Bosna a Hercegovina: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016 

2017 

2018 

2019

Vývoz z BA (mld. EUR)

4,7

5,0 

5,8 

6,3 

5,88

Dovoz do BA (mld. EUR)

7,9

8,3 

9,4 

10,0 

9,97

Obrat (mld. EUR)

12,6

13,3 

15,2 

16,3 

15,82

Saldo (mld. EUR)

-3,2

-3,3 

-3,6 

– 3,7 

– 4,09

Pokrytí D/V (v %)

59,5

60,1 

61,7 

63,0 

59,0

Zdroj: Statistický úřad BA

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU je nejvýznamnější obchodní partner BA. V r. 2019 činil obchod s EU 66 % celkového obchodního obratu BA. Vývoz zboží do EU představoval 4,3 mld. EUR a dovoz  6,2 mld. EUR. Obchodní deficit BA s EU se v průběhu roku prohloubil o 24 %.

Z hlediska teritoriální struktury BA vývozu byly v r. 2019 nejvýznamnějšími obchodními partnery BA v tomto pořadí Německo, Chorvatsko, Srbsko, Itálie a Rakousku. Z hlediska dovozu byly nejvýznamnějšími partnery Německo, Itálie, Srbsko, Turecko a Chorvatsko.

 

 

Obchodní výměna s nejvýznamnějšími obchodními partnery BA v r. 2019 (mil. EUR)
Země Vývvoz Dovoz
Německo 857 1 195
Itálie 665 1 193
Chorvatsko 716 1 033
Srbsko 669 1 099
Rakousko 557 369
Turecko 150 493

Zdroj: Statistický úřad BA

 

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějšími odvětvími BA hospodářství z hlediska exportu jsou ocelářství a výroba hliníku či chemický průmysl. Narůstající význam má výroba autodílů pro zahraniční výrobce automobilů. Dalšími významnými sektory jsou nábytkářství a výroba obuvi a textilu. BA je také významným vývozcem elektrické energie. Z hlediska dovozu hrají nejvýznamnější roli ropné produkty, potraviny a suroviny pro místní průmysl.
Nejvýznamnějšími položkami vývozu byly v r. 2019 železo a ocel, stroje, produkty chemického průmyslu, elektrická energie a obuv.
Nejvýznamnějšími položkami dovozu byla minerální paliva, potraviny, produkty chemického průmyslu, automobily a železo a ocel.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Obchod mezi BA a EU se řídí podle Stabilizační a asociační dohody z r. 2013. Na základě dohody došlo k vytvoření zóny volného obchodu mezi BA a EU.

BA je dále členem Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). BA k CEFTA přistoupila v r. 2007 a dalšími členy v současné době jsou Albánie, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie a Kosovo. Smlouva ruší technické bariéry pro dovoz a vývoz zboží a značně redukuje administrativu včetně procesu certifikace zboží. Smlouva představuje trh s téměř 30 miliony obyvatel a plnou liberalizaci nejméně 90 % sortimentu.

BA má dále uzavřené dohody o volném obchodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a s Tureckem (dohoda s Tureckem byla podepsána v r. 2019, ze strany BA však zatím nebyla ratifikována.

Bezcelní průmyslové zóny jsou součástí celního prostoru BA, kde zboží do nich uložené se nepovažuje za dovezené, pokud není uvolněno do volného oběhu a nepodléhá jiným celním procedurám ani jiné manipulaci, než jaká je stanovena v příslušné celní legislativě. Bezcelní zóny se nacházejí v městských lokalitách Vogošča, Visoko, Bijeljina a Mostar.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle údajů Centrální banky BA zaznamenala BA za první tři čtvrtletí r. 2019 příliv přímých zahraničních investic ve výši 440 mil EUR. To by znamenalo, že v r. 2019 došlo ke znatelnému nárůstu oproti předchozímu roku (401 mil. EUR) a že příliv zahraničních investic v r. 2019 byl největší za posledních 11 let, tedy od světové finanční krize.  Historicky nejvíce zahraničních investic přiteklo v r. 2007 (1 329 mil. EUR), následně přinesla krize výrazné snížení objemů investic. V posledních třech letech se příliv investic relativně stabilizoval. Celkový objem přímých zahraničních investic na konci roku 2018 představoval 7,3 mld. EUR. Celkový objem zahraničních investic v poměru k HDP zůstává ale relativně nízký (podle UNCTAD 41,9 % v r. 2018). 

Investiční prostředí v Bosně a Hercegovině je hodnoceno jako složité a těžko předvídatelné. Problémem jsou nepřehledný právní systém, nízká kvalita státní správy a vysoká míra korupce, složitý systém sociálních odvodů a rozsáhlý neformální sektor ekonomiky. Jako přednosti trhu BA jsou hodnoceny kvalifikovaná levná pracovní síla, blízkost EU a nízké přímé a nepřímé daně (pro informace o investičním prostředí doporučujeme Business Barometer vydávaný Komorou zahraničních investorů BA). 

Teritoriální struktura investic

Z hlediska celkového objemu investic v letech 1994 – 2018 jsou podle Agentury pro podporu zahraničních investic (FIPA) největšími zahraničními investory v BA:

  • Rakousko (1,36 mld. EUR)
  • Chorvatsko (1,17 mld. EUR)
  • Srbsko (1,04 mld. EUR)
  • Slovinsko (0,55 mld. EUR)
  • Nizozemsko (0,45 mld. EUR)
  • Rusko (0,36 mld. EUR)
  • Německo (0,35 mld. EUR)
  • Itálie (0,33 mld. EUR) 

Odvětvová struktura investic

V letech 1994 až 2018 směřovalo podle FIPA nejvíce investic do těchto odvětví:

  • zpracovatelský průmysl (34 %)
  • bankovnictví (25 %)
  • telekomunikace (12 %)
  • obchod (12 %)
  • realitní sektor (4 %)
  • služby (5 %)

V rámci zpracovatelského průmyslu jsou nejvýznamnějšími odvětvími z hlediska zahraničních investic výroba ropných derivátů a dalších paliv, potravinářství a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků  (zejména průmysl stavebních hmot).

Podrobnější informace je možné nalézt na internetových stránkách Agentury pro podporu zahraničních investic (FIPA).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice se řídí Zákonem o politice přímých zahraničních investsic v Bosně a Hercegovině (Zakon o politici direktnih stranih ulaganja u Bosni i Hercegovini) z r. 1998 ve znění pozdějších předpisů zveřejněném v úředním věstníku č. 17/98, 13/03, 48/10 i 22/15. 

Zákon je velmi liberální a zaručuje zahraničním investorům v podstatě stejné podmínky jako domácím. Zaručen je volný transfer kapitálu v kterékoli valutě, zahraniční investice jsou osvobozeny od cla, daňové sazby jsou stejné jako pro domácí investory, umožněno je zaměstnávání zahraničních pracovníků apod. Jediné omezení se týká podniků, vyrábějících nebo obchodujících se zbraněmi, municí, výbušninami pro vojenské využití, vojenským zařízením a veřejným informováním, kde nesmí zahraniční podíl přesáhnout 49 %. Jednotlivé investice musí být registrovány jak u celostátních, tak u entitních orgánů.

Investiční pobídky se liší v jednotlivých entitách Bosny a Hercegoviny (Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská) a v Distriktu Brčko. Aktuální přehled investičních pobídek v jednotlivých oblastech je k dispozici na internetových stránkách Agentury pro podporu zahraničních investic (FIPA).

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina) ke dni 30.4.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem