Albánie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Albánský vývoz poklesl v roce 2019 meziročně o 3,8 %, dovoz naopak vzrostl o 1,2 %. Albánský dovoz je dlouhodobě cca dvojnásobný oproti albánskému vývozu a pasívní saldo se v posledních letech trvale zvyšuje. Struktura albánské obchodní výměny, ani hlavní obchodní partneři Albánie se během roku 2019 nezměnili.

Problémem Albánie je nadále horší investiční a podnikatelské prostředí. Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále třemi hlavními problémy podnikání a investování v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma. Albánskou ekonomiku v uplynulých dvou letech pozitivně ovlivňovaly dvě velké investice (výstavba plynovodu TAP a kaskáda vodních elektráren na řece Devoll – investor norská Statkraft). Po dokončení těchto investicí v roce 2020 se pravděpodobně zhorší ekonomický výsledek země v dalších letech, protože podobně velké investice v blízkém výhledu nejsou v Albánii očekávány. Přímé zahraniční investice (FDI) činily v roce 2019 celkem 1 079 mil. EUR. Ke konci roku 2019 dosáhla kumulativní výše FDI v Albánii 8,542 mld. EUR.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. EUR)

 

2015

20162017 20182019

Vývoz

1 737,0

1 780,2

2 048,7

2 526,9

2 430,9

Dovoz

3 888,3

4 241,7

4 699,3

5 213,5

5 276,4

Saldo

-2 151,3

-2 461,5

-2 650,6

-2 686,6

-2 845,5

Zdroj: INSTAT

Albánský vývoz poklesl v roce 2019 meziročně o 3,8 %, dovoz naopak vzrostl o 1,2 %. Albánský dovoz je dlouhodobě cca dvojnásobný oproti albánskému vývozu. 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Struktura albánské obchodní výměny, ani hlavní obchodní partneři Albánie se dlouhodobě nemění. 

Největšími obchodními partnery Albánie byli i v roce 2019 Itálie (35,8 %), Řecko (6,3 %), Německo (5,9 %). Největším vývozním trhem pro Albánii je tradičně Itálie, kam směřovalo v roce 2019 kolem 46 % celkově vyvezeného zboží. Dalšími významnými vývozními trhy byly v roce 2019 pro Albánii Kosovo, Španělsko, Německo a Řecko. Itálie je rovněž největším dovozním albánským partnerem s více než 25 % podílem na albánských dovozech.

Česká republika má z hlediska albánské statistiky vývozu asi 1,4 % podíl, z hlediska dovozu pak 1,3 % podíl.

 

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska vývozu v roce 2018 a 2019 (podíl v %)

Rok/země

Itálie

Kosovo

Španělsko

Německo

Řecko

Sev.Makedonie

2018

48,1

8,7

7,84,34,22,9

2019

46,2

9,6

7,74,64,12,8

Zdroj: INSTAT

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska dovozu v roce 2018 a 2019 (podíl v %)

Rok/země

Itálie

Turecko

Čína

Řecko

Německo

Švýcarsko

2018

27,3

8,5

8,48,17,71,6

2019

25,3

9,5

9,28,47,22,4

Zdroj: INSTAT

 

Postavení k EU

Největší, téměř dvoutřetinový podíl na zahraničním obchodu Albánie mají země EU. Tento podíl se v posledních letech mírně snižuje a pohybuje v rozmezí 63 – 70%,. V roce 2019 činil 64,1 % celkového zahraničního obchodu Albánie.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Albánie v roce 2019

Pokud jde o strukturu albánského vývozu, ta se během posledních deseti let nemění a také v roce 2019 byly největšími vývozními položkami textil a obuv (39,6 %), suroviny a elektrická energie (16,8 %), stavební materiály a kovy (15,2 %) a potraviny (11,8 %).

Albánský dovoz je mnohem rozmanitější vzhledem k slabému průmyslu země, včetně potravinářského. V roce 2019 to byly zejména strojírenské výrobky (21,4 %), potraviny (17 %), chemické výrobky a plasty (13,7 %), textil (13,4 %) a stavební materiály a kovy (12,1 %).

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Albánii vznikají zóny volného obchodu podle zákona „O volných zónách“ č. 9789 z 15. 2. 1996. Zóny volného obchodu jsou zakládány blízko přístavů, letišť či na křižovatkách mezinárodní dopravy (námořní přístavy Durres a Vlora, letiště Matky Terezy /Rinas/ v Tiraně).

Pro rozvoj ekonomických zón v Albánii byl přijat zákon č. 9789 „O zakládání a provozování ekonomických zón“ z 19. 7. 2007. Jelikož tento zákon nebyl spojen s pobídkami pro případné investory v těchto zónách, doposud se nepodařilo naplnit tyto ekonomické zóny podnikatelskými aktivitami.

Parlament v průběhu roku 2015 schválil novelu tohoto zákona, od které očekává rozvoj ekonomických zón. Novela zavádí pojem „technologické a ekonomické rozvojové zóny“ místo dosavadních „ekonomických zón“, „zón volného obchodu“ a „průmyslových parků“. Novela nabízí pro investory a developery v těchto zónách celou řadu pobídek na základě zkušeností s fungováním těchto zón ve světě.

Albánská investiční a rozvojová agentura (AIDA) v dubnu 2015 uveřejnila výzvu pro investory a územní developery pro založení a provozování tří tzv. „technických a ekonomických rozvojových oblastí“ (TEDA). Jedná se o pozemky připravené k tomuto účelu na severu země blízko městečka Koplik (rozloha 61 ha), v blízkosti přístavního města Durrës (rozloha 213 ha) a města Vlory (rozloha 230 ha). Kromě Durrësu se na ostatní zóny ještě ani nevypsalo výběrové řízení, zatímco řízení na volnou ekonomickou zónu Spitalla u největšího a nejvýznamnějšího námořního přístavu Durrësu (Drač) skončilo třikrát neúspěchem a až na čtvrtý pokus se v květnu 2017 podařilo pro zónu vybrat dva projekty albánských společností. Jedním má být stavba továrny na ferrochrom v ceně 30 mil. EUR a druhým stavba překladiště v ceně 93 mil. EUR. Na podzim 2017 (po červnových volbách) bylo však i toto výběrové pro závažné nedostatky zrušeno.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Albánii v letech 2014-2018 (FDI):

  •  2014:     869 mil. EUR
  •  2015:     890 mil. EUR
  •  2016:     943 mil. EUR
  •  2017:     899 mil. EUR
  •  2018:  1 020 mil. EUR
  •  2019:  1 079 mil. EUR

Zdroj: Centrální banka Albánie

Zahájení realizace dvou velkých investic roku 2016 (výstavba plynovodu TAP a kaskády vodních elektráren na řece Devoll norské firmy Statkraft) začaly pozitivně ovlivňovat albánskou ekonomiku. Do těchto dvou největších staveb v Albánii se v uplynulých letech koncentroval největší přítok FDI.  Do roku 2019 zmíněné dva velké projekty přinesly Albánii celkem 1,9 mld. EUR.

Podle Mezinárodního měnového fondu je však přítok FDI do Albánie nestálý a nemůže sloužit jako zdroj udržitelného ekonomického růstu v Albánii. Po dokončení zmíněných staveb se výše FDI pravděpodobně zase propadne a tato volatilita toku kapitálu může být zhoubná pro makroekonomickou a finanční stabilitu země.

Mezi největšími zahraničními investory v Albánii bylo v roce 2019 na prvním místě Nizozemsko s 235 mil. EUR, dále Švýcarsko s 209 mil. EUR a Itálie s 120 mil. EUR.

Zahraniční investoři v roce 2019 investovali nejvíce tradičně do zdrojů elektrické energie, plynové vodní infrastruktury (31 % z celkových FDI) a také do těžby kamene (20 %).

Kumulativně je ke konci roku 2019 na prvním místě mezi zahraničními investory v Albánii s 1 534 mil. EUR Švýcarsko. Toto prvenství souvisí s investicemi do výstavby plynovodu TAP, který staví konsorcium investorů se sídlem právě ve Švýcarsku. Na dalších místech jsou Nizozemsko (1 243 mil. EUR) a Kanada (1 065 mil. EUR). Na čtvrtém místě s 829 mil. EUR investic je největší obchodní partner Albánie – Itálie.

Nizozemsko financuje zejména stavbu vodních elektráren norské firmy Statkraft na řece Devoll. Nizozemské investory zajímá rovněž albánské zemědělství a investují do moderních pěstebních metod a certifikací umožňujících vývoz na EU trhy. Kanada především investovala do ropného a těžebního průmyslu. Nicméně svou albánskou akvizici Bankers Petroleum již prodala čínské Geo-Jade Petroleum, avšak investice je stále vykazována jako kanadská. 

Mezi velké investory v Albánii patří také Turecko s kumulativními investicemi ke konci roku 2019 ve výši 829 mil. EUR, Bulharsko (583 mil. EUR) a Řecko (566 mil. EUR). 

Celková kumulativní výše FDI v Albánii koncem roku 2019 činila 8 542 mil. EUR.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice jsou v Albánii chráněny zákonem. Albánská vláda podporuje a vytváří podmínky pro vstup zahraničního kapitálu a garantuje ochranu vložených investic. ČR má s Albánií uzavřenou Dohodu mezi ČR a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z r. 1994, která by měla poskytovat záruku pro případné investice českých subjektů do Albánie. K této dohodě byl v roce 2010 podepsán protokol o změně této dohody v souladu s požadavky legislativy EU.

Albánie v krátkodobém a střednědobém horizontu nemá moc šancí dosáhnout bez zahraničního kapitálu udržitelného ekonomického rozvoje.

Zákon, s názvem „Strategické investice v Albánské republice“ parlamentpřijal až v červnu 2015. Vláda si od nového zákona slibuje výrazné zvýšení investičních aktivit nejen zahraničních, ale i domácích aktérů. Zákon stanovuje kritéria pro investice, podle kterých získají statut strategické investice, a tudíž mohou být zvýhodněny. Rozhodnutí o získání statutu strategické investice připadne Komisi pro strategické investice působící při Úřadu předsedy vlády Albánské republiky a jejím předsedou je předseda vlády. Administrátorem a propagátorem v lákání strategických investic je vládní agentura AIDA, ale zákon připouští i působení mezinárodní investiční agentury reprezentující Albánii na globálním investičním trhu podle předem sjednaných podmínek.

Strategické sektory vymezené zákonem jsou:

  • energetika a těžba nerostů
  • infrastruktura pro dopravu a elektronickou komunikaci a komunální odpad
  • turismus
  • zemědělství (velké zemědělské farmy) a rybářství
  • ekonomické zóny
  • oblasti prioritní pro rozvoj

Zákon stanovuje požadavky na uznání investice za strategickou pro každý sektor zvlášť a pokaždé ve dvou stupních: buď bude investice strategická s asistencí státu, nebo získá statut se zvláštním zacházením. V dalším zákon stanovuje pobídky jak pro investici s asistencí státu, tak pro investice se zvláštním zacházením. Doposud podle tohoto zákona investiční pobídky strategického investora získaly dva projekty, oba od největší domácí společnosti Balfin Group. 

Albánie je ze strany EU, zahraničních firem působících v Albánii, potenciálních investorů a místních smíšených obchodních komor soustavně kritizována za netransparentní investiční prostředí v zemi., které stále nedosahuje obvyklých evropských standardů. Albánská vláda se snaží tento image zlepšit a chce snížit důsledky právní nejistoty pro investory úpravou zákona o zahraničních investicích. Úpravy by měly přinést speciální ochranu zahraničním investorům nad rámec stávajícího zákona o strategických investicích. Avšak práce nad úpravami zákona o zahraničních investicích se opožďují a termín jeho vstupu v platnost Rada ministrů na svém nedávném zasedání v dubnu 2017 odložila až na konec roku 2018 a nyní se hovoří až o roku 2020.

Místo toho albánský parlament v říjnu 2019 schválil zákon o založení Albánské investiční korporace (Albanian Investment Corporation – AIC). Založení státní AIC je podle albánské vlády částí vládní strategie udržitelného růstu. AIC by měla přispět k zlepšení ekonomického výkonu země a podpořit příliv FDI do země. Hlavním záměrem zákona o AIC je partnerství stát-soukromý kapitál ve společném podniku (nejedná se tedy o PPP). Zákon o AIC byl rovněž konzultován s Evropskou komisí a byl uznán jako plně kompatibilní s právním rámcem EU.

AIC má být profesionálně řízená společnost spolupracující s vládou a fungující jako podnikatelský subjekt, která s cílem realizovat investiční projekty vstupuje do partnerských vztahů se soukromými investory. AIC bude spravovat nevyužívaný státní majetek, především půdu, který bude jejím základním kapitálem, a financovat investiční projekty. Po přechodném období 5 až 7 let, kdy bude podporována ze státního rozpočtu, by AIC měla být samofinancovatelná společnost. Hlavními prioritami, z nichž budou vycházet připravované projekty, bude turizmus, energetika, zemědělství, infrastruktura, technologické a průmyslové zóny.   

Podle zprávy Světové banky Doing Business 2019 je Albánie na 82. místě ze 190 posuzovaných ekonomik z hlediska kvality regulace podnikání a ochrany majetku (pokles o 19 míst oproto roku 2018). Podle zprávy o konkurenceschopnosti ekonomik států World Economic Forum z roku 2019 (mezinárodní organizace pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru) je albánská ekonomika z hlediska konkurenceschopnosti ze 141 posuzovaných zemí na 81. místě (pokles o 6 míst oproti zprávě roku z 2018). Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce, přílišná regulace ekonomického prostředí, zasahování ze strany státu, slabá ochrana vlastnických práv a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále hlavními problémy podnikání v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma.

Situaci nezlepšuje ani kontroverní program albánské vlády „1 mld. EUR“ z roku 2018 pro public private partnership (PPP), který měl zejména urychlit výstavbu infrastruktury v zemi. Tendry v rámci programu jsou netransparentí, vyhrávají jen domácí firmy a celý program ohrožuje závazek vlády na snižování veřejného dluhu. Jako takový byl kritizován mezinárodními finančními instritucemi (EBRD, WB, IMF) i během roku 2019.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tiraně (Albánie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem