Rusko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

10. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:
Ruská federace   Rusko (Российская Федерация - Россия)
Hlava státu:
Hlavou státu je od 7. května 2018, prezident Vladimir Vladimirovič Putin, který vyhrál prezidentské volby konané 18. března 2018 se ziskem 76,69 % hlasů v prvním kole voleb.

Složení vlády:  
předseda vlády                                             MEDVEDĚV Dmitrij Anatoljevič
první místopředseda a ministr financí          SILUANOV Anton Germanovič
místopředsedkyně                                        GOLODĚC Olga Jurjevna
místopředseda                                              BORISOV Jurij Ivanovič
místopředseda                                              KOZAK Dmitrij Nikolajevič
místopředseda                                              MUTKO Vitalij Leontjevič
místopředseda a vedoucí Úřadu vlády         ČUJČENKO Konstantin Anatoljevič
místopředseda                                              GOLIKOVA Taťjana Alexejevna
místopředseda a zmocněnec prezidenta v Dálněvýchodním federálním okruhu
                                                                      TRUTNĚV Jurij Petrovič
místopředseda                                              GORDĚJEV Alexej Vasiljevič


I. Federální ministerstva, jejichž činnost řídí prezident RF:
Ministerstvo vnitra RF (MVD)
ministr: KOLOKOLCEV  Vladimir Alexandrovič
119991 Moskva, Žitnaja ulica 16
tel.: +7 495 667 02 99
web: www.mvd.ru

 

Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (MČS)
ministr: ZINIČEV Jevgenij Nikolajevič
109012 Moskva, Těatralnyj projezd 3
tel.: , +7 495 983 79 01web: www.mchs.gov.ru
mail: info@mchs.gov.ru

 

Ministerstvo zahraničních věcí RF  (MID)
ministr: LAVROV Sergej Viktorovič
119200 Moskva, Smolenskaja-Sennaja ploščaď 32/34
tel.: +7 499 244 16 06, +7 499 244 24 69
web: www.mid.ru
mail: ministry@mid.ru

 

Federální agentura pro otázky SNS, krajanů v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráce (Rossotrudničestvo)
Vedoucí: MITROFANOVA Jelena Valentinovna
119019 Moskva, ulica Vozdviženka 18/9
tel.: +7 495 690 12 45
web: www.rs.gov.ru
mail: rossotr@gov.ru
 
Ministerstvo obrany RF (Minoborony)
ministr: ŠOJGU Sergej Kužugetovič
119116 Moskva, Frunzenskaja naběrežnaja 22/2
tel.: +7 495 696 88 00
web: www.mil.ru

 

Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci (FSVTS)
vedoucí: ŠUGAJEV Dmitrij Jevgenjevič
115324 Moskva, Ovčinnikovskaja naběrežnaja 18/1
tel: +7 495 950 98 08
web: www.fsvts.gov.ru
mail: zapros@fsvts.gov.ru

 

Federální služba pro technickou a exportní kontrolu (FSTEK)
vedoucí: SELIN Vladimir Viktorovič
105066 Moskva, Staraja Basmannaja ulica 17
tel.: +7 499 261 16 34
web: www.fstec.ru
mail: postin@fstec.ru
 
Ministerstvo spravedlnosti RF (Minjust)
ministr: KONOVALOV Alexandr Vladimirovič
119991 Moskva, Žitnaja ulica 14
tel.: +7 495 994 93 55
www.minjust.ru

 

Federální vězeňská služba (FSIN)
vedoucí: KORNIJENKO Gennadij Alexandrovič
119991 Moskva, Žitnaja ulica 14
tel.: +7 495 983 85 58
web: www.fsin.su

 

Federální služba výkonu soudních rozhodnutí (FSSP)
vedoucí: ARISTOV Dmitrij Vasiljevič
107996 Moskva, ulica Kuzněckij most 16/1, budova 1
tel.: +7 800 250 39 32
web: www.fssprus.ru
mail: ca@fssprus.ru

 

II.  Federální služby a agentury, jejichž činnost řídí prezident RF:
Státní služba kurýrního spojení RF (FGS)
ředitel: TICHONOV Valerij Vladimirovič
109240 Moskva, ulica Soljanka 8
tel.: +7 495 606 13 40
web:www.gfs.gov.ru
mail: info@gfs.ru
 
Služba vnější rozvědky RF (SVR)
ředitel: NARYŠKIN Sergej Jevgenjevič
119034 Moskva, ulica Ostoženka 51/10
tel.: +7 499 245 33 68, +7 499 255 79 38.
web: www.svr.gov.ru
mail: svr@gov.ru

 

Federální služba bezpečnosti RF (FSB)
ředitel: BORTNIKOV Alexandr Vasiljevič
107031 Moskva, ulica Bolšaja Lubjanka 1/3
tel.: +7 495 224 22 22
web: www.fsb.ru
mail: fsb@fsb.ru

 

Federální služba vojsk Národní gardy RF (Rosgvardija)
ředitel: ZOLOTOV Viktor Vasiljevič
111250 Moskva, ulica Krasnokazarmennaja 9a
tel.: +7 495 361 84 11
web: www.rosgvard.ru
 
Federální služba ochrany Ruské federace (FSO)
Ředitel: KOČNĚV Dmitrij Viktorovič
109012 Moskva, Kreml
tel.: +7 495 982 08 76, +7 495 982 08 66
web: www.fso.gov.ru
mail: priemnaya_fso@gov.ru
 
Federální služba pro finanční monitoring (Rosfinmonitoring)
ředitel: ČICHANČIN Jurij Anatoljevič
107450 Moskva, Mjasnickaja ulica 39, budova 1
tel.: +7 495 627 33 26
web: www.fedsfm.ru
mail: info@fedsfm.ru

 

Hlavní správa speciálních programů prezidenta RF (GUSP)
vedoucí: LINĚC Alexandr Leonidovič
103132 Moskva, Staraja ploščaď 2/14,
tel.: +7 495 606 43 24
web: www.gusp.gov.ru
mail: gusp@gov.ru

 

Hospodářská správa prezidenta RF (Upravdělami)
vedoucí: KOLPAKOV Alexandr Sergejevič
103132 Moskva, Nikitnikov pereulok 2
tel.: +7 495 606 92 33
web: www.udprf.ru
mail: udprf@gov.ru

 

Federální archivní agentura (Rosarchiv)
ředitel: ARTIZOV Andrej Nikolajevič
115035 Moskva, Sofijskaja naběrežnaja 34, budova 1
tel.: + 7 495 190 55 33
web: www.archives.ru, росархив.рф
mail: rosarchiv@gov.ru, rusarhiv@archives.ru
 
III.  Federální ministerstva, jejichž činnost řídí vláda RF:
 Ministerstvo zdravotnictví RF (Minzdrav)
ministryně: SKVORCOVA Veronika Igorjevna
127994 Moskva, Rachmanovskij pereulok 3
tel.: +7 495 628 44 53, +7 495 627 24  00, +7 495 627 29 44
web: www.rosminzdrav.ru
mail: info@rosminzdrav.ru

 

Federální služba pro dozor v oblasti zdravotnictví (Roszdravnadzor)
vedoucí: MURAŠKO Michail Albertovič
109074 Moskva, Slavjanskaja ploščaď 4, budova 1
tel.: +7 495 698 45 38, +7 499 578 02 30
web: www.roszdravnadzor.ru
mail: info@roszdravnadzor.ru

 

Federální lékařsko-biologická agentura (FMBA)
vedoucí: UJBA Vladimir Viktorovič
123182 Moskva, Volokolamskoje šosse 30
tel.: +7 499 190 33 25, +7 499 190 07 25
web: fmbaros.ru
mail: fmba@fmbaros.ru

 

Ministerstvo kultury RF (Minkultury)
ministr: MEDINSKIJ Vladimir Rostislavovič
125993 Moskva, Malyj Gnězdnikovskij pereulok 7/6, budovy 1 a 2
tel.: +7 495 629 10 10
web: www.mkrf.ru
mail: mail@mkrf.ru

 

Ministerstvo vědy a vyššího vzdělaní RF(Minobrnauki)
ministr: KOTOKOV Michail Michailovič
125993 Moskva, Tverskaja ulica 11
tel.: +7 495 539 55 19
web: www.minobrnauki.gov.ru
mail: info@minobrnauki.gov.ru

 

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF (Minprirody)
ministr: KOBYLKIN Dmitrij Nikolajevič
123995 Moskva, Bolšaja Gruzinskaja ulica 4/6
tel. +7 495 254 48 00
www.mnr.gov.ru
mail: minprirody@mnr.gov.ru

 

Federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí (Rosgidromet)
vedoucí: JAKOVĚNKO Maxim Jevgenjevič
125993 Moskva, Novovagaňkovskij pereulok 12
tel.: +7 499 252 55 04, +7 499 252 94 84
web: www.meteorf.ru
mail: garkina@mcc.mecom.ru

 

Federální služba pro dozor v oblasti využívání přírodních zdrojů (Rosprirodnadzor)
vedoucí: RODINONOVA Světlana Gennadjevna
125993 Moskva, ulica Bolšaja Gruzinskaja 4/6
tel.: +7 499 254 50 72, +7 499 753 30 92
web: rpn.gov.ru
mail: portal.rpn@mail.ru

 

Federální agentura vodních zdrojů (Rosvodresursy)
vedoucí: KIRILLOV Dmitrij Michajlovič
117292 Moskva, ulica Kedrova 8, budova 1
tel.: +7 495 719 00 77, +7 499 724 12 20
web: voda.mnr.gov.ru
mail: water@favr.ru

 

Federální agentura pro využívání nerostného bohatství (Rosnedra)
vedoucí: KISELJOV Jevgenij Arkadjevič
125993 Moskva, ulica Bolšaja Gruzinskaja 4/6
tel.: +7 499 254 80 74, +7 499 254 43 22
web: www.rosnedra.gov.ru
mail: rosnedra@rosnedra.gov.ru

 

Federální agentura lesního hospodářství (Rosleschoz)
vedoucí: VALENTIK Ivan Vladimirovič
115184 Moskva, Pjatnickaja ulica 59/19
tel.: +7 495 953 37 85
web: rosleshoz.gov.ru
mail: lesinfor@aha.ru
 
Ministerstvo průmyslu a obchodu RF (Minpromtorg)
ministr: MANTUROV Denis Valentinovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7
tel.: +7 495 539 21 87, +7 495 539 21 72
web: www.minpromtorg.gov.ru
mail: info_admin@minprom.gov. ru

 

Federální agentura pro technické regulování a metrologii (Rosstandard)
vedoucí: ABRAMOV Alexej Vladimirovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7, budova 1
tel.: +7 499 236 03 00
web: www.gost.ru
mail: info@gost.ru

 

Ministerstvo osvěty RF (Minprosvěščenija)
Ministr: VASIJLEVA Olga Jurjevna
127006 Moskva, ulica Karetnyj rjad 2
tel.: +7 495 539 55 19
web: https://edu.gov.ru
mail: info@edu.gov.ru

 

Ministerstvo RF pro rozvoj Dálného východu (Minvostokrazvitija)
ministr: KOZLOV Alexandr Alexandrovič
680030 Chabarovsk, ulica Šeronova 22
tel. +7 4212 97 00 10
109544 Moskva, ulica Školnaja 25; 119121 Moskva, ulica Burděnko 14
tel.: +7 495 537 06 44,
690091 Vladivostok, Okeanskij prospekt 17, budova 13
tel.: +7 423 223 00 80
683000 Kamčatskij kraj, Petropavlovsk-Kamčatskij, ulica Sovětskaja 35
web: www.minvr.ru
mail: msk@minvr.ru, info@minvr.ru, vld@minvr.ru

 

Ministerstvo RF pro otázky Severního Kavkazu (Minkavkaz)
ministr: ČEBOTARJOV Sergej Viktorovič
357600 Jessentuki, ulica Internacionalnaja 2
tel.: +7 87934 6 07 41
121069 Moskva, Trubnikovskij perelukok 19
 tel.: +7 495 587 76 77
web: www.minkavkaz.gov.ru/
mail: info@minkavkaz.gov.ru


Ministerstvo zemědělství RF (Minselchoz)
ministr: PATRUŠEV Dmitij Nikolajevič
107139 Moskva, Orlikov pereulok 1/11
tel.: +7 495 607 80 00
web: www.mcx.ru
mail: info@mcx.ru

 

Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselchoznadzor)
vedoucí: DANKVERT Sergej Alexejevič
107139 Moskva, Orlikov pereulok 1/11
tel.: +7 495 607 51 11
web: www.fsvps.ru
mail: info@svfk.mcx.ru

 

Federální agentura pro rybolov (Rosrybolovstvo)
vedoucí: ŠESTAKOV Ilja Vasiljevič
107996 Moskva, Rožděstvěnskij bulvar 12
tel.: +7 495 628 77 00
web: www.fish.gov.ru
mail: harbour@fishcom.ru

 

Ministerstvo sportu RF (Minsport)
ministr: KOLOBKOV Pavel Anatoljevič
105064, Moskva, ulica Kazakova 18
tel.: +7 495 720 53 80
web: www.minsport.gov.ru
mail: info@minsport.gov.ru

 

Ministerstvo pro výstavbu a bytové komunální hospodářství (Minstroj)
Ministr: JAKUŠEV Vladimir Vladimirovič
127994, Moskva, ulica Sadovaja-Samotečnaja 10/23, budova 1
tel.: +7 495 647 15 80web: www.minstroyrf.ru

 

Ministerstvo dopravy RF (Mintrans)
ministr: DITRICH Jevgenij Ivanovič
109012 Moskva, Rožděstvěnka 1, budova 1
tel.: +7 499 495 00 00, +7 499 495 00 01
web: www.mintrans.ru
mail: info@mintrans.ru

 

Federální služba pro dohled v oblasti dopravy (Rostransnadzor)
vedoucí: BASARGIN Viktor Fjodorovič
125993 Moskva, Leningradskij prospekt 37, budova 1
tel.: +7 499 231 57 07
web: www.rostransnadzor.ru
mail: head@rostransnadzor.ru

 

Federální agentura letecké dopravy (Rosaviacija)
vedoucí: NERAĎKO Alexandr Vasiljevič
125993 Moskva, Leningradskij prospekt 37, budova 2
tel.: +7 499 231 50 09
web: www.favt.ru
mail: rusavia@scaa.ru

 

Federální silniční agentura (Rosavtodor)
vedoucí: KOSŤJUK Andrej Alexandrovič
129085 Moskva, ulica Bočkova 4
tel.: +7 495 870 97 13
web: www.rosavtodor.ru
mail: rad@fad.ru 

 

Federální agentura železniční dopravy (Rosželdor)
vedoucí: ČEPĚC Vladimir Jurjevič
105064 Staraja Basmannaja ulica 11/2, budova 2
tel.: +7 499 550 34 36
web: www.roszeldor.ru
mail: info@roszeldor.ru

 

Federální agentura námořní a říční dopravy (Rosmorrečflot)
vedoucí: CVĚTKOV Jurij Alexandrovič
125993 Moskva, ulica Petrovka 3/6
tel.: +7 495 626 11 00
web: www.morflot.ru
mail: ud@morflot.ru

 

Ministerstvo práce a sociální ochrany RF (Mintrud)
ministr: TOPILIN Maxim Anatoljevič
127994, GSP-4, Moskva, ulica Iljinka 21
tel.: +7 495 606-00-60web: www.rosmintrud.ru

Federální služba pro otázky práce a zaměstnanosti (Rostrud)
vedoucí: VUKOLOV Vsevolod Lvovič
101000 Moskva, Mjasnickaja ulica 40, budova 16
tel.: +7 800 707 88 41
web: www.rostrud.ru
mail: mail@rostrud.info

 

Ministerstvo financí RF (Minfin)
ministr: SILUANOV Anton Germanovič (pověřen výkonem funkce)
109097 Moskva, ulica Iljinka 9
tel.: +7 495 987 91 01
web: www.minfin.ru
mail: priemnaya@minfin.ru

 

Federální daňová služba (FNS)
vedoucí: MIŠUSTIN Michail Vladimirovič
127381 Moskva, Něglinaja ulica 23
tel.: +7 800 222 22 22
web: www. nalog.ru

 

Federální finanční úřad (Kaznačejstvo)
vedoucí: ARŤJUCHIN Roman Jevgenjevič
109097 Moskva, ul Iljinka 7
tel.: +7 495 214 72 97, +7 495 214 77 36
web: www. roskazna.ru

Federální celní služba (FTS)
vedoucí: BULAVIN Vladimir Ivanovič
121087 Moskva, Novozavodskaja ulica 11/5
tel.: +7 499 449 77 71, +7 499 449 76 75
web: www.customs.ru
mail: fts@ca.customs.ru

 

Federální služba pro regulování trhu s alkoholem (Rosalkogolregulirovanije)
vedoucí: ALJOŠIN Igor Olegovič
125993 Moskva, Miusskaja ploščaď 3, budova 4
tel.: +7 495 587 03 03
web: fsrar.ru
mail: info@fsrar.ru

 

Ministerstvo digitálního rozvoje, spojů a masových komunikací RF (Minkomsvjaz)
ministr: NOSKOV Konstantin Jurjevič
125375 Moskva, Tverskaja 7
tel.: +7 495 771 81 00,
web: digital.gov.ru
mail: office@digital.gov.ru

 

Federální služba pro dozor v oblasti spojů, informačních technologii a masových komunikací (Roskomnadzor)
vedoucí: ŽAROV Alexandr Alexandrovič
109074 Moskva, Kitajgorodskij projezd 7, budova 2
tel.: +7 495 983 33 93
web: rkn.gov.ru/news/rsoc
mail: rsoc_in@rkn.gov.ru

 

Federální agentura pro tisk a masové komunikace (Rospečať)
vedoucí: SESLAVINSKIJ Michail Vadimovič
127994 Moskva, Strastnoj bulvar 5
tel.: +7 495 694 11 77
web: www.fapmc.ru
mail: info@fapmc.ru

 

Federální agentura spojů (Rossvjaz)
vedoucí: DUCHOVNICKIJ Oleg Gennadjevič
109289 Moskva, Nikolojamskij pereulok 3A, budova 2
tel.: +7 495 986 31 60
web: www.rossvyaz.ru
mail: mail@rossvyaz.ru
 

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF (Minekonomrazvitija)
ministr: OREŠKIN Maxim Stanislavovič (pověřen výkonem funkce)
125993 Moskva, 1. Tverskaja-Jamskaja ulica 1, 3
tel.: +7 495 650 86 39, +7 495 870 86 39
web: www.economy.gov.ru
mail: mineconom@economy.gov.ru

 

Federální státní registrační, katastrální a kartografická služba (Rosrejestr)
vedoucí: ABRAMČENKO Viktorija Valerjevna
101000 Moskva, Čistoprudnyj bulvar 6/19
tel.: +7 495 917 15 24
web: www.rosreestr.ru/site
mail: rosreestr@rosreestr.ru

 

Federální agentura pro správu státního majetku (Rosimuščestvo)
vedoucí: JAKOVĚNKO Vadim Vladimirovič
109012 Moskva, Nikolskij pereulok 9
tel.: +7 495 539 58 62
web: www.rosim.ru
mail: rosim0@rosim.ru

 

Federální akreditační sužba (Rosakreditacija)
vedoucí: CHERSONCEV Alexej Igorjevič
117997 Moskva, ulica Vavilova 7
tel.: +7 495 539 26 70
web: www.fsa.gov.ru
mail: fgis@fsa.gov.ru

 

Federální služba intelektuálního vlastnictví (Rospatent)
vedoucí: IVLIJEV Grigorij Petrovič
125993 Moskva, Berežkovskaja naběrežnaja 24, bud. 12 (faktická adresa)
125993 Moskva, Berežkovskaja naběrežnaja 30/1 (poštovní adresa)
tel.: +7 499 240 60 15
web: www.rupto.ru
mail: rospatent@rupto.ru

 

Federální služba státní statistiky (Rosstat)
vedoucí: MALKOV Pavel Viktorovič
107450 Moskva, Mjasnickaja ulica 39, budova 1
tel.: +7 495 607 46 77
web: www.gks.ru
mail: stat@gks.ru

 

Federální agentura cestovního ruchu (Rosturizm)
vedoucí: DOGUZOVA Zarina Valerjevna
101000 Moskva, Mjasnickaja ulica 47
tel.: +7 495 607 39 32
web: www.russiantourism.ru
mail: rustourism@ropnet.ru

 

Ministerstvo energetiky RF (Minenergo)
ministr: NOVAK Alexandr Valentinovič (pověřen výkonem funkce)
107996 Moskva, ulice Ščepkina 42,
tel.: +7 495 631 98 58, +7 495 631 87 46
web: www.minenergo.gov.ru
mail: minenergo@minenergo.gov.ru
 
IV. Federální služby a federální agentury, jejichž činnost řídí vláda RF
Federální antimonopolní služba (FAS Ruska)
vedoucí: ARTĚMJEV Igor Jurjevič
123995 Moskva, Sadovaja-Kudrinskaja ulica 11
tel.: +7 499 755 23 23
web: www.fas.gov.ru
mail: delo@fas.gov.ru

 

Federální služba pro dozor v oblasti ochrany spotřebitelských práv a životní úrovně obyvatelstva (Rospotrebnadzor)
vedoucí: POPOVA Anna Jurjevna
127994 Moskva, Vadkovskij pereulok 18, budovy 5 a 7.
tel.: +7 499 973 26 90
web: www.rospotrebnadzor.ru

 

Federální agentura pro dozor v oblasti vzdělání a vědy (Rosobrnadzor)
vedoucí: KRAVCOV Sergej Sergejevič
127994 Moskva, ul. Sadovaja-Sucharevskaja 16
tel.: +7 495 984 89 19
web: obrnadzor.gov.ru
mail: pochta@obrnadzor.gov.ru

 

Federální služba ekologického, technologického a jaderného dozoru (Rostěchnadzor)
vedoucí: ALJOěŠIN Alexej Vladislavovič
105066 Moskva, ulica A. Lukjanova 4, budova 1
tel.: +7 495 647 60 81
web: www.gosnadzor.ru
mail: rostehnadzor@gosnadzor.ru

 

Federální agentura pro státní rezervy (Rosrezerv)
vedoucí: GOGIN Dmitrij Jurjevič
109012 Moskva, Bolšoj Čerkasskij pereulok 6/7
tel.: +7 495 606 13 38, +7 495 606 10 57
web: www.rosreserv.ru
mail: info@rosreserv.ru

 

Federální agentura pro záležitosti mládeže (Rosmoloďjož)
vedoucí: BUGAJEV Alexandr Vjačeslavovič
105062 Moskva, Podsosenskij pereulok 5
tel.: +7 495 688 80 08
web: fadm.gov.ru
mail: op@fadm.gov.ru

 

Federální služba pro otázky národností (FADN)
vedoucí: BARINOV Igor Vjačeslavovič
121069 Moskva, Trubnikovskij pereulok 19
tel.: +7 495 966 44 20
web: fadn.gov.ru
mail: info@fadn.gov.ru

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2019 činil 146,78 mil. lidí a za rok 2018 se snížil o 93,5 tis. lidí. Počet obyvatel se zvýšil pouze díky migračnímu přírůstku. (Po mezinárodně neuznaném referendu, které proběhlo na Krymu dne 16. 3. 2014, Ruská federace dne 18. 3. 2014 anektovala Krym. Česká republika anexi Krymského poloostrova Ruskou federací neuznává. Od roku 2014 udává ruská statistika údaje týkající se RF včetně Krymu).

 

Hustota obyvatel byla 8,57 na 1 km2 (k 1. 1. 2018), 68 % obyvatelstva žije v evropské části Ruska, která představuje cca 21 % území. Ve městech bydlí 74 %.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 75,9 mil., tj. 51,6 % celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky činného obyvatelstva činí 15 až 72 let.
Průměrná délka života v roce 2018 činila 72,9 let (67,5 u mužů a 77,6 u žen).
Celkem se v roce 2017 narodilo 1 599 tis. dětí. Zemřelo 1 817 tis. lidí.

 

Podíl mužů v RF činil 46 %, podíl žen 54 %. Značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži. Od věku 30 let začíná převládat počet žen a od věku 70 let již převyšuje skoro 2,5krát (na 1 000 mužů připadá 2 400 žen).
V roce 2018 bylo uzavřeno 967 tis. sňatků, rozvodů manželství bylo 613 tis.

 

Migrační přírůstek za rok 2018 činil cca 120 – 130 tis. osob.
Národnostní složení:
• Rusové: 77,71 % (111 017 tis.),
• Tataři: 3,72 % (5 311 tis.),
• Ukrajinci: 1,35 % (1 928 tis.),
• Baškirové: 1,11 % (1 585 tis.),
• Čuvaši: 1,01 % (1 436 tis.),
• Čečenci: 1,00% (1431 tis.),
• Arméni: 0,83 % (1 182 tis.),
• Národnost neuvedlo 3,99 %  (5 629 tis.) obyvatel.

 

V Rusku žije asi 180 dalších národností a etnických skupin. V roce 2010 bylo evidováno 22 národností, u kterých počet převyšuje 400 tis. lidí. (Národnostní složení anektovaného Krymu je podle sčítání z října 2014 následující: Rusové 67,90 %, Ukrajinci 15,68 %, Krymští Tataři 10,57 %, Tataři 2,05 %, Bělorusové 0,99 %, Arméni 0,50 %).
Změny v národnostním složení obyvatelstva souvisí se třemi faktory: přirozený přírůstek různých skupin, změna etnického sebeuvědomění pod vlivem smíšených manželství, vnější migrace.

 

Náboženské složení:
Ruská sčítání obyvatel nezohledňují náboženské vyznání, následující přehled vychází z průzkumu Levada-centra z roku 2013:
• pravoslavní – 73,6 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících),
• starověrci – 1,4 % (kolem 2 mil., kam patří hlavně Rusové, ale také Ukrajinci, Bělorusové, Karelové, Komi, Udmurti, Čuvaši a jiní),
• muslimové – 7 %,
• katolíci – 1 % (Poláci, Litevci, Němci a jiní),
• protestanti – 1 %,
• buddhisté – 1 % (kolem 900 tis.),
• judaismus vyznává 1 % obyvatel,
• ateisté (v Rusku terminologicky často „agnostici“) přibližně 14 % obyvatel.
 
Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města
Dle ruské ústavy tvoří Ruskou federaci 85 subjektů (včetně anektovaného Krymu a Sevastopolu, které ČR nadále považuje za součást Ukrajiny) – 46 oblastí, 22 republik, 9 krajů, 3 města federálního významu, 4 autonomní okruhy a 1 autonomní oblast.


Všechny subjekty RF (regiony) jsou rozděleny do osmi federálních okruhů. Každý okruh má administrativní centrum. Ústavní pravomoc prezidenta RF na území federálního okruhu realizuje pravomocný zástupce prezidenta RF. Dle ústavy RF není federální okruh subjektem administrativního dělení Ruska. Okruhy byly zřízeny na základě bývalého vojenského okružního členění RF. Celkem je v RF 1 114 měst, z toho 15 s více než miliónem obyvatel.


Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Ivanovská oblast, Jaroslavská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tulská oblast, Tverská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast a město Moskva. Administrativní centrum – Moskva.
Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Vologodská oblast, Něněcký autonomní okruh a město Sankt-Petěrburg. Administrativní centrum – Sankt-Petěrburg
Severokavkazský federální okruh: Čečenská republika, Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika-Alanie a Stavropolský kraj. Administrativní centrum – Pjatigorsk.
Jižní federální okruh: Adygejská republika, Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Rostovská oblast a Volgogradská oblast. RF považuje za součást okruhu také anektovanou Krymskou republiku a město Sevastopol (ČR anexi Krymského poloostrova Ruskou federací neuznává). Administrativní centrum – Rostov na Donu.

Povolžský federální okruh: Baškirská republika, Čuvašská republika, Marijská republika, Mordvinská republika, Tatarská republika, Udmurtská republika, Permský kraj, Kirovská oblast, Nižněnovgorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast a Uljanovská oblast. Administrativní centrum – Nižnij Novgorod.
Uralský federální okruh: Čeljabinská oblast, Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumenská oblast, Chanty - mansijský autonomní okruh – Jugra a Jamalsko-něněcký autonomní okruh. Administrativní centrum – Jekatěrinburg.
Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Chakaská republika, Tuvinská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. Administrativní centrum – Novosibirsk.
Dálnovýchodní federální okruh: Burjatská republika, Republika Sacha (Jakutsko), Chabarovský kraj, Kamčatský kraj, Primorský kraj, Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Vladivostok.
Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.
Hlavní město Moskva má 12 330 126 obyvatel (k 1. 1. 2016).
Města s počtem obyvatel nad milion:
• Moskva, Sankt Petěrburg (bývalý Leningrad), Nižnij Novgorod (bývalý Gorkij), Novosibirsk, Samara (bývalý Kujbyšev), Jekatěrinburg (bývalý Sverdlovsk), Omsk, Čeljabinsk, Kazaň, Perm, Rostov na Donu, Ufa, Volgograd, Krasnojarsk, Voroněž.
Republiky (22):
• Республика Адыгея (Adygejsko)
• Республика Алтай (Altaj)
• Республика Башкортостан (Baškortostán)
• Республика Бурятия (Burjatsko)
• Республика Дагестан (Dagestán)
• Республика Ингушетия (Ingušsko)
• Кабардино-Балкарская Республика (Kabardsko-Balkarsko)
• Республика Калмыкия (Kalmycko)
• Карачаево-Черкесская Республика (Karačajevsko-Čerkesko)
• Республика Карелия (Karélie)
• Республика Коми (Komi)
• Республика Крым (Krym) – ČR anexi Krymského poloostrova Ruskou federací neuznává.
• Республика Марий Эл (Marijsko)
• Республика Мордовия (Mordvinsko)
• Республика Саха (Якутия) (Sacha – Jakutsko)
• Республика Северная Осетия – Алания (Severní Osétie-Alánie)
• Республика Татарстан (Tatarstán)
• Республика Тыва (Tuva)
• Удмуртская Республика (Udmurtsko)
• Республика Хакасия (Chakasko)
• Чеченская Республика (Čečensko)
• Чувашская Республика – Чувашия (Čuvašsko)
Kraje (9):
• Алтайский край (Altajský)
• Забайкальский край (Zabajkalský)
• Камчатский край (Kamčatský)
• Краснодарский край (Krasnodarský)
• Красноярский край (Krasnojarský)
• Пермский край (Permský)
• Приморский край (Přimořský)
• Ставропольский край (Stavropolský)
• Хабаровский край (Chabarovský)
Oblasti (46):
• Амурская область (Amurská)
• Архангельская область (Archangelská)
• Астраханская область (Astrachanská)
• Белгородская область (Belgorodská)
• Брянская область (Brjanská)
• Владимирская область (Vladimirská)
• Волгоградская область (Volgogradská)
• Вологодская область (Vologodská)
• Воронежская область (Voroněžská)
• Ивановская область (Ivanovská)
• Иркутская область (Irkutská)
• Калининградская область (Kaliningradská)
• Калужская область (Kalužská)
• Кемеровская область (Kemerovská)
• Кировская область (Kirovská)
• Костромская область (Kostromská)
• Курганская область (Kurganská)
• Курская область (Kurská)
• Ленинградская область (Leningradská)
• Липецкая область (Lipecká)
• Магаданская область (Magadanská)
• Московская область (Moskevská)
• Мурманская область (Murmanská)
• Нижегородская область (Nižněgorodská)
• Новгородская область (Novgorodská)
• Новосибирская область (Novosibirská)
• Омская область (Omská)
• Оренбургская область (Orenburgská)
• Орловская область (Orlovská)
• Пензенская область (Penzenská)
• Псковская область (Pskovská)
• Ростовская область (Rostovská)
• Рязанская область (Rjazanská)
• Самарская область (Samarská)
• Саратовская область (Saratovská)
• Сахалинская область (Sachalinská)
• Свердловская область (Sverdlovská)
• Смоленская область (Smolenská)
• Тамбовская область (Tambovská)
• Тверская область (Tverská)
• Томская область (Tomská)
• Тульская область (Tulská)
• Тюменская область (Ťjumenská)
• Ульяновская область (Uljanovská)
• Челябинская область (Čeljabinská)
• Ярославская область (Jaroslavská)
Autonomní oblast (1):
• Еврейская автономная область (Židovská autonomní oblast)
Autonomní okruhy (4):
• Ненецкий автономный округ (Něněcký)
• Ханты-Мансийский автономный округ – Югра (Chanty-mansijský – Jugra)
• Чукотский автономный округ (Čukotský)
• Ямало-Ненецкий автономный округ (Jamalo-něněcký)
Města federálního významu (3):
• Москва (Moskva)
• Санкт-Петербург (Sankt-Petěrburg)
• Севастополь (Sevastopol) - ČR anexi Krymského poloostrova Ruskou federací neuznává.
Pronajímané teritorium (1):
• Байконур (město Bajkonur, Kazachstán)

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2013

2014

2015

2016

2017

2018 

Počet obyvatel (mil.)

143,6

143,7

146,3

146,5

146,8

146,9 

Inflace na konci roku (%)

6,8

11,4

12,9

5,4

2,5

4,2 

HDP v běžných cenách (mld. rub.)

73 134

79 199

83 387

86 148

92 037

103 626 

HDP (%)

1,3

0,6

-3,7

-0,2

1,5

2,2 

HDP (na 1 obyv. v USD)

26 177

25 648

24 613

24 729

25 551

29 032 

Přímé zahr. ivestice (mld. USD)

26,1

18,5

12,0

32,5

25,3

8,8 

Reálné příjmy (%)

5,2

-0,7

-3,2

-5,8

-1,7

-1,3 

Nezaměstnanost (%)

5,5

5,2

5,6

5,5

5,2

4,8 

Obchodní bilance (mld. USD)

180,5

180,5

148,4

90,2

114,9

211,1 

Vývoz zboží (mld. USD)

521,8

496,8

341,4

281,8

352,9

452,1 

Dovoz zboží (mld. USD)

341,2

307,8

193,0

191,6

237,9

240,5 

Kurz EUR/RUB na konci roku

44,97

68,34

79,55

63,81

68,87

79,4 

 Zdroj: Rosstat, Centrální banka, Federální celní služba, květen 2019

 

 

 

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2018 (v %)

HDP

zemědělství

průmysl

služby

100

5

32

63

Zdroj: ministerstvo ekonomického rozvoje RF, Centrální banka, Federální celní služba, duben 2019

 

V roce 2018 ruská ekonomika se potýkala s celou řadou nových výzev. Meziroční růst HDP dosáhl 2,2 %. Oslabující rubl nahrával domacím exportérům.

 

V letech 2019–2021 díky vyšším cenám ropy, snaze o makroekonomickou stabilizaci se očekává, že ruská ekonomika bude pokračovat v mírném růstu. V letech 2019–2021 by ruská ekonomika měla růst tempem 1,3–1,4 %. Vzhledem k omezeným možnostem navyšování veřejných výdajů ekonomiku ovlivní především domácí spotřeba a podpora zahraničního exportu.

V letech 2019– 2021 bude pokračovat politika fiskální konsolidace, což společně s udržením nízké cílované inflace je potvrzením koncentrace ruských orgánů na posilování makroekonomické stability.

Výraznějšímu růstu ekonomiky bude bránit především její nízká efektivita, tj. nízká produktivita práce. Také demografická situace je nepříznivá. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se bude v následujících letech výrazně snižovat. Důraz ruské vlády by měl směřovat i ke zvýšování kvality zdravotních a vzdělávacích služeb. 

Možnosti růstu vnitřního trhu jsou omezené vzhledem k již relativně vysoké využitelnosti stávajících kapacit. Negativně také působí prohlubující se nevyrovnanost v distribuci příjmů obyvatelstva, stejně jako ekonomická nevyrovnanost ruských regionů. Většímu zapojení Ruska do mezinárodní ekonomické spolupráce brání především složitá geologická situace včetně sankčních omezení.

Prioritním cílem ekonomické politiky by mělo být omezení vysoké role státu v hospodářství, zvýšení investic a zlepšování obchodního prostředí, včetně nastolení podmínek zdravé konkurence.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2018 dosáhly příjmy státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí RF o plnění rozpočtu 19 454 mld. rublů, tedy cca 19 % HDP, což představovalo nárůst o cca 12 %. Rozpočtové výdaje byly zhruba na úrovni roku 2017 a dosáhly úrovně 16 712 mld. rublů, což představuje cca 16 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 2 742 mld. rublů, tj. 2,6 % HDP. (1,4 % v roce 2017).

Meziročně se navýšily příjmy z ropy a plynu o cca 8 %. V případě tzv. neenergetických příjmů došlo také k menšímu meziročnímu růstu přibližně o 1,3 krát ve srovnání s rokem 2017 . Celkově se podíl příjmů z energetických zdrojů v roce 2018 zvýšil téměř jeden a půlkrát oproti roku 2017, což dokumentuje vysokou závislost ekonomiky na cenách paliv a jiných surovin.

V prosinci 2018 schválený federální rozpočet na rok 2019 je pokračováním politiky fiskální konsolidace, tj. postupného snižování deficitu rozpočtu. Původní rozpočet na rok 2019 počítá s příjmy na úrovni 19 454 mld. rublů a výdaji 16 712 mld. rublů. Schodek rozpočtu by v roce 2019 měl být v rozmezí 1,7 -2 % HDP. Ve výdajové části rozpočet na rok 2019 počítá mimo jiné s mírným zvýšením výdajů na vzdělání, zdravotnictví. Na druhou stranu s většími transfery do regionů a zachováním vysokých výdajů na obranu. Ruský rozpočet je ale standardně s ohledem na ekonomický vývoj (ceny na trhu s ropou, změny kurzu rublu aj.) v průběhu roku několikrát upravován, a to jak v příjmové, tak i ve výdajové části.

Ruský federální rozpočet (mld. RUB)
 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 

Příjmy

13 020

14 497

13 659

13 460

 15 089

19 454

Výdaje

13 343

14 832

15 620

16 416

16 420

16 808 

Saldo

-323

-335

-1 961

-2 956

 -1 331

+ 2 646

Zdroj: údaje Ministerstva financí RF, Ministerstva ekonomického rozvoje RF 

Od 1. ledna 2019 vstoupí v platnost nové fiskální pravidlo, které má zásadním způsobem snížit nežádoucí vysokou závislost ruské ekonomiky a kurzu rublu na cenách ropy. Veškeré příjmy z ropy nad hranicí 40 USD/barel budou dle nového pravidla směrovány nikoliv na navyšování výdajů, ale výhradně na vytváření rezerv. Schválený systém intervencí umožňuje již nyní ministerstvu financí nákup zahraniční měny, pokud cena ropy překročí stanovenou hranici (40 USD/barel). Při stávajících cenách paliv lze v roce 2018 předpokládat postupné doplňování ruských rezerv.

Na začátku roku 2018 také přestal fungovat Rezervní fond, který byl posledních deset let „záchranným polštářem“ rozpočtu. Vzhledem k tomu, že vláda veškeré zdroje ve fondu postupně vyčerpala, původní rozdělení dvou fondů na instrument určený k profinancování deficitu rozpočtu, tzv. Rezervní fond, a na dlouhodobější instrument financující penzijní pojištění a infrastrukturní projekty tzv. Fond národního blahobytu, ztratilo svůj smysl. Veškeré rezervní zdroje se budou nyní akumulovat ve Fondu národního blahobytu, jehož hodnota na začátku roku 2018 činila cca 65 mld. USD (cca 3,7 biliónů rublů), tj. cca 4 % HDP.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance RF (v mld. USD)

Účet

2013

2014

2015

2016

2017

2018 

Běžný účet

33,4

57,5

67,6

24,4

 35,2

38,4 

Kapitálový účet

-0,4

-42,4

-0,3

-0,7

 -0,2

-2,7 

Finanční účet

24,1

23,5

70,6

19,1

 38,7

33,7 

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Devizové rezervy RF (v mld. USD)

 

2013

2014

2015

2016

 2017

2018 

Devizové rezervy

509,6

385,4

368,1

377,7

 447,7

468,5 

Zdroj: Centrální banka RF, Ministerstvo hospodářského rozvoje RF 

Platební bilance Ruska v roce 2019 byla ovlivňována postupným mírným růstem ruské ekonomiky a stavem konjunktury na zahraničních trzích. Stejně jako v předchozích letech ovlivňovala bilanci nepříznivě zejména geopolitická rizika.

Čistý vývoz kapitálu soukromým sektorem se v roce 2018 meziročně zvýšil a dosáhl úrovně 67,5 mld. USD (24,8 mld. USD v roce 2017), a to zejména v důsledku nejistoty na ruském trhu. V podmínkách omezeného přístupu na vnější trhy užití devizových rezerv umožnilo do určité míry kompenzovat vzrůstající nerovnováhu na vnitřním devizovém trhu.

Devizové rezervy se v roce 2018 oproti roku 2017 zvýšily o 35 mld. USD. Na počátku roku 2019 dosáhla jejich hodnota výše 468 mld. USD.

Na konci roku 2018 byl kurz rublu vůči euru 79 RUB/EUR. Podle údajů Centrální banky RF se souhrnný vnější dluh Ruska v roce 2018 meziročně mírně snížil, a to o 16,4 mld. USD na 454 mld. USD. Na bankovní sektor připadlo 96 mld. USD (103 mld. USD v roce 2017), tj. snížení o cca 7 %. V případě korporátního sektoru došlo v roce 2018 ke snížení na 313 mld. USD z 320 mld. USD v roce 2017.

Zadluženost vůči ČR 

Otázka zadluženosti vůči ČR byla vyřeřešena v roce 2013, kdy 10. 9. 2013 byl v Moskvě podepsán příslušný dodatek k mezivládní dohodě o vypořádání zadluženosti.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Ruské federaci existuje tzv. dvoustupňový bankovní systém. První úroveň představuje Centrální banka jako emisní centrum a hlavní regulátor bankovního sektoru a druhou úroveň reprezentují úvěrové organizace, tj. komerční banky a nebankovní úvěrové organizace. Podle formy vlastnictví fungují v RF státní a soukromé banky, bankovní instituce se zahraničním kapitálem či 100% vlastněné zahraničním subjektem.

Státní banka se v Rusku definuje jako banka, ve které vlastní stát kontrolní balík akcií, a také dále banka, kterou kontroluje Centrální banka, státní organizace či regiony. Takových bank je v současné době v Rusku 29. Jedná se například o Sberbank, Rosselchozbank, VTB, Roseximbank, Bank Moskvy, Gazprombank, Dálněvýchodní banku aj.

Top 10 největších bank Ruska (podle výše aktiv, stav ke konci roku 2018)

Název banky

Čistá aktiva

(v mld. rublů)

Přirůstek/pokles aktiv v roce 2018

(%)

Sberbank Rossii

28 133

  16,29

VTB Bank

13 949

44,16

Gazprombank 6 347

12,5

Nacionalnij kliringovyj centr

3 998

37,87

Rosselchozbank

3 467

 8,58

Alfa Bank

3 400

 27,19

Moskovskij kreditnyj bank

2 239

 16,89

Nacionalni Bank TRAST

1 688

170,26

Bank FK Otkrytie

1 664

 -28,03

Promsvjazbank

1 533

 19,92

Zdroj: www.banki.ru

Poznámka: V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se nejedná o banku, ale o státní korporaci. 

Základní charakteristiky bankovního sektoru kem konci roku 2018 (v mld. rublů)

 

Stav k 31. 12. 2016

Stav k 31. 12. 2017

Stav k 31.12.2018 

Bankovní aktiva

80 365

85 192

 92 100

Vlastní kapitál bank

  9 387   9 397 10 270

Úvěry právnickým osobám

30 135

30 193

 16 020*

Úvěry fyzickým osobám

10 804

12 174 11 124

Vklady obyvatelstva

24 200 25 987 28 500

Zisk běžného roku

    930

    790

 N/A

Průměrná úroveň kapitálové přiměřenosti

    13 %

   13 %

 N/A

Zdroj: Centrální banka RF 

*Data pouze k 1.7.2018

Centrální banka Ruska (CBR) pokračuje v postupném přechodu od restriktivní k neutrální měnové politice v režimu cílování inflace (s cílem 4% inflace). Za předpokladu udržení stávající úrovně inflace existuje v roce 2019 prostor pro další možné snižování klíčové sazby CBR  a tím i postupnému dalšímu zlevňování úvěrů nabízených komerčními bankami. Zájem o úvěry se v důsledku jejich lepší dostupnosti zvyšuje. V roce 2018 se zvyšoval zájem o mikroúvěry.

Finanční sektor je i přes nedávný pád několika významných bank relativně stabilní. CBR se na základě zákona z roku 2017 může zapojit do přímé finanční pomoci a sanace postižených bank prostřednictvím nového rezolučního mechanismu tzv. fondu pro konsolidaci bankovního sektoru, což by mělo přispívat k rychlejšímu řešení případných problémů. Celkově se bankovní sektor posouvá směrem ke strukturálním likviditním přebytkům.

Pro ruský bankovní sektor je charakteristický značný stupeň koncentrace. V pěti největších bankách bylo v roce 2018 soustředěno přes 60 % všech bankovních aktiv. V TOP 10 bankách bylo soustředěno cca 90 % celkového zisku bankovního sektoru.  K 1. 1. 2018 bylo Centrální bankou Ruska (CBR) registrováno 923 úvěrových organizací, ze kterých reálně fungovalo 561 (623 v roce 2016).  Bylo registrováno 160 úvěrových organizací s zahraniční kapitálovou účastí, z nichž 65 bylo se 100% zahraničním kapitálem a 17 s více než 50% zahraničně kapitálovou účastí. Podíl zahraničních subjektů na ruském bankovním trhu se v roce 2017 opětovně poněkud snížil, a to o cca 1,5 %. Proces odebírání bankovních licencí v rámci tzv. očisty bankovního sektoru pokračoval i v průběhu roku 2017. Pro efektivní bankovně finanční činnost na ruském trhu pro nejbližší období je s ohledem na současnou situaci velmi pravděpodobné další omezování počtu bank, případně jejich fúze, ale také likvidace aj. formy konsolidace.

Největší pojišťovny a jejich ratingy (stav ke konci roku 2018)

 

Název   pojišťovny

Rating

1

Sberbank strachovaniežizni

AAA

2

Sogaz

AAA

3

VTB Strachovanie

AAA

4

SPAO INGOSSTRACH

AAA

5

ALFA STRACHOVANIE

AA+

Zdroj: Ministerstvo financí RF a Centrální banka RF 

Na 10 největších pojišťoven v Rusku připadá cca 70 % objemu pojistného. Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 50 % z celkového kapitálu. Toto omezení se netýká jednotlivých společností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stávající daňový systém Ruska tvoří daně a poplatky federální, regionální, místní, tzv. anulované a zvláštní daňové režimy. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF. Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník, část první ze dne 31. 7. 1998, č. 146-FZ (novelizován k 1.5.2019) a Daňový zákoník (kodex), část druhá ze dne 5. 8. 2000, č. 117-FZ – v platném znění včetně posledních úprav zákona ze dne 30. 11. 2016 (FZ č. 401).

Federální daně a poplatky 

  • Daň z přidané hodnoty (20 % a na některé zboží 10 %) - změna od 1.1.2019
  • Spotřební daně – alkohol, výrobky z tabáku, benzín aj. (pohyblivá sazba v závislosti mj. od technické specifikace)
  • Daň z příjmu fyzických osob (základní sazba 13 %)
  • Daň ze zisků organizací (základní sazba 20 %)
  • Daň z těžby nerostných surovin
  • Daň z vody
  • Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů

Regionální daně a poplatky 

  • Daň z majetku organizací
  • Dopravní daň
  • Daň z hazardních her 

Místní daně a poplatky 

  • Pozemková daň
  • Daň z majetku fyzických osob
  • Obchodní daň 

Zvláštní daňové režimy

  • Jednotná zemědělská daň
  • Zjednodušený daňový systém (účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek, režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce aj.)
  • Daně z patentů

Pozn.: Bližší podrobnosti lze získat na webových stránkách: www.minfin.ru a www.nalog.ru

Hlavní směry daňové politiky

Vládní dokument „Základní směry daňové politiky na rok 2017 a plánované období 2018 a 2019“ určuje priority v daňové oblasti, které mj. předpokládají:

  • Zdokonalit, resp. stimulovat malé a střední podnikání
  • Stanovit nedaňové platby mající daňovou podobu a zahrnout je do daňového zákoníku
  • Zdokonalit systém převodních cen
  • U daně z příjmu vyrovnat rozpočty subjektů RF z hlediska přerozdělování a pobídek k daňovým poplatníků v regionu Dálného východu
  • Zjednodušit proces DPH
  • Zdokonalit systém daňové administrace
  • Zvýšit spotřební daň z vína a tabákových výrobků
  • Upřesnit mechanismy zdanění těžby nerostných surovin

Daňová politika ve sledovaném roce směřuje k vytváření podmínek pro posilování ekonomického růstu. Problematickým s ohledem na probíhající a zvažované daňové úpravy se do určité míry jeví dodržení daňového moratoria do roku 2019.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: