Bosna a Hercegovina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

Bosna a Hercegovina (BA) je středně příjmová země s transformující se ekonomikou, ležící v srdci regionu západního Balkánu. Země disponuje velkým bohatstvím nerostných surovin (hnědé a černé uhlí, rudy železa a barevných kovů, probíhá průzkum potencionálních nalezišť ropy a zemního plynu) a potenciálem rozvoje obnovitelných zdrojů energie.  Má tradici průmyslové výroby (těžební, energetický, metalurgický, chemický, dřevozpracující, strojírenský průmysl),  její konkurenceschopnost však byla oslabena ozbrojeným konfliktem na počátku 90. let a nedokončeným procesem ekonomické transformace. BA patří k nejméně hospodářsky rozvinutým zemím regionu.

BA usiluje o získání statusu kandidáta na členství v EU a její vztahy s EU se řídí Stabilizační a asociační dohodou s EU z r. 2008. Proces přípravy na členství a realizace potřebných ekonomických reforem komplikuje decentralizovaný politický systém a častá blokáda rozhodovacích procesů z důvodu nedostatečného konsensu mezi politickými subjekty. Pro další hospodářský rozvoj země je nezbytné zlepšení regulace a podnikatelského prostředí a zvýšení efektivity státem řízených podniků, které mají v ekonomice BA v evropském srovnání nezvykle velký vliv. Hospodářství BA dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, rozsáhlý černý trh práce a masivní emigrace pracovní síly do zahraničí.

Charakteristická pro BA je velká míra decentralizace státu. Celostátní vláda má omezené kompetence, které zahrnují zahraniční politiku, cla, monetární politiku, imigraci a v omezené míře dopravu a spoje. Ostatní oblasti jsou v kompetenci dvou entit, ze kterých se BA skládá, tj. Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, resp. autonomního Distriktu Brčko. Nejdůležitějšími aktéry v oblasti hospodářské politiky tak jsou jedotlivé entity. Větší z nich, Federace Bosny a Hercegoviny, se navíc skládá z deseti kantonů, které mají vlastní vlády a parlamenty s pravomocemi v hospodářské a sociální oblasti. Důsledkem tak je, že v různých regionech BA platí odlišné daňové a pracovně právní předpisy či investiční pobídky.

Z hlediska rizikovosti úvěrů je BA zařazována mezi země s vysokou úrovní rizika. OECD dlouhodobě zařazuje BA do nejvyšší kategorie 7. Agentura Moody’s hodnotí suverénní rating BA zařazením do kategorie B3.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: česky – Bosna a Hercegovina, bosensky/chorvatsky/srbsky – Bosna i Hercegovina (BiH), anglicky – Bosnia and Herzegovina 

Složení vlád

Rada ministrů Bosny a Hercegoviny (celostátní vláda)

Ministerstvo

Politická strana

Jméno

Předseda Rady ministrů BA

SNSD

Zoran Tegeltija

Ministerstvo zahraničních věcí (místopředseda Rady ministrů BA)

SDA

Bisera Turković

Ministerstvo financí (místopředseda Rady ministrů BA

HDZ BiH

Vjekoslav Bevanda

Ministerstvo bezpečnosti

SBB

Fahrudin Radončić

Ministerstvo obrany

DF

Sifet Podžić

Ministerstvo spravedlnosti

HDZ BiH

Josip Grubeša

Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů

SNSD

Staša Košarac

Ministerstvo dopravy a spojů

SNSD

Vojin Mitrović

Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky

 

Neobsazeno

Ministerstvo pro občanské záležitosti

HDZ BiH

Ankica Gudeljević

Rada ministrů BA byla jmenována dne 23.12.2019. Ministr pro lidská práva a uprchliky nebyl zatím jmenován.

 

 

Vláda Federace BA (entitní vláda)

Ministerstvo

Politická strana

Jméno ministra

Předseda vlády FBA

SDA

Fadil Novalić

Ministerstvo financí (místopředsedkyně vlády FBA)

HDZ BiH  
  

Jelka Miličević

Ministerstvo obchodu

SBB

Zlatan Vujanović

Ministerstvo vnitra

SDA

Aljoša Čampara

Ministerstvo spravedlnosti

HDZ BiH

Mato Jozić

Ministerstvo průmyslu, energetiky a hornictví

SBB

Nermin Džindić

Ministerstvo dopravy a spojů

HDZ BiH

Denis Lasić

Ministerstvo práce a sociálních věcí(místopředseda vlády FBA)

SBB

Vesko Drljača

Ministerstvo pro přesídlené osoby a uprchlíky

SDA

Edin Ramić

Ministerstvo pro záležitosti veteránů a invalidů

SDA

Salko Bukvarević

Ministerstvo zdravotnictví

HDZ BiH

Vjekoslav Mandić

Ministerstvo školství a vědy

 

Neobsazeno

Ministerstvo kultury a sportu

HDZ BiH

Zora Dujmović

Ministerstvo plánování

HDZ BiH

Josip Martić

Ministerstvo zemědělství, vodního a lesního hospodářství

SDA

Šemsudin Dedić

Ministerstvo rozvoje, podnikání a řemesel

SDA

Amir Zukić

Ministerstvo životního prostředí a turismu

SBB

Edita Djapo

 Vláda působí v tzv. technickém mandátu (v demisi). Na základě výsledků všeobecných voleb z října 2018 by mělo dojít ke jmenování nové vlády, k tomuto kroku však zatím nedošlo. Předpokládá se, že politické složení nové vlády bude podobné. 

 

Vláda Republiky srbské (entitní vláda)

Ministerstvo

Politická strana

Jméno ministra

Předseda vlády

SNSD

Radovan Višković

Ministerstvo spravedlnosti (místopředseda vlády)

SNSD

Anton Kasipović

Ministerstvo plánování, stavebnictví a životního prostředí (místopředsedkyně vlády)

SNSD

Srebrenka Golić

Ministerstvo financí

 SNSD  

Zora Vidović

Ministerstvo obchodu a turismu

DEMOS

Dragica Kovać

Ministerstvo vnitra

SNSD

Dragan Lukać

Ministerstvo průmyslu, energetiky a hornictví

SP

Petar Djokić

Ministerstvo dopravy a spojů

DNS

Nedjo Trninić

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí

SNSD

Alen Šeranić

Ministerstvo hospodářství a podnikání

NDP

Vjekoslav Petričević

Ministerstvo práce a záležitostí veteránů a invalidů

SP

Duško Milunović

Ministerstvo pro záležitosti rodin, mládeže a sportu

SP

Sonja Davidović

Ministerstvo školství a kultury

UJEDINJENA SRPSKA

Natalija Trivić

Ministerstvo pro vědecký a technologický rozvoj, vysokoškol.vzdělávání a inform.společnost

SNSD

Srdan Rajčević

Ministerstvo zemědělství, vodního a lesního hospodářství

SNSD

Boris Pašalić

Ministerstvo pro evropskou integraci a mezinárodní spolupráci

SNSD

Zlatan Klokić

Ministerstvo pro správu a místní samosprávu

DNS

Lejla Rešić

Vláda byla jmenována 17.12.2018. 

 

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Údaje o počtu a hustotě obyvatelstva vycházejí z výsledků sčítání obyvatel, jež proběhlo v r. 2013.

Počet obyvatelstva

  • Bosna a Hercegovina jako celek: 3 531 159 obyv.
  • Federace Bosny a Hercegoviny: 2 219 220 obyv.
  • Republika srbská v BA: 1 228 423 obyv.
  • Distrikt Brčko: 83 516 obyv.

Hustota obyvatelstva: 69 obyvatel/km2

  • porodnost (podíl živě narozených na 1000 obyvatel): 8,8
  • přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem narození a počtem úmrtí na 1000 obyvatel): – 0,14 %
  • průměrný očekávaný životní věk: 76,7 let, 73,7 muži, 80 ženy
  • ženy tvoří 51,1 %, muži 48,9 %
  • počet obyvatelstva podle věku: 0-14 let: 13,36 % 15-24 let: 11,97  % 25-54 let: 46,2 % 55-64 let: 14,43 % 65+ let: 14,05 %

Podle sčítání lidu provedeného v roce 2013 bylo národnostní složení následující:

  • Bosňáci: 1 770 614 (50,1 %)
  • Srbové: 1 087 597 (30,8 %)
  • Chorvati: 543 798(15,4 %)
  • ostatní (Jugoslávci, příslušníci národnostních menšin, osoby odmítající se národnostně zařadit): 70 623( %)

Náboženské složení:

  • 40 % muslimů
  • 31 % pravoslavných
  • 15 % římských katolíků
  • 5% ateistů
  • dále mj. také 3139 řeckých katolíků (0,07 %), 1823 protestantů (0,04 %) a 228 židů (0,005 %).

Bosenská diaspora v zahraničí (první, druhá a třetí generace) dosahuje podle údajů Ministerstva pro lidská práva a uprchlíky BA odhadem 1,7 mil. osob. Podle stejného zdroje, 1.196.577 osob narozených v BA žilo v r. 2011 ve čtrnácti zemích s nejvyšším počtem BA emigrantů. Jedná se o (v uvedeném pořadí): Chorvatsko, Německo, Rakousko, Srbsko, USA, Slovinsko, Švýcarsko, Švédsko, Austrálii, Kanadu, Itálii, Dánsko, Černou Horu a Norsko). Ve válečných letech 1992–1995 opustilo BA nebo bylo vnitřně vysídleno (podle údajů UNDP) asi 2,2 mil. osob. Vrátila se asi polovina, proces návratů dosáhl vrcholu v letech 2002–2003, od té doby klesá. 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016 

2017 

 2018

2019

HDP (v mld. EUR)

14,62

15,29 

16,04 

17,1 

17,91*

HDP na osobu (v EUR)

 4155

4355  

 4578  

4891 

Reálný růst HDP (v %)

3,5

2,4 

2,7 

3,0 

2,7*

Inflace (průměr v %)

               3,5

 1,0

 1,3

1,4 

0,6

Nezaměstnanost (v %; zdroj: ILO)

               27,525,121,918,415,69

* odhad (údaj o růstu HDP vychází z výsledků za první tři čtvrtletí)

Zdroj: Statistický úřad BA

 

BA zažívala v posledních letech mírný hospodářský růst. Ten přispěl ke snížení zaměstnanosti a zvýšil příjmy státního rozpočtu, zároveň byl ale nedostatečný z hlediska rozvojových potřeb BA a stál na křehkých základech (zvýšené výdaje veřejných rozpočtů, nedostatečné investice). Již ke konci roku 2019 se projevilo ekonomické ochlazení související zejména s globálním ekonomickým vývojem a zpomalením ekonomiky EU. 

V této fázi zasáhla BA epidemie koronaviru. Světové banka předpokládá, že v jejím důsledku dojde v BA ke snížení HDP o 2,5 %, dojde-li k dramatičtějšímu průběhu krize tak o 4,2 %. To v případě základního scénáře odpovídá průměru regionu západního Balkánu, v případě negativního scénáře se jedná o výsledek mírně lepší, než je průměr regionu. V r. 2021 se očekává návrat ekonomickému růstu 3,4 %.

Rizika v souvislosti s dopady pandemie koronaviru pro BA vyplývají zejména z velké míry závislosti ekonomiky na zahraničním obchodu (odvětví jako automobilový, obuvnický, textilní či nábytkářský průmysl jsou silně exportně orientovaná a někdy také závislá na dodávkách materiálu ze zahraničí). Další slabiny představuje křehký trh práce s vysokou mírou nezaměstnanosti a rozsáhlou neformální ekonomikou a malá kapacita veřejných rozpočtů. Výhodou BA je naopak relativně dobrý stav veřejných rozpočtů, stabilní a likvidní bankovní sektor či nižší závislosti na příjmech z cestovního ruchu.

 

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Aktuální státní rozpočet

Vzhledem k decentralizovanému ústavnímu uspořádání BA je decentralizovaná i správa veřejných financí. Celostátní vláda disponuje relativně omezeným rozpočtem, větší rozpočtové zdroje mají jednotlivé entity. 

Celostátní rozpočet pro r. 2020 zatím nebyl přijat. Vláda hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet pro r. 2019 byl schválen ve výši 494 mil. EUR na výdaje celostátních institucí a 442 mil. EUR na obsluhu zahraničního dluhu (centrální vláda spravuje zahraniční finanční závazky i jménem entit, které mají samy výrazně větší rozpočet, proto je podíl obsluhy státního dluhu na rozpočtu takto vysoký). Rozpočet byl vzhledem ke zdlouhavému sestavování vlády schválen v prosinci 2019, tedy až na konci rozpočtového období. Oproti rozpočtu na r. 2018 došlo k mírnému navýšení výdajů celostátních institucí (486 mil. EUR) a snížení prostředků na obsluhu dluhu (513 mil. EUR). V předchozích letech byla výše rozpočtu celostátní vlády stabilní – zejména výše výdajů na fungování celostátních institucí se s ohledem na jejich omezené pravomoci a také komplikované nalézáni kompromisu mezi politickými aktéry ohledně jejich financování mění jen výjimečně.

Entitní orgány Federace Bosny a Hercegoviny přijaly původně na r. 2020 rozpočet ve výši 2,53 mld. EUR. Ten je oproti rozpočtu na předchozí rok vyšší o 1,15 mld., což bylo ale způsobeno tím, že bylo do entitního rozpočtu nově zahrnuto důchodové pojištění. U ostatních položek rozpočtu došlo k mírnému snížení. V souvislosti s opatřeními nutnými na boj proti ekonomickým důsledkům ekonomické krize byl v dubnu 2020 rozpočet navýšen na 2,8 mld. EUR, tedy asi o 11 %.

Rozpočet druhé entity, Republiky srbské, na rok 2020 obnáší 1,75 mld. EUR což je o 55,42 miliónů vice než doplněný rozpočet pro rok 2019.

Rozpočtová bilance

Rozpočtová bilance BA
Rok2014201520162017201820192020
Rozpočtová bilance (jako % HDP)-20,71,22,42,5-0,5-3,7

* Odhad

Zdroj: Světová banka

 

Veřejné finance BA jsou v celkově dobré kondici, i když celková kapacita veřejných rozpočtů není veliká. Významný shodek veřejných rozpočtů zaznamenala BA naposledy v návaznosti na světovou finanční krizi v r. 2014. V následujících letech byly veřejné rozpočty BA přebytkové či vyrovnané . V důsledku pandemie koronaviru se veřejné rozpočty BA pravděpodobně dostanou v r. 2020 do schodku, který Světová banka odhaduje na 3,7 % HDP.

Celkové zadlužení veřejných rozpočtů je na relativně nízké úrovni, v r. 2018 představovalo podle dat Centrální banky 24,5 % HDP.  Historicky nejvyšší úrovně dosáhlo v r. 2014 (30,9 %), od té doby postupně klesalo.

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance BA (2014 – 2018)

 v mil. EUR

2015

2016

 2017 

 2018

2019

I. Běžný účet v mil. EUR

-741

-720 

-697

-633

-632

II. Kapitálový účet v mil. EUR

177

154 

175

161

162

III. Finanční účet v mil EUR

-452

-420

-405

-349

-275

Devizové rezervy v mil. EUR

4400 

4872

5397

5942

6440

 Zdroj: Centrální banka BA

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka BA (CB BA) byla založena Daytonskou dohodou a zahájila činnost 11. 8. 1997. CB BA je politicky nezávislou institucí, která působí na celém území státu. Řídí monetární politiku státu za pomoci Měnové rady (Currency Board).

Tři základní cíle činnosti Měnové rady jsou: 

  1. fixní kurz, který je specifikován zákonem (1 EUR = 1,95583 BAM)  
  2. zajištění dostatku volné měny pro veškeré závazky CB BA v BAM  
  3. plná konvertibilita všech závazků CB BA v BAM vůči měně, ke které je BAM pevně vázána, tedy vůči EUR

Proces privatizace bank je ukončen, z velkých zahraničních bank na BA trhu působí: UniCredit, Ziraat Bank, BBI, Raiffeisen Bank, Intesa Sanpaolo Bank,  SBER Bank.

Komerční banky jsou v Bosně a Hercegovině registrovány podle entitních zákonů o bankách a jejich činnost kontrolují entitní Bankovní agentury. 

Mezi významné komerční banky patří:  

  • Bosna Bank International d.d.  
  • Intesa Sanpaolo banka d. d.   
  • Privredna Banka Sarajevo d.d.  
  • Raiffeisen Bank d.d.  
  • SBER Bank d.d.
  • Turkish Ziraat Bank Bosnia d.d.  
  • Union Banka d.d.  
  • UniCredit Bank d. d.

zdroj: Centrální banka BA

 

Mezi významné pojišťovny patří: 

  • Uniqa osiguranje
  • Triglav
  • Merkur
  • BSO
  • Sarajevo osiguranje

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepřímé daně

Od 1. 1. 2006 je v Bosně a Hercegovině zaveden systém daně z přidané hodnoty (DPH, bosensky PDV). Daň se vybírá ve všech fázích a stupních výrobního a oběžného cyklu v jednotné výši 17 % pro veškeré zboží i služby. V současné době probíhá odborná debata ohledně eventuálního rozdělení sazby na sníženou pro nezbytné životní potřeby (potraviny, léky a pod.) a plnou sazbu pro zbytek, případně zvýšení jednotné daně až na 24 %. Zvýšení jednotné daně je však ekonomickými analytiky i ekonomickými ministry odmítáno, neboť by to znamenalo útlum a podvázání ekonomického růstu a zvýšení již tak velké nezaměstnanosti včetně snížení životní úrovně obyvatel země. Úplné znění Zákona o dani z přidané hodnoty je k dispozici na webové stránce Správy pro nepřímé zdanění (v místních jazycích: Uprava za indirektno/neizravno oporezivanje, anglicky: Indirect Taxation Administration).

Přímé daně

Daň z příjmů fyzických a právnických osob na celém území BA je na úrovni 10 %. V současnosti tyto platby (na důchody a invalidní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a v RS v BA ještě i do tzv. „Dětského fondu“) v průměru dosahují cca 64 % čisté mzdy ve FBA a cca 42 % čisté mzdy v RS v BA. Jen odvody zaměstnance na sociální pojištění činí v FBA 31 % a v RS v BA 33 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel k tomu přidává ještě 10,5 %. Tím se BA řadí k zemím s nejdražší pracovní silou v regionu. To také přispívá k jedné z nejvyšších měr nezaměstnanosti v Evropě. Daňový systém, s výjimkou daně z přidané hodnoty (viz výše), je doposud v kompetenci entit. Obě entity, FBA a RS v BA , mají vlastní zákony, které upravují přímé daně a daňové sazby. Daňové sazby nejsou mezi FBA a RS v BA harmonizovány.

Daň z kapitálových zisků (např. úroků) je 10 %.

Podrobné informace o daních v BA lze najít v anglické publikaci Agentury pro podporu investic FIPA.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina) ke dni 30.4.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem