Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

31. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna mezi ČR a RF v letech 2013–2017 (údaje v mil. USD)

 

2013

2014

2015 

 2016

2017

Vývoz z ČR

 5 942

 5 455

 3 203 

 3 078

 3 536

Dovoz do ČR

 7  774

 6 255

 4 210 

 3 428

 4 905

Obrat

13 716

11 710

 7 413 

 6 506

 8 441

Saldo obchodní bilance

-1 831

   -800

-1 107 

   -350

-1 369

Zdroj: Český statistický úřad, květen 2018

V roce 2017 zahraniční obchod ČR s Ruskou federací zaznamenal růst. V roce 2017 vzájemný obrat vrostl o 30 % oproti roku 2016. Český vývoz do Ruska v roce 2017 meziročně vzrostl o 15 % a český dovoz o 43 %. Důvodem růstu vývozu byl především návrat k mírnému oživení ruské ekonomiky, dovozy vzrostly zejména díky vyšším cenám ropy a dalších komodit. Zejména v důsledku výraznějšího navýšení dovozů se obnovil trend záporného salda v neprospěch ČR.

V roce 2017 Rusko podle obratu představovalo 13. nejdůležitějšího obchodního partnera ČR (13. nejdůležitějšího podle vývozu a 7. podle dovozu). Mimo země EU v roce 2017 Rusko představovalo pro ČR druhého nejdůležitějšího partnera (po Spojených státech). V roce 2017 se mírně zvýšil podíl Ruska na celkovém vývozu ČR, a to na 2,0 % (1,9 % v roce 2016 a 3,7 % v roce 2013). 

V Rusku působilo v roce 2017 cca 150 zastoupení českých firem.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český vývoz v r. 2017 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (3 540 mil. USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

784   

Díly a příslušenství motorových vozidel

530 513

752

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní

327 683

778

Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky, ap.)

151 551

894

Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní

144 291 

778

Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.

99 168

542

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

98 762

764

Zařízení telekom., přísluš. přístrojů pro zázn., reprod.zvuku a obrazu

82 218

743

Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory, ap.

80 655

713

Motory pístové s vnitřním spalováním a díly jn.

73 499

 

Český dovoz v r. 2017 (klasifikace zboží dle SITC 3/) (4 917mil. USD*)

Třída

Název zboží

USD (tis.)

343

Plyn zemní, případně zkapalněný

*/

333

Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)

1 611 632

672

Ocel, železo v ingotech aj. odlitcích, polotovary

259 966

781

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

226 662 

522

Prvky, kysličníky anorganické chemické, soli halovétráty

160 297

718

Zařízení ostatní k výrobě elektrického proudu a díly

146 609

684

Hliník

122 958 

681

Stříbro, platina a ostatní kovy skupiny platiny

100 370

232

Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky

77 584

281

Ruda železná a koncentráty

77 236

Zdroj: ČSÚ, květen 2018 (SITC = Standard International Trade Classification, * – Individuální hodnota) 

V českém vývozu převládaly ve sledovaném období následující položky podle nomenklatury SITC (2): silniční vozidla v hodnotě 605 350 tis. USD (meziročně +33,5 %), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče v hodnotě 362 079 tis. USD (+19,7 %), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat v hodnotě 345 898 tis. USD (+13,8 %) a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu v hodnotě 342 841 tis. USD (+0,7 %).

V dovozu dominovaly zemní plyn v hodnotě 1 636 020 tis. USD (meziročně 35,2 %), ropa a ropné výrobky v hodnotě 1 615 402 tis. USD (+48,4), železo a ocel v hodnotě 327 229 tis. USD (+64,1) a neželezné kovy v hodnotě 273 716 tis. USD (+57,2).

Zatímco stroje a dopravní prostředky představovaly v roce 2017 cca 65% podíl českých vývozů do Ruska, minerální paliva představovala cca 66% českých dovozů z Ruska. Tato struktura zůstává až na výjímky v posledních letech obdobná.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF v letech 2013–2017 (mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz ČR

2 330

2 171

1 296

1 002

1 209

Dovoz ČR

1 211

1 127

   520

   310

   330

Obrat

3 541

3 298

1 816

1 312

1 539

Saldo

1 119 

1 044

   776

   692   

   878

Zdroj: Centrální banka RF, květen 2018

V roce 2017 se obrat Ruské federace se službami s ČR dle ruských statistických údajů zvýšil. ČR poskytla RF služby v objemu 1 209 mil. USD a RF poskytlo českým subjektům služby v hodnotě 330 mil. USD. Na rozdíl od zbožové výměny zůstává vzájemná bilance obchodu službami výrazně aktivní ve prospěch ČR. Z hlediska struktury vzájemné výměny služeb mají největší význam služby spojené s cestovním ruchem a dopravní služby.

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.  

Jednou z klíčových českých firem pro vzájemný obchod službami je společnost České aerolinie, která v současné době nabízí cca 45 letů týdně do Ruské federace. Letecká doprava ruských turistů tím vytváří podmínky pro další české poskytovatele služeb v ČR. Kromě spojení Praha-Moskva a Karlovy Vary-Moskva poskytují ČSA lety také lety z Prahy do Sankt Petěrburgu, Jekatěrinburgu, Rostova na Donu, Samary, Kazaně a Ufy. Letový řád se sezonně upravuje.

Vyhodnocení poptívky po českých službách

Kromě cestovního ruchu mezi ostatní hlavní poskytované služby patří finanční, pojišťovací a právní služby. Dále se české firmy pokouší na ruském trhu prosadit ve službách ve stavebnictví, informačních a komunikačních technologií a v ostatních službách obchodní povahy. Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na ruském trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů. Některé české firmy v posledních letech založily své pobočky na území RF.

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh – největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:

  • zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.;
  • měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
  • nutnost pracovních povolení pro cizince; 
  • certifikace řady činností a produktů; průtahy při vyřizování různých povolení či certifikátů;     
  • používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami, což znevýhodňuje zahraniční firmy, jež tyto praktiky obvykle odmítají;
  • omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky v tzv. strategických oborech;
  • vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místním dodavatelům;
  • nedostatek spolehlivých místních zástupců, vysoká fluktuace (hlavně v Moskvě a Sankt-Petěrburgu);
  • nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
  • obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je nákladné;
  • ruské protisankce vůči Evropské unii.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb  

S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se kromě stávajících jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:

  • výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a tepelné energie;
  • úprava a rozvod vody;
  • stavebnictví;
  • maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel);
  • informační a komunikační technologie;
  • podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu i pro potřeby podnikání; výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností);
  • ostatní veřejné, sociální a osobní služby (např. zpracovávání odpadů).

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů centrální banky Ruska přímé investice z České republiky do Ruska v roce 2016 činily 171 mil. USD, resp. 31 mil. USD za období 1. – 9. 2017.

Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží.

Příklady významných českých investorů a vývozců investičních celků do Ruské federace

Společnost

Obor

Významné investiční případy

Škoda Auto

výroba automobilů a jejich komponentů

společně se společností VW Group založení výrobního závodu v Kaluze (1,3 mld. EUR), rozvoj spolupráce v závodu v Nižním Novgorodě s ruskou GAZ Group (390 mil. EUR)

PPF (Home Credit and Finance Bank; PPF Life Insurance)

bankovní, finanční a pojišťovací služby, portfoliové investice do různých společností

OOO Home Credit & Finance Bank, majetková účast ve společnostch Polymetal, RAV Agro-Pro, PPF Strachovanije žizni

PPF Real Estate Russia

developerství, stavebnictví, operace s nemovitostmi

Comcity – kancelářský park na okraji Moskvy (430 tis. m2); TRC – M5 Moll – obchodní a zábavní centrum, Rjazaň; TRC Jarmarka – obchodní centrum, Astrachaň; Mitino Park – obchodní a sportovně zábavní centrum, Moskva; Južnye varota – výrobní komplex, Moskevská oblast; Trilogy Park Tomilino, Moskevská oblast

Hamé

výroba trvanlivých a chlazených potravin

založení výrobního závodu Bogoljubovo ve Vladimirské oblasti

Škoda Holding

strojírenství, výroba dopravních prostředků, energetika

majetková účast ve společnosti Sibelektroprivod v Novosibirsku

Alta

dodávky investičních celků především z oblasti strojírenství, metalurgie a energetiky

dodávka válcovací tratě do MMK (Magnitogorského metalurgického kombinátu) společně s PSG International (735  mil. USD); dodávky průmyslového zařízení a technologického vybavení pro koncern Uralvagonzavod v Nižním Tagilu, Sverdlovská oblast (220 mil. EUR); válcovací linka v Ašinském metalurgickém závodě; majetková účast ve společnosti Atomnasos

PSG International

dodávky investičních celků ve stavebnictví, energetice a petrochemii

generální dodavatel v rámci montáže paroplynových elektráren Krasavino (90 mil. EUR), Polyarnaya (210 mil. EUR) a Kurgan, generální dodavatel při stavbě řady obchodních a administrativních objektů 

Moravské naftové doly

těžba ropy a zemního plynu

100% vlastník společností Saratovneftedobycha a Belisar

PSJ

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

výstavba obchodních center v Rjazani (120 mil. EUR), Soči (52 mil. EUR), výstavba multifunkčního komplexu v Kazani (32 mil. EUR), výstavba závodu Kalívala na výrobu OSB desek (148 mil. EUR)

Chemoprojekt

dodávky investičních celků v oblasti chemického průmyslu

zřízení nové výrobní jednotky na výrobu kyseliny dusičné, jednotky na výrobu amoniaku a jednotky na výrobu amonitrátu pro závod J.M. Sverdlova, Dzeržinsk (200 mil. EUR), výrobní jednotky na výrobu čpavku ve městě Kingisepp (30 mil. EUR)

Farmtec

výstavba moderních zemědělských farem na klíč

projekt výstavby mléčné farmy na klíč včetně dodávky plemenného skotu pro firmu Alikor Trede Samarská oblast (89 mil. EUR); dodávka závodu na zpracování mléka pro ruskou společnost Agrofirma Bayramgul, Učalinský rajón, (3,9 mil. EUR), KFCH Artemida, Baškortostán

Favea

rekonstrukce a dodávky vybavení pro farmaceutická a zdravotnická zařízení

výstavba provozu na výrobu farmaceutických mastí a dále se připravuje projekt  výstavby provozu na výrobu léčivých přípravků v ampulích, vše pro společnost Tatchimfarmpreparaty, Kazaň (10 mil. EUR), výstavba výrobny gelů v OAO Nižfarm

Sitel

výroba a prodej technologií a prvků pro výstavbu tras a kabelovodů

majetková účast ve společnosti Voroněž-Plast

Koh-i-noor

výroba psacích a kancelářských potřeb

podíl ve společnosti Sibirskij karandašnyj zavod, vytvoření dceřinných společností Koh-i-noor Tomsk a STYL+

AGC Flat Glass Czech

výroba plochého skla

investice do Sklářského závodu v Klinu (150 mil. USD)

Papcel

dodávky papírenských strojů

dodávka papírenských strojů do závodu MAJAK-Technocell (800 mil. CZK) v Penze

Brano

automobilové komponenty

založení nového závodu na výrobu automobilových komponentů v Kstovu v Nižněnovgorodské oblasti (5 mil EUR)

Brisk Tábor

automobilové komponenty

založení závodu na výrobu zapalovacích svíček v Toljatti v Samarské oblasti (5 mil. EUR)

Agrostroj Pelhřimov

zemědělské stroje

výstavba závodu na zemědělskou techniku v Bobrovu ve Voroněžské oblasti

Unistav

obchodně administrativní, průmyslová i bytová výstavba

výstavba farmaceutického komplexu Rafarma v Těrbuny (900 mil. CZK)

 Další české investice: 

  • PePa Pardubice a Mercia Chrudim – společný podnik KaPePa v Kaluze s ruskou společností Agraria Holding – výroba cukrovinek;
  • Dakon – společný podnik Dakon-Krasnodar s ruskou společností Stantechmontáž – výroba zařízení pro vytápění, ohřev a přívod vody pro různé druhy objektů;
  • Zlín Aircraft (dříve Moravan) – v roce 2001 založil společný podnik ARB Moravan v Toljatti. Firma dodává bezpečnostní pásy a jejich součásti většině ruských automobilek, jako je UAZ, Kamaz, AvtoVaz a další;
  • CEGELEC Praha – podíl na modernizaci tramvají v Moskvě a dalších Ruských městech;
  • Bauer-technics – výstavba a rekonstrukce řady zemědělských objektů (Kaliningradská oblast, St. Peterburg a další);
  • MPS Gradior – dodávka potrubních uložení pro firmu Tatněfť.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dnem 2. 12. 1997 vstoupil v platnost Protokol o inventarizaci smluvní základny. Ve vztazích mezi ČR a RF byla potvrzena platnost 49 smluv, které byly sjednány právními předchůdci ČR a RF. 

Politická oblast

 

Název

Místo a datum podpisu

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci

Praha, 26. 8. 1993

Protokol o konzultacích mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace

Moskva, 26. 3. 1993

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti kultury, vědy a  školství

Moskva, 5. 3. 1996

Protokol mezi vládou ČR a RF o inventarizaci smluvně-právní základny a platnosti dvoustranných smluv a dohod ve vztazích mezi ČR a RF

Moskva, 18. 7. 1997

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o statutu vojenských hrobů

Moskva, 15. 4. 1999

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o odvracení nebezpečné vojenské činnosti

Praha, 9. 10. 2001

Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o vojensko-technické spolupráci

Praha, 9. 10. 2001

Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany RF o spolupráci

Moskva, 16. 4. 2002

Program spolupráce mezi Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem kultury a hromadných sdělovacích prostředků RF na léta 2007–2009 (automaticky prodloužena do uzavření nové smlouvy, případně do jejího vypovězení)

Moskva, 27. 4. 2007

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (platnost od 1. 11. 2014)

Moskva, 8. 12. 2011

Konzulární oblast

Pro Ruskou federaci ve vztazích s Českou republikou zůstávají i nadále v platnosti smlouvy a dohody uzavřené mezi ČSSR a SSSR. Z hlediska konzulární agendy jsou to: 

 Název

Místo a datum podpisu

Konzulární úmluva mezi ČSSR a SSSR

č. 143/1973 Sb.

Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních

č. 95/1983 Sb.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Ruská federace nepatří podle platné Koncepce Zahraniční rozvojové spolupráce mezi prioritní ani projektové země zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V poseldních letech tak nebyla v Ruské federaci žádná česká rozvojová aktivita. V tomto ohledu se neočekává žádná změna ani v dalších letech. 

Problematika rozvojové pomoci není po právní stránce v RF uceleně upravena. Právní definice termínu oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) neexistuje, ačkoliv tento termín je v mezinárodních dohodách a souvisejících dokumentech používán.

V roce 2016 (poslední dostupné údaje) ruská ODA dosáhla cca 1 mld. USD, což představovalo cca 0,08 % HDP.

Poskytování rozvojové pomoci náleží do působnosti Ministerstva zahraničních věcí RF (www.mid.ru), Ministerstva financí RF (www.minfin.ru) a Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru), respektive Agentura EMERKOM (www.emercom.ru), která je humanitární agenturou. Prioritními oblastmi jsou vzdělání, zdravotnictví a energetika a RF počítá s poskytování pomoci v rámci dohod G8 i v dalších letech.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: