Bosna a Hercegovina: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Důlní, těžební a ropný průmysl

Bosna a Hercegovina disponuje rozsáhlým přírodním bohatstvím. Těží se hnědé a černé uhlí, železná ruda, bauxit, zinek a olovo. Příležitosti pro české firmy existují zejména v oblasti zařízení pro těžbu uhlí. Uhelný sektor je pro Bosnu a Hercegovinu strategickým odvětvím (odhadované zásoby dosahují 2,6 mld. tun, v r. 2018 se vytěžilo více než 14 mil. t.). Odbyt uhlí je zajištěn v tepelných elektrárnách, které jsou stejně jako doly ve vlastnictví státních firem.Vybavení dolů je z velké části zastaralé a nevyhovující. Důlní provozy nutně potřebují nové těžební stroje, dopravní zařízení a moderní systémy řízení. Investice jsou však zatím jen velice omezené a brání jim nedostatek finančních prostředků a neefektivní fungování celého odvětví. Prostředky na investice do perspektivních důlních provozů by v budoucnu mohla uvolnit restrukturalizace těžebního průmyslu, její brzká realizace však není pravděpodobná. Novým významným odvětvím by se v Bosněa Hercegovině v budoucnu mohla stát těžba ropy a zemního plynu. Od r. 2021 by měl být o několik nových lokalit rozšířen průzkum potencionálních nalezišť. Bosna a Hercegovina v současné době disponuje pouze omezenou infrastrukturou pro dopravu, zpracování a skladování ropy. V případě zahájení komerční těžby je možné očekávat rozvoj tohoto odvětví.

Energetický průmysl

Výroba elektrické energie v roce 2018 dosáhla19 160 GWh. Produkce elektřiny značně přesahuje domácí spotřebu. Země je na prvním místě v regionu západního Balkánu z hlediska vývozu elektřiny. Tepelné elektrárny se podílejí na energetickém mixu z 60 %, zbytek je tvořen vodními elektrárnami a jen nepatrným zastoupením dalších zdrojů. Zařízení tepelných elektráren je z velké části zastaralé a má být nahrazeno stavbou nových kapacit. V počáteční fázi je stavba nového bloku elektrárny v Tuzle. Další bloky jsou plánovány v Ugljeviku, Gacku a Bánovići, příprava projektů se ale protahuje. Na financování a realizaci většiny nových elektráren se mají podílet čínské firmy. Pro stávající bloky Tuzla 6 a Kakanj 7, u nichž se počítá s pokračováním výroby, byla zahájena příprava projektu jejich odsíření. Státní energetické společnosti připravují také řadu projektů výstavby vodních elektráren. Municipality, ale i soukromé společnosti, plánují realizaci výstavby produkčních zdrojů elektřiny i tepla z biomasy, převážně dřevní. Velké rozvojové možnosti se přisuzují využití zemědělské biomasy pro energetické účely. Vše směřuje k dlouhodobému udržení cíle vlády, kterým je 40% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu. Projekty se však realizují ze zdrojů zahraničních investorů, donorů či prostřednictvím zvýhodněných půjček od mezinárodních finančních institucí. Příležitostí pro uplatnění českých firem jsou tak subdodávky pro výstavby či modernizace tepelných i vodních elektráren a díky zkušenosti z projektů, realizovaných v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce, i dodávky zařízení a technologií pro získání a využití biomasy v energetice.

Nábytkářský průmysl

Těžba dřeva a dřevozpracující průmysl se řadí mezi jedny z nejdůležitějších odvětví výrobního sektoru. V r. v r. 2018 tento sektor vyvezl zboží v hodnotě 850 mil. EUR, tedy 14 % exportu Bosny a Hercegoviny. Nejedná se jen o prodej pouhé kulatiny či stavebního řeziva. Většinu  této hodnoty tvoří vývoz nábytku, jehož výroba má v Bosně a Hercegovině tradici i značný růstový potenciál. Místní výrobci realizují své prodeje v různých cenových segmentech, od produkce pro nadnárodní prodejní řetězce, až po zakázkovou výrobu pro luxusní designové prodejny na trzích s vysokou kupní silou. Rostoucí poptávka po místní produkci vyžaduje rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit prostřednictvím nákupů strojů a technického vybavení pro primární i sekundární zpracování dřeva, jako jsou dřevoobráběcí stroje, pily, frézky, hoblovky, sušárny, lisu, stroje na laminování a dýhování, apod.

Lesy pokrývají 50 % území Bosny a Hercegoviny, avšak samotná těžba především ve státních podnicích, které obhospodařují 80 % lesních ploch, je málo efektivní. Podniky k zajištění potřebného růstu těžby potřebují moderní techniku, což nabízí příležitosti v dodávkách zejména manipulačních a dopravních zařízení do obtížného terénu.

ICT

Na významu nabývá sektor informačních a komunikačních technologií. Přibývá místních startupů i zahraničních investorů, kteří v Bosně a Hercegovině zakládají centra pro poskytování IT a dalších sdílených podnikových služeb. Pro české firmy se otevírají nové příležitosti v souvislosti s potřebou digitalizace firemních procesů místního průmyslu, která je podmínkou pro posilování konkurenceschopnosti malých a středních firem z Bosny a Hercegoviny na trhu EU. Roste zájem o digitální řešení v oblasti inteligentního řízení dopravy a chytrých měst, což je oblast, na kterou v současné době zaměřují pozornost mezinárodní donoři. Je možné očekávat příležitosti také v oblasti digitalizace státní správy, jež je zatím na nízké úrovni. Navzdory překážkám, které představuje zejména omezená kapacita lidských zdrojů a absence strategie rozvoje sektoru na straně státu, je možné očekávat, že význam ICT v hospodářství Bosny a Hercegoviny dále poroste.

Zábava a volný čas

V Bosně a Hercegovině, zejména v okolí hlavního města, jsou populární zimní sporty. Obyvatelé Sarajeva mohou vy­­užívat dvě olympijská lyžařská střediska Jahorinu a Bjelašnici,  a to dokonce i pro noční lyžování. Střediska pomalu investují do svého rozvoje, zdaleka však nejsou využity nabízené možnosti. Zájem o lední hokej či krasobruslení je limitován absolutním nedostatkem ledových ploch. V Sarajevu jsou během zimní sezóny k dispozici pouze dvě kluziště. Maloobchodní nabídka lyžařských potřeb a oblečení je omezená. S růstem zájmu o sjezdové, běžkové lyžování či o snowboard se dá předpokládat i růst poptávky. To je šance pro české výrobce sportovního náčiní či oblečení ale i pro firmy, které se mohou podílet na budování nezbytné infrastruktury zimních sportovišť.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Domácí spotřeba potravin je ze sedmdesáti procent zabezpečena dovozem. Značný potenciál rozvoje je především v živočišné výrobě, která se podílí čtyřmi pětinami na celkové zemědělské produkci. Zvýšení efektivity provozů se neobejde bez zásadní změny existujícího modelu chovu, který je založen na velkém množství hospodářských jednotek – domácností a malých farem. Zaměření na větší provozy umožní farmářům snížit jednotkové náklady na pořízení nutného vybavení, jako jsou dojící zařízení, chladící zásobníky, zařízení pro přepravu a manipulaci s močůvkou a pevnými hnojivy a též automatická venti­lační a krmící zařízení. Mlékárny a masokombináty musí prioritně investovat do předčističek odpadních vod, likvidace pevných odpadů a modernizaceporážkových a balících linek. K dalšímu rozvoji zemědělské výroby by mohlo přispět, že po uvolnění dovozu mléka otevřela EU v uplynulém roce svůj trh také pro drůbeží maso a vaječné výrobkyz Bosny a Hercegoviny. Zajímavou příležitostí pro angažování českých firem v Bosně a Hercegovině může být i využití bioplynu, vznikajícího v zemědělském prostředí, pro výrobu elektrické energie a tepla.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní položky pro český export

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 3602 – Připravené výbušniny, jiné než prachové výmetné slože

HS 3603 – Zápalnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zažehovače; elektrické rozbušky

HS 3709 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

HS 8428 – Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8430 –Ostatní srovnávací, vyrovnávací (nivelační), škrabací, hloubicí, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací stroje, pro zemní práce, těžbu rud nebo nerostů; beranidla a vytahovače pilot; sněhové pluhy a sněhové frézy

HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

Energetický průmysl

HS 8402 – Parní kotle zvané „na přehřátou vodu“

HS 8403 – Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než parní kotle

HS 8404 – Pomocná zařízení pro použití s kotli; kondenzátory pro parní pohonné jednotky

HS 8406 – Parní turbíny

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8415 – Stroje přístroje klimatizační

HS 8429 – Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče a induktory

HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů

Nábytkářský průmysl

HS 8302 – Úchytky, kování ap. výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím apod.

HS 8465 – Obráběcí stroje pro opracování dřeva, korku, kostí ap.

HS 8208 – Nože a řezné čepele pro stroje nebo mechanická zařízení

ICT

HS 8471 – Zařízení pro automatické zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 853l0 – El.přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy

CPA 62.01 Služby programování

CPA 62.02 Poradenské služby v oblasti počítačů

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí

HS 8418 – Chladničky, mrazničky aj. chladicí, mrazicí zařízení, čerpadla tepelná

HS 8419 – Stroje, laboratorní přístroje, pro zpracovávání materiálů výrobními postupy změnou teploty

HS 8425 – Kladkostroje a zdvihací zařízení, jiné než skipové výtahy; navijáky a vrátky; zdviháky

HS 8434 – Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení

HS 8436 – Ost. stroje pro zemědělství, lesnictví, včelařství ap., umělé líhně

HS 8438 – Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebo nápojů

HS 8701 – Traktory a tahače

Zábava a volný čas

HS 9506 – Výrobky a potřeby pro cvičení, gymnastiku aj. sporty

HS 6101, 6201 – Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských)

HS 6102, 6202 – Dámské nebo dívčí kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských)

HS 6116 – Prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů, pletené nebo háčkované

HS 6402 – Ost. obuv se zevní podešví a svrškem z kaučuku nebo plastů

HS 8428 – Ost. zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení

Stroje a zařízení pro infrastrukturu zimních sportovišť – zimní haly, lyžařské resorty

 

Perspektivní obory pro investice

Pro potenciální investice českých firem se jeví jako vhodné následující obory:

  • Energetika vč. obnovitelných zdrojů energie (vytápění na biomasu,systémy dálkového vytápění, vodní elektrárny)
  • Environmentální technologie (odpadové hospodářství, čističky odpadních vod, sanace ekologických zátěží)
  • Služby a ICT
  • Automobilový subdodavatelský průmysl
  • Dopravní stavby (zejména v souvislosti se stavbou panevrospkého koridoru Vc)

Agentura pro podporu zahraničních investic BA (FIPA) uvádí následující sektory jako vhodné pro zahraniční investice:

  • autosoučástky
  • dřevařský průmysl
  • energetika
  • finance a bankovnictví
  • informační technologie
  • kovoprůmysl
  • outsourcing služeb
  • stavebnictví
  • textilní průmysl
  • turistika
  • zemědělství a potravinářský průmysl

V případě zvažované investice v BA doporučujeme zohlednit specifika podnikatelského prostředí, zejména složitý legislativní systém, zdlouhavé a nepřehledné administrativní procedury, korupční rizika a nedostatečná dostupnost podnikatelských úvěrů u místních bank (blíže v části 2.5). 

Privatizace

Větší část firem ve státním vlastnictví byla již privatizována (asi 60 % malých a středních firem a 30 % velkých podniků). Stát si však nadále udržuje značný vliv na hospodářství prostřednictvím velkých státních podniků (většinou vlastněných entitními a kantonálními vládami) a komunálních firem. Ty kontrolují, vedle obvyklých komunálních služeb, např. oblasti energetiky, těžby, zbrojního průmyslu a dopravní infrastruktury. Podle odhadů pracuje 11 % pracovní síly ve státních firmách. Přestože ty se potýkají s řadou problémů souvisejících s neefektivním řízením, zásadní snížení role státu v ekonomice se neplánuje. Přesto pokračuje proces privatizace menších závodů a majetků státu.

Proces privatizace v BA se vyznačuje značným stupněm decentralizace – různé úrovně státní struktury privatizují svůj majetek samostatně a nekoordinovaně. Obě entity BA i autonomní distrikt Brčko mají vlastní privatizační agentury. Rovněž 10 kantonů Federace Bosny a Hercegoviny má vlastní privatizační agentury. 

Privatizační projekty ve Federaci Bosny a Hercegoviny je možné sledovat na stránce Privatizační agentury Federace BaH.

Informaci o stavu privatizace v Republice srbské lze nalézt na stránce Investiční a rozvojové banky RS.

 

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Důležité veletrhy a konference pořádané v Bosně  a Hercegovině:

  • Energa (Sarajevo – červen) – tradiční energetický veletrh
  • Renexpo BiH (Sarajevo – říjen) – tradiční konference o obnovitelných zdrojích energie
  • Sarajevo Unlimited (Sarajevo – podzim) – IT konference
  • Mostarski Sajam (Mostar – jaro) – všeobecný veletrh
  • Forward (Banja Luka – zima) – IT konference

 

Pro informace o plánovaných akcích připravovaných Velvyslanectvím ČR v Sarajevu pište na commerce_sarajevo@mzv.cz.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina) ke dni 30.4.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem