Austrálie: Zahraniční obchod a investice

© Generální konzulát ČR v Sydney (Austrálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ve světovém měřítku se v roce 2019 umístila Austrálie na 24. místě největšího vývozce zboží a služeb, v případě dovozu je na 22. místě. Čína, USA a Japonsko jsou australskými největšími partnery ve vzájemném obchodu.

Obchodní bilance Austrálie byla k prosinci 2019 5,223 mil AUD. Obrat zahraničního obchodu Austrálie se v rozpočtovém roce 2019 zvýšil na hodnotu 918,650 mld. AUD. Vývoz dosáhl hodnoty 493,221 mld. AUD, dovoz 425,429 mld. AUD. Bilance australského zahraničního obchodu v roce 2019 skončila přebytkem 67,792 mld. AUD.

Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období (v mld. AUD)
 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

318,737

312,302

 373,240

438,406

493,221

Dovoz

341,303

349,068

362,244

415,043

425,429

Obrat

660,040

661,370

735,484

853,449

918,650

Saldo

-22,566

-36,766

10,996

23,363

67,792

Zdroj: DFAT

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek patřila tradičně k největším obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatní australské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

Ve fiskálním roce 2018-2019 byla EU (bez Velké Británie) druhým největším dovozcem zboží a služeb do Austrálie po Číně. Celková hodnota dovozu z EU byla 64,0 mld. AUD. EU pak byla na šestém místě ve vývozu zboží a služeb z Austrálie v hodnotě 19,9 mld AUD. Obchod mezi EU a Austrálií měl hodnotu 114,274 mld. AUD a tvořil 12,8 % celkového australského mezinárodního obchodu.

Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2018-19 v hodnotě větší než 80 mld.

AUD. Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie v obchodu se službami (24,6 mld. AUD), před USA (17,6 mld. AUD) a Novým Zélandem (6,7 mld. AUD).

EU byla v roce 2018 nejvýznamnějším investorem v Austrálii (1 221,3 mld. AUD), investice z EU představují 34,7 % celkových investic v AU. Přímé zahraniční investice EU do AU také meziročně vzrostly na 225,7 mld. AUD a představují 23,3 % celkových australských FDI.

EU byla v roce 2018 druhou největší destinací pro australské zahraniční investice (713 mld. AUD). Hodnota australských FDI do EU byla v roce 2018 163,5 mld. AUD a tvořila 23,5 % celkových australských FDI.

V roce 2018-19 vývoz zboží z EU do Austrálie dosáhl hodnoty 56,3 mld. AUD, což je vyšší než v předcházejícím roce. Z EU se do AUS nejvíce dováží osobní automobily (v roce 2018-19 za 5,4 mld. AUD) a léky (za 4,2 mld. AUD). Vývoz z AUS do EU představuje 7,1 % celkového AUS vývozu, tj. 33,4 mld. AUD. Do EU mířilo zejména uhlí (4,4 mld. AUD), zlato (4,3 mld. AUD).

Australský vývoz

Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2018-19 byla ČLR, dále Japonsko, Korejská republika a USA.

Vývoz do Číny v roce 2018-19 dosáhl 153,177 mld. AUD, oproti předchozímu období jde o 23,9 % nárůst. V případě vývozu do Japonska šlo o 20,4% nárůst, do Koreje o 17,1%.

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu zboží a služeb v roce 2018-2019

Stát

Vývoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

153,177

32,6

23,9

10,5

2. Japonsko

61,728

13,1

20,4

4,1

3. Korejská republika

27,771

5,9

17,1

4,6

4. USA

24,748

5,3

15,7

5,5

5. Indie

22,836

4,9

8,1

17,6

6. Nový Zéland

16,003

3,4

11,9

5,6

7. Singapur

15,951

3,4

21,5

6,1

8. Tchaj-wan

13,8602,9

26,4

11,5

9. Velká Británie

13,504

2,9

14,8

9,4

10. Malajsie

11,545

2,5

29,4

7,1

Celkem vývoz

470,170

100

16,6

7,4

Evropská Unie

33,429

7,1

12,3

7,8

Zdroj: DFAT

Australský dovoz

Největším vývozcem do Austrálie v roce 2018-19 byla ČLR, následovaná USA a Japonskem. Z evropských zemí jsou v první desítce Německo a Velká Británie. V australském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu, především léky a automobily a dále služby.

Australské dovozy z Číny se v roce 2018-19 dosáhly 81,777 mld. AUD. Nejvýrazněji klesly dovozy z Koreje (o 52,4 %).

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu zboží a služeb v roce 2018–2019

Stát

Dovoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

81,777

19,4

14,6

8,2

2. USA

52,638

12,3

6,3

3,2

3. Japonsko

26,802

6,4

2,3

5,4

4. Německo

18,870

4,5

3,5

5,3

5. Thajsko

17,336

4,1

-3,6

5,5

6. Velká Británie

16,860

4,0

5,4

4,3

7. Singapur

16,735

4,0

13,7

-1,8

8. Nový Zéland

14,598

3,5

4,5

4,8

9. Korejská republika

13,623

3,2

-52,4

7,0

10. Malajsie

13,574

3,2

8,6

1,6

Celkem dovoz

421,394

100

6,5

4,1

Zdroj: DFAT

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi nejdůležitější položky australského vývozu patřily v roce 2018-19 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, zemědělské komodity a dále služby. Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2018-19 železná ruda, uhlí, zemní plyn, zlato, hliníkové rudy, surová ropa a měděná ruda. V zemědělské produkci dominovalo hovězí maso, další druhy masa a pšenice. V sektoru služeb pak vzdělávání, cestovní ruch a telekomunikační a profesionální služby. Austrálie předstihla Katar a stala se největším vývozcem zkapalnělého plynu (LNG) – v roce 2019 vyvezla celkem 77,5 mil tun. Meziročně došlo k poklesu vývozu zlata (o 2,2 %), naopak výrazně se zvýšil vývoz LNG (60,9 %), železené rudy (25,7 %), surové ropy (30,5 %) a mědi (37,3 %). V oblasti zemědělského vývozu poklesl vývoz pšenice (o 21,4 %), naopak se zvýšil vývoz hovězího masa (19,0 %) a dalších druhů masa (13,8 %). V oblasti služeb se nejvíce zvýšil vývoz telekomunikačních, počítačových a informačních služeb (20,4 %), a vzdělávacích služeb (15,2 %).

Export

10 nejdůležitějších položek australského vývozu zboží a služeb ve fiskálním roce 2018-2019

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. železná ruda

77,189

2. uhlí

69,592

3. zemní plyn

49,731

4. služby ve vzdělávání

37,556

5. služby v cestovním ruchu

22,450

6. zlato

18,867

7. hliníkové rudy

11,358

8. hovězí maso

9,476

9. surová ropa

8,491

10. měděná ruda

5,936

Zdroj: DFAT

Import

Nejsilnější položkou dovozu byl ve finančním roce 2018-19 stejně jako o rok dříve cestovní ruch ve službách, ze zboží osobní automobily a rafinovaná ropa. Výrazně vzrostl dovoz stavebního vybavení a součástek (19,8 %).

10 Nejdůležitějších položek australského dovozu zboží a služeb v roce 2018–2019

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. služby spojené s cestováním

46,343

2. rafinovaná ropa 

25,083

3. osobní automobily

21,574

4. telekomunikační zařízení

14,590

5. surová ropa

13,412

6. vozové součástky

10,571

7. služby nákladní přepravy

10,114

8. počítače

9,763

9. odborné služby

7,775

10. služby osobní přepravy

7,534

Zdroj: DFAT

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements – FTA)

Austrálie má momentálně uzavřeno 13 platných Dohod o volném obchodu: se Singapurem, Thajskem, USA, Chile, Malajsií, Korejskou republikou, Japonskem, Novým Zélandem, Čínou, Hong Kongem, Peru, Indonésií a ASEAN a též je členem dohody CPTPP. V jednání je FTA s Evropskou unií a v budoucnu s Velkou Británií.

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983)/ ANZCERTA (Australia – New Zealand Closer economic Relations Trade Agreement) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem. Od uzavření dohody v roce 1983 se vzájemný obchod mezi Austrálií a Nových Zélandem výrazně změnil s ohledem na technologický pokrok, strukturu domácího obchodu obou zemí a všeobecnou obchodní liberalizaci. NZ je nyní 6. největším obchodním partnerem Austrálie. Australské investice na NZ dosáhly během roku 2018 výše 96,72 mld. AUD. V současné době obě strany uvažují o modernizaci dohody.

Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement – SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003. SAFTA je první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983 a v současné době Austrálie i Singapur pracují na její novelizaci.

Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července 2008 a v platnost vstoupila 6. března 2009. V květnu 2012 došlo k podpisu FTA s Malajsií, smlouva platí od 1. 1. 2013.

AANZFTA – (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku mezi australským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Barma, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 2010 pro většinu zemí. ASEAN jako sdružení zemí je důležitým obchodním partnerem Austrálie dosahující hodnoty 15 % australského zahraničního obchodu.

Na konci roku 2013 došlo k završení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou republikou (tzv.

KAFTA), což uvítaly hlavně australské zemědělské asociace, kterým v exportu bránila vysoká cla. Dohoda vstoupila v platnost 12. 12. 2014.

Dohoda o Japonsko-australském hospodářském partnerství (tzv. JAEPA) byla podepsána oběma premiéry 8. 7. 2014

v Canbeře a vstoupila v platnost 15. 1. 2015. Dohoda po plném uvedení v platnost umožní preferenční či bezcelní přístup australským vývozcům na japonský trh z 97%. Konkrétně se jedná především o snížení japonských celních tarifů u australského hovězího masa (mraženého z 38,5% na 19,5% v průběhu 15ti let, čerstvého a chlazeného na 23,5% rovněž

v průběhu 15ti let), navýšení bezcelní kvóty na australský sýr (z 27 000 tun na 47 000 tun v průběhu 20ti let) a zrušení cel na australské víno v průběhu sedmi let. V průběhu 10ti let rovněž dohoda předpokládá zrušení dovozních cel na vybrané energetické a minerální suroviny, s okamžikem vstupu dohody v platnost bude zrušeno clo na koksovatelné uhlí, ropné produkty a další. Japonsko si podrželo výjimku u rýže, pšenice, cukru, odstředěného mléka a másla. Austrálie se na druhé straně s okamžikem vstupu v platnost zavázala zrušit 5% dovozní cla na japonské automobily (s motory mezi 1500cc a 3000cc), na ostatní kategorie bylo clo zrušeno během tří let. V oblasti služeb se dohoda týká především přístupu australských finančních, vzdělávacích, telekomunikačních a právních služeb na japonský trh.

Dne 20. 12. 2015 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínskou lidovou republikou (ChAFTA). ChAFTA je pozitivně vnímána zejména AU zemědělci, potravináři a exportéry nerostných surovin, nicméně přináší výhody i pro poskytovatele služeb, které se vzhledem ke klesajícím cenám nerostných surovin stávají v AUS stále důležitějším exportním artiklem. AUS vyváží do ČLR zejména nerostné suroviny, zemědělské produkty a služby. AUS v roce 2018 zahájila kroky k aktualizaci této dohody. Zároveň v říjnu 2018 vzhledem k tlaku Pekingu australská vláda upustila od sjednání FTA s Tchaj-wanem.

Austrálie je také signatářskou zemí revidované Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP, Comprehensive and Progressive Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla podepsána 8. března 2018 v Chile ministry 11 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur a Vietnam). Dohoda pokrývá trh bezmála 500 mil osob s 13,5 % podílem na světovém HDP. Dohoda má eliminovat před 98 % stávajících tarifů. Pro Austrálii představují CPTPP státy téměř čtvrtinu jejího exportu zboží a služeb v hodnotě 88 mld. AUD. Dohoda vstoupila pro Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Japonsko, Mexiko a Singapur v platnost 30. prosince 2018, 14. února 2019 pro Vietnam. Ve zbývajících zemích (Chile, Brunei Darussalam, Malajsie, Peru) probíhá ratifikační proces.

AU nadále podporuje uzavření RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership). RCEP by Austrálii měla poskytnout výrazné obchodní příležitosti a zajistit přístup na trhy 10 z 15 největších australských obchodních partnerů. Australský export zboží a služeb do zemí RCEP představuje více než 65 % celkového AU exportu. RCEP bude regionální dohodou o volném obchodu mezi 16 zeměmi, která přinese Austrálii v indo-tichomořském regionu značné nové obchodní a investiční příležitosti v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Na třetím summitu RCEP, který se uskutečnil 4.listopadu 2019 v Bangkoku, čelní představitelé šestnácti Indo-Pacifických zemí – Austrálie, Brunej Darussalam, Kambodža, Čína, Indie, Indonésie, Japonsko, Korejská republika, Laos, Malajsie, Barma, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam oznámili úspěšné dokončení smlouvy RCEP. Patnáct ze 16 zúčastněných zemí RCEP oznámily uzavření všech 20 kapitol dohody RCEP a v podstatě všechny závazky týkající se přístupu na trh zboží, služeb a investic.

Jednání o Regionálním ekonomickém partnerství začala v listopadu 2012 mezi zeměmi ASEAN (Brunej, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Barma, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam) a jejich FTA partnery – Austrálie, Čína, Indie, Japonsko, Nový Zéland a Korejská republika. Ve 4. Q 2018 proběhla řada jednání, v říjnu 2018 v Jakartě obchodní komise pokročila v oblasti obchodu službami, zbožím a investic. 13. října se ministři obchodu jednotlivých zemí setkali v Singapuru k jednání k facilitaci přístupu na trhy. 18. – 27. října proběhlo v Aucklandu 24. kolo jednání. Výstupem setkání ze 14. listopadu v Singapuru je společné prohlášení k potřebě zintenzivnit dosavadní vyjednávání a úspěšně je během roku 2019 ukončit.

Austrálie bude usilovat o podpis dohody RCEP v roce 2020.

Dne 12. února 2018 podepsala Austrálie FTA s Peru PAFTA. 15. srpna byla doporučena australských parlamentem k ratifikaci. Stejně jako již existující dohoda s Peru v rámci CPTPP Peru představuje pro AU perspektivní trh z pohledu investic. V roce 2018-19 dosáhla obchodní výměna mezi Austrálií a Peru hodnoty 656 mil. AUD. V Peru působí přes 90 AUS společností zejména důlního průmyslu. Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Peru nabyla účinnosti k 11. únoru 2020.

Od roku 2007 je v jednání FTA s se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty.

Austrálie a Nový Zéland jednají s malými ostrovními státy Tichomoří sdruženými ve Fóru pacifických ostrovů o tzv. PACER plus (Pacific Agreement on Economic Relations). PACER Plus je obchodní dohoda zaměřená na regionální rozvoj – zboží, služeb a investic. Dohodou se má Austrálie více angažovat v Tichomoří a podporovat bezpečnost, stabilitu a prosperitu pacifického regionu. Jednání o Pacifické dohodě o bližší ekonomické spolupráci mezi Austrálií, Novým Zélandem a devíti ostrovními tichomořskými státy (Cookovy ostrovy, Kiribati, Nauru, Niue, Samoa, Solomonovy ostrovy, Tonga, Tuvalu a Vanuatu) započala v roce 2009 a byla ukončena k 20. dubnu 2017. Do současné doby dohodu podepsalo 11 státu z 12.

Austrálie dále usiluje o ukončení jednání o FTA s Indií (CECA), která již měla být uzavřena do konce roku 2015, zatím ale jednání stále probíhají.

Indonesia-Australia Comprehensive Economic Partnership Agreement (IA-CEPA)  navazuje na již existující smlouvu ASEAN-Australia-New Zealand Free Trade Agreement (AANZFTA). K závazkům z této smlouvy plynoucím přidává snížení netarifních bariér obchodu, které přináší bezcelní přístup 99 % australského zboží na indonéský trh a bezcelní přístup pro veškeré indonéské zboží na australský trh. Zájmem Indonésie také je, aby australské univerzity otevřely v Jakartě nový kampus (jako tomu bylo například v Malajsii).

Jednání o dohodě začala již v roce 2010, v roce 2015 odvolal australský premiér velvyslance v Indonésii kvůli popravě 2 usvědčených australských pašeráků drog. V roce 2016 byla jednání o dohodě oživena. Dne 31. srpna 2018 oznámila Austrálie a Indonésie ukončení jednání o vzájemné dohodě o volném obchodu. Oficiální podepsání dohody mělo proběhnout již na summitu ASEAN v Singapuru 14. listopadu 2018. Situaci nicméně zkomplikovalo vyjádření premiéra S. Morrisona z listopadu 2018 ohledně přesunu australské ambasády do Jeruzaléma. Indonéský ministr obchodu během summitu v Singapuru uvedl, že dokud bude Austrálie zvažovat možnost přesunutí ambasády do Jeruzaléma, podpis dohody bude odložen. Dne 4. března 2019 byla vzájemná dohoda o volném obchodu mezi Indonésií a Austrálií (Indonesia-Australia Comprehensive Economic Partnership Agreement) nakonec podepsána. V letech 2018-19 celková obchodní výměna mezi oběmi zeměmi dosáhla 17,8 mld AUD a tím se Indonésie stala 13. největším obchodním partnerem Austrálie. Indonésie je australským 4. největším trhem pro zemědělské produkty, zejména pšenici a dobytek.

Austrálie a Evropská Unie odstartovaly jednání FTA 18. června 2018. Data za 2018-19 ukazují, že EU je pro Austrálii druhým největším obchodním partnerem, třetí největší exportní destinací a druhý největší exportní trh služeb. EU byla pro Austrálii největším zdrojem zahraničních investic v roce 2018.

Dohoda o volném obchodu s EU rozšíří exportní trh pro australské zboží a služby pro půl miliardy lidí a HDP 18,7 mldUSD (2019). V současné době činí vývoz zboží z Austrálie do EU 17,595 mil AUD, dovoz zboží z EU pak 55,542 mil AUD; služby do EU 12,549 mil AUD a z EU 23,592 mil AUD. Austrálie do EU nejvíce vyváží uhlí, zlato a olejnatá semena a plody a importuje osobní automobily, léky a farmaceutické produkty. Od dohody se očekává odstranění bariér přístupu pro evropské firmy na australský trh a na trh australských veřejných zakázek.

Zatím poslední šesté kolo vyjednávání proběhlo 10.-14. února 2020 v Canbeře. Jednání pokračují prostřednictvím videokonferencí i přes pandemii COVID-19, původně zamýšlený termín dokončení do konce roku 2020 je spíše nereálný.

 

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Za rok 2018 dosáhla hodnota zahraničních investic v zemi přes 3,5 bil. AUD (meziroční zvýšení o 6,4 %), z toho přímé investice dosáhly 0, 994 bil. AUD (10,9 %). Největšími investory v AU jsou EU (34,2 %) a USA (26,2 %). Z EU je největším investorem UK (574,8 mld. AUD) a Belgie (316,9 mld. AUD). Nárůst ovšem zaznamenávají i investice z asijských zemí (Čína, Japonsko, Malajsie). V roce 2018 se EU investice pohybovaly nad 1,2 bil. AUD (meziroční nárůst o 23,4 %).

Celkové zahraniční investice v mil. AUD

 

2014

2015

2016

2017

2018

EU

958 971

990 857

1 072 240

1 087 933

1 221 301

USA

758 153

860 313

860 918

896 850

939 476

Japonsko

174 676

199 596

213 500

219 236

229 346

ASEAN

111 291

126 652

126 946

110 044

118 017

ČLR bez Hong Kongu

64 525

74 862

87 246

64 954

118 761

Všechny země

2 784 470

3 024 361

3 192 656

3 266 400

3 565 603
10 největších investorů v roce 2018

Pořadí 

Země

$b

1

USA

939,5

2

UK

574,8

3

Belgie

316,9

4

Japonsko

229,3

5

Hongkong

118,8

6

Singapur

85,4

7

Lucembursko

81,5

8

Nizozemsko

78,4

9

ČLR

63,6

10

Švýcarsko

50,2

Zdroj: DFAT

Přímé zahraniční investice v mil. AUD

 

2014

2015

2016

2017

2018

EU

169 603

157 627

164 822

188 746

225 669

USA

163 410

173 503

195 012

189 919

214 291

Japonsko

66 124

85 949

90 880

92 520

105 898

ASEAN

42 277

41 506

43 892

41 991

47 722

Všechny země

688 376

735 494

796  087

849 100

994 323

Zdroj

(*POZN.: Přímé zahraniční investice (PZI)  jsou investice do zahraničního subjektu za účelem získání rozhodovacích pravomocí,  minimálně však 10% aktiv daného subjektu. Celkové zahraniční investice zahrnují PZI a investice jiného charakteru.)

 

Odvětvová struktura PZI v roce 2018 v mil. AUD

1

Těžba

365,5

2

Zpracovatelský průmysl, výroba

107,7

3

Realitní služby

102,9

4

Finanční a pojišťovací služby

107,5

5

Velkoobchod a maloobchod

56,7

6

Stavebnictví

22,4

7

Informační a telekomunikační služby

26,9

8

Elektřina, plyn a voda

21,7

9

Doprava a skladování

19,5

10

Ubytovací služby a pohostinství

8,7

 

Ostatní

128,0

 

Celkem

967,5

Zdroj: DFAT

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu se řídí zákony Foreign Acquisitions and Takeovers Act 1975 a Foreign Acquisitions and Takeovers Fees Impositions Act 2015 (platný od prosince 2017). Schvalování zahraničních investic je podřízeno orgánu The Foreign Investment Review Board (FIBR), hlavní rozhodovací pravomoc náleží Treasurer. Zahraniční investice musejí být v souladu s národními zájmy.

S výjimkou několika sektorů, jako jsou média, bankovnictví, telekomunikace, civilní letectví, a lodní doprava, je většina národního hospodářství zahraničnímu kapitálu otevřena. Investice však nesmí překročit tzv. investiční práh (monetary thresholds) stanovený zákonem. Zahraniční investoři mají povinnost notifikovat FIRB. Investiční prahy pro všechny nevládní investory kromě těch, kteří mají vhledem k uzavřeným FTA s prahy stanoveny výhodněji, jsou stanoveny takto:

  • nákup komerčních nemovitostí: 58 mil. AUD (nejsou-li na seznamu tzv. heritage listing, tedy „národním dědictvím“)
  • podíl v australské společnosti nebo podíl v zahraniční společnosti podnikající v Austrálii: 266 mil. AUD
  • nákup nerezidenční obchodní nemovitosti: 5 mil. AUD
  • nákup zemědělské půdy: 15 mil. AUD

Notifikovány musí být všechny investice nehledě na výši či národnost investora směřující do komerčních pozemků, rezidenčních nemovitostí a také všechny přímé investice zahraničních vlád a agentur.

Zájemci o investice do nákupu zemědělské půdy se musí v souladu s Register of Foreign Ownership of Agricultural Land Act 2015 bez ohledu na hodnotu investice registrovat u ATO (Australian Taxation Office). Více informací lze nalézt na webu ATO.

Pro podporu získání zahraničních investic je zejména na regionální úrovni vypracována řada podpůrných programů, od pomoci při zpracování investičních záměrů pro zvýšení šance na jejich realizaci až po konkrétní investiční pobídky, závislé vždy na velikosti a zaměření investice (case-by-case přístup). Například ve vybraných oblastech průmyslu, jako jsou high-tech, informační technologie a aplikovaný výzkum jsou poskytovány zvláštní programy a preference zvyšující atraktivnost země pro zahraniční kapitál. Dovoz technologického zařízení a komponentů pro exportně orientované podniky je za dodržení určitých podmínek bezcelní. Podniky registrované v Austrálii a zaměřené na výzkum mohou získat daňové úlevy a cílené finanční podpory.

Za specifickou formu vstupu individuálního zahraničního kapitálu je také možno považovat cílenou podporu imigrace v kategorii „business migration“, která vychází z přistěhovalecké tradice země. Spočívá v usnadnění získání statusu „permanent resident“ těm investorům, kteří přinesou do země významnou částku finančních prostředků, kterou zde po určitou minimální dobu investují.

V návaznosti na pandemii COVID-19 Treasurer Josh Frydenberg oznámil vyšší míru dohledu nad cizími investicemi z důvodu “ochrany národního zájmu”. Veškeré investiční záměry bude schvalovat Federal Investment Review Board. Jedná se o dočasné opatření po dobu krize zahrnující investice v jakékoliv výši z jakékoliv země.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno Generálním konzulátem ČR v Sydney (Austrálie) ke dni 13.5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem