Albánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Albánie je středomořský stát ležící v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Je to parlamentní republika s tržní ekonomikou. Země patří mezi nejchudší evropské státy s rozvíjející se ekonomikou, s významným podílem zemědělství, které se podílí 19% na HDP země. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Albánská republika (Republika e Shqipërisë)

 Složení vlády

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředseda vlády – Erion Braçe (SP)
  • ministryně infrastruktury a energetiky  – Belinda Balluku (SP)
  • ministr pro Evropu a zahraniční věci – Edi Rama (SP) (premiér Rama po svém jmenování ministrem ZV okamžitě pověřil touto funkcí Gent Cakaj – náměstka ministra ZV s plnou odpovědností jako ministr)           
  • ministr vnitra – Sandër Lleshaj (SP)
  • ministryně financí a hospodářství – Anila Denaj (SP)
  • ministryně obrany – Olta Xhaçka (SP)
  • ministr spravedlnosti – Etilda Gjonaj (SP)
  • ministryně zdravotnictví a sociálních věcí – Ogerta Manastrliu (SP)
  • ministr turistiky a životního prostředí – Blendi Klosi (SP)
  • ministryně školství a sportu – Besa Shahini (SP)
  • ministryně kultury – Elva Margariti (SP)
  • ministr zemědělství a rozvoje venkova  – Bledi Çuçi (SP)

Ministři bez portfeje:

  • státní ministr pro ochranu podnikání – Eduard Shalsi (SP)
  • státní ministr pro diasporu – Pandeli Majko (SP)
  • státní  ministryně pro vztahy s parlamentem – Elisa Spiropali (SP)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2 845 955  obyvatel (k 1. 1. 2020)
  • Hustota obyvatelsvat: 99,0 obyvatel/km²
  • Průměrný roční přírůstek: pokles o 0,6 % oproti roku 2018
  • Věkový průměr: 37,2 let, za posledních deset let vzrostl o 4,6 let
  • Muži: 49,9 %, ženy: 50,1 %
  • Městské a venkovské obyvatelstvo: 57,8 % obyvatelstva žije ve městech a 42,2 % na venkově
  • Předpoklad dožití při narození: muži 77,4 let, ženy 80,5 let (rok 2018)

Národnostní složení:

  • 98,76 % Albánci
  • 0,54 % Řekové
  • 0,15 % Makedonci
  • 0,14 % Romové
  • 0,02 % Turci

Náboženské složení:

  • 56,70 % muslimové
  • 2,09 % bektašisté (náboženská odnož islámu) 
  • 10,03 % katolíci
  • 6,75 % pravoslavní
  • 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství
  • 2,50 % ateisté
  • 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat

Poznámka: Údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které v Albánii proběhlo v roce 2011 a údajům z INSTAT (Albánský statistický úřad) z ledna 2020

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

 

2015

2016 2017 2018 2019

HDP (v mld. ALL, resp.  /mld. EUR/) v běžných cenách

1 431,5 /10,42/

1 472,5 /10,90/ 1 550,6 /11,56/ 1 635,7/12,91/ n.a.

HDP na osobu (v EUR)

3 563

3 734 4 023 4 473 n.a.

Reálný růst HDP (v %)

2,22

3,35 3,80 4,07** 2,21**

Inflace (v %) *

1,9

1,3 2,0 1,8 1,7

Nezaměstnanost (v %)

17,7

14,2 13,4 12,2 11,2

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie
* přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (průměrná roční inflace)
** předběžné údaje

 

Vývoj ekonomiky

Albánská ekonomika se v posledním čtvrtletí roku 2019 dostala do potíží, které způsobilo zejména zemětřesení koncem listopadu 2019, a albánská ekonomika v něm zaznamenala 0,15 % pokles oproti stejnému období předchozího roku. V březnu 2020 Albánský statistický úřad INSTAT oznámil předběžný odhad růstu HDP za celý rok 2019, který oproti původním předpokladům ze začátku roku 2019 dosáhl jen 2,2 %; tehdy vláda pro rok 2019 ještě předpokládala růst 4,3 %.

Veřejný dluh dosáhl v prosinci 2019 hodnoty 65,8 % HDP oproti 67,8 % HDP ve stejném období roku 2018. Rizikem pro vývoj veřejného dluhu, který se albánská vláda zavázala trvale snižovat, jsou podle Albánského nejvyššího kontrolního úřadu (ALSAI) závazky vlády vyplývající z realizace projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Závazky státu vyplývající z PPP vůči soukromým firmám v roce 2019 činily 12,6 mld. ALL (102 mil. EUR) a do roku 2024 se mají postupně zvýšit na 22,7 mld. ALL (185 mil. EUR). Před zvyšováním veřejného dluhu vlivem závazků vlády vůči PPP varovaly i Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Na ekonomickém růstu se nejvíce podílela soukromá spotřeba a export, kterému dominoval zpracovatelský průmysl. Průměrná roční inflace za 2019 byla 1,4 % (inflační cíl je 3 %). Nezaměstnanost klesla na konci 3. Q 2019 na 11,4 % ve srovnání s 12,7 % ve stejném období roku 2018. Průměrná hrubá mzda v roce 2019 činila 423 EUR, minimální mzda pak polovinu. Nejnižší mzdy jsou v zemědělství, které jsou o 30 % nížší než je průměr.

 Klíčové a perspektivní sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství a turismus. Zemědělský sektor je stále rozdrobený, neefektivní, a i když zaměstnává více než 40 % populace v Albánii, přispívá k HDP jen 19 %. Průmyslová výroba a stavebnictví přispívají 21 %. Turistický průmysl se pomalu vzmáhá, jeho podíl na albánské ekonomice tvoří zhruba 14 % (podíl celého sektoru služeb pak 48 %) a zaměstnává okolo 80 tis. lidí. V roce 2019 stoupl počet zahraničních turistů, kteří navštívili Albánii o 8, 1 % oproti roku 2018, a to na 6,4 mil. osob. Nejvíce návštěvníků přišlo většinou ze sousedních zemí –  Kosova 35 %, 12 % ze Severní Makedonie, Itálie 9,3 %, Řecka 7,3 %, Černé Hory 5,7 %. Z jiných evropských zemí pak nejvíce turistů přijelo z Německa, a to 2,6 % celkového množství.

Přeprava pasažérů v letecké dopravě v Albánii vzrostla v roce 2019 meziročně o 13,3 % na 3,33 mil. osob, a to přestože v zemi funguje jediné mezinárodní letiště v Tiraně. V prosinci 2019 operovalo v Albánii 17 leteckých společností. Nicméně vysoké operační náklady Tiranského mezinárodního letiště se odrážejí do vysokých cen letenek.

Podnikatelské prostředí

Albánie má podle zahraničních investorů velký potenciál pro zahraniční investice, který však není z řady důvodů dostatečně využit. Základními problémy pro zahraniční investice v Albánii jsou časté změny daňové legislativy ztěžující investorům plánování jejich investic, problematické fungování veřejných institucí, krátké časy na vyhodnocování tendrů, vysoká míra vnímání korupce byznysem (podle zprávy Transparency International za 2019 je Albánie 106. zemí ze 180 posuzovaných).

Přetrvává nadále jedna z největších překážek pro investice a podnikání v zemi, kterou je špatný stav katastru a registrace vlastnických práv. To je důvodem, proč je Albánie z hlediska přímých zahraničních investic (FDI) poslední zemí regionu. Na rozdíl od zahraničních investorů, kteří signalizují řadu překážek při svých aktivitách, vládní činitelé hlásí pozitivní trend ve vývoji FDI s tím, že v roce 2018 i 2019 dosáhly více než 1 mld. EUR. Nicméně 60 % z FDI v posledních letech tvořily dva investiční projekty, které budou v první polovině roku 2020 víceméně dokončeny – plynovod TAP a hydroelektrárna Devoll. Nejsou zatím známy projekty, které by měly tento výpadek v zahraničních investicích nahradit. Albánská vláda zatím posuzuje možnost výstavby nové hydroelektrárny Skavica (okolo 350 mil. EUR), propojení TAP do neprovozované tepelné elektrárny ve Vloře a její rekonstrukci (58 mil. EUR), dále pak projekty na plynové zásobníky v Dumre a rafinerie v Durresu. Albánie je malou zemí a zahraniční investoři pohlížejí na region západního Balkánu jako celek, jednotlivé země regionu pak musí o investice usilovat nabídkou výhodných podmínek. Albánie je v tomto ohledu konkurenčně poměrně slabá. Podle poslední zprávy Světové banky Doing Business za rok 2019 se Albánie nezlepšila ve většině z 11 kritérií posuzujících podnikatelské prostředí v zemi a naopak si celkově pohoršila o 19 míst až na 82. příčku ze 190 hodnocených zemí. Je to zároveň nejhorší pozice ze zemí západního Balkánu, se kterými pak Albánie v soutěži o zahraniční investice pravidelně prohrává. Navíc do byznysu v Albánii zasahuje politika, kdy většinu zakázek v tendrech a většinu koncesí získávají firmy s vazbami na vládu a i v případech, kdy zakázku získá jiný subjekt, musí spolupracovat s „doporučenými“ subdodavateli s politickými konexemi. Nejen velcí investoři, ale i malý a střední byznys vkládají naděje do reformy soudního systému v zemi, která však probíhá těžce a dlouze, což přispívá k vleklé politické krizi v zemi a negativně ovlivňuje podnikatelské klima (špatná vymahatelnost práva, plnění kontraktů).

Remitence, emigrace, nedostatek pracovní síly

Albánie je 10. zemí v Evropě podle celkové výše remitencí. Ty vytvářejí zhruba 12 % albánského HDP. Výše remitencí kopíruje emigrační vlny z Albánie. Emigrace v přepočtu na počet obyvatel země patří k největším ve světě. Poslední vlna dosáhla maxima v roce 2015, kdy požádalo o azyl v zahraničí 68 tisíc Albánců. V roce 2019 vzrostl počet Albánců žádající o azyl v zahraničí o 21 %, oproti roku 2018. Podle údajů OSN z roku 2017 žije v zahraničí 1, 17 mil. albánských migrantů, z toho 90 % v Evropě, drtivá většina ve vyspělých zemích. Emigrace přinášející remitence způsobuje Albánii také potíže, neboť se týká většinou kvalifikovaných sil. Projevuje se to i v oblasti stavebnictví, které čelí nedostatku pracovních sil, zejména v očekávání projektů rekonstrukce po zemětřesení v listopadu 2019. Za devět měsíců roku 2019 dosáhly remitence rekordní výše v posledním desetiletí. Zvýšily se oproti 1-9/2018 o 4 % na 520 mil. EUR. V roce 2019 došlo v Albánii opět k úbytku počtu obyvatel, tentokrát o 0,6 %.

Repatriace zisků z Albánie v roce 2019 dosáhla rekordní úrovně

Dle údajů albánského daňového úřadu činil repatriovaný zisk zahraničních firem působících v Albánii za prvních devět měsíců roku 2019 380 mil. EUR, což je o 30 % více než ve stejném období roku 2018. Dividendová část činila 90 mil. EUR a ve srovnávaném období se ztrojnásobila. Společnostmi, které repatriovaly nejvíce zisku, byly National Commercial Bank (BKT), Tirana International Airport a Raiffeisen Bank.

Očekávaný vývoj ekonomiky v zemi

Silné zemětřesení v Albánii z 26. listopadu mělo ničivé následky, škody v postižené oblasti kolem měst Durres a Tirana jsou zhruba odhadovány na 1 mld. EUR. Přístav v Duresu se podílí asi 10 % na HDP Albánie. Po Tiraně a Fieru je největším přispěvatelem albánského hospodářství. Turistický sektor má více než 50 % podíl na hospodářském výkonu města. Listopadové zemětřesení kromě obytných budov poškodilo zejména hotelová zařízení na pobřeží Durresu (úplně zničeno 30 hotelů, řada dalších poškozena). Durres je přitom nejdůležitějším albánským centrem masové turistiky u moře, která zaměstnává v Durresu 54 tis. osob. Tato situace může poškodit příjmy z turistiky v roce 2020 a odrazit se na výkonu albánské ekonomiky.

Na druhou stranu balík rekonstrukčních opatření po zemětřesení podpořený částkou z albánského rozpočtu a dary mezinárodních sponzorů by mohl do jisté míry stimulovat ekonomický růst v dalších letech a eliminovat ztráty z turistické oblasti.

Negativní dopad bude mít na ekonomický rozvoj země v roce 2020 globální epidemie COVID-19. Albánská vláda již koncem března 2020 přehodnotila odhad růstu HDP za rok 2020
a snížila jej z původně předpokládaných 4,1 % na 2,0 %. Lze však důvodně předpokládat, že spíše než jen k poklesu dynamiky růstu albánské ekonomiky, dojde v ní kvůli negativnímu dopadu COVID-19 na ekonomický život země v roce 2020 k recesi a poklesu HDP.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Pro trvalou ekonomickou obnovu Albánie je nezbytné udržení finanční stability a snadnější přístup podnikatelské sféry k úvěrům, čemuž může napomoci snížení míry nesplácených půjček. Vládní reformy v oblasti důchodů, energie, financování úřadů místní správy, státní správy a zlepšení podnikatelského prostředí v případě jejich úspěchu posílí schopnost Albánie přilákat tolik potřebné investice z důvodu naprostého nedostatku vlastních zdrojů, zlepší výhled na udržitelný střednědobý růst a sníží fiskální rizika.

Pokud jde o výsledky veřejného rozpočtu v roce 2019, vládě se podařilo snížit deficit ke konci roku 2019 na 65,8 % HDP (v roce 2018 67,3 % HDP), i když původně předpokládala snížení na 64,9 % HDP. V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (a v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20% HDP). Vláda v roce 2017 veřejný dluh dále snížila, a to o 3 procentní body na 69,1 % HDP a v roce 2018 na 67,3 % HDP.

Rozpočet AL pro rok 2019 plánoval výdaje ve výši 519,377 mld. ALL, resp. 4,071 mld. EUR (skutečnost 491,9 mld. ALL) a s dosud nejnižším deficitem 1,9 % HDP (v roce 2018 2,0 %) při předpokládaném růstu ekonomiky o 4,3 %. Plánované příjmy měly dosáhnout výše 486,477 mld. ALL, resp. 3,813 mld. EUR (skutečnost 460,3 mld. ALL). Deficit rozpočtu se očekával ve výši 32,9 mld. ALL, resp. 258 mil. EUR (skutečnost 31,6 mld. ALL). Snížení příjmové stránky rozpočtu jde zejména na vrub snížení dynamiky růstu hospodářství kvůli výpadku ve 4 Q 2019 kvůli vlivu listopadového zemětřesení (3,4 místo 4,3 %).

Albánský parlament schválil na rok 2020 rozpočet již se započtením dopadů listopadového zemětřesení. Při jeho sestavení vláda počítala v roce 2020 s  4,1 % růstem hospodářství a deficitem ve výši 1,6 % HDP. Příjmová stránka byla plánovaná ve výši 502,7 mld. ALL a výdajová 532,0 mld. ALL. 

Kvůli globální epidemii COVID-19 a dopadům na albánskou ekonomiku v roce 2020 bude muset být tento rozpočet během roku 2020 upraven. Albánský státní rozpočet utrpí podle odhadů vlády jen v období mezi březnem a červnem 2020 ztráty z výpadku ekonomické činnosti v zemi ve výši více než 500 mil. EUR. Albánský rozpočet se za 1. čtvrtletí 2020 dostal do deficitu 17,4 mil. EUR, ve srovnání se profitem 28,5 mil. EUR ve stejném období roku 2019. Příjmy rozpočtu 1Q 2020 poklesly meziročně o 3,9 % a výdaje naopak vzrostly o 1,5 %. Daňové příjmy za toto období meziročně poklesly o 4,5 %, z toho výpadek DPH činí 1,6 procentního bodu. Rozpočtový deficit je nyní plánován na 3,9 % DPH oproti původnímu předpokladu 1,6 % HDP.

 

Veřejný rozpočet  (v mil. EUR)

  

 2016

2017

2018   2019  2020 (plán) *

Příjmy

2 980,00

3 248,80

3 607,07 3 787,82 4 087,00

Výdaje

3 220,00

3 482,80 3 819,77 4 047,86 4 325,20

Saldo

-240,00

-234,00 -212,70 -260,04 -238,20

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

* kurs: 123,00 ALL/EUR

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2013–2017 (v mil. EUR)

 

2014

2015 2016

 2017

2018

I. Běžný účet

-1 076 -884 -813 -866 -860

II. Kapitálový účet

87

126 66 122 104

III. Finanční účet

-1032

-1 225 -665 -1 116 -1 146

Devizové rezervy

2 488

2887

2 861 3 321 3 676
  • Dluhová služba v roce 2017: 315 mil. EUR
  • Zahraniční dluh na konci roku 2018: 9 018 mil. EUR
  • Veřejný dluh k HDP na konci roku 2018: 67,3 % HDP

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Albánii je tvořen centrální Bankou Albánie (Bank of Albania, BoA) a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Guvernérem centrální banky je Gentian Sejko. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Řecka, Itálie a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek privátní. 

Seznam albánských bank

Zdroj: Centrální banka Albánie (BoA)

Největším problémem bankovního sektoru Albánie je trvale výše špatných úvěrů. Nejvyšší úrovně dosáhly v září 2014  s hrozivou hodnotou 25 % v úvěrovém portfoliu bank. Na konci roku 2014 sice došlo k jejich poklesu, ale číslo 22,76 % nutilo po celý rok 2015 banky k obezřetné úvěrové politice s negativním dopadem na ekonomický růst. Díky opatřením centrální banky v roce 2015 měly komerční banky možnost odepsat špatné úvěry za 120 mil. EUR a ke konci roku 2015 tím úroveň nesplácených úvěrů klesla na hodnotu 17,66 %. V březnu 2017 byl poměr nesplácených úvěrů 17,4 %. Základní úrokovou míru, ve snaze rozhýbat trh s úvěry, držela centrální banka na rekordně nízké úrovni 1,00 % od června 2018.  Stagnace úvěrování je vážný problém pro využití růstového potenciálu albánské ekonomiky. 

Seznam pojišťoven

Pojištění motorových vozidel má 64,33 % podíl na trhu, pojištění majetku má tržní podíl 20,43 % a životní a zdravotní pojistky představují 15,24 %. Převážná většina až 92,62 % produktů jsou neživotní pojistky. Nepovinné pojistky mají tržní podíl 39,77 %.

Z celkového počtu devíti pojišťoven pouze INSIG je vlastněná státem. Vláda však zamýšlí tuto pojišťovnu prodat. Dominanci na trhu mají dvě rakouské pojišťovací skupiny.

Zdroj: http://amf.gov.al/tsigurimeve.asp?id=1&s=1 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Albánie, je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28.12.1998 (v platném znění). Daňový systém Albánie se skládá ze dvou částí – tzv. státních daní (týká se veškerých aktivit na území Albánie – článek 2 zákona) a místních daní (článek 3 zákona).

Přímé daně

Daň z příjmu

a) daň z příjmu fyzických osob – vztahuje se na osoby s trvalým či přechodným pobytem v Albánii delším než 183 dnů v kalendářním roce.

Od 1. 1. 2014 jsou zavedeny u daně z příjmu fyzických osob 3 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je osvobozen od daně z příjmu, příjem od 30 001 ALL do 130 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 130 001 ALL výše je zdaněn 23 %. Tímto opatřením až 97 % zaměstnanců platí nižší daň z příjmu, než platilo doposud.

 Zdanitelné příjmy obyvatelstva podle zákona č. 8438/1998 a následných úprav:

  •  platy nebo jiné náhrady spojené s výkonem práce
  •  příjmy jako peněžní výsledek činnosti partnera nebo akcionáře v obchodní firmě
  •  příjmy z bankovních úvěrů nebo získané z peněžních poukazů
  •  příjmy z autorských práv a duchovního vlastnictví
  •  příjmy z půjček a rent
  •  příjmy z převodu vlastnických práv nemovitého majetku
  •  příjmy z náhodných her a kasin

 Od 1. 1. 2015 se tyto příjmy zdaňují 15 %.

b) Malá obchodní daň – novela zákona č. 9632/2006 přijatá parlamentem 17. 12. 2015 stanovuje (s pozdějšími změnami) výši daně následovně:

  • Hranice pro povinnost firem být v systému DPH byla od 1. dubna 2018 snížena z 5 na 2 mil. ALL (resp. z 37,5 tis. EUR na 15 tis. EUR) ročního obratu (předtím to bylo rozmezí obratu pro oplatňování nulové DPH 0 – 5 mil. ALL). Zatímco vláda tvrdí, že to pro malý byznys neznamená žádné další náklady, či nutnost zvýšení cen, Asociace malých a středních firem Albánie tvrdí, že opatření povede záhy k uzavření 40 až padesáti tisíců malých podniků (většinou malých kaváren, mikroobchodů a malých firem z oblasti zemědělství). Podle vlády je výše uvedené opatření klíčovým krokem v boji proti šedé ekonomice. I podle Světové banky má Albánie nejvyšší úroveň lidí pracujících „načerno“. Takto koncem roku 2017 pracovalo v průměru 40 % zaměstnaných, z toho v zemědělství 48 %, v průmyslu 35 %, ve službách 46 % a ve stavebnictví až 70 % zaměstnaných pracuje „načerno“.
  • Parlament schválil počátkem července 2018 nový fiskální balíček, který zvýší hranici pro uplatňování vyššího zdaňovacího pásma z 8  mil. na 14 mil. ALL pro malé podnikání (původně 5 – 8 mil. ALL). Příjmy v nižším pásmu (nyní 5 až 14 mil. ALL) jsou daněny 5 %, ve vyšším pásmu pak 15 %. Opatření platí od 1 .1. 2019 a dotkne se podle ministerstva financí okolo 91 % podnikání v zemi.

Tuto daň hradí každá osoba, která provozuje obchod na území Albánie, není plátcem DPH a její roční obrat nepřevyšuje 14 mil. ALL, tj. cca 112 000 EUR. Výběr malé obchodní daně, která byla v pravomoci místních úřadů, je od 1. 1. 2014 v působnosti daňového úřadu.

 c) Daň z příjmu právnických osob je ve výši 15 %

Od 1. 1. 2020 snížena na 5 % daň firem automobilového průmyslu.

Hotelová daň – hradí ji majitelé hotelů – minimální sazba je 140 ALL (1 EUR) za osobu za noc. U 4 a 5 hvězdičkových hotelů v Tiraně se platí ve výši 350 ALL (2,5 EUR) za noc.

Stavební nebo rekonstrukční daň – 2 % z prodejní ceny, daň je placená investorem akce

Daň za převod nemovitého majetku – 0,5 – 2 % z celkové hodnoty převodu

Daň z motorového osobního vozidla – roční pevná částka hrazená majitelem je ve výši 65 000 ALL pro každý typ vozidla. Za auta s obsahem do 1200 ccm se platí 55 000 ALL.

Daň z luxusních aut – nová daň uplatněná od 1. 1. 2016 na osobní automobily s počtem sedadel nejvýše 4+1 splňujících jednu z následujících podmínek: (i) objem válců motoru se rovná nebo převyšuje 3000 ccm, (ii) hodnota/cena vozidla se rovná nebo převyšuje 7 mil. ALL (50 tis. EUR). Při první registraci luxusního vozidla se platí daň ve výši 70 tic. ALL (500 EUR) a v následujících letech se platí roční sazba ve výši 21 tis. ALL (150 EUR). 

Silniční mýtné – První silniční komunikací, na které se v Albánii platí od září 2018 mýtné, je rychlostní komunikace dálničního typu Milot – Morinë o délce cca 110 km provozovaná koncesionářskou společností Albania Highway Concession. Tzv. „Národní cesta“, pořízená z veřejných financí a vedoucí z albánského Milotu na Kosovské hranice s Albánií v Morinë, je zpoplatněna částkou 5,-EUR/osobní auto, a 22,5 EUR/nákladní auto za průjezd. Výběr mýtného má být určen k údržbě komunikace. Mýtné se vybírá u tunelu Kalimash asi 18 km od města Kukës. Jeho obyvatelé mají slevu na průjezd osobním autem – z 5,- na 1,50 EUR. Albánská opozice nazývá mýto překážkou kontaktů mezi obyvatelstvem Albánie a Kosova. 

 Daň z pojištění – 10 %

Výjimku z placení přímých daní mají:

  • centrální a místní úřady
  • centrální banka
  • právnické osoby, které se zabývají aktivitami náboženské, humanitární, charitativní, vědecké  nebo vzdělávací povahy, jejichž majetek   nebo zisk, který byl vytvořen, není použit  k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • komory z oblasti obchodu, průmyslu a zemědělství, jejichž majetek nebo zisk, který byl  vytvořen, není použit k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • mezinárodní organizace, agentury pro technickou spolupráci a jejich představitelé, pokud je  výjimka poskytnuta zvláštní dohodou
  • významné osoby vyňaté mezinárodními dohodami ratifikovanými parlamentem

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 %

  • DPH podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb při obchodním styku jako součásti jejich obchodních aktivit na území Albánie.
  • DPH dále podléhá veškeré zboží dovážené na území Albánie.
  • Pro osoby ve hmotné nouzi je uplatněna dotace DPH u základních potravin ve výši 10 %.
  • Od 1. 4. 2014 se DPH na vybrané léky a nemocniční služby snížila na 10 %.

Plátcem DPH, v souladu se zákonem č. 7928 z 27. 4. 1995 „On the Value – Added Tax“, v platném znění, je právnická nebo fyzická osoba nebo ostatní osoby, jejichž roční obrat překročí 14 mil. ALL, tj. cca 112 000 EUR.

Od placení DPH jsou osvobozeny:

  • finanční služby včetně transakcí, které se vztahují k jejich pojištění a zajištění
  • zboží a služby poskytnuté náhradou za snížené platby pro neziskové organizace, jako např. dodávky zboží a služeb pro zdravotnictví a zubní lékařství, pro ochranu dětí a starších osob, dodávky související se vzdělávacími, kulturními a sportovními službami a dodávky poskytnuté věřícími a filosofickými organizacemi
  • poštovní služby
  • Centrální banka Albánie (BoA)
  • diplomaté akreditovaní v Albánii

0% sazba DPH je pro následující zboží a služby:

  • zboží vyvezené mimo území Albánie
  • služby poskytované albánskými dodavateli mimo území Albánie
  • mezinárodní doprava zboží a osob

Spotřební daň

Spotřební dani v Albánii podléhají tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty, káva. Spotřební daň hradí fyzické i právnické osoby, místní i zahraniční, domácí výrobci i importéři. Spotřební daň není uplatňována v případě vývozu zboží a slouží u některých položek k ochraně vnitřního trhu.

Výše některých spotřebních daní od 1. 1. 2015:

  • Cirkulační daň na PHM (benzín, nafta): 27 ALL/l
  • Cigarety: 110 ALL/krabičku 
  • Tabák: 3700 ALL/kg  
  • Spotřební daň na pivo: pro pivo z pivovarů s výstavem do 200 000 hl/rok: 400 ALL/hl; pro pivo z pivovarů s výstavem nad 200 000 hl/rok: 600 ALL/hl

Sociální a zdravotní zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008. 

S účinností od 1. 8. 2014 Rozhodnutím Rady ministrů č. 457 ze dne 9. 7. 2014 dochází ke zvýšení minimální a maximální měsíční mzdy sloužící jako základ výpočtu pro příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 19 406 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 97 030 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 24,5 %, z toho je placeno:

  • 15 % zaměstnavatelem 
  • 9,5 % zaměstnancem

Příspěvek na zdravotní pojištění hrazený zaměstnavatelem a zaměstnancem činí 1,7 % pro každého.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy ve výši 19 406 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tiraně (Albánie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem