Španělsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Španělské království - Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií.

Pro zemi je typická silná decentralizace - vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů (v každé autonomní oblasti a městu) se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný. Všechny autonomní oblasti a města mají vlastní autonomní vládu.
Parlament
(Cortesy) je dvoukomorový. Kongres poslanců (= dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Meritxell Batet (Socialistická strana). Senát (= horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení. Má 259 členů - 208 senátorů je voleno přímo, 51 pak autonomiemi. Předsedou je Manuel Cruz (Socialistická strana). Předčasné parlamentní volby se uskutečnily 28. 4. 2019 při 75,75% volební účasti vyhráli s převahou vládnoucí socialisté (PSOE) Pedra Sáncheze. Získali 28,7 % hlasů a 123 poslaneckých mandátů. Španělsko tak čekají první jednání koaliční vládě v demokratické historii. Jelikož ani s potenciálně hlavním koaličním partnerem Unidas Podemos nedosáhnou se 165 mandáty na absolutní většinu (176 z 350 křesel), bude třeba jednat s katalánskými nacionalistickými stranami. S ohledem na jejich separatistické snahy lze však předpokát, že dosažení dohody bude velmi těžké. Navíc v ovzduší nadcházejících místních, regionálních a evropských voleb, které Španělsko čekají 26. 5. 2019. Vyloučit protonelze ani koalici PSOE a středopravicových Ciudadanos, která by měla se  180 mandáty pohodlnou absolutní většinu. Tuto možnost šak obě strany zatím vylučují.
Počty mandátů stran jsou dle výsledků následující: PSOE 123, PP (Lidová strana) 66, Ciudadanos 57, Unidas Podemos (krajně levicová strana) 42, Vox (krajní pravice) 24, ERC (levicoví katalánští nacionalisté) 15, Junts per Catalunya (pravicoví katalánští nacionalisté) 7, PNV (středopravicoví baskitští nacionalisté) 6, EH Bildu (levicoví baskitští nacionalisté) 4, Coalición Canaria (středopravicoví kanárští nacionalisté) 2, Navarra Suma (pravicová navarrská strana) 2, Compromís (levicová valencijská strana) 1. 

Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu se stal 19. 6. 2014 Filip VI. Královskou rodinu dále tvoří královna Letizie, následnice trůnu Leonor - princezna asturská, infantka Sofía (mladší dcera královského páru) a král Juan Carlos s královnou Sofií de Grecia - rodiče současného krále. Role krále jakožto hlavy státu je zakotvena ve španělské ústavě, konkrétně v článcích 56 – 65.

Složení vlády

Nová vláda se očekává, že bude jmenována během letních měsíců 2019. 

  • předseda vlády (Presidente del Gobierno) -
  • místopředsedkyně vlády, šéfová Úřadu vlády a ministryně pro rovnost a parlamentní vztahy -
  • ministryně průmyslu, obchodu a cestovního ruchu -
  • ministryně ekonomiky a podnikání -
  • ministryně pro ekologickou transformaci (ekologie a energetika) -
  • ministr zahraničních věcí a rozvojové spolupráce -
  • ministryně spravedlnosti -
  • ministryně obrany -
  • ministr vnitra -
  • ministr dopravy a infrastruktur -
  • ministryně školství a odborného vzdělávání, mluvčí vlády -
  • ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení - 
  • ministr zemědělství, rybolovu a výživy -
  • ministryně financí -
  • ministryně zdravotnictví, sociálních služeb a spotřeby - 
  • ministryně teritoriální politiky a veřejné správy -
  • ministr vědy, inovací a univerzitního vzdělávání -
  • ministr kultury a sportu -

Premiér španělské vlády má výsadní postavení, parlament vyslovuje důvěru pouze premiérovi a v jeho kompetenci je poté jmenování jednotlivých ministrů. Ve Španělsku tradičně vládly buď jednobarevné vlády s majoritní, anebo minoritní podporou. Stávající vláda reprezentuje Socialistickou stranu.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 47 mil. (1.1.2019)
  • Hustota na km2: 93 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 22,8 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,6 % 
  • Průměrný věk: muži 41 let; ženy 46 let
  • Naděje dožití: muži 80,4; ženy 85,7 (2017)

Věková struktura:

  • 0-15 let: 7,4 mil. (16 %)
  • 16-44 let: 17,6 mil. (38 %)
  • 45-64 let: 12,8 mil. (27%)
  • nad 65 let: 8,9 mil. (19 %)

Národnostní složení:

  • 74 % Španělé
  • 17 % Katalánci
  • 7% Galicijci
  • 2 % Baskové

 Cizinci s trvalým pobytem ve Španělsku dle národností k 1.1.2019 

Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců

Počet osob 

% z počtu cizinců

Maroko

812 412

16,2

Rumunsko

669 434

13,3

Velká Británie

249 015

5,0

Itálie

227 912

4,5

Čína

224 372

4,5

Kolumbie

206 413

4,1

Venezuela

137 589

2,7

Ekvádor

131 679

2,6

Bulharsko

122 362

2,4

Ukrajina

111 558

2,2

Německo

111 413

2,2

Francie

103 184

2,1

Honduras

96 197

1,9

Bolívie

95 605

1,9

Portugalsko 

93 008

1,9

Údaje k 2.5.2019
Zdroj: INE (Instituto Nacional de Estadística) - Estadística del Padrón
Celkem bylo k 1.7.2018 ve Španělsku registrováno 5 milionů cizinců s legálním pobytem, přičemž z toho 1,83 milionů pochází z EU a 2,94 milionů ostatních evropských zemí. Za poslední rok se zvýšil počet obyvatel zejména z Venezuely, Kolumbie a Maroka, naopak ubylo imigrantů z a Rumunska, Bolívie a Ekvádoru. Celkově se však skladba národností zásadním způsobem v posledních letech nemění: největší podíl z celkového počtu imigrantů mají i v roce 2018 občané EU (36,3 %), následně z Afriky (22,3 %), Jižní Ameriky (19 %), Asie (9,3 %), Střední Ameriky a Karibiku (5,9 %), Evropy mimo EU (5,7 %), Severní Ameriky (1,4 %) a Oceánie (0,1 %). 


Náboženské složení:
76 % katolíků

20 % bez vyznání

1,5 % protestantů

2 % muslimů

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Španělsko zaznamenalo zpomalení růstu reálného HDP z 3 % v roce 2017 na 2,6 % v roce 2018. Pro rok 2019 se pak předpokládá další zpomalení růstu na 2,2 %, přičemž tento trend by měl pokračovat i v dalších letech vzhledem ke zpomalení růstu v rámci Evropské Unie, stagnaci světové ekonomiky a obchodním válkám mezi Spojenými státy americkými a Čínou.

Nominální HDP Španělska dosahovalo v roce 2018 hodnoty 1 208 miliardy eur, přičemž se pro rok 2019 odhaduje jeho zvýšení 1 243 miliardy eur.

Růst cenové hladiny ve Španělsku se v roce 2018 zejména z důvodu nízkých cen energie zpomalil – inflace dosahovala 1,7 %. Jelikož ceny energií a ropy se dále snižují a předpovědi do dalších let nenaznačují výraznější změnu tohoto trendu, předpokládá se také další zpomalení růstu cenové hladiny ve Španělsku, a to konkrétně na 1,2 %.

Domácí soukromá spotřeba vzrostla v roce 2018 o 2,3 %, přičemž pro rok 2019 se předpokládá další růst. Důvodem je zvýšení minimální mzdy a platů ve veřejném sektoru a zvýšení důchodů. Růst domácí spotřeby také podporují nízké úrokové sazby, opětovné nastartování trhu práce a nízká inflace.

Co se pracovního trhu týče, zaměstnanost roste nejvíce za poslední 4 roky a snižování nezaměstnanosti by mělo pokračovat i v dalších letech. V roce 2018 se pohybovala nezaměstnanost lehce pod 15 %, nicméně již v roce 2019 se očekává její další snížení na 13,2 %.

Veřejná spotřeba rostla v roce 2018 také a to konkrétně o 2,1 %. V roce 2019 lze očekávat zpomalení na 2 % vzhledem k rozpočtovému provizoriu. Do dalších let se pak předpokládá další zpomalení až na 1 % z důvodu očekávatelných kroků současné vlády za účelem snížení rozpočtového deficitu, jehož hodnota se na rok 2019 odhaduje na 2,2 % HDP. Odhaduje se, že také hodnota státního dluhu Španělska bude ve vztahu k HDP dále klesat, přičemž by se oproti hodnotě 97,1 % HDP z roku 2018 měla snížit na přibližně 88 % do roku 2023.

Ve vztahu k veřejné spotřebě je zásadní růst veřejných výdajů státu, v tomto případě pak se zaměřením na valorizaci důchodů a zvýšení minimální mzdy. Vláda Pedra Sáncheze v první řadě ukončila etapu „zmrazených důchodů“ a dále rozhodla o zvýšení minimální mzdy, která se počátkem roku 2019 zvýšila o 22 % na 900 € měsíčně. Schválen byl také růst platů zaměstnanců veřejného sektoru, kterým se tak platové ohodnocení zvýší o 2,3 %.

Investice také v roce 2018 vzrostly – konkrétně o 5,3 %, přičemž hlavními cílovými sektory byly těžký průmysl, konstrukce a strojírenství.

Španělsko zaznamenalo v roce 2018 také pokroky v oblasti exportu v podobě většího množství španělských exportně se orientujících firem a pokračujícího rozmachu turismu. Nicméně růst španělského exportu se i přesto po dvou letech zpomalil na 2,3 % v roce 2018. Pro rok 2019 se předpokládá další zpomalení růstu na 2 %. Hlavními exportními destinacemi pro Španělské subjekty zůstává Francie, Německo, Itálie a Portugalsko. Na druhé straně došlo v roce 2018 k růstu importu o 3,5 %,  i v této oblasti se po rok 2019 předpokládá zpomalení, a to konkrétně na 2,4 %. Na importu do země se podílejí hlavně subjekty z Německa, Francie, Číny a Itálie.

 

 

Další informace.

  Základní makroekonomické ukazatele Španělska 

 

 2014

2015

2016

 2017

2018*

HDP (mld. EUR)

1 039

1 081

1 110  1 145  1 208 

Reálný růst HDP (%)

1,4

3,2

3,2 

3,1 

2,6 

Meziroční inflace (%)

-0,2

-0,5

-0,2  2,0  1,7 

Nezaměstnanost (%)

24,4

22,1

19,6  17,2  15,3 

Vývoz (mld. EUR)

240,6

249,8

256,4  277,1  285,0 

Dovoz (mld. EUR)

265,6

274,7

273,8  301,9  318,8 

Obchodní bilance

-25,0

-24,9

-17,4  -24,8  -33,8 

Bilance BÚ (mld. EUR)

10,2

15,1

22,3  14,1  11,2 

Zahraniční dluh (mld. EUR)

1 737

1 815

1 972  1 020  1 997 

Veřejný dluh (mld. EUR)

1 020,2

1 071,3

1 100,01 1 144,3  1 173,1 

Saldo vládního sektoru (% HDP)

-5,6

-5,1

-4,3  -3,1  -2,7 

*Předběžné údaje k 3.5.2019

Zdroj: Banco de España (Estadísticas/Indicadores Económicos), Ministerio de Hacienda 

Podíl na tvorbě HDP za r. 2017* (% z celku) 

HDP celkem

100,0

Služby

66,4

Průmysl vč. energetiky

16,4

Stavebnictví

5,2

Zemědělství a rybářství

2,6

Daně z produktů

9,3

*Údaje dostupné k 3.5.2019
Zdroj: Národní statistický úřad (INE)

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

Příjmy a výdaje státu (v mil. eur) 

 

2014

2015

2016 

 2017

2018 

Výdaje celkem

423 231

440 076  436 370 443 133 449 785

Příjmy celkem

281 678

298 319  299 032 292 091 300 903

Saldo

-141 553

-141 757  -137 338 -151 042 148 882

Zdroj: Ministerio de Hacienda - Estadísticas Presupuestos Generales de Estado Consolidados 

 

Španělsko se do současné situace rozpočtového provizoria dostalo poté, co parlament odmítl vládní návrh rozpočtu pro rok 2019. Vládní strana PSOE poté vyhlásila volby, které se konaly 28. dubna 2019 a které tato strana také vyhrála.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 Platební bilance Španělska: 2017 a 2018 (v mld. euro) 

 

2017

2018

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy 

Výdaje 

Saldo

Bežný a kapitálový účet

474,3

450,1

 

24,2

 

494,7

477,1

17,6

Běžný účet

470,9

449,4

 

21,5

487,1

475,9

11,36

-Obchodní bilance včetně služeb

400,9

367,2

33,7

 

414,2

390,6

23,5

-Bilance výnosů

70,0

82,2

-12,1

73,0

85,2

-12,3

Kapitálový účet

3,5

0,8

2,7

7,6

1,2

6,4

Finanční účet*

10,8

15,0

*Bez vývoje rezervních aktiv šNárodní banky Španělska (údaje za I-XI/2019) 
Zdroj: Banco de España, k 27.3.2019 

Detailní statistiku je možno nalézt na příslušných webových stránkách španělské centrální banky.

Státní dluh dosáhl v roce 2018 celkem 1.173 bilionu euro, tj. 97,1 % HDP země. Vysoká míra zahraničního i vnitřního dluhu veřejného i soukromého sektoru tvoří základní slabinu v kontextu vysoké nezaměstnanosti a má přeshraniční význam. EK přesto očekává na rok 2019 mírné snížení veřejného dluhu, a to na 95,8% HDP. Ve výši státního dluhu je Španělsko stále na 7. místě od konce mezi zeměmi Eurozóny. Zadlužení španělských domácností (jedno z nejcitlivějších míst ES ekonomiky) během roku 2018 mírně pokleslo, dle údajů centrální banky až ¾ dluhu domácností odpovídají úvěrům na koupi bydlení. Zadlužení firem zaznamenalo také pozitivní tendenci: meziročně ve stejném období pokleslo o 3 %.

Počátkem roku 2019 se dluh navýšil a dosáhl 1.203 bilionu euro - v procentuálních bodech se jednalo o snížení z 97,1 % v roce 2018 na 95,8%.  

Zahraniční zadluženost a dluhová služba je pro Španělsko velmi specifickým a palčivým problémem. Španělsko musí každoročně získat na mezinárodních finančních trzích na refinancování svého zahraničního dluhu, resp. k pokrytí nákladů na dluhovou službu a na financování rozpočtového schodku poměrně vysoké částky. V

Španělská vláda je naopak dobrým studentem vé splácení dluhu vůči EU: nadále s předstihem splácí část záchranného úvěru, který dostala Evropský stabilizační mechanismus počátkem února 2018 přijal dobrovolnou žádost vlády, aby mohla vrátit s předstihem 5 miliard eur. Částka byla zaplacena ve dvou splátkách: první proběhla v únoru (2 miliardy eur), druhá (3 miliardy eur) v květnu. Španělsko dosud vrátilo 22,1 miliard eur – cca 53 % z celkové částky.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Mezi hlavní banky fungující v zemi patří BBVA, Santander, Bankia, Banco Sabadell a Banco Popular - tuto poslední banku odkoupila v poměrně složité situaci v roce 2017 banka Santander, jež postupně refinancuje její problémové fondy a stala se klíčovým hráčem národního bankovnictví. Tím se podařilo zabránit další destabilizaci španělského bankovního sektoru. Poté, co v polovině roku 2014 ohlásila banka Barclays odchod ze Španělska, odkoupila její podíl CaixaBank a tím posílila svou pozici na španělském bankovním trhu. Španělské bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích, zejména v Latinské Americe. Banco Popular vlastní téměř 25% mexické banky GFBX+, přítomnost španělských bank je patrná také v Brazílii, ale i Turecku apod.

Krize španělské ekonomiky byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Největším problémem byla finanční situace bankovního sektoru, konkrétně velký, až neúnosný podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. ES banky tak stále více pociťovaly následky svých úvěrových aktivit v době stavebního boomu, který skončil v r. 2008. Do největších problémů se dostaly tzv. cajas, tedy, nejčastěji regionální, spořitelny (záložny).   

Mezi hlavní kroky, které pomohly k ozdravení španělského bankovního sektoru, patřilo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9%, v případě cajas (spořitelních ústavů) na 10%, které představovalo finanční náročnost ve výši cca 50 miliard EUR. V únoru 2012 přijala nová vláda reformu finančního systému, jejíž cílem bylo ozdravení pohledávek za stavebním sektorem a znamenalo další posílení kapitálu bank o cca 54 miliard EUR. Tzv. druhá reforma finančního systému zahrnovala požadavek na zvýšení kapitálu bank a vytvoření rezerv na případné pokrytí rizikových pohledávek zejména za stavebním sektorem, ve výši dosahující 30ti miliard EUR. Bankám bylo nařízeno posílení rezerv, a to primárně získáním prostředků na kapitálovém trhu. Pokud nebyly v tomto směru úspěšné, mohly se obrátit na stát, který je prostřednictvím tzv. Fondu řízené restrukturalizace bank (FROB), spravovaným Banco de Espaňa,  zafinancoval, ovšem za 10ti procentní úrok na dobu 5ti let. Pokud banka nebude schopna splácet, dojde ke kapitalizaci půjčky a tak vlastně k zestátnění banky. Těmito kroky vláda dosáhla cca 45ti procentního kapitálového pokrytí toxických aktiv z celkové odhadované výše překračující 300 miliard EUR. Došlo k zestátnění některých bank (Bankia a další), které byly nadále převedeny do režimu výrazného omezení úvěrové aktivity směrem k nerizikovým sektorům či oblastem důležitým pro rozvoj ekonomiky: nemohou úvěrovat realitní ani hypoteční projekty, poskytují velmi omezeně spotřební úvěry a naopak podporují úvěry firmám - zejména zdravým malým a středním podnikům. 

Hlavní část toxických aktiv byla postupně nasměrována do konsolidační banky SAREB, kterou vláda vytvořila koncem roku 2012 s mandátem na 15 let od ledna 2013. SAREB během roku 2013 a 2014 vstřebal většinu toxických aktiv (zejména v oblasti nemovitostí a developerských projektů) a postupně si vytvořil vlastní základnu investorů a své prodejní kanály. SAREB zůstává prodělečný, ovšem fakt, že se mu již koncem roku 2013 podařilo rozprodávat (za tržně velmi nízké ceny) některé majetky, sice podpořil propad cen nemovitostí ve Španělsku, zároveň se však jedná o důkaz efektivity a relativní úspěšnosti tohoto projektu: postupně se daří odbourávat míru toxických aktiv a nadále sanovat bankovní systém.   

Pozitivní vývoj v sanaci španělského bankovnictví se začal reálně projevovat již od počátku 2014.  V roce 2016 se španělské banky dále konsolidovaly, opětovně vykázaly zisk, a to ve výši 6,09 miliard eur (což ovšem znamená meziroční propad zisku o 41%, zejména v důsledku plošného zlevnění hypotečních sazeb a povinného navýšení rezerv u banky Popular). Tento vývoj se odrazil i na postupném zlepšování ratingu španělských bank. Zdá se tedy, že většina velkých španělských bank prokazuje schopnost vyrovnat se se svými ztrátami a dosahují potřebné stability - to se ostatně projevilo i ve stresových testech ECB. Rok 2016 přesto znamenal oslabení růstu zisku a objevil se opět i problém nesplácených úvěrů. Bankovní domy proto v roce 2019 hodlají pokračovat ve flexibilizaci svých sítí, převádění řady služeb na internetbanking, zmenšování počtu fyzických poboček apod. Cílem by měla být banka efektivnější, s levnějším provozem.   

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a všech jejích pilířů. Z jeho pohledu (zejména po absolvování krize bankovního sektoru) je prioritní, aby se sjednocením trhu snížily ceny financování bank, firem i států - teprve v takovém kontextu se plně mohou projevit pozitivní efekty reforem (daňová, bankovní na úrovni států apod.). Španělská zkušenost  se záchranným programem EU a MMF byla pozitivní: oceněna byla zejména rychlá reakce BEI, kdy v době nejhlubší finanční krize státu poskytla prostřednictvím převodů přes místní banky úvěry malým a středním podnikům ve výši cca 80 mld. eur. Tento program konsolidované pomoci španělskému bankovnictví skončil v lednu 2014.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska - Agencia Tributaria.

Konzultace jsou rozděleny na fyzické osoby (ciudadanos) a právnické osoby (empresas y profesionales).

Komplexní daňová reforma

Během krize se Španělsko stalo jednou ze zemí EU, které v rámci HDP generují nejmenší množství státních příjmů. Jedním z důvodů je právě neefektivní systém vybírání daní – v roce 2011 Španělsko vykázalo nejmenší podíl spotřebních daní na HDP z celé EU. V červenci 2013 proto rozhodla vláda o ustavení komise nezávislých expertů, kteří dostali za úkol vytvořit návrh rozsáhlé a komplexní daňové reformy země. Materiál byl odevzdán Ministerstvu financí na počátku března 2014, to na jeho základě vypracovalo návrh zákona o daňové reformě, který byl schválen v červenci 2014. Hlavními cíly reformy, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2015, je zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity vybírání daní (snížení výjimek, omezení apod.), orientace daňového systému na podporu rozvoje ekonomiky (snížení přímých daní a reforma daní z příjmů firem) a vytváření nových pracovních míst (snížení sociálních a zdravotních odvodů) a konečně teritoriální sjednocení pravidel (omezení kompetencí autonomních oblastí).

Od ledna 2015 se tak implementací daňové reformy snížila zejména daňová zátěž z příjmů fyzických osob a z příjmů firem. I přes snížení daňového základu však vláda správně počítala s meziročním navýšením daňových příjmů (+5,2 %) – a to zejména díky plánovanému posílení domácí poptávky a obecně růstu ES ekonomiky v daném roce. „Strop“ daně z příjmu fyzických osob se od počátku 2015 snížil z 52 % na 47 % a její minimální hranice z 24,75 % na 20 %. Navýšil se tak základ platů a vláda proto vsadila také na navýšení spotřeby – a tudíž meziročně s vyššími příjmy z DPH (+7,2 %). Navíc, díky mírnému navýšení zaměstnanosti došlo v roce 2015 k pouze minimálnímu meziročnímu snížení vládních příjmů z daně z příjmu fyzických osob (-0,6 %) – zaměstnanci sice nyní platí méně, ale zato jich je o trochu více. Od ledna 2015 se také snížila daň ze zisku firem z 30 % na 28 %. 

Aktuální daňový systém Španělska

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí (AO) a daní určovaných místními úřady. Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze AO Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim.

Daně vybírané centrální administrativou jsou daněmi přímými (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň) a daněmi nepřímými (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, dovozní clo, daň z pojistných prémií).

Společnost je považována za španělský subjekt, pokud splňuje jednu z následujících podmínek:

  • Byla založena dle španělských zákonů, její úřední sídlo je ve Španělsku, nebo má ve Španělsku efektivní sídlo.
  • V případě, že by došlo ke sporu ohledně sídla společnosti, bude se vycházet z platných mezistátních daňových dohod, tzn. v případě ČR ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz zákon č. 23/1982 Sb.).
  • Stálá provozovna (také viz čl. 5 a 7 smlouvy o zamezení dvojího zdanění), ve shodě se vzorovou daňovou úmluvou OECD, společnosti s daňovým domicilem mimo Španělsko (nerezidentská společnost) platí 20, resp. 25% daň z čistého zisku vytvořeného z příjmů pobíraných ve Španělsku, tzn. že je daňově zatížena stejně jako španělské podniky. Pokud nerezidentská společnost převádí zisk vytvořený stálou provozovnou ve Španělsku do zahraničí, je zdaněn 25 % daní. Stálá provozovna zřízená ve Španělsku vede účetní záznamy v souladu s předpisy platnými pro místní podniky. Stálá provozovna může žádat místní úřady o daňové úlevy stejně jako španělské rezidentní společnosti.
  • České a jiné zahraniční podniky, které nemají ve Španělsku zřízenou stálou provozovnu, a jejichž stát má uzavřenou mezivládní daňovou smlouvu, nemají ve Španělsku zdaňovány příjmy ani kapitálové výnosy (vyjma zisků z nemovitého majetku).
  • Zdanění dalších druhů příjmů je upraveno smlouvou o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.), a to při snížené daňové sazbě (5 % daní u dividend brutto, je-li skutečným vlastníkem společnost, která vlastní přímo nejméně 25 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy, nebo 15% daní u dividend brutto ve všech ostatních případech; daň až do 5 % u autorských práv a licenčních poplatků, s výjimkou vědeckých prací; úroky jsou osvobozeny od zdanění ve druhém státě, pokud by nebyl poskytnut úvěr stálé provozovně vlastněné příjemcem úvěru ve Španělsku). Stálá provozovna nerezidentní společnosti by měla zplnomocnit španělského občana nebo jinou zplnomocněnou osobu jako svého daňového reprezentanta (pro styk s finančními úřady), a jehož pověření by mělo být zapsáno na obchodním rejstříku.
  • Pro oceňování inventáře se ve Španělsku může použít jakákoli metoda (například LIFO, FIFO, podle pořizovacích nákladů nebo vážené průměrné náklady), která je akceptována jak pro účetní, tak pro daňové účely. Odpisy (amortizace) jsou definovány jako odpočitatelný výdaj, za podmínky, že jsou efektivní a jsou-li zaneseny v účetní knize.
  • Oficiální odpisové sazby jsou publikovány v úředním věstníku a majetek je tříděn do odpisových skupin (viz tabulka):
 

Roční odpisové sazby (%) 

 

maximální

minimální

Průmyslové budovy

3,00

1,47

Obchodní budovy

2,00

1,00

Kancelářský nábytek

10,00

5,00

Počítače

25,00

12,50

Software

33,00

16,70

Vozidla

16,00

7,14

Stroje

12,00

5,55

Zvláštní pravidla odpisování platí pro aktiva používaná denně po dobu více než jedné běžné pracovní směny a pro aktiva nakoupená z druhé ruky. Příkladem může být metoda tzv. degresivních odpisů, kdy je povoleno u všech aktiv, s výjimkou budov a nábytku, amortizaci přesunout do prvních let jejich životnosti, kdy efektivní amortizace může být větší s tím, že k propočtu degresivních odpisů se použije koeficient, kterým se vynásobí účetní hodnota aktiv. Podniky, které si z technických důvodů přejí rychlejší odepisování svých aktiv, mohou požádat státní správu o stanovení speciálního odpisového plánu s vyššími ročními odpisovými sazbami.
U daně z příjmu fyzických osob IRPF - z celkových čistých výnosů a navýšení, nebo snížení majetku, platí ve Španělsku stejné kritérium jako u společností, totiž obvyklé bydliště, nebo sídlo (rezidence), a zda se na španělském území tato osoba zdržuje po dobu delší než 183 dní v průběhu běžného roku, nebo zda má ve Španělsku hlavní základnu pro rozvoj podnikatelské činnosti, nebo profese, či svých podnikatelských zájmů.
Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů. V případě, že devizoví cizozemci (zde z ČR) mají zřízenou ve Španělsku stálou provozovnu, platí pro ně podmínky podle mezivládní dohody o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.)

Daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce, a to například za tzv. korporativní transakce (založení firmy, navýšení, nebo snížení kapitálu firmy) ve výši 1%, za převod nemovitosti 6%, za převod movitých aktiv 4%, za převod určitých práv k nemovitosti 1% a za určité veřejné úkony podle obchodního práva 0,5%. Na převod stavebních pozemků, nebo při prvním prodeji budovy je vyměřována DPH, je-li prodávajícím společnost či jednotlivý majetkový developer. Při druhém převodu a při dalších převodech nemovitostí ze strany společností, podnikatelů, nebo profesionálů během jejich činnosti si mohou tito vybrat a zvolit si, zda chtějí být zdaněni daní z majetkových převodů, nebo DPH. Druhá možnost se obvykle volí, je-li kupcem podnikatel, nebo profesionál, který si může odpočítat celou DPH. Daň z majetkových převodů je nákladem kupujícího.
Spotřební daň je upravena zákonem 38/1992 a vztahuje se zejména na alkohol a alkoholické nápoje, pivo, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melille zase daň za zpracovaný tabák.  V rámci pevninského Španělska se při nákupu vozidel platí daň podle emisí obsahujících CO2 (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 4,75 %, do 200 gr/km 9,75 %, více než 200 gr/km 14,75 %) , na Kanárských ostrovech je nižší (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 3,75 %, do 200 gr/km 8,75 %, více než 200 gr/km 13,75% ). Některé autonomní oblasti mohou dle článku 51 zákona č. 22/2009 zvýšit tyto sazby až o 15 %.

Z povinně vybíraných místních daní je třeba zmínit daň z nemovitostí, daň z ekonomických činností a daň z motorových vozidel. Daň z nemovitosti se obecně určuje na základě tzv. katastrální hodnoty stanovené městským úřadem, která nemůže překročit tržní hodnotu, a pomocí několika koeficientů až do maximální sazby 1,17% v případě majetku ve městech, nebo 1,11 % venkovského majetku. Výše daně z ekonomických činností se stanovuje při zahrnutí faktorů jako druhu činnosti, lokality, počtu zaměstnanců apod. Městský úřad může vycházet z minimálních sazeb daně publikovaných vládou.

Tzv. volitelné místní daně jsou daň z montáže a výstavby, které vyžadují souhlas municipality. Sazba daně se vypočte na základě skutečných nákladů jakýchkoli prací a stavební činnosti a pohybuje se mezi 2 až 4% s tím, že vyšší sazba se aplikuje v obcích nad 100 tisíc obyvatel. Další volitelnou místní daní je daň ze zhodnocení městské půdy, která se vyměřuje, kdykoli je prováděn převod půdy. Za základ výpočtu daně se bere procento z roční katastrální hodnoty v době převodu. Výše sazby odvisí od velikosti obce a pohybuje se mezi 16 až 30 %.

Autonomní oblast Kanárské ostrovy se díky svému geografickému umístění a celkové odloučenosti od pevniny těší tzv. daňovému režimu Kanárských ostrovů, a to na základě zákona 19/1994, doplněného Královským dekretem 3/1996, a zákona 13/1996. Celé území Kanárských ostrovů je definováno jako Zvláštní kanárská zóna (ZEC) pro účely výrobní, zpracovatelské, manipulační a obchodní činnosti. Společnosti (právnické osoby), pobočky, stálé provozovny, které chtějí požívat výhod ZEC, se musí zapsat do oficiálního veřejného rejstříku společností ZEC. Zapsané společnosti pak mohou vykonávat transakce s nerezidentními společnostmi se sídlem mimo Španělsko, nebo s nerezidentními společnostmi majícími stálou provozovnou ve Španělsku za podmínky, že tyto transakce se nebudou realizovat s touto stálou provozovnou, nebo s jinými společnostmi v ZEC. Režim ZEC se vztahuje také na transakce spojené s výrobou hmotných statků, jež lze provádět s rezidenty nebo se stálými provozovnami nerezidentních společností ve Španělsku. Daňový režim ZEC zavazuje společnosti odvádět 1% daň ze zisku společností za transakce realizované v ZEC. Firmy v ZEC jsou osvobozeny od placení nepřímých daní za činnosti prováděné v ZEC. Devizoví cizozemci ze států mimo EU jsou v ZEC osvobozeni od skutečné povinnosti placení daně ze zisku společností a daně z příjmu fyzických osob u výnosů, navýšení majetku a při rozdělování zisku v rámci ZEC. Daňový režim ZEC osvobozuje od placení daně z majetkových převodů a z doložených právních úkonů u transakcí společností, s výjimkou rozpuštění podniku, dále u nákupu zboží a práv určených na rozvoj činnosti společnosti, a u doložených právních úkonů, s výjimkou směnek, nebo převoditelných dokladů a čl. 31 zákona o dani, uskutečněných na kanárském území. Dále daňový režim ZEC osvobozuje od platby tzv. všeobecné nepřímé kanárské daně (IGIC) u transakcí uskutečněných s nerezidenty, nebo s jinými subjekty ZEC v případě dodávky zboží, poskytování služeb a u dovozu zboží. Dále režim ZEC osvobozuje při vstupu zboží do ZEC od placení zvláštní sazby ostrovní přirážky (TEAI) a od placení přirážky za výrobu a dovoz na Kanárské ostrovy u transakcí mezi subjekty ZEC a s nerezidenty. V rámci ZEC se snižuje zdanitelný základ společností u té části zisku, která se určí jako rezerva na investice (reinvestovaný zisk).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: