Švýcarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bernu (Švýcarsko)

Obě země pěstují velice dobré politické a hospodářské vztahy a jsou navzájem spojeny úzkými lidskými vztahy: Po Pražském jaru v r. 1968 emigrovalo do Švýcarska okolo 13´000 československých uprchlíků a začalo zde budovat svůj nový život. Švýcarsko a Česká republika pěstují úzké diplomatické vztahy a kontakty na vysoké úrovni. V posledních deseti letech byla jedním ze stěžejních bodů bilaterálních vztahů spolupráce v rámci švýcarského kohezního příspěvku. I vztahy obou zemí v oblasti kultury jsou intenzivní a rozmanité. Česká republika patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Švýcarska  „nových“ členských států EU a je významnou zemí pro švýcarské investory ve střední Evropě. Objem obchodu v r. 2017 činil 4,2 mld. CHF. Celkem v České republice působí 120 švýcarských firem, které zaměstnávají více než 24 000 osob.

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR - Švýcarsko (tis. EUR)

  Vývoz   Dovoz   Obrat Saldo
  EUR poř. Index EUR poř. Index EUR poř. Index EUR
2013 1 892 000 14. 95,3 1 131 884 17. 98,2 3 023 884 15. 96,4 760 116
2014 2 049 755 14. 108,3 1 128 859 19. 99,7 3 178 614 15. 105,1 920 896
2015 2 211 778 14. 107,9 1 286 894 19. 114,0 3 498 672 15. 110,1 924 884
2016 2 118 488 15 95,8 1 255 298 19. 97,5 3 373 786 17. 96,4 863 190
2017 2 251 161 15. 112,3 1 392 457 19. 107,8 3 643 535 18. 110,6 858 621
2018 2 303 934 15. 102,3 1 462 249 19. 104,5 3 766 183 18. 103,2 841 684

Švýcarsko je 18. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, který se podílí 1,2 % na celkovém obratu českého zahraničního obchodu. Na švýcarský trh směřuje 1,41 % českého exportu (15. místo). Ze Švýcarska pochází 0,97 % celkového českého dovozu (aktuálně 19. místo). Velmi pozitivní je skutečnost, že  od  r. 2006 má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo.
V česko-švýcarské obchodní relaci jde o oboustranně vyspělou komoditní strukturu, na straně českého vývozu tvoří více než 53 % zboží s vyšším stupněm zpracování (strojírenské výrobky, osobní automobily Škoda). Škála zboží, které si ČR vyměňuje se Švýcarskem, je velice široká a zasahuje prakticky do všech výrobních odvětví.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zahraniční obchod - Český statistický úřad, 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura dovozu do ČR

Chemikálie z toho zejména farmaceutické výrobky a léčiva, zlato, krev, výrobky přesného (hodinářského) průmyslu, šperky a zlatnické výrobky, zařízení ke spínání obvodů, výrobky organické chemie barviva, pigmenty, silice, plasty a výrobky z nich, dále stroje a přepravní zařízení, kovozpracující stroje, obráběcí a kovoobráběcí stroje, kancelářské stroje a zařízení ke zpracování dat, elektrické spínací přístroje, elektrické zařízení a přístroje, tiskařské stroje,  oděvní výrobky, papír, lepenka, textilní příze a tkaniny bavlněné, různé průmyslové výrobky, kovové výrobky, odborné vědecké a řídící přístroje, ortopedické přístroje a pomůcky.

Komoditní struktura vývozu z ČR

Automobily, stroje zařízení, pneumatiky, elektrická zařízení, tiskařské výrobky, výrobky ze železa a oceli, reaktory, kotle, přístroje nástroje mechanické,  traktory, kola,  přístroje  elektronického záznamu, reprodukce zvuku a televizního obrazu, výrobky ze železa nebo oceli, plasty a výrobky z nich. Mezi další rozhodující komodity a položky v českém vývozu do Švýcarska jsou stroje a přepravní zařízení, z toho textilní a kožedělné stroje, stroje a zařízení k výrobě energie, digitální systémy na zpracování dat, zařízení na aut. zpracování dat, zařízení k telekomunikacím, kancelářské stroje, kovozpracující stroje, kuličková ložiska, elektrické stroje, kovové výrobky, neželezné kovy, výrobky ze železa, různé konstrukce, pneumatiky, papír a lepenka, různé průmyslové výrobky, odborné vědecké přístroje, oděvní výrobky a doplňky, nábytek, dětské hračky a dětské kočárky, chemikálie z toho organické chemikálie a karbonové kyseliny a potraviny. 

Typ výstupu: Normální
Směr obchodu: Dovoz
Období: 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018
Nomenklatura zboží: SITC (2)
Data v tabulce jsou: s dopočty
Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
54 Léčiva a farmaceutické výrobky CH Švýcarsko 1 053 483 6 342 256
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. CH Švýcarsko 4 134 868 4 560 444
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. CH Švýcarsko 4 689 862 2 878 288
97 Zlato, nikoli mincovní (kromě rud a koncentrátů zlata) CH Švýcarsko 3 368 2 389 376
89 Různé výrobky, j.n. CH Švýcarsko 3 291 079 1 868 090
69 Kovové výrobky, j.n. CH Švýcarsko 6 980 056 2 070 960
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu CH Švýcarsko 4 253 280 1 825 905
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. CH Švýcarsko 601 988 1 268 475
59 Chemické prostředky a výrobky, j.n. CH Švýcarsko 3 594 389 696 435
73 Kovozpracující stroje CH Švýcarsko 1 300 958 1 791 958
Typ výstupu :   Normální
Směr obchodu:   Vývoz
Období:   1. 1. 2018 – 31. 12. 2018
Nomenklatura zboží :   SITC (2)
Data v tabulce jsou:   s dopočty
Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)
78 Silniční vozidla CH Švýcarsko 43 740 155 13 501 264
75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat CH Švýcarsko 2 324 443 8 411 635
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. CH Švýcarsko 9 238 376 5 928 613
89 Různé výrobky, j.n. CH Švýcarsko 21 343 876 3 581 907
69 Kovové výrobky, j.n. CH Švýcarsko 35 432 159 3 729 973
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. CH Švýcarsko 13 665 091 3 425 120
76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku CH Švýcarsko 1 786 876 2 049 479
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu CH Švýcarsko 5 567 020 1 601 119
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. CH Švýcarsko 898 927 1 389 613
62 Výrobky z pryže, j.n. CH Švýcarsko 6 039 123 767 808

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Významnými partnery České republiky mimo EU jsou zejména USA, Švýcarsko a Rusko, které dohromady pokrývají téměř 15 % exportu služeb. České firmy zde hojně exportují finanční a dopravní služby, informační a komunikační služby, inženýrské a architektonické služby, obchodní, stavební služby, sociální a zdravotní sféra apod.
Mezinárodní pravidla obchodu službami, kterými se řídí Česká republika i Švýcarsko, upravuje Světová obchodní organizace (WTO) prostřednictvím Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v roce 1995. Jedná se o mnohostrannou dohodu mezi zeměmi, které jsou členy WTO (v současnosti 164 členů). Dohoda se vztahuje na opatření, která ovlivňují obchod službami, ať jde o zákony, nařízení, směrnice, pravidla, rozhodnutí či administrativního opatření. Dle GATS mají tato opatření respektovat hlavní principy, kterými jsou závazek poskytnutí přístupu na trh (neomezovat přístup poskytovatelů služeb ostatních členů WTO), národního zacházení (zacházení jako s domácími subjekty) a zacházení podle doložky nejvyšších výhod (zacházení jako se subjekty kteréhokoli jiného člena WTO). Dohoda se však nevztahuje na nezbytná opatření k ochraně života, zdraví či veřejné morálky, k zajištění bezpečnosti a ochrany základních bezpečnostních zájmů, k ochraně soukromí, či k dosažení dalších legitimních cílů. Dohoda pokrývá všechny sektory služeb, s výjimkou těch, které jsou dodávány "při výkonu vládní moci", tedy nikoli na komerčním základě či v rámci konkurence. Každý člen si ovšem sjednává individuální seznam závazků pro jednotlivé sektory služeb, s možností uplatnění nezbytných dodatečných výjimek. Součástí dohody je také závazek k progresivní liberalizaci obchodu službami, který předjímal postupné posilování úrovně liberalizace obchodu službami mezi členy WTO. Příslušná jednání nicméně dosud pokračují bez dosažení nezbytného konsenzu.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Švýcarské investice v ČR

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Švýcarské investice v ČR z pohledu Švýcarské národní banky (mil. CHF)

3 332

4 039

5 537

4 389

3 349

4 237

Zdroj: ČNB a SNB Švýcarská národní banka
České pobočky Švýcarské společnosti ABB s obratem 15 miliard korun nalezneme v Praze, Brně, Ostravě, Trutnově a Jablonci nad Nisou. Švýcarský strojírenský koncern, který se zaměřuje na energetiku a automatizaci průmyslu, v Česku zaměstnává v celkem sedmi výrobních závodech a výzkumném centru kolem 3400 lidí. Až 80 procent produkce odtud míří na export.
Mezi významné švýcarské investory patří Lonza Group (Lonza Biotec, sídlící v Kouřimi, vyrábějící biotechnologické produkty pro potravinářský a farmaceutický průmysl, zaměstnává 375 lidí), Schaltag (Schaltag CZ s.r.o. sídlící v Ústí nad Orlicí, výrobce rozvaděčů, mechatronické a robotické systémy, interaktivní systámy obrazovek atd.). 

České investice ve Švýcarsku

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

České  investice ve Švýcarsku (mil. CZK)

514,4

417,8

517,0

586,2

427,9

-7,1

1110,3

26,1

-418,1

Zdroj: ČNB https://www.cnb.cz/analytics/saw.dll?PortalGo&PortalPath=%2Fshared%2FPZI_WEB%2FWEB_PZI&Path=%2Fshared%2FPZI_WEB%2FPZI_BPM6_2.1.%20Stavy_Z_Zem%C4%9B&Style=CNB&Done=Dashboard%26PortalPath%3D%252Fshared%252FPZI_WEB%252FWEB_PZI%26Page%3DPZI_%25C4%258CR%26ViewState%3D3dnpc86gm43t5hnoh7b0ibc5l6&Action=Prompt&ViewState=3dnpc86gm43t5hnoh7b0ibc5l6&P16=NavRuleDefault&NavFromViewID=d%3Adashboard~p%3Agmdgrelm1ou5sg4f

 

 

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Švýcarskem existuje rozsáhlá smluvní základna, která pokrývá všechny důležité oblasti vzájemných vztahů. Sukcese ČR do smluv se Švýcarskou konfederací byla ukončena výměnou nót dne 24. února 1994. Po vstupu ČR do EU byly některé smlouvy vypovězeny anebo modifikovány, aby vzájemná smluvní základna odpovídala právu EU.
Z posledně uzavřených smluv se občanů asi nejvíce týká dohoda o volném pohybu osob, která m.j. umožňuje cestovat pouze s občanským průkazem (se strojově čitelnou zónou).
V souvislosti se vstupem do Evropské unie a nutností uvést všechny své mezinárodně-právní závazky do souladu s právem ES/EU navrhla ČR v r. 2005 švýcarské straně renegociaci Dohody mezi ČSFR a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic (s platností od 7. srpna 1991). Švýcarsko s návrhem ČR na renegociaci Dohody souhlasilo, avšak požadovalo podrobnější vysvětlení k návrhu na úpravu článků o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod. V únoru 2010 Švýcarsko potvrdilo přijetí detailního zdůvodnění našich návrhů. V současné době MF ČR připravuje návrh nové vzorové dohody o podpoře a ochraně investic, a očekává se tedy, že po jeho dokončení MF ČR osloví švýcarskou stranu s komplexním návrhem úprav sjednávané nové dohody.
Obě země podepsaly 11. září 2012 Protokol ke Smlouvě mezi Vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. (Smlouva je v platnosti od 23. října 1996.) Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy a přispívá k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů. ČR Protokol ratifikovala 28. února 2013, švýcarská strana ukončení své ratifikační procedury notifikovala ČR 11.  října 2013, čímž protokol ve stejný den vstoupil v platnost.
1. ledna 2015 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zastupování ve vydávání víz. Švýcarsko bude Českou republiku zastupovat ve vydávání krátkodobých víz v Jihoafrické republice (Kapské Město), v Súdánu, v Pobřeží slonoviny a v Kyrgyzstánu. ČR bude zastupovat Švýcarsko ve vydávání krátkodobých víz v Mongolsku.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc

Švýcarsko je velký a uznávaný dárce v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci, který má v poskytování mezinárodní pomoci již dlouholetou tradici. Členem Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (OECD/DAC) je Švýcarsko od r. 1968.
V r. 2018 Švýcarsko poskytlo na veřejnou rozvojovou pomoc 3‘022 mil. CHF . Ve srovnání s předchozím rokem to znamená pokles o 68 mil. CHF. Poté, co v minulých letech APD-kvóta (poměr APD k hrubému národnímu důchodu) kontinuálně vzrostla, aby bylo dosaženo cíle Parlamentu 0,5 %, v r. 2018 klesla na 0,44 %, což představuje nejnižší výsledek od r. 2013. Důvody tohoto poklesu jsou především snížení nákladů na azylová řízení, ale i parlamentem odhlasovaná úsporná opatření.
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí zahrnuje do rozvojové pomoci vedle rozvojové spolupráce a humanitární pomoci rovněž „technickou spolupráci s východní Evropou“. Výše zmíněný švýcarský příspěvek na kohezi rozšířené EU o celkovém objemu 1 mld. CHF vznikl restrukturalizací finančních prostředků vyčleněných pro poskytování rozvojové pomoci, tedy bez důsledků pro švýcarský státní rozpočet.

Swiss official development assistance (ODA) 2015 - 2018 (mil. CHF)

  2015 2015 2015 2016 2016 2016 2017 2017 2017 2018 2018 2018
  Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA Bilateral ODA Multirateral ODA Total ODA Bilateral ODA Multilateral ODA Total ODA

Confederation

2 574,6

774,7

3 349,4

2 666,6

768,2 3 434,8 2 236,8 795,4 3 032,2 2 216,0 746,2 2 962,2

Swiss Agency for Development and Cooperation (SDC)

1 619,3

676,5

2 295,8

1 508,2

668,8 2 177,0 1 383,4 687,9 2 071,3 1 427,8 636,9 2 064,7

Humanitarian aid

481,4

57,7

539,1 

424,6 

56,2 480,8 434,1 53,0 487,1 439,7 56,5 496,1

Development cooperation

974,9

617,7

1 592,6 

929,1

611,5

1 540,6

812,0

633,8 1 445,8 852,7 579,3 1 432,0

Cooperation with Eastern Europe and the CIS

163,0

2,2

164,2

154,6

1,1 

155,6 137,3 1,1 138,4 135,5 1,1 136,5

State Secretariat for Economic Affairs (SECO)

321,1

4,2

325,3

306,1

0,9

307,0 329,7 0,4 330,1 318,2 0,4 318,6

Development cooperation

244,1

3,6

247,7 

227,3

0,4 227,7 248,3 0,4 248,7 216,4 0,4 216,8

Cooperation with Eastern Europe 

80,4

0,6

81,0

82,2 

0,5 82,7 85,0 .. 85,0 75,4 - 75,4

Loyan repayment

-3,4

-

-3,4

-3,4 

- -3,4 -3,6 - -3,6 -3,6 - -3,6

Federal Department of Foreign Affairs (FDFA)

112,6

32,1

144,7

108,9 

36,3

145,3

172,6

43,2 215,8 176,5 44,2 202,7

Civil peace promotion and human rights

77,7

18,6 96,3 73,6 20,6 94,2 77,1 3,6 80,8 77,0 4,9 82.0

Others contributions

34,9

13,5

48,4

35,3

15,8 51,1 15,8 39,6 55,4 14,5 39,3 53,8

Network of Swiss representations abroad

            79,7 - 79,7 84,9 - 84,9

Federal Department of Economic Affairs, Education and Research (EAER)

35,7

6,5

42,1

47,1

6,2

53,3 8,6 6,8 15,4 9,3 7,2 16,5

Swiss Investment Fund for Emerging Markets (SIFEM)

27,3

-

27,3

38,0 

- 38,0       30,0 - 30,0

Scholarships to foreign students in Switzerland

6,8

-

6,8

6,7

- 6,7 7,0 - 7,0 6,8 - 6,8

Other contributions

1,6

6,5

8,1

2,4

6,2 8,6 1,5 6,8 8,4 2,5 7,2 9,7

State Secretariate for Migration (SEM)

473,2

-

473,2

682,1

- 682,1 331,2 - 331,2 276,7 - 276,7

Assistance for asylum seekers in Switzerland

455,4

-

455,4

663,6 

- 663,6 315,7 - 315,7 267,9 - 267,9

Cooperation on migration and return assistance

17,8 

-

17,8

18,5

- 18,5 15,5 - 15,5 8,7 - 8,7

Federal Department of Defence, Civil Protection and Sports (DDPS)

2,8

-

2,8

0,5

- 0,5 1,1 - 1,1 0,9 - 0,9

Activities for promotion of peace and security

1,5

-

1,5

0,5

- 0,5 0,3 - 0,3 0,3 - 0,3

Material and suplies for humanitan purposes

1,4

-

1,4

- - 0,8 - 0,8 0,6   0,6

Federal Office for the Environment (FOEN)

4,4

39,0

43,4

8,4

39,6 47,9 8,2 40,1 48,3 5,1 40,2 45,2

of which: contributions to international organizations

4,4

39,0

43,4

7,2 

39,6 46,8 7,0 40,1 47,2 5,1 40,2 45,2

Other federal offices

5,4

16,5

21,9 

5,3

16,4 21,7 2,1 16,9 19,0 1,6 17,4 19,0

Cantons and municipalities

55,0

-

55,0

75,0

- 75,0 57,9 - 57,9 60,0 - 60

Total

2 629,6

774,7

3 404,4

2 741,6

768,2

3 509,8 

2 294,7

795,4 3 090,0 2276,0 746,2 3 022,2

ODA as % of gross national income (GNI)

 

 

0,52 %

 

 

0,54 %

    0,44%     0,46%

Zdroj: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, Switzerland's official development assistance in 2019

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: