Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

10. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna mezi ČR a RF v letech 2014–2018 (údaje v mil. USD)

 

2014

2015 

 2016

2017

 2018

Vývoz z ČR

 5 455

 3 203 

 3 078

 3 536

 4125

Dovoz do ČR

 6 255

 4 210 

 3 428

 4 905

 5 642

Obrat

11 710

 7 413 

 6 506

 8 441

 9 768

Saldo obchodní bilance

   -800

-1 107 

   -350

-1 369

 - 1 517

Zdroj: Český statistický úřad, květen 2018

V roce 2018 zahraniční obchod ČR s Ruskou federaci zaznamenal růst. V roce 2018 vzájemný obrat vzrostl  о 15,7% oproti roku 2017.
Česky vývoz do Ruska v roce 2018 meziročně vzrostl o 16,6% a česky dovoz o 15%. Zejména v důsledku výraznějšího navýšení dovozu se prohloubilo záporné salda v neprospěch ČR.
 V roce 2018 Rusko podle obratu představovalo 13. nejdůležitějšího obchodního partner ČR (13. nejdůležitějšího podle vývozu a 7. podle dovozu).  V roce 2018 podíl Ruska na celkovem vývozu ČR zůstal stejné úrovni 2,0% jako v roce 2017 .

V Rusku působilo v roce 2018 cca 420 registrovaných společností s českým kapitálem.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český vývoz v r. 2018 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (4 125mil. USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

784   

Díly a příslušenství motorových vozidel

799 941

752

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní

328 218

894

Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní

169 117

778

Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.)

148 598

741

Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn.

139 706

713

Motory pístové s vnitřním spalováním a díly j.

129 412

772

Přístrojeje elek. ke spínaní ap. obvodů elek., odbory aj.

123 716

542

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

97 840

713

Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap.

89 704

 

Český dovoz v r. 2018 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (5 642mil. USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

 333

Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)

2 046 963

343

Plyn zemní, případně zkapalněný

1 904 156

522

Prvky, kysličníky, anorganické chemické, soli halové

346 973

672

Ocel, železo v ingotech aj. odlitcích, polotovary

270 743

718

Zařízení ostatní k výrobě elektrického proudu a díly

100 965

684

Hliník

95 440

781

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravnu osob

74 999

232

Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky

74 589

232

Uhlí, případně mleté, ne však aglomerované

51 073

625

Pneumatiky pryžové a duše

44 196

Zdroj: ČSÚ, květen 2019 (SITC = Standard International Trade Classification, * – Individuální hodnota) 

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF v letech 2014–2018 (mil. USD)

 

2014

2015

2016

2017

 2018

Vývoz ČR

2 171

1 296

1 002

1 209

 1 138

Dovoz ČR

1 127

   520

   310

   330

    342

Obrat

3 298

1 816

1 312

1 539

 1 481

Saldo

1 044

   776

   692   

   878

    796

Zdroj: Centrální banka RF, květen 2018

V roce 2018 se obrat Ruské federace se službami z ČR dle ruských statistických údajů snížil. ČR poskytla RF služby v objemu 1 138 mil. USD a RF poskytlo českým subjektům služby v hodnotě 342 mil. USD. Na rozdíl od zbožové výměny zůstává vzájemná bilance obchodu službami výrazně aktivní ve prospěch ČR. Z hlediska struktury vzájemné výměny služeb mají největší význam služby spojené s cestovním ruchem a dopravní služby.

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.  

Jednou z klíčových českých firem pro vzájemný obchod službami jsou společnosti České aerolinie (létají do RF od roku 1936) a SmartWings (létají do RF od roku 2016), které ve spolupráci s codeshare nabízí cca 46 letů týdně do Ruské federace.  Trvale udržují pozici jednich z nejsilnějších zahraničních dopravců na ruském trhu.  Kromě spojení Praha-Moskva létají společně do Samary, Rostova na Donu a Kazaně. Letový řád se sezónně upravuje. Letecká doprava ruských turistů tím vytváří podmínky pro další české poskytovatele služeb v ČR.

Vyhodnocení poptávky po českých službách

Kromě cestovního ruchu mezi ostatní hlavní poskytované služby patří finanční, pojišťovací a právní služby. Dále se české firmy pokouší na ruském trhu prosadit ve službách ve stavebnictví, informačních a komunikačních technologií a v ostatních službách obchodní povahy. Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na ruském trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů. Některé české firmy v posledních letech založily své pobočky na území RF.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh – největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:

  • zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.;
  • měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
  • nutnost pracovních povolení pro cizince; 
  • certifikace řady činností a produktů; průtahy při vyřizování různých povolení či certifikátů;     
  • používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami, což znevýhodňuje zahraniční firmy, jež tyto praktiky obvykle odmítají;
  • omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky v tzv. strategických oborech;
  • vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místních dodavatelů;
  • nedostatek spolehlivých místních zástupců, vysoká fluktuace (hlavně v Moskvě a Sankt-Petěrburgu);
  • nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
  • obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je nákladné;
  • ruské protisankce vůči Evropské unii.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb  

S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se kromě stávajících jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:

  • výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a tepelné energie;
  • úprava a rozvod vody;
  • stavebnictví;
  • maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel);
  • informační a komunikační technologie;
  • podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu i pro potřeby podnikání; výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností);
  • ostatní veřejné, sociální a osobní služby (např. zpracovávání odpadů).

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů centrální banky Ruska přímé investice z České republiky do Ruska v roce 2016 činily 171 mil. USD, resp. 31 mil. USD za období 1. – 9. 2017.

Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží.

Příklady významných českých investorů a vývozců investičních celků do Ruské federace

Společnost

Obor

Významné investiční případy

Škoda Auto

výroba automobilů a jejich komponentů

společně se společností VW Group založení výrobního závodu v Kaluze (1,3 mld. EUR), rozvoj spolupráce v závodu v Nižním Novgorodě s ruskou GAZ Group (390 mil. EUR)

PPF (Home Credit and Finance Bank; PPF Life Insurance)

bankovní, finanční a pojišťovací služby, portfoliové investice do různých společností

OOO Home Credit & Finance Bank, majetková účast ve společnostch Polymetal, RAV Agro-Pro, PPF Strachovanije žizni

PPF Real Estate Russia

developerství, stavebnictví, operace s nemovitostmi

Comcity – kancelářský park na okraji Moskvy (430 tis. m2); TRC – M5 Moll – obchodní a zábavní centrum, Rjazaň; TRC Jarmarka – obchodní centrum, Astrachaň; Mitino Park – obchodní a sportovně zábavní centrum, Moskva; Južnye varota – výrobní komplex, Moskevská oblast; Trilogy Park Tomilino, Moskevská oblast

Hamé

výroba trvanlivých a chlazených potravin

založení výrobního závodu Bogoljubovo ve Vladimirské oblasti

Škoda Holding

strojírenství, výroba dopravních prostředků, energetika

majetková účast ve společnosti Sibelektroprivod v Novosibirsku

Alta

dodávky investičních celků především z oblasti strojírenství, metalurgie a energetiky

dodávka válcovací tratě do MMK (Magnitogorského metalurgického kombinátu) společně s PSG International (735  mil. USD); dodávky průmyslového zařízení a technologického vybavení pro koncern Uralvagonzavod v Nižním Tagilu, Sverdlovská oblast (220 mil. EUR); válcovací linka v Ašinském metalurgickém závodě; majetková účast ve společnosti Atomnasos

PSG International

dodávky investičních celků ve stavebnictví, energetice a petrochemii

generální dodavatel v rámci montáže paroplynových elektráren Krasavino (90 mil. EUR), Polyarnaya (210 mil. EUR) a Kurgan, generální dodavatel při stavbě řady obchodních a administrativních objektů 

Chemoprojekt

dodávky investičních celků v oblasti chemického průmyslu

zřízení nové výrobní jednotky na výrobu kyseliny dusičné, jednotky na výrobu amoniaku a jednotky na výrobu amonitrátu pro závod J.M. Sverdlova, Dzeržinsk (200 mil. EUR), výrobní jednotky na výrobu čpavku ve městě Kingisepp (30 mil. EUR)

Farmtec

výstavba moderních zemědělských farem na klíč

projekt výstavby mléčné farmy na klíč včetně dodávky plemenného skotu pro firmu Alikor Trede Samarská oblast (89 mil. EUR); dodávka závodu na zpracování mléka pro ruskou společnost Agrofirma Bayramgul, Učalinský rajón, (3,9 mil. EUR), KFCH Artemida, Baškortostán

Favea

rekonstrukce a dodávky vybavení pro farmaceutická a zdravotnická zařízení

výstavba provozu na výrobu farmaceutických mastí a dále se připravuje projekt  výstavby provozu na výrobu léčivých přípravků v ampulích, vše pro společnost Tatchimfarmpreparaty, Kazaň (10 mil. EUR), výstavba výrobny gelů v OAO Nižfarm

Sitel

výroba a prodej technologií a prvků pro výstavbu tras a kabelovodů

majetková účast ve společnosti Voroněž-Plast

Koh-i-noor

výroba psacích a kancelářských potřeb

podíl ve společnosti Sibirskij karandašnyj zavod, vytvoření dceřinných společností Koh-i-noor Tomsk a STYL+

AGC Flat Glass Czech

výroba plochého skla

investice do Sklářského závodu v Klinu (150 mil. USD)

Papcel

dodávky papírenských strojů

dodávka papírenských strojů do závodu MAJAK-Technocell (800 mil. CZK) v Penze

Brano

automobilové komponenty

založení nového závodu na výrobu automobilových komponentů v Kstovu v Nižněnovgorodské oblasti (5 mil EUR)

Brisk Tábor

automobilové komponenty

založení závodu na výrobu zapalovacích svíček v Toljatti v Samarské oblasti (5 mil. EUR)

Agrostroj Pelhřimov

zemědělské stroje

výstavba závodu na zemědělskou techniku v Bobrovu ve Voroněžské oblasti

Unistav

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

výstavba farmaceutického komplexu Rafarma v Těrbuny (900 mil. CZK)

 Další české investice: 

  • PePa Pardubice a Mercia Chrudim – společný podnik KaPePa v Kaluze s ruskou společností Agraria Holding – výroba cukrovinek;
  • Dakon – společný podnik Dakon-Krasnodar s ruskou společností Stantechmontáž – výroba zařízení pro vytápění, ohřev a přívod vody pro různé druhy objektů;
  • Zlín Aircraft (dříve Moravan) – v roce 2001 založil společný podnik ARB Moravan v Toljatti. Firma dodává bezpečnostní pásy a jejich součásti většině ruských automobilek, jako je UAZ, Kamaz, AvtoVaz a další;
  • Bauer-technics – výstavba a rekonstrukce řady zemědělských objektů (Kaliningradská oblast, St. Peterburg a další);
  • MPS Gradior – dodávka potrubních uložení pro firmu Tatněfť.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dnem 2. 12. 1997 vstoupil v platnost Protokol o inventarizaci smluvní základny. Ve vztazích mezi ČR a RF byla potvrzena platnost 49 smluv, které byly sjednány právními předchůdci ČR a RF. 

Politická oblast

 

Název

Místo a datum podpisu

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci

Praha, 26. 8. 1993

Protokol o konzultacích mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace

Moskva, 26. 3. 1993

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti kultury, vědy a  školství

Moskva, 5. 3. 1996

Protokol mezi vládou ČR a RF o inventarizaci smluvně-právní základny a platnosti dvoustranných smluv a dohod ve vztazích mezi ČR a RF

Moskva, 18. 7. 1997

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o statutu vojenských hrobů

Moskva, 15. 4. 1999

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o odvracení nebezpečné vojenské činnosti

Praha, 9. 10. 2001

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o vojensko-technické spolupráci

Praha, 9. 10. 2001

Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany RF o spolupráci

Moskva, 16. 4. 2002

Program spolupráce mezi Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem kultury a hromadných sdělovacích prostředků RF na léta 2007–2009 (automaticky prodloužena do uzavření nové smlouvy, případně do jejího vypovězení)

Moskva, 27. 4. 2007

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (platnost od 1. 11. 2014)

Moskva, 8. 12. 2011

Konzulární oblast

Pro Ruskou federaci ve vztazích s Českou republikou zůstávají i nadále v platnosti smlouvy a dohody uzavřené mezi ČSSR a SSSR. Z hlediska konzulární agendy jsou to: 

 Název

Místo a datum podpisu

Konzulární úmluva mezi ČSSR a SSSR

č. 143/1973 Sb.

Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních

č. 95/1983 Sb.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Ruská federace nepatří podle platné Koncepce Zahraniční rozvojové spolupráce mezi prioritní ani projektové země zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V poseldních letech tak nebyla v Ruské federaci žádná česká rozvojová aktivita. V tomto ohledu se neočekává žádná změna ani v dalších letech. 

Problematika rozvojové pomoci není po právní stránce v RF uceleně upravena. Právní definice termínu oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) neexistuje, ačkoliv tento termín je v mezinárodních dohodách a souvisejících dokumentech používán.

 

Poskytování rozvojové pomoci náleží do působnosti Ministerstva zahraničních věcí RF (www.mid.ru), Ministerstva financí RF (www.minfin.ru) a Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru), respektive Agentura EMERKOM (www.emercom.ru), která je humanitární agenturou. Prioritními oblastmi jsou vzdělání, zdravotnictví a energetika a RF počítá s poskytování pomoci v rámci dohod G8 i v dalších letech.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: