MZV: Souhrnná teritoriální informace

Vietnam je republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu. Hlavou státu je prezident, výkonnou moc má vláda volená jednou za pět let. Z hlediska ekonomického systému je Vietnam socialisticky orientovanou tržní ekonomikou s vysokým podílem státního sektoru, který stále tvoří skoro jednu třetinu vietnamské ekonomiky.

Vietnam je šestnáctou nejlidnatější zemí na světě s více než sto miliony obyvatel a třicátou čtvrtou největší ekonomikou. Z hlediska ekonomického výkonu na obyvatele je rozvojovou zemí s nižším středním příjmem. Zároveň je často označován jako rychle se rozvíjející ekonomika. V posledních třiceti letech rostla vietnamská ekonomika průměrným tempem 6 – 7 % ročně a její impresivní růst se výrazněji zpomalil pouze v krizových letech 2020-2021. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí z Vietnamu jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Vietnamský ekonomický úspěch je založen na přílivu zahraničních investic a budování exportního průmyslu využívajícího levnou pracovní sílu. V posledních letech lze ale pozorovat příliv investic s vyšší přidanou hodnotou a vietnamská vláda usiluje o postupnou přeměnu růstového modelu směrem k vyspělým technologiím a průmyslu 4.0. Vietnam je členem zóny volného obchodu ASEAN zahrnující 10 zemí s více než 600 mil. spotřebitelů. Vietnam je jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory v regionu jihovýchodní Asie (ročně přiláká až 20 mld. USD přímých zahraničních investic).

Z hlediska obratu vzájemného obchodu je Vietnam naším největším obchodním partnerem v rámci zemí ASEAN. S postupnou proměnou struktury vietnamského průmyslu se mění také struktura vzájemného obchodu s ČR. Ještě před několika lety byl Vietnam pro ČR především zdrojem levné obuvi a textilu. Dnes díky rostoucímu přílivu zahraničních investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou převažuje ve vietnamských vývozech do ČR elektronika a počítačové součástky. České firmy se na vietnamském trhu prosazují například v oblasti obranného průmyslu, v dodávkách strojírenských výrobků a průmyslových zařízení nebo v energetickém průmyslu. K tradičně úspěšným položkám českého exportu do Vietnamu patří také české sklo, pivo, slad, chmel a sušené mléko. Nově se na vietnamském trhu daří také českým environmentálním technologiím, výrobcům zdravotnických potřeb a vybavení pro nemocnice nebo poskytovatelům služeb v oblasti ICT. Pozitivní roli ve vzájemných obchodních vztazích hraje dlouhá tradice spolupráce obou zemí podpořená početnou vietnamskou komunitou v ČR a množstvím Vietnamců, kteří pobývali v ČR, zachovali si velmi pozitivní vztah k naší zemi a dnes zastávají významné posty ve vietnamské státní administrativě nebo státních podnicích.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Vietnam (345.21 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Vietnam se nachází na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a sousedí s Kambodžou, Čínou a Laosem. Počtem obyvatel je Vietnam šestnáctou nejlidnatější zemí světa, devátou nejlidnatější v Asii a tudíž jedním z nejvýznamnějších potenciálních trhů pro české subjekty. Hlavním městem je Hanoj, hospodářským centrem země je však jih Vietnamu s největším městem – Ho Či Minovo Město (dříve Saigon). Velmi dynamicky se rozvíjí v posledních letech i město Da Nang ve středním Vietnamu. Oficiálním jazykem je vietnamština.

Oficiální hlavou státu je prezident republiky, který navrhuje parlamentu (jednokomorové Národní shromáždění) nominace na premiéra/předsedu vlády, ministry a další ústavní činitele. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců parlamentu (Národního shromáždění) na období 5 let. Důležitější úlohu však hraje ve skutečnosti premiér a především generální tajemník Komunistické strany Vietnamu (KSV) spolu s Ústředním výborem KSV a politbyrem. 

Politický systém ve Vietnamu je založen na vedoucí úloze KSV, která je zakotvena v ústavě. Nejvyššími orgány KSV jsou sjezd (National Congress), který se koná jednou za 5 let (14. sjezd proběhl v lednu 2026 a 15. je plánován na leden 2031), a ústřední výbor (s 200 členy, který se schází alespoň 2x za rok), v jehož čele stojí generální tajemník jako nejvýše postavený člen politbyra (s 19 členy). Výše popsané instituce bývají označovány jako čtyři mocenské pilíře vietnamského politického uspořádání. Toto uspořádání platilo až do dubna 2026, kdy Národní shromáždění zvolilo prezidentem stávajícího generálního tajemníka KSV a došlo tak k očekávané konsolidaci moci do rukou jedné osoby.

Vietnam se v posledních letech ekonomicky a sociálně velice rychle rozvíjí a mění do podoby sociálně-tržní ekonomiky, zatímco politicky zachovává příklon ke komunistickým idejím. Komunistická strana Vietnamu klade důraz na hospodářské reformy a na boj proti korupci jako zdroje vlastní prestiže a důvěry veřejnosti. Monopol státní moci si KSV zachovává bez ohledu na pozoruhodný hospodářský rozvoj a relativní volnost v hospodářské oblasti. Zakládání jiných politických stran není povolováno a organizovaná opozice v zemi neexistuje.

Proces hospodářských reforem „doi moi“ začal v roce 1986 vlivem tehdejší katastrofální hospodářské situace. Jeho podstatou je pozvolný přechod k „socialisticky orientovanému tržnímu hospodářství“. Hlavním výsledkem je viditelně se zlepšující životní úroveň obyvatelstva a vysoké tempo hospodářského růstu. Vietnam se tak řadí mezi středně rozvinuté země. I přes bohatnutí země jako celku však mezi velkými městy a venkovskými oblastmi zůstávají stále velké disproporce. Většina vietnamského vedení se vyznačuje pragmatismem a relativním nezájmem o ideologické otázky, které jsou přenechávány péči stranických kádrů. Čínský model i vývoj je vietnamským vedením velmi bedlivě sledován, nikoliv však slepě implementován. Referenční rámec představují také partneři ze zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

1.2. Zahraniční politika země

Vietnam usiluje o vyváženou zahraniční politiku s důrazem na multilaterální fóra, přísným dodržováním zásady nevměšování a neutrality do vnitropolitických záležitostí jiných zemí a balancováním mezi největšími hráči v regionu. Primárním cílem je podpora národních zájmů, ekonomického rozvoje a bezpečnosti.  V r. 1992 byla schválena zahraničněpolitická koncepce VSR, která reagovala na rozpad a transformaci „východního“ bloku. Vietnam zahájil pragmatický kurs, směřující k rozvoji vztahů se všemi zeměmi s důrazem na obchodně-ekonomickou spolupráci, posílení sousedských vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a vztahů v asijsko-tichomořské oblasti. Vietnam věnuje pozornost těm zemím, které mají potenciál přispět k jeho sociálně-ekonomickému rozvoji (Japonsko, Korejská republika, Indie). I když Vietnam respektuje politiku jedné Číny, intenzivně rozvíjí také obchodně-ekonomické vztahy s Tchaj-wanem.  

Někdejší úsilí o začlenění do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), ke kterému Vietnam přistoupil dne 28. 7. 1995, odpovídalo ekonomickým a geopolitickým zájmům země. Nemalou roli sehrává snaha o vyvažování mocného souseda – ČLR. V roce 2020 Vietnam v rámci rotačního systému převzal předsednictví ASEAN, nejbližší další předsednické období jej čeká v roce 2030. V r. 1998 se Vietnam stal členem APEC a na podzim 2017 hostil summit APEC v Danangu.

Na přelomu roku 2006/2007 Vietnam vstoupil do WTO.

Vietnam v letech 2020-2021 působil jako nestálý člen v Radě bezpečnosti OSN, kam byl v r. 2019 zvolen jako jediný (endorsovaný) kandidát za příslušnou zeměpisnou skupinu. Předchozí členství Vietnamu v RB OSN připadalo na roky 2008 – 2009.  

Vysoce citlivá je pro Vietnam otázka teritoriálních sporů o oblasti v Jihočínském moři (pro Vietnam moře „Východní“). Vietnam si přitom uvědomuje svoji ekonomickou závislost na severním sousedovi. Jedním z největších problémů ve vztahu Vietnamu s Čínou zůstává teritoriální spor o Spratlyho a Paracelské souostroví, které Vietnam považuje za součást svého území, a navazující výlučné ekonomické zóny v Jihočínském moři, na které si zároveň činí nároky i některé další země regionu. Jihočínské moře představuje hospodářsky, bezpečnostně i politicky důležitou oblast v západní části Tichého oceánu, přes kterou procházejí frekventované námořní trasy, nacházejí se zde zásoby ropy a plynu a místa významná pro rybolov. O některé ostrovy, ostrůvky i skaliska (resp. o uplatňování ekonomických zón v jejich blízkosti) se vedou dlouholeté komplikované spory mezi Čínou a vícero zeměmi regionu, kdy se jednotlivé teritoriální nároky v některých případech překrývají. V zájmu zajištění diversity zahraničněpolitických azimutů se do popředí zájmu dostávají také vztahy s blízkými sousedy z ASEAN, zejm. s Indií a Japonskem. Tradičně dobré byť nepříliš intenzivní politické vztahy udržuje Vietnam s Ruskem. Od r. 2015 probíhá sbližování Vietnamu s USA, které jsou pro Vietnam důležité nejen ekonomicky (největší odbytiště vietnamského exportu), ale i bezpečnostně právě z hlediska vyvažování Číny v regionu.

EU vnímá VSR jako jednoho z perspektivních partnerů v regionu. Vietnam je také druhou zemí ASEAN (po Singapuru) s uzavřenou dohodou o volném obchodu s EU (EUVFTA). EU jako celek je jedním z největších obchodních partnerů Vietnamu. V posledních pěti letech se vzájemný obchod mezi EU a Vietnamem více než zdvojnásobil. Nejvýraznější podíl na tom má Německo (19 %).

1.3. Obyvatelstvo

Dle posledního sčítání lidu z roku 2024 činil počet obyvatel Vietnamu 101,65 mil. lidí. Různé statistiky udávají současnou populaci v rozmezí 98,9 – 102,5 mil. obyvatel. Průměrný přírůstek obyvatelstva ve Vietnamu činí zhruba 0,6 %. Vietnam patří mezi země s pomalu rostoucí populací, přičemž tempo růstu dlouhodobě klesá. Hustota obyvatel se v současnosti pohybuje kolem 320 na 1 km2, teritoriálně je nejhustěji zalidněnou oblastí delta Rudé řeky a delta Mekongu. Absolutně nejhustší osídlení pak je v Ho Či Minově Městě a v Hanoji. Naopak zalidnění v horských oblastech je velmi řídké. 

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 74 % z celkového počtu obyvatel, tj. cca 75 milionu. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15 až 64 let. Průměrná délka života v roce 2025 činila 74,9 let.  

Národnostní složení Vietnamu je poměrně rozmanité. 86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a v pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

Většina obyvatel Vietnamu je bez vyznání (74 %). Zbývajících 26 % obyvatel jsou zejména buddhisté (převládá mahájánový buddhismus, cca 15 % obyvatel) a křesťané (9 % populace). Vyskytují se zde také dvě větší náboženské sekty: sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7 %) a sekta Cao Dai (0,9 %), nejmenší zastoupení má ve Vietnamu islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové). Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky jsou angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2025 rostlo HDP Vietnamu tempem 8,02 %. Růst ekonomiky země je dlouhodobě založen na exportně orientovaném průmyslu a přílivu zahraničních investic. Podle údajů Ministerstva financí Vietnamu a schváleného státního rozpočtu byl pro rok 2025 plánován schodek státního rozpočtu ve výši přibližně 3,8 % HDP. Tento deficit mírně převyšuje úroveň roku 2024 (3,6 % HDP) a odráží zejména expanzivnější fiskální politiku zaměřenou na podporu hospodářského růstu, veřejných investic a sociálních výdajů. V následujících letech se očekává postupné snižování celkového veřejného zadlužení. Inflace ve Vietnamu se drží ve standardním rozmezí (3,32 % v r. 2025) stejně jako míra nezaměstnanosti (3,6 % v r. 2025). Lze očekávat pokračování ekonomické liberalizace země. To bude zahrnovat zmenšení role vlády a zároveň podpoření více přímých zahraničních investic do Vietnamu. Střednědobým cílem vietnamské vlády bude zajistit, aby nabídka půdy a pracovních sil zůstala silná a infrastruktura podporovala pokračující industrializaci, včetně rostoucího objemu exportu. 

Vietnamská ekonomika je méně závislá na cestovním ruchu než její regionálních sousedé, včetně Thajska a Kambodži, ale tento sektor je zde stále důležitý. 

Vietnam je druhým největším exportérem mobilních telefonů (za Čínou). K významným exportním položkám patří dále elektronika, obuv, oděvy a zemědělská produkce. Naopak výraznými artikly importu jsou zejména položky jako výpočetní technika, elektronika a elektrické součástky. Vietnam pokračuje v procesu liberalizace ekonomiky a otevírání vnějšímu světu. S téměř všemi hlavními obchodními partnery (včetně EU) má sjednanou dohodu o volném obchodu. Poměrně vysoká ekonomická a politická stabilita, nízké výrobní náklady a rostoucí spotřebitelská poptávka budou patřit k hlavním přednostem Vietnamu v příštích deseti letech. Lze očekávat další přesun výrobních kapacit do Vietnamu zejména z Číny, ale také z ostatních vyspělých asijských zemí včetně zemí ASEAN. Vládní ekonomická strategie počítá především s rozvojem digitální ekonomiky, hi-tech průmyslu a zelených technologií. V těchto odvětvích budou vznikat nové obchodní a investiční příležitosti i pro české firmy.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance v současnosti ovlivňuje mírně expanzivní nastavení fiskální politiky, které je úzce svázáno s novým ambiciózním růstovým programem vlády pro období 2026–2030. Podle EIU se deficit státního rozpočtu v roce 2026 zvýší přibližně na 4,3 % HDP (z 3,3 % v roce 2025), což odráží jednak zvýšené výdaje související s volebním cyklem (nová vláda zasedá od dubna 2026), jednak výrazné navýšení veřejných investic do infrastruktury. Rozpočtová politika by měla ve střednědobém výhledu zůstat uvolněná, protože vláda považuje fiskální stimul za důležitý nástroj k udržení vysokého tempa hospodářského růstu i k tlumení vnějších šoků. Přes postupné zvyšování deficitu je fiskální pozice Vietnamu v regionálním srovnání relativně stabilní, a to díky solidnímu růstu ekonomiky, dobrému výběru daní a převážně domácímu financování státního dluhu.

Z hlediska zadlužení patří Vietnam mezi méně zadlužené země regionu jihovýchodní Asie. Veřejný dluh se v roce 2025 pohyboval kolem 36 % HDP, tedy výrazně pod zákonným limitem 60 % HDP stanoveným Národním shromážděním. Struktura dluhu je navíc relativně příznivá, protože převažuje dlouhodobý domácí dluh v místní měně, což snižuje kurzová i refinanční rizika. Mezinárodní instituce, včetně MMF a Světové banky, hodnotí udržitelnost vietnamských veřejných financí jako dobrou, avšak upozorňují na budoucí výzvy spojené se stárnutím populace, klimatickými změnami a potřebou zvyšovat efektivitu veřejných investic. Tyto faktory budou v nadcházejících letech klíčové pro další vývoj fiskální politiky.

2.3. Bankovní systém

Řídícím orgánem bankovního sektoru a institucí odpovědnou za měnovou a dohledovou politiku je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam – SBV), která plní funkci centrální banky, regulátora i orgánu bankovního dohledu. SBV podléhá vládě a nedosahuje míry nezávislosti obvyklé v EU či USA.

V letech 2025/2026 působilo ve Vietnamu 49 licencovaných bank. Dominantní roli hrají čtyři velké státní banky s podílem zhruba 45 % na celkových aktivech. Největší bankou je Agribank, zaměřená především na venkovské a zemědělské financování. VietinBank a BIDV patří k největším podle bilanční sumy, zatímco Vietcombank je považována za nejziskovější a nejstabilnější banku s klíčovou rolí ve financování zahraničního obchodu. Na trhu dále působí přibližně 30 akciových (soukromých) bank (např. Techcombank, MB Bank, VPBank, ACB, SHB, HDBank) a 9 bank se stoprocentním zahraničním vlastnictvím (např. HSBC, Standard Chartered, Shinhan Bank).

Dvoustupňový bankovní systém funguje od roku 1990, kdy reformy oddělily centrální a komerční bankovnictví. Aktuálním právním rámcem je zákon o úvěrových institucích účinný od 1. 7. 2024. Bankovní sektor je formálně otevřený zahraničním investorům. Zahraniční banky mohou ve Vietnamu zakládat banky se stoprocentním zahraničním vlastnictvím, avšak podléhají přísnému licenčnímu řízení SBV a regulatorním požadavkům. U domácích bank zůstává zachován limit zahraničního vlastnictví (obvykle 30 %).

Hlavním způsobem správy financí a placení se v posledních letech stalo mobilní a digitální bankovnictví. Zcela zásadní roli ve Vietnamu hrají QR platby, které se staly nejrychleji rostoucí formou bezhotovostních transakcí. Národní systém VietQR, provozovaný na národní platební síti NAPAS pod dohledem SBV, umožňuje okamžité převody mezi účty napříč bankami. QR kódy jsou dnes běžné i u pouličních stánků, v taxících nebo na trzích. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém ve Vietnamu je postaven na kombinaci daně z příjmů, DPH a povinných odvodů, s důrazem na výběr prostřednictvím záloh a srážek. Základní korporátní daňová sazba činí 20 %, přičemž systém obsahuje rozsáhlé investiční pobídky podle sektoru a lokality. Neexistuje daň z kapitálu ani majetková daň, jsou ale běžné dílčí poplatky (např. pozemkové užívání, kolky, registrační poplatky). Silnou roli hrají pravidla převodních cen (transfer pricing) a ekonomické podstaty transakcí (substance over form). Vietnam je jakožto výrobní centrum a příjemce zahraničních investic citlivý na odliv zisků do zahraničí, a proto systematicky kontroluje skupinové transakce a posuzuje je nejen podle formy a smluv, ale zejména podle jejich skutečné ekonomické funkce. V případě neodpovídajícího nastavení daň aktivně doměřuje. Od roku 2024 uplatňuje Vietnam globální minimální daň OECD (Pillar Two) pro nadnárodní skupiny.

Zdanění fyzických osob rozlišuje daňové rezidenty a nerezidenty. Rezidenti podléhají dani z celosvětových příjmů s progresivní sazbou 5–35 %, zatímco nerezidenti platí zpravidla jednotnou sazbu 20 % ze zdrojů ve Vietnamu. Celková mzdová zátěž vzniká kombinací daně z příjmů fyzických osob placené zaměstnancem a povinných sociálních odvodů, které hradí zaměstnavatel i zaměstnanec. Právnické osoby jsou daněny sazbou 20 %. Vietnamským specifikem je, že nemá samostatnou daň z kapitálových výnosů. Kapitálové zisky jsou součástí základu daně z příjmů PO a u zahraničních subjektů se u převodů podílů často uplatňuje srážka z hodnoty transakce. DPH je klíčovou příjmovou daní. Standardní sazba je dočasně snížena na 8 % (jinak 10 %), snížené sazby činí 0 % a 5 %. Elektronická fakturace je povinná a daň platí i zahraniční digitální dodavatelé.

Očekávaný vývoj směřuje k dalšímu zpřísnění daňové správy, širšímu využití mezinárodních pravidel proti vyhýbání se daním a k digitalizaci výběru daní. Zachování investičních pobídek se očekává, ale s větším důrazem na reálný ekonomický přínos a minimální efektivní zdanění (rozdíl do 15 % podle OECD Pillar Two musí být dodaněn přes tzv. qualified domestic minimum top‑up tax).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vietnam je největším obchodním partnerem ČR v rámci ASEAN. Stejně jako ostatní země Evropské unie vykazuje i Česká republika v obchodě s Vietnamem dlouhodobě záporné saldo, které se navíc postupně prohlubuje. Dovoz z Vietnamu do ČR je soustředěn na několik málo, ale objemově dominantních skupin výrobků, především elektroniku (telekomunikační zařízení, počítačové komponenty, čipy) a obuv. Český export stojí na menším počtu specializovaných položek s vyšší technologickou náročností. ČR má ve vztahu k Vietnamu roli dodavatele know-how a průmyslových komponentů spíše než exportéra hotových výrobků.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie vykazuje vůči Vietnamu stabilně vysoký obchodní deficit, který se v posledních letech dále prohlubuje. Výrazný přebytek obchodní bilance, kterého dosahuje Vietnam v obchodě s EU, patří dokonce mezi jeden z nejvýznamnějších v rámci jeho zahraničního obchodu. Vývoj obchodních vztahů byl výrazně ovlivněn dohodou o volném obchodu (EVFTA) z roku 2020. Dovoz z Vietnamu do EU mezi roky 2020 a 2021 vzrostl o více než 30 %. Zatímco EU má v obchodě se zbožím záporné saldo, v oblasti služeb naopak dosahuje přebytku. V rámci EU je nejvýznamnějším obchodním partnerem Vietnamu dlouhodobě Nizozemsko těsně následované Německem, které fungují jako hlavní vstupní brána vietnamského exportu na evropský trh.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Čína je největším obchodním partnerem Vietnamu, následují USA, Korejská republika, Taiwan a Japonsko. Z Číny pochází zhruba 39 % vietnamských dovozů a do Číny míří až 15 % vietnamských vývozů. Z USA pochází asi 4 % dovozů a do USA míří zhruba 31 % vývozů. Vietnamský obchodní model je typický pro výrobní ekonomiku: komponenty dováží především z Asie a hotové výrobky vyváží do USA a EU. Země nadále zůstává velmi otevřenou ekonomikou, která těží ze svého zapojení do regionálních dodavatelských řetězců a má uzavřeno 17 dohod o volném obchodu (bilaterální i multilaterální). Země se profiluje jako alternativní výrobní destinace v rámci strategie „China plus one“, která přitahuje investice usilující o diverzifikaci mimo Čínu. Vietnamská ekonomika je silně zaměřena na elektroniku, která tvořila přibližně třetinu celkových exportních příjmů v roce 2025.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vietnam patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější příjemce přímých zahraničních investic v jihovýchodní Asii. Roční přílivy PZI se v posledních letech pohybují přibližně mezi 18–20 mld. USD. Zásoba PZI v roce 2024 dosáhla 249 mld. USD, což odpovídá zhruba 60 % HDP. PZI představují klíčový faktor ekonomického růstu a generují dominantní část vietnamského exportu (více než 70 %). K atraktivním sektorům patří zpracovatelský průmysl, který jasně dominuje a přitahuje 65-70 % nových investic. Významný podíl mají investice do nemovitostí, energetiky a infrastruktury. Většina PZI pochází z asijských ekonomik – Jižní Koreje, Singapuru a Japonska, které dohromady představují více než 60 % kumulovaného kapitálu, následované Čínou a dalšími regionálními investory. Geograficky se investice koncentrují do hlavních průmyslových center a exportních uzlů (HCMC, Hanoj a severní průmyslové provincie Bac Ninh, Hai Phong a Quang Ninh). Vývoj PZI je dlouhodobě rostoucí a je relativně odolný vůči externím šokům. Tento trend je dán zejména přesunem výroby z Číny a zapojením Vietnamu do sítí volného obchodu a globálních hodnotových řetězců.

Kumulovaný objem českých investic ve Vietnamu činí dle UNCTAD asi 90-100 mil. USD. Klíčové české investiční projekty zahrnují montážní závod Škody Auto v provincii Quang Ninh (z roku 2025), spotřebitelské financování skupiny Home Credit (PPF Group) z roku 2009, výrobní závod na kuchyňské vybavení společnosti Elmich Group (od roku 2011), výrobní závod na kondenzátory společnosti Hydra (od roku 2014) a těžbu kaolinu společnosti Daily Plan (od roku 1998). Řada menších českých investic ve Vietnamu je realizována podnikateli vietnamského původu, zejména v sektorech turismu, průmyslu, zemědělství či distribuce léčiv.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce 2020 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA). Pět let od vstupu EVFTA v platnost je Vietnam největším obchodním partnerem EU v rámci ASEAN a vzájemný obchod se zvýšil zhruba na 1,5 násobek předchozí úrovně. Růst byl tažen především exportem Vietnamu do EU, ale EU současně rozšířila vývoz strojů, chemikálií a dopravních prostředků. EVFTA je jednou z nejobsáhlejších a nejambicióznějších dohod EU. Zahrnuje ucelenou škálu okruhů v oblasti obchodu se zbožím a službami a v oblasti přístupu investorů na trh. Pokrývá pravidla původu, sanitární a fytosanitární opatření, veřejné zakázky, ochranu duševního vlastnictví, technické standardy a celní procedury. Dohoda o ochraně investic mezi EU a Vietnamem (EVIPA) by měla vstoupit v platnost po její ratifikaci jednotlivými členskými zeměmi EU. Dohoda významným způsobem podpoří vstup nových evropských investorů do Vietnamu. Česká republika je jednou z osmnácti zemí EU, které již investiční dohodu ratifikovaly.

Smlouvy s ČR

Nejvýznamnějšími dohodami uzavřenými mezi ČR a Vietnamem v ekonomické oblasti jsou Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1997, Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku z roku 1997 a Dohoda o hospodářské spolupráci z roku 2005. Dohoda o ochraně investic mezi ČR a Vietnamem bude v horizontu několika let nahrazena dohodou mezi EU a Vietnamem. V rámci dohody o hospodářské spolupráci probíhá pravidelný obchodně-ekonomický dialog mezi ČR a Vietnamem formou zasedání česko-vietnamské mezivládní komise pro ekonomickou spolupráci. Poslední zasedání mezivládní komise proběhlo v roce 2022 v Praze. V lednu 2025 během oficiální návštěvy vietnamského premiéra Phama Minh Chinha v Praze došlo k povýšení vztahů na úroveň strategického partnerství. 

3.4. Rozvojová spolupráce

Vietnam je stále ještě významným příjemcem rozvojové pomoci. K největším donorům ve Vietnamu patří Japonsko, Jižní Korea, Světová banka, Asijská rozvojová banka a EU (Team Europe). V souvislosti s růstem životní úrovně ve Vietnamu a jeho přesunem do kategorie zemí se středním příjmem byl objem rozvojové spolupráce ČR ve Vietnamu v posledních letech postupně utlumován. ČR dnes ve Vietnamu realizuje pouze jeden tzv. malý lokální projekt ročně. Jedná se o nástroj dvoustranné rozvojové spolupráce, jehož cílem je podpora komunit v nejméně vyvinutých částech země. V nedávných letech se realizovaly například dodávky čističek vod do škol či bioplynových stanic do domácností etnických menšin v odlehlých horských oblastech. Realizátorem projektu je vzhledem k nízkému rozpočtu zpravidla místní subjekt.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vietnamská ekonomika nabízí českým exportérům široké příležitosti díky rychlému růstu taženému průmyslem, exportem a investicemi. Země se zároveň rychle posouvá k technologicky náročnějším odvětvím s vyšší přidanou hodnotou. Rostoucí příjmy a silná expanze střední třídy podporují poptávku po kvalitnějších výrobcích a službách.

▶ Energetický průmysl

Vietnam plánuje v následujících dekádách masivní rozvoj energetiky, s cílem zvýšit instalovanou kapacitu až na 236 GW do roku 2030 a 839 GW do roku 2050 a současně dosáhnout uhlíkové neutrality. Investice budou směřovat do nových zdrojů, přenosové infrastruktury, chytrých sítí, skladování energie i plynových a LNG projektů. Klíčovou roli přitom sehrají obnovitelné zdroje, zejména solární a větrná energie, které mají do poloviny století dominovat energetickému mixu, zatímco uhlí bude postupně utlumeno a nahrazeno čistšími technologiemi.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

IT sektor ve Vietnamu dynamicky roste a je jedním z klíčových pilířů přechodu k ekonomice založené na znalostech, inovacích a Průmyslu 4.0. Podíl digitální ekonomiky na HDP rychle roste a rozvoj je podporován investicemi do infrastruktury, digitalizace veřejné správy i expanze technologických firem. Významným faktorem je také vysoká penetrace internetu a mobilních technologií, která urychluje rozvoj e‑commerce, digitálních služeb a nových technologií včetně umělé inteligence či blockchainu. Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných odborníků zároveň vytváří prostor pro zahraniční spolupráci a dodávky technologických řešení.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Bezpečnostní situace v regionu, zejména napětí v Jihočínském moři, vede Vietnam k postupné modernizaci ozbrojených sil a k navyšování obranného rozpočtu. Důraz je kladen na diverzifikaci dodavatelů, technologickou soběstačnost a rozvoj pokročilých oblastí, jako jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence či elektronický boj. Současně probíhá obměna zastaralé techniky a hledání alternativ k ruským dodávkám, což otevírá prostor pro zahraniční partnery. Pro české firmy se tak nabízejí příležitosti jak v tradičních segmentech obranného průmyslu, tak v nových technologických oblastech.

▶ Voda a životní prostředí

Vodní hospodářství ve Vietnamu čelí rostoucím nárokům v důsledku ekonomického rozvoje, urbanizace a zvyšující se spotřeby, přičemž významným problémem zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a nevyhovující infrastruktura. Přestože v průmyslových zónách dochází ke zlepšení, velká část odpadních vod je nadále vypouštěna bez úpravy a přístup ke kvalitní pitné vodě zůstává omezený zejména ve venkovských oblastech. Vláda proto plánuje rozsáhlé investice do vodohospodářské infrastruktury, čištění odpadních vod a moderního nakládání s odpady. 

▶ Zdravotnictví a farmacie

Vietnamský zdravotnický a farmaceutický sektor dynamicky roste, tažen rostoucími výdaji, stárnutím populace a expandující střední třídou. Významně se zvyšuje zejména podíl soukromých výdajů na zdravotní péči a poptávka po moderních technologiích a kvalitnější péči. Země zároveň čelí nedostatečné kapacitě infrastruktury a vysoké dovozní závislosti u zdravotnické techniky, což vytváří tlak na další investice. Tento vývoj otevírá významné příležitosti pro zahraniční dodavatele, včetně českých firem, zejména v oblasti technologií, vybavení a digitalizace zdravotnictví.

▶ Zemědělství a potravinářství

Vietnam patří mezi významné světové hráče v agrárním obchodě a zaznamenává dynamický růst exportu i importu potravinářských komodit. Rostoucí příjmy obyvatel a rozšiřující se střední třída podporují poptávku po kvalitnějších potravinách, včetně bioproduktů a prémiových výrobků. Vedle tradičního exportu se rozvíjejí i segmenty s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou zpracované potraviny či nápoje.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vietnamská vláda systematicky posiluje oblast vědy, technologií a inovací s cílem podpořit přechod k moderní, znalostní ekonomice. Roste objem investic do výzkumu a vývoje i příliv zahraničního kapitálu, přičemž důraz je kladen zejména na biotechnologie, digitalizaci a pokročilé technologie. Rozvoj podporuje také rychlé budování digitální a telekomunikační infrastruktury a politika zaměřená na inovace a startupy. Tento trend vytváří prostor pro mezinárodní spolupráci a zapojení zahraničních partnerů ve výzkumu, technologiích i vzdělávání.

Další informace naleznete v publikaci MZV ČR.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní kultura ve Vietnamu se zásadním způsobem neodlišuje od ostatních zemí v regionu jihovýchodní Asie. Důraz je kladen na přímé osobní vazby a pěstování dlouhodobých vztahů s obchodním partnerem. Ve srovnání se západní kulturou je potřeba počítat s pomalejšími procesy při sjednávání obchodu a delšími reakčními lhůtami.

4.2. Oslovení

Protože mnoho Vietnamců má stejná příjmení, k oslovení se používají obvykle pouze křestní jména, avšak s oslovením pan/paní. Na vizitkách jsou obvykle tištěna nejprve příjmení, potom jména. Zpravidla tedy oslovujeme posledním jménem uvedeným na vizitce. Tituly se používají zejména u lékařských či akademických hodností (Dr., Prof. atd.). Přečtení celého jména a funkce služebně vysoce postavené osoby na podávané vizitce je projevem úcty.

Představování a výměna vizitek patří mezi aspekty společenské etikety, na které se ve Vietnamu stále ještě klade poměrně velký důraz. Důležitým lidem je vhodné vizitku podávat oběma rukama, v každém případě je nutno podat a přijmout vizitku z rukou do rukou a ne vizitku „hodit“ na stůl. Ačkoliv z vietnamské strany nám není vždy všemi přítomnými vizitka nabídnuta, je vhodné předat svou vizitku všem. V případě velkých delegací se v úvodu může výměna vizitek odehrát jen mezi služebně nejstaršími, ostatní si mohou vyměnit vizitky po skončení jednání. Obsah a úprava vizitek není jednotná a důležitá, vizitky je však nutno bezpodmínečně mít.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby měl vietnamský partner dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Ačkoliv jsou ve velkých obchodních firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků (nejrozšířenější je angličtina), mnoho vedoucích pracovníků a většina lidí v provinciích hovoří pouze vietnamsky. Dobrým dojmem tedy zapůsobí anglicky tištěné materiály opatřené dodatečným vietnamským překladem. Teprve po předchozím písemném představení je vhodné žádat o schůzku, nejlépe opět písemně, následně telefonicky. Ideální je, jestliže českou firmu vietnamskému partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje.  

Vzhledem k ustálenému klidnému pracovnímu rytmu je ve Vietnamu vhodné sjednávat schůzky ráno od devíti hodin, respektive od 2. – 3. hod. odpolední, ačkoliv partner může navrhnout i jiný (pozdější) termín. Ve Vietnamu se ještě donedávna pracovalo i v sobotu, dnes je již tento čas považován za soukromý, a proto se přísluší sobotní termín jednání případně navrhnout pouze vietnamské straně.

Vietnamci bývají až na výjimky překvapivě dochvilní. Jedná se zřejmě o následek úcty k autoritám. Stává se, že přijdou 5 – 10 minut před sjednaným termínem, dochvilnost je očekávána i z naší strany a výmluvy na dopravní situaci nejsou vhodné. Při plnění dohod však lze z vietnamské strany očekávat časté prodlevy z různých „objektivních“ příčin, ze strany zahraničního partnera je však vyžadováno striktní dodržování dohodnutých termínů.

Českého obchodníka většinou při jednání s vietnamskými partnery nejvíce překvapí asijská zdrženlivost, rozvláčnost a neochota bavit se ihned o konkrétních podmínkách obchodu. Vietnamský partner Vám také v průběhu jednání většinou neřekne jasné ne. Je proto třeba klást kontrolní otázky, abyste předešli případným nedorozuměním.  

Vietnamští partneři bývají obvykle na jednání výborně připraveni, především mají dobrou znalost o cenách konkurence. Je nežádoucí nadsazování kvality vlastního zboží či pomlouvání kvality konkurence.  

Podobně jako v jiných asijských zemích, i život Vietnamců ovlivňuje řada zvyklostí, jejichž racionální jádro často již ani nelze „vypátrat“, ale striktně se dodržují. Týká se to všech oblastí života: jsou „šťastná období“, kdy lze uzavírat manželství (resp. rodit děti), jiná doba je vhodná k uzavření byznysu, lunárním kalendářem se řídí i stravovací návyky. Tato pověrčivost může ovlivňovat i obchodní jednání a je potřeba s ní počítat.

Vietnamci jsou zvyklí celé generace svým způsobem „bojovat“ a toto se projevuje i v obchodě. Musí mít při uzavření obchodu pocit, že získali enormní výhodu a že v jednání vyhráli. Je tedy třeba dopředu kalkulovat s významnou slevou a příliš se zjevně neradovat, pokud se podaří uzavřít obchod s výrazným ziskem. Je lepší chovat se skromně, ba přímo ustaraně. V řadě případů, není-li obchodní partner konečný uživatel produktu, zejména je-li zaměstnancem státní firmy, se očekává, že mu bude nabídnuta osobní provize za zprostředkování. Korupce ve Vietnamu zatím nebyla vymýcena, ačkoliv se o to současná vláda pokouší nebo alespoň začíná nazývat věci pravými jmény.

Obchodní jednání ve Vietnamu bývají obvykle velmi zdlouhavá a rozvláčná. Během jednání je proto třeba zachovat trpělivost, i když se mohou zdát dotazy zbytečně opakované a někdy i hloupé. V naprosté většině vietnamský partner tak testuje objektivitu a pravdivost argumentace a věc si promýšlí z mnoha hledisek.   Při jednání obvykle Vietnamci umí zachovat kamennou tvář (spíše usmívajícího se Buddhy než hráče pokeru). Výstražným znamením by pro nás měla být zvýšená intenzita úsměvu, která nemusí vždy vyjadřovat radost, ale naopak rozpaky, rozmrzelost, nebo i přímo skrývaný hněv. Klidné vystupování je očekáváno i od druhé strany – vzrušená gestikulace, mimická gesta a podobné projevy jsou pokládány za nezdvořilé.

Rozdíly v obchodním jednání mezi severním a jižním Vietnamem nejsou příliš výrazné. Rozdíly lze pozorovat spíše v obecných kulturních odlišnostech mezi severem a jihem. Obchodní partneři na jihu bývají většinou uvolněnější, štědřejší a nakloněnější k případným ústupkům, zatímco na severu bývají partneři citlivější na cenové aspekty smlouvy.

Při standardních obchodních schůzkách většinou nebývá zvykem podávat alkohol. Naproti tomu při obchodních obědech a večeřích je alkohol podáván téměř vždy. Zatímco pivo je universální „lidový“ nápoj, při oficiálních (zejména obchodních) společenských obědech či večeřích hostitel obvykle nabízí značková francouzská vína či brandy, což je sice drahá záležitost, ale tímto se deklaruje hostitelovo společenské postavení (resp. solventnost). Není jasné, zda zahraniční vína či brandy Vietnamcům skutečně chutnají, jedná se však o módní a prestižní záležitost. Při oficiální společenské akci se obvykle pronáší květnaté přípitky, vietnamští partneři však ocení i opakované přípitky bez proslovů během jídla. Při přípitku je vhodné pochválit vietnamský pracovitý a pohostinný lid a organizaci (firmu) hostitele. Iniciativa k odchodu musí vždy vycházet ze strany hosta, pozorný vietnamský hostitel si ani v časové tísni nedovolí naznačit potřebu ukončení oběda či večeře. Míra konzumace se nijak neomezuje a opilost nebývá na závadu.

4.4. Komunikace

Základem obchodní komunikace ve Vietnamu je osobní přítomnost. Jen zcela výjimečně se podaří uzavřít obchod prostřednictvím vzdálené komunikace. Osobní setkání je nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu.

Standardním komunikačním jazykem u většiny velkých firem ve Vietnamu je angličtina. Velká část vedoucích pracovníků ve státním sektoru však angličtinu neovládá na dostatečně dobré úrovni. Pro obchodní schůzky s manažery státních podniků je proto vhodné mít s sebou vždy tlumočníka. Totéž platí i pro komunikaci se státními institucemi, kde se bez tlumočníka neobejdete.

Koncept zachování tváře platí ve Vietnamu stejně jako v okolních zemích jihovýchodní Asie. Zachování tváře je pro Vietnamce nesmírně důležité. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost.

Obchodní jednání vždy vede služebně nejvýše postavený člověk. Ostatní účastníci do jednání zpravidla nevstupují, pouze na vyzvání nadřízeného mohou podat upřesňující informace. Počet členů jednacího týmu z české strany je flexibilní a záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by měl být složen z obchodního ředitele a alespoň jednoho technického pracovníka, který je schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. Věk a genderové složení týmu nehraje ve Vietnamu zásadní roli.

Pro obchodní schůzky ve Vietnamu je také důležité zvolit vhodný společenský oděv.  Oblečení je v „zimním období“ (tj. od prosince do března) obvyklé jako v Evropě, tedy oblek s kravatou, při významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek, v „letním období“ (od dubna do listopadu) však postačí při běžných jednáních košile s kravatou. Při velmi oficiálních jednáních na vysoké úrovni je, alespoň pro začátek jednání, vhodný oblek i v horkém letním období. Vzhledem k místnímu horkému a vlhkému klimatu a skutečnosti, že řada běžných vietnamských pracovišť nedisponuje klimatizací, však na jednání přichází Vietnamci často i bez kravat, aniž by tím chtěli vyjádřit nedostatek úcty. Za zcela nespolečenský nebo přímo urážlivý oděv jsou však zatím ve Vietnamu považovány šortky. U dámského oblečení se rovněž nedoporučují minisukně a odhalená ramena.

4.5. Doporučení

Základní zásady při jednání s vietnamskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru:

– Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat).

– Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.

– Nestěžovat si kvůli maličkostem.

– Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.

– Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.

– Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.

– Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích.

– Počítat s průtahy – zakalkulovat je do programu.

– Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Vietnamci mívají dobrý přehled o konkurenčních projektech (výrobcích) a v oceňování výhod jsou velmi pragmatičtí.

– Vždy kalkulovat se slevami a provizemi. Cenový faktor je na místním trhu rozhodující a je často fatální pro dodavatele příliš kvalitního (a tedy drahého) zboží.

4.6. Státní svátky

– Nový rok (Tet Duong lich) – 1. ledna 

– Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) – čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)

– Den památky králů Hung – 10. den třetího lunárního měsíce

– Den vítězství (Ngay Chien Thang) – 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky 30. 4. 1975) 

– Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) – 1. května

– Národní den (Ngay Quoc Khanh) – 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Jednorázové jednodušší obchodní případy lze realizovat prostřednictvím standardních exportních dodávek mezi českým výrobcem a místní odběratelem (zákazníkem, distributorem). V případě zájmu o dlouhodobou přítomnost na místním trhu je však absolutně nezbytné využívat místního zástupce nebo vlastní firemní zastoupení v místě. Silné zahraniční firmy mnohdy po důkladném průzkumu trhu angažují dobře placené místní odborníky, kteří eliminují rizika při vstupu na místní trh. Firmy, které jsou na vietnamském trhu nové, by měly provést důkladnou prověrku potenciálních místních zástupců/distributorů, aby si ověřily, že disponují potřebnými povoleními, zázemím, pracovní silou a kapitálem.

Společnosti, které chtějí působit přímo na vietnamském trhu, mohou zvolit několik forem vstupu. Obchodní činnost lze realizovat například prostřednictvím zřízení zastupitelské kanceláře (bez právní subjektivity), otevřením pobočky (zejména v oblasti služeb) nebo založením investičního projektu se zahraniční účastí podle revidovaného zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu, který je účinný od roku 2021.

Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby a platí, že distribuční systém ve Vietnamu je značně hybridní. Tradiční kanály (malé rodinné obchody, tržnice a pouliční prodej) stále ještě dominují zejména mimo velká města. Zvláště v oblasti maloobchodu lze ale pozorovat nárůst nových distribučních sítí a sílící trend koncentrace související se vstupem velkých zahraničních distributorů (AEON, GO!, Mega Market). Vlastní distribuční síť supermarketů a velkých nákupních center buduje také vietnamská firma Vincom. Vietnam dále patří mezi nejrychleji rostoucí e‑commerce trhy v jihovýchodní Asii. Mezi hlavní platformy patří Shopee, Lazada, Tiki a Sendo. Obecně však ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že dovozce zajišťuje distribuci zboží podle jeho povahy maloobchodům (drobné, potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, větší technologické celky).

Vietnamský celní systém je nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů zboží do určité míry vyjednatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce.  Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky. Určité druhy zboží v dovozu podléhají celní kontrole a zvláštní odborné kontrole před jejich propuštěním celními orgány. To se týká například ropných produktů, hnojiv, elektronických a elektrických výrobků, potravin a nápojů, krmných surovin, pesticidů, osiv, veterinárních léčiv, strojů a zařízení, oceli a farmaceutických výrobků.

Všeobecná výše dovozních celních sazeb zaznamenala v posledních letech dramatický pokles v souvislosti s členstvím Vietnamu v regionálních dohodách o volném obchodu. Vietnam má dnes uzavřenou dohodu o volném obchodu s drtivou většinou svých obchodních partnerů. Pokles celních sazeb je ale doprovázen nárůstem nejrůznějších netarifních opatření a technických překážek obchodu. Pro evropské exportéry přinesla zásadní změnu ve výši dovozních cel nová dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem, která vstoupila v platnost 1. srpna 2020. Vlivem dohody dochází nyní k postupnému odstraňování cel a také ke zjednodušování celních procedur a je patrná snaha i o odstraňování netarifních překážek obchodu.

Důležitým faktorem ovlivňujícím mezinárodní obchod i investiční aktivity ve Vietnamu je devizová regulace. Tento systém vznikl v souvislosti s reformami Đổi Mới v 80. letech, kdy se Vietnam postupně transformoval z centrálně plánované ekonomiky na tržně orientovanou a potřeboval efektivní rámec pro kontrolu přílivu i odlivu zahraničního kapitálu. Státní banka Vietnamu kontroluje a reguluje převody peněz do zahraničí, repatriaci zisků i směnu měn. Charakteristickým rysem vietnamského systému je rovněž omezené používání cizích měn – většina domácích transakcí musí probíhat v místní měně (vietnamském dongu).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční firmy mají možnost působit na vietnamském trhu prostřednictvím čtyř základních forem společností:

– společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company – LLC)

– akciová společnost (Joint-Stock Company – JSC)

– pobočka (Branch)

– zastupitelská kancelář (Representative Office)  

Nejjednodušší formou vstupu na vietnamský trh je zřízení zastupitelské kanceláře. Zřízení zastupitelské kanceláře nevyžaduje žádné nároky na základní kapitál. Jedinou podmínkou je trvání mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně jednoho roku. Zastupitelské kanceláře jsou vhodné zejména pro provedení vstupních analýz trhu, neboť nejsou považovány za právnickou osobu dle vietnamského práva a nemohou provádět obchodní činnost (prodávat zboží nebo vystavovat faktury). Aktivity zahraniční kanceláře jsou většinou omezeny pouze na vedení styčných činností a propagaci mateřské firmy.

Pobočka zahraniční firmy může na rozdíl od zastupitelské kanceláře provádět obchodní činnost a generovat zisk. Podmínkou pro zřízení pobočky je fungování mateřské společnosti v domovském státě po dobu minimálně pěti let.  Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro pobočky a zastupitelské kanceláře zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR.  

Společnost s ručením omezeným je vhodná pro firmy hledající největší flexibilitu při rozšiřování svých činností na vietnamském trhu. Společnost může mít od 1 do 50 společníků a umožňuje 100% zahraniční vlastnictví s výjimkou některých chráněných odvětví.

Zřízení akciové společnosti je vhodné pro firmy, které hodlají pro financování svých aktivit ve Vietnamu využít místní veřejnou akciovou burzu. Akciová společnost může být rovněž vlastněna ze 100 % zahraničním vlastníkem. Založení akciově společnosti ve Vietnamu nevyžaduje žádný minimální základní kapitál. Při podání žádosti o registraci společnosti je však třeba uvést realistické základní jmění dle druhu předpokládané obchodní činnosti (cca 10 -25 tis. USD) a splatit základní kapitál do 90 dnů od registrace společnosti. Orgánem zodpovědným za vydávání podnikatelských oprávnění pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je Ministerstvo plánování a investic. Žádosti o registraci těchto společností se podávají prostřednictvím místních lidových výborů na lokálních odborech plánování a investic.

5.3. Marketing a komunikace

Pro většinu českých výrobků prodávaných na vietnamském trhu (především stroje a zařízení) lze doporučit propagaci na některém z tematicky zaměřených mezinárodních a regionálních veletrhů. Obecně lze doporučit spíše veletrhy v Ho Či Minově Městě, které svým rozsahem i potenciálním dosahem na zákazníky ve Vietnamu předčí veletrhy a výstavy organizované v Hanoji. Při propagaci výrobků pro vietnamský státní sektor (obranný a bezpečnostní průmysl, těžební průmysl, energetika) je naopak vhodnější zúčastnit se některé z výstav pořádaných v Hanoji.

Při propagaci spotřebního zboží jsou hlavní marketingové kanály ve Vietnamu zhruba stejné jako v ČR (masmédia, internet, billboardy, reklamy v supermarketech a nákupních střediscích). Daleko větší význam než v ČR mají ale reklamy vysílané prostřednictvím sociálních sítí. Vietnam má poměrně vysoký počet uživatelů Facebooku (80 mil., tj. 80 % populace), a Facebook je proto využíván jako jeden z důležitých marketingových kanálů. 

Vzhledem k významným kulturním odlišnostem doporučujeme jakékoliv marketingové sdělení předem konzultovat s některou z místních marketingových agentur, která zajistí nejen správné zacílení reklamního sdělení, ale také jeho vhodnost a přijatelnost. Obecně je doporučováno vyhnout se v marketingové komunikaci politickým a náboženským tématům a sdělením, které by mohly urážet národní hrdost. Zákon výslovně zakazuje reklamu cílenou na děti. Zákonem je také zakázána reklama obsahující následující výrobky nebo služby: alkohol (nad 15 %), cigarety, náhražky mateřského mléka pro děti do dvou let, léky na lékařský předpis, pornografický materiál, střelné zbraně a náboje, sportovní zbraně, které mohou podněcovat k násilí, a drogy.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam uznává důležitost ochrany těchto práv zahrnujících patenty, ochranné známky a firemní identifikační značky, autorská práva a průmyslové vzory. Vietnam je dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence a Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se Vietnam stal členem Paktu o patentové spolupráci. Mezinárodní závazky o ochraně práv k duševnímu vlastnictví jsou do vietnamské legislativy promítnuty v Zákoně o duševním vlastnictví z roku 2005 (novelizován v roce 2022). V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně prostřednictvím správních řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců.

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (v platnosti od srpna 2020) poskytuje evropským firmám další a silnější záruky ochrany jejich autorských práv. V rámci této dohody jsou specificky chráněny i tradiční česká označení původu jako např. „České pivo“, „Budějovické pivo“ nebo „Žatecký chmel“. Vietnam se ve smlouvě rovněž zavázal, že na svých hranicích posílí opatření proti obchodu se zbožím s padělanou ochrannou známkou nebo padělaným zeměpisným označením původu. Evropské malé a střední podniky se mohou obracet se svými dotazy na bezplatný EU IP Helpdesk.

5.5. Trh veřejných zakázek

Ve Vietnamu zadávají veřejné zakázky především instituce centrální státní správy, regionální a municipální orgány, státem vlastněné podniky i další organizace, které hospodaří s veřejnými financemi. Největší počet projektů se soustředí do sektorů jako dopravní a energetická infrastruktura, stavebnictví, vodní hospodářství, zdravotní péče, vzdělávání, IT a komunální služby. Zakázky jsou nejčastěji realizovány prostřednictvím otevřených či omezených výběrových řízení. Přestože je účast zahraničních společností legislativně umožněna, v praxi ji často ovlivňují různé specifické podmínky.

Z právního hlediska mohou zahraniční firmy soutěžit o veřejné zakázky, avšak zákon o veřejných zakázkách (Law on Bidding č. 22/2023/QH15, schválený 23. června 2023 s účinností od 1. ledna 2024) i navazující předpisy v řadě případů vyžadují určitou formu lokální přítomnosti. Některé tendry jsou omezeny pouze na subjekty registrované v zemi nebo na konsorcia s významným vietnamským partnerem. Firmy bez místní pobočky nebo bez spolupráce s domácím subjektem (např. formou joint venture či subdodávky) proto čelí výrazně nižší pravděpodobnosti úspěchu. U rozsáhlých infrastrukturních projektů je navíc běžné zvýhodnění uchazečů, kteří již mají zkušenosti z vietnamského prostředí.

V posledních letech Vietnam klade důraz na digitalizaci procesu zadávání zakázek. Klíčovou roli zde hraje Národní systém elektronického zadávání veřejných zakázek (Vietnam National E‑Procurement System, VNEPS), který funguje jako centrální platforma pro zveřejňování výzev, podávání nabídek i komunikaci mezi účastníky řízení. Elektronizace má přispět k větší transparentnosti, snížení administrativní náročnosti a omezení korupčních rizik, která jsou v této oblasti stále vnímána jako významný problém. Nová legislativa účinná od roku 2024 zároveň zpřísnila pravidla týkající se střetu zájmů, hodnocení nabídek i odpovědnosti zadavatelů a posiluje důraz na kontrolovatelnost celého procesu.

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem EVFTA (účinná od 1. srpna 2020) zavádí pro oblast veřejných zakázek závazný režim podobný dohodě WTO GPA (jejímž signatářem Vietnam není). Režim však platí jen pro přesně vymezené zadavatele a zakázky nad stanovené finanční limity. Ve Vietnamu se tato pravidla týkají zhruba 22 ústředních orgánů (zpravidla ministerstev), asi 42 dalších institucí (zejména státních nemocnic, univerzit, výzkumných ústavů a několika státních podniků) a pouze dvou měst – Hanoje a Ho Či Minova Města. Zakázky jsou zahrnuty jen tehdy, pokud přesahují relativně vysoké prahové hodnoty (např. u centrálních orgánů nejprve cca 1,5 milionu SDR (tzv. zvláštní práva čerpání dle MMF), s postupným snížením až na cca 130 000 SDR). Plné otevření trhu je rozloženo do období až 15 let. Pro zakázky splňující sjednané parametry musí zadavatelé používat výběrová řízení otevřená vůči evropským uchazečům, dodržovat minimální lhůty pro podání nabídek (zpravidla alespoň 40 dní), zveřejňovat oznámení, zadávací podmínky i výsledky řízení a nesmí uplatňovat diskriminační technické požadavky ani zvýhodňovat domácí dodavatele. Dohoda současně omezuje požadavky na využití místních dodavatelů či přenos technologií, podporuje elektronické zadávání a zavádí mechanismy pro podávání námitek proti postupu zadavatele. Veřejným zakázkám se věnuje kapitola 9 EVFTA, která v praxi znamená, že přístup evropských firem je fakticky otevřen zejména u velkých veřejných a infrastrukturních projektů, avšak zůstává omezen úzkým seznamem zadavatelů, vysokými limity a jen postupným zaváděním pravidel. Vymáhání závazků probíhá bilaterálně mezi státy a je méně rozvinuté než v rámci práva EU.

Důležitým nástrojem realizace rozsáhlých investic jsou ve Vietnamu projekty veřejně‑soukromého partnerství (PPP). Vláda aktivně podporuje jejich využití zejména u velkých infrastrukturních projektů, včetně výstavby dálnic, letišť, přístavů, energetických zařízení a systémů městské dopravy. Legislativní rámec umožňuje různé modely spolupráce, například BOT (Build‑Operate‑Transfer), BOO (Build‑Own‑Operate) či BTL (Build‑Transfer‑Lease) a jejich kombinace. Oproti standardním veřejným zakázkám je účast zahraničních investorů v PPP projektech častější, nicméně i zde platí, že klíčem k úspěchu je spolupráce s místními partnery a dobrá znalost regulačního prostředí.

Vzhledem k velké angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti infrastruktury financována prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se řídí pravidly příslušné mezinárodní instituce.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky: Doporučuje se využívat akreditiv nebo platby předem a to zejména u nových partnerů. Obchodní úvěry jsou běžné až po vybudování dlouhodobé důvěry. Dostupnost finančních informací o firmách je omezená, protože většina podniků nemá povinnost zveřejňovat detailní účetní data. To komplikuje posouzení platební schopnosti partnera před uzavřením kontraktu.

Platební morálka: Přibližně 36 % všech B2B faktur je zaplaceno opožděně, inkaso plateb se v průměru protahuje přibližně o jeden měsíc po datu splatnosti, nedobytné pohledávky tvoří kolem 3 % faktur. Je zásadní mít veškeré smlouvy, faktury a dodací listy precizně podepsané a orazítkované, protože místní instituce a soudy vyžadují originální fyzické dokumenty. Vymáhání pohledávek ve Vietnamu je spojeno s vysokou administrativní náročností. Úroky z prodlení jsou zákonem omezeny a náklady na vymáhání nese věřitel.

Řešení sporů: Mnoho zahraničních firem dává přednost mezinárodní nebo místní arbitráži (např. přes Vietnamské mezinárodní arbitrážní centrum – VIAC), neboť místní soudní řízení může být složité kvůli jazykovým bariérám a administrativním procesům. Uznávání zahraničních rozsudků je možné jen na základě mezinárodních smluv nebo principu reciprocity a vyžaduje samostatné řízení. Naopak arbitrážní nálezy lze díky Newyorské úmluvě vymáhat snáze. Je nicméně důležité zdůraznit, že rozhodčí nález ve Vietnamu sice funguje jako právní titul, ale k jeho faktickému naplnění je vždy nutná spolupráce státních orgánů (příslušného provinčního lidového soudu), zejména při vymáhání majetku povinné strany. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Pro občany ČR platí bezvízový styk na 45dní. Držitelé diplomatických pasů jsou vízové povinnosti zproštěni, což je nastaveno reciprocitně. Platnost pasu musí být minimálně o 30 dnů delší než konec platnosti vydaného vstupního víza. Upozorňujeme české občany, že v případě plánovaného pobytu delšího než 45 dní je nutné požádat o vízum prostřednictvím webových stránek vietnamského Imigračního úřadu Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamu v Hanoji.

Elektronické vízum je vydáváno jen k jednomu či více vstupům s maximální délkou platnosti do 90 dnů. Žádost je možné podat na webu Vietnam evisa support – National portal on Immigration. Do žádosti je třeba vložit/nahrát fotografii a kopii datové stránky cestovního dokladu žadatele. Během podávání žádosti je také potřeba provést platbu vízového poplatku. O žádosti má být rozhodnuto do tří pracovních dnů, proces však může trvat až týden, ale i více. Žadateli je po úspěšné registraci žádosti a zaplacení přidělen přístupový kód pro vytištění víza.

Upozorňujeme, že není v pravomoci velvyslanectví ČR v Hanoji proces udělování vietnamskýchvíz jakkoliv ovlivnit. Veškeré dotazy směřující např. na nevydání víza, jeho opožděné vydání apod. prosím směřujte na vietnamský Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamu v Hanoji.

Dále velvyslanectví ČR v Hanoji doporučuje po vstupu do Vietnamu provést kontrolu vstupního razítka, které imigrační pracovník na letišti udělí do cestovního dokladu cizinci při vstupu na území Vietnamu. V předmětném razítku je uveden termín, do kdy je cizinec oprávněn pobývat na území Vietnamu.

Na území Vietnamu provádí jakékoli změny víza v době jeho platnosti výhradně Imigrační úřad Ministerstva veřejné bezpečnosti Vietnamu. Pro podrobné informace o vízech je třeba se obrátit na Velvyslanectví VSR v Praze.

Registrační povinnost

Cizinec má povinnost registrace u místních úřadů (lidové výbory, policie) dle místa ubytování. Tuto povinnost za něj obvykle plní ubytovatel (zpravidla hotel, příp. rodina, u níž se cizinec zdržuje). V ostatních případech za registraci odpovídá sám cizinec.

Cestování do Vietnamu

Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek. Vietnam uznává mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu přijaté ve Vídni. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné očkování.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců/českých občanů vyžaduje pracovní povolení, které je vydáváno na základě žádosti zaměstnavatele. K tomu musí cizinec doložit řadu dokumentů (výpis z trestního rejstříku apod.). Cizinci pracující ve Vietnamu méně než 30 dní, a v souhrnu ne více než 90 dní ročně, nemusí žádat o pracovní povolení. Úřad práce nemusí být informován, ale zaměstnavatel musí zajistit příslušná víza.

Žádost o vydání pracovního povolení schvaluje úřad práce, ale místní zaměstnavatel musí podat zprávu provinčnímu lidovému výboru, pro jakou pracovní pozici vyžaduje zahraničního pracovníka. Zaměstnavatel nemusí informovat o svých potřebách využívat zahraniční pracovní sílu, pokud splňuje podmínku práce do 30 dní a dále v případě studijní stáže.

Zahraniční odborníci a specialisté musí doložit univerzitní vzdělání v daném oboru nebo 5 let doložené praxe pro žádost o pracovní povolení ve Vietnamu. Doba k vydání pracovního povolení se zkrátila z 10 na 7 pracovních dní. Každý žadatel o pracovní povolení musí splňovat následující základní podmínky:
– minimální věk 18 let,
– dobrý zdravotní stav pro výkon daného povolání,
– žadatel musí být manažerem, výkonným ředitelem nebo expertem s potřebnými technickými dovednostmi vyžadovanými pro danou pracovní pozici,
– čistý trestní rejstřík

Osvědčení o zdravotní způsobilosti je platné 12 měsíců. Výpis z trestního rejstříku je požadován ze země, kde má žadatel evidovaný trvalý pobyt. V případě, že cizinec má trvalý pobyt ve Vietnamu, musí výpis vydat vietnamský úřad.

Pracovní povolení se vydává nejdéle na dva roky. Pracovní povolení je možno prodloužit pouze jednou. Žádost o prodloužení/obnovení pracovního povolení je možno podat 45 dní před vypršením stávajícího povolení. Při žádosti je nutno předložit stávající pracovní povolení nebo protokol o ztrátě z policejní stanice. Nové žádosti o prodloužení pracovního povolení musí splňovat požadavky nového zákoníku práce z roku 2019 a doložit následující doklady:
– Doklad ze zahraniční agentury, organizace nebo podniku, že žadatel je specialista v daném oboru.
– Univerzitní diplom (nebo doklad o vyšším vzdělání) a potvrzení, že žadatel má zkušenosti/praxi v dané oblasti, která se týká pozice, která je žadateli nabízena k výkonu ve Vietnamu.

5.9. Veletrhy a akce

Významné výstavy a veletrhy ve Vietnamu v roce 2026:

Veletrhy v Hanoji:

VIETBUILD 2026 (stavebnictví), 26 – 30.03.2026; 24 – 28.09.2026; 11 – 14.11.2026
HARDWARE & HAND TOOLS EXPO 2026 – 2027 (nástroje, obráběcí stroje), 08 – 11.04.2026; 08 – 10.04.2027
VIETNAM EXPO 2026 (všeobecná výstava), 08 – 11.04.2026
MINING & CONSTRUCTION VIETNAM 2026 (těžební průmysl), 21 – 23.04.2026
VIETNAM MEDI-PHARM 2026 (zdravotnictví), 06 – 09.05.2026
ENTECH VIETNAM 2026 (energetika a environmentální technologie), 24 – 26.06.2026
HANOI PLAS 2026 (plasty a gumárenský průmysl), 01 – 04.07.2026
UAV VIETNAM 2026 (bezpilotní technologie), 26 – 28.08.2026
EV VIETNAM 2026 (elektromobilita)), 09 – 11.09.2026
VIETNAM INTERNATIONAL INDUSTRIAL FAIR 2026 (strojírenství), 09 – 11.09.2026
VIETNAM WATER WEEK 2026 (vodohospodářství), 16 – 18.09.2026
CONTECH VIETNAM 2026 (stavební technika), 16 – 18.09.2026
VIETNAM RAIL TECH & CONFERENCE (VRT&CON) (železniční průmysl), 6 – 8.10.2026
VIETNAM ETE 2026 & GREEN ENERGY EXPO (energetika), 07 – 09.10.2026
VIETFOOD & PROPACK 2026 (potravinářství), 04 – 07.11.2026
GISEC Vietnam (kyberbezpečnost), 26 – 27.11.2026
VIETNAM INTERNATIONAL DEFENCE EXPO 2026 (obranný průmysl), 10 – 13.12.2026

Veletrhy v Ho Či Minově Městě:

SMART CITY ASIA (technologie pro chytrá města), 06 – 08.05.2026
ILDEX VIETNAM 2026 (živočišná výroba), 20 – 22.05.2026
ICTCOMM VIETNAM (ICT), 24 – 26.06.2026
VIETBUILD HO CHI MINH (stavebnictví), 24 – 28.06.2026
VIETNAM ETE 2026 & GREEN ENERGY EXPO (energetika), 15 – 17.07.2026
VIETNAM MEDI-PHARM EXPO HCMC (zdravotnictví, farmacie), 30.7 – 01.08.2026
VIETFOOD & BEVERAGE – PROPACK VIETNAM 2026 (potravinářství), 06 – 08.08.2026
VIETNAM SPORT SHOW 2026 (sportovní vybavení), 13 – 15.08.2026
VIETNAM PLAS 2026 (plastikářský průmysl), 09 – 12.09.2026
VIETNAM PRINTPACK 2026 (tiskařské a balící technologie), 16 – 19.09.2026
PHARMEDI VIETNAM 2026 (zdravotnictví), 22 – 24.09.2026
VTG 2026 (textilní a oděvní průmysl), 14 – 17.10.2026
VIETSTOCK 2026 (zemědělství), 21 – 23.10.2026
VIETNAM FOODTECH 2026 (potravinářství), 21 – 23.10.2026
VIETWATER 2026 (vodohospodářství), 04 – 06.11.2026
VIETNAM EXPO HCMC (všeobecná výstava), 03 – 05.12.2026
HARDWARE & HAND TOOLS EXPO 2026 (nástroje, obráběcí stroje), 03 – 05.12.2026

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Kontaktní český úřad ve Vietnamu

Velvyslanectví ČR ve Vietnamu
13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam
Tel: +84 243 845 41 31,+84 243 845 41 32
Nouzová linka: +420 222 420 222
E-mail: hanoi@mzv.gov.cz
E-mail – obchodně ekonomický úsek: hanoi.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/hanoi

Kancelář CzechTrade v Ho Či Minově Městě
Representative Office of Czech Trade Promotion Agency in HCMC
Unit 1616, Level 16, Bitexco Financial Tower, 2 Hai Trieu Street, District 1, Ho Chi Minh, Vietnam
Tel.: +84 862 888 689 | Mobile: +84 886 184 124
Jiří Lokvenc – ředitel kanceláře
E-mail: jiri.lokvenc@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/vietnam, www.czechtradeoffices.com/vi/vn

Honorární konzuláty

HK ČR HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City)
18 BIS/28 Nguyen Thi Minh Khai, Quan 1, Ho Chi Minh City
honorární konzul: p. Ngo Hong Chuyen
Tel: +84 912 389 396
E-mail: HoChiMinh.Honorary@mzv.gov.cz

HK ČR Haiphong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong)
Cat Co 3 Beach, Cat Ba Island, Hai Phong
honorární konzul: p. Truong Pham
Tel.: +84 912 389 396
E-mail: Haiphong.Honorary@mzv.gov.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

– První pomoc: 115 

– Hasiči: 114

– Policie: 113 

– Informace: 116, 1080 

Zdravotní péče:

Hanoj:

Hanoi Family Medical Practice: +84 24 3843 0748, +84 944 431 919 (mobil)

Vinmec International Hospital: +84 24 3974 3556

Hanoi French Hospital: +84 24 3574 1111

International SOS Clinic Hanoi: +84 24 3934 0555 

Ho Či Minovo Město:

HCMC Family Medical Practice:+84 28 3822 7848, +84 28 3744 9000

Vinmec Central Park International Hospital: +84 28 3622 1166

Franco-Vietnamese Hospital: +84 28 3511 3333, +84 28 3511 3500

HCMC International SOS Clinic: +84 28 3829 8520

Danang:

Vinmec Da Nang International Hospital: +84 23 6371 1111

Family Medical Practice (Da Nang): +84 23 6358 2699

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Ministerstvo zahraničních věcí www.mofa.gov.vn
• Ministerstvo průmyslu a obchodu www.moit.gov.vn
• Ministerstvo zemědělství a životního prostředí en.mae.gov.vn
• Ministerstvo financí www.mof.gov.vn
• Státní banka Vietnamu www.sbv.gov.vn
• Hlavní statistický úřad www.gso.gov.vn
• Národní shromáždění VSR quochoi.vn
• Vietnam Chamber of Commerce and Industry www.vcci.com.vn
• Vietnamská energetická společnost www.evn.com.vn
• Agentura Vietrade www.vietrade.gov.vn
• Internetový portál Vietnamtrade www.vietnamtradeportal.gov.vn
• Vietnam Investment Review vir.com.vn
• Vietnam Business Forum vbf.org.vn
• Vietnam Economic Times vneconomy.vn
• Phillips Fox Vietnam Laws Online www.allens.com.au
• Vietnam Law & Legal Forum vietnamlawmagazine.vn
• Světová banka ve Vietnamu www.worldbank.org/vn
• Zastoupení Evropské komise ve Vietnamu www.eeas.europa.eu
• Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu www.eurochamvn.org
• ASEAN asean.org