Švýcarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Obě země pěstují velice dobré politické a hospodářské vztahy a jsou navzájem spojeny úzkými lidskými vztahy: Po Pražském jaru v r. 1968 emigrovalo do Švýcarska okolo 13´000 československých uprchlíků a začalo zde budovat svůj nový život. Švýcarsko a Česká republika pěstují úzké diplomatické vztahy a kontakty na vysoké úrovni. V posledních deseti letech byla jedním ze stěžejních bodů bilaterálních vztahů spolupráce v rámci švýcarského kohezního příspěvku. I vztahy obou zemí v oblasti kultury jsou intenzivní a rozmanité. Česká republika patří k nejdůležitějším obchodním partnerům Švýcarska  „nových“ členských států EU a je významnou zemí pro švýcarské investory ve střední Evropě. Objem obchodu v r. 2017 činil 4,2 mld. CHF. Celkem v České republice působí 120 švýcarských firem, které zaměstnávají více než 24 000 osob.

• 4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
• 4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
• 4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
• 4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR - Švýcarsko (tis. EUR)

Švýcarsko je 18. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, který se podílí 1,2 % na celkovém obratu českého zahraničního obchodu. Na švýcarský trh směřuje 1,41 % českého exportu (15. místo). Ze Švýcarska pochází 0,97 % celkového českého dovozu (aktuálně 19. místo). Velmi pozitivní je skutečnost, že  od  r. 2006 má ČR ve vzájemném obchodě aktivní saldo.
V česko-švýcarské obchodní relaci jde o oboustranně vyspělou komoditní strukturu, na straně českého vývozu tvoří více než 53 % zboží s vyšším stupněm zpracování (strojírenské výrobky, osobní automobily Škoda). Škála zboží, které si ČR vyměňuje se Švýcarskem, je velice široká a zasahuje prakticky do všech výrobních odvětví.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zahraniční obchod - Český statistický úřad, 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura dovozu do ČR

Chemikálie z toho zejména farmaceutické výrobky a léčiva, zlato, krev, výrobky přesného (hodinářského) průmyslu, šperky a zlatnické výrobky, zařízení ke spínání obvodů, výrobky organické chemie barviva, pigmenty, silice, plasty a výrobky z nich, dále stroje a přepravní zařízení, kovozpracující stroje, obráběcí a kovoobráběcí stroje, kancelářské stroje a zařízení ke zpracování dat, elektrické spínací přístroje, elektrické zařízení a přístroje, tiskařské stroje,  oděvní výrobky, papír, lepenka, textilní příze a tkaniny bavlněné, různé průmyslové výrobky, kovové výrobky, odborné vědecké a řídící přístroje, ortopedické přístroje a pomůcky.

Komoditní struktura vývozu z ČR

Automobily, stroje zařízení, pneumatiky, elektrická zařízení, tiskařské výrobky, výrobky ze železa a oceli, reaktory, kotle, přístroje nástroje mechanické,  traktory, kola,  přístroje  elektronického záznamu, reprodukce zvuku a televizního obrazu, výrobky ze železa nebo oceli, plasty a výrobky z nich. Mezi další rozhodující komodity a položky v českém vývozu do Švýcarska jsou stroje a přepravní zařízení, z toho textilní a kožedělné stroje, stroje a zařízení k výrobě energie, digitální systémy na zpracování dat, zařízení na aut. zpracování dat, zařízení k telekomunikacím, kancelářské stroje, kovozpracující stroje, kuličková ložiska, elektrické stroje, kovové výrobky, neželezné kovy, výrobky ze železa, různé konstrukce, pneumatiky, papír a lepenka, různé průmyslové výrobky, odborné vědecké přístroje, oděvní výrobky a doplňky, nábytek, dětské hračky a dětské kočárky, chemikálie z toho organické chemikálie a karbonové kyseliny a potraviny. 

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Významnými partnery České republiky mimo EU jsou zejména USA, Švýcarsko a Rusko, které dohromady pokrývají téměř 15 % exportu služeb. České firmy zde hojně exportují finanční a dopravní služby, informační a komunikační služby, inženýrské a architektonické služby, obchodní, stavební služby, sociální a zdravotní sféra apod.
Mezinárodní pravidla obchodu službami, kterými se řídí Česká republika i Švýcarsko, upravuje Světová obchodní organizace (WTO) prostřednictvím Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v roce 1995. Jedná se o mnohostrannou dohodu mezi zeměmi, které jsou členy WTO (v současnosti 164 členů). Dohoda se vztahuje na opatření, která ovlivňují obchod službami, ať jde o zákony, nařízení, směrnice, pravidla, rozhodnutí či administrativního opatření. Dle GATS mají tato opatření respektovat hlavní principy, kterými jsou závazek poskytnutí přístupu na trh (neomezovat přístup poskytovatelů služeb ostatních členů WTO), národního zacházení (zacházení jako s domácími subjekty) a zacházení podle doložky nejvyšších výhod (zacházení jako se subjekty kteréhokoli jiného člena WTO). Dohoda se však nevztahuje na nezbytná opatření k ochraně života, zdraví či veřejné morálky, k zajištění bezpečnosti a ochrany základních bezpečnostních zájmů, k ochraně soukromí, či k dosažení dalších legitimních cílů. Dohoda pokrývá všechny sektory služeb, s výjimkou těch, které jsou dodávány "při výkonu vládní moci", tedy nikoli na komerčním základě či v rámci konkurence. Každý člen si ovšem sjednává individuální seznam závazků pro jednotlivé sektory služeb, s možností uplatnění nezbytných dodatečných výjimek. Součástí dohody je také závazek k progresivní liberalizaci obchodu službami, který předjímal postupné posilování úrovně liberalizace obchodu službami mezi členy WTO. Příslušná jednání nicméně dosud pokračují bez dosažení nezbytného konsenzu.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Švýcarské investice v ČR

Zdroj: ČNB a SNB Švýcarská národní banka
České pobočky Švýcarské společnosti ABB s obratem 15 miliard korun nalezneme v Praze, Brně, Ostravě, Trutnově a Jablonci nad Nisou. Švýcarský strojírenský koncern, který se zaměřuje na energetiku a automatizaci průmyslu, v Česku zaměstnává v celkem sedmi výrobních závodech a výzkumném centru kolem 3400 lidí. Až 80 procent produkce odtud míří na export.
Mezi významné švýcarské investory patří Lonza Group (Lonza Biotec, sídlící v Kouřimi, vyrábějící biotechnologické produkty pro potravinářský a farmaceutický průmysl, zaměstnává 375 lidí), Schaltag (Schaltag CZ s.r.o. sídlící v Ústí nad Orlicí, výrobce rozvaděčů, mechatronické a robotické systémy, interaktivní systámy obrazovek atd.). 

České investice ve Švýcarsku

Zdroj: ČNB https://www.cnb.cz/analytics/saw.dll?PortalGo&PortalPath=%2Fshared%2FPZI_WEB%2FWEB_PZI&Path=%2Fshared%2FPZI_WEB%2FPZI_BPM6_2.1.%20Stavy_Z_Zem%C4%9B&Style=CNB&Done=Dashboard%26PortalPath%3D%252Fshared%252FPZI_WEB%252FWEB_PZI%26Page%3DPZI_%25C4%258CR%26ViewState%3D3dnpc86gm43t5hnoh7b0ibc5l6&Action=Prompt&ViewState=3dnpc86gm43t5hnoh7b0ibc5l6&P16=NavRuleDefault&NavFromViewID=d%3Adashboard~p%3Agmdgrelm1ou5sg4f

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Švýcarskem existuje rozsáhlá smluvní základna, která pokrývá všechny důležité oblasti vzájemných vztahů. Sukcese ČR do smluv se Švýcarskou konfederací byla ukončena výměnou nót dne 24. února 1994. Po vstupu ČR do EU byly některé smlouvy vypovězeny anebo modifikovány, aby vzájemná smluvní základna odpovídala právu EU.
Z posledně uzavřených smluv se občanů asi nejvíce týká dohoda o volném pohybu osob, která m.j. umožňuje cestovat pouze s občanským průkazem (se strojově čitelnou zónou).
V souvislosti se vstupem do Evropské unie a nutností uvést všechny své mezinárodně-právní závazky do souladu s právem ES/EU navrhla ČR v r. 2005 švýcarské straně renegociaci Dohody mezi ČSFR a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic (s platností od 7. srpna 1991). Švýcarsko s návrhem ČR na renegociaci Dohody souhlasilo, avšak požadovalo podrobnější vysvětlení k návrhu na úpravu článků o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod. V únoru 2010 Švýcarsko potvrdilo přijetí detailního zdůvodnění našich návrhů. V současné době MF ČR připravuje návrh nové vzorové dohody o podpoře a ochraně investic, a očekává se tedy, že po jeho dokončení MF ČR osloví švýcarskou stranu s komplexním návrhem úprav sjednávané nové dohody.
Obě země podepsaly 11. září 2012 Protokol ke Smlouvě mezi Vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. (Smlouva je v platnosti od 23. října 1996.) Protokol tvoří nedílnou součást Smlouvy a přispívá k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů. ČR Protokol ratifikovala 28. února 2013, švýcarská strana ukončení své ratifikační procedury notifikovala ČR 11.  října 2013, čímž protokol ve stejný den vstoupil v platnost.
1. ledna 2015 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zastupování ve vydávání víz. Švýcarsko bude Českou republiku zastupovat ve vydávání krátkodobých víz v Jihoafrické republice (Kapské Město), v Súdánu, v Pobřeží slonoviny a v Kyrgyzstánu. ČR bude zastupovat Švýcarsko ve vydávání krátkodobých víz v Mongolsku.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc

Švýcarsko je velký a uznávaný dárce v oblasti rozvojové spolupráce i humanitární pomoci, který má v poskytování mezinárodní pomoci již dlouholetou tradici. Členem Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (OECD/DAC) je Švýcarsko od r. 1968.
V r. 2018 Švýcarsko poskytlo na veřejnou rozvojovou pomoc 3‘022 mil. CHF . Ve srovnání s předchozím rokem to znamená pokles o 68 mil. CHF. Poté, co v minulých letech APD-kvóta (poměr APD k hrubému národnímu důchodu) kontinuálně vzrostla, aby bylo dosaženo cíle Parlamentu 0,5 %, v r. 2018 klesla na 0,44 %, což představuje nejnižší výsledek od r. 2013. Důvody tohoto poklesu jsou především snížení nákladů na azylová řízení, ale i parlamentem odhlasovaná úsporná opatření.
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí zahrnuje do rozvojové pomoci vedle rozvojové spolupráce a humanitární pomoci rovněž „technickou spolupráci s východní Evropou“. Výše zmíněný švýcarský příspěvek na kohezi rozšířené EU o celkovém objemu 1 mld. CHF vznikl restrukturalizací finančních prostředků vyčleněných pro poskytování rozvojové pomoci, tedy bez důsledků pro švýcarský státní rozpočet.

Swiss official development assistance (ODA) 2015 - 2018 (mil. CHF)

Zdroj: Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, Switzerland's official development assistance in 2019

zpět na začátek