Argentina je tradičním zemědělským producentem. Má příznivé klimatické podmínky pro pěstování plodin – 53 % plochy pokrývá orná půda i chov hospodářských zvířat. V roce 2025 bylo zemědělství a potravinářství tahounem růstu HDP – vzrostlo o 6,5 %. Zemědělsko-potravinářská výroba se podílela téměř 24 % na tvorbě HDP, na celkovém exportu 60 %. Zemědělský vývoz se meziročně zvýšil o 9,3 %. Příznivé klimatické podmínky umožnily rekordní sklizeň obilovin a luštěnin. Právě v obilovinách patří Argentina k předním světovým producentům a vývozcům. Také produkce a export masa a mléčných výrobků zaznamenaly v minulém roce výrazný nárůst.

Odvětví se i přesto potýká s mnohými problémy. Hlavní výzvou sektoru je efektivita a udržitelnost v měnících se klimatických podmínkách. Zavádění technologií sledujících potřebu zavlažování a hnojení nebo plodin odolnějším vůči klimatickým výkyvům bude v příštích letech klíčovým faktorem pro argentinské zemědělství. Horší dopravní a skladovací infrastruktura jsou brzdou pro konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Stávající veterinární, fytosanitární a farmaceutická opatření orgánů SENASA a ANMAT komplikují uvádění nových produktů na trh, stejně jako dovoz moderních technologií. Velkou výzvou je změnit odvětví z produkce primárních surovin na výrobky s přidanou hodnotou. Argentinští spotřebitelé stále více požadují biopotraviny, ale mnoha místním společnostem stále chybí kapacity na zavádění ekologických procesů. 

Zapotřebí jsou tedy technologie související s efektivnějším nakládáním s energiemi, monitoringem úrody/sklizní, optimalizací  procesů apod. Perspektivními kategoriemi jsou taktéž organická produkce a biopotraviny, zpracování biomasy, šlechtění a genetika.

Jedy z největší zásob sladké vody jak povchové, tak podzemní, na světě má Argentina. Nejsou však teritoriálně rovnoměrně rozložené. Zatímco sever země trpí nedostatkem, jih má přebytek. Klimatické změny snížily v některých oblastech četnost dešťů, v jiných naopak způsobují záplavy. 16 % obyvatelstva nemá přístup k pitné vodě a 41 % není napojeno na odpadní systém. 

Rozvoj ekonomiky s sebou přináší problémy s jejich znečišťováním. Hlavními zdroji kontaminace jsou průmyslová výroba a těžba, které produkují těžké kovy a chemické látky. Do zemědělství a chovu dobytka se přidávají pesticidy a hnojiva. Odlesňování způsobuje vysychání půdy. Chybějící nebo špatně fungující čističky odpadních vod ve městech zvyšují zátěž biologickými a chemickými látkami.

Chybějící legislativa nebo její nedodržování dopadá na povrchové i podzemní vodní zdroje. Snižuje se biodiverzita, jsou ohroženy některé ekosystémy.

Nezanedbatelný není ani dopad na veřejné zdraví. Ať už jsou to nemoci jako průjem, žloutenka nebo cholera nebo ve střednědobém a dlouhodobém horizontu rakovina nebo hormonální poruchy.

V Argentině chybí osvěta v oblastech získávání pitné vody, hospodaření s ní, kontroly a snižování znečišťování apod.

Existuje několik odvětví, kde by česká řešení a technologie mohly být úspěšné. Mezi ně patří technologie na čištění sladké vody, dále i vedoucí k zamezení úniku pitné vody z distribuční sítě, řešení zápachu nebo zabarvení pitné vody, technologie zabývající se přístupem k pitné vodě z vodonosných vrstev (zejména venkovské oblasti v severní Argentině) a technologie čištění odpadních vod.

Argentina je zemí nesmírně bohatou na nerostné suroviny, navíc podle odhadů až 70 % plochy území potenciálně vhodné pro těžbu ještě ani nebylo prozkoumáno. Velká pozornost je upřena na lithium a měď. Hlavně od lithia si Argentina slibuje do budoucna velký zdroj příjmů. Ve 12 oblastech (provincie Jujuy, Catamarca, Salta) by se mohlo nacházet až 92 Mt lithia, což by pokrylo dodávky po dobu 100 let. Zásoby mědi se odhadují na 65 Mt. V současné době je ve výstavbě nebo před zahájením provozu osm projektů na těžbu lithia, stříbra či mědi, 92 projektů je ve fázi pokročilého průzkumu a 250 ve fázi počátečního průzkumu.

Vláda láká zahraniční investory do těžebních projektů, od kterých si slibuje rychlé zahájení těžby, příliv investic a vznik pracovních míst. V roce 2024 vláda představila nový zákon o investičních pobídkách velkého objemu (tzv. RIGI), který slibuje investorům daňovou, celní a devizovou stabilitu po dobu 30 let.  Dodavatelé strojů a technologií musejí vzít v potaz rozlohu Argentiny (8. největší země na světě) a vzdálenost nalezišť od velkých měst, což výrazně zvyšuje nároky na logistiku a propracovaný poprodejní servis (disponibilita náhradních dílů, doprava techniků a servisu na místo instalace techniky apod.).

Stěžejní je dostatek elektrické energie. Vláda sází na mix využívání plynu a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Konkrétně je třeba propojit ložiska plynu na jihu země se severem, kde se nacházejí zásoby mědi, zlata nebo lithia. Sever má také podmínky pro instalaci slunečních panelů. 

Argentina má solidní základ pro rozvoj těžebního průmyslu. Aby ho mohla začít lépe rozvíjet a především získávat zahraniční investory a partnery lokálních firem, v r. 2026 bude muset stát podpořit přípravu kvalifikovaných pracovníků, zlepšit systém informací o těžebním průmyslu, zpružnit systém povolení k těžbě nebo zpřísnit kontrolu dodržování investičních plánů. Neméně aktivní budou muset být i provincie a podporovat přímo rozvoj sektoru.

Argentina sází na lokální firmy s tím, že by měly vytvářet společné podniky se zahraničními partnery a získávat tak nové technologie pro udržitelný rozvoj sektoru.

Z pohledu českých firem jsou pro Argentinu stěžejní především konkrétní řešení v oblasti přepravy zboží a zpracování surovin. Vítány jsou systémy a technologie, které ve výsledku budou znamenat snížení nákladů. 

Argentinská vláda pokračuje v reorganizaci Systému národní bezpečnosti. Od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost dekret, který zavádí strukturální změny a vytváří Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost, které bude úřadem odpovědným za tuto oblast. Norma nově stanovuje kompetence mezi institucemi a odděluje oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické hrozby (nadále budou v kompetenci Federální agentury pro kybernetické hrozby). Dává nový institucionální rámec ochrany kritické digitální infrastruktury, telekomunikačních sítí a strategických aktiv státu.

Argentina potřebuje prohlubovat spolupráci mezi státním a soukromým sektorem, více participovat v mezinárodní spolupráci.

Vzhledem k tomu že argentinské firmy nemohou pokrýt domácí poptávku, existuje zde prostor i pro české firmy, a to například vzhledem k rozvoji argentinských FINTECH firem. Těch je v Argentině okolo 135 a mezi nejznámější patří Mercado Pago, Todo Pago, Ualá, Apperto a SeSocio.com. Ačkoli se jedná o společnosti relativně malé, co do obratu jsou pro ČR zcela relevantní. Ve vztahu ke státnímu sektoru přední odborníci upozorňují, že je nutná celostní vládní strategie a koordinovaný postup při zavádění opatření chránící kritickou infrastrukturu. Na takový rozsah činností však administrativě chybí finanční prostředky. Prozatím byl vytvořen Národní program pro kritické informace, činnost zahájilo taktéž Národní ředitelství pro vyšetřování kyberkriminality.

Příležitosti pro české společnosti spočívají hlavně u řešení, která zmírňují uživatelské chyby. Možnostem budoucího uplatnění nahrává zatím nedostatečný rozvoj kyberbezpečnostních technologií, relativně četné využívání bankovních převodů a nástrojů argentinskými občany a vysoká konektivita aglomerací (Buenos Aires, Córdoba, Santa Fé), což vede ke zvyšující se potřebě firem chránit si svá data a data jejich uživatelů. V úvahu je potřeba vzít prozatím nedostatečnou regulaci a harmonizaci právních předpisů v této oblasti.  Kromě toho je pro mnoho firem překážkou vůbec vyhledat vyškolené odborníky na kybernetickou bezpečnost.

Argentina je jedním z významných světových hráčů v dobývání vesmíru. Z 39 argentinských satelitů má šest z nich vědecký charakter a byly rozvíjeny pod dohledem státní agentury CONAE (argentinská „NASA“). Dvě tvoří flotilu geostacionárních telekomunikačních satelitů národního operátora ARSAT, zodpovědného za správu a poskytování telekomunikačních služeb. Zbylé družice tvoří nanosatelity. Kromě státních organizací CONAE a ARSAT působí v Argentině i soukromé společnosti spojené jak s výrobou satelitů, tak s poskytováním služeb, infrastruktury a dalších produktů s vysokou technologickou hodnotou. Zaměřují se právě na konstrukci malých satelitů, které lze vyrábět sériově. Příklady takových firem jsou Innova Space, Satellogic či Novo Space. Lia Aerospace jako první firma na světě vypustila do vesmíru nanodružici na biopaliva. Celkově existuje okolo tuctu firem, které jsou schopny vyrábět a nabízet služby v oblasti vesmírného výzkumu. Ačkoliv argentinské vlády dlouhodobě aplikují politiku nahrazování importů vlastní produkcí, technologicky nejnáročnější vstupy či přímo větší celky musejí tyto firmy dovážet ze zahraničí.

Projekty související s vesmírem a kosmickým výzkumem vyžadují vzhledem ke svému rozsahu dlouhodobou a intenzivní mezinárodní spolupráci. Existence sítě propojených národních institucí podporuje  – kromě  rozvoje technologických firem (fungujících jako dodavatelé vstupů) – rozvoj lidských zdrojů s ohledem na vysokou kvalifikovanost, kterou vesmírný průmysl vyžaduje.  Kvalifikovaných pracovníků by mohly využít i české firmy kosmického průmyslu, který se v ČR doslova „raketově“ rozvíjí. Příkladem je brněnská společnost S.A.B. Aerospace, které se podařilo získat významný kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou na vývoj a výrobu pokročilého typu zařízení právě pro hladké vypouštění družic do vesmíru. Potenciál pro spolupráci otevírá taktéž studijní program zaměřený na vesmírný průmysl, který nedávno vzniknul na brněnském VUT. Možnou spolupráci zahrnují i oblasti využívání a aplikace dat, kalibrace a validaci radarů se syntetickou aperturou využívané v kosmickém výzkumu, které poskytují snímky s vysokým rozlišením na velké vzdálenosti. CONAE se zajímá i účast na projektech pozorování hlubokého vesmíru.

V prosinci 2025 byla představen postup pro vytvoření Národního vesmírného plánu, který by měl z Argentiny udělat nejdůležitějšího regionálního hráče v tomto sektoru. Základem by měla být úzká spolupráce státních institucí a soukromých firem, sjednocení vědeckých, technologických a průmyslových kapacit – vytvoření Národního vesmírného hubu. Dokument by měl předložit možnosti vlastního výzkumu vesmíru, mj. výstavby nosné rakety pro vynášení satelitů nebo přípravy vlastních kosmonautů. Neméně důležitá má být i mezinárodní spolupráce, včetně přilákání talentů a vědců do národního programu.

Mezi 11. a 13. listopadem 2026 by se v argentinské Saltě mělo konat 1. národní setkání v oblasti vesmíru, vědy a technologie (https://argentinaspace.com).

Vědecký výzkum má v Argentině velmi dlouhou tradici sahající do 17. století. Výzkum v oblasti biomedicíny zemi vynesl hned tři Nobelovy ceny. Vzhledem k obrovské rozloze a vhodným podmínkám se úsilí soustřeďuje taktéž na zemědělské vědy. Dalšími důležitými oblastmi jsou fyzika, nanotechnologie či informatika. Konkrétními tématy, kterými se argentinští vědečtí pracovníci zabývají, jsou například výroba hormonů u klonovaných krav, vývoj nových transgenních odrůd obilovin a luštěnin tolerantních vůči agrochemikáliím a stresu. Argentina má významné kapacity v oblasti jaderné a satelitní technologie. Jako jediná země v Americe – spolu s USA – vyrábí a vyváží satelity. Země má zvládnuty všechny průmyslové procesy jaderného palivového cyklu, dokonce se zde vyrábí a vyváží  jaderné reaktory. Země pokračuje i ve výzkumu v obranném průmyslu. Mezi nejvýznamnější pokroky patří vývoj raket AS-25K, které budou představeny ve verzích vzduch-moře a vzduch-země. Země vyrábí také vojenské a civilní vrtulníky, letadla a radary pro řízení letového provozu. Solidní úroveň investic vykazuje odvětví softwaru, které trvalý růst zaznamenává již pět let v řadě. 

Podle údajů vlády zaměstnává technologický sektor až 430 000 lidí, na  exportu se podílí přibližně 6 miliardami USD. Hlavní vědecko-výzkumnou organizací je Národní rada pro vědecký a technický výzkum (CONICET), jedná se o argentinskou obdobu Akademie věd ČR. CONICET sdružuje přes 330 výzkumných institucí napříč celou zemí a je považována za jednu z nejprestižnějších institucí toho typu na americkém kontinentu. Témata vhodná pro transfer znalostí a technologií (TZZ) úzce souvisí s výzvami, kterým Argentina dlouhodobě čelí. Jde například technologie aplikované v energetice (obnovitelné zdroje energie, udržitelný průmyslový rozvoj, skladování energie) či udržitelné zemědělství (genetický výzkum rostlin pro adaptaci na klimatickou změnu). V rámci instituce existuje 16 kanceláří transferu napříč celou zemí. V tomto ohledu AV ČR a CONICET udržují pravidelný kontakt, zájem je o partnerství v programech Horizon Europe či výměna informací v souvislosti s podporou akademických spin-off společností.

V rámci programu Mobility Plus budou v období 2026 – 2027 realizovány 3 projekty financované AV ČR a CONICET.

EU a Argentina vytvořily společný styčný úřad, jehož cílem je podporovat vzájemné vědeckotechnické aktivity (https://www.argentina.gob.ar/ciencia/seppcti/enlace_arg-ue).

Státní rozpočet na r. 2026 snížil výdaje plánované na vědu, výzkum a technologie. Oproti předchozímu období tento sektor dostane jen 48,8 % prostředků. Neplánuje se ani dříve schválený růst investic do vědy a výzkumu do roku 2032 – postupně až 1 % HDP. Snížené financování dopadá na argentinské vědce. Hledají nové příležitosti v zahraničí.