MZV: Souhrnná teritoriální informace

Australské společenství je federativní stát skládající se z šesti států – pěti pevninských a jednoho ostrovního, třech federálních teritorií a šesti zámořských území. Oficiální datum vzniku připadá na 1. ledna 1901. Australské společenství je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem. 

Australské hospodářství se zaměřuje především na těžbu, zemědělství a sektor služeb. Vyznačuje se otevřeností a různorodostí, transparentním obchodním a investičním prostředím. Australský zahraniční obchod je silně orientován na ČLR; s ohledem na geopolitickou situaci v regionu se Austrálie snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím uzavírání dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie. S dlouholetou absencí recese (s výjimkou roku 2020) je považováno za jedno z nejsilnějších a zároveň nejstabilnějších hospodářství světa.

Obchodní výměna mezi ČR a Austrálií stojí především na českých automobilech a australské vlně a nerostech. V případě některých výrobků lze při vývozu narazit na netarifní překážky (certifikace, přísné fytosanitární předpisy). Z hlediska českého exportu patří mezi perspektivní následující sektory: energetika, zdravotnické prostředky a technika, potravinářské výrobky a technologie, ICT, dobývací technika, obranný průmysl, technologie pro vodohospodářství a ochranu životního prostředí.
Austrálie se v roce 2025 propadla o tři příčky na 15. místo na světě podle velikosti ekonomiky. Přesto hospodářský růst dosáhl nejlepšího výsledku za poslední tři roky s přírůstkem HDP o 2,6 %. Tradiční tahoun ekonomiky a exportu těžební průmysl posílil o 3,7 %, zemědělství a rybolov o 2,5 %, velkoobchod o 2,6 %. Inflace měřená indexem spotřebních cen se podstatně zvýšila na 3,8 %. Nezaměstnanost v prosinci 2025 činila 4,2 % a mzdy za celý rok vzrostly o 3,8 % na průměr 2.051 AUD (v 11/2025). Centrální banka stanovila úrokovou míru v únoru 2026 na 3,85 %. Deficit běžného účtu na konci roku 2025 dosáhl 21,1 mld. AUD, tj. dvojnásobku oproti předchozímu roku. Přebytek zahraničního obchodu se oproti minulým rokům opět snížil na 1,4 mld. AUD (v roce 2024 činil 30,3 mld. AUD). Vývoz zboží měl přebytek 9,7 mld. AUD, zatímco u služeb był deficit 8,3 mld. AUD. Vývoz zboží a služeb za celý rok vzrostl o 5,2 % a dovoz o 6,2 %. Příliv přímých zahraničních investic v roce 2025 činil 32,1 mld. USD, podstatný nárůst o 32 % oproti roku 2024. Zahraniční zadluženost se zvýšila o 5,3 % na 1.481,2 mld. AUD a činí zhruba 31 % HDP. Dluhová služba v následujícím finančním roce dosáhne 1,7 % HDP a bude se stále zhoršovat na 2,1 % HDP ve finančním roce 2028-29. Státní rozpočet po dvou letech přebytků se ve finančním roce 2024-25 vrací do deficitu v objemu 28,3 mld. AUD. Hlavním faktorem były zvýšené vládní výdaje na zdravotnictví a infrastrukturu.

Podle ekonomů ANZ Bank hospodářství Austrálie v roce 2026 poroste tempem 2,25 %. Inflační tlaky měly být podle předpovědi ze začátku roku na nejnižší úrovni od roku 2021, přesto je inflace očekávána na úrovni 3,75 % v polovině roku 2026 (pozn.: výhled był učiněn před krizí na Blízkém východě, která již nyní znamená nárůst cen nafty a benzínu nebo hnojiv). Deficit federálního rozpočtu v roce 2025-26 je očekáván ve výši 36,8 mld. AUD (zhruba 1 % HDP). Úroková míra zaznamená podle očekávání růst na 4,35 %. Negativním faktorem budou globální bezpečnostní změny a obchodní napětí v souvislosti s nepředvídatelnými kroky prezidenta USA. Hospodářský úspěch země tvoří vývoz nerostných surovin (rudy kovů, uhlí a LPG) a zemědělských komodit. Na vývoz surovin má vliv její největší odběratel – Čína, která zápolí s vlastními ekonomickými výzvami. Vláda přijímá opatření k posílení nevýrazného průmyslu o obory s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem je ekonomický program „Future Made in Australia“.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Austrálie (348.78 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Australské společenství je federativní konstituční monarchie. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generální guvernérkou (od července 2024 je jí Sam Mostyn) a v každém spolkovém státě je zastupován dalším guvernérem. Šest států a dvě autonomní teritoria mají vlastní ústavy a parlament. Federální zákonodárný sbor se skládá ze 150členné Sněmovny reprezentantů – dolní komory, která je přímo volena preferenčním hlasovacím systémem na tříleté funkční období, a ze 76 členů Senátu – horní komory, kteří jsou voleni přímo poměrným zastoupením. Ze 76 členů Senátu je 72 voleno na šest let, přičemž každé tři roky proběhnou volby do poloviny Senátu. Čtyři senátoři zastupující teritoria mají tříletý mandát.
Australská labouristická strana zvítězila ve volbách konaných 3.5.2025 se ziskem 55,2 % a získala v dolní komoře 48. parlamentu 94 míst, zatímco koalice strany Liberální a Národní získala 43 míst, Strana zelených jediné místo a 10 mandátů si rozdělili nezávislí kandidáti. Premiérem Austrálie zůstal Anthony Albanese z labouristické strany. V horní komoře Parlamentu labouristé většinu nemají (v 76členném Senátu drží 29 křesel, zatímco opoziční koalice Liberálů a Nationals má 27 křesel). Labouristé zde proto spolupracují s tzv. “crossbenchers”, tj. malými stranami a nezávislými senátory na vybraných ad hoc tématech.

Seznam členů nové vlády, která vzešla z voleb v květnu 2025:

Anthony Albanese, předseda vlády
Jim Chalmers, hlavní ministr financí (treasurer)
Richard Marles, ministr obrany
Pat Conroy, minister pro obranný průmysl, ministr pro záležitosti pacifických ostrovů
Katy Gallagher, ministryně financí, ministryně pro veřejné služby a ministryně pro ženy
Penny Wong, ministryně zahraničí
Don Farrell, ministr obchodu a turismu
Tony Burke, ministr vnitra, ministr imigrace, ministr pro kybernetickou bezpečnost, ministr pro umění
Mark Butler, ministr zdravotnictví a péče o stárnutí
Chris Bowen, ministr pro klimatické změny a energetiku
Catherine King, ministryně pro infrastrukturu, ministryně pro regionální rozvoj
Amanda Rishworth, ministryně pro zaměstnanost a pracovní vztahy
Jason Clare, ministr školství
Tanya Plibersek, ministryně sociálních služeb
Julie Collins, ministryně zemědělství, rybolovu a lesnictví
Clare O’Neil, ministryně pro bydlení, města a bezdomovectví
Madeleine King, ministryně pro severní Austrálii a ministryně zdrojů
Murray Watt, ministr životního prostředí a vodního hospodářství
Malarndirri McCarthy, ministr pro domorodé Australany
Anika Wells, ministryně pro komunikaci a sport
Anne Aly, ministryně pro malé podniky a ministryně pro mezinárodní rozvoj a multikulturní vztahy
Tim Ayres, ministr průmyslu a inovací a vědy
Kristy McBain, ministryně pro krizové řízení,
Andrew Giles, ministr pro dovednosti a vzdělávání
Jenny McAllister, ministryně pro národní systém invalidního pojištění
Jess Walsh, ministr pro předškolní vzdělávání a mládež
Sam Rae, ministr pro důchodové zabazpečení a péči o seniory
Michelle Rowland, generální prokurátorka

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika nové australské labouristické vlády a její geografické priority se soustředí zejména na jižní Tichomoří a jihovýchodní Asii bez přetrhání historických vazeb na USA, popř. UK (byť dřívější koaliční vláda Liberálů a Nationals měla k UK tradičně mnohem blíže). Labouristé chtějí svým partnerům naslouchat zejména v oblasti změn klimatu, být aktivnější vůči menším, ale geograficky bližším sousedům a po vzoru Nového Zélandu nastoupit cestu inkluzivity s tichomořskými ostrovními státy, čímž se nová vláda jasně vymezuje proti svým předchůdcům.
Premiér Anthonyho Albanese a zaminirka Penny Wong deklarovali úmysl zlepšit napjaté vztahy s Čínou. Ty se sice ubírají pozitivnějším směrem, nicméně zůstávají napjaté. Zlepšení bylo dosaženo v ekonomické oblasti, kde Čína zrušila zákaz dovozu či snížení drastických cel na klíčové exportní komodity jako uhlí, víno nebo mořské plody.
Vztahy s EU dosáhly nového milníku v březnu 2026, když byla ukončena jednání o FTA mezi EU a Austrálií a dale podepsáno Bezpečnostní a obranné partnerství. Australská pozornost se zaměřuje na koordinaci s partnery z NATO ohledně války na Ukrajině. Ukrajinu i přes geografickou vzdálenost Austrálie vnímá jako prioritní bezpečnostní téma a velmi ochotně přispívá finančně i materiálně k úsilí na podporu Ukrajiny.

1.3. Obyvatelstvo

Australia Bureau of Statistics oznámilo 30. září  2025, že Austrálie dosáhla počtu obyvatel 27,72 mil. V roce 2024 roční přírůstek populace činil 484 000 osob, tj. 1,8 %. V roce  2023 byl přírůstek populace 2,5 %, činil 659 800 osob, z toho 111 000 narozením a 548 800 zámořskou migrací. V září 2022 odhad počtu obyvatel činil 26,12 milionu a hustota zalidnění činila 3,4 obyvatel na kilometr čtvereční (km²). Roční přírůstek obyvatel v roce 2021 činil 0,5 % populace. Počet obyvatel se zvýšil ze 61,4 % díky přirozenému přírůstku a ze 38,6 % díky migraci. Nejhustěji osídlenými oblastmi jsou Melbourne CBD – North (33 500 osob na km²), vnitřní Melbourne -Southbank (21 500 osob na km²) a vnitřní Sydney – Haymarket (19 500 osob na km² ). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činil k březnu 2021 66,3 %, tj. 17 mil. lidí z celkového počtu obyvatel. Věk ekonomicky aktivního obyvatelstva je 15-75 let, z toho 70,4 % mužů a 60,5 % žen. Očekávaná délka života při narození byla v letech 2019-21 81,3 roku u mužů a 85,4 roku u žen. V roce 2021 činila úhrnná plodnost 1,70 narozených dětí na jednu ženu. V roce 2021 tvořili muži 49,3 % a ženy 50,7 % populace.

Austrálie již neshromažďuje informace o etnickém složení, shromažďuje však informace o původu. V roce 2021 byly nejčastěji uváděni tito předkové: Angličané (33 %), Australané (29,9 %), Irové (9,5 %), Skotové (8,6 %), Číňané (5,5 %), Italové (4,4 %), Němci (4 %), Indové (3,1 %) a domorodci (2,9 %). První austrálské (aboridžinské) komunity se datují 60 000 let před osídlením Evropany. Dnes v Austrálii žije na 200 národností a etnických skupin. V roce 2021 se podle náboženského vyznání nejvíce osob hlásilo ke křesťanství (43,9 %), následuje skupina bez vyznání (38,9 %), dále islám (3,2 %), hinduismus (2,7 %) a buddhismus (2,4 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Austrálie se v roce 2025 propadla o tři příčky na 15. místo na světě podle velikosti ekonomiky. Přesto hospodářský růst dosáhl nejlepšího výsledku za poslední tři roky s přírůstkem HDP o 2,6 %. Vládní spotřeba vzrostla o 3,3% a spotřeba domácností o 2,4 %. Kladné výsledky zaznamenalo 17 z 19 sledovaných odvětví hospodářství. Tradiční tahoun ekonomiky a exportu težební průmysl posílil o 3,7 %, zemědělství a rybolov o 2,5 %, velkoobchod o 2,6 %. Z jednotlivých odvětví největší přírůstek zaznamenalo odvětví informační media a telekomunikace s 6,2 %, ostatni służby 6,2 % a finanční służby s pojišťovnictvím 4,8 %. Inflace měřená indexem spotřebních cen se podstatně zvýšila na 3,8 % (údaj za prosinec 2025; před rokem jen 2,4 %). Spotřební ceny rostly ve všech kategoriích s výjimkou oděvů a obuvi. Ceny za bydlení narostly o 6,8 % a potravin o 3,1 %. Nezaměstnanost v prosinci 2025 činila 4,2 % a mzdy za celý rok vzrostly o 3,8 % na průměr 2.051 AUD (v 11/2025). Centrální banka v průběhu roku snižovala úrokovou miru z 4,10 % v dubnu až na 3,60 % v září, aby ji zvýšila v únoru 2026 na 3,85 %. Deficit běžného účtu na konci roku 2025 dosáhl 21,1 mld. AUD, tj. dviojnásobku oproti předchozímu roku. Přebytek zahraničního obchodu se oproti minulým rokům opět snížil na 1,4 mld. AUD (v roce 2024 činil 30,3 mld. AUD). Vývoz zboží měl přebytek 9,7 mld. AUD, zatímco u služeb był deficit 8,3 mld. AUD. Vývoz zboží a služeb za celý rok vzrostl o 5,2 % a dovoz o 6,2 %. Příliv přímých zahraničních investic v roce 2025 činil 32,1 mld. USD, podstatný nárůst o 32 % oproti roku 2024, kdy dosáhl částky 24,3 mld. USD. Čistá mezinárodní investiční pozice Austrálie na konci roku dosáhla kladné bilance ve výši 638,5 mld. AUD (meziročně se zlepšila o 1,4 %) a zahraniční zadluženost se zvýšila o 5,3 % na 1.481,2 mld. AUD a činí zhruba 31 % HDP. Dluhová služba v následujícím finančním roce dosáhne 1,7 % HDP a bude se stále zhoršovat na 2,1 % HDP ve finančním roce 2028-29. Státní rozpočet po dvou letech přebytků se ve finančním roce 2024-25 vrací do deficitu v objemu 28,3 mld. AUD. Hlavním faktorem były zvýšené vládní výdaje na zdravotnictví a infrastrukturu. Podle ekonomů ANZ Bank hospodářství Austrálie v roce 2026 poroste tempem 2,25 %. Inflační tlaky měly být podle předpovědi ze začátku roku na nejnižší úrovni od roku 2021, přesto je inflace očekávána na úrovni 3,75 % v polovině roku 2026 (pozn.: výhled był učiněn před krizí na Blízkém východě, která již nyní znamená nárůst cen nafty a benzínu nebo hnojiv). Deficit federálního rozpočtu v roce 2025-26 je očekáván ve výši 36,8 mld. AUD (zhruba 1 % HDP). Úroková míra zaznamená podle očekávání růst na 4,35 %. Negativním faktorem budou globální bezpečnostní změny a obchodní napětí v souvislosti s nepředvídatelnými kroky prezidenta USA. Hospodářský úspěch země tvoří vývoz nerostných surovin (rudy kovů, uhlí a LPG) a zemědělských komodit. Na vývoz surovin má vliv její největší odběratel – Čína, která zápolí s vlastními ekonomickými výzvami. Vláda přijímá opatření k posílení nevýrazného průmyslu o obory s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem je ekonomický program „Future Made in Australia“. Labouristická vláda stanovila ambicióznější cíl do r. 2030 snížit emise o 43 % a do roku 2050 na nulu. Přestože labouristé opět zvítězili v květnových volbách, začínají se v tisku objevovat náznaky o revizi tohoto ambiciózního cíle. V zemi žije 27,72 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele je 73 tis. USD v paritě kupní síly (údaj EIU).

Zdroj: EIU, OECD, IMD, ABS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Deficit běžného účtu na konci roku 2025 dosáhl 21,1 mld. AUD, tj. dviojnásobku oproti předchozímu roku. Přebytek zahraničního obchodu se oproti minulým rokům opět snížil na 1,4 mld. AUD (v roce 2024 činil 30,3 mld. AUD). Příliv zahraničních investic v roce 2025 činil 30,4 mld. USD. Zahraniční zadluženost se zvýšila o 5,3 % na 1 481,2 mld. AUD a deficit státního rozpočtu činil 1,76 % HDP. Výhled na rok 2026: deficit státního rozpočtu na úrovni 1 %.
Deficit běžného účtu na konci roku 2024 dosáhl 12,5 mld. AUD (8,0 mld. USD) zejména v důsledku snížení přebytku zahraničního obchodu na 30,3 mld. AUD z 127,1 mld. AUD v roce předchozím. Příliv přímých zahraničních investic zaznamenal v roce 2024 24,3 mld. USD (o rok dříve 45,0 mld. AUD), zahraniční zadluženost se zvýšila o 90,9 mld. AUD na 1388,6 mld. AUD (57,7 % HDP) a deficit státního rozpočtu činil 1,0 % HDP.  

2.3. Bankovní systém

Činnost bankovního sektoru je upravena zákonem Banking Act 1959. Australská centrální banka (Reserve Bank of Australia, RBA) určuje měnovou politiku a reguluje platební systém. Australský úřad pro obezřetnou regulaci (Australian Prudential Regulation Authority, APRA) dohlíží na banky, družstevní záložny, spořitelny a zajišťovny, soukromé zdravotní pojištění. APRA dohlíží na instituce s aktivy v hodnotě cca 6 mld. AUD pro téměř 24 mil. vkladatelů, pojištěnců a členů penzijních fondů. Bankovnictví prošlo od 80. let procesem deregulace a privatizace. Od roku 1992 je liberalizován přístup zahraničních bank. Finanční služby jsou velmi efektivní využívající řadu výhod elektronizace včetně praktického systému platebních a úvěrových karet (EFTPOS).
V roce 2022 vláda revidovala centrální banku a doporučila vytvořit odbornou Radu pro měnovou politiku, která bude provádět měnovou politiku a stanovovat úrokové sazby. Změna legislativy platí od 1. července 2024.

Bankovní systém zahrnuje centrální banku Reserve Bank of Australia, 48 australských bank s plnou licencí (povolení ADI), 4 s omezenou licencí a 45 poboček a dceřiných bank zahraničních bankovních domů. Systém doplňuje 67 družstevních záležen. Hlavní komerční banky jsou podle velikosti základního kapitálu National Australia Bank, Commonwealth Bank, Westpac a ANZ Banking Group – tzv. „velká čtyřka“. V květnu 2018 úřad APRA umožnil menším společnostem podnikání v bankovních službách (Authorised deposit-taking institution – ADI).

Vývoj úrokových sazeb: centrální banka v roce 2022 zvyšovala základní úrokovou sazbu z 0,10 % na 3,10 %. Ve zvyšování pokračovala i v roce 2023, s cílem snížit vysokou inflaci. V květnu 2023 došlo k navýšení úrokové sazby na 3,85 %, v červnu na 4,10 % a v listopadu 2023  na 4,35 % a tato hodnota byla držena po celý rok 2024. Centrální banka v průběhu roku 2025 snižovala úrokovou míru v dubnu na 4,10 %, dále v září  na 3,60 %, aby ji zvýšila v únoru 2026 na 3,85 %.

2.4. Daňový systém

Austrálie má třístupňový systém zdanění (federace, státy, lokální). Federálními daněmi jsou např. daň z příjmu, GST (good and services tax) či spotřební daň. Mezi daně vybírané jednotlivými státy patří např. payroll tax, různé stamp duties (např. daň z převodu pozemků) nebo daň z motorových vozidel. Na lokální úrovni se pak jedná o tzv. rates.

Daň z příjmu fyzických osob –  je progresivní daň v rozpětí 16 – 45 % (ke snížení spodní daňové sazby na 16 % došlo v roce 2024 a během dvou let od 1. července 2026 dojde k dalšímu snížení na 14 %).. Změny, které se nazývají „3. etapa snižování daní“, budou provedeny od roku 2024-2025: jedná se o zrušení vyššího daňového pásma u osob s příjmy 120 000-180 000 USD a sloučení těchto osob se skupinou s nižšími příjmy a s nižším daňovým pásmem. To znamená, že od finančního roku 2024-2025 budou lidé s příjmy 45 001-200 000 USD platit 5 092 USD + 30 % z přebytku nad 45 000 USD. Jinému zdanění podléhají rezidenti a nerezidenti.

Daň z příjmů společností/firem (company income taxation) – pro malé podniky nově snížena na 25 %, dříve byla 27,5 %. Pro ostatní firmy je  30 %.

GST (obdoba DPH) – daň ve výši 10%, kterou je zatížena většina zboží a služeb. Austrálie ji zavedla až v roce 2000.

Zdravotní pojištění (medicare levy) – 2% daň zdanitelného příjmu. Jedná se o nepovinnou daň pro nerezidenty.

Daň z odvodu do penzijního fondu (superannuation funds taxation) – do fondu je přispíváno odpočtem z daně z příjmu v hodnotě 10,5% od 1.7.2022 a od 1.7.2023 se postupně navýšila na 11 %.

Spotřební daň (excise duty) – zahrnuta v cenách benzínu, nafty, alkoholu a tabákových výrobků.

Zemědělské daně (agricultural levies) – získané prostředky směřují do propagace, výzkumu a rozvoje.

Vyrovnávací daň z vína (wine equalisation tax) – 29 % z konečné velkoobchodní ceny, ve výjimečných případech dosahuje úrovně 50% maloobchodní ceny.

Daň nezletilých osob – některé příjmy osob do 18 let podléhají vyššímu zdanění.

Daň z luxusních vozidel (luxury car tax) – prodej luxusních osobních vozů je zatížen 33 % daní na stanovený práh. Pro rok 2024-25 je práh výpočtu pro vozidla s ekonomickým provozem 89 332 AUD, pro ostatní 76 950 AUD.

Daň z kapitálových zisků (CGT- Capital gains tax) – součást daně z příjmu osob nebo fondů. Mezi zdaňovaný majetek se počítají nemovitosti, podíly, svěřené jednotky a splátky.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Český export v roce 2025 zaznamenal významný propad jak v českém exportu (-17,3 %), tak i v importu (-17,9 %). Tradičně se na vývozu nejvíce podílí osobní vozy Škoda a díly pro výpočetní techniku. V dovozu je rovněž tradičně na prvním místě vlna a na druhém místě se už druhý rok po sobě překvapivě řadí letouny. Austrálie je v českých statistikách ve vývozu na 39. místě a v dovozu na 70. místě ve světě.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU byla v roce 2025 3. největší obchodní partner Austrálie po Číně a Japonsku, což reprezentuje 8,6 % celkového australského obchodu. Celkový obrat vzájemné výměny zboží dosáhl objemu 47,1 mld. EUR (pokles oproti roku 2024 o 4,7 %), vývoz zboží do Austrálie dosáhl objemu 36,9 mld. EUR a dovoz 10,2 mld. EUR. Celková vzájemná výměna služeb činila 42 mld. EUR, z toho export 31 mld. EUR a dovoz 11 mld. EUR. EU je 2. největším investorem v Austrálii s celkovým objemem 120,5 mld. EUR (údaj za rok 2024).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Austrálie exportuje nejvíce do Číny, Japonska, R. Korea, USA a Indie. V importu jsou na předním místě Čína, USA, Japonsko, Thajsko.

Zdroj: EIU, Eurostat, ABS

3.2. Přímé zahraniční investice

Austrálie má k zahraničním investicím liberální přístup, ale hájí své národní zájmy. Proto bylo vytvořeno Foreign Investment Review Bureau.  Příliv zahraničních investic v roce 2025 činil 32,1 mld. USD, nárůst o 32 % oproti roku 2024, kdy dosáhl částky 24,3 mld. USD. Celková mezinárodní investiční pozice Austrálie k 31.12.2025 činila 638,5 mld. AUD (meziročně nárůst o 1,4 %). K  31.12.2024 se snížila na 653,2 mld. AUD z přebytku 836,6 mld. AUD na konci roku 2023, kdy kumulativní zahraniční investice v AUS činily 4 659,5 mld. AUD, z toho PZI představovaly 1 163,9 mld. AUD. Australské investice v zahraničí činily na konci roku 2023 3 822,9 mld. AUD, z toho PZI 975,5 mld. AUD. Kumulované PZI v AUS v 12/2021 v objemu 1 061,5 mld. AUD směrovaly do težebního průmyslu (34 %), nemovitostí (13 %), finančního sektoru a pojišťovnictví (12 %), výrobních odvětví (11 %), obchodu (6 %), ICT (3 %). Teritoriálně jsou první USA, následuje Japonsko a Velká Británie.  

Bilaterální investice ČR – Austrálie

Údaje ČNB hovoří o celkovém stavu 7,4 mld. Kč přímých zahraničních iinvestic ČR v Austrálii na konci roku 2024. Naopak australské PZI v ČR činily 4,2 mld. Kč. Podle údajů ČNB k 31.12.2023 činily české PZI v Austrálii celkem 416,8 mil. Kč, o rok dříve to bylo 417,5 mil. Kč a k 31.12.2021 to bylo 337,1 mil. Kč.  Australské PZI v Česku na konci roku 2023 měly hodnotu 2 044, 9 mil Kč (registrovaný kapitál), o rok dříve 1 874,8 mil. Kč., a v roce 2021 1 454,8 mil. Kč.

Podle australských údajů byly v 12/2022 souhrnné AUS zahraniční investice v ČR v objemu 269 mil. AUD (o rok dříve 472 mil. AUD) a PZI v objemu 44 mil. AUD. České investice v AUS činily 1 705 mil. AUD (o rok dříve 1 507 mil. AUD, z toho  8 mil. AUD tvoří PZI). Zastupitelský úřad registruje tyto významnější investice českých firem v AUS: Draslovka, Sev.en (projekty v těžebním a energetickém sektoru). Firma Linet v roce 2022 dokončila akvizici v AUS.

Rozdíl mezi ČNB a AUS údaji mohou souviset se skutečností, že největší české investice jsou realizovány přes mateřské či dceřiné firmy v zahraničí, např. v Nizozemsku.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Austrálií (FTA EU-Australia)

EU a Austrálie dne 24.3.2026 uzavřely po osmi letech jednání o ambiciózní a vyvážené smlouvě o volném obchodu (FTA). Konečné znění smlouvy o volném obchodu bylo dohodnuto během setkání vedoucích představitelů v Canbeře mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a australským premiérem Anthonym Albanesem. Nyní bude probíhat domácí schvalovací řízení na obou stranách, které povede k podpisu smlouvy.
V současné době je EU třetím největším obchodním partnerem Austrálie. Očekává se nárůst exportu EU firem o 33 % během příští dekády a nárůst přílivu EU investic do Austrálie o 87 %. Smlouva poskytne vývozcům z EU privilegovaný přístup na australský trh, kdy dojde k odstranění více než 99 % cel na vývoz zboží do Austrálie, čímž se sníží cla pro společnosti všech velikostí o zhruba 1 miliardu EUR ročně.
Smlouva zohledňuje zájmy zemědělských producentů EU. V citlivých zemědělských odvětvích, jako je hovězí, skopové a kozí maso, cukr, některé mléčné výrobky a rýže, smlouva povolí dovoz z Austrálie s nulovými nebo nižšími cly pouze v omezeném množství, a to prostřednictvím pečlivě kalibrovaných celních kvót. V rámci smlouvy EU otevře dvě celní kvóty pro hovězí maso v celkovém objemu 30 600 tun (pozn.: jedná se o 1,5 % AUS produkce hovězího masa). Pro skopové a kozí maso bude celní kvóta na dovoz do EU v celkové výši 25 000 tun. Pro dovoz cukru EU celní kvóta činí 35 000 tun surového třtinového cukru k rafinaci, který bude dovážen bez cla. Smlouva bude dále chránit 165 zemědělských a potravinářských zeměpisných označení („GI“) a 231 zeměpisných označení lihovin z EU.
Pro český průmysl má význam zejména zrušení cel na dovoz automobilů, tzv. „luxury tax“ u vozů se spalovacím motorem zůstává nezměněna, u EV se počítá od hranice 120 tis. AUD. Dále budou cla eliminována u dovozu strojů, textilu, výrobků z plastu, nábytku, sladkostí aj Australský trh se evropským firmám otevře i v sektoru služeb, vč. finančních a telekomunikačních služeb. Evropské firmy budou mít zajištěn přístup k výběrovým řízením na státní zakázky a pracovní mobilita se usnadní u vybraných profesí (bude zveřejněn seznam oborů a vypraných profesí s každoročním zpřesněním potřeb AUS). Smlouva řeší i otázku digitálního obchodu, IP, konkurenceschopnost, zvláštní přístup k malým a středním podnikům, udržitelnost aj.
V AUS vývozu do EU se snížení cel týká 98 % výrobků. Austrálie je významným producentem surovin, včetně hliníku, lithia a manganu. Smlouva usnadňuje přístup EU k australským CRM a obsahuje specifická ustanovení, která zvyšují předvídatelnost a spolehlivost trhu pro podniky v EU. Zvláštní environmentální a bezpečnostní ustanovení navíc zajistí, aby tyto CRM byly těženy udržitelným způsobem. Součástí smlouvy jsou i otázky energetické spolupráce. V environmentální oblasti se smlouva odkazuje na Pařížskou dohodu.
Smlouva o volném obchodu plně integruje vysoké standardy EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, včetně závazků v oblasti práv pracovníků, rovnosti žen a mužů, životního prostředí a klimatu. Všechny závazky v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ve smlouvě budou vymahatelné prostřednictvím obecného mechanismu pro řešení sporů. Smlouva obsahuje závazné závazky týkající se základních principů práce a Pařížské dohody o klimatu, jakož i kapitolu o udržitelných potravinových systémech. Smlouva rovněž liberalizuje obchod s ekologickým zbožím a službami, jako jsou obnovitelné zdroje energie a energeticky účinné produkty.

Mezi další smlouvy s EU patří Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií z roku 1998, která byla následně upravena v roce 2012.  

Smlouvy s ČR

1994 Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic
1995 Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu
2002 Dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a převodech jaderného materiálu
2011 Smlouva o sociálním zabezpečení
2012 Dohoda o leteckých službách
2017 Dohoda o programu práce a dovolené pro mládež v Austrálii

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová a humanitární pomoc spadá do gesce Department of Foreign Affairs and Trade (DFAT). Celková rozvojová pomoc (ODA) AUS se z dlouhodobého pohledu snižuje a to o 31 % v období 2011 až 2020, zatímco globálně vzrostla o 26 %. Ve finančním roce 2020-21 dosáhla pomoc 4 480 mil. AUD (72 191 mil. CZK), zatímco v roce 2021-22 poklesla na 4 335 mil AUD, kdy základní rozpočet činil 4 000 mil. AUD a dalších 335 mil. AUD bylo dočasně vyčleněno na Covid-19. Údaje za finanční rok 2022-23 dokládají další pokles, kdy bylo vyčleněno 4 090 mil. AUD, z toho 1 160 mil. AUD pro globální a ostatní projekty, 305 mil. AUD pro jižní a západní Asii, 1 030 mil. AUD pro jihovýchodní a východní Asii a 1 500 mil. AUD pro Tichomoří. Dalších 460 mil. AUD bylo vyčleněno na cílené projekty v Tichomoří a JV Asii aj.

Pro rok 2023-24 došlo k obratu v sestupném trendu a k navýšení ODA na 4 770 mil. AUD. Od roku 2026 chce vláda každoročně navyšovat prostředky na rozvojovou pomoc o 2,5 % ročně. Rozpočet pro finanční rok 2024-2025 zahrnuje pro ODA částku 4 960 mil. AUD, tedy nárůst o 3,98 % oproti předchozímu roku.

Humanitární pomoc/HP v roce 2020-21 (vč. opatření k COVID-19) dosáhla 541,2 milionu AUD (8 721 mil. CZK). V roce 2021-22 bylo pro HP vyčleněno 485 mil. AUD a pro rok 2022-23 jen 470 mil. AUD. Koncepce zahraniční politiky z roku 2017 ale stanovila 500 mil. AUD ročně. AUS soustřeďuje HP především na oblast Indo-Pacifiku v rámci programu „Partnerships for recovery“. Do systému HP patří : Australian Medical Assistance Team (AUSMAT) a Disaster Assistance Response Team (DART) – např. pomoc na Tonga v r. 2018 při cyklonu Gita. Austrálie v rámci své pomoci poskytuje i materiálovou a logistickou podporu (přístřešky, léky, hygienické prostředky). Příkladem je pomoc na Vanuatu a Fidži po cyklonech Harold a Yasa. Logisticky vypomáhají ozbrojené síly. Více lze nalézt na webu Australia’s development program DFAT – ODA. Humanitární pomoc v roce 2023 činila 339 mil. AUD.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Těžební a ropné technologie

Austrálie je jedním z největších světových exportérů železné rudy, uhlí, LNG a současně má obrovské zdroje uranu a kritických materiálů vč. lithia a niklu. Těžební sektor významně přispívá k australské ekonomice a představuje přibližně 13,7–15 % HDP. Metalurgický průmysl a těžba (včetně zařízení, technologií a služeb) vytvořila 1,1 milionu pracovních míst a přímo zaměstnávala přibližně 300 000 lidí. Hodnota hrubého domácího produktu (HDP) z těžebního průmyslu v Austrálii v roce 2025 poklesla na 68,738 mld. AUD. To odráží pokles příspěvku těžebního sektoru k celkovému HDP, který by se měl v roce 2027 pohybovat kolem 72, 218 mld. AUD a v roce 2028 kolem 73, 879 mld. AUD. Vláda podporuje rozvoj odvětví zajišťující výrobu technologií pro obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely a bateriová úložiště. Výroba obou těchto produktů vyžaduje rozvoj těžby kritických materiálů. Naopak postupný útlum těžby uhlí přináší příležitosti pro poskytovatele služeb jako je rekultivace bývalých dolů.

▶ Energetika

V roce 2026 se očekává, že celková spotřeba energie v Austrálii zůstane přibližně konstantní na úrovni 383 mld. AUD. Toto číslo odráží pokračující závislost země na fosilních palivech, přičemž největším přispěvatelem je ropa, která se na celkové spotřebě energie podílí 41 %. Energetický sektor v Austrálii zaznamenal významné změny, zejména v zavádění obnovitelných zdrojů energie, které nabývají na významu s tím, jak se země posouvá směrem k nízkouhlíkovým energetickým řešením. Australský energetický sektor přímo tvoří 5 % hrubé průmyslové přidané hodnoty a 20 % celkové hodnoty vývozu. Odvětví elektřiny má mnoho místních a soukromých společností, zatímco v odvětví ropy a zemního plynu dominují velké mezinárodní společnosti. Austrálie je velkým vývozcem uhlí, LNG a uranu, ale čistým dovozcem ropy. Austrálie zvýšila svůj cíl snížení emisí uhlíku do roku 2030 na 43 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Spotřeba energie v Austrálii vzrostla v letech 2022–23 po 3 letech poklesu o 2 %.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Předpokládá se, že australské obranné síly (ADF) dosáhnou a překonají svůj cíl 61 711 příslušníků do konce fiskálního roku 2025–26. Rozpočtové výdaje Australských obranných sil (ADF) činí 2,03 % HDP v rozpočtu na období 2024–2025 a předpokládá se, že v rozpočtu na období 2025–2026 vzrostou na 2,05 %. Odhadovaný konsolidovaný rozpočet obrany na období 2025–2026 činí 59 mld. AUD dolarů. To je o 2,4 mld. dolarů více než odhad na období 2024–2025. Rozpočet obrany na období 2025–2026 zahrnuje nominální nárůst o 5 % ve srovnání s revidovanou alokací na rok 2024, přičemž odhady předpokládají pokračující růst. Rozpočet zahrnuje téměř 2,7 mld. AUD na program ponorek AUKUS a 1,9 mld. AUD na program fregat třídy Hunter, jehož cílem je dodat Královskému australskému námořnictvu šest pokročilých fregat pro boj s ponorkami do začátku 30. let 21. století.

▶ Voda a životní prostředí

Austrálie je nejsušším obydleným kontinentem na Zemi s průměrnými ročními srážkami 457 milimetrů (mm) (1900–2020). Australské klima je velmi proměnlivé, a to jak po celé zemi, tak rok od roku. Četnost a intenzita extrémních událostí, jako jsou sucha a povodně, jsou důležitými charakteristikami australského klimatu. Voda je životně důležitá pro život a rozvoj komunit, ekonomiky a ekosystémů. Austrálie, která má i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země rozvinutou vodohospodářskou strukturu, pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení atd. Rozvoj odpadního a recyklačního průmyslu nabízí příležitosti pro české firmy. Podíl recyklovaného odpadu dosáhl v roce 2021 60 % z celkového odpadu v objemu 76 mil. tun.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Z demografického hlediska má Austrálie stárnoucí populaci, což klade zvýšené nároky na výdaje do zdravotnictví. Za poslední dekádu se rozpočet zdravotnictví a starobní péče v Austrálii více než zdvojnásobil. Trh zdravotnických technologií v Austrálii je závislý z 80 % na dovozu, přestože se na trhu vyskytují místní výrobci a dodavatelé. Vzhledem k růstu populace probíhá výstavba nových nemocnic, jak státních tak soukromých. Australská vláda bude podporovat medicínský výzkum včetně vývoje například biotechnologií. Výdaje na zdravotnictví dosahují ročně okolo 11 % HDP.

▶ Zemědělství a potravinářství

Australské zemědělství je základním kamenem národního hospodářství a významně přispívá k HDP, exportu, zaměstnanosti a globálnímu obchodu. Zemědělství se na HDP Austrálie podílí zhruba 4 % (2024-25). Hodnota zemědělské, rybářské a lesnické produkce v Austrálii by měla ve fiskálním roce 2025–2026 dosáhnout rekordních 101,6 mld. AUD. Austrálie i nadále bude významným vývozcem zemědělských produktů a potravin; současně zhruba 15 % celkové spotřeby potravin dováží. Australské zemědělství je velmi rozvinuté, kde dvě třetiny produkce jdou na vývoz – zejména do Asie, ale i USA a EU. Nejvíce se vyváží obilí, vlna, víno, maso, mléko a mléčné výrobky, mořské plody. Importují se zejména nealkoholické a alkoholické nápoje, sirupy, cukrovinky a tuky a oleje. Nadále bude existovat potenciál pro dovoz zemědělských strojů a strojů pro zpracovatelský průmysl – balicí, zátkovací, etiketovací linky.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) v Austrálii přispívá k HDP země přibližně 6,6 %. Toto odvětví hraje klíčovou roli v podpoře inovací a produktivity, zaměstnává významnou část pracovní síly a podporuje různé podniky v celé ekonomice. Širší technologický sektor Austrálie nyní zaměstnává téměř 580 000 lidí a ročně přispívá do ekonomiky 122 mld. AUD. Předpokládá se, že do roku 2028 dosáhne ICT průmysl v Austrálii 151,47 mld. AUD a poroste ročně v průměru o 11,97 %. Navíc se kumulativní tvorba příjmů pro poskytovatele ICT v Austrálii odhaduje na 691,40 mld. AUD za období 2023 až 2028. Australský „Digital Business Plan“ za klíčové prvky digitální transformace považuje revizi systémů digitální identity. Z důvodu zahraničních kybernetických útoků má Austrálie značný zájem na dalším posilování kybernetické bezpečnosti, digitální identity a digitální infrastruktury vůbec, příležitosti nabízí i oblast umělé inteligence.

▶ Civilní letectví, vesmír

Letecký průmysl v Austrálii tvoří přibližně 2,6 % HDP a přispívá k ekonomice částkou okolo 32 mld. AUD. Toto odvětví podporuje značný počet pracovních míst, přičemž 312 000 pracovních míst přímo souvisí s leteckými činnostmi. Austrálie má dlouhou historii v oblasti civilního i vojenského letectví: národního dopravce Qantas a RAAF (Royal Australian Air Force) – letectvo s významnými investicemi do F-35 a dalších systémů. Drony a autonomní systémy – silný vývoj hlavně v oblasti průzkumu, hašení požárů a těžby. Výzkum a vývoj – probíhá v rámci univerzit a soukromého sektoru. Vesmírný průmysl v Austrálii zažívá významný růst s odhadovanými ročními příjmy ve výši 8 miliard dolarů a zaměstnává kolem 10 tis. pracovníků. Předpokládá se, že do roku 2030 se velikost odvětví zvýší na 12 mld. AUD, a to díky investicím a partnerství s mezinárodními organizacemi, jako je NASA. Austrálie buduje svůj vesmírný sektor především v posledním desetiletí. Australian Space Agency (ASA) – založena v roce 2018, sídlí v Adelaide.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Austrálie produkuje 3 % světové výzkumné produkce s 0,3 % světové populace. Podíl Austrálie na nejcitovanějších publikacích je dokonce 4,5 %, což je páté místo na světě. Místní výzkum je mimořádně kvalitní a výzkumníci jsou produktivní. V Austrálii činily výdaje na výzkum a vývojv letech 2021–2022 38,8 mld. AUD, tedy 1,68 % HDP, pod průměrem OECD ve výši 2,7 % a vláda je vyzývána k navýšení ke 3 %. Australské univerzity a průmysloví partneři spolupracují na výzkumu, který urychluje australskou inovační agendu a podporuje vývoj produktů a služeb, které mají dopad v reálném světě. Australská vláda investovala 370,3 mil AUD během čtyř let (2022-2023 až 2025-2026) prostřednictvím programu Trailblazer Universities Program.

Podrobnější informaci k jednotlivým oborům lze najít v publikaci MZV ČR.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní styk je určován anglosaskými zvyklostmi. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka, znalost všeobecných světových a případně místních reálií, komunikační schopnosti a profesionální přístup. Nabízené výrobky je vhodné doložit certifikáty buď z EU nebo USA.

4.2. Oslovení

Ideálním způsobem oslovení obchodních partnerů je účast na některém veletrhu, nejlépe opakovaná. Vhodná je reference z amerického nebo EU trhu. Marketingové materiály musí být bezchybné a zpracované na vysoké profesionální úrovni.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné naplánovat a sjednat předem. Velmi brzy po seznámení se s protistranou přecházejí Australané k oslovování křestním jménem, což platí i o následné obchodní korespondenci. Nejsou časté tzv. zdvořilostní návštěvy bez konkrétního obsahu, dává se přednost intenzívním a kratším jednáním. Vizitky se vyměňují bez zvláštního rituálu, spíše pro informaci a ne vždy je mají jednající k dispozici. Výměna drobných dárků mezi jednajícími stranami je spíše výjimkou. Hlavními rysy obchodního jednání jsou konkrétnost a přímočarost. Závěry jednání je zvykem písemně potvrdit, přičemž dohodnuté závěry se plní. Důvěru australských partnerů lze získat poměrně lehce, neboť vycházejí z předpokladu, že dlouhodobý obchodní vztah by měl být výhodný pro obě strany. V případě nepoctivého jednání však lze jejich důvěru také stejně lehce a většinou definitivně ztratit. Při obchodních jednáních není zvykem nabízet či podávat alkohol, pokud se jednání odehrává během dne na firemní půdě. I přes neformální způsob života se v obchodním styku vyžaduje společenské oblečení, při některých zvláště významných společenských příležitostech je předepsán smoking. Toto však neplatí mimo velká města, venkovské oblasti se vyznačují velkou neformálností. Jednací tým by měl mít minimálně dva zástupce firmy. Na věkovou ani genderovou rozmanitost při obchodním jednání se důraz neklade, ale mohlo by se pohlížet na věkovou a genderovou vyrovnanost firmy jednacího týmu vzhledem k současné australské politice. Není obvyklé zvát obchodního partnera domů, pokud se s obchodním partnerem dlouhodobě nezná.

4.4. Komunikace

Předpokládá se komunikace v angličtině. Nápomocné je osvojit si základní sadu australské angličtiny, která oplývá mnoha unikátními výrazivy. V komunikaci doporučujeme zdrženlivost v případě některých společensky a historicky citlivých témat (Australia Day vs „Invasion Day“). Osobní jednání jsou nejefektivnější, ale australští partneři na ně přistupují zdrženlivěji než v Evropě. Přehled akreditovaných překladatelů z a do českého jazyka je uveden na stránkách GK Sydney.

4.5. Doporučení

Při pobytu v Austrálii je doporučeno obrnit se trpělivostí, potíže Australané často řeší obligátním „no worries“ bez dalšího. Ze strany australských partnerů je možné očekávat jiné vnímání plynutí času. Během jednání dané přísliby, např. na zaslání dalších informací nebo kontaktů, bývají mnohdy opomenuty a je nutno je urgovat.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Australském společenství slaví každý stát či teritorium individuálně. Hlavní svátky jako Velikonoce a Vánoce udržují Australané až na malé výjimky ve stejné dny, data ostatních svátků mají jednotlivá území odlišná. V případě, že datum státního svátku připadne na víkend, nahrazuje se státní svátek spojený s pracovním volnem následující všední den. Mezi svátky spojené s pracovním volnem patří oslavy Nového roku (1. ledna), Den Austrálie (26. ledna), Den Australského a Novozélandského armádního sboru (ANZAC Day 25. dubna). Velikonoční svátky jsou pohyblivé a připadají na pátek a pondělí. Štědrý den pak Australané slaví 25. prosince a den poté tzv. Boxing Day. Datum oslavy narozenin hlavy státu,  britského panovníka, a Svátek práce stanovují vlády států a teritorií individuálně, připadají ale vždy na pondělí. Jednotlivá australská území si také určují své vlastní svátky.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pro vývoz výrobků je základním předpokladem kvalitní distributor, pro složitější celky je vhodnější zvolit cestu přímé přítomnosti na trhu. Základním prvkem úspěšného vývozu výrobků na australský trh je vhodný dovozce a distributor na úrovni velkoobchodu. Vlastní prodejní technika a marketingové praktiky na vnitřním trhu jsou většinou přenechány místním maloobchodním subjektům. Vzhledem k relativně vysokým obchodním nákladům požadují dovozci/distributoři většinou exkluzivní zastupitelskou smlouvu. Významnější a trvalejší obrat je docilován pouze u těch položek, které jsou realizovány zavedeným místním zástupcem. Při výběru partnera je nutno zvažovat zejména postavení dovozce na trhu, jeho odběratelskou síť a kontakty a zastoupení v ostatních australských státech. Vzhledem ke geografické rozlehlosti země a relativní samostatnosti jednotlivých států je třeba volit importéra se zastoupením ve většině australských států a nejlépe zároveň i na Novém Zélandu. Dovoz prostřednictvím významnějších a v oboru zavedených firem přináší dlouhodobé výsledky.

Nedostatečně zajištěná servisní síť, nepružné a nepravidelné dodávky náhradních dílů a nedostatečné reference z vyspělých světových trhů jsou hlavními limitujícími faktory českých firem ve vývozu strojírenské produkce. Pro nejvýznamnější australské firmy ve zpracovatelském nebo těžebním průmyslu připadají v úvahu pouze dodávky od předkvalifikovaných firem se světovými referencemi. Inženýrské firmy zahrnou do užšího výběru potenciálních dodavatelů pouze osvědčené a investorem schválené dodavatele zařízení a komponentů.

Austrálie patří mezi země s nejpřátelštějším obchodním prostředím a nejméně náročnými regulacemi. K započetí vlastního podnikání typu společnosti s ručením omezeným jsou zapotřebí pouze dva dny, je nutné podstoupit dvě administrativní procedury a mít k dispozici 1 % průměrného ročního příjmu na osobu. Dovozy nejsou kvantitativně omezeny. Omezení dovozu se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví. Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.

Australané si chrání svůj potravinářský trh. Od 1.7. 2018 je v Austrálii povinné označení původu pro prodávané potraviny („The Country of Origin Food Labeling Information Standard 2016“). U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název a stručný popis zboží, země jeho původu a kontaktní údaje australské dovozní firmy. Lze předpokládat, že podpis FTA EU – Australia usnadní přístup EU/českých firem na místní trh.

Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000 AUD v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000 AUD a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency. Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Australský podnik může svou stížnost hlásit anti-dumpingové komisi, která má 155 dní na vyšetřování, své doporučení pak předkládá ministrovi průmyslu a inovací.

Celní správa se zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).

Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědná australská celní správa.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V praxi je v Austrálii využíváno několik forem podnikání:

• společnosti s ručením omezeným (společnost vlastníků – Pty. Ltd. nebo společnost veřejná – Ltd.),
• partnerství (partnership), partnerství s omezeným ručením (limited partnership),
• podniky jednotlivce (sole proprietors),
• trusty (trusts),
• joint ventures.

Podmínky pro založení a závazky (zejména daňové) se dle jednotlivých typů společností liší. Právní rámec zakládání firem je určován zákonem Corporations Law. Registrace ekonomických subjektů je prováděna zásadně u Australian Securities and InvestmentsCommission. Firmy jsou povinny používat na veškeré oficiální firemní dokumentaci daňové a registrační číslo zvané Australian Business Number (ABN – tj. obdoba českého IČO a DIČ), které ASIC vydává. V případě pobočky registrované jako cizí společnost obdrží filiálka číslo ARBN – Australian Registered Body Number. Náklady na registraci společnosti činí 463 AUD. Požadavky na založení firmy zahraničním subjektem jsou stejné ve všech státech australské federace a jsou shodné s požadavky kladenými na místní firmy. Po úvodní centrální registraci firmy u ASIC je třeba ještě zaregistrovat obchodní jméno firmy ve všech australských státech, ve kterých bude firma operovat.

Pro podnikání zahraniční společnosti lze využít formy dceřiné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch), pro neobchodní činnost i reprezentační kanceláře. Zahraniční firmy však většinou upřednostňují založení dceřiné společnosti, která má výhodu místního právního subjektu. Založení filiálky jako zahraničního subjektu je z důvodu formálních požadavků na předkládání veškeré účetní dokumentace mateřské firmy v anglickém jazyce z praktického hlediska pro český subjekt nevýhodné. Naopak určitou výhodou této formy je skutečnost, že filiálka nemusí zaměstnávat australského residenta jako jednatele firmy. Joint ventures, jako forma společného podnikání několika subjektů včetně zahraničních, jsou obvyklou formou účasti na společném projektu po určitou dobu. Z právního hlediska je posuzována tato forma jako partnerství (partnership) na základě partnerské smlouvy.

5.3. Marketing a komunikace

Pro prezentaci svých výrobků doporučujeme využít zejména účast na specializovaných výstavách, a to ideálně opakovaně. Účast na velkých profesně zaměřených veletrzích považujeme za vhodnou formu propagace a kontaktu s distributory při vstupu na australský trh, ačkoliv náklady na pronájem výstavní plochy jsou v Austrálii velmi vysoké. V případě zájmu o australský trh doporučí vhodný veletrh buď Velvyslanectví ČR v Canbeře nebo zahraniční kancelář CzechTrade v Sydney.

Doporučujeme věnovat maximální pozornost formální stránce veškerých propagačních materiálů, zejména jazykové správnosti ověřené rodilým mluvčím. Je třeba klást velký důraz na preciznost zpracování, správné používání odborných anglických výrazů a pravidelnou aktualizaci uveřejňovaných údajů na webových stránkách.

Mezi vedoucí australské PR agentury patří oOh!media, Archetype, Eleven, Ogilvy PR, Sling & Stone a WE Communications, mezi HR agentury pak Hays, Randstad, Halcyon Knights, Davidson Technology, Austcorp Executive, PRA, Oceans Group Search & Selection, Design & Build Recruitment, Ethos BeathChapman, Talent International, Marshall McAdam.

Australské firmy využívají celé škály reklamních kanálů. Pro reklamní aktivitu se kromě sociálních sítí a tisku (i online tisku) využívá rádiových a TV stanic. Další oblíbenou metodou jsou billboardy, včetně polepů na autobusech MHD.

V rámci marketingových a propagačních aktivit se nesmí uvádět nepravdivé nebo zavádějící výroky a to prostřednictvím jakýchkoliv médií. Zákony na ochranu spotřebitele, které zakazují firmám podávat nepravdivá, zavádějící nebo klamná tvrzení o jejich produktech nebo službách, jsou v platnosti již desítky let.                                                                                                       

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Austrálie patří mezi země, které ochranu práv duševního vlastnictví pečlivě střeží a dodržují. Za ochranu práv duševního vlastnictví je v Austrálii zodpovědný Úřad pro duševní vlastnictví; přehled aktuální legislativy uvádí na svých internetových stránkách IP Australia | Protect The Value Of Your Ideas. Rizikům nedodržení ochrany práv duševního vlastnictví lze v Austrálii předejít například včasnou registrací patentu na Úřadu pro duševní vlastnictví nebo použitím Dohody o mlčenlivosti (Non-disclosure agreement) při sdílení vaší představy s další stranou. Práva duševního vlastnictví jsou v Austrálii regulovány zákony: Copyright Act, Patents Act, Trade Marks Act, Designs Act, Plant Breeder’s Act a Circuit Layouts Act. V případě, že dojde k porušení práv na mezinárodní úrovni, doporučuje australský Úřad pro duševní vlastnictví obrátit se na Arbitrážní a mediační centrum Světové organizace pro duševní vlastnictví.

Austrálie je členem WTO od 1. ledna 1995. Stálá mise Austrálie při WTO reprezentuje Austrálii ve všech komisích a radách WTO, aby podpořila zájmy Austrálie a dohlédla na dodržování pravidel ostatními členy. Austrálie podporuje liberalizaci v rámci WTO, kterou vidí jako cestu k ekonomickým reformám, lepší tržní výkonnosti a výraznému udržitelnému růstu světové ekonomiky. Austrálie se ve WTO angažuje především v odvětvích zemědělského exportu a ochrany duševního vlastnictví, podporuje účast rozvojových zemí ve WTO a systém urovnávání sporů.

5.5. Trh veřejných zakázek

V rámci WTO Austrálie v roce 2019 přistoupila k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA). Dohoda v účinnost pro Austrálii vstoupila dne 5. května 2019. Dohoda umožňuje lepší přístup k veřejným zakázkám. Přímá účast zahraniční firmy na tendru byla dosud velmi složitá a bez zapojení místního partnera téměř nemožná. Preferenci při výběru mají australské a novozélandské firmy, resp. zboží vyrobené v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vládních tendrů v Austrálii je často možné se účastnit víceméně pouze prostřednictvím místních dovozců a distributorů, jen zřídkakdy přímo. S aplikací GPA dohody lze očekávat zlepšení situace na trhu veřejných zakázek.  

Od 1. března 2017 platí také další přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek na federální úrovni (Commonwealth Procurement Rules). Tato pravidla dále zpřísňují regulační mechanismy týkající se pracovních podmínek, zdraví, bezpečnosti a vlivu na životní prostředí. Vyžadováno je také plnění australských standardů a novinkou jsou i paragrafy, které vyžadují posuzování účastníků tendrů s hodnotou vyšší než 4/7,5 (u staveb) mil. AUD z hlediska „širšího ekonomického benefitu“, tj. přínosu pro AU ekonomiku nad rámec zadávaného tendru.  

Všechny federální státní zakázky administrované Ministerstvem financí jsou zveřejňovány prostřednictvím internetu. Tendry jednotlivých států a teritorií jsou vyhlašovány místními vládami na příslušných webových stránkách států a teritorií. Korektnost tendrového řízení je dána vnitřním nařízením federální vlády (Commonwealth Procurement Guidelines). Austrálie patří k zemím s nejnižší korupcí na světě. Zřejmě proto mají vládní úředníci poměrně vysokou rozhodovací pravomoc. Hlavním kritériem je dosažení dodávky služeb nebo zboží od schopného dodavatele, který zaručí dodání v příslušné kvalitě za akceptovatelnou cenu (value for money policy). Nejnižší cena tedy ještě nemusí být zárukou získání vládní zakázky. Důraz je kladen na vzájemnou spolupráci domácího průmyslu a vládních institucí zejména v klíčových zakázkách, jako je oblast dodávek vojenského materiálu. Nákupy federálního ministerstva obrany jsou vedeny snahou dlouhodobým zapojením australských firem do výzkumu, vývoje a výroby zařízení pro určitý projekt.  

Přehled základních internetových adres pro tendry:  

• Nový Jižní Wales  
• Queensland
• Západní Austrálie  
• Jižní Austrálie  
• Tasmánie  
• Commonwealth Electronic Tender System – Austender
• Northern Territory Tenders
• ACT Tenders

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Austrálii jsou platební podmínky součástí každé kupní smlouvy. Platební podmínky obvykle zahrnují informace o možných platebních metodách, jestli se skládá záloha a kolik čítá, a pravidla vymáhání dluhů. Obchodní spory nejsou v Austrálii příliš častým jevem, což vyplývá z relativně vysoké korektnosti a solidnosti obchodních vztahů. V zájmu předcházení pozdějším nedorozuměním je dobré při uzavírání obchodních smluv nezapomenout na klauzuli podle obchodního práva té země, se kterou se případný spor bude řešit. Australské subjekty však v naprosté většině případů vyžadují řízení smlouvy australským právem. U aktérů komerčních sporů v Austrálii bývá před soudní cestou dávána přednost řešení obchodních sporů cestou mimosoudní. Spory lze řešit mimosoudní cestou prostřednictvím obchodní arbitráže při Australian Centre for International Commercial Arbitration.

Průměrná doba splatnosti faktur činí 30 dní, pro dodavatele veřejných zakázek 20 dní.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Opatření platná pro vstup do Austrálie s ohledem na pandemii covidu-19 byla 7. července 2022 zrušena a po uvedeném datu lze do země cestovat bez ohledu na očkovací status. Před plánováním cesty do Austrálie doporučujeme navštívit stránky Generálního konzulátu ČR v Sydney, kde je informace o vstupu do země pravidelně aktualizována. Současně změny v cestovních podmínkách doporučujeme sledovat na webových stránkách australského Ministerstva vnitra.

UPOZORNĚNÍ: Níže uvedené informace jsou obecně platné informace nezohledňující opatření covid-19.

K cestě do Austrálie jsou občané ČR povinni mít cestovní pas ČR platný minimálně 6 měsíců od plánovaného data odjezdu z Austrálie a platné australské vízum. Výjimkou z vízové povinnosti je tranzit přes australská letiště za specifických podmínek – doporučujeme informovat se na aktuální podmínky. Všechny typy australských víz a způsob jejich získání lze nalézt na stránkách australského Ministerstva vnitřních věcí (Department of Home Affairs).

Turistická víza – nejčastějším typem víz pro krátkodobé turistické/obchodní nevýdělečné cesty je tzv. eVisitor vízum, o které mohou držitelé českých cestovních dokladů požádat on-line. Žadatel vyplní příslušný elektronický dotazník a vyčká udělení souhlasu, který mu je doručen emailem. Proces trvá pouze několik minut/hodin. Někdy místní úřady vyžadují doložit dodatečné dokumenty. Doporučujeme proto zajistit vízum pro vstup včas před odletem a letenku případně zajistit až poté, co žadatel vízum obdrží. Pro pobyty delší než 3 měsíce (až jeden rok) je potřeba požádat o tzv. Visitor Visa. Poplatek se liší dle požadované délky pobytu.

Studentská a pracovní víza. Problematika studentských a pracovních víz je závislá na individuálních aspektech žádosti, a z tohoto důvodu doporučujeme vyřizovat tyto žádosti prostřednictvím specializovaných cestovních kanceláří nebo migračních agentů v Austrálii. Veškeré informace jsou k dispozici na: stránkách Ministerstva vnitra Austrálie.

Dne 1. března 2018 byl zahájen Pilotní program práce a dovolené pro mládež v Austrálii. Program umožňuje mladým lidem z ČR cestovat a legálně pracovat v Austrálii a naopak po dobu nepřesahující 12 měsíců. Australská strana dne 13.4.2026 program prodloužila do 8.4.2028..

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Studenti, kteří jsou v Austrálii na studentských vízech, si mohou vyřídit pracovní povolení na 40 hodin po dobu 14 dnů; dále lze získat pracovní povolení přes tzv. sponsorship visa nebo přes speciální kategorie aktuálně vyžadovaných pracovních sil – upozorňujeme, že australská vláda od března 2018 zrušila kategorii Temporary Work (Skilled) visa (subclass 457 visa) a nahradila ji zcela novou kategorií Temporary Skill Shortage (TSS). Zpřísnila přitom podmínky pro vydání tohoto druhu víza a také zvýšila poplatky. Informace k vízům jsou na stránkách australského Ministerstva vnitra.

Zdravotnictví v Austrálii je na vysoké úrovni, tomu odpovídají i ceny za zdravotní péči. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí cca 100 AUD, za návštěvu odborného lékaře cca 150–250 AUD, za antibiotika cca 20 AUD za balení, za 1 den pobytu v nemocnici od 500 AUD výše, za RTG 120 a více AUD. Uzavření cestovního zdravotního pojištění před cestou je nutnost. Zdravotní pojištění cizinců v Austrálii je možno uzavřít pouze u soukromé zdravotní pojišťovny. Jedná se o zvýšené náklady na zahraničního pracovníka a otázku zdravotního pojištění se doporučuje projednat se zaměstnavatelem v rámci sjednávání pracovního kontraktu.

Austrálie nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, zvláštní očkování není nutné. Austrálie je zemí s vysokým výskytem rakoviny kůže, doporučuje se zvýšená ochrana pokožky a očí před slunečním zářením.

5.9. Veletrhy a akce

Významné veletrhy a výstavy v Austrálii v roce 2026 – 2027:

– WA Mining Conference and Exhibition (těžební průmysl): 16.-17.9.2026, Perth

– The Indo Pacific International Maritime Exposition (vojenská technika): 2.-4. listopadu 2026, ICC Sydney; 

– Energy Exchange Australia (energetika, plyn), 10.-12. březen 2026, Perth; 3. březen 2027 Perth

– Waste Expo Australia 2025 (životní prostředí – odpadové hospodářství), 28.-29. října 2026, Melbourne

– All Energy Australia (energetika): 28.-29. října 2026, Melbourne; říjen 2026 Melbourne

– Australian Manuchacturing Week, 12.-14. května 2026 Brisbane, květen 2027, Melbourne

·         Ozwater’ (vodohospodářství): 26.-28. května 2026, Brisbane

·         Australian Tourism Exchange (cestovní ruch):  10.-14. května 2026 Adelaide

·         Australian Energy and Battery Storage Conference & Exhibition (obnovitelné zdroje): 17.-18. března 2026, Sydney, březen 2027,  Brisbane

–      Australasian Gaming Expo (herní průmysl): 11.-13. srpna 2026, Sydney

·         Australasian Waste & Recycling Expo (recyklace): 22.-23. červenec 2026, Sydney

·         Fine Food Australia (potravinářství): 31.8.-3.9.2026 Melbourne, září 2027, ICC Sydney 

·         Land Forces (obranný průmysl pro pozemní vojsko): 6.-8. října 2026, Perth   – česká účast PROPED

·         AusBiotech (biotechnologie): 20-23. října 2026, Gold Coast

·          IMARC – International Mining and Resource Conference and Expo: 27.-293. října 2026, Sydney

·          Asia-Pacific Hydrogen Summit and Expo, 3.-4. září 2026, Adelaide

·         Avalon Airshow (letectví): 23.-28. února 2027, Geelong u  Melbourne – česká účast PRPOPED

·         Smart Energy (energetika), 6.-7. května 2026, Sydney

·         Australasian Hospitality and Gaming (vybavení hotelů, herní průmysl), 25.-26. března 2026 , Brisbane

·         Security Exhibition & Conference (bezpečnost),  2.-4. září 2026, Sydney

·         AGQUIP 2025 (zemědělské stroje), 18.-20. srpen 2026, Gunnedah, NSW

·         Australian Space Summit and Exhibition , 17.-18. června 2026, Sydney

– Melbourne Build Expo, 25.-26. listopadu 2026
– Sydney Build Expo, 29.-30. dubna 2026

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Canbeře
adresa: 3 Beale Crescent, Deakin,  ACT 2600
tel.: +61 2 6290 1386
e-mail: canberra@mzv.gov.cz
e-mail na obchodně-ekonomický úsek: canberra.commerce@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/canberra
e-mail na konzulární oddělení: canberra.consulate@mzv.gov.cz

Realizátor programu PROPEA v Austrálii

NO

Generální konzulát ČR v Sydney
adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel.: +61 2 9581 0111
e-mail: sydney@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/sydney
e-mail na konzulární oddělení: sydney.consulate@mzv.gov.cz

CzechTrade Australia
sídlí v budově Generálního konzulátu adresa: 169 Military Rd, Dover Heights, NSW 2030
tel.: +61 474 135 224
e-mail: lubos.matejka@czechtrade.cz
web: www.czechtrade.cz

Honorární konzulát v Adelaide
Kateřina TAYLOR – – honorární konzulka pro Jižní Austrálii
adresa: 344 Glen Osmond Rd., Myrtle Bank, SA 5064 Adelaide
Tel.: +61 410 994 986
e-mail: Adelaide.Honorary@mzv.gov.cz

e-mail: adelaide@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát v Brisbane
Francis Edward Carroll – honorární konzul pro Queensland
adresa: 2/52 Lysaght St., Coolu,, QLD 4573 Coolum
tel.: +61 418 775 963
e-mail: brisbane@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Hobart
Vlad Gala – honorární konzul pro Tasmánii
adresa:
tel.: +61 409 212 332
e-mail: hobart@honorary.mzv.cz, vlad@fall.com.au

Honorární konzulát Melbourne
Lenka Allen – honorární konzulka pro Victorii
adresa: 511 Queensberry St., North Melbourne, VIC 3051 Melbourne
tel.: +61 418 388 689
e-mail: melbourne@honorary.mzv.cz

Honorární konzulát Perth
Jitka Smith – honorární konzulka pro Západní Austrálii
adresa: 21/17 Prowse St., West Perth WA 6005
tel.: +61 406 026 840
e-mail: perth@honorary.mzv.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Národní směrové číslo (country code) Austrálie je +61. Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel. Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes):
2 – Nový Jižní Wales (hlavní město Sydney), ACT (Canberra)
3 – Victoria (hlavní město Melbourne), Tasmánie (hlavní město Hobart)
1 – Queensland (hlavní město Brisbane)
8 – Jižní Austrálie (hlavní město Adelaide), Západní Austrálie (hlavní město Perth), Severní teritorium (hlavní město Darwin)

Důležitá telefonní čísla:
· Univerzální pohotovostní číslo: 000
· Výhradně v případech nouze, tj. ohrožení zdraví a života, se udržuje konzulární pohotovost na telefonních číslech: +61 418 262 289 (Velvyslanectví ČR v Canbeře – pouze pro ACT) a +61 411 895 954 (Generální konzulát ČR v Sydney – ostatní státy s výjimkou ACT)
· 24-hodinová konzulární nouzová linka australského Ministerstva zahraničních věcí a obchodu: 1300 555 135 Linka vízového oddělení australského Ministerstva vnitra fungující od pondělí do pátku mezi 9:00 a 17:00 místního času: 131 881 (v případě volání z Austrálie) a +61 2 6196 0196 (v případě volání mimo Austrálii)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Oficiální stránka premiéra: www.pm.gov.au
• Server orgánů státní správy: www.directory.gov.au
• Server vlády s odkazy na jednotlivé resorty, státy a teritoria: www.pm.gov.au
• Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu: www.dfat.gov.au
• Ministerstvo vnitra: www.homeaffairs.gov.au
• Ministerstvo průmyslu, vědy, energetiky a zdrojů: www.industry.gov.au
• Ministerstvo financí: www.finance.gov.au
• Ministerstvo dopravy, infrastruktury, regionálního vývoje a komunikace: www.infrastructure.gov.au, www.bitre.gov.au
• Ministerstvo zemědělství, vody a životního prostředí: www.agriculture.gov.au
• Ministerstvo zdravotnictví: www.health.gov.au
• Ministerstvo pro válečné veterány: www.dva.gov.au
• Ministerstvo obrany: www.defence.gov.au
• Ministerstvo školství: www.education.gov.au
• Oddělení státního pokladníka: treasury.gov.au
• Ministerstvo sociálních věcí: www.dss.gov.au
• Delegace Evropské unie – Delegation of the European Union to Australia
• Obchodně-průmyslová komora – Australian Chamber of Commerce and Industry
• AUS komise pro obchod a investice v ČR – Australian Trade and Investment Commission
• Obchodní rada Austrálie – Business Council of Australia
• Evropsko-australská obchodní rada – European Australian Business Council
• Australská asociace vlastníků firem – Business Owners Association of Australia
• Asociace malých podniků – Small Business Association of Australia
• Daňová správa – Australian Taxation Office
• Federální celní správa – Australian Border Force
• Informace o australských zákonech – Federal Register of Legislation
• Australská komise – Securities and Investments Commission

Zpravodajské zdroje v Austrálii:

• The Australian
• Daily Telegraph
• Herald Sun
• The Sydney Morning Herald
• Business Insider Australia
• Australian Financial Review

Webové stránky zastupitelských úřadů České republiky:

• Velvyslanectví České republiky v Canbeře
• Generální konzulát České republiky v Sydney