Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení je jedním z právních důvodů vzniku závazků. Pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh vzniká tomu, kdo obohacení získal. Vymezení pojmu bezdůvodného obohacení a subjektů právního vztahu bezdůvodného obohacení. Prameny platné právní úpravy bezdůvodného obohacení, případy jednotlivých skutkových podstat bezdůvodného obohacení a jak je to s jeho promlčením.



Podrobný obsah

Související zákony

Související právní průvodci

Úvodem

Cílem článku je seznámit čtenáře s institutem bezdůvodného obohacení, jeho právní úpravou, předpoklady jeho vzniku a následného vydání. Nejen v podnikatelských vztazích se můžeme setkat se situací, kdy jeden subjekt tohoto vztahu získá majetkový prospěch na úkor subjektu druhého, jinými slovy jeho majetek se navýší o hodnoty, které mu po právu nenáleží.

Cílem zakotvení institutu bezdůvodného obohacení do právního řádu České republiky je zejména náprava hospodářsky a právně neodůvodněných zásahů do majetkových práv. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nezbytné institut bezdůvodného obohacení upravit nejenom právními normami, ale také právní úpravu doplnit rozhodovací praxí soudů.

V právním státě je nutné poskytnout ochranu majetkovým vztahům a zabezpečit tak, aby ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, toto obohacení vydal. Již z římského práva známe základní právní zásadu „neminem laedere“, tj. aby se žádná osoba, ať už fyzická, či právnická, v rozporu s dobrými mravy a s právním řádem neobohatila bezdůvodně na úkor jiné osoby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.