MZV: Souhrnná teritoriální informace

Švýcarská konfederace (die Schweizerische Eidgenossenschaft, Confédération suisse, Confederation Svizzera, Confederaziun svizra) neboli Švýcarsko (CH), die Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra, je vnitrozemský stát ležící na rozhraní západní, střední a jižní Evropy. Na severu sousedí s Německem, na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií.

V r. 2025 žilo v CH 9,12 mil. obyvatel na ploše 41 291 km². S počtem 226 obyv./km² je CH jedním z nejhustěji osídlených států v Evropě, přičemž obyvatelstvo je soustředěno zejména ve Středozemí, v pánevní oblasti mezi pohořími Jura a Alpy, a v jižním Ticinu.

Mezi 8 největších měst a hospodářských center země patří: Curych, Ženeva, Basilej, Lausanne, Bern, Winterthur, Lucern a St. Gallen.

CH se z původní volné konfederace kantonů postupně vyvinulo ve spolkový stát s parlamentní demokracií, prvky přímé demokracie a některými konfederativními rysy s rozvinutou komunální samosprávou. Ve státní a veřejné správě je do velké míry uplatňován princip subsidiarity.

Zemi tvoří 26 samosprávných kantonů, (z nichž 6 tvoří tzv. polokantony), které oficiálně užívají 4 úřední jazyky (NJ, FJ, IJ a rétorománštinu).

Spolková vláda a parlament sídlí v hlavním městě Bernu. Výkonná moc je v rukou sedmičlenné spolkové vlády.

V posledních 100 letech se CH proměnilo z převážně zemědělsky orientované země na zemi s rozvinutým průmyslem. Průmyslovému sektoru dominuje již tradičně chemický a farmaceutický, jakož i strojírenský a kovozpracující průmysl. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím CH jsou služby, a to zejména v bankovním a finančním sektoru, dále výroba jemné mechaniky a pohostinství, z něhož profituje i odvětví dopravy a komunikace.

CH se řadí mezi země s nejvyšší mírou blahobytu na světě, a to měřeno jak kvalitou života, tak výší HDP na obyvatele (v r. 2025 činil růst HDP/obyv. 104484,6 USD/PPP). Za to vděčí především kvalitnímu vzdělávacímu systému, flexibilním a dobře regulovaným trhům výroby i práce, vysoké míře investic jak do lidského kapitálu, tak do vědy a výzkumu, rozsáhlému finančnímu sektoru i vysoce výkonným a inovativním exportním odvětvím, jakož i kvalitnímu zdravotnictví. K úspěšnému vývoji země přispívá i dlouhodobá vysoká politická stabilita a smysl pro odpovědnost občanů vůči celku.

CH patří také dlouhodobě k zemím s nízkou mírou nezaměstnanosti. V r. 2025 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %, což odpovídá nárůstu o 0,4 procentního bodu oproti r. 2024 (2,4 %).

Podle dostupných výsledků vzrostla švýcarská ekonomika v r. 2025 o 1,4 %. To představuje mírné zrychlení růstu v porovnání s lety 2023 a 2024 (1,2 %). Zůstává však pod dlouhodobým průměrem (1,8 % od r. 1981). Pro r. 2026 se předpokládá podprůměrný růst ve výši 1,0 %, následovaný zvýšením o 1,7 % v r. 2027 (prognóza z prosince 2025: 1,1 %, resp. 1,7 %). Průměrná roční míra inflace dosáhla v r. 2025 v CH + 0,2 %.

Podle Global Innovation Index 2025 si CH i v r. 2025 udrželo pozici nejinovativnější ekonomiky na světě z celkového počtu hodnocených zemí 139. Do výzkumu a vývoje země každoročně investuje přibližně 3,4 % HDP, což představuje cca 25 mld. CHF, přičemž více než 2/3 švýcarských výdajů připadá na soukromý sektor. Po 2. místě v r. 2024 se CH v r. 2025 vrátilo na vrchol žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí světa, a to díky své silné inovační kapacitě, politické stabilitě, vynikající infrastruktuře a schopnosti přilákat talenty.

Nejvýznamnější oborové příležitosti pro české exportéry nabízejí v CH odvětví: ICT, strojírenský průmysl, chemický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, věda, výzkum, inovace a vzdělávání.

Charakteristickými rysy jednání švýcarského partnera jsou věcnost, přímost až odměřenost a spolehlivost. Schopnost komunikovat jedním ze čtyř švýcarských úředních jazyků je vždy výhodou, neboť pro delší spolupráci zvyšuje důvěryhodnost.

Oficiální měnou CH je švýcarský frank (CHF). 1 CHF = 26,381 CZK (kurz ČNB k 13. 4. 2026).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švýcarsko (379.98 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Švýcarská konfederace, krátce Švýcarsko (CH) – N: Schweizerische Eidgenossenschaft, F: Conféderation suisse, I: Confederazione Svizzera, rétorománsky: Confederaziun svizra.

CH se skládá z 26 autonomních kantonů (z toho 6 tzv. polokantonů) s vlastním parlamentem, vládou, zákony, rozpočtem i ústavou. CH parlament tvoří 2 komory: Národní rada (poslanecká sněmovna) s 200 členy – zastupuje obyvatelstvo a Stavovské rady (senátu) se 46 členy – reprezentuje všech 26 kantonů. Parlament je politicky rozdělen do 6 parlamentních skupin (frakcí). Ty se skládají z poslanců stejných nebo podobně smýšlejících stran. Do frakcí se obvykle zapojují i členové malých kantonálních stran a nestraníci. Frakci tvoří nejméně 5 členů. V Národní radě je příslušnost k frakci obzvlášť důležitá, protože je předpokladem pro křeslo v jednom z výborů. Čím větší frakce, tím více míst ve výborech jí náleží a tím větší je i její vliv v parlamentu. Ve Stavovské radě plní frakce méně významnou roli.
Výkonná moc je v rukou 7členné spolkové vlády. Tu volí obě komory parlamentu vždy po parlamentních volbách na 4 roky. Ve Spolkové radě (vládě) mají zastoupení 4 politické strany s největším podílem hlasů. Ty vládnou na základě tzv. konkordančního principu. Předsedou spolkové vlády je spolkový prezident, tj. jeden ze členů vlády, kterého volí spolkový parlament na základě rotačního systému vždy na 1 rok a který souběžně s protokolární prezidentskou rolí plní rovněž funkci ministra ve svém rezortu.

Švýcarské politické prostředí se nadále vyznačuje vysokou stabilitou. Poslední parlamentní volby do švýcarského parlamentu se konaly 22. 10. 2023, zvítězila v nich favorizovaná národně konzervativní SVP/lidovci, dlouhodobě nejsilnější politické uskupení v CH. Parlament se tím výrazně posunul doprava. Strana posílila o téměř 2,9 % a získala 28,6 %. Druzí skončili sociální demokraté/SP s 17,9 %, následováni FDP/liberály se 14,3 % a Mitte/centristy s 14,1 %. Neúspěch a velkou ztrátu hlasů zaznamenaly obě strany zelených Grüne 9,3 % a GLP/zelení liberálové s 7,2 %. Volební účast se pohybovala okolo 46,5 %. Hlavními volebními tématy byla azylová politika a migrace, energetická politika, rostoucí náklady na zdravotní pojištění, důchodová reforma a inflace. V rámci voleb se poprvé ve 3 kantonech (Basilej, St. Gallen a Thurgau) hlasovalo i elektronicky. Volilo se do obou komor parlamentu.

Spolková vláda od 1. 1. 2026:
– Guy Parmelin, předseda Spolkové vlády (prezident) a spolkový ministr pro hospodářství, vzdělání a výzkum,
– Ignazio Cassis, spolkový ministr zahraničních věcí,
– Karin Keller-Sutter, předsedkyně Spolkové vlády (prezidentka), spolková ministryně financí,
– Albert Rösti, spolkový ministr životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů,
– Elisabeth Baume-Schneider, spolková ministryně vnitra, zdravotnictví a kultury,
– Beat Jans, spolkový ministr spravedlnosti a policie,
– Martin Pfister, spolkový ministr obrany, civilní ochrany a sportu.

Spolková vláda se hodlá v průběhu r. 2026 zaměřit na hospodářskou politiku, konkurenceschopnost a zvýšení atraktivity Švýcarska pro mezinárodní investory, zejm. s ohledem na rostoucí mezinárodní nejistoty. Zároveň pracuje na celé řadě nových dohod o volném obchodu (Malajsie, MERCOSUR, Vietnam) a modernizaci stávajících dohod (Čína, Mexiko, SACU – Southern African Customs Union, UK).

1.2. Zahraniční politika země

Švýcarsko sází na multilaterální spolupráci v otázkách klimatu, terorismu, boje s chudobou, hospodářskými krizemi či ozbrojenými konflikty.
V rámci svého členství v RB OSN se věnovalo zejm. reformě OSN, prohloubení partnerství s MVČK, zasazování se o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bezproblémové fungování Mezinárodního trestního tribunálu. CH je také velmi atraktivní hostitelskou zemí pro pořádání mezinárodních konferencí, mírových rozhovorů apod., kde v oblasti prevence konfliktů, mediace nebo VVI patří mezi světovou špičku. Prioritními zeměmi pro CH zahraniční politiku jsou kromě některých čl. zemí EU a EHP i USA, Turecko, JAR, Indie, Japonsko, Brazílie a Čína. Značné trhliny vykazují vztahy s Ruskem.
CH se v lednu 2026 již potřetí ujalo předsednictví OBSE. Spolková vláda odsouhlasila 5 hlavních priorit: nastolení trvalého příměří, inkluzivní dialog mezi všemi členy OBSE spolu s předvídatelnou diplomacií, prosazování LP a demokracie, zajištění fungování OBSE. UA budou nadále držet v centru pozornosti. CH chce být zároveň připraveno na variantu jak pokračovat v případě nastolení příměří a jaká by byla role pro OBSE.
CH se v USA účastnilo jednání k americkým clům uvalených na CH zboží. Výsledkem je prozatímní dohoda o snížení cel z 39 na 15%. Na CH straně nadále stojí v argumentaci silné CH investice v USA a farmaceutický průmysl. Součástí dohody jsou rovněž přísliby z CH strany ohledně dalších investic v USA v hodnotě cca 200 mld. USD do r. 2028.
V únoru 2026 hostila Ženeva trilaterální rozhovory mezi delegacemi USA, UA a RU. CH vláda rovněž schválila mimořádný balík ve výši 32 mil. CHF na dodávky generátorů a energetických zařízení pro UA, parlament debatuje o bilaterálním programu na její obnovu. CH rovněž prodloužilo ochranný statut pro UA uprchlíky min. do r. 2027.
CH vláda pokračuje v přebírání většiny unijních sankcí pro RU a aktuálně analyzuje 20. balíček EU sankcí vůči RU. Od ledna zpřísnilo dohled nad obchodem s komoditami a finančními toky přes CH banky.
Pozice CH ke krizi v Hormuzském průlivu je velmi opatrná, podpořilo mezinárodní úsilí o zachování volné plavby a otevření obchodních tras. Přestože není závislé na přímém dovozu ropy z Perského zálivu, CH firmy hrají významnou roli v globálním obchodování s komoditami a financování přepravy. Země znovu otevřela své velvyslanectví v Íránu, kde zastupuje US zájmy.

Vztahy Švýcarska s EU

Ačkoliv CH není čl. zemí EU, ani součástí EHP, je s ní ekonomicky, politicky i společensky úzce provázáno. To vedlo k vytvoření specifického modelu bilaterální spolupráce s EU ve formě dvoustranných sektorových dohod, tzv. nového balíčku bilaterálních dohod o konsolidaci a prohloubení vztahů EU-CH (Bilaterales III), který byl předsedkyní EK Ursulou von der Leyen/ovou a prezidentem CH Guy Parmelinem podepsán dne 2.3.2026 v Bruselu. Jedná se o významný krok v návratu vzájemné důvěry mezi EU a CH, zejm. po neúspěchu s předchozí dohodou (IFA), od které CH v r. 2021 odstoupilo. Jedním z významných přínosů pro CH je znovuzapojení do programu Horizon Europe a dalších programů EU. Balíček obsahuje i závazná pravidla ohledně kohezních příspěvků, které dosud CH vyplácelo na ad hoc bázi.
Součástí společného prohlášení o spolupráci v zahraniční a bezpečnostní politice s EU je posílení výměny informací o regionech, kde mají EU a CH společné zájmy. Obě strany se dohodly na zlepšení koordinace postojů vůči Rusku, zintenzivnění spolupráce v oblasti sankční politiky a výměně informací u hybridních hrozeb, kyberbezpečnosti a ochrany infrastruktury.

Celý proces schvalování balíčku je předmětem debat ve CH parlamentu, lidové referendum k němu by se mělo uskutečnit na přelomu 2027/2028. Vláda CH nadále trvá na přijetí balíčku dohod jako jednoho celku. V souvislosti s referendem k Bilaterales III probíhá ve Stavovské radě debata o tzv. dvojnásobné většině (ke schválení návrhu by pak byla potřebná většina ve všelidovém hlasování i většina kantonů, což prosazují zejména malé kantony).  

Výbor pro vědu, vzdělávání a kulturu CH parlamentu rozhodl 5. 5. 2026 o podpoře financování programu Erasmus+ a zachování finančních příspěvků v rámci běžného rozpočtu. Diskuse budou pokračovat a rozhodnutí se neočekává před prosincem 2026.

1.3. Obyvatelstvo

I když rozlohou 41 285 km² patří Švýcarsko k nejmenším zemím Evropy, s cca 226 obyvateli na km² je naopak jedním z jejích nejhustěji osídlených států. V r. 2025 žilo ve Švýcarsku zhruba 9,12 mil. obyvatel, z toho přibližně čtvrtinu tvoří cizinci. Úředními jazyky jsou: němčina, francouzština, italština a rétorománština.

Demografické složení 2025   
·      Počet obyvatel trvale žijících ve Švýcarsku byl podle předběžných údajů Švýcarského statistického úřadu 9 124,3 tis., což je o 0,8 % více než v r. 2024. To znamená, že růst populace byl pomalejší než v r. 2024 (+ 1,0 %). 
·      Z toho mužů: 4 538,9 tis. a žen: 4 585,4
·      Cizinci: 2 526,6 tis., resp. 27,7 % (rostoucí trend)
·      Občané pod věkovou hranicí 19 roků: 1 802,04 tis., resp. 19,8 %
·      Občané nad věkovou hranici 65 let: 1 267,6 tis., resp. 13,9 %
·      Populační růst: 0,8 %
·      Hustota obyvatelstva: 226 obyvatel/km2

Náboženské složení 
·       římskokatolická církev – 30,9 %
·       evangelická reformovaná církev – 19,6 %
·       islám – 6 %
·       bez vyznání – 35,3 %
·       jiná – 7,3 %
·       náboženská příslušnost neznámá – 0,9 %

Úřední jazyky (*) a ostatní nejčastěji používané jazyky
Během posledních pěti desetiletí klesl podíl němčiny, italštiny a rétorománštiny jako jazyk používaný ve Švýcarsku primárně. Naopak podíl francouzštiny se zvýšil. Procento osob, které jako svůj hlavní jazyk nebo jeden ze svých hlavních jazyků uvádějí cizí jazyk, prudce vzrostlo. To je dáno především tím, že od r. 2010 je možné uvést více primárních jazyků. Tři nejběžnější cizí jazyky jsou angličtina, albánština a portugalština. 12 % populace nemá jako svůj hlavní jazyk žádný národní jazyk.
·       švýcarská němčina – 60,8 %
·       spisovná němčina* – 35,6 % 
·       francouzský* – 27,6 %
·       italský* – 8 %
·       rétorománský* – 0,3 %
·       ostatní – 29,4 % (anglický, portugalský, albánský, španělský, srbochorvatský)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švýcarsko si i v r. 2025 udrželo pověst jedné z nejvyspělejších ekonomik světa, i když její růst byl mírný. Podle dostupných zdrojů zůstala švýcarská ekonomika v r. 2025 stabilní, odolná, ale čelila zvýšené globální nejistotě. Náročné mezinárodní prostředí, které bylo značně ovlivněno obchodní politikou USA a zejména zvýšením amerických cel, zatěžovalo investice a švýcarský export. To vedlo k výrazné volatilitě různých makroekonomických údajů, a to jak na mezinárodní úrovni, tak i ve Švýcarsku. Navzdory dočasnému zpomalení v letních měsících, způsobeném slabým vývozem a průmyslovou výrobou, podpořila ekonomiku země solidní domácí poptávka, což souviselo se skutečností, že se v důsledku nízké inflace zvýšily reálné mzdy. Inflace v r. 2025 klesla téměř k nule (0,15 %), a to i přes uvolňování měnové politiky Švýcarskou národní bankou.

V témže roce vzrostla švýcarská ekonomika reálně o 1,4 % a nominálně o 1,7 %. I přes mírné zrychlení oproti r. 2024 (+ 1,2 %) zůstal růst pod dlouhodobým průměrem (1,8 % od roku 1981). Tento výsledek odpovídá očekáváním expertní skupiny spolkové vlády pro ekonomické prognózy z prosince 2025. Pro r. 2026 se předpokládá podprůměrný růst ve výši 1,00 %, následovaný růstem o 1,7 % v roce 2027. Ozbrojený konflikt na Blízkém východě vedl k vyšším cenám energií a dalšímu nárůstu nejistoty.

Po 2. místě v r. 2024 se Švýcarsko v r. 2025 vrátilo na vrchol žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí světa (ze srovnávaných 69 světových ekonomik), a to díky své silné inovační kapacitě, politické stabilitě, vynikající infrastruktuře a schopnosti přilákat talenty. 

V r. 2025 žilo v zemi 9,12 mil. obyvatel, přičemž HDP/obyv. (PPP) dosáhl výše 104484,6 USD. 

Průměrná míra nezaměstnanosti činila ve vykazovaném roce 2,8 %, což odpovídá nárůstu o 0,4 procentního bodu oproti r. 2024 (2,4 %). 

Nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska jsou členské země EU, zejména ty sousední. Nejvýznamnějším vývozním artiklem jsou výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, jemná mechanika, drahé kovy, stroje a zařízení. Švýcarsko dováží zboží chemického a farmaceutického průmyslu, stroje, elektroniku, vozidla, nábytek, vzácné kovy, organické chemikálie a minerální oleje. Na významu nabývá obchod se surovinami (káva, bavlna, ropa, železná ruda, hliník, zlato, měď atd.).

Švýcarské hospodářství se dělí na 3 sektory:
1. primární sektor: zemědělství, lesnictví a rybolov;
2. sekundární sektor: průmysl, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, stavební inženýrství a těžební průmysl;
3. terciární sektor: odvětví služeb, jako finanční a bankovní, obchod a pohostinství

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, SECO, BFS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Švýcarské veřejné finance patří v mezinárodním měřítku k nejzdravějším. Dobrý stav spolkových financí je dán udržitelnou fiskální politikou, která významně těží z dluhové brzdy. Cílem dluhové brzdy je stabilizovat spolkový dluh.

Po finančních deficitech v letech 2020 až 2024 uzavřela spolková vláda rok 2025 s finančním přebytkem ve výši 0,3 mld. CHF. Tento pozitivní výsledek lze připsat především dočasnému nárůstu příjmů. 

Navzdory vyrovnanému rozpočtu zůstává finanční výhled spolkové vlády na roky 2027 až 2029 nejistý. Vzhledem k prudce rostoucím výdajům (zejména na ozbrojené složky a starobní a pozůstalostní důchody) bude státní rozpočet v nadcházejících letech i nadále strukturálně nevyvážený. Posledních několik rozpočtů bylo vyrovnaných pouze díky úsporným opatřením.

V r. 2025 dosáhla spolková vláda běžných příjmů ve výši 87,2 mld. CHF. To představuje nárůst o 3,9 % oproti r. 2024. Nejdůležitějším zdrojem příjmů je přímá spolková daň, druhým největším zdrojem je DPH, která je vybírána z nákupu zboží a služeb. Mezi další důležité zdroje příjmů patří spotřební daně, jako je daň z minerálních olejů a daň z tabáku, a srážková daň, která se vybírá především z dividend a úroků.

Běžné výdaje spolkové vlády dosáhly v r. 2025 výše 86 mld. CHF, což představuje nárůst o 3,5 % oproti r. 2024. Mezi největší oblasti výdajů patřily výdaje na sociální péči, následovaná financemi, daněmi a dopravou. Mimořádné výdaje ve výši 1,5 mld. CHF v r. 2025 byly určeny především pro žadatele o azyl z Ukrajiny (0,7 mld. CHF) a jednorázovou kapitálovou injekci pro Švýcarské spolkové dráhy SBB (0,85 mld. CHF). Celkové výdaje, včetně běžných i mimořádných výdajů, dosáhly v r. 2025 výše 87,6 mld. CHF.

Čistý dluh se v r. 2025 snížil na 140,1 mld. CHF (pokles o 1,3 mld. CHF oproti r. 2024). Toto snížení je způsobeno rozpočtovým přebytkem a zejména transakcemi přímo připsanými do vlastního kapitálu (1,0 mld. CHF). Poměr čistého dluhu k HDP tak klesl na 16,1 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Švýcarsko je jedním z nejvýznamnějších finančních center na světě. Banky a pojišťovny se podílí cca. 9 % na HDP Švýcarska.

Celkový zisk bank v CH v r. 2024 oproti r. 2023 mírně poklesl (– 3,5 %). Jedním z hlavních důvodů bylo prudké snížení úrokových sazeb, které jsou pro banky klíčové. Roční zisk byl proto také nižší, a to ve výši 17,7 mld. CHF (- 31,7 %). Aktiva spravovaná bankami v CH vzrostla v r. 2024 o 10,6 % na 9 284,0 mld. CHF. Tento nárůst odrážel zvýšený zájem o dluhopisy a oživení akciových trhů.

V r. 2024 působilo ve Švýcarsku 230 bank.

(Zdroj: Swissbanking – nejaktuálnější údaje z r. 2025).

UBS je největší bankou ve Švýcarsku. Po akvizici Credit Suisse v r. 2023 je považována za jednu z nejmocnějších finančních institucí na světě, nabízí komplexní bankovní služby a je klasifikována jako banka „too big to fail“. Poskytuje rozsáhlé služby správy majetku určené pro majetné jednotlivce a rodiny. Celková aktiva – 1565 mld USD. 
Raiffeisen Schweiz nabízí široké portfolio bankovních služeb jak pro soukromé klienty, tak právnické osoby. Nabízí komplexní škálu finančních produktů, včetně různých účtů, kreditních karet, spořicích řešení a bankovních balíčků přizpůsobených individuálním potřebám klientů. Jednou z jejích význačných funkcí je Raiffeisen TWINT, aplikace pro mobilní platby. Celková aktiva – 306 mld. CHF. 
Zürcher Kantonalbank (ZKB) je největší kantonální banka ve Švýcarsku. Nabízí široké spektrum bankovních služeb, od běžných účtů až po prémiové bankovní balíčky. ZKB je též dobře hodnocena pro svá hypoteční řešení, financování nemovitostí, penzijní služby a investiční nabídky. Celková aktiva – 203 mld. 
PostFinance je dceřiná společnost Švýcarské pošty. Zaměřuje se na národní a mezinárodní platební transakce, nabízí i služby v oblasti spoření, investování, penzijní a financování. Celková aktiva – 112 mld. CHF.
Skupina Julius Baer je přední švýcarská privátní banka specializovaná na správu majetku a privátní bankovnictví. Celková aktiva – 98 mld. CHF. 

2.4. Daňový systém

Švýcarský daňový systém je komplikovaný, neboť se vyznačuje vysokou mírou daňové autonomie kantonů. Každý z 26 kantonů má svůj vlastní daňový zákon, který odlišně zatěžuje příjmy, majetek, dědictví, kapitál, výnosy z pozemků i další objekty zdanění.  

Ve Švýcarsku jsou daně uvalovány na třech úrovních: od státu, kantonů a obcí. Stát může vybírat daně pouze v rozsahu schváleném spolkovou ústavou, jež jasně stanovuje, které daně smí vybírat stát, a zároveň určuje, které daně nesmí vybírat kantony. I jednotlivé obce mohou vybírat daně. (K 1. lednu 2026 bylo v CH registrováno 2110 obcí, tzn. o 11 obcí méně než v r. 2025). Jaké daně smí obce vybírat stanovují kantonální daňové zákony. V mnoha případech je vybírají formou přirážek ke kantonální dani (komunální daňová sazba) nebo dostávají část výnosu z kantonální daně.

PO jsou zdaňovány jak na spolkové, tak kantonální/komunální úrovni. Spolková daňová sazba ve výši 8,5 % se vztahuje na čistý zisk, efektivní daňová sazba (ETR) činí 7,8 %. Po zohlednění spolkové, kantonální a obecní daně z příjmu se kombinovaná efektivní daňová sazba ETR pro společnosti podléhající běžnému zdanění obecně pohybuje mezi 12 % a 21 % v závislosti na místě bydliště. Kombinovaná ETR se ve většině kantonů pohybuje mezi 12 % a 15 %.  

FO se zdanitelným příjmem nižším než 15 200 CHF/1 rok a sezdané páry s příjmem nižším než 29 700 CHF/1 rok jsou od spolkové daně osvobozeny. Daňové sazby z příjmu jsou na spolkové úrovni a ve většině kantonů progresivní, s výjimkou kantonů Obwalden a Uri. Na kantonální úrovni se daňové sazby výrazně liší, a to nejen mezi jednotlivými kantony, ale i mezi obcemi v rámci jednoho kantonu. Po zohlednění spolkové, kantonální a obecní daně z příjmu FO se kombinovaná daňová sazba obvykle pohybuje mezi 20 % (kanton Schwyz) a 45 % (kanton Ženeva). Spolkové sazby daně FO se pohybují od 0 % až po max. daňovou sazbu 11,5 %.

Pro r. 2026 činí základní sazba DPH 8,1 %. Některé druhy potravin, nealkoholické nápoje, léky, noviny, knihy podléhají snížené sazbě 2,6 %; služby (zdravotní péče, vzdělávání a kulturní aktivity) jsou od daně osvobozeny. Speciální sazba daně ve výši 3,8 % se vztahuje na hotelnictví a ubytovací služby.

Změny pro r. 2026: V březnu si švýcarští voliči odhlasovali zavedení individuálního zdanění namísto dosavadního společného zdanění manželských párů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Rok 2025 byl pro světový obchod a tedy i pro švýcarský exportní sektor velmi turbulentním. Protekcionistické tendence a cla dosáhly nových rekordních úrovní. Zároveň však byly vyjednány nebo zavedeny různé nové dohody o volném obchodu, které firmám zjednodušily přístup na trh. Celkově vzato se r. 2025 vyznačoval především značnou nejistotou.

Švýcarský zahraniční obchod se v r. 2025 zvedl v obou směrech. Příjmy z exportu vzrostly o 1,4 % na 287,0 mld. CHF, čímž dosáhly nového rekordního maxima. Dovoz – po dvou letech v minusu – vzrostl o 4,5 % na 232,7 mld. CHF. Toto číslo představuje druhou nejvyšší hodnotu v historii. Obchodní bilance vykázala přebytek ve výši 54,3 mld. CHF.

Vývoz:

Na růstu exportu v r. 2025 se podílelo pět z 10 hlavních skupin zboží, z nichž nejvýznamněji přispěl vývoz výrobků chemicko-farmaceutického průmyslu, který se meziročně zvýšil o 3,3 mld. CHF. Celková hodnota vývozu chemicko‑farmaceutického odvětví dosáhla nového historického maxima 152 mld. CHF, což představuje 53% podílu na celkovém exportu. Pozitivně se také vyvíjel vývoz vozidel (+ 850 mil. CHF), bižuterie a klenotnického zboží (+ 720 mil. CHF). U první jmenované skupiny se na růstu podílelo zejména odvětví letecké techniky, které samo o sobě přispělo částkou 347 mil. CHF. Pokles byl naopak zaznamenán u strojů, elektroniky a přístrojů (– 0,6  %), stejně jako u hodinek (– 1,7  %). V případě uvedených kategorií jde již o třetí, resp. druhý meziroční pokles v řadě.

Dovoz:
Dovoz se v r. 2025 zvýšil o 10,1 mld. CHF. Tento nárůst byl z velké části založen na 3 hlavních skupinách zboží. Samotné výrobky chemicko-farmaceutického průmyslu představovaly 8,0 mld. CHF z celkového růstu dovozu. Na tomto výsledku se podílely všechny jeho podskupiny, zejména léčiva (+ 4,3 mld. CHF). Výrazný nárůst zaznamenal také dovoz potravin, krmiv a pochutin (+ 1,2 mld. CHF), čímž tyto položky zároveň dosáhly historického maxima. Jako třetí významná skupina přispěly bižuterie a klenotnické zboží, a to zvýšením dovozu o 935 mil. CHF.

Obchodní vztahy s ČR

S podílem 1,3 % na celkovém obratu zahraničního obchodu bylo v období mezi lednem a prosincem 2025 Švýcarsko 16. nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Na švýcarský trh směřovalo zboží v celkové hodnotě 92,65 mld. CZK, tj. 1,5 % českého exportu (16. místo), v témže období bylo vyvezeno ze Švýcarska do České republiky zboží v celkové hodnotě 57,83 mld. CZK, tj. 1,0 % celkového českého dovozu (23. místo), přičemž saldo činilo 34,82 mld. CZK. Od r. 2006 vykazuje Česko ve vzájemném obchodě pozitivní saldo. Růst obchodní výměny je od r. 1993 v zásadě rovnoměrný, s výjimkou krizových let 2008/2009, 2013 a 2016, kdy mírně stagnoval. V r. 2017 znovu ožil a dál pokračuje v pozitivním trendu. 
Atributem česko-švýcarské obchodní výměny je vyspělá komoditní struktura. Nejvýznamnějšími položkami dovozu ze Švýcarska do ČR jsou farmaceutické výrobky a léčiva (ne antibiotika a hormony), včetně léčiv veterinárních, zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) a elektrická zařízení, hodiny a hodinky, přístroje a spotřebiče. Do Švýcarska se z ČR vyvážejí zejména silniční vozidla, zařízení k automatickému zpracování dat, vonné látky, voňavky, kosmetické a toaletní přípravky, pryžové pneumatiky a duše, elektrické přístroje ke spínání ap. obvodů elektriky, odpory aj.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU a Švýcarsko jsou ekonomicky velmi úzce propojeny. Členské státy EU patří mezi nejdůležitější obchodní partnery Švýcarska, především ty sousední, (cca 51 % vývozu, 70 % dovozu), zejména pak Německo. Ale i Švýcarsko je po USA, Číně a Spojeném království významným obchodním partnerem EU. V r. 2025 činil obrat vzájemného obchodu 362,7 mld. EUR, což představuje o 34,4 mld. EUR více, než v r. 2024. Je tedy patrné, že obchodní toky mezi EU a Švýcarskem v posledních letech rostou.

Členěno podle hospodářských regionů zvýšilo Švýcarsko svůj vývoz zboží do Evropy oproti r. 2024 o 1,8 %. Vzrostly obzvlášť dodávky do Německa, Rakouska, Itálie a Irska, a to v celkovém objemu 3,6 mld. CHF. Naopak výrazně poklesl vývoz do Španělska (– 975 mil. CHF). Podle struktury švýcarského exportu v roce 2025 dominovaly výrobky chemicko-farmaceutického průmyslu, stroje a zařízení, jemná mechanika, drahé kovy a zlato.

Švýcarsko v r. 2025 dovezlo oproti r. 2024 více zboží pouze z Evropy (+ 6,6 %). Zvýšená poptávka se však v podstatě omezila pouze na zboží ze Slovinska (+ 7,9 mld. CHF), z Německa a Francie (obě země +2,0 mld. CHF). Naproti tomu dovoz ze Španělska meziročně klesl o 1,1 mld. CHF. Hlavní dovozní položky tvořily chemické a farmaceutické výrobky, stroje, elektronika a vozidla.

Zdroj: Evropská komise, BAZG

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejdůležitějšími obch. partnery Švýcarska mimo země EU jsou Severní Amerika, USA (21,9 % švýcarského exportu v r. 2025), Spojené království a Čína.

Podle hospodářských regionů zvýšilo Švýcarsko svůj vývoz do USA o 3,9 %, do Severní Ameriky o 3,8 %. Naproti tomu dodávky do Asie celkově klesly o 1,9 %. Konkrétně vývoz do Číny, Japonska a Hongkongu klesl celkem o 1,7 mld. CHF. Dodávky do Číny dokonce dosáhly nejnižší úrovně od roku 2020. Naproti tomu vývoz do Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie vzrostl oproti r. 2024 o 415 mil. CHF, resp. o 122 mil CHF.

Dovoz z Asie zaznamenal mírný celkový pokles o 0,6 %. Pokles dovozu ze Singapuru, Japonska a Hongkongu o 2,5 mld. CHF byl kompenzován zvýšeným dovozem z Číny a Jižní Koreje v celkové výši 1,7 mld. CHF. Dovoz ze Severní Ameriky klesl o 6,3 % (USA: – 5,7 %).

(Údaje jsou uvedené bez zlata ve slitcích a jiných drahých kovů, mincí, drahých kamenů a drahokamů, uměleckých předmětů a starožitností)

Zdroj: BAZG, Swiss-Impex

3.2. Přímé zahraniční investice

Pro Švýcarsko, stejně jako pro většinu ostatních ekonomik, jsou mezinárodní investice klíčovým faktorem hospodářského růstu a prosperity. Švýcarsko má nejen dlouhou tradici jako vývozce průmyslového zboží a služeb, ale společnosti se sídlem ve Švýcarsku také dlouhodobě vyvážejí značné množství kapitálu, zejména ve formě tzv. přímých investic. Švýcarsko se zároveň úspěšně etablovalo jako atraktivní místo pro kapitálové investice ze zahraničí.

PZI v zemi

Podle statistických údajů Švýcarské národní banky /SNB/ dosáhl objem PZI v r. 2024 (nejaktuálnější údaj) 926 mld. CHF. V porovnání s r. 2023 to znamená pokles o 11 mld. CHF (- 1 %). Kvůli stahování finančních prostředků (kapitálové transakce) byl tento pokles méně výrazný, než se dalo očekávat.

PZI ČR v zemi  

Podle statistických údajů ČNB činily k 31.12.2024 (nejaktuálnější údaj) PZI ČR ve Švýcarsku 6 109,7 mil. EUR, což představuje 8,1 % objemu českých PZI v zahraničí. 

Významné české investice:

– V r. 2016 vstoupila investiční skupina PPF prostř. své firmy SOTIO do švýcarského biotech startupu NBE-Therapeutics. 
– V r. 2019 odkoupila cz firma Suntel Group švýcarskou společnost Enkom AG.
– Firma Creative Dock koupila za 70 mil. CZK švýcarskou společnost Spark Works, která se zabývá uváděním nových produktů a služeb na trh.
– V r. 2020 koupil výrobce nemocničních lůžek LINET Group tradiční švýcarskou distribuční a servisní společnost Bigla Care AG.
– V r. 2021 získala rodinná firma Siko koupelny a.s. za 150 mil. CZK švýcarskou společnost Swiss Aqua Technologies, která drží patenty na mimořádně úsporné toalety.
– V r. 2023 oznámila skupina Colt CZ akvizici 100% podílu ve švýcarském výrobci munice swiss AA Holding AG. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU
Mezi Švýcarskem a EU existuje od r. 1972 Dohoda o volném obchodu (FTA). Vzájemné vztahy upravuje i řada sektorových bilaterálních dohod (tzv. Bilaterale I z r. 1999 – volný pohyb osob, redukce obchodních omezení, přístup k veřejným zakázkám, zemědělství, pozemní a letecká doprava, věda a výzkum). Předsedkyně EK Ursula von der Leyen/ová a prezident Švýcarska Guy Parmelin podepsali 2.3.2026 v Bruselu nový balíček bilaterálních dohod o konsolidaci a prohloubení vztahů EU-CH (Bilaterales III). Podepsání tohoto balíčku je významným krokem k návratu vzájemné důvěry mezi EU a Švýcarskem, zejm. po neúspěchu předchozí, tzv. Institucionální rámcové dohody (IFA), od které Švýcarsko v r. 2021 odstoupilo.

Smlouvy s ČR
K nejdůležitějším dvoustranným smlouvám patří Smlouva mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Dále jsou to: Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic, poskytující právní rámec ochrany investic, Dohoda č. 1 a č. 2 mezi vládou ČR a vládou Švýcarské konfederace týkající se sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti, jež sledují zabránění nedobytnosti výnosů z trestné činnosti, deponovaných na území státu druhé smluvní strany. V dubnu 2024 podepsala Česká republika se Švýcarskem český alternát bilaterálního mezivládního smluvního dokumentu. Jedná se již o 3. smluvní dokument tohoto typu.

Smlouvy s Čínou
Obě země se v r. 2024 dohodly na upgradu Dohody o volném obchodu (FTA), kterou Švýcarsko podepsalo s Čínou v r. 2013. Švýcaři chtějí aktualizací stávající FTA dosáhnout nulových celních tarifů na většinu produktů a podpořit tak další rozvoj ekonomicko-technické spolupráce. Doposud se uskutečnila čtyři kola jednání, poslední ve Švýcarsku v březnu 2026 a další, po kterém by jednání měla být ukončena, se bude konat v červenci 2026 v Pekingu. Obě strany jsou, co se týče dokončení dohody na podzim, velmi optimistické.  

3.4. Rozvojová spolupráce

Veřejná rozvojová pomoc (ODA) zaznamenala v r. 2025 celosvětově bezprecedentní pokles. 
Přesto i v tomto roce Švýcarsko zůstalo důležitou dárcovskou zemí: jeho ODA dosáhla 3,8 mld. CHF, což odpovídá 0,46 % hrubého národního důchodu (HND). V porovnání s r. 2024 se ale tato částka snížila přibližně o 7 %, a to především v důsledku poklesu nákladů na azyl. 

Spolková vláda oznámila, že bude pokračovat ve financování tří ženevských center (GCSP, GICHD, DCAF). Má novou strategii pro jihovýchodní Asii (2027–2030) a deklaruje pokračující pomoc Ukrajině (2025–2028). V rámci programu, který zahrnuje podporu při rekonstrukci válkou zbědované země, chce podporovat reformy, které by měly přispět k trvalému rozvoji Ukrajiny. V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě navýšilo Švýcarsko humanitární pomoc ve výši 6.5 mil. CHF pro Libanon a Sýrii, a dále prostřednictvím MVČK (ICRC), Unicef a dalších NGO na 1 mil. CHF pro Írán. 

Za realizaci švýcarské mezinárodní spolupráce odpovídají tři správní jednotky: Spolková agentura pro rozvojovou a humanitární pomoc (DEZA), Oddělení pro mír a lidská práva (AFM) Spolkového ministerstva zahraničních věcí (EDA) a Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO), jež je součástí Spolkového ministerstva hospodářství, vzdělávání a výzkumu (WBF). Zapojeny jsou i další spolkové agentury, kantony a přibližně 200 obcí. Vykazovaná ODA je tvořena součtem všech započtených příspěvků těchto subjektů.

ZÚ nejsou k dispozici veřejně dostupné informace, že DEZA aktuálně realizuje projekty přímo s českými organizacemi. Spolupráce je nicméně možná, protože DEZA běžně pracuje s mezinárodními partnery a externími dodavateli. Zapojení českých subjektů by pravděpodobně probíhalo přes tendry, konsorcia nebo multilaterální projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Pro české exportéry nabízejí nejvýznamnější oborové příležitosti ve Švýcarsku následující odvětví:

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor ICT (informační a telekomunikační technologie) je klíčovým pilířem švýcarské ekonomiky, přičemž digitální suverenita je ve Švýcarsku již řadu let velmi aktuálním tématem. Země je dlouhodobě dovozcem ICT znalostí a služeb, i když pro digitální transformaci sama nabízí výborné výchozí podmínky. Švýcarský ICT sektor tvoří přibližně 5,1 % HDP země. Strategie Digitální Švýcarsko definuje pro r. 2026 následující témata: digitální suverenita, digitální hostitelský stát a zavedení e-ID. Švýcarsko aktivně hledá partnery v zemích EU, kteří umí dodat kvalitní software, cloudové služby, kyberbezpečnost, AI a data, čímž se nabízejí příležitosti pro české ICT firmy / specialisty.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Švýcarský technologický průmysl, který tvoří strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl a související technologická odvětví je největším průmyslovým zaměstnavatelem a jedním z největších exportních odvětví Švýcarska. I v r. 2025 významně přispěl k HDP země. Celkový podíl MEM na švýcarském HDP činí ročně cca 7 %. Úspěšně kombinuje tradiční výrobní know-how s inovativními technologiemi zaměřenými na budoucnost. Přibližně 80 % svého obratu dosahuje prostřednictvím exportu a nabízí tak zahraničním, tedy i českým společnostem široké možnosti spolupráce např. v oblasti inovací, výzkumu a vývoje, distribuce a investic.

▶ Chemický sektor, plasty, gumárenství

Švýcarský chemicko-farmaceutický průmysl je jedním z nejvýznamnějších motorů švýcarské ekonomiky a dlouhodobě patří k nejstabilnějším a nejvýkonnějším průmyslovým odvětvím země. Je také lídrem v exportu, každoročně vyveze do zahraničí výrobky přesahující hodnotu 100 mld. CHF, což představuje přibližně 1/2 švýcarského exportu. Na celkovém HDP se podílí cca 7 %. Švýcarský trh je náročný, ale nabízí celou řadu příležitostí zejména pro technologicky vyspělé firmy. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky, vysoká poptávka je i po spolupráci v oblastech biotechnologie a AI ve farmacii.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Švýcarský zdravotní systém patří dlouhodobě k nejkvalitnějším na světě, ale zároveň i k nejdražším. Je založen na povinném zdravotním pojištění, silné decentralizaci a vysoké míře odpovědnosti jednotlivých kantonů. Dne 6. prosince 2019 přijala Spolková vláda strategii “Gesundheit 2030”, která představuje desetiletý plán, pomocí něhož chce Švýcarsko v době technologických, demografických a společenských změn zachovat dostupný, kvalitní a finančně udržitelný zdravotní systém. Tyto oblasti pro české firmy skýtají široké a velmi atraktivní příležitosti. Výdaje na zdravotní péči se pro r. 2025 odhadují na 97-100 mld. CHF, přičemž podíl na HDP činí 11,5 % – uvedené hodnoty odpovídají dlouhodobému trendu a jsou podloženy oficiálními prognózami KOF ETH Zürich.

▶ Zemědělství a potravinářství

V málokteré zemi je zemědělství tak štědře dotovaným odvětvím, jako ve Švýcarsku – v letech 2026-2029 by měl sektor od státu obdržet cca 14,2 mld. CHF, což odpovídá dosavadní úrovni poskytnutých dotací. Na HDP Švýcarska se podílí méně než 1 %, přičemž využívá téměř polovinu jeho území. Řadí se tak na nejnižší pozici za jiné evropské země. Domácí produkce pokrývá v průměru 50 % poptávky, Švýcarsko je tudíž závislé na dovozu zemědělských a potravinářských produktů ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry skýtají dodávky vysoce kvalitních zemědělských komodit, strojů, technologií a služeb.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Švýcarsko je synonymem pro inovace, preciznost a světovou technologickou špičku. Na výzkum a vývoj vynakládá zhruba 3,3 – 3,4 % HDP ročně, což jej řadí mezi nejvýkonnější inovační ekonomiky na světě. Již 15 let vévodí globálnímu inovačnímu žebříčku Global Innovation Index, a to nejen díky rekordnímu objemu prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj, ale také díky efektivnímu propojení soukromého sektoru, univerzit a veřejných institucí. ⅔ výdajů na výzkum a vývoj ve Švýcarsku realizují soukromé společnosti. Pro české společnosti, exportéry i vědecké instituce je tak Švýcarsko ideálním partnerem a příkladem toho, jak podporovat technologický pokrok a inovace.

MOP Švýcarsko

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Švýcarsko je bohatá a velmi rozmanitá země s jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Dělí se na 26 kantonů, v nichž se hovoří čtyřmi úředními jazyky. Švýcaři jsou díky své historii a úspěchům zkušení a hrdí obchodníci, kteří nabízejí, ale i požadují férové jednání, kvalitu a důvěryhodnost. Uzavření obchodní smlouvy může trvat déle, ale o to pevnější pak zpravidla bývá i vzájemný obchodní vztah a dohoda. Vzhledem k tomu, že čtvrtinu obyvatelstva tvoří cizinci, nemusíte v konečném důsledku vůbec jednat s rodilým Švýcarem.

4.2. Oslovení

Zejména v koronavirové době se stalo takřka pravidlem oslovovat obchodní partnery přes online komunikační kanály, jejichž prostřednictvím může český exportér prezentovat svou firmu, produkt či službu. Tato forma komunikace se bude jistě využívat i nadále. Osobní kontakt je však v mnoha ohledech nenahraditelný, a proto vždy doporučujeme najmout místního obchodního zástupce, či PR agenturu znalou místního trhu a prostředí. Samozřejmě je potřeba dopředu počítat s vyššími náklady. Další možností, jak oslovit obchodní partnery, je účast na oborově zaměřeném veletrhu ve Švýcarsku, v Česku, nebo kdekoliv na světě. Například na MSV v Brně vystavuje pravidelně okolo sedmdesáti švýcarských firem. V Praze sídlící HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika nabízí díky své početné členské základně a mnoha česko-švýcarským aktivitám další možnost a způsob, jak oslovit obchodní partnery. A v neposlední řadě je zde Velvyslanectví ČR v Bernu, které pomocí nástrojů ekonomické diplomacie pomáhá českým firmám na švýcarský trh.

4.3. Obchodní schůzka

Po úspěšném oslovení švýcarského obchodního partnera přichází na řadu sjednání první obchodní schůzky. Možnost online videohovoru existuje, nicméně v tomto případě jsou výhody a důležitost osobního setkání nesporné. Švýcaři plánují hodně dopředu, a proto je důležité sjednat schůzku s patřičným předstihem. To platí mimochodem i v jejich osobním životě, ať už se jedná například „jen“ o přátelskou návštěvu, nebo o společnou vycházku s dětmi na hřiště. Švýcarský partner měří čas ve francích. Proto doporučujeme poskytnout mu předem maximum informací, aby věděl, co za svůj investovaný čas může získat. Jinak schůzku odmítne, nebo pošle svého zástupce. Místo setkání je třeba zvolit dle potřeby a zaměření obchodního jednání. Se starším majitelem tradiční švýcarské firmy si vyměníte vizitky v restauraci hotelu Bellevue, s CEO moderního start-upu si je pošlete přes telefony v bio kavárně.   Na sjednanou schůzku přijďte pět minut předem; známé úsloví o švýcarských hodinkách nevzniklo náhodou. Připravte se na to, že jednání v německé části může vypadat úplně jinak než v té francouzské či italské. Lidé jsou v těchto kantonech rozdílní nejen jazykem, ale i povahou, kulturou a zvyky. Jednání však bývají vesměs věcná a neemotivní. Buďte proto i Vy. Nevtipkujte! Švýcaři náš humor často nechápou. Nebuďte moc familiérní a pozor na dotýkání, obzvláště v době koronavirové. S alkoholem opatrně. Švýcaři mají k alkoholu jiný vztah než Češi. Ve francouzské části bude sklenice vína k obědu samozřejmostí. V té německé spíše malé pivo. Na jednání přijděte slušně oblečeni, zejména v Ženevě či Curychu si lidé na módu potrpí. Definice ideálního jednacího týmu neexistuje. Nicméně ve stále liberálnějším, zelenějším a feminističtějším Švýcarsku se zvyšuje důraz na zastoupení žen v pracovních týmech.

4.4. Komunikace

Oficiálními jazyky Švýcarska jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. Snad kromě rétorománštiny je v obchodních jednáních upřednostňován jazyk daného kantonu. Znalost jazyka kantonu, ve kterém švýcarský obchodní partner působí je vždy výhodou. Švýcaři bývají dobře jazykově vybaveni, a proto většinou nemusí být problém vést jednání v anglickém jazyce. Neplatí to však vždy a všude. Ve francouzských kantonech ale doporučujeme používat raději angličtinu nežli němčinu. Úřední jazyk daného kantonu je také nutný v případě obchodních materiálů. Vždy však záleží na domluvě mezi oběma stranami. Osobní schůzku je potřeba vždy domluvit předem.

4.5. Doporučení

• Komunikujte systémově a na jednání se přichystejte. Připravte se na věcného a přímého až odměřeného partnera. Švýcaři se nebojí jít do konfliktu, proto je vhodné se na jednání dobře připravit a být věcný.

• Uplatněte schopnost improvizovat. Kromě přizpůsobení se švýcarské organizovanosti je současně výhodou nevzdávat se české schopnosti improvizace a uplatnit kreativitu.

• Prezentujte se sebevědomě. Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci firmy. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná a velmi aktivní profesionální marketingová propagace. Nechte se inspirovat švýcarskou konkurencí.

• Nebojte se telefonovat. Vzhledem k formálnímu a často odměřenému způsobu komunikace zjistíte z telefonického rozhovoru mnohem více než při pouhé komunikaci prostřednictvím e-mailu.

• Nesázejte vždy na to, že se domluvíte anglicky. V malých a středně velkých firmách se bez němčiny, resp. francouzštiny či italštiny neobejdete. Znalost těchto domácích jazyků je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem.

• Dodržujte termíny a buďte spolehliví. Pro dlouhodobé rozvíjení obchodních vztahů se švýcarskými partnery je nutná spolehlivost, pragmatičnost i dochvilnost.

• Nepodceňujte švýcarského partnera a jeho znalosti. Ceny zbytečně nenadsazujte. Švýcarské firmy mají díky své pozici perfektní informace téměř z celého světa.

• Jen dobrá cena a kvalita na náročném koncentrovaném trhu nestačí. Design a inovace jsou nyní prodejním argumentem a konkurenční výhodou. Nezapomínejte na certifikace a reference. Švýcarsko je trh náročný.

• Hledejte obchodního zástupce. Švýcaři jsou výborní obchodníci – hledejte obchodní zástupce s již vybudovanými distribučními kanály. Je to finančně i časově výhodná cesta na švýcarský trh.

• Poznejte nejen své zákazníky, ale i konkurenci – jezděte na veletrhy. Švýcarsko je známé pořádáním mezinárodních veletrhů.

4.6. Státní svátky

Ve Švýcarsku se slaví svátky celostátní, kantonální a církevní.

Svátky 2026
1. 1. Nový rok
2. 1. Svatý Berchtold – pouze v některých kantonech
6. 1. Tři králové – pouze v některých kantonech
3. 4. Velký pátek
6. 4. Velikonoční pondělí
1. 5. Svátek práce – pouze v některých kantonech
Nanebevstoupení Páně (Auffahrt) – ve čtvrtek, 40 dní po Velikonocích (letos připadá na 14. května)
Svatodušní pondělí (Pfingsten) – 10 dní po svátku Nanebevstoupení Páně (letos připadá na 25. května)
1. 8. Státní svátek Švýcarska – celošvýcarský
15. 8. Nanebevzetí Panny Marie – pouze v některých kantonech
1. 11. Svátek všech svatých – pouze v některých kantonech
25. 12. – Vánoční svátky
26. 12. – Vánoční svátky

Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním, v kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno několik pracovních hodin ve dnech místních svátků (např. cibulový trh v Bernu v měsíci listopadu). Svátky v jednotlivých švýcarských kantonech najdete na webové stránce Feiertage Schweiz 2026.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Švýcarský trh je malý, stabilní a bohatý, s mnoha specifiky a překážkami, ale i výhodami. Vstup na tento trh je náročný a je potřeba jej dopředu dobře zvážit. Úspěch ve Švýcarsku se zpravidla stává dobrou referencí pro vstup na další, daleko větší světové trhy. Neúspěch ve Švýcarsku však stojí daleko více prostředků než v okolních zemích. Firemní náklady jsou zde několikanásobně vyšší a zejména služby a pracovní síla patří k těm nejdražším na světě. Švýcarskému partnerovi je potřeba vysvětlit, proč má obchodovat právě s Vámi. Pro něj je mnohem jednodušší a přirozenější obchodovat s firmami ze sousedních států. Měl by tak dopředu jasně vědět, proč se mu vyplatí obchodovat s firmou z Česka. Nejlepší je proto nabízet produkt, který domácí a sousední firmy nemají, je něčím výjimečný. nebo poskytovat kvalitnější služby. Švýcaři jsou zvyklí platit za kvalitu, to ale rozhodně neznamená, že se nebudou snažit tlačit cenu dolů. Business jazykem je angličtina, nicméně znalost úředních jazyků Švýcarska (němčina, francouzština, italština) je vždy výhodou, zvyšuje „komfort“ komunikace při delší spolupráci i důvěryhodnost před švýcarským partnerem. Popis českého zboží a jeho propagaci doporučujeme proto v místních jazykových mutacích.   

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
Na webových stránkách Spolkového úřadu pro clo a bezpečnost hranic BAZG lze nalézt informace stran dovozu, vývozu a tranzitu zboží z, do a přes Švýcarsko, a to jak pro obchodní, tak i soukromé účely. Zboží, které je určeno k definitivnímu dovozu do švýcarského celního prostoru, musí být dopraveno a předloženo některé ze švýcarských celních úřadoven a elektronicky nebo písemně nahlášeno k celnímu odbavení. Přehled celních úřadoven naleznete na webu Dienststellenverzeichnis. Kromě správně vyplněné přihlášky k celnímu odbavení je nutné předložit i další relevantní doprovodné doklady: faktury, případná potvrzení o původu zboží, povolení / expertízy, úřední potvrzení, analýzy, certifikáty. Od počátku roku 2024 neplatí ve Švýcarsku dovozní cla na průmyslové výrobky. Nově tak odpadá povinnost platit dovozní clo například i na spotřební zboží, jako jsou dopravní prostředky, elektronika, sportovní náčiní, nábytek, domácí spotřebiče, oděvy, kosmetika atd. I přes zrušení průmyslových celních sazeb je nezbytné, aby byl dovoz zboží při přechodu hranic deklarován, neboť dovozní celní prohlášení je také podkladem například pro vyměření dovozní daně, která se při dovozu zboží stále vybírá. Rovněž zůstalo zachováno váhové clo pro zemědělské zboží (včetně potravin). Odkaz na všeobecný celní sazebník v němčině naleznete zde: General tarif Änderungen auf den 1.1.2024

Doporučení pro české exportéry

Aktualizujte svůj systém ERP (Plánování podnikových zdrojů)
Optimalizujte své stávající celní procesy.
Zaveďte do svých systémů aktualizované základní údaje, jako jsou kódy celního sazebníku, nebo zápis původu deklarovaného zboží, abyste zajistili bezproblémové dodržování obchodních a celních předpisů.
Sdělte změny všem zúčastněným stranám a svým obchodním partnerům.
Zajistěte, aby se nové švýcarské sazby DPH od 1. ledna 2024 promítly do vašich procesů a faktur pro zákazníky.

Švýcarsko se jako člen Světové obchodní organizace (WTO) musí důsledně řídit úmluvami, k jejichž plnění se při vstupu do této organizace zavázalo. To znamená, že kromě potravin by měl být dovoz liberální. Švýcarský trh je však trhem relativně uzavřeným a chráněným, a to i pro firmy ze zemí EU, se kterou má Švýcarsko od roku 1972 uzavřenou dohodu o volném obchodu. Specifickou netarifní překážkou a ochranou domácího trhu jsou kontroly všeho druhu jak na hranicích, tak i uvnitř země. V databázi přístupu na trh (Market Access Database) je možné obeznámit se s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Švýcarska, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie. Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky působení na švýcarském trhu se odvíjejí od toho, jaký typ firmy (firma v individuálním vlastnictví, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, apod.), v jaké podnikatelské oblasti a v kterém kantonu Švýcarska bude zakládán a provozován. Některé obecně platné zákony a předpisy mají totiž spoustu výjimek na úrovni kantonů (daňové odlišnosti, procedurální odlišnosti, povolení k pobytu, atd.). I z tohoto důvodu doporučujeme najmout si místního zástupce či agenturu znalou místního trhu a prostředí. Zakládání firem ve Švýcarsku není omezeno zemí původu zakládajících osob. Švýcarsko je součástí schengenského prostoru, občané zemí EU (od 1. ledna 2026 se na občany Chorvatska již žádné kvóty pro získání povolení k pobytu či práci ve Švýcarsku nevztahují. Chorvatsko má nyní plné právo volného pohybu osob jako ostatní členské země EU/ESVO) a ESVO mohou tudíž ve Švýcarsku svobodně pracovat, samostatně podnikat či založit firmu. Mohou vlastnit i půdu. Aby mohl občan země EU/ESVO ve Švýcarsku samostatně podnikat či založit firmu, nemusí se v zemi usadit. Postačí mu zažádat o 5leté pobytové povolení (tzv. povolení typu B). Během přihlašování však musí byt schopen svou plánovanou samostatnou činnost prokázat. To lze např. doložením o zapsání do živnostenského rejstříku, zapsáním do obchodního rejstříku, předložením podnikatelského záměru, atd. Pokud založení firmy nevyjde, ztrácí žadatel i příslušné pobytové povolení. Může si však ve Švýcarsku hledat práci jako zaměstnanec. Podrobnější informace týkající se vyžadovaných potvrzení sdělují kantonální migrační úřady. Další užitečné informace stran založení společnosti cizím státním příslušníkem, resp. občanem EU/ESVO ve Švýcarsku lze nalézt na webových stránkách KMU – Portal für kleinere und mittlere Unternehmen. 

5.3. Marketing a komunikace

Švýcarsko je bohaté a náročné teritorium, čemuž by měla odpovídat i prezentace firmy, nabízeného produktu či služby. Kromě standardních marketingových postupů je velmi důležité věnovat péči jazykové úrovni – materiály/komunikace by měly být v jazykové mutaci té oblasti Švýcarska, ve které se firma prezentuje. Je třeba zohlednit nejen čtyři úřední jazyky dvaceti šesti kantonů, ale i různé dialekty a kulturní a společenské odlišnosti.
Tradiční marketingové nástroje jako letáky, billboardy, tištěná reklama či reklama v médiích vyjdou velmi draho a je třeba předem zvážit jejich efektivitu a dosah pro prezentovaný produkt či službu. Levnější a v mnoha případech efektivnější může být využití sociálních sítí, webových stránek, influencerů, ambasadorů a dalších možností internetové propagace. K tomu lze využít místní PR agentury, které mohou propagaci cílit dle svých zkušeností s místním prostředím.
Kontakty na agentury, či informace o propagačních akcích a veletrzích poskytne na vyžádání Velvyslanectví ČR v Bernu, nebo některý ze tří Honorárních konzulátů ČR ve Švýcarsku.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švýcarsku je ochrana práv týkajících se duševního vlastnictví na vysoké úrovni. Švýcarsko je od r. 1970 členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Je rovněž stranou všech důležitých úmluv v této oblasti. Velvyslanectví ČR v Bernu nejsou známy případy porušení práv v oblasti duševního vlastnictví ve Švýcarsku, které by se dotýkaly českého držitele práv. Případná porušení lze řešit trojím způsobem (jednotlivě každým z nich nebo v kombinaci všemi):

–          v trestně-právní rovině učinit trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení,
–          žádat náhradu škody v občansko-právním soudním řízení,
–          obrátit se na celní orgán, který na žádost držitele práv v oblasti duševního vlastnictví může zakázat dovoz, vývoz i průvoz předmětů, jež předmětná práva porušují.

Chráněné vzory, patenty, značky a design ve Švýcarsku ověřuje, uděluje a spravuje Spolkový úřad pro duševní vlastnictví (Eidgenössisches Institut für Geistiges Eigentum) se sídlem v Bernu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Ve Švýcarsku existují jasně definované právní základy pro zadávání veřejných zakázek. Základem zákona o zadávání veřejných zakázek ve Švýcarsku je Dohoda WTO o veřejných zakázkách (GPA-WTO), která stanoví minimální požadavky. Veřejné zakázky Konfederace jsou podrobněji upraveny ve spolkovém zákoně o veřejných zakázkách (BöB) a ve vyhlášce o veřejných zakázkách (VöB), které byly revidovány k 1. lednu 2021. V r. 2019 revidovaná Mezikantonální dohoda o veřejných zakázkách (IVöB) poskytuje právní rámec na kantonální a komunální úrovni. Tento rámec je specifikován v příslušných kantonálních prováděcích zákonech.

Společnosti, které mají zájem o účast ve veřejné soutěži, se mohou zaregistrovat na stránkách veřejné platformy simap.ch a předložit zde příslušné dokumenty. Platforma simap.ch umožňuje elektronické zpracování veřejných zakázek, a to od zveřejnění přes rozeslání zadávacích podmínek, předání a vyhodnocení nabídek až po uzavření smlouvy.
Účast malých a středních podniků ve veřejné soutěži ve Švýcarsku probíhá následovně:

– Registrace – Podnik, který se chce zúčastnit výběrového řízení, se musí nejprve zaregistrovat jako poskytovatel, uvést název společnosti, adresu a kontaktní údaje odpovědné osoby. V případě nesnází je k dispozici horká linka s možností o požádání o podporu.

– Vyhledávání – Veškerá zveřejněná výběrová řízení lze vyvolat bez předchozí registrace pomocí funkce vyhledávání po zadání klíčových slov. Pro stažení zadávací dokumentace a používání fóra je nicméně registrace povinná. 

– Průběh – To, jaké dokumenty je třeba předložit k účasti na výběrovém řízení, závisí na kategorii zadavatele (konfederace, kanton, obec) a na typu zakázky. Délka rozhodovacího procesu závisí na postupu a předmětu zakázky. Lhůta pro podání nabídky bývá zpravidla 40 dnů u otevřených řízení a 25 dnů u selektivních řízení.

Švýcarská národní databáze veřejných zakázek je k dispozici na Portalu SIMAP/CH. Kompetenční centrum vlády pro zadávání veřejných zakázek – das Kompetenzzentrum Beschaffungswesen Bund KBB – školí, radí a podporuje úřady a oddělení v oblasti zadávání veřejných zakázek na zboží a služby. 

Informace o evropských veřejných zakázkách jsou k dispozici na Portálu SIMAP/TED.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Švýcarsko patří k finančně nejméně rizikovým zemím světa. Platební podmínky se nijak zvlášť nevymykají evropským zvykům. U menších a nepravidelných transakcí, nebo u prvních dodávek zboží či služeb bývá vyžadována platba předem. U větších mezinárodních transakcí se často využívají dokumentární formy placení při dodání zboží. Dokumenty se předávají většinou prostřednictvím bank, stejně tak i platba (dokumentární inkaso). Mezi dlouhodobými obchodními partnery, kteří si již navzájem důvěřují, je možno domluvit platbu fakturou s dohodnutou dobou splatnosti, nebo dokonce komisní prodej. Pro řešení obchodních sporů se švýcarským partnerem lze nejprve využít švýcarského úřadu pro vymáhání dluhů Betreibungsschalter.

Obecně lze konstatovat, že spory mohou být řešeny smírčím řízením nebo u soudu. Výrazně levnější je najít řešení ve smírčím řízení u rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb. Rozhodčí soud pracuje při Hospodářské komoře ČR. V případě soudního projednávání není možné se obejít bez právní pomoci specializovaných kanceláří. Užitečný odkaz na právní pomoc lze získat např. i na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Bernu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování těchto podmínek je příslušný zastupitelský úřad dané země. Následující informace jsou určeny tedy jen k základní orientaci. Vždy je doporučeníhodné si před cestou ověřit u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Ačkoli Švýcarsko není členskou zemí EU, přistoupilo v roce 1999 k Dohodě o volném pohybu osob a zboží a je součástí schengenského prostoru. Plný volný pohyb se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR. K cestě do Švýcarska stačí platný cestovní pas ČR nebo platný občanský průkaz ČR. Platnost cestovních dokladů musí trvat po dobu pobytu cestovatele ve Švýcarsku, resp. do okamžiku vycestování. Čeští občané nemají ve Švýcarsku vízovou povinnost. Při turistických pobytech do 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů není třeba zvláštní povolení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Pokud však má český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 90 dnů v rámci 180 kalendářních dnů, nebo ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost, je povinen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu o povolení k pobytu (podrobněji v kapitole 5.8).
Mezinárodní letiště v Curychu, Ženevě i v Basileji jsou přímo napojena na železniční síť, z letiště v Basileji je třeba dojet k železniční stanici v centru města trolejbusem. Služby taxi a půjčoven automobilů na švýcarských letištích jsou samozřejmostí, ceny jsou vysoké, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou standardní jako v jiných vyspělých evropských zemích. Na kratší vzdálenosti je lepší, a mnohdy rychlejší, se pohybovat pěšky, příp. za použití MHD, která funguje ve Švýcarsku spolehlivě. Dostupnost i kvalita pitné vody je bezproblémová, kriminalita velmi nízká.

Vzhledem k vysokým cenám zdravotních služeb a léků se velmi doporučuje uzavřít před cestou do Švýcarska kvalitní cestovní pojištění.

Odkaz na užitečné webové stránky:
Velvyslanectví Švýcarska v Praze – Schweizerische Botschaft in Prag
Státní sekretariát pro migraci – Staatssekretariat für Migration SEM
Ministerstvo zahraničních věcí Švýcarska – Eidgenössisches Departementfür auswärtige Angelegenheiten EDA
Švýcarské regionální konzulární centrum ve Vídni – Regionales Konsularcenter Wien

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Švýcarsko uzavřelo s EU v roce 1999 dohodu o volném pohybu osob. Plná svoboda pohybu se od roku 2014 vztahuje i na občany ČR, kteří tak mohou ve Švýcarsku nárokovat stejné životní a pracovní podmínky jako Švýcaři.  
K pracovnímu pobytu ve Švýcarsku potřebují čeští občané povolení, která vydává místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad. Seznam těchto úřadu i s kontakty je uveden pod následujícím odkazem.
Na spolkové úrovni spadá problematika zaměstnávání občanů ze zahraničí pod Státní sekretariát pro migraci (Staatssekretariatfür Migration), na jehož webové stránce lze nalézt v němčině, francouzštině, italštině i angličtině mnoho užitečných informací stran této problematiky. V konkrétní záležitosti je nicméně žádoucí vždy konzultovat místně příslušný kantonální migrační a pracovní úřad, neboť podmínky se mohou kanton od kantonu lišit.  

Klíčem k udělení pracovního povolení je získání pracovního místa, resp. nalezení zaměstnavatele ochotného českého zájemce o práci zaměstnat a o pracovní povolení pro něj požádat. Velvyslanectví ČR v Bernu nabídky na švýcarském pracovním trhu nesleduje a práci ve Švýcarsku nezprostředkovává.
Příslušníci zemí EU-27/EFTA s výdělečnou činností do 3 měsíců kalendářního roku se ve Švýcarsku mohou zdržovat bez povolení. Platí pro ně nicméně ohlašovací povinnost, a to nejméně 8 dní před započetím pracovní činnosti ve Švýcarsku. Jedná se o tzv. Meldeverfahren. 
V některých odvětvích hospodářství, jako např. v odvětví pozemního a inženýrského stavitelství, zahradnictví, hotelnictví a pohostinství, úklidových služeb v průmyslu i soukromých domácnostech, v odvětvích monitorovacích a bezpečnostních služeb, poskytování erotických služeb, atd. existuje povinnost se zaregistrovat od 1. dne. Viz odkaz: Kapitola – Aufenthalt mit Erwerbstätigkeit

Pro vykonávání výdělečné činnosti s pobytem nad 90 dnů, resp. 3 měsíce kalendářního roku je žadatel povinen se co nejdříve po příjezdu do Švýcarska nahlásit na kantonálním migračním a pracovním úřadě dle místa plánovaného pracovního pobytu. Seznam s kontaktními údaji viz výše. 

Prospěšné informace lze získat i na portálu sítě Evropské služby zaměstnanosti (EURES), jejíž součástí je i Úřad práce České republiky. Základním posláním předmětné služby je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Služby EURES se prostřednictvím bilaterálních smluv vztahují také na Švýcarsko.  

Na rozdíl od mnoha jiných zemí není ve Švýcarsku definována minimální mzda na celostátní úrovni, avšak obce si mohou stanovit vlastní minimální mzdu. Výše mzdy bývá během přijímání do zaměstnání sjednávána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nicméně nemusí být směrodatné, jestli v tom daném kantonu byla minimální mzda odsouhlasena či nikoliv. Pro konkrétní případ pracovníka může být rozhodující, zda v jeho oboru je sjednána kolektivní pracovní smlouva obsahující ustanovení o minimální mzdě a zda konkrétní zaměstnavatel je takovou kolektivní smlouvou vázán. U určitých skupin profesí, které nejsou organizovány v rámci kolektivní pracovní smlouvy, vydávají úřady tzv. standardní pracovní smlouvy. Další důležité informace získáte v NJ, FJ, IJ a AJ pod následujícím odkazem.
Zákonnou minimální mzdu si v kantonálních referendech zatím odhlasovaly kantony Neuchâtel (v r. 2017 jako první kanton), následován kantony Jura, Ženeva, Ticino, Basel-Stadt, Zürich a Winterthur, naposledy byla minimální mzda schválena letos v Lucernu. Další iniciativy týkající se minimální mzdy předložily již odbory a levicové strany v kantonech Wadt, Wallis, Bern, Biel a Schaffhausen. V platové oblasti se projevují typické švýcarské odlišnosti, vycházející z kantonálních rozdílů. Nejsilnější švýcarský odborový svaz Unia považuje za férovou minimální mzdu cca 4 000,- CHF hrubého měsíčně.  

Sociální a zdravotní péče je pro ty, kdo ve Švýcarsku pracují legálně a řádně platí veškeré předepsané odvody, na vysoké úrovni. Uzavřít zdravotní pojištění ve Švýcarsku je povinné. Povinné (základní) zdravotní pojištění a dobrovolné pojištění denních dávek nabízí přibližně 50 pojišťovacích společností uznaných spolkovou vládou.

Informace k podmínkám vysílání zahraničních pracovníků (z členských zemí EU/ESVO) jsou k nalezení na webových stránkách našeho velvyslanectví pod tímto odkazem. 

5.9. Veletrhy a akce

Podrobný seznam všech švýcarských veletrhů pro roky 2026 až 2027 lze získat na webových stránkách EXPO TOBI

K těm největším a nejvýznamnějším švýcarským veletrhům patří například:

BEA BERN  Tradiční švýcarský zemědělský veletrh.

OLMA St. Gallen  Největší švýcarský veletrh z oblasti hotelnictví a gastronomie.

Art Basel Spojuje mezinárodní svět umění, jedná se o jednu z nejprestižnějších kulturních akcí na světě – a rozhodně nejdůležitější umělecký veletrh ve Švýcarsku.

Swiss Medtech Day Jedna z nejdůležitějších akcí zaměřená na zdravotnické technologie a inovace.

Swiss Public Veletrh veřejných služeb, komunální techniky a infrastruktury.

Pozn.: Tradiční Ženevský autosalon Geneva International Motor show kvůli špatným tržním podmínkám a nízkému zájmu vystavovatelů definitivně končí a dle sdělení organizátorů nebude obnoven ani v příštích letech. Poslední autosalon se konal ve dnech 26. 2. – 3. 3. Veletrh tak bude pokračovat pouze s verzí konanou v Kataru (GIMS Qatar).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Botschaft der Tschechischen Republik
Muristrasse 53, P.O.Box 1304, 3000 Bern 16, Schweiz
Vchod na velvyslanectví i na KO je z ulice Burgernzielweg. K úřadu jezdí tramvaj č. 7 směr Ostring, zastávka Burgernziel.
Tel.: +41-31-3504070
Fax: +41-31-3504098
E-maily:
velvyslanectví: bern@mzv.gov.cz
konzulární oddělení: bern.consulate@mzv.gov.cz
obchodně ekonomický úsek OEÚ: bern.commerce@mzv.gov.cz
Web: 
Nouzová linka Konzulárního operačního a informačního centra MZV ČR: +420 222 420 222
Pracovní doba: po–pá: 7:45–16:15 h
Úřední hodiny pro veřejnost: po–pá: 10:00–12:00

Mission permanente de la République tchèque auprès de l’Office des Nations Unies et des autres organisations internationales à Genève
17, Chemin Camille Vidart (Louis-Dunant), Case postale 109, 1211 Genève 20, Suisse
Ke Stálé misi jezdí od hlavního nádraží Gare Cornavin autobus č. 5, zastávka Vermont.
Tel.: +41 22 910 38 10
Fax: +41 22 740 36 62
E-mail: Geneva@mzv.gov.cz
Web: 
Pracovní doba: pondělí–pátek: 08.30–17.00 h

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Basel
Christoph Merian-Ring 11, 4153 Reinach BL
Tel.: +41 – 79 783 55 69
E-mail: basel.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kantony Basilej-město a Basilej-venkov
Úřední hodiny: Pondělí 10.00–13.00 hod., středa 13.00–16.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Zürich
Freigutstrasse 27, 8002 Zürich
Tel.: +41 – 44 515 20 42
E-mail: curych.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kanton Curych
Úřední hodiny: Pondělí 10.00–13.00 hod., úterý 12.00–15.00 hod.

Honorarkonsulat der Tschechischen Republik in Lausanne
Rue du Petit-Beaulieu 4, 1004 Lausanne
Tel.: +41 21 646 17 66
E-mail: lausanne.honorary@mzv.gov.cz
Konzulární působnost: kantony Fribourg, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Ženeva
Úřední hodiny: Pátek 10.00–14.00 hod.


Zahraniční kancelář CzechInvest Düsseldorf – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: germany@czechinvest.gov.cz
Web: 

Zahraniční kancelář CzechTrade Vídeň – místně příslušná i pro Švýcarsko
E-mail: julie.havlova@czechtrade.cz
Web: 

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
E-mail: wien@czechtourism.com
Web: 

České centrum Vídeň – Tschechisches Zentrum Wien
E-mail: ccwien@czechcentres.cz
Web: 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

· 112 – Mezinárodní číslo tísňového volání
· 117 – Policie
· 118 – Hasiči
· 140 – Automobilová havarijní služba
· 143 – Krizová linka (20-70 rappenů za hovor)
· 144 – Záchranka, ambulance
· 145 – První pomoc v případě otravy, poradenství
· 147 – Dětská linka důvěry
· 163 – Stav vozovek
· 187 – Lavinový věstník
· 1414 – Záchranná letecká služba – helikoptéra společnosti REGA
· 1415 – Záchranná letecká služba – speciální horské letadlo společnosti Air-Glacier
· 0800 211 222 – Záchranná služba pro zvířata
. Právní pomoc, Formulář k vyhledávání příslušných právníků

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
(Schweizerische Botschaft in der Tschechischen Republik)
Pevnostní 7, CZ-162 01 Praha 6, Česká republika
Vchod na velvyslanectví je z ulice Dělostřelecká.
Velvyslanec: Urs Bucher
Telefon: +420 220 400 611
E-mail: prague@eda.admin.ch
Web: www.eda.admin.ch/prag

Delegace EU ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku
(Delegation der EU für die Schweiz und das Fürstentum Liechtenstein)
Christoffelgasse 6, CH-3011 Bern, Švýcarsko
Velvyslanec a vedoucí Delegace: Andreas Kühne
Telefon: +41 31 310 15 30
E-mail: delegation-bern@eeas.europa.eu
Web: www.eeas.europa.eu

Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy – prostř. této stránky se lze dostat na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí.
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí
Spolkové ministerstvo vnitra (zabývá se mj. agendou zdravotnictví, sociálních věcí, kultury, potravinové bezpečnosti a veterinárních záležitostí, statistiky, atd.)
Spolkové ministerstvo spravedlnosti a policie 
Spolkové ministerstvo obrany, ochrany obyvatelstva a sportu 
Spolkové ministerstvo financí 
Spolkové ministerstvo pro hospodářství, vzdělávání a výzkum 
Spolkové ministerstvo životního prostředí, dopravy, energie a komunikace
Spolkový daňový úřad
Kantonální složení Švýcarska
Spolkový úřad pro clo a bezpečnost hranic
Státní sekretariát pro otázky migrace – zabývá se mj. i podmínkami pro vystavení pracovního povolení a vysílání zahraničních pracovníků
Státní sekretariát pro hospodářství
Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika
Obchodní komora Švýcarsko – střední Evropa
MessenInfo – informace o veletrzích
Swissmem – svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců
economiesuisse – ústřední svaz švýcarských podniků
KMU Portal für kleine und mittlere Unternehmen – portál malých a středních podniků. Obsahuje mj. informace o podmínkách zakládání společností ve Švýcarsku cizími státními příslušníky
Switzerland Global Enterprise – Švýcarská centrála na podporu exportu
Banka UBS (Union Bank of Switzerland) – největší švýcarská banka. UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky.
Schweizerische Nationalbank – Švýcarská národní banka. Jako nezávislá centrální banka řídí měnovou politiku země.
Agentura Switzerland Tourism – webové stránky s praktickými turistickými informacemi
Touring Club Schweiz – webové stránky švýcarského automotoklubu TCS, kde lze nalézt specifické informace pro řidiče a nejen pro ně
Vereinigung der Strassenverkehrsämter Schweiz – sdružení dopravních inspektorátů Švýcarska. Adresy dopravních inspektorátů Švýcarska.
Map.search.ch – portál pro vyhledávání měst, čtvrtí, ulic na mapě Švýcarska
Tel.search.ch – portál pro vyhledávání telefonních čísel ve Švýcarsku
Neue Zürcher Zeitung – elektronická verze deníku NZZ. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska.
Der Bund – elektronická verze deníku Der Bund
Handelszeitung – přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích
Schweizerische Bundesbahnen SBB – informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu
BERNMOBIL – informace o městské hromadné dopravě (Bern a okolí) + jízdní řád
Bundesamt für Meteorologie und Klimatologie Meteo Schweiz – informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska