Albánie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

V posledních dvou desetiletích udělala Albánie obrovský pokrok při vy­tváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní ekonomiky. Od nového tisíciletí růst HDP postupně klesal a v roce 2012 dosahoval hodnoty 1,1 %. Přesto byla Albánie před globální finanční krizí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. Za rok 2019  je růst HDP odhadován albánskou vládou na 3,4 % a míra inflace na 1,6 %. Celková populace v zemi zůstává stabilně na 2,9 mil. obyvatel a HDP na jednoho obyvatele se dle údajů MMF za rok 2019 pohybuje na úrovni 5732 USD, což zemi řadí na 102. místo žebříčku ze 192 hodnocených zemí světa. V zemi je dlouhodobě poměrně vysoké procento nezaměstnanosti na úrovni okolo 14 %. Běžný účet je dlouhodobě deficitní.

Evropská unie má s Albánií uzavřenou preferenční obchodní dohodu.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), si Albánie po letech zlepšování pohoršila v roce 2019 o 5 míst na 81. pozici ze 141 srovnávaných ekonomik. Stupeň exportního rizika dle OECD je aktuálně 5/7. V žebříčku Světové banky „Doing Business“ si Albánie v roce 2019 pohoršila ještě více, o 19 míst až na 82. příčku ze 190 hodnocených zemí. Zároveň je to nejhorší pozice ze zemí západního Balkánu.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory

Název

Zdůvodnění

Textilní a obuvnický průmysl

Oděvní a obuvnický průmysl je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky a zaměstnává více jak 100 tis. lidí. Finální produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu podílí více než 30 %. Podíl dále roste, což dle finančního objemu zařazuje toto odvětví na první místo v albánských exportech. Vláda podporuje rozvoj odvětví daňovými úlevami a podporou investic. Cílem těchto opatření je nejen udržet zaměstnanost v odvětví, ale i přilákat další zahraniční firmy a investory. Expanze zejména textilního průmyslu v Albánii poněkud naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která je potřebná pro udržení kvality výroby. České firmy, které jsou nebo mohou být dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost pro zvýšení objemu dodávek, popř. pro vstup na albánský trh. Příležitost pro české firmy v této oblasti je i výrobní kooperace s albánskými partnery.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou albánské vlády je mimo jiné i zemědělství, a to především z důvodů vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 45 %). V Albánii jsou přítomné převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tis. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie, další rozvoj zemědělství tak dává opětovnou šanci dodávkám české techniky. Albánie se v červnu 2014 stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Albánská vláda dále podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova s cílem odblokovat úvěrování investic do zemědělského podnikání. Úvěry jsou určeny nejen větším agropodnikům (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale i drobným farmářům, kterým mají být bankami poskytovány zvýhodněné mikroúvěry.

Dopravní průmysl a infastruktura

S technickou pomocí EU Albánie připravuje změny v legislativní oblasti týkající se albánské železnice, které by měly být schváleny parlamentem na přelomu 2019-2020. Změny vychází z národní strategie zacílené na posílení efektivnosti sektoru a jeho integraci do regionální i transevropské železniční sítě. Prioritou je zejména kvalitní spojení mezi albánskými přístavy v Durrësu, Vlorë a Shëngjinu. Dále pak zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení s Černou Horou, jediného železničního přeshraničního spojení, které má Albánie se sousedními státy. V dlouhodobějším výhledu se plánuje vybudovat železniční spojení z albánského Durrësu do makedonské Skopje jako části albánsko-make­donsko-bulharského koridoru. První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic bude rekonstrukce a dostavba nové části železničního spojení Tirana–Durrës. Předkvalifikace výběrového řízení na tuto stavbu proběhla koncem roku 2018. Jako subdodavatel se předkvalifikace zúčastnila i česká firma. Do následujícího tendru byli následně pozváni v předkvalifikaci vybraní účastníci. Tendr je dvoufázový, první fáze bude ukončena 15. ledna 2020. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. eur. Z celkových nákladů bude 44 % hradit Evropská banka pro obnovu a rozvoj, zbytek albánská vláda. Albánské železnice rovněž plánují opravy a modernizace lokomotiv české provenience.

Stavební průmysl

Stavebnictví očekává zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (stavba plynovodu TAP bude dokončena v roce 2020, v dalších letech bude navazovat plynofikace země, plánuje a připravuje se výstavba a rekonstrukce vodních elektráren) a životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží). Aktuálně jsou příležitostí pro české firmy v oboru dodávky materiálu pro bytovou výstavbu. Zdrojem financí pro výstavbu rodinných domů jsou finanční prostředky zasílané Albánci pracujícími v zahraničí prostřednictvím tzv. remitencí. Na podporu zahraničních investic v oblasti turizmu, albánská vláda v posledním daňovém balíčku osvobodila nově budované čtyř a pětihvězdičkové hotely z placení daně z příjmu po dobu 10 let a snížila DPH na ubytovací služby v nich poskytované na 6 %. Donorská konference v únoru 2020 v Bruselu na podporu rekonstrukce a obnovy po zemětřesení v Albánii v listopadu 2019 by měla Albánii přinést dodatečné finance pro obnovu infrastruktury zejména v oblasti bydlení, škol a zdravotnických zařízení.

Energetický průmysl

Současný energetický systém Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní zdroje. Ačkoliv země má rozlohu jen 28 748 km2, její hydrografická distribuce je až 44 tis. km2 s potenciálem 16 až 18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Příležitost se zde tak nabízí v novém zákonu „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“. Malé projekty OZE (pod 500 kW výkonu) budou podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo albánským ministerstvem energetiky. Potenciální investoři soutěží se svými projekty v rámci aukcí obnovitelných zdrojů. Albánie je vystavena slunečnímu záření kolem 1 500 kWh/m2/rok. Při rozvoji solární energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1000 GW tepla nebo 125 MW elektřiny.

Aktuální sektorové příležitosti pro Albánii. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Potenciální možnosti pro české dodavatele nabízí v Albánii především sektor energetiky (stroje a zařízení na výrobu elektrické energie, přenosové sítě tepla a elektrické energie), hydroenergetika včetně malých vodních elektráren, stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinérií ropy, dopravní infrastruktura a stavebnictví (výstavba kovových i betonových mostů, silnic a železničních tratí), dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod, zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny), silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí), v oblasti dopravy se pak jedná o dopravní prostředky (osobní a nákladní vozy, autobusy, železniční lokomotivy, vagony).

Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického průmyslu Albánie. Zaznamenáváme poptávky i na investiční celky české provenience v podobě kompletní dodávky technologií pivovarů. Stavebnictví, které bylo v posledních letech v útlumu díky nesplácení pohledávek ze strany vlády, čeká jisté oživení. Stavebnictví očekává také zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (plynovod TAP a návazná plynofikace země, výstavba a rekonstrukce vodních elektráren), životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).

Možnosti dodávek českých subjektů:

  • Výstavba dálkových ropovodů a plynovodů
  • Přenosové sítě tepla a elektrické energie
  • Hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
  • Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie včetně kogeneračních centrál
  • Výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
  • Projekční práce ve stavebnictví
  • Obráběcí stroje všech druhů (univerzální, obráběcí centra)
  • Dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
  • Drobné nářadí a nástroje
  • Hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel
  • Stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
  • Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy, mj. sklářské pece)
  • Silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
  • Motorová vozidla pro osobní, veřejnou a nákladní dopravu
  • Dopravní signalizace, dopravní značky a vypouklá zrcadla na křižovatkách
  • Vypracování studií dopravních systémů
  • Osvětlovací zařízení pro ulice a letiště
  • Stroje a zařízení pro letní údržbu vozovek, ulic a jejich okolí
  • Rekonstrukce a výstavba nových železničních tratí (oprava dopravního svršku a dopravního spodku), rekonstrukce železničních přejezdů
  • Zemědělské stroje a technika
  • Stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní, vybavení drůbežářských závodů)
  • Stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, pneumatikářských lisů apod.
  • Stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
  • Malé ruční zbraně 
  • Vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
  • Manipulační technika
  • Lisy na vstřikování plastů
  • Elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky)
  • Výrobky chemického průmyslu
  • Nábytek a kování k nábytku
  • Vybavení hotelů a restaurací
  • Čističky odpadních vod, spalovny, bioplynové stanice
  • Zdravotní technika
  • Farmaceutické výrobky

Privatizace

Privatizace všech státních aktiv a podílů ve firmách nestrategického sektoru částečně proběhla již v roce 2014. Ve strategických sektorech vláda plánuje privatizaci zbývajícího státního podílu v podnicích Albtelecom, ARMO a Albpetrol. Zamýšlená privatizace by albánské vládě měla přinést odhadem 172 milionů EUR.

Privatizace státního podílu jediného distributora elektřiny OSHEE (od října 2015 opět v 100% držení státu díky mimoarbitrážní dohodě s ČEZ, a.s.) se v důsledku provádění energetické reformy odložila na neurčito.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

 Kvůli globální epidemii COVID-19 byly všechny akce plánované na rok 2020 zrušeny.

 

 

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tiraně (Albánie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem