Španělsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Španělské království - Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií.

Pro zemi je typická silná decentralizace - vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů (v každé autonomní oblasti a městu) se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný. Všechny autonomní oblasti a města mají vlastní autonomní vládu.
Parlament
(Cortesy) je dvoukomorový. Kongres poslanců (= dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Ana Pastro Julián (Lidová strana). Senát (= horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení. Má 259 členů - 208 senátorů je voleno přímo, 51 pak autonomiemi. Předsedou je Pío García - Escudero (Lidová strana). Poslední parlamentní volby se uskutečnily 26.6.2016 jakožto důsledek politického patu, který nastal po řádných parlamentních volbách v prosinci 2015.  V červnových volbách opět zvítězila Lidová strana a jejímu předsedovi se po zdlouhavých jednáních a jednom zmařeném pokusu získat důvěru sněmovny podařilo dne 29.10.2016 získat potřebný počet hlasů a obnovit mandát premiéra.  Lidová strana si uchovala nadpoloviční většinu v Senátu, kde disponuje 130 senátory.

Hlava státu (jméno, kompetence)
Hlavou státu se stal 19.6.2014 Filip VI. Královskou rodinu dále tvoří královna Letizie, následnice trůnu Leonor - princezna asturská, infantka Sofía (mladší dcera královského páru) a král Juan Carlos s královnou Sofií de Grecia - rodiče současného krále. 

Role krále jakožto hlavy státu je zakotvena ve španělské ústavě, konkrétně v článcích 56 – 65.

Dne 1.6.2018 se socialistické straně v čele s Pedro Sánchezem  podařilo zvítězit v hlasování o nedůvěře vlády, sesadit dosavadního lidoveckého premiéra Mariana Rajoye a sestavit vládu pod vedením Pedra Sáncheze. Vláda má v principu mandát do konání příštích parlamentních voleb v roce 2020.  

Složení vlády (mandát od 6.6.2018) 

  • předseda vlády (Presidente del Gobierno) - Pedro Sánchez  
  • místopředsedkyně vlády, šéfová Úřadu vlády a ministryně pro rovnost a parlamentní vztahy - Carmen Calvo  
  • ministryně průmyslu, obchodu a cestovního ruchu - Reyes Maroto   
  • ministryně ekonomiky a podnikání - Nadia Calviňo 
  • ministryně pro ekologickou transformaci (ekologie a energetika) - Teresa Ribera
  • ministr zahraničních věcí a rozvojové spolupráce - Josep Borrell
  • ministryně spravedlnosti - Dolores Delgado
  • ministryně obrany - Margarita Robles
  • ministr vnitra - Fernando Grande-Marlaska 
  • ministr dopravy a infrastruktur - José Luis Ábalos
  • ministryně školství a odborného vzdělávání, mluvčí vlády - Isabel Celaá  
  • ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení - Magdalena Valerio   
  • ministr zemědělství, rybolovu a výživy - Luis Plana  
  • ministryně financí - María Jesús Montero   
  • ministryně zdravotnictví, sociálních služeb a spotřeby - Carmen Montón 
  • ministryně teritoriální politiky a veřejné správy - Meritxell Batet 
  • ministr vědy, inovací a univerzitního vzdělávání - Pedro Duque
  • ministr kultury a sportu - José Guirao 

Premiér španělské vlády má výsadní postavení, parlament vyslovuje důvěru pouze premiérovi a v jeho kompetenci je poté jmenování jednotlivých ministrů. Ve Španělsku tradičně vládly buď jednobarevné vlády s majoritní, anebo minoritní podporou. Stávající vláda reprezentuje Socialistickou stranu.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 46,7 mil. (k 1.1.2018)
  • Hustota na km2: 93 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 22,8 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,2 % 
  • Průměrný věk: 43,1 let - muži 41,8; ženy 44,4
  • Naděje dožití: 82,7 let - muži 79,9; ženy 85,45 (2016)

Věková struktura :

  • 0 - 15 let: 7,4 mil. (15,8 %)
  • 16 - 44 let: 17,2 mil. (36,7 %)
  • 45 -  64 let: 13,3 (28,4%)
  • nad 65 let: 8,9 mil. (19,1 %)

Národnostní složení

  • 74 % Španělé
  • 17 % Katalánci
  • 7% Galicijci
  • 2 % Baskové

 Cizinci s trvalým pobytem ve Španělsku dle národností k 1.1.2018 

Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců

Počet osob 

% z celkového
počtu

Maroko

769 050

16,3

Rumunsko

673 017

14,3

Velká Británie

240 934

5,1

Čína

215 748

4,6

Itálie

206 066

4,4

Kolumbie

165 608

3,5

Ekvádor

135 045

2,9

Bulharsko

123 730

2,6

Německo

110 852

2,3

Ukrajina

106 823

2,3

Bolívie

99 220

2,1

Francie

98 558

2,1

Venezuela

95 474

2,0

Portugalsko

 89 005

1,9

Pákistán

  82 738

1,8

Celkem bylo k 1.1.2018 ve Španělsku registrováno 4,72 milionů cizinců s legálním pobytem, přičemž z toho 1,78 milionů pochází z EU (3,8 % celkové populace země) a 2,94 milionů mimo EU (6 % celkové populace země). Za poslední rok se zvýšil počet obyvatel zejména z Venezuely, Kolumbie a Maroka, naopak ubylo imigrantů z Rumunska, Ekvádoru a Bulharska. Celkově se však skladba národností zásadním způsobem v posledních letech nemění: největší podíl z celkového počtu imigrantů mají i v roce 2017 občané EU (37,7 %), následně z Afriky (22,5 %), Jižní Ameriky (17,9 %), Asie (9,3 %), Evropy mimo EU (5,7 %), Střední Ameriky a Karibiku (5,3 %), Severní Ameriky (1,3 %) a Oceánie (0,1 %). Ve Španělsku bylo evidováno 1 221 apatridů.

Údaje ke 24.4.2018
Zdroj: INE (Instituto Nacional de Estadística) - Estadística del Padrón
Náboženské složení:

  • 76 % katolíků
  • 20 % bez vyznání
  • 1,5 % protestantů
  • 2 % muslimů
  • 0,5 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomické výsledky roku 2017 a výhledy na rok 2018

Do roku 2018 vstoupila španělská ekonomika se dvěma triumfy a jednou slabinou: Madrid splnil požadavky ohledně rozpočtového deficitu (3,07% HDP) i růstu HDP (3,1%, o dvě desetiny méně než v roce 2016), nesplnil však limit státního dluhu. Ke konci roku 2017 činil státní dluh země 98,3% HDP, oproti bruselské vizi maxima 98,1%. Kritikové vládě připomínají, že stěží najde lepší roky, které kdy mohla využít dobrá čísla ke snížení státního dluhu. Hlavní podíl na růstu HDP opět nesla domácí poptávka a dobré výsledky vývozu. Vyšší ekonomická aktivita zajistila navýšení zaměstnanosti (meziročně +2,4%) - její úroveň však i přesto zůstává vysoká zejména v chudších regionech a u mladé generace. Přetrvává také rozdíl ve schopnosti vytvářet pracovní místa dle sektorů výroby – zatímco terciární sektor roste v tomto směru meziročním tempem kolem 6,5% (zejména turistika), stavebnictví v tvorbě pracovních míst dosud stagnuje i přes mírné probuzení v roce 2017. Dluh domácností se za rok 2017 snížil o 1,2%, přičemž 78,5% dluhu představují náklady na bydlení. Dobré zprávy se objevily v souvislosti s rozpočtovým deficitem, jenž dosáhl ke konci roku 2016 míry 3,1% HDP. Státní dluh v roce 2017 sice meziročně poklesl, ne však tempem, které se od Španělska očekávalo: ke konci roku se dostal na 1,144 bilionu euro, tj. 98,08% HDP. Ceny v ES rostly v roce 2017 uspokojivým tempem cca 2%. 

Ekonomické předpovědi pro ES na roky 2018-2019

Pro rok 2018 se předpokládá růst HDP o 2,8%, což je o tři desetiny méně než v roce 2017. Evropská komise stanovuje svůj odhad na 2,6% HDP, přičemž jako podmínky pro pozitivní vývoj ekonomiky řadí postupně narůstající domácí poptávku a udržení cen ropy zhruba na současné úrovni. Španělské domácnosti i podniky stále vykazují vyčerpání svých úspor v důsledku krizových let – plánované navyšování platů (pokud bude schválen původně přepokládaný rozpočet) by jejich spotřebu mělo podpořit.

Veškeré pozitivní prognózy pro Španělskou ekonomiku jsou spojeny s podmínkou uklidnění politické situace v Katalánsku. Katalánská ekonomika by měla v roce 2018 růst o 2,1% HDP. Podle jedné z hlavních bank BBVA, která analýzu vydala v půlce února, by politická nejistota měla mít v tomto roce za následek ztrátu 0,7% národního HDP. Politická krize bude mít přetrvávající dopady především na sektor cestovního ruchu, krátkodobě také na soukromou spotřebu - a to minimálně v prvních třech trimestrech roku. V důsledku politické nestability také nevznikne zhruba 35 000 z plánovaných nových pracovních míst. I přes existenci katalánské krize se zatím nenaplnily nejčernější scénáře: Katalánsko ekonomicky poroste i v roce 2018, a to šestým rokem v řadě. Pokles zahraničních turistů v regionu se letos očekává o spíše symbolická 2%, z velké míry spíše než politickou krizí způsobená teroristickými útoky z loňského léta.

V roce 2018 by rozpočtový deficit Španělska měl být při započtení autonomních oblastí uspokojivých 2,2% HDP. Podle hodnocení EK Španělsko zůstává ve středním rizikovém pásmu stejně jako v roce 2017. Vysoká míra zahraničního i vnitřního dluhu veřejného i soukromého sektoru tvoří základní slabinu v kontextu vysoké nezaměstnanosti a má přeshraniční význam. EK přesto očekává mírné snížení veřejného dluhu, a to na 96,6% HDP. Ve výši státního dluhu je Španělsko stále na 7. místě od konce mezi zeměmi eurozóny.

Veřejné investice by se měly během roku 2018 navyšovat: počet vypsaných veřejných zakázek na toto období celkově vzrostl o 31% oproti předchozímu roku. Veřejné investice však aktuálně tvoří stále pouze 1,9% HDP, přičemž průměrná výše v posledních 22 letech byla 2,6% HDP. Procento veřejných investic je podle Národní banky nejnižší od roku 1970 a druhé nejnižší v celé EU (těsně nad Portugalskem a na stejné úrovni jako Irsko).

Celkově by měla domácí poptávka přispět k růstu v roce 2018 přibližně 2,6 body, tedy o dvě desetiny více než byla roční předpověď. Pozitivní bude pravděpodobně i podíl zahraničního obchodu na růstu ekonomiky - mimo jiné díky oživení poptávky v eurozóně.

Nezaměstnanost by měla podle vlády dále během roku klesat na (dle analytiků přehnaně optimistickou) úroveň 15,3%. Nárůst HDP by měl v letech 2018 a 2019 umožnit vznik bezmála 850 000 nových pracovních míst. Největší tvorba pracovních míst se očekává v sektoru služeb a v oblasti soukromého podnikání (především ve školství a zdravotnictví). Každé čtvrté pracovní místo vznikne v malém nebo středním podniku.

V roce 2019 by HDP země měl růst o 2,4%, zaměstnatnost o 2,1%. Ke konci roku 2019 by se státní dluh měl dostat lehce pod 95% HDP.

Mezi hlavními rizikovými faktory španělské ekonomiky na rok 2018 a 2019 zmiňují experti kromě vnitropolitického vývoje i očekávané seškrtání monetárních stimulů pro rozvinuté země. Pokud k nim dojde příliš rychle, mohla by normalizace vyprovokovat napětí na finančních trzích a zvyšování rizikových prémií v nejzadluženějších zemích jako je Španělsko. Cena ropy je vždy proměnnou, kterou je třeba sledovat u ekonomiky tak závislé na dovozu primárních surovin, jako je Španělsko.

Další informace.

  Základní makroekonomické ukazatele Španělska 

 

 2014

2015

2016

 2017

2018*

HDP (mld. EUR)

1 039

1 081

1 110 1 145   

Reálný růst HDP (%)

1,4

3,2

3,2

3,1 

2,7 

Meziroční inflace (%)

-0,2

-0,5

-0,2 2,0  1,5 

Nezaměstnanost (%)

24,4

22,1

19,6 17,2  15,5 

Vývoz (mld. EUR)

240,6

249,8

256,4 277,1   

Dovoz (mld. EUR)

265,6

274,7

273,8 301,9   

Obchodní bilance

-25,0

-24,9

-17,4 -24,8   

Bilance BÚ (mld. EUR)

10,2

15,1

22,3 14,1   

Zahraniční dluh (mld. EUR)

1 737

1 815

1 972 1 020   

Veřejný dluh (mld. EUR)

1 020,2

1 071,3

1 100,01 1 144,3   

Saldo SR (% HDP)

-5,6

-5,1

- 3,6 - 3,1   

Zdroj: Banco de España (Estadísticas/Indicadores Económicos), Ministerio de Hacienda y Función Pública

* Odhad dle údajů k dubnu 2018

Podíl na tvorbě HDP za r. 2016* (% z celku) 

HDP celkem

100,0

Služby

76,2

Průmysl vč. energetiky

16,2

Stavebnictví

5,1

Zemědělství a rybářství

2,5

*Údaje dostupné k 23.3.2018

Zdroj: Národní statistický úřad

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státu (v mil. eur)

 

2014

2015

2016 

 2017

2018-provizorium 

Výdaje celkem

423 231

440 076  436 373 443 133 443 095

Příjmy celkem

281 678

298 319  330 087 292 091 292 091

Saldo

-141 553

-141 757  - 106 286 - 151 042 151 004

Zdroj: Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas - Estadísticas Presupuestos Generales de Estado Consolidados 

Rozpočet na rok 2017 se snažil pokračovat v koordinaci dvou hlavním cílů španělské ekonomiky: na jedné straně snahy o zachování většího růstu HDP (posílení spotřeby domácností, další zlepšení bilace běžného účtu vyššími vývozy, posílení investic státu apod.), na straně druhé snahy o redukci dluhu i rozpočtového deficitu. Právě rozpočtový deficit nakonec za rok 2016 přinesl dobré zprávy: dosáhl požadované míry 3,01% HDP, tedy méně, než limit původně stanovený ze strany EK.   

V prvním trimestru 2018 se vláda snažila prosadit návrh rozpočtu na rok 2018 - země dosud fungovala v provizoriu (zejména důsledkem nesnadné pozice vládní strany vůči požadavkům menšonových stran, zejména nacionalistického rázu). Návrh rozpočtu počítá pro rok 2018 s mírným snížením výdajové kapitoly přo zahcování identických výdajů - a tudíž se snížením negativního salda rozpočtu. O téměř 4% by se měla navýšit kapitola na podporu zaměstnanosti, naopak o 1,9% počítá vláda se snížením plateb úroků z dluhu. Výbušná kapitola penzijních fondů by se měla navýšit o 3,7%, větší rozpočet by měly dostat některé vládní rezorty (turistika, vnitro,  zahraničí, kultura...). Po několika letech se opět objevují významné a strategické státní investice (rychlovlaky, obnovitelné zdroje, skladování obnovitelné energie apod.).
Detailní prezentace rozpočtu na rok 2018 - viz příloha.http://www.mineco.gob.es/stfls/mineco/comun/pdf/171017_np_planptos.pdf

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Souhrn platební bilance Španělska: 2016 a 2017 (v mln. euro)

 

2016  

2017  

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Příjmy 

Výdaje 

Saldo

Bežný a kapitálový účet

439 631

415 193

 

24 166

 

467 028

445 324

21 704

Běžný účet

436 069

414 584

 

21 486

464 404

44 602

19 806

- Obchodní bilance včetně služeb

368 516

334 842

 

33 671

 

396 263

365 208

31 054

- Bilance výnosů

67 553

79 742

- 12 188

68 141

79 394

-11 249

Kapitálový účet

3 292

609

1 854

2 624

722

1 898

Finanční účet*

 

 

83 250 

 

 

62 008 

Zdroj: Banco de España

* Bez vývoje rezervních aktiv Národní banky Španělska 
Detailní statistiku je možno nalézt na příslušných webových stránkách španělské centrální banky.

Státní dluh dosáhl v roce 2017 celkem 1,144 bilionu euro, tj. 98,3% HDP země. Vysoká míra zahraničního i vnitřního dluhu veřejného i soukromého sektoru tvoří základní slabinu v kontextu vysoké nezaměstnanosti a má přeshraniční význam. EK přesto očekává na rok 2018 mírné snížení veřejného dluhu, a to na 96,6% HDP. Ve výši státního dluhu je Španělsko stále na 7. místě od konce mezi zeměmi Eurozóny. Zadlužení španělských domácností (jedno z nejcitlivějších míst ES ekonomiky) během roku 2017 mírně pokleslo, dle údajů centrální banky až ¾ dluhu domácností odpovídají úvěrům na koupi bydlení. Zadlužení firem zaznamenalo také pozitivní tendenci: meziročně ve stejném období pokleslo o 3,3%.

Počátkem roku 2018 se dluh navýšil a dosáhl 1,158 bilionu euro - jednalo se o další z kritických hodnot veřejného dluhu v historii Španělska (99,51% HDP). 
Zahraniční zadluženost a dluhová služba
je pro Španělsko velmi specifickým a palčivým problémem. Španělsko musí každoročně získat na mezinárodních finančních trzích na refinancování svého zahraničního dluhu, resp. k pokrytí nákladů na dluhovou službu a na financování rozpočtového schodku poměrně vysoké částky. V roce 2017 došlo k dalšímu nárůstu zahraničního dluhu na 1,91 bilionu euro, což znamená 166,2% HDP země. Experti varují, že aby Španělsko dospělo k limitu čistého zahraničního dluhu určenému Evropskou komisí (35% dluhu), bylo by třeba, aby její ekonomika rostla nejméně 5% po dobu minimálně 12 let, a to za podmínky pozitivní obchodní bilance zahraničního obchodu. Největší podíl na zahraničním dmají banky a úvěrové ústavy následované státními organizacemi a pojišťovnami. Investiční fondy vlastní 5,91% španělského dluhu, penzijní fondy 2%. 

Španělská vláda je naopak dobrým studentem vé splácení dluhu vůči EU: nadále s předstihem splácí část záchranného úvěru, který dostala Evropský stabilizační mechanismus počátkem února 2018 přijal dobrovolnou žádost vlády, aby mohla vrátit s předstihem 5 miliard eur. Částka byla zaplacena ve dvou splátkách: první proběhla v únoru (2 miliardy eur), druhá (3 miliardy eur) v květnu. Španělsko dosud vrátilo 22,1 miliard eur - cca 53% z celkové částky.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Mezi hlavní banky fungující v zemi patří BBVA, Santander, Bankia, Banco Sabadell a Banco Popular - tuto poslední banku odkoupila v poměrně složité situaci v roce 2017 banka Santander, jež postupně refinancuje její problémové fondy a stala se klíčovým hráčem národního bankovnictví. Tím se podařilo zabránit další destabilizaci španělského bankovního sektoru. Poté, co v polovině roku 2014 ohlásila banka Barclays odchod ze Španělska, odkoupila její podíl CaixaBank a tím posílila svou pozici na španělském bankovním trhu. Španělské bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích, zejména v Latinské Americe. Banco Popular vlastní téměř 25% mexické banky GFBX+, přítomnost španělských bank je patrná také v Brazílii, ale i Turecku apod.

Krize španělské ekonomiky byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Největším problémem byla finanční situace bankovního sektoru, konkrétně velký, až neúnosný podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. ES banky tak stále více pociťovaly následky svých úvěrových aktivit v době stavebního boomu, který skončil v r. 2008. Do největších problémů se dostaly tzv. cajas, tedy, nejčastěji regionální, spořitelny (záložny).   

Mezi hlavní kroky, které pomohly k ozdravení španělského bankovního sektoru, patřilo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9%, v případě cajas (spořitelních ústavů) na 10%, které představovalo finanční náročnost ve výši cca 50ti miliard EUR. V únoru 2012 přijala nová vláda reformu finančního systému, jejíž cílem bylo ozdravení pohledávek za stavebním sektorem a znamenalo další posílení kapitálu bank o cca 54 miliard EUR. Tzv. druhá reforma finančního systému zahrnovala požadavek na zvýšení kapitálu bank a vytvoření rezerv na případné pokrytí rizikových pohledávek zejména za stavebním sektorem, ve výši dosahující 30ti miliard EUR. Bankám bylo nařízeno posílení rezerv, a to primárně získáním prostředků na kapitálovém trhu. Pokud nebyly v tomto směru úspěšné, mohly se obrátit na stát, který je prostřednictvím tzv. Fondu řízené restrukturalizace bank (FROB), spravovaným Banco de Espaňa,  zafinancoval, ovšem za 10ti procentní úrok na dobu 5ti let. Pokud banka nebude schopna splácet, dojde ke kapitalizaci půjčky a tak vlastně k zestátnění banky. Těmito kroky vláda dosáhla cca 45ti procentního kapitálového pokrytí toxických aktiv z celkové odhadované výše překračující 300 miliard EUR. Došlo k zestátnění některých bank (Bankia a další), které byly nadále převedeny do režimu výrazného omezení úvěrové aktivity směrem k nerizikovým sektorům či oblastem důležitým pro rozvoj ekonomiky: nemohou úvěrovat realitní ani hypoteční projekty, poskytují velmi omezeně spotřební úvěry a naopak podporují úvěry firmám - zejména zdravým malým a středním podnikům. 

Hlavní část toxických aktiv byla postupně nasměrována do konsolidační banky SAREB, kterou vláda vytvořila koncem roku 2012 s mandátem na 15 let od ledna 2013. SAREB během roku 2013 a 2014 vstřebal většinu toxických aktiv (zejména v oblasti nemovitostí a developerských projektů) a postupně si vytvořil vlastní základnu investorů a své prodejní kanály. SAREB zůstává prodělečný, ovšem fakt, že se mu již koncem roku 2013 podařilo rozprodávat (za tržně velmi nízké ceny) některé majetky, sice podpořil propad cen nemovitostí ve Španělsku, zároveň se však jedná o důkaz efektivity a relativní úspěšnosti tohoto projektu: postupně se daří odbourávat míru toxických aktiv a nadále sanovat bankovní systém.   

Pozitivní vývoj v sanaci španělského bankovnictví se začal reálně projevovat již od počátku 2014.  V roce 2016 se španělské banky dále konsolidovaly, opětovně vykázaly zisk, a to ve výši 6,09 miliard euro (což ovšem znamená meziroční propad zisku o 41%, zejména v důsledku plošného zlevnění hypotečních sazeb a povinného navýšení rezerv u banky Popular). Tento vývoj se odrazil i na postupném zlepšování ratingu španělských bank. Zdá se tedy, že většina velkých španělských bank prokazuje schopnost vyrovnat se se svými ztrátami a dosahují potřebné stability - to se ostatně projevilo i ve stresových testech ECB. Rok 2016 přesto znamenal oslabení růstu zisku a objevil se opět i problém nesplácených úvěrů. Bankovní domy proto v roce 2017 hodlají pokračovat ve flexibilizaci svých sítí, převádění řady služeb na internetbanking, zmenšování počtu fyzických poboček apod. Cílem by měla být banka efektivnější, s levnějším provozem.   

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a všech jejích pilířů. Z jeho pohledu (zejména po absolvování krize bankovního sektoru) je prioritní, aby se sjednocením trhu snížily ceny financování bank, firem i států - teprve v takovém kontextu se plně mohou projevit pozitivní efekty reforem (daňová, bankovní na úrovni států apod.). Španělská zkušenost  se záchranným programem EU a MMF byla pozitivní: oceněna byla zejména rychlá reakce BEI, kdy v době nejhlubší finanční krize státu poskytla prostřednictvím převodů přes místní banky úvěry malým a středním podnikům ve výši cca 80 mld euro. Tento program konsolidované pomoci španělskému bankovnictví skončil dle plánu, t.j. k lednu 2014.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska (Agencia Tributaria):

Konzultace pro:

  • fyzické osoby (ciudadanos)
  • právnické osoby (empresas y profesionales)

Komplexní daňová reforma
Během krize se Španělsko stalo jednou ze zemí EU, které v rámci HDP generují nejmenší množství státních příjmů. Jedním z důvodů je právě neefektivní systém vybírání daní – v roce 2011 Španělsko vykázalo nejmenší podíl spotřebních daní na HDP z celé EU. V červenci 2013 proto rozhodla vláda o ustavení komise nezávislých expertů, kteří dostali za úkol vytvořit návrh rozsáhlé a komplexní daňové reformy země. Materiál byl odevzdán Ministerstvu financí na počátku března 2014, to na jeho základě vypracovalo návrh zákona o daňové reformě, který byl schválen v červenci 2014. Hlavními cíly reformy, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2015, je zjednodušení daňového systému, zvýšení efektivity vybírání daní (snížení výjimek, omezení apod.), orientace daňového systému na podporu rozvoje ekonomiky (snížení přímých daní a reforma daní z příjmů firem) a vytváření nových pracovních míst (snížení sociálních a zdravotních odvodů) a konečně teritoriální sjednocení pravidel (omezení kompetencí autonomních oblastí).

Od ledna 2015 se tak implementací daňové reformy snížila zejména daňová zátěž z příjmů fyzických osob a z příjmů firem. I přes snížení daňového základu však vláda správně počítala s meziročním navýšením daňových příjmů (+5,2%) – a to zejména díky plánovanému posílení domácí poptávky a obecně růstu ES ekonomiky v daném roce. „Strop“ daně z příjmu fyzických osob se od počátku 2015 snížil z 52% na 47% a její minimální hranice z 24,75% na 20%. Navýšil se tak základ platů a vláda proto vsadila také na navýšení spotřeby – a tudíž meziročně s vyššími příjmy z DPH (+7,2%). Navíc, díky mírnému navýšení zaměstnanosti došlo v roce 2015 k pouze minimálnímu meziročnímu snížení vládních příjmů z daně z příjmu fyzických osob (-0,6%) – zaměstnanci sice nyní platí méně, ale zato jich je o trochu více. 

Od ledna 2015 se také snížila daň ze zisku firem z 30% na 28%. 

 Aktuální daňový systém Španělska

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí (AO) a daní určovaných místními úřady. Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze AO Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim. V roce 2007 se uskutečnila poměrně rozsáhlá daňová reforma, jejíž jednotlivé atributy jsou rozpracovávány a měněny průběžně.

Daně vybírané centrální administrativou jsou jednak daněmi přímými (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň), jednak daněmi nepřímými (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, dovozní clo, daň z pojistných prémií).

Společnost je považována za španělský subjekt, pokud splňuje jednu z následujících podmínek:

  • Byla založena dle španělských zákonů, její úřední sídlo je ve Španělsku, nebo že má ve Španělsku efektivní sídlo.
  • V případě, že by došlo ke sporu ohledně sídla společnosti, bude se vycházet z platných mezistátních daňových dohod, tzn. v případě ČR ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz zákon č. 23/1982 Sb.).
  • Stálá provozovna (také viz čl. 5 a 7 smlouvy o zamezení dvojího zdanění), ve shodě se vzorovou daňovou úmluvou OECD, společnosti s daňovým domicilem mimo Španělsko (nerezidentská společnost) platí 20, resp. 25% daň z čistého zisku vytvořeného z příjmů pobíraných ve Španělsku, tzn., že je daňově zatížena stejně jako španělské podniky. Pokud nerezidentská společnost převádí zisk vytvořený stálou provozovnou ve Španělsku do zahraničí, je zdaněn 25% daní. Stálá provozovna zřízená ve Španělsku vede účetní záznamy v souladu s předpisy platnými pro místní podniky. Stálá provozovna může žádat místní úřady o daňové úlevy stejně jako španělské rezidentní společnosti.
  • České a jiné zahraniční podniky, které nemají ve Španělsku zřízenou stálou provozovnu, a jejichž stát má uzavřenou mezivládní daňovou smlouvu, nemají ve Španělsku zdaňovány příjmy ani kapitálové výnosy (vyjma zisků z nemovitého majetku).
  • Zdanění dalších druhů příjmů je upraveno smlouvou o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.), a to při snížené daňové sazbě (5% daní u dividend brutto, je-li skutečným vlastníkem společnost, která vlastní přímo nejméně 25% kapitálu společnosti vyplácející dividendy, nebo 15% daní u dividend brutto ve všech ostatních případech; daň až do 5% u autorských práv a licenčních poplatků, s výjimkou vědeckých prací; úroky jsou osvobozeny od zdanění ve druhém státě, pokud by nebyl poskytnut úvěr stálé provozovně vlastněné příjemcem úvěru ve Španělsku). Stálá provozovna nerezidentní společnosti by měla zplnomocnit španělského občana, nebo jinou zplnomocněnou osobu jako svého daňového reprezentanta (pro styk s finančními úřady), a jehož pověření by mělo být zapsáno na obchodním rejstříku.
  • Pro oceňování inventáře se ve Španělsku může použít jakákoli metoda (například LIFO, FIFO, podle pořizovacích nákladů, nebo vážené průměrné náklady), která je akceptována jak pro účetní, tak pro daňové účely. Odpisy (amortizace) jsou definovány jako odpočitatelný výdaj, za podmínky, že jsou efektivní a jsou-li zaneseny v účetní knize.
  • Oficiální odpisové sazby jsou publikovány v úředním věstníku a majetek je tříděn do odpisových skupin (viz tabulka) :
Roční odpisové sazby (%)

 

maximální

minimální

průmyslové budovy

3,00

1,47

obchodní budovy

2,00

1,00

kancelářský nábytek

10,00

5,00

počítače

25,00

12,50

software

33,00

16,70

vozidla

16,00

7,14

stroje

12,00

5,55

Zvláštní pravidla odpisování platí pro aktiva používaná denně po dobu více než jedné běžné pracovní směny a pro aktiva nakoupená z druhé ruky. Příkladem může být metoda tzv. degresivních odpisů, kdy je povoleno u všech aktiv, s výjimkou budov a nábytku, amortizaci přesunout do prvních let jejich životnosti, kdy efektivní amortizace může být větší s tím, že k propočtu degresivních odpisů se použije koeficient, kterým se vynásobí účetní hodnota aktiv. Podniky, které si z technických důvodů přejí rychlejší odepisování svých aktiv, mohou požádat státní správu o stanovení speciálního odpisového plánu s vyššími ročními odpisovými sazbami.

Autonomní oblast Kanárské ostrovy se díky svému geografickému umístění a celkové odloučenosti od pevniny těší tzv. daňovému režimu Kanárských ostrovů, a to na základě zákona 19/1994, doplněného Královským dekretem 3/1996, a zákona 13/1996. Celé území Kanárských ostrovů je definováno jako Zvláštní kanárská zóna (ZEC) pro účely výrobní, zpracovatelské, manipulační a obchodní činnosti. Společnosti (právnické osoby), pobočky, stálé provozovny, které chtějí požívat výhod ZEC, se musí zapsat do oficiálního veřejného rejstříku společností ZEC. Zapsané společnosti pak mohou vykonávat transakce s nerezidentními společnostmi se sídlem mimo Španělsko, nebo s nerezidentními společnostmi majícími stálou provozovnou ve Španělsku za podmínky, že tyto transakce se nebudou realizovat s touto stálou provozovnou, nebo s jinými společnostmi v ZEC. Režim ZEC se vztahuje také na transakce spojené s výrobou hmotných statků, jež lze provádět s rezidenty, nebo se stálými provozovnami nerezidentních společností ve Španělsku.
Daňový režim ZEC zavazuje společnosti odvádět 1% daň ze zisku společností za transakce realizované v ZEC. Firmy v ZEC jsou osvobozeny od placení nepřímých daní za činnosti prováděné v ZEC. Devizoví cizozemci ze států mimo EU jsou v ZEC osvobozeni od skutečné povinnosti placení daně ze zisku společností a daně z příjmu fyzických osob u výnosů, navýšení majetku a při rozdělování zisku v rámci ZEC. Daňový režim ZEC osvobozuje od placení daně z majetkových převodů a z doložených právních úkonů u transakcí společností, s výjimkou rozpuštění podniku, dále u nákupu zboží a práv určených na rozvoj činnosti společnosti, a u doložených právních úkonů, s výjimkou směnek, nebo převoditelných dokladů a čl. 31 zákona o dani, uskutečněných na kanárském území. Dále daňový režim ZEC osvobozuje od platby tzv. všeobecné nepřímé kanárské daně (IGIC) u transakcí uskutečněných s nerezidenty, nebo s jinými subjekty ZEC v případě dodávky zboží, poskytování služeb a u dovozu zboží. Dále režim ZEC osvobozuje při vstupu zboží do ZEC od placení zvláštní sazby ostrovní přirážky (TEAI) a od placení přirážky za výrobu a dovoz na Kanárské ostrovy u transakcí mezi subjekty ZEC a s nerezidenty. V rámci ZEC se snižuje zdanitelný základ společností u té části zisku, která se určí jako rezerva na investice (reinvestovaný zisk).
U daně z příjmu fyzických osob (IRPF - z celkových čistých výnosů a navýšení, nebo snížení majetku) platí ve Španělsku stejné kritérium jako u společností, totiž obvyklé bydliště, nebo sídlo (rezidence), a zda se na španělském území tato osoba zdržuje po dobu delší než 183 dní v průběhu běžného roku, nebo zda má ve Španělsku hlavní základnu pro rozvoj podnikatelské činnosti, nebo profese, či svých podnikatelských zájmů.
Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů. V případě, že devizoví cizozemci (zde z ČR) mají zřízenou ve Španělsku stálou provozovnu, platí pro ně podmínky podle mezivládní dohody o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.)

Daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce, a to například za tzv. korporativní transakce (založení firmy, navýšení, nebo snížení kapitálu firmy) ve výši 1%, za převod nemovitosti 6%, za převod movitých aktiv 4%, za převod určitých práv k nemovitosti 1% a za určité veřejné úkony podle obchodního práva 0,5%. Na převod stavebních pozemků, nebo při prvním prodeji budovy je vyměřována DPH, je-li prodávajícím společnost, či jednotlivý majetkový developer. Při druhém převodu a při dalších převodech nemovitostí ze strany společností, podnikatelů, nebo profesionálů během jejich činnosti si mohou tito vybrat a zvolit si, zda chtějí být zdaněni daní z majetkových převodů, nebo DPH. Druhá možnost se obvykle volí, je-li kupcem podnikatel, nebo profesionál, který si může odpočítat celou DPH. Daň z majetkových převodů je nákladem kupujícího.
Spotřební daň je upravena zákonem 38/1992 a vztahuje se zejména na alkohol a alkoholické nápoje, pivo, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melille zase daň za zpracovaný tabák.  V rámci pevninského Španělska se při nákupu vozidel platí daň podle emisí obsahujících CO2  (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km  4,75%, do 200 gr/km 9,75%, více než 200 gr/km 14,75%) , na Kanárských ostrovech je nižší (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 3,75%, do 200 gr/km 8,75%, více než 200 gr/km 13,75%). Některé autonomní oblasti mohou dle článku 51 zákona č. 22/2009 zvýšit tyto sazby až o 15 %.
Z povinně vybíraných místních daní je třeba zmínit daň z nemovitostí, daň z ekonomických činností a daň z motorových vozidel. Daň z nemovitosti se obecně určuje na základě tzv. katastrální hodnoty stanovené městským úřadem, která nemůže překročit tržní hodnotu, a pomocí několika koeficientů až do maximální sazby 1,17% v případě majetku ve městech, nebo 1,11% venkovského majetku. Výše daně z ekonomických činností se stanovuje při zahrnutí faktorů jako druhu činnosti, lokality, počtu zaměstnanců apod. Městský úřad může vycházet z minimálních sazeb daně publikovaných vládou.
Tzv. volitelné místní daně jsou daň z montáže a výstavby, které vyžadují souhlas municipality. Sazba daně se vypočte na základě skutečných nákladů jakýchkoli prací a stavební činnosti a pohybuje se mezi 2 až 4% s tím, že vyšší sazba se aplikuje v obcích nad 100 tisíc obyvatel. Další volitelnou místní daní je daň ze zhodnocení městské půdy, která se vyměřuje, kdykoli je prováděn převod půdy. Za základ výpočtu daně se bere procento z roční katastrální hodnoty v době převodu. Výše sazby odvisí od velikosti obce a pohybuje se mezi 16 až 30%.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: