Bosna a Hercegovina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V BA existuje několik tisíc převážně malých a středních obchodních firem, které se zabývají jak exportem a importem, tak domácím velkoobchodem i maloobchodem. Část těchto firem je pozůstatkem předválečných podniků zahraničního obchodu nebo velkých výrobních podniků. Další částí jsou soukromé firmy vzniklé v průběhu války a v neposlední řadě jsou zde dnes etablovány i filiálky zahraničních obchodních řetězců, převážně z Chorvatska nebo Srbska.

Využívání místních obchodních zástupců je rozšířené a zvláště pro firmu s malými zkušenostmi z tohoto teritoria může být kvalitní obchodní zástupce klíčový pro úspěšné podnikání. Bohužel je běžné, že jeden obchodní zástupce reprezentuje současně několik firem, které si svým výrobním programem konkurují a je jen na zástupci, kterou z nich upřednostní. Je proto nezbytné mít všechny podmínky a požadavky na obchodního zástupce přesně stanoveny ve smlouvě o zastupování. Zdejší obchodní zástupci často požadují exkluzivní zastoupení na dobu neomezenou. Doporučuje se mít dohodu na zkušební dobu, např. jednoho roku.

Vzhledem k velké míře fragmentace trhu BA doporučujeme při výběru místního prostředníka zohlednit, v jaké části země plánuje firma působit. Obchodník působící v Sarajevu může mít slabší postavení v druhé entitě BA, tj. Republice srbské, a naopak.

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vývozní a dovozní podmínky v BA a celý celní systém byly postupně přizpůsobeny principům Světové obchodní organizace (WTO) a to i přesto, že BA zatím členem WTO není. Aktuální Zákon o celní politice BA byl přijat v r. 2004 byl zveřejněn v Úředním věstníku BA č. 57/04. Výrobky jsou zahrnuty do nomenklatury SITC.

Zákon o celní politice reguluje základní složky systému na ochranu celního prostoru BA, práva a povinnosti všech účastníků celního řízení, celní teritoria, celní linie, celní pohraniční zóny, celní dohled, celní sklady a jiné pojmy. Celní tarify jsou stanoveny v souladu se závazky podle mezinárodních smluv a pravidel WTO. Aktuální celní sazebník je zveřejněn na stránkách Správy pro nepřímé zdanění

Evropská unie podepsala s Bosnou a Hercegovinou dne 16. června 2008 v Lucemburku Stabilizační a asociační dohodu, která vstoupila v platnost v r. 2015. Na základě dohody došlo k postupnému vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a BA. Na velkou část zboží z EU se tak uplatňuje nulová celní sazba.

Zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Aktuální informace o typech, registraci a fungování podnikatelských subjektů v BA je možné získat na webové stránce Agentury pro podporu zahraničních investic (FIPA).

Zahraniční subjekt může v BA založit reprezentační kancelář za účelem provádění výzkumu trhu, informační a propagační činnosti a za účelem vlastního zastoupení. Zastoupení nemá statut právnické osoby, tj. reprezentační kancelář nemůže uzavírat dohody jménem svého zakladatele s výjimkou zastupování zahraničních společností a letecké dopravy. Reprezentační kancelář může začít fungovat ihned po zapsání do registru, který vede Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů (MOFTER). MOFTER musí rozhodnout o žádosti o zápis do rejstříku do 10 dnů ode dne jejího podání. Další informace na webu FIPA.

Postup při založení společnosti s ručením omezeným (d.o.o.) se zahraničním kapitálovým podílem je v obou entitách BA upraven odlišně. Aktuálně platný postup pro obě entity je zveřejněn na následující webové stránce FIPA. Před každou realizací doporučujeme konzultovat aktuální situaci s místními právními kancelářemi (indikativní seznam právních kanceláří je možné najít např. zde). Je třeba počítat s tím, že zejména ve Federaci Bosny a Hercegoviny může být proces registrace zdlouhavý.

 

Zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V BA probíhá propagace zboží v zásadě standardním způsobem obvyklým v EU. Znamená to využívání velkoplošných billboardů, novinové inzerce, reklamních spotů v komerčních TV a rozhlasových stanicích, nabídka na internetu, přímá nabídka zboží, podomní prodej, atd. Výrobky dovážené ze zahraničí jsou doprovázeny (přejatou) zahraniční reklamou. Zboží je možné na internetu v omezené míře také objednat, ale on-line prodej prostřednictvím e-shopů zatím není tak rozvinutý jako v ČR.

Mladá generace vyhledává značkové zboží (světové „brands“), za které je ochotna zaplatit i vysokou cenu. Zboží spotřebního charakteru a potraviny se v nemalém množství prodávají na nejrůznějších otevřených tržištích. 

Zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti práv duševního vlastnictví je BA vázána všemi základními mezinárodními úmluvami (Revidovaná úmluva Bernská, Pařížská úmluva, Stockholmský závěrečný akt, Smlouva o patentové spolupráci – PCT, Madridská úmluva o obchodních známkách, Locarnská smlouva o průmyslových vzorech, Lisabonská úmluva o označeních původu), ke kterým přistoupila ihned po svém vzniku v roce 1992 nebo v následujících letech (do roku 1997).

Vnitrostátní legislativa v těchto oblastech (pochází z let 2002–2004 a byla připravována buď přímo secondovanými experty ze států EU, nebo s jejich významnou účastí) je již těmto mezinárodně smluvním závazkům přizpůsobena, jakož i aproximována příslušné legislativě EU. Internetové domény (koncovka .ba) jsou registrovány na jednoleté či dvouleté období s možností prodloužení, i opakovaného, vždy o stejné období.

Zodpovědným orgánem je Institut duševního vlastnictví BA, který má ve svém portfoliu agendu práv průmyslového a duševního vlastnictví, včetně udělování patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů apod.

Stížnosti českých subjektů na porušování jejich práv duševního vlastnictví místními subjekty jsou ojedinělé.

Zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Při zadávání veřejných zakázek je rozhodující způsob financování.

Současná úprava stanoví, že pokud zakázku financuje stát – přímo či prostřednictvím některé své instituce – musí být vyhlášeno veřejné výběrové řízení. Při vyhodnocování nabídek se kromě např. cenové výhodnosti často upřednostňují domácí firmy nebo konsorcia, jejichž členy jsou domácí firmy.

V případě, že veřejnou zakázku financuje zahraniční donor, zasílá výzvu k účasti na výběrovém řízení a vyhodnocuje je sám nebo jím pověřená organizace.

Na téměř všech státních institucích existují tzv. PIU (Project Implementation Unit). Jsou to útvary, které vydávají dokumentaci k tendrům a kontrolují celý průběh tendrového řízení.

Veřejné zakázky v BA lze sledovat na stránkách Portálu veřejných zakázek, která provozuje oficiální elektronickou „nástěnku“ veřejných zakázek v Bosně a Hercegovině. 

Zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Obchodní spory se řídí ustanoveními entitních Obchodních zákoníků a současně dojednanými obchodními podmínkami ve smlouvě. Jakékoli smlouvy s místními firmami by měly obsahovat jednoznačně formulované soudní doložky s určením příslušného soudu v jedné, druhé nebo třetí zemi, popř. možnost řešení sporu arbitráží (doporučené).

Místní trh vykazuje výrazná regionální specifika. Nelze téměř počítat s tím, že obchodní jednání s partnerem z BA bude možné realizovat pouze prostřednictvím e-mailu. Nezbytné je připravit se na osobní návštěvy a zdlouhavá jednání. Věrohodnost garancí ze strany BA partnera je vždy nutné prověřit. Státní garance (na úrovni celostátní vlády, nebo centrální banky) se vystavují jen výjimečně, a to pouze pro významnější zakázky, jejich získání trvá měsíce. Garance komerčních bank je třeba prověřovat. Liberální zákon pro vznik i zánik firmy umožňuje fingované bankroty a nepřehledné finanční toky. Všudypřítomná je politicko-hospodářská provázanost, přežívají také silné rodinné vazby (nepotismus). Jakákoliv obchodní operace s BA by měla být zajištěna kvalitním pojištěním z české strany. U velkých zakázek je nutno pracovat s pojištěním zakázek v zahraničí, které poskytuje např. EGAP.

V BA i nadále existuje poměrně vysoké riziko k investování (OECD je hodnoceno zařazením do skupiny 7 ze 7):

  • nedostatečná harmonizace předpisů mezi státem, entitami, kantony a municipalitami
  • politická nejistota a sociální tenze
  • špatná vymahatelnost práva, dluhů
  • nedostatek kvalitních informací, statistik
  • ozšířená korupce a šedá ekonomika
  • legislativa dosud není plně harmonizována se standardy EU
  • četné administrativní překážky pro podnikání
  • neregulovaný trh, nefér konkurenční boj
  • pozemkové knihy neexistují nebo jsou v nevyhovujícím stavu (katastr nemovitostí není centralizovaný)

Platební morálka je obecně na nízké úrovni. Otevírání akreditivu se kvůli administrativě často protahuje a je díky vyššímu riziku relativně drahé. Je třeba znovu zdůraznit, že bez pojištění je jakákoliv obchodní operace v BA značně riskantní. Výjimkou nejsou ani operace financované silným zahraničním subjektem.

Zcela běžně a pravidelně je požadován odklad plateb, obvykle na tři až šest měsíců. Výjimkou je zvláště lukrativní a dobře prodejné zboží. Obchodníci v BA (zvláště ve Federaci Bosny a Hercegoviny) jsou zvyklí na zahraniční finanční dary nebo na dlouhodobé měkké úvěry. Může se proto stát, že BA partner poskytnutý úvěr považuje za dar nebo grant.

Garance na platby ze strany vlády BA, entitních vlád nebo Centrální banky BA jsou poskytovány jen výjimečně, a to pouze na strategické zakázky. Jedná se o zdlouhavý proces.

Zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Terciární sféra (obchod a služby) je v BA podstatným zdrojem státních příjmů, vyvíjí v ní činnost převažující část podnikatelských subjektů. V BA dosud neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní odvětví s ustálenou judikaturou. V praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ; ve vztazích se zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tj. i českého právního řádu. Takto sestavené smlouvy jsou na území BA uznávané a závazky z těchto smluv soudně vymahatelné. Přesto je nutné k obchodům přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat veškerá rizika.

Ze strany bosenských partnerů je kladen důraz na profesionální úroveň jednání. Příprava k obchodnímu jednání by měla zahrnovat důkladné seznámení se s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně politických a historických. Jednou z možností je též najít si místních specifik znalého BA obchodního zástupce. Při jeho výběru je nutno přihlédnout též k jeho etnické příslušnosti podle toho, ve které části BA chce česká společnost působit.

Prezentaci své společnosti může český exportér/investor připravit ve spolupráci s entitními hospodářskými komorami v BA , ale zde není vždy zárukou, že se sejdou přesně ti partneři, které by prezentující společnost potřebovala. Vhodnější je požádat hospodářskou komoru v BA o adresy několika odpovídajících partnerů, které zástupci české strany nejprve kontaktují e-mailem a posléze osobně navštíví a provedou na místě i prezentaci. Bosenský partner pak zpravidla ochotně přebírá úlohu hostitele a je vstřícný.

Na začátku obchodního jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah. Důležité je získat si obchodního partnera po lidské stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka aj. Pokud se tato část jednání dobře zvládne, jde technická i obchodní část jednání celkem snadno. V současné době jsou v BA české společnosti přijímány pozitivně, obvykle navazují na dřívější dobré obchodní vztahy z období existence SFRJ a někdy i na společnou historii v době Rakouska-Uherska. Čeští partneři mají v BA renomé vysoké odbornosti a profesionality.

Témata na úvod mohou být různá – především všeobecně konverzační. Obsah není příliš důležitý, mohou se objevit také osobní dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu v BA. Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických změn v ČR a BA po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992–1995. Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma války, náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v BA .

Jako místo jednání je vhodné zvolit sídlo BA partnera, což umožňuje vytvořit si dostatečnou představu o možnostech partnera a seznámit se na místě s technickým zázemím jeho společnosti. Neformální část jednání lze následně přenést do příjemného prostředí některé z typických místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není podmínkou, bývá spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.

Ve státě se používají tři oficiální jazyky – bosenština, srbština a chorvatština. Z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí stejného jazyka, známého před válkou jako srbochorvatština. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích. Používání názvů oficiálních jazyků je značně zpolitizováno, v hovoru se doporučuje mluvit o „místním“ jazyce. Při tlumočení lze uplatnit jakoukoli variantu. Při sepisování obchodních smluv se doporučuje použít třetí jazyk (obvykle angličtinu) a překlady do jazyků obou partnerů nechat autorizovat. Je nutné požadovat, aby autorizovaný překlad byl opatřen razítkem soudního překladatele pro daný jazyk. Obchodní jednání lze zpravidla vést i přímo v angličtině, někdy i v němčině. Není výjimkou setkat se s návrhem také v italštině, ruštině a občas i v jiných světových jazycích.

Používání titulů při jednání není podmínkou.

Jednání není obvyklé zahajovat časně ráno, využívá se běžně doba od 9 do 17 hodin. Délka jednání je minimálně hodinová a je nutno počítat s prodlevami. V takovém případě je vhodné mít mobilní telefonní kontakt na obchodního partnera a na odchylkách v časovém harmonogramu jednání se dohodnout. Během jednání je běžné malé občerstvení. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu. Pokud je zájem o neformální setkání s obchodním partnerem, obvykle se to vyjadřuje pozváním na kávu, i když pak na druhu konzumovaného nápoje vůbec nezáleží.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Bosenština, srbština a chorvatština jsou dnes na území BA uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné, v bosenštině a chorvatštině se píše latinkou, v srbštině převážně cyrilicí. Srbština v BA se od srbštiny v Srbsku liší především tím, že jde o tzv. ijekavskou verzi, tj. bližší chorvatštině. Pro chorvatštinu (a v menší míře i pro bosenštinu) jsou patrné silné tendence ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů s cílem zdůraznit národnostní specifičnost; tento trend se také odráží v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích.

Nejrozšířenějším cizím jazykem, vyučovaným na většině základních škol v BA, je angličtina. 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Bosna a Hercegovina nemá na celostátní úrovni zákonnou úpravu státních svátků. V každé entitě se tudíž slaví jiné svátky.

Mezi pravidelně slavené sekulární svátky patří:

  • 1. a 2. leden – Nový rok – slaví se v obou entitách
  • 9. leden – Den státnosti RS – respektovaný jen v RS v BA
  • 1. březen – Den nezávislosti – respektovaný jen ve FBA
  • 1. a 2. květen – Svátek práce – slaví se v obou entitách
  • 21. listopad – Den státnosti (podpis Daytonské dohody) – respektovaný jen v RS v BA
  • 25. listopad – Den státnosti – respektovaný jen ve FBA

Kromě uvedených státních svátků se dodržují náboženské svátky, a to především v oblastech, kde tvoří dané etnikum (které v BA do velké míry zároveň implikuje náboženskou příslušnost) většinu. Mezi pravidelně slavené náboženské svátky patří zejména:

  • katolické Vánoce a Velikonoce (Chorvati)
  • pravoslavné Vánoce a Velikonoce (Srbové)
  • Ramazan bajram a kurban bajram (Bosňáci)

Během svátků bosenské entitní, kantonální a obecní instituce nepracují. Celostátní instituce o svátcích mohou pracovat (konkrétně v případech, kdy jde o náboženské svátky či o ty sekulární svátky, které neuznává jedna z entit), ovšem fungování těchto institucí je v dané dny omezené (celostátní instituce mají nejvíce etnicky smíšeného personálu a jsou o těchto svátcích tudíž personálně oslabené).

V případě, že datum sekulárního svátku spadá na neděli, je zvykem prohlásit za nepracovní rovněž následující pondělí.

Pracovní doba ve státních institucích i ve firmách bývá od pondělí do pátku v době od 8:00 do 16:00.

Prodejní doba je od pondělí do neděle v rozmezí od 8:00 do 22:00, jednotlivé obchody si stanovují otevírací dobu individuálně dle předmětu prodeje.

Zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

K cestování do BA je potřeba:

  • platný cestovní doklad nebo platný občanský průkaz
  • pro cestující vlastním vozidlem zelená karta pro motorová vozidla vydaná v ČR s vytištěným kódem země (BIH)

Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový. Pokud je ovšem účelem pobytu výdělečná činnost, je nutno zažádat po příjezdu na místně příslušném oddělení Cizinecké policie BA o povolení k pobytu a o pracovní povolení.

Pokud pobyt přesahuje 24 hodin, platí pro všechny cizince přihlašovací povinnost (nejpozději do 24 hodin) na cizinecké policii BA , jejíž pobočky jsou ve všech větších městech. V praxi se plnění této povinnosti obvykle nevyžaduje. Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za něj dle zákona zodpovídá ubytovatel.

Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Upozorňujeme však na nejednotnost v zákonných normativech, určujících podmínky pro dovoz i vývoz komerčního zboží v jednotlivých částech BA (např. dovozní přirážky, lhůty k proclení).

K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem, který jim může být voperován již v ČR nebo i u libovolného veterináře v BA . V Sarajevu působí několik veterinářů, jejichž služby jsou na české úrovni.

Dovoz a vývoz valut a místní měny nemá stanovená omezení. Nepožaduje se prokazování finančního zajištění, ani povinná směna valut. ČSOB v některých svých pobočkách v Praze (Na příkopech, Senovážné nám.) směňuje konvertibilní marky. V Sarajevu směňuje české koruny např. Raiffeisenbank, SBERBank nebo UniCredit Bank.

Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) se nacházejí ve všech větších městech. Ve větších supermarketech, obchodních centrech a na většině benzínových pump je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, v menších městech však stále zůstává omezená. Pro cesty mimo větší města proto doporučujeme mít s sebou dostatečné množství hotovosti, nejlépe v nižších hodnotách bankovek. Ze zahraničních měn je nejpraktičtější mít u sebe EUR, které lze na BAM díky fixnímu kurzu vyměnit v kterékoliv bance a v turisticky exponovaných místech (Sarajevo, Mostar) i ve směnárnách za poplatek.

Podle „Zákona o devizovém obchodování“ č. 01-02-433/10 je placení v EUR omezeno v maloobchodu a restauračních službách, výjimku tvoří turistické a hotelové služby, služby na letištích a dálnicích, prodej přes konsignační sklady a jízdenky a letenky prodávané přes turistické kanceláře. Na některých turisticky exponovaných místech je ale EUR přijímáno prakticky bez omezení.

Pobočky American Express nebo Western Union působí v Sarajevu, Banja Luce a Mostaru a garantují mezinárodní převod peněz v řádu hodin.

Ve FBA i v RS v BA musí plátci DPH používat registrační pokladny. Kupující jsou ze zákona povinni od prodejců žádat daňový doklad z registrační pokladny (v místním jazyce „fiskalni račun“). Pokud daňová kontrola zjistí, že kupující v okruhu 50 m (ve FBA), resp. 20 m (v RS v BA) od prodejny nemá u sebe daňový doklad za uskutečněný nákup, muže kupujícího pokutovat částkou 50 BAM.

Velvyslanectví BA v ČR se nalézá na adrese Opletalova 27, Praha 1, telefonní spojení 00420 22 44 22 510, faxové spojení 00420 22 44 22 511.

Zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání zahraničních pracovníků upravuje Zákon o zahraničních investicích (viz část 2.6). Zákon je velmi liberální a zaručuje zahraničním investorům v podstatě stejné podmínky jako domácím. Kromě zaměstnávání zahraničních pracovníků umožňuje také volný transfer kapitálu v kterékoli valutě a osvobozuje zahraniční investice od cla.

Občané ČR a další cizinci, pokud chtějí být v BA zaměstnaní, potřebují pracovní povolení. Podmínky stanoví Zákon o cizincích (Úřední věstník č. 88/2015). Vybrané skupiny pracovníků (vyjmenovává je čl. 77 zákona) mohou v BA pracovat do 90 dnů ročně bez pracovního povolení, musí však dopředu svou práci nahlásit Službě pro cizinecké záležitosti na stanoveném formuláři, zaplatit administrativní poplatek a dostat písemné potvrzení. Tato procedura se vztahuje i na zaměstnance českých firem, kteří přijíždějí jako montéři instalovat dodané zařízení.

Zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Doporučujeme pořídit si před cestou zdravotní pojištění.
V BA existují paralelně veřejná zdravotní zařízení (nemocnice a obecní domy zdraví) a soukromé polikliniky. V soukromých zdravotnických zařízeních je běžné platit péči v hotovosti.
V případě akutního onemocnění nebo úrazu při pobytu v BA má občan ČR, který disponuje v ČR zdravotním pojištěním, na základě dvojstranných dohod mezi ČR a BA nárok na poskytnutí bezplatné bezodkladné zdravotní péče ve veřejném zdravotnickém zařízení.  

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Sarajevu (Bosna a Hercegovina) ke dni 30.4.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem