Vietnam: Zahraniční obchod a investice

27. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu v posledních 5 letech

Ukazatel

 2013

2014

2015 

2016 2017

Export (mld. USD)

 132,2

150,0

162

176 214

Import (mld. USD)

 131,3

148,0

165

174 211

Bilance (mld. USD)

0,9

2,0

-3

2 3

Zahraniční obchod Vietnamu se v roce 2017 vyvíjel mimořádně příznivě a celkový obrat dosáhl objemu 425 mld. USD.  Vývoz dosáhl v roce 2017 objemu 214 mld. USD (přírůstek o 21% oproti předchozímu roku), dovoz činil 211 mld. USD (přírůstek o 20,8%). Celková obchodní bilance se tak již druhým rokem nachází v plusových číslech. Výsledné kladné saldo činilo 3 mld. USD.

V komoditní struktuře vietnamského exportu patřily k největším položkám mobilní telefony (21%), textilní výrobky (12%) a elektronika (12%). Dovoz zahrnoval zejména elektronické součásti (18%), stroje a zařízení (16%), součásti mobilních telefonů (8%) a látky (5%).

Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky PZI celými 70%, ale místní firmy jen 30%. Zatímco podniky PZI zaznamenaly růst exportu o 23%, místní firmy jen o 16%. Z pohledu obchodní bilance tak podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 29 mld. USD, zatímco místní firmy deficit 26 mld. USD. Rozdíl v exportní výkonnosti mezi domácími formami a firmami se zahraničním kapitálem se každým rokem zvyšuje.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu
Pořadí Země podíl na celkovém vývozu (%)
1. USA 19,7
2. EU 17,8

3.

Čína

15,6

4.

ASEAN     

10,2

Zdroj: www.gso.gov.vn

Z teritoriálního hlediska byly největším odběratelem vietnamského zboží USA s 19,7 %, následovaly státy EU s 17,8 %, Čína s 15,6 % a země ASEAN s 10,2 %.

Teritoriální struktura dovozu
Pořadí Země podíl na celkovém dovozu (%)
1. Čína 27,5
2. Jižní Korea 22,2

3.

ASEAN

13,2

4.

Japonsko    

7,8

5.

Tchajwan

6,0
6. EU 5,7

Zdroj: www.gso.gov.vn

Nejvíce zboží bylo v minulém roce bylo dovezeno z Číny (27,5 %), z Jižní Koreje (22,2 %) a ze států ASEAN (13,2 %). Následuje Japonsko (7,8 %), Tchaj-wan (6 %) a EU (5,7 %).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura v roce 2017:

Mezi největší vývozní komodity Vietnamu patřily v minulém roce mobilní telefony a jejich komponenty (21%), dále pak textil (12%), elektronika (12%) a obuv (7%). Mobilní telefony, které již třetím rokem dominují vietnamskému exportu, jsou ve Vietnamu vyráběny z převážné části pouze firmou Samsung. Přílišná závislost vietnamského exportu na produkci jednoho výrobce může v případě změny situace na světových trzích vést k vážným makroekonomických důsledkům (nerovnováha obchodní bilance).

K největším dovozním položkám patřily v minulém roce části počítačů a elektronické součásti, které tvořily téměř 18% dovozu, dále pak stroje a dopravní prostředky (17%), součásti mobilních telefonů (8%) a látky (8%). 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 2019 by měla vstoupit v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement - EVFTA). EVFTA výrazným způsobem liberalizuje obchodní a investiční toky mezi EU a Vietnamem. Očekává se, že do pěti let od vstupu EVFTA v platnost se objem vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem zvýší o padesát procent. Dopad na příliv evropských investic do Vietnamu by měl být ještě několikanásobně vyšší. Pokles celních sazeb v rámci EVFTA se samozřejmě pozitivně odrazí také na růstu českého vývozu do Vietnamu. Přesný rozsah dopadu EVFTA na nárůst českého exportu do Vietnamu nelze v současné době odhadnout. Pokud však zůstane zachována aktuální struktura českého vývozu do Vietnamu, kde převažují stroje a zařízení, u kterých je tempo snižování celních sazeb nejrychlejší, lze předpokládat rostoucí konkurenceschopnost českých vývozů na vietnamském trhu už v prvních letech platnosti EVFTA.

Koncem roku 2015 vzniklo ASEAN Economic Community, které integraci států ASEAN dále prohloubilo, a posunulo blíže k vytvoření zóny volného obchodu. Sílící vliv zemí ASEAN pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry.

Průmyslové zóny - Vietnam má stovky průmyslových zón a desítky exportních průmyslových zón (EIZ), které jsou za zvýhodněných podmínek určeny především k výrobě zboží pro export (cca 70% vietnamského exportu tvoří výrobky z provenience zahraničních investorů). Novým fenoménem je zakládání vědecko-technických parků; zejména HCMC a Danang mají velmi dobré zkušenosti s touto aktivitou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Vietnam je jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory v regionu jihovýchodní Asie. Celkové přímé zahraniční investice registrované v roce 2017 dosáhly objemu 35,9 mld. USD, což představuje nárůst o 44% oproti předchozímu roku. Realizované projekty přímých zahraničních investic dosáhly rovněž rekordního objemu 17,5 mld. USD (nárůst o 10,8%).

Největšími investicemi jsou projekty Samsung Electronics Vietnam v Thai Nguyen v objemu 3 mld. USD a Samsung CE Complex  v hodnotě 1,4 mld. USD v HCM City a Dewan International´s plážový rezor za 1,25 mld. USD v Nha Trang.

Z celkového objemu 320 mld. USD přímých zahraničních investic ve Vietnamu připadá největší podíl na zpracovatelský průmysl (186 mld. USD), nemovitosti (53 mld. USD) a energetiku (21 mld. USD).

Největším investorem ve Vietnamu je Jižní Korea (59 mld. USD) následovaná Japonskem (50 mld. USD), Singapurem (43 mld. USD) a zeměmi EU (31 mld. USD).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam pro rozvoj a modernizaci celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického rozvoje země. Investiční projekty jsou v souladu s možnostmi i potřebami vietnamské ekonomiky také nejvyhledávanější formou spolupráce se zahraničními firmami a tuto logiku by měly brát v úvahu i české firmy. Mezi ČR a VSR je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána v listopadu1997 a po vstupu do EU vstoupila v platnost aktualizovaná verze v létě 2009.

Zahraniční investice mají velký význam v procesu modernizace vietnamské ekonomiky a podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů jako např. ropného a plynárenského průmyslu, výrobě cementu, elektronického průmyslu a montáži automobilů a motocyklů.

Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem (Investment Law) z roku 2005 (v platnosti od 1.7.2006).  Tento zákon nově upravil podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, výrazně zlepšil investiční prostředí ve Vietnamu a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi. Zákon vytváří jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon je prvním právním dokumentem, koncipovaným na principu absolutní rovnoprávnosti konkurenčních příležitostí a podmínek. Výjimky a zvláštní pokyny pro domácí či zahraniční investory jsou jasně a důkladně vymezeny, s plánem na jejich postupné odstraňování. Anglický překlad zákona je možno najít na webových stránkách ZÚ Hanoj v sekci Obchodní úsek

Investiční pobídky se liší podle sektoru i provincie, významnou roli v systému pobídek hrají průmyslové zóny, kterých je více než 100 po celé zemi. Mezi pobídky patří daňové prázdniny, zproštění povinnosti platit dovozní cla a další daně za dovážené technologie a některé suroviny, poskytnutí pozemků k podnikání za zvýhodněné ceny.

Základní právní aspekty zahraničních investic:

  • Zahraniční investice ve Vietnamu jsou zákonem chráněny proti znárodnění a všem investorům je garantováno „spravedlivé a rovnocenné zacházení“.
  • Zahraniční investoři jsou oprávněni repatriovat své zisky do zahraničí stejně jako cizinci legálně pracující ve Vietnamu.
  • Zahraniční investoři mají právo pronajmout a využívat v souladu se schváleným podnikatelským záměrem vietnamskou půdu a vodní i mořskou plochu. V případě těžby nerostných surovin jsou pak povinni platit „daň z přírodních zdrojů“.

Každý projekt zahraniční investice musí být nejprve posouzen a schválen vietnamskými státními orgány a obdržet tzv. investiční licenci. Žádost o udělení investiční licence podává žadatel na Ministerstvu plánování a investic (Ministry of Planning and Investment), které ve spolupráci s příslušnými odbornými ministerstvy a orgány místní samosprávy projekt posuzuje. Projekty státního významu navíc podléhají schválení předsedou vlády.

Výjimku tvoří projekty bank se společnou majetkovou účastí, pobočky bank se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, právní firmy se společnou majetkovou účastí, právní firmy a jejich pobočky se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, pojišťovací společnosti se zahraničním kapitálem a jejich pobočky. Licence těmto institucím jsou udělovány Státní bankou, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí v uvedeném pořadí. V oblasti zdravotnictví je nutný i souhlas Ministerstva zdravotnictví.

Kromě MPI vydávají licence i odbory plánování a investic provinčních lidových výborů a řídící výbory průmyslových zón, a to v závislosti na objemu a povaze zahraniční investice.

Možné formy přímých zahraničních investic:

  • Výrobní kooperace (Business Cooperation Contract)
  • Společný podnik (Joint Venture)
  • Podnik se 100 % zahraniční účastí (100 % Foreign Invested Enterprise)
  • BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate)
  • Nákup akcií, kapitálové příspěvky
  • Slučování a akvizice podniků

Společný podnik (JV):

JV je nejrozšířenější forma zahraničních investic ve Vietnamu a jejím prostřednictvím zde podniká více než 65 % zahraničních investorů. Minimální podíl zahraničního partnera na JV je 30 %, obvyklý poměr podílů však bývá 70-75 % ku 25-30 % ve prospěch zahraničního partnera. V některých oblastech (např. v některých projektech infrastruktury nebo cementáren) však vietnamská strana požaduje minimálně 30-40 % podíl. Doba činnosti společného podniku se stanovuje na dobu určitou a až na výjimky nesmí přesáhnout 50 let. Legální kapitál JV musí tvořit min. 30 % z jeho celkového investičního kapitálu. Kapitálový vklad zahraničního partnera může být tvořen finančními prostředky, strojním zařízením, nástroji, patenty, know-how nebo technickými službami. Vietnamský partner do podniku vkládá obvykle pozemky a výrobní prostory a zařízení. Může samozřejmě přispět i finančními prostředky, což ale v praxi není příliš obvyklé.

JV je řízen správní radou (Board of Management) v níž jsou zastoupeny obě strany podle podílu na JV, ale vietnamská strana v ní musí mít minimálně 2 zástupce. Výkonné pravomoci mají správní radou jmenovaní generální ředitel a jeho náměstkové, přičemž generální ředitel nebo jeho první náměstek musí být vietnamský občan.       

Podnik se 100% zahraniční účastí:

V počátcích zákona o zahraničních investicích nebyla tato forma investic vietnamskými orgány příliš podporována, neboť byla považována za příliš „nezávislou“. Situace se však změnila v roce 1993, kdy vietnamská vláda ve snaze razantněji zvýšit příliv zahraničního kapitálu do země, změnila postoj i k této investiční formě, jejíž podíl na počtu projektů v současné době činí kolem 30 %. V současné době je možno investovat formou 100 % zahraničního podniku prakticky do všech oblastí. Zůstává však skutečností, že schvalovací proces investiční licence formou 100 % zahraniční účasti je delší a komplikovanější, než u JV, ministerstva rovněž nerada schvalují odkup vietnamské části JV a jeho převod na 100 % zahraniční investici.

Přesto tuto formu investice ZÚ Hanoj jednoznačně doporučuje, neboť ve srovnání s JV má podstatné výhody:

  • odpadá nutnost vést zdlouhavá a komplikovaná vyjednávání s vietnamským partnerem;
  • činnost podniku může být zahájena mnohem rychleji a podle vlastní volby;
  • rozhodování o personálních otázkách, podnikové strategii, výběru obchodních partnerů atd. je zcela v rukou zahraniční firmy.

Výrobní kooperace:

Výrobní kooperace bývá realizována na základě dohody mezi zahraniční firmou a vietnamským partnerem s cílem vyrábět určité zboží nebo poskytovat služby. Vzhledem k tomu, že takovou dohodou nevzniká nový subjekt, je související legislativa mnohem jednodušší než v obou předchozích případech. Mnohem jednodušší je i vlastní spolupráce mezi partnery, která probíhá podle pravidel, na kterých se obě strany dohodnou. Dohoda o výrobní kooperaci však přesto podléhá schválení ze strany Ministerstva plánování a investic. I tato forma investice je praktičtější než JV.

V praxi se této formy investic využívá zvláště v textilním a obuvnickém průmyslu, kdy zahraniční firma dodá výrobní zařízení a materiál a vietnamský partner zajistí výrobu. Zajištění odbytu vyrobeného zboží je v těchto případech úkolem zahraniční firmy.

Z důvodu jednoduchosti a kapitálové nenáročnosti je tato forma velmi vhodná pro menší projekty výrobní spolupráce nebo jako úvodní test místního partnera před rozsáhlejší investicí do založení společného podniku.

4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate:

Tyto investiční projekty se týkají budování infrastruktury (silnice, mosty, letiště, elektrárny a zařízení pro úpravu a dodávky vody).

Délka těchto kontrahovaných projektů nesmí přesáhnout 50 let a určuje ji vietnamská vláda.

Podmínky pro zahraniční investování upravují tyto právní normy: Investiční zákon z roku 2014, který nahradí od 1.7.2015 Investiční zákon z r. 2005. Nový zákon vymezil nový pojem pro zahranioční kapitál, místo “enterprise with foreign owned capital” je v zákoně z roku 2014 nová terminologie. “economic organization with foreign investment capital”. Příloha obsahuje výtak ze zákona v angličtině.

V souvislosti s investováním platí řada následných výnosů, oběžníků a dalších legislativních dokumentů.

Organizací, která se ve Vietnamu zabývá správou přímých zahraničních investic, je Foreign Investment Agency při Ministerstvu plánování a investic.

2 Hoang Van Thu St., Ba Dinh Dist, Hanoi, Vietnam
Tel: 080-48461
Fax: 04-37343769
E-mail: fia@mpi.gov.vn
Web: http://fia.mpi.gov.vn 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: