Albánie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu
© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)
V posledních dvou desetiletích udělala Albánie obrovský pokrok při vytváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní ekonomiky. Od nového tisíciletí růst HDP postupně klesal a v roce 2012 dosahoval hodnoty 1,1 %. Přesto byla Albánie před globální finanční krizí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. Za rok 2019 je růst HDP odhadován albánskou vládou na 3,4 % a míra inflace na 1,6 %. Celková populace v zemi zůstává stabilně na 2,9 mil. obyvatel a HDP na jednoho obyvatele se dle údajů MMF za rok 2019 pohybuje na úrovni 5732 USD, což zemi řadí na 102. místo žebříčku ze 192 hodnocených zemí světa. V zemi je dlouhodobě poměrně vysoké procento nezaměstnanosti na úrovni okolo 14 %. Běžný účet je dlouhodobě deficitní.
Evropská unie má s Albánií uzavřenou preferenční obchodní dohodu.
V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), si Albánie po letech zlepšování pohoršila v roce 2019 o 5 míst na 81. pozici ze 141 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je aktuálně 5/7. V žebříčku Světové banky „Doing Business“ si Albánie v roce 2019 pohoršila ještě více, o 19 míst až na 82. příčku ze 190 hodnocených zemí. Zároveň je to nejhorší pozice ze zemí západního Balkánu.
- 5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 5.2. Kalendář akcí
5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Název |
Zdůvodnění |
---|---|
Textilní a obuvnický průmysl |
Oděvní a obuvnický průmysl je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky a zaměstnává více jak 100 tis. lidí. Finální produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu podílí více než 30 %. Podíl dále roste, což dle finančního objemu zařazuje toto odvětví na první místo v albánských exportech. Vláda podporuje rozvoj odvětví daňovými úlevami a podporou investic. Cílem těchto opatření je nejen udržet zaměstnanost v odvětví, ale i přilákat další zahraniční firmy a investory. Expanze zejména textilního průmyslu v Albánii poněkud naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která je potřebná pro udržení kvality výroby. České firmy, které jsou nebo mohou být dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost pro zvýšení objemu dodávek, popř. pro vstup na albánský trh. Příležitost pro české firmy v této oblasti je i výrobní kooperace s albánskými partnery. |
Zemědělský a potravinářský průmysl |
Prioritou albánské vlády je mimo jiné i zemědělství, a to především z důvodů vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 45 %). V Albánii jsou přítomné převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tis. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie, další rozvoj zemědělství tak dává opětovnou šanci dodávkám české techniky. Albánie se v červnu 2014 stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Albánská vláda dále podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova s cílem odblokovat úvěrování investic do zemědělského podnikání. Úvěry jsou určeny nejen větším agropodnikům (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale i drobným farmářům, kterým mají být bankami poskytovány zvýhodněné mikroúvěry. |
Dopravní průmysl a infastruktura |
S technickou pomocí EU Albánie připravuje změny v legislativní oblasti týkající se albánské železnice, které by měly být schváleny parlamentem na přelomu 2019-2020. Změny vychází z národní strategie zacílené na posílení efektivnosti sektoru a jeho integraci do regionální i transevropské železniční sítě. Prioritou je zejména kvalitní spojení mezi albánskými přístavy v Durrësu, Vlorë a Shëngjinu. Dále pak zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení s Černou Horou, jediného železničního přeshraničního spojení, které má Albánie se sousedními státy. V dlouhodobějším výhledu se plánuje vybudovat železniční spojení z albánského Durrësu do makedonské Skopje jako části albánsko-makedonsko-bulharského koridoru. První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic bude rekonstrukce a dostavba nové části železničního spojení Tirana–Durrës. Předkvalifikace výběrového řízení na tuto stavbu proběhla koncem roku 2018. Jako subdodavatel se předkvalifikace zúčastnila i česká firma. Do následujícího tendru byli následně pozváni v předkvalifikaci vybraní účastníci. Tendr je dvoufázový, první fáze bude ukončena 15. ledna 2020. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. eur. Z celkových nákladů bude 44 % hradit Evropská banka pro obnovu a rozvoj, zbytek albánská vláda. Albánské železnice rovněž plánují opravy a modernizace lokomotiv české provenience. |
Stavební průmysl |
Stavebnictví očekává zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (stavba plynovodu TAP bude dokončena v roce 2020, v dalších letech bude navazovat plynofikace země, plánuje a připravuje se výstavba a rekonstrukce vodních elektráren) a životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží). Aktuálně jsou příležitostí pro české firmy v oboru dodávky materiálu pro bytovou výstavbu. Zdrojem financí pro výstavbu rodinných domů jsou finanční prostředky zasílané Albánci pracujícími v zahraničí prostřednictvím tzv. remitencí. Na podporu zahraničních investic v oblasti turizmu, albánská vláda v posledním daňovém balíčku osvobodila nově budované čtyř a pětihvězdičkové hotely z placení daně z příjmu po dobu 10 let a snížila DPH na ubytovací služby v nich poskytované na 6 %. Donorská konference v únoru 2020 v Bruselu na podporu rekonstrukce a obnovy po zemětřesení v Albánii v listopadu 2019 by měla Albánii přinést dodatečné finance pro obnovu infrastruktury zejména v oblasti bydlení, škol a zdravotnických zařízení. |
Energetický průmysl |
Současný energetický systém Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní zdroje. Ačkoliv země má rozlohu jen 28 748 km2, její hydrografická distribuce je až 44 tis. km2 s potenciálem 16 až 18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Příležitost se zde tak nabízí v novém zákonu „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“. Malé projekty OZE (pod 500 kW výkonu) budou podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo albánským ministerstvem energetiky. Potenciální investoři soutěží se svými projekty v rámci aukcí obnovitelných zdrojů. Albánie je vystavena slunečnímu záření kolem 1 500 kWh/m2/rok. Při rozvoji solární energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1000 GW tepla nebo 125 MW elektřiny. |
Aktuální sektorové příležitosti pro Albánii. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).
Potenciální možnosti pro české dodavatele nabízí v Albánii především sektor energetiky (stroje a zařízení na výrobu elektrické energie, přenosové sítě tepla a elektrické energie), hydroenergetika včetně malých vodních elektráren, stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinérií ropy, dopravní infrastruktura a stavebnictví (výstavba kovových i betonových mostů, silnic a železničních tratí), dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod, zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny), silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí), v oblasti dopravy se pak jedná o dopravní prostředky (osobní a nákladní vozy, autobusy, železniční lokomotivy, vagony).
Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického průmyslu Albánie. Zaznamenáváme poptávky i na investiční celky české provenience v podobě kompletní dodávky technologií pivovarů. Stavebnictví, které bylo v posledních letech v útlumu díky nesplácení pohledávek ze strany vlády, čeká jisté oživení. Stavebnictví očekává také zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (plynovod TAP a návazná plynofikace země, výstavba a rekonstrukce vodních elektráren), životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).
Možnosti dodávek českých subjektů:
- Výstavba dálkových ropovodů a plynovodů
- Přenosové sítě tepla a elektrické energie
- Hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
- Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie včetně kogeneračních centrál
- Výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
- Projekční práce ve stavebnictví
- Obráběcí stroje všech druhů (univerzální, obráběcí centra)
- Dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
- Drobné nářadí a nástroje
- Hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel
- Stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
- Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy, mj. sklářské pece)
- Silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
- Motorová vozidla pro osobní, veřejnou a nákladní dopravu
- Dopravní signalizace, dopravní značky a vypouklá zrcadla na křižovatkách
- Vypracování studií dopravních systémů
- Osvětlovací zařízení pro ulice a letiště
- Stroje a zařízení pro letní údržbu vozovek, ulic a jejich okolí
- Rekonstrukce a výstavba nových železničních tratí (oprava dopravního svršku a dopravního spodku), rekonstrukce železničních přejezdů
- Zemědělské stroje a technika
- Stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní, vybavení drůbežářských závodů)
- Stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, pneumatikářských lisů apod.
- Stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
- Malé ruční zbraně
- Vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
- Manipulační technika
- Lisy na vstřikování plastů
- Elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky)
- Výrobky chemického průmyslu
- Nábytek a kování k nábytku
- Vybavení hotelů a restaurací
- Čističky odpadních vod, spalovny, bioplynové stanice
- Zdravotní technika
- Farmaceutické výrobky
Privatizace
Privatizace všech státních aktiv a podílů ve firmách nestrategického sektoru částečně proběhla již v roce 2014. Ve strategických sektorech vláda plánuje privatizaci zbývajícího státního podílu v podnicích Albtelecom, ARMO a Albpetrol. Zamýšlená privatizace by albánské vládě měla přinést odhadem 172 milionů EUR.
Privatizace státního podílu jediného distributora elektřiny OSHEE (od října 2015 opět v 100% držení státu díky mimoarbitrážní dohodě s ČEZ, a.s.) se v důsledku provádění energetické reformy odložila na neurčito.
5.2. Kalendář akcí
Kvůli globální epidemii COVID-19 byly všechny akce plánované na rok 2020 zrušeny.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tiraně (Albánie) ke dni
Souhrnná teritoriální informace
- Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu
- Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- Kontakty