Vietnam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

Republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV).  Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.

Vietnam se od r. 1986 postupně transformuje z centrálně plánovaného hospodářství k socialisticky orientované tržní ekonomice. Industrializace postupuje, a přestože zemědělství ještě dnes zaměstnává 40% populace, vedoucím sektorem hospodářství jsou služby (43 % HDP), následuje průmysl a stavebnictví (38 %) a zemědělství (18 %).  Od roku 2000 rostl HDP v průměru 6,5% ročně, v uplynulých 3 letech se ekonomika stabilizovala s ročními přírůstky HDP nad 6,5%, inflace se zmírnila na 2-4 % ročně, země vykazuje obchodní přebytky a má stabilní měnu. Země s více než 95 mil. obyvateli, roční HDP na obyvatele dosáhl v roce 2018 2500 USD. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí z Vietnamu druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou. Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Na světové ekonomice se Vietnam podílí 0,28% (podíl ČR na světovém HDP je 0,27%).

Vietnam je vzorovým příkladem přeměny jedné z nejchudších zemí na světě na ekonomiku v kategorii zemí se středním příjmem. Zatímco na začátku 80. let před zahájením ekonomický reforem „Doi Moi“ byl průměrný příjem na hlavu ve Vietnamu okolo 100 USD, dnes již přesáhl 2500 USD. Podíl lidí žijících v extrémní chudobě klesl z více než 50 procent na počátku roku 1990 na současná 3 %. Přestože Vietnam dosáhl úrovně středně příjmových zemí a řada zahraničních donorů ze země odchází, celková úroveň rozvoje země je stále poměrně nízká  - podle Human Development Index se Vietnam nachází na 115. místě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Vietnamská socialistická republika
  • Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam

Hlavou státu je prezident Nguyen Phu Trong, zvolen 23. října 2018. Prezident navrhuje Národnímu shromáždění VSR ke schválení obsazení či odvolání z postu předsedy vlády, ministrů a dalších ústavních činitelů, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let. Současný prezident je zároveň generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu.

Složení vlády:

Dne 7. dubna 2016 byl zvolen Národním shromážděním VSR (parlament) nový premiér Nguyen Xuan Phuc a současně došlo k obměně 3 místopředsedů vlády. Dne 9. dubna 2016 došlo k výměně ministrů v 18 resortech a úřadech. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho pět místopředsedů.

Současné složení vlády:

  • Nguyen Xuan Phuc předseda vlády
  • Truong Hoa Binh místopředseda vlády
  • Vuong Dinh Hue místopředseda vlády
  • Vu Duc Dam místopředseda vlády
  • Trinh Dinh Dung místopředseda vlády
  • Pham Binh Minh místopředseda vlády a ministr zahraničí
  • Ngo Xuan Lich ministr národní obrany
  • To Lam ministr veřejného pořádku
  • Le Vinh Tan ministr vnitřních záležitostí
  • Le Thanh Long ministr spravedlnosti
  • Nguyen Chi Dung ministr plánování a investic
  • Dinh Tien Dung ministr financí
  • Tran Tuan Anh ministr průmyslu a obchodu
  • Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje
  • Truong Quang Nghia ministr dopravy
  • Pham Hong Ha ministr stavebnictví
  • Tran Hong Ha ministr přírodních zdrojů a životního prostředí
  • Truong Minh Tuan ministr pro informace a komunikaci
  • Dao Ngoc Dung ministr práce, invalidů a sociálních záležitostí
  • Nguyen Ngoc Thien ministr kultury, sportu a cestovního ruchu
  • Chu Ngoc Anh ministr pro vědu a technologii
  • Phung Xuan Nha ministr školství a vzdělávání
  • Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví
  • Do Van Chien předseda vládního výboru pro národnostní menšiny
  • Le Minh Hung guvernér Vietnamské národní banky
  • Phan Van Sau generální inspektor vlády
  • Mai Tien Dung ministr a předseda úřadu vlády

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 95 mil. (15. nejlidnatější země světa).
  • Hustota osídlení: 314 obyv./km 2 (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím), v deltě Rudé řeky 983 obyv./km 2, v deltě Mekongu 432 obyv./km 2, v horských oblastech kolem 122 obyv./km 2. Nejhustější osídlení je v HCMC (3809 obyv./km 2) a v Hanoji (2132 m 2).
  • Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 35 % a 65 %
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 58 %
  • Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva: 2,2% (3,18% ve městě, 1,78% na venkově)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,99 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu)

Demografické údaje - věkové složení:

  • 0-14 let 23,55 %
  • 15-24 let 16,23 %
  • 25-54 let 45,56 %
  • 55-64 let 8,55 %
  • nad 65 let 6,12 %

Další demografické ukazatele:

  • procento populace pod 25 let: 40 %
  • složení populace podle pohlaví: muži 49,3 %, ženy 50,7 %
  • průměrná délka života: 73,7 let (muži 71,2 let, ženy 76,4 let)
  • průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí

Národnostní složení:

86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

Náboženské složení:

Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 7,9% obyvatel); katolicismus (6,6% populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%), sekta Cao Dai (0,9%), protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); animismus. Bez vyznání: 81,8% obyvatel.

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj hospodářství Vietnamu v roce 2018

V roce 2018 zaznamenala vietnamská ekonomika vysoký a stabilní růst. Tempo růstu HDP vzrostlo ze 6,8% v roce 2017 na 7,08% v roce 2018. Jedná se o nejrychlejší růst HDP od krize v roce 2008. Vietnam tak v minulém roce opět patřil mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě. Robustní růst vietnamské ekonomiky byl doprovázen nízkou inflací (pod 4%) a došlo k dalšímu celkovému posílení makroekonomické stability. Růst vietnamské ekonomiky byl v roce 2018 založen na robustním růstu exportně orientovaného průmyslu a silné domácí poptávce podpořené rostoucími reálnými mzdami, expanzivní monetární politikou a přílivem přímých zahraničních investic.

V následujících letech by se měl růst vietnamské ekonomiky udržet mezi 6,6-6,9%. Vietnam bude těžit zejména z pokračující obchodní války mezi Čínou a USA, která s sebou přinese nejenom růst tržního podílu vietnamských produktů na americkém trhu, ale urychlí také přesun řady zahraničních investic z Číny do Vietnamu. Vietnam je již dnes zahraničními investory považován za konkurenceschopnější alternativu pro umístění exportně orientovaných výrobních podniků. Rostoucí napětí mezi Čínou a USA tento trend ještě umocní a povede k rychlejšímu přesunu výroby z Číny do Vietnamu. Pozitivní dopad na růst vietnamské ekonomiky budou mít také plánovaná investice vietnamské vlády do budování nové infrastruktury. Robustní růst domácí poptávky bude podpořen rovněž pokračujícím nárůstem soukromé spotřeby, která bude těžit z rostoucích mezd, většího počtu nových pracovních míst v sektoru cestovního ruchu a vládních opatření na podporu soukromých investic. Do růstu domácí poptávky v tomto roce by se měly pozitivně promítnout také dopady nových dohod o volném obchodu (CPTPP, EVFTA).

Důkazem atraktivity vietnamské ekonomiky a důvěry zahraničních investorů v její další úspěšný vývoj je pokračující příliv přímých zahraničních investic, který v roce 2018 dosáhl objemu 19,1 mld. USD (nárůst o 9,1% oproti roku 2017). Mezi hlavní investory v minulém roce opět patřilo Japonsko, Jižní Korea a Singapur. Navzdory snahám vietnamské vlády o další zlepšování podnikatelského prostředí Vietnam v minulém roce nezaznamenal v mezinárodních žebříčcích hodnotících kvalitu podnikatelského prostředí výraznější postup. V žebříčku Světové banky (Ease of Doing Business) Vietnam v roce 2018 spadnul z 68. příčky na 69. místo (zatímco v roce 2017 poskočil o 14 příček na 68. místo) a v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti (WEF Global Competitiveness Index) se Vietnam dokonce propadnul o 3 místa na 77. příčku. Tento vývoj však odráží spíše rychlejší růst kvality podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti v ostatních zemích než zastavení reformních aktivit ve Vietnamu. Vietnam zaznamenal v minulém roce v mnoha sledovaných kategoriích absolutní zlepšení (největší v kategorii snadnosti založení podniku). Vietnamu se v minulém roce  podařilo poskočit o dvě příčky v mezinárodním žebříčku srovnávajícím výkonnost zemí v oblasti inovací (Global Innovation Index) na 45. místo.

Z hlediska jednotlivých sektorů ekonomiky zaznamenala v minulém roce nejrychlejší růst průmyslová výroba, která vzrostla o 8,85%, následovaná službami (7,03%) a agrárním sektorem (3,76%). Exportně orientovaný průmysl byl v minulém roce opět hlavním tahounem růstu vietnamské ekonomiky.

Výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové výroby vzrostla o 10,2% (v r. 2017 o 9,4%). Nejrychleji rostl v minulém roce opět zpracovatelský průmysl (12,3%). Naopak druhý nejvýznamnější průmyslový sektor těžba a zpracování nerostných surovin zaznamenal v minulém roce dvouprocentní pokles. Impresivní růst zpracovatelského sektoru vycházel především z masivního rozšiřování výroby korejských zahraničních investorů v oblasti elektrotechnického průmyslu (mobilní telefony firmy Samsung dnes tvoří až jednu pětinu vietnamského exportu). Pokračování rychlejšího růstu průmyslové výroby lze očekávat i v roce 2019. Z průzkumu u firem vyplývá pozitivní podnikatelské očekávání, kdy více než polovina dotázaných firem předpokládá v roce 2019 vyšší výrobu i zahraniční objednávky ve srovnání s rokem 2018.

Růst v sektoru služeb, který dnes tvoří 45% vietnamského HDP, se opíral především o velmi čilý turistický ruch a expanzi maloobchodních řetězců. Počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 20% na 15,5 mil. osob. Na tomto nárůstu se podíleli zejména turisté z regionu Asie (nárůst o 24%), kteří dnes tvoří převážnou většinu zahraničních návštěvníků ve Vietnamu (Čína: 5 mil., Jižní Korea: 3,5 mil., Evropa: 2 mil.). Maloobchodní prodeje zaznamenaly meziroční přírůstek o 11,7%.

Zemědělství, které stále ještě tvoří 18% HDP a zaměstnává 40% práceschopného obyvatelstva, přispělo rovněž významnou měrou k celkovému růstu vietnamského hospodářství v minulém roce. Tempo růstu HDP v zemědělském sektoru dosáhlo 3,76% (nejvyšší za posledních 6 let). Nejrychlejší růst bylo možno pozorovat v rybolovném sektoru, který vzrostl o 6,46%. Následovala produkce dřeva, která se zvýšila o 6,01%. Produkce rýže, která je hlavním produktem vietnamského zemědělství, vzrostla oproti předchozímu roku o 3% a dosáhla celkového objemu 43,9 mil. tun. Růst produkce rýže byl doprovázen poklesem celkové osevné plochy, což naznačuje výrazný nárůst výnosnosti související se zaváděním moderních technologií a nových odrůd. V živočišné výrobě byl významný nárůst zaznamenán především v produkci vajec (nárůst o 9,5%) a produkci kuřecího masa (6,4%). V roce 2019 je očekáván výraznější nárůst exportu zemědělských produktů z Vietnamu v souvislosti se vstupem v platnost nových dohod o volném obchodu s EU (EVFTA) a s pacifickým regionem (CPTPP).

Zahraniční obchod Vietnamu se v roce 2018 vyvíjel rovněž mimořádně příznivě a celkový obrat dosáhl objemu 483 mld. USD.  Vývoz dosáhl v roce 2018 objemu 245 mld. USD (přírůstek o 13,8% oproti předchozímu roku), dovoz činil 238 mld. USD (přírůstek o 11,5%). Celková obchodní bilance se tak již třetím rokem nachází v plusových číslech. Výsledné kladné saldo činilo 7 mld. USD. V komoditní struktuře vietnamského exportu patřily k největším položkám mobilní telefony (20%), textilní výrobky (12%) a elektronika (12%). Z teritoriálního pohledu byly na prvním místě USA s 19% podílem na celkovém  exportu, dále pak EU se 17%, Čína se 17% a země ASEAN s 10%. Dovoz zahrnoval zejména elektronické součásti (18%), stroje a zařízení (14%), součásti mobilních telefonů (7%) a látky (5%). Podle teritoriálního členění je na prvním místě Čína s podílem 28%, dále Jižní Korea s 20% a státy ASEAN s 13%. Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky PZI celými 70%, ale místní firmy jen 30%. Zatímco podniky PZI zaznamenaly růst exportu o 23%, místní firmy jen o 16%. Z pohledu obchodní bilance tak podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 29 mld. USD, zatímco místní firmy deficit 26 mld. USD. Rozdíl v exportní výkonnosti mezi domácími formami a firmami se zahraničním kapitálem se každým rokem zvyšuje.

Inflace měřená indexem CPI vzrostla o 3,54% a jádrová inflace o 1,48%. Vietnamská státní banka má již více než pět let inflaci pod kontrolou a s předpokládanou monetární restrikcí v roce 2019 by inflace neměla výrazněji narůstat. Avšak tempo růstu mezd, které v posledních letech převyšuje růst produktivity práce, může v nadcházejícím období vytvářet tlaky na rychlejší růst cen.

Nezaměstnanost činila v roce 2018 2,2% (město 3,12%, venkov 1,74%). Celková  populace Vietnamu dosáhla v minulém roce 94,6 mil. obyvatel, z toho pracovní síla v produktivním věku činí 54,3 mil.

Státní rozpočet v roce 2018 dosáhl deficitu 210 bil. VND (9,13 mld. USD), tj. 3,7% HDP. Příjmy činily 1350 bil. VND a výdaje 1560 bil. VND. Pro rok 2019 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 3,6% HDP. Do roku 2020 hodlá vláda snížit deficit na úroveň 3,5% HDP.

Celkový veřejný dluh se dle údajů IMF v roce 2018 opět vrátil pod vietnamským parlamentem stanovený limit 65% HDP. V předchozích sedmi letech vietnamský veřejný dluh strmě narůstal z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017. Důsledná restriktivní politika vietnamské vlády v roce 2018, která udržela deficit státního rozpočtu pod 4% HDP, pomohla zastavit další růst celkového veřejného zadlužení. IMF očekává, že fiskální restrikce bude pokračovat i v roce 2019. Celkový veřejný dluh by tak na konci roku 2019 mohl mírně poklesnout ze současných 61,4% HDP na 61,3% HDP.

Mezi rizikové faktory ohrožující rychlý a vyrovnaný růst místní ekonomiky dlouhodobě patří neefektivní státní podniky, vysoký podíl rizikových úvěrů v bankovním sektoru a vysoké veřejné zadlužení. Státní podniky jsou dnes jednou z největších zátěží vietnamské ekonomiky. Celková aktiva státních podniků tvoří 74% vietnamského HDP, avšak na tvorbě HDP se podílejí jen z jedné třetiny. To je způsobeno především jejich velmi nízkou produktivitou, která dosahuje pouze 20 produktivity zahraničních firem působících ve Vietnamu. Úzké propojení státních podniků se státním bankovním systémem a jejich neefektivní hospodaření navíc generuje většinu vietnamských rizikových úvěrů. Podle analýz IMF a WB je tempo privatizace státních podniků nedostatečné a jejich privilegované postavení na vietnamském trhu ohrožuje další růst soukromých firem.

Většina mezinárodních finančních institucí i nezávislých analytiků očekává, že rychlý růst vietnamské ekonomiky s tempy blížícími se 7% bude pokračovat i v příštích letech navzdory postupnému zpomalování mezinárodní ekonomiky. Světová banka předpokládá růst vietnamského HDP v roce 2019 ve výši 6,6% a v roce 2020 ve výši 6,5%. Asijská rozvojová banka je ve svých predikcích ještě o něco optimističtější. Na rok 2019 odhaduje růst vietnamské ekonomiky ve výši 6,9% a v roce 2020 ve výši 6,8%. Očekávaná monetární restrikce v roce 2019 zřejmě i nadále udrží inflaci pod 4%. Běžný účet platební bilance bude v následujících dvou letech stále v přebytku, i když se pozitivní saldo bude díky zhoršené situaci na hlavních vietnamských exportních trzích postupně snižovat. Pokračující fiskální restrikce umožní vietnamské vládě udržet deficit státního rozpočtu pod cílovou hodnotou 4% HDP. Tento veskrze pozitivní výhled vývoje vietnamské ekonomiky může ohrozit několik rizikových faktorů. Na domácí scéně jde především o riziko zpomalení tempa restrukturalizace státních podniků a bankovního sektoru, což může vést k nárůstu veřejného zadlužení a celkovému zpomalení ekonomického růstu. Vysoká otevřenost vietnamské ekonomiky (podíl exportu na HDP v minulém roce překročil 100%) je zase příčinnou její zranitelnosti vůči externím šokům. Eskalující napětí v mezinárodně obchodních vztazích a případný výpadek zahraniční poptávky se velmi snadno odrazí v nižším růstu vietnamského HDP. Klesající globální likvidita může rovněž vést k poklesu přílivu zahraničních investic do Vietnamu a posílit tlaky na devalvaci dongu.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let

Ukazatel

2014

2015

2016

  2017

2018

HDP v běžných cenách (mld. VND)

3,937,856 4,192,862 4,520,733 5,007,857 5,535,267

přírůstek HDP (v %)

5,98

6,68 6,21 6,80 7,08

HDP/obyvatele (v USD)

2 028

2 109 2 215 2 385 2 550

míra inflace (v %)

4,09

0,63 2,66 3,44 3,54

nezaměstnanost (v %)

3,43

3,29

3,18 2,24 2,20

kurs VND k USD (31.12.) SBV, střed

21 485

21 908 22 769 22 759 23 195

Zdroj: General Statistics Office of Vietnam

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státního rozpočtu za posledních 5 let

(mld. VND)

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy a granty

846 400

1 014 500

911 100

1 104 000

1 350 000

Výdaje

1 010 000

1 273 200

1 147 100

1 219 000

1 560 000

Zdroj: MF VSR

Státní rozpočet v roce 2018 dosáhl deficitu 210 bil. VND (9,13 mld. USD), tj. 3,7% HDP. Příjmy činily 1350 bil. VND a výdaje 1560 bil. VND. Pro rok 2019 je plánován deficit státního rozpočtu na úrovni 3,6% HDP. Do roku 2020 hodlá vláda snížit deficit na úroveň 3,5% HDP.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance za posledních 5 let

Položka (mld. USD)

2014

2015

201620172018*

Běžný účet

9,0

-0,3

8,2 6,1 4,8

Kapitálový účet

0

0

0 0 n.a.
Finanční účet 5,6 0,9 10,9 10,7 n.a.

Devizové rezervy

36,0

28,6

40,0 43,4 63,5

Zdroj: ADB, * odhad

Celkový veřejný dluh se dle údajů IMF v roce 2018 opět vrátil pod vietnamským parlamentem stanovený limit 65% HDP. V předchozích sedmi letech vietnamský veřejný dluh strmě narůstal z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017. Důsledná restriktivní politika vietnamské vlády v roce 2018, která udržela deficit státního rozpočtu pod 4% HDP, pomohla zastavit další růst celkového veřejného zadlužení. IMF očekává, že fiskální restrikce bude pokračovat i v roce 2019. Celkový veřejný dluh by tak na konci roku 2019 mohl mírně poklesnout ze současných 61,4% HDP na 61,3% HDP.

Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2018 dosáhla téměř 50% HDP.

Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let

 

2014

2015201620172018

Zahraniční zadluženost (% HDP)

40,8 42,4 43,5 45,2 49,7

Zdroj: ADB

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

V současné době ve Vietnamu působí kromě centrální banky 48 bank: 5 státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development - VBARD, Mekong Housing Bank), 34 komerčních bank – akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company - Home Credit), 12 finančních leasingových firem a téměř 1100 družstevních úvěrových fondů. Příloha obsahuje přehled bankovních domů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank. Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 240 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.
Bankovní systém se v průběhu posledních pěti let postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.
Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).
Největším problémem vietnamského bankovnictví je pomalá privatizace státních bank.  Některé z nich jsou velmi neefektivní a jejich ztráty zatěžují vietnamský státní rozpočet.
Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan.

Pojišťovnictví

Ve Vietnamu dnes působí 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností. Největší pojišťovny dle podílu na trhu: Prudential (27%), Bao Viet (26%), Manulife (12%), AIA (10%).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie, a to i po novelizaci tří hlavních vietnamských daňových zákonů (zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty) v roce 2009. Daňová novela z roku 2009 přinesla zásadní změnu v celkovém daňovém zatížení a zatraktivnila podnikatelské prostředí pro zahraniční investory.

Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie
hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění:

  • Singapur - čistý příjem: 91 000
  • Hong Kong - čistý příjem: 87 000
  • Thajsko - čistý příjem: 76 000
  • Vietnam - čistý příjem: 73 000

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

  • daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
  • daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
  • daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
  • zvláštní spotřební daň (novela 2005)
  • dovozní a vývozní daně (cla)
  • daň z přírodních zdrojů
  • daň z užívání půdy

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %.  Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických osob                     

U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se  rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně. 

Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1. 1. 2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)

Měsíční příjem v mil.VND

Daňová sazba (%)

do 5

5

od 5 do 10

10

od 10 do18

15

od 18 do 32

20

od 32 do 52

25

od 52 do 80

30

nad 80

35

Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku

 

Daňová sazba (%)

Příjmy z pronájmu

5-35 (progresivně)

Úroky

5

Dividendy

5

Dědictví

10

Cenné papíry

20

Prodej nemovitostí

25

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby  DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:

  • pitná voda
  • hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
  • zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
  • léčiva
  • zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
  • lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
  • výrobky z bambusu, ratanu a listů
  • částečně zpracovaná bavlna
  • krmivo pro chov
  • služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
  • služby v zemědělství

Sazba 10 %:

  • ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
  • elektřina
  • elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
  • chemikálie
  • papír a výrobky z papíru
  • cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
  • porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály
  • doprava, nakládka a vykládka zboží
  • poštovní a telekomunikační služby
  • pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
  • právnické a poradenské služby
  • fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
  • kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
  • služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu

Sazba 20 %:

  • zlato, stříbro a drahokamy
  • loterie a podobné činnosti
  • služby zastoupení námořních přepravců
  • zprostředkovatelské činnosti

Zvláštní spotřební daň

  • osobní automobily (místní i z dovozu)
  • -- s počtem sedadel od 3 do 5 míst: 50 %
  • -- mikrobusy od 6 do 15 míst: 30 %
  • -- minibusy od 16 do 24 míst: 15 %
  • cigarety s filtrem dovezené: 65 %
  • cigarety s filtrem místní výroby:45 %
  • cigarety bez filtru: 25 %
  • alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 40 %: 75 %
  • dtto od 20 do 40 %: 30 %, od 1. 1. 2016 55 %, od 1. 1. 2017 60 %, od 1. 1. 2018 dokonce 65 %
  • dtto do 20 %: 20 %, od od 1.1.2016 30% a od 1.1.2018 35 %
  • pivo v lahvích a plechovkách: 75 %
  • točené pivo: 15 %
  • nafta, benzín a jeho příměsi: 10 %
  • klimatizéry s výkonem do 90000 BTU: 15 %
  • hrací karty: 40 %
  • votivní papír: 70 %

Služby:

  • karaoke 35 %
  • zábavní podniky 30 %
  • herny 25 %
  • loterie 15 %
  • golf 10 %


Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude nově upravovat tyto poplatky. Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m2/rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší.  Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny.
V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká.
Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění.
I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých  projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: