firmu a následně přejít k nabídce. Základním jednacím jazykem je němčina.

4.3. Obchodní schůzka

Na osobní schůzku je potřeba se dobře připravit a rovněž je důležité si zmapovat konkurenci. Doporučujeme sjednat si obchodní schůzku s předstihem. Běžně se jednání realizují v průběhu pracovního oběda či pracovní snídaně, pozvání obchodních partnerů domů je v Rakousku neobvyklé. V takovém případě je vhodné přinést hostiteli dárek – např. dobré (české) víno, květiny nebo regionální specialitu.

Přestože jsou Rakušané dobrými hostiteli, rádi se nechají pozvat. V průběhu oběda se obvykle konverzuje i o volnočasových tématech, rakouská kultura, víno, zimní sporty nebo společenské akce jsou velmi vhodná konverzační témata. Může se stát, že se o služebních a obchodních záležitostech začne diskutovat až v závěru schůzky.

Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR. Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem. Vizitka však již není nutností, svět je digitální. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění je třeba vysvětlit. V případě, že není možné dodržet termín, je nutné na to obchodního partnera včas upozornit a dohodnout nové jednání. Drobné zpoždění dosahující několika minut lze bez problémů telefonicky sdělit bezprostředně před schůzkou.

Délka a struktura vlastního jednání závisí spíše na složitosti problematiky, než na vlastnostech Rakušanů. Jedná se věcně, i když je pravdou, že se Rakušané rádi pobaví i tématy neobchodními. Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní. Vědí, čeho chtějí dosáhnout a mají předem zjištěné informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušané dokáží vytvořit pro jednání příjemné prostředí. Rádi se pochlubí a jsou ochotni hovořit i o soukromém životě. Nezávazný small talk na začátku jednání pomáhá uvolnit atmosféru.

Zatímco na pracovním obědě je možné dopřát si sklenky vína nebo piva, během schůzky ve firmě je vhodnější se konzumaci alkoholu vyhnout, zejména při prvním kontaktu s obchodním partnerem. Běžně se nabízí káva nebo minerální voda.

Společenské postavení a funkce ve společnostech i státní správě jsou ceněny a vnímány. Volnější atmosféru lze pochopitelně zaznamenat ve sféře startupů, jejichž obchodní kultura je mladá, měně formální a výrazně ovlivněna anglosaskými zeměmi. Součástí jednacího týmu by měl být v ideálním případě pracovník s rozhodovací pravomocí a výhodou může být podobný věk mezi obchodními partnery. Obecně ale věk ani genderové složení týmu nehraje zásadní roli. 

I když se rakouští obchodní partneři dobře a vkusně oblékají, lze v posledních letech ve všech odvětvích zaznamenat, že účastníci na jednání častěji chodí bez kravaty. Samozřejmě jsou příležitosti, kdy by mělo být oblečení formální – ne vždy to však musí platit pro obchodní schůzku. Ve venkovských regionech (zejména v Tyrolsku, Salcburku nebo Korutanech) se může stát, že obchodní partner přijde v tradičním kroji, tj. v jankeru nebo kožených kalhotách.

Regionální rozdíly nejsou příliš velké, zejména v alpských oblastech, a také např. po celém Horním Rakousku, bývá ale spisovná němčina často nahrazována dialektem. Na dialekt může rakouský obchodní partner přejít zejména v případě, že konverzace trvá delší dobu. 

Pandemie Covid-19 dala také v Rakousku impuls k urychlení digitalizace. Jedním z konkrétních výsledků je, že online schůzky jsou nyní běžnou záležitostí. I když se nejedná o plnohodnotnou náhradu osobního setkání, jsou online schůzky z praktických důvodů užitečné a u rakouských obchodních partnerů oblíbené. Před schůzkou je vhodné si s partnerem ujasnit společný jazyk.

V Rakousku hrají značnou roli různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů, nicméně zakořeněný princip „sociálního partnerství“ svádí dohromady různé zájmové svazy a instituce k vzájemnému jednání a přijímání kompromisů. Rakouský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, zná ale dobře své hranice a většinou i hranice, ve kterých se může pohybovat jeho obchodní partner. Často tak dochází k důslednému tlaku na cenu. Obchodní jednání provází vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto je však nutná opatrnost v přístupu k obchodním partnerům. Znatelně vyšší respekt, než je obvyklé v ČR, mají Rakušané k zákonům, úřadům, úředníkům a ochráncům pořádku.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka? Jak je to s jazykovou vybaveností?

Potřeba využití služeb tlumočníka záleží na jazykové úrovni němčiny českých partnerů. Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že mnoho Rakušanů považuje téměř za samozřejmost, že Čech němčině rozumí a bude s ním německy mluvit. Rakouská němčina (včetně vídeňské) se od spisovného jazyka značně liší a ne vždy berou partneři ohled na schopnosti cizince porozumět. Zejména vysokoškolsky vzdělané osoby (a samozřejmě mladá generace) ovládají dobře i angličtinu, která pak může být jednacím jazykem. Na druhou stranu se jejím využitím dost často ze strany partnera projeví emocionální odstup. Cestu k srdci Rakušana otevřete spíše použitím němčiny. Ostatní jazyky – a tlumočníci – se v běžných obchodních jednáních téměř nepoužívají. Velmi málo Rakušanů mluví česky, někteří však znají několik základních frází a slov a používají je ve smalltalku. Je nutné se vyvarovat poznámek v češtině, které nejsou určeny pro ucho rakouského partnera, protože by jim mohl rozumět.

Existují nějaká komunikační tabu?

Rakušané jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu a těžko se hledá téma, o kterém hovořit nelze. Jsou však velcí patrioti a je třeba být obezřetný v okamžiku, kdy závěr vyzní kriticky vůči něčemu rakouskému, přestože vzdělaní a objektivně smýšlející partneři si její oprávněnost uvědomují. Naopak oblíbenými a vděčnými konverzačními tématy jsou víno, společenské akce a zimní sporty, zejména lyžování. Běžně se mluví i o aktuálním vývoji v politice, i když je třeba být opatrný při hodnocení jednotlivých politických stran resp. aktérů nebo náboženského vyznání. Na druhou stranu je vhodné téma společná historie našich zemí a některé místní tradice a zvyky, které pokračují.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Rakouský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner dopředu informuje o všem důležitém, e-mailem nebo telefonicky. Rád by přesně věděl, jaké výhody mu určitý produkt nebo služba poskytne, a právě tyto výhody je zapotřebí jasně komunikovat. V osobním jednání by neměl být konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Stěžejní body obchodních záležitosti je zapotřebí sdělit přímo zodpovědnému pracovníkovi a neměly by být komunikovány přes jiné kanály. Menší detaily je možné řešit opět přes telefon nebo e-mailem. V rámci přípravy obchodu je používání např. WhatsAppu ve státní správě a u většiny firem spíše výjimkou, zatímco u mladých firem a startupů je jejich používání obvyklé. Online konference se staly oblíbeným způsobem výměny informací a nápadů.

4.5. Doporučení

V první řadě doporučujeme se na jednání s rakouskými partnery dobře připravit a provést analýzu trhu. Je třeba kriticky posoudit, zda a u které cílové skupiny najde určitý produkt/určitá služba na náročném rakouském trhu uplatnění. K profesionálnímu postupu patří nejen jasná komunikace všech důležitých parametrů, ale i příprava kvalitní obchodní prezentace a webových stránek v němčině. Investice do jazykové dokonalosti obchodních materiálů se rozhodně vyplatí, neboť obchodní nabídce se od začátku věnuje zvýšená pozornost. Bohužel se občas stává, že obchodní dotazy rakouských partnerů zůstávají nezodpovězeny, čemuž je nutno se vyhnout. Rakouský trh je nasycen – vysoká kvalita výrobku či služeb sama nestačí, je nutno prezentovat výjimečné parametry a nápady. V určitých oblastech, zejména ve strojírenství, má ČR v Rakousku velmi dobrou reputaci. Jako všude platí, že v případě nového obchodního kontaktu je lepší si potenciálního partnera pomocí místních zdrojů ověřit. Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ho konzultovat s právníkem obeznámeným s rakouským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování a k jednání i problémům přistupovat s důvěrou, že se je podaří překonat. Je třeba být připraven i na velmi dlouhá jednání, rakouští partneři umí být v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, velmi houževnatí. Často může úspěšné umístění a uplatnění produktů na trhu trvat i několik let, částečně v závislosti na příslušných osobách s rozhodovací pravomocí.

4.6. Státní svátky

V Rakousku připadá mnoho státních svátků na stejné datum jako v České republice, několik se jich ale liší – např. v Rakousku není Velký pátek (Velikonoce) státní svátek. Na druhou stranu jsou v Rakousku mariánské svátky, které v ČR neexistují. Níže uvedené státní svátky platí na celém území Rakouska, jednotlivé spolkové země slaví také svátek na počest svého patrona. V den státního svátku jsou rakouské obchody zavřeny.

Státní svátky: 1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Státní svátek Rakouské republiky), 1. listopad (Svátek Všech svatých), 8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie), 25. prosinec (První svátek vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek vánoční).

Svátky národních patronů: 19. březen (Sv. Josef): Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko, 4. květen (Sv. Florián): Horní Rakousko, 24. září (Sv. Rupert): Salcbursko, 11. listopad (Sv. Martin): Burgenland, 15. listopad (Sv. Leopold): Dolní Rakousko, Vídeň.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na rakouský trh lze v zásadě vstoupit buď přímo, tedy otevřením pobočky v Rakousku, nebo nepřímo, prostřednictvím místního obchodního zastoupení – vždy záleží na povaze produktu nebo služby, kterou česká firma hodlá v Rakousku nabízet. Například u položek surovinového charakteru (dříví, uhlí, železo, ocel), mohou české firmy přímo nalézt odběratele, čímž se zkrátí nákupní cesta a tím i náklady. U ostatních produktů jsou v praxi využíváni místní zástupci. Řada velkých českých vývozců má také své vlastní kanály nebo využívá vlastních zastoupení.

Důležité místo v obchodní činnosti zaujímají výhradní dovozci, kteří dovážejí zboží od jediné nebo od několika málo firem stejného oboru (takto funguje např. prodej vozů Škoda nebo piva Budvar). Rakouský spotřebitel často dává přednost nákupu od rakouského dovozce, protože jej považuje za spolehlivého garanta termínů, jakosti a za partnera, který dobře zná domácí zvyklosti.

Také rakouská hospodářská komora má obchodní sekci, která sdružuje zástupce, agenty, importéry a velkoobchodníky. Tato sekce se nazývá Spolkové grémium obchodních agentů (tzv. Bundesgremium der Handelsagenten). Spolkové grémium obchodních agentů provozuje webovou stránku Salesagentaustria.com, která byla vytvořena ve spolupráci s centrální asociací německých obchodních svazů pro zprostředkování obchodu a prodeje (CDH eService GmbH) a Mezinárodní asociací obchodních zástupců (IUCAB). V současné době je v registru vedeno cca 1500 obchodních zástupců.

Rakousko je členem EU, a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen – BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva financí prokliknutím na „Zoll“. V rámci reformy rakouské finanční správy vznikl v r. 2021 z dosavadních 9 celních úřadů centrální celní úřad s názvem „Zollamt Österreich“.

Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at.

Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (nomenklatura HS). Pro zemědělské výrobky, např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod. platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno.

Drtivá většina (kolem 90 %) norem platných v Rakousku jsou evropské normy (ÖNORM EN), které jsou totožné ve 34 evropských zemích. Národní kompetenční centrum pro vývoj standardů je Austrian Standards, https://www.austrian-standards.at/

Stejně jako v ostatních zemích EU jsou v Rakousku uvaleny spotřební daně na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, lihoviny) či tabákové výrobky. Vína a šumivá vína v Rakousku spotřební dani nepodléhají – pro výrobu, skladování a nezdaněnou přepravu těchto produktů je však zapotřebí získat povolení od rakouského celního úřadu. Zboží podléhající spotřební dani totiž lze přepravit mezi členskými státy EU a) v rámci režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně uvnitř EU (něm. „Steueraussetzung“), nebo b) zboží je z hlediska spotřební daně propuštěno do volného oběhu. Podle toho se liší průvodní dokumentace, povolení a formality. Bližší informace o obou metodách jsou k dispozici na webu Rakouské hospodářské komory (WKO). Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který je rovněž dostupný na www.ris.bka.gv.at.

Podnikání v Rakousku může ovlivnit princip federalismu – v některých oblastech, např. ve stavebním právu, územním plánování, částečně v právu životního prostředí, jsou jednotlivé spolkové země ve své legislativě relativně autonomní a mohou existovat odlišná pravidla.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem.

Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, hlavními formami jsou společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG).

Nejběžnější formou podnikání zahraničních investorů v Rakousku je společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Povinná výše základního kapitálu byla v r. 2024 výrazně snížena a činí min. 10 000 EUR (předtím: 35 000 EUR), z čehož je zapotřebí zaplatit polovinu v hotovosti ihned. Na základě této nové úpravy už není používána konstrukce privilegia zakladatele („Gründungsprivileg“). Založení GmbH může být provedeno jednou nebo více osobami a vyžaduje uzavření společenské smlouvy a zápis do obchodního rejstříku (Firmenbuch).  Společnost GmbH ručí svým celým jměním, neexistuje žádné přímé nebo osobní ručení akcionářů.

Výběr hlavních obchodních společností:

• organizační složka – Niederlassung
• společnost s ručením omezeným – Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH
• akciová společnost – Aktiengesellschaft, AG
• veřejná obchodní společnost – Offene Gesellschaft, OG
• komanditní společnost – Kommanditgesellschaft, KG
• tichá společnost – Stille Gesellschaft, stGes
• sdružení – Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR
• družstvo (společenství) – Genossenschaft

K 1.1. 2024 byla v Rakousku zavedena nová právní forma společnosti, a to flexibilní kapitálová společnost (FlexCo, FlexKapG), která se podobá GmbH a má oslovit hlavně startupy a zakladatele firem. Hlavním rozdílem oproti GmbH je zjednodušený způsob spoluúčasti zaměstnanců a flexibilní převod akcií a hlasovacích práv.

Nejjednodušší způsob podnikání je podnikání fyzické osoby (tzv. Einzelunternehmer). Provozuje ho OSVČ – podnik fyzické osoby nemá vlastní právní subjektivitu rozdílnou od fyzické osoby. Za případné obchodní dluhy ručí neomezeně, tzn. veškerým svým majetkem. Zisk z podnikání podléhá dani z příjmu fyzických osob.

Další možností podnikání na rakouském trhu je spolupráce se specializovanými obchodními zástupci, kteří spadají pod Rakouskou hospodářskou komoru (WKO, www.salesagentsaustria.com).

Bližší informace k právním aspektům zakládání podniků v Rakousku poskytne například státní investiční agentura Austrian Business Agency (ABA), nebo Rakouská hospodářská komora/Wirtschaftskammer Österreich. Více informací o tom, jak začít podnikat v Rakousku naleznete zde: Podnikání v Rakousku 2020 – ABA.pdf (mzv.cz).

5.3. Marketing a komunikace

Pokud hovoříme o marketingu, pak je vhodné připomenout, že rakouský trh je velice vyspělý a působí zde špičkové světové firmy. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahuje 55 700 EUR. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou.

Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

V zásadě lze konstatovat, že správně a v přiměřeném objemu na zdejší poměry prováděná propagace a reklama výrobků, stejně jako marketingová příprava, je předpokladem trvalejšího úspěchu na rakouském trhu, podobně jako je tomu na všech vyspělých trzích.

Náklady na propagaci jsou obecně v Rakousku vysoké a samozřejmě vyšší než v ČR, zejména v nejmasovějších mediích jako je televize a tisk. To je i jeden z důvodů, proč je o českých výrobcích v Rakousku málo slyšet. Dalším důvodem je skutečnost, že české podniky někdy podceňují důležitost propagace a reklamy na rakouském trhu.

Marketingové materiály firmy musí být zpracované profesionálně a v perfektní němčině. To samé platí i pro webové stránky, pro které je vhodné použít rakouskou doménu. Efektivní jsou také reklamní kampaně na nejpoužívanějším internetovém vyhledávači Google a optimalizace SEO. Velký důraz je v Rakousku kladen na důvěryhodnost a zajímavé reference.

Informace o příslušných tiskovinách, vydavatelích a cenách inzerce je možné zjistit přímo u Svazu rakouských vydavatelů novin – Verband Österreichischer Zeitungen, Schottenring 12, 1010 Wien, tel.: +431/5337979-0, fax: +431/5337979422, e-mail: office@voez.at. Svaz vydává katalog Medienhandbuch. Informace o televizní reklamě je možné obdržet u ORF-Enterprise GmbH & Co. KG, Hugo-Portisch-Gasse 1, 1136 Wien, tel.: +431/87077-15000, e-mail: enterprise@orf.at.

Marketingová komunikace by měla být přesně zaměřená na cílovou skupinu a musí probíhat v souladu s nařízením GDPR a obecnými pravidly platnými v EU.

Na rakouském trhu působí velké množství agentur, viz seznam PR agentur na stránkách svazu Public Relations Verband Austria.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Rakousku realizována prostřednictvím příslušné legislativy o majetku nehmotné povahy. Mezi nejdůležitější dílčí oblasti této legislativy patří autorské právo (Urheberrecht), ochranná známka (Markenrecht), vynálezy/patenty (Patentrecht), užitný vzor (Gebrauchsmusterrecht), označení původu a průmyslové vzory (Geschmacksmusterrecht). Uvedená legislativa umožňuje definovat duševní vlastnictví a obchodovat s ním, např. udělením licencí. V oblasti průmyslového vlastnictví jsou chráněné aspekty název značky, vizuální vzhled/design, technická struktura nebo výrobní proces produktu.

Základem rakouského patentového práva je spolkový zákon o patentech (Patentgesetz), který upravuje ochranu technických vynálezů. Rakousko je signatářem řady mezinárodních úmluv, vč. zákona o revizi Evropské patentové úmluvy (2000), smlouvy o patentové spolupráci z r. 1970 (PCT) a dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z r. 1994 (TRIPS). Všechny chráněné vzory, patenty, značky atd. lze přihlásit na Rakouském patentovém úřadě (Österreichisches Patentamt), kde jsou k dispozici potřebné informace zahrnující návody, formuláře a poplatky. Předpokladem pro podání patentové přihlášky je bydliště resp. pobočka v Rakousku, jinak je za tímto účelem zapotřebí určit zástupce, např. advokáta nebo notáře. Pokud se má výrobek uplatnit nejen v Rakousku, pak má smysl vynález chránit i mezinárodně. Tento krok musí být učiněn do jednoho roku od registrace v Rakousku (tzv. prioritní rok). Maximální doba ochrany patentu je 20 let ode dne podání přihlášky.

Na rozdíl od toho je autorské právo aspektem duševního vlastnictví, které žádnou registraci nevyžaduje – existuje automaticky bez jakéhokoliv přihlášení či nákladů. Právním základem duševního vlastnictví a jeho soudní vymahatelnosti je spolkový zákon o autorském právu (Urheberrechtsgesetz). Autorské právo spravují v praxi často společnosti autorů a skladatelů (tzv. Verwertungsgesellschaften).

V případě sporu je nutné se obrátit na Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien), popř. na civilní zemský soud. OEÚ není znám žádný případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v Rakousku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky připadá v Rakousku podle rejstříku dodavatelů ANKÖ finanční objem cca 61 mld. EUR (18 % HDP) ročně. Rakouští veřejní zadavatelé jsou v závislosti na platných limitních hodnotách povinni své zakázky na základě spolkového zákona o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz, BVerG 2018) úředně oznámit. Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek byly do národní legislativy implementovány.

Na základě zákona BVerG a balíku reforem usilují rakouské veřejné orgány ve svých nákupních aktivitách i o efektivní podporu inovací a zároveň se zavazují splnit požadavky udržitelnosti. V neposlední řadě má příslušná legislativa usnadnit přístup k veřejným zakázkám i malým a středním podnikům. Už předtím byl zaveden princip nejlepší nabídky (Bestbieterprinzip), podle něhož by neměla být v procesu zadávání veřejných zakázek cena jediným rozhodovacím kritériem – spíše by měla být brána v potaz i sociální a kvalitativní kritéria, zejména co se týče transparentnosti a udržitelnosti. Jedním z cílů zákona BVerG je, aby měl zadavatel zakázky úplný přehled o součinnosti různých subdodavatelů a bylo zabráněno mzdovému dumpingu. Zadavatel může stanovit, aby byly určité významné části zakázky provedeny generálním dodavatelem, resp. členem skupiny uchazečů, a nikoliv subdodavatelem. Rakouská legislativa nicméně v rámci veřejných zakázek nestanovuje žádný poměr ceny a dalších kritérií v procentech.

Státní nákupní společnost Bundesbeschaffungsgesellschaft GmbH (BBG) poskytuje zájemcům/potencionálním dodavatelům na základě předdefinovaných produktových skupin bezplatně průběžné informace o nových veřejných tendrech. O uvedenou službu lze BBG neformálně požádat emailem na: support@bbg.gv.at.

V oblasti veřejných zakázek platí od 1. ledna 2026 následující horní finanční limity, které určují zveřejnění v celé EU. Pro zakázky na dodávky a služby činí prahová hodnota 216 000 EUR, u sektorových zadavatelů (tzn. vybraných poskytovatelů infrastruktury) 432 000 EUR, 140 000 EUR na dodávky a služby centrálních veřejných zadavatelů a 5 404 000 EUR na stavební zakázky a stavební koncese. Uvedené finanční limity se vztahují vždy na celkovou hodnotu zakázky a platí jak v případě státních zakázek, tak pro zakázky spolkových zemí či měst a obcí. Veškeré částky jsou uvedeny bez DPH. Jednací řízení (Verhandlungsverfahren) připadají v úvahu pouze ve výjimečných případech.

V oblasti podlimitních veřejných zakázek přináší nejnovější novela zákona BVerG trvalé a výrazné zvýšení prahových hodnot. Přímé zadávání (tzv. Direktvergabe) je nyní připustné pro stavební zakázky až do výše 200 000 EUR a v případě zakázek na dodávky a služby do 144 000 EUR. Předchozí časově omezená pravidla jsou nyní v zákoně BVerG zakotvena. U přímého zadávání s předchozím oznámením a tzv. užšího řízení bez oznámení byla prahová hodnota zvýšena na 2 mil. EUR, čímž se prakticky zdvojnásobila. Přesáhne-li hodnota zakázky 50 000 EUR, musí veřejný zadavatel získat alespoň tři nabídky nebo nezávazné cenové návrhy a toto zdokumentovat. Pokud zadavatel zjistí zřejmý přeshraniční zájem, musí nastávající zadání zakázky oznámit na úrovni EU, a to prostřednictvím přímého zadání s předchozím oznámením.

Podlimitní veřejné zakázky vypsané rakouskými orgány musí být zveřejněny na platformě www.auftrag.at. Nadlimitní veřejné zakázky musí být před zveřejněním v Rakousku publikovány přes Úřad pro úřední tisky v Lucembursku.

Další zdroje:

• TEDTenders Electronic Daily
• Ausschreibungssuche
• e-Beschaffung
• Ausschreibung (pro oblast stavebnictví)
• Bundes Beschaffung – Aktuelle Ausschreibungen

Veřejné zakázky vypisované spolkovými zeměmi:

• Vídeň
• Horní Rakousko
• Dolní Rakousko
• Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFINAG (Společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic) a ÖBB (Rakouské spolkové dráhy). Pro poskytování služeb je nutná registrace.
• Rakouská armáda (Bundesheer, Spolkové ministerstvo obrany/BMLV)

Na rozdíl od těchto platforem je online vydání úředního věstníku auftrag.at, které poskytuje plný přístup ke všem veřejným zakázkám v Rakousku a obsahuje řadu funkcí filtrování a vyhledávání, zpoplatněno.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Základní prověření obchodního partnera lze provést přes rakouský obchodní rejstřík (Firmenbuch) a v případě živnostníků přes informační systém živnostenského podnikání GISA. Oficiální výpisy z obchodního rejstříku lze získat přes Obchodní soud ve Vídni anebo prostřednictvím oficiálních zúčtovacích míst verrechnungsstellen.at. Do obchodního rejstříku se zapisují všechny právnické osoby se sídlem v Rakousku, vč. poboček zahraničních společností. Asociace ochrany věřitelů KSV 1870 nabízí kromě informací o bonitě rakouských firem i inkasní služby formou mimosoudního vymáhání nebo zastupování věřitelů v insolvenčním řízení. KSV 1870 zároveň disponuje jako jedna z mála rakouských institucí rejstříkem neplatičů.

Informace o firmách vč. zjištění případné insolvence lze získat zdarma přes OEÚ Vídeň a na webu ministerstva spravedlnosti. Navzdory náročné ekonomické situaci a výraznému nárůstu insolvencí firem zůstala tradičně vysoká platební morálka rakouských subjektů v r. 2025 celkem stabilní, i když vykazuje první známky zhoršení. Podle KSV1870 bylo v daném roce 83 % všech faktur zaplaceno včas, což přesně odpovídá podílu z r. 2024. V r. 2025 dosahovala průměrná doba splatnosti faktur v případě firem 25 dní (2024: 25 dní), v případě soukromých osob 15 dní (2024: 13 dní), u municipalit 26 dní (2024: 24 dní) a ve státní správě 36 dní (2024: 35 dní). Negativní trend nárůstu insolvencí firem v r. 2025 pokračoval – počet insolvencí firem činil 6810 (+3,4 % oproti r. 2024), což znamená průměrně 19 firemních insolvencí denně. Počet velkých insolvencí se závazky nad 200 mil. EUR v r. 2025 výrazně klesl (4 oproti 11 v r. 2024).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Rakouska bez zvláštních omezení na základě platného dokladu totožnosti. Každé dítě musí být vybaveno vlastním dokladem totožnosti. Ztrátu a odcizení dokladu je třeba hlásit úřadu, který doklad vydal (nebo na velvyslanectví). Odcizení dokladu je nutné ohlásit místní policii. Ztrátu je vhodné rovněž nahlásit nejbližšímu úřadu pro ztráty a nálezy (např. www.wien.gv.at)

Doprava vozidlem

V Rakousku je důsledně kontrolováno dodržování pravidel silničního provozu. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty, odebrání řidičského průkazu nebo dokonce zadržení vozidla.

Směrnice EU 2015/413 zakládá výměnu údajů o registraci vozidla pro určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních přestupků. Při spáchání dopravního přestupku musí být vyměřená pokuta zaplacena na místě.

Pokuty jsou vymáhány i pokud totožnost řidiče nebyla zjištěna při spáchání přestupku. Výzva k zaplacení pokuty s automatizovaným překladem je zasílána na adresu trvalého pobytu provozovatele vozidla. Pokuta musí být zpravidla uhrazena do 4 týdnů od výzvy k úhradě; adresát by však měl postupovat podle uvedených pokynů. Při pochybnosti o oprávněnosti pokuty se má provozovatel vozidla obrátit na úřad, který pokutu udělil; úředním jazykem je němčina.

Motorové vozidlo musí být vybaveno reflexní vestou pro všechny cestující. Povinnost zimních pneumatik platí od 1. 11. do 15. 4. při zimních podmínkách pro všechny typy vozidel. Při vážných škodách, zraněních apod. je nutné přivolat policii. Při nehodě nebo poruše vozidla lze kontaktovat rakouský automotoklub ÖAMTC nebo sdružení ARBÖ.

Zastupitelské úřady ČR nejsou oprávněny zasahovat do rozhodnutí rakouských správních orgánů.

Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla.

Zdravotní péče

Akutní lékařská péče je občanům ČR poskytována na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Některá zdravotnická zařízení v Rakousku nespadají do veřejného zdravotního systému. Horská služba a letecký transport ze sjezdovky nejsou kryty z veřejného pojištění. Ve vysokohorských oblastech je důležité nepodceňovat náročnost terénu a myslet na připojištění pro vysokohorskou turistiku.

Aktuální informace o cestování naleznete zde.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení –  není nutné, volný pohyb zaměstnanců, tzn. právo zaměstnance z ČR vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku, je od 1. května 2011 neomezený. Pro české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska.  

Daně – český zaměstnanec, který je zaměstnán rakouským zaměstnavatelem, je v Rakousku příslušný k dani ze mzdy resp. z příjmu (Lohnsteuer resp. Einkommensteuer). Veškeré formální náležitosti, tzn. mzdu, zdravotní a sociální pojištění a srážky daně ze mzdy, vyřizuje rakouský zaměstnavatel. Rakouský zaměstnavatel však nevyřizuje roční daňové zúčtování, tzv. „Arbeitnehmerveranlagung“. O toto si může (ale nemusí) po skončení příslušného kalendářního roku požádat zaměstnanec sám u rakouského finančního úřadu. Žádost lze podat i zpětně do 5 let. Pokud zaměstnanec vykonává práci pro vícero rakouských zaměstnavatelů současně a má celkové roční příjmy ve výši od 13 539 EUR (2026), má povinnost podat do 30. dubna (v elektronické podobě do 30. června) následujícího roku daňové přiznání. To platí i v případě, že má zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy přesahující nezdanitelnou částku 730 EUR ze samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu.

Minimální mzda – není v Rakousku uzákoněná, v drtivé většině oborů se ale minimální mzda řídí kolektivními smlouvami, viz www.kollektivvertrag.at. Součástí každé kolektivní smlouvy je mzdová tabulka, ve které je minimální mzda uvedena jako hodinová sazba nebo měsíční částka.

Sociální pojištění – rakouské sociální pojištění zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. V obvyklém případě činí celková výše příspěvků na sociální pojištění v Rakousku v roce 2025 39,05 % měsíčního hrubého platu zaměstnance (podíl zaměstnance: 18,07 %, podíl zaměstnavatele: 20,98 %). V případě zaměstnání na bázi „geringfügig“ (s měsíčním příjmem max. 551,10 EUR v r. 2026) je pracovník pojištěn pouze pro případ úrazu, ale nemá zdravotní ani důchodové pojištění. K tomu má ale možnost samopojištění podle § 19a zákona o sociálním pojištění ASVG (v r. 2026 83,49 EUR měsíčně).

Vysílání pracovníků – český podnikatel, který chce své zaměstnance vysílat do Rakouska, podléhá formální ohlašovací povinnosti u Finanční policie (hlášení o vyslání ZKO) a musí splnit řadu dalších požadavků podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). Dále musí v případě vázané živnosti (např. stavebních prací, řemesel a většiny montážních činností) předem podat oznámení o poskytnutí služeb (tzv. Dienstleistungsanzeige) na spolkovém ministerstvu hospodářství, energetiky a turistiky (BMWET). Na základě LSD-BG musí česká firma dodržovat rakouské mzdové a sociální předpisy, tzn. zaplacení základní minimální mzdy a případné další platby či příplatky v alikvótní výši podle příslušné rakouské kolektivní smlouvy. Na místě výkonu práce je zapotřebí mít k dispozici veškeré zaměstnanecké a mzdové dokumenty včetně překladu do NJ nebo AJ. Včasné doplnění dokumentace po kontrole neznamená beztrestnost, nýbrž brání pouze uvalení dalších sankcí.

S ohledem na rozsudky ESD přinesla novelizace zákona LSD-BG z r. 2021 v rámci správního trestního řízení odstranění principu kumulace. Rakouské orgány mají ale nadále možnost za porušení předpisů LSD-BG uložit pokuty, jejichž výše může být pro malé a střední podniky likvidační. Díky implementaci směrnice (EU) 2020/1057 je v oblasti silniční dopravy z předpisů vysílání kromě tranzitu vyňata i bilaterální přeprava zboží a osob. Jedná-li se o kabotáž nebo určité třetizemní operace, platí však pravidla vysílání, a v tomto případě je zapotřebí hlášení přes systém pro výměnu informací na vnitřním trhu IMI. V mezinárodní železniční, letecké nebo vodní dopravě musí zaměstnavatelé své mobilní pracovníky nadále hlásit formulářem ZKO3-T, mohou ale využít paušálního hlášení na dobu 6 měsíců. Součinnost více OSVČ v rámci stejné zakázky a na základě smluv o dílo není podle rakouských úřadů přípustná – může vést k podezření z obcházení zákona LSD-BG a k přehodnocení OSVČ na zaměstnance, což má za následek zahájení správního trestního řízení a vysoké pokuty. Na základě v Rakousku implementované směrnice EU o službách je podnikům usnadněno poskytování služeb uvnitř EU tím, že všechny důležité úřední postupy mohou být prováděny online. Za tímto účelem existuje na internetu jednotné kontaktní místo EAP (einheitlicher Ansprechpartner).

5.9. Veletrhy a akce

V Rakousku je každoročně pořádáno přes 300 veletrhů a výstav. Hlavní města všech spolkových zemí mají svá výstaviště. Výjimkou je spolková země Vorarlberg, kde místo v hlavním městě Bregenz je výstaviště v nedalekém Dornbirnu. Některé významné veletržní akce se však konají i mimo hlavní města spolkových zemí, např. ve Welsu a v Ried im Innkreis ve spolkové zemi Horní Rakousko či ve Wieselburgu v Dolním Rakousku.

Počet měst, kde se v Rakousku konají mezinárodní veletrhy a výstavy, je 21, a v dalších téměř 40 městech se konají regionální výstavy, prodejní výstavy a trhy. V podstatě každé výstaviště má svoje informační webové stránky, resp. informace o veletrzích lze nalézt na webových stránkách či informačních materiálech příslušné země či obce.

Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky AUMA.

Mezi největší veletržní správy patří salcburská Messezentrum Salzburg GmbH. Vídeňské výstaviště je od roku 2025 spravováno společností VIECON – Vienna Congress & Convention Center, patřící pod Wien Holding. Většina veletrhů je zaměřena spíše na koncové zákazníky. Velmi navštěvované jsou tzv. Herbstmessen, které mají v Rakousku velmi dlouhou tradici. Postupně se z těchto národních či zemských, resp. regionálních výstav stávají přeshraniční. Nejmarkantnější je to patrně u výstavišť ve městech Wels (www.messe-wels.at) a Ried im Innkreis (www.riedermesse.at).

Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat vídeňskou pobočku agentury CzechTrade nebo Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v Rakousku v roce 2026 a 2027/8:

• 58. Internationale Holzmesse (dřevo): 2.-5.9. 2026, Klagenfurt
• FAFGA (gastronomie, hotelnictví, design): 20.-22.9. 2026 Innsbruck
• Kommunalmesse (technika a služby pro municipality) 1. – 2.10. 2026, Salcburk
• Blickfang (design) 6. – 8.11. 2026, Vídeň
• Alles für den Gast (HORECA): 7. – 10.11. 2026, Salcburk
• Agraria (zemědělství): 25.-28.11. 2026, Wels
• Bauen und Wohnen (stavebnictví): 4. – 7. 2. 2027, Salcburk
• Wohnen und Interieur (stavebnictví, design): 4. – 7. 2. 2027, Salcburk
• Energiesparmesse (HVAC, sanita): 5.-7.3.2027, Wels
• Renexpo Interhydro (hydroenergetika): 17. – 18. 3. 2027, Salcburk
• Intertool (strojírenství): 25. – 28.5. 2028, Wels

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vídni
Penzinger Straße 11-13, 1140 Vídeň
Tel.: +43 1 89958 111
e-mail: vienna@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/vienna
Ekonomické oddělení: tel.: +43 1 89958 168, e-mail: vienna.commerce@mzv.gov.cz
Konzulární oddělení: tel.: +43 1 89958 155/154 ( tel. po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: vienna.ku@mzv.gov.cz

České zastoupení v Rakousku
CzechTrade: Penzinger Straße 11-13, 1140 Vídeň
tel.: +43 1 899 58 162, +43 664 3525 105
Julie Havlová, vedoucí kaneláře CT
e-mail: julie.havlova@czechtrade.cz

CzechTourism
Penzinger Straße 11-13, 1140 Vídeň
tel.: +43 676 45 08 951
Markéta Valenta, ředitelka zahraničního zastoupení Rakousko
e-mail: valenta@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz

České centrum Vídeň
Gußhausstraße 10, 1040 Vídeň
tel.: +43 660 42 09 740
e-mail: ccwien@czechcentres.cz
web: wien.czechcentres.cz

Spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR je snadno dostupné městskou dopravou. Ze stanice Westbahnhof (nádraží / metro U3) jezdí tramvaj č. 52 nebo č. 60 směrem na stanici Penzinger Straße. Při použití metra U4 můžete vystoupit na stanici Schönbrunn nebo Hietzing (oboje 10 minut pěšky od velvyslanectví). Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT), poté na nádraží Wien Mitte – Landstraße přestoupit na metro U3 a ze stanice Westbahnhof pokračovat tramvají.

Honorární konzuláty

• Honorární konzulát Graz/Štýrsko a Korutany
• Honorární konzulát Linz/Horní Rakousko
• Honorární konzulát Salzburg/Solnohradsko
• Honorární konzulát Wattens/Tyrolsko a Vorarlbersko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Centrální tísňové volání: 112
• Zdravotnická záchranná služba: 144
• Policie: 133
• Hasiči: 122
• Horská záchranná služba: 140  
• Poruchy vozidel (ÖAMTC a ARBÖ): 120 nebo 123

Aplikace Záchranka funguje od dubna 2018 také na celém území Rakouska.

Pomoc v nouzi pro občany ČR: Zastupitelský úřad ČR poskytuje pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou na území Rakouska v nouzi. Nouzová linka funguje pouze mimo pracovní dobu velvyslanectví a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení zdraví nebo života: +420 222 420 222. V pracovní době od 8:00-16:30 hod. kontaktujte v případě nouze +43 1899 58 111.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky prezidenta:

• www.bundespraesident.at/alexander-van-der-bellen

Vláda a orgány státní správy:

• Spolkové kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at
• Rakouský parlament: www.parlament.gv.at
• Ministerstvo hospodářství, energetiky a turismu: www.bmwet.gv.at
• Ministerstvo školství: www.bmb.gv.at
• Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti: www.bmeia.gv.at
• Ministerstvo financí: www.bmf.gv.at
• Ministerstvo vnitra: www.bmi.gv.at
• Ministerstvo spravedlnosti: www.bmj.gv.at
• Ministerstvo pro bydlení, umění, kulturu, média a sport: www.bmwkms.gv.at
• Ministerstvo inovací, mobility a infrastruktury: www.bmimi.gv.at
• Ministerstvo obrany: www.bmlv.gv.at
• Ministerstvo zemědělství, životního prostředí, regionů a vodohospodářství: www.bmluk.gv.at
• Ministerstvo práce, sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele: www.sozialministerium.at

Zákony, právní předpisy a směrnice:

• Oficiální právní informační systém vč. úplného znění zákonů: www.ris.bka.gv.at
• Portál informující o úředních postupech v různých životních situacích: www.oesterreich.gv.at
• Rakouská advokátní komora: www.oerak.at

Přehled tendrů a veřejných soutěží:

• Přehled placených i neplacených portálů s veřejnými zakázkami: www.wko.at

Ekonomika:

• Rakouský statistický úřad: www.statistik.at
• Organizace pro zahraniční obchod Rakouské hospodářské komory: www.advantageaustria.org/cz
• Rakousko jako hospodářská lokalita: www.wsoe.at
• Rakouská hospodářská komora: www.wko.at/noe
• Rakouská vládní agentura na podporu podnikání a investic: www.aba.gv.at
• Rakouská národní banka: www.oenb.at
• Rakouské sdružení průmyslníků: www.iv.at
• Rakouský svaz soudních překladatelů: www.gerichtsdolmetscher.at
• Rakouský hospodářský institut WIFO: www.wifo.ac.at

Turismus, kultura, vzdělání, věda:

• Turistické informace o Rakousku: www.austria.info
• Průvodce Vídní: www.wien.info
• Rakouská muzea: www.museen-in-oesterreich.at
• Rakouské aerolinie: www.austrian.com
• Rakouské dráhy: www.oebb.at
• Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci: www.oead.at
• Školský spolek Komenský: www.komensky.at
• Média Rakouská zpravodajská agentura APA: apa.at, www.ots.at
• Rakouská rozhlasová a televizní společnost: www.orf.at
• Deník Der Standard: www.derstandard.at
• Deník Die Presse: www.diepresse.com
• Týdeník Profil: www.profil.at
• Týdeník Trend: www.trend.at
• Měsíčník Industriemagazin: www.industriemagazin.at