MZV: Souhrnná teritoriální informace

Bulharsko se nachází v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně řeka Dunaj), na západě se Srbskem a Severní Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře.

Bulharská republika je parlamentní demokracií s jasně daným rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, v čele státu stojí přímo volený prezident a výkonnou moc představuje vláda (Rada ministrů) sestavovaná na základě výsledků parlamentních voleb politickými stranami, které jsou zastoupeny v jednokomorovém Národním shromáždění. Vzhledem k rozložení voličských preferencí v posledních letech se zpravidla jednalo o vlády koaliční, nicméně současná vláda představuje výjimku z tohoto trendu, neboť je tvořena výhradně politickou stranou Progresivní Bulharskou bývalého prezidenta Rumena Radeva. 

V období mezi dubnem 2021 až dubnem 2026 Bulharsko sužovala vleklá politická krize, během níž se ve vedení země vystřídalo celkem 10 převážně úřednických vlád, což znamená, že průměrná délka jejich funkčního období nepřesahovala 180 dní.  

Země je od 29. března 2004 členem NATO a od 1. ledna 2007 členským státem EU, tudíž i zákonodárství je harmonizováno s unijní legislativou. Fungování právního systému však vykazuje dlouhodobě řadu nedostatků a je předmětem opakované kritiky EK i mezinárodních organizací.

Bulharská ekonomika představuje průmyslově-zemědělské, otevřené a tržní hospodářství se středně rozvinutým soukromým sektorem a určitým podílem strategických státem vlastněných podniků (zejména energetika, klíčová infrastruktura). V posledních letech vykazuje poměrně vysoké tempo růstu HDP pohybující se výrazně nad průměrem EU, nicméně nadále zůstává zemí s nejnižšími příjmy a platy, nejnižším HDP na hlavu i nejhorší produktivitou práce v EU.

Pro české firmy je Bulharsko známým a zajímavým trhem, kde tradičně působí celá řada firem na poli obchodní výměny, ale i investic. ČR díky tomu dlouhodobě patří mezi první dvacítku nejvýznamnějších zahraničních investorů v zemi. Mezi klíčové zájmové sektory patří energetika, dopravní průmysl a infrastruktura, ICT, obranný průmysl, zdravotnictví, vodohospodářství , ochrana životního prostředí a další. Přes ekonomické potíže a negativní důsledky nedávné politické krize dochází k postupnému oživení bulharské ekonomiky a posílení růstového trendu.

Navzdory přetrvávajícím obtížím při čerpání finančních prostředků EU v rámci Národního plánu obnovy představuje tato iniciativa důležitý zdroj příležitostí pro české firmy, přičemž některé z nich již potenciál tohoto nástroje úspěšně využívají. Exportně zaměřená bulharská ekonomika v poslední době významně těží z plného začlenění země do Schengenského prostoru (k 1.1.2025 společně s Rumunskem), nedávného přijetí euro (k 1.1.2026) a pokračujícího tlaku na přesun výrobních investic ze třetích zemí zpět do Evropy. Naopak negativně budou ekonomický vývoj ovlivňovat faktory jako je rychle rostoucí inflace (po Rumunsku nejvyšší v EU), nedostatek pracovní síly, netransparentní tržní prostředí, nedostatečná vymahatelnost práva a těžkopádná byrokracie.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Bulharsko (343.42 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Bulharská republika (Republika Balgarija)

Systém vládnutí: Bulharská republika je dle Ústavy z července 1991 parlamentní demokracií s jasně daným rozdělením moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, v čele státu stojí přímo volený prezident a výkonnou moc představuje vláda (Rada ministrů) sestavovaná na základě výsledků parlamentních voleb politickými stranami, které jsou zastoupeny v jednokomorovém Národním shromáždění (240 křesel). Právo volit mají občané po dovršení 18 let.

Politická situace: Poslední prezidentské volby se konaly dne 14. listopadu (1. kolo) a 21. listopadu 2021 (2.kolo). Jejich vítězem se stal se ziskem 66,72 % hlasů prezident Rumen Radev s viceprezidentkou Ilijanou Jotovovou, kteří tím obhájili svůj druhý mandát. Nicméně prezident Radev se dne 20. ledna 2026 vzdal své funkce, aby se mohl ucházet o přízeň voličů v dubnových parlamentních volbách, v nichž nakonec suverénně zvítězil. Funkce prezidentky se tak v souladu s ústavou ujala Ilijana Jotovová a pozice viceprezidenta tak zůstává neobsazena. Další prezidentské volby jsou plánovány na podzim roku 2026.

Od řádných voleb v dubnu 2021 až do dubna 2026 se Bulharsko nacházelo ve stavu vleklé politické krize, což mělo za následek rychlé střídání vlád a doprovázené rekordním počtem celkem osmi předčasných parlamentních voleb. Zatím poslední se konaly dne 19. dubna 2026 a s jejich výsledky se můžete seznámit níže:

• Progresivní Bulharsko (PB), 44,59 % 131 křesel
• Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), 13,39 %, 39 křesel
• Pokračujeme ve změnách/Demokratické Bulharsko (PP-DB), 12,62 %, 37 křesel
• Hnutí za práva a svobody (DPS), 7,12 %, 21 křesel
• Obrození (V), 4,26 %, 12 křesel

Na základě těchto volebních výsledků byla v rekordním čase vytvořena jednobarevná vláda politické strany Progresivní Bulharsko, která byla oficiálně jmenována dne 8. května 2026. Další řádné parlamentní volby se očekávají na začátku roku 2030.

• předseda vlády: Rumen Radev (PB)
• místopředseda vlády a ministr financí: Galab Donev (PB)
• místopředseda vlády a ministr hospodářství, investic a průmyslu: Alexandar Pulev (PB)
• místopředseda vlády a ministr bez portfeje: Ivo Christov (PB)
• místopředseda vlády a ministr bez portfeje odpovědný za evropské fondy: Atanas Pekanov (PB)
• ministr vnitra: Ivan Demerdžiev (PB)
• ministr obrany: Dimitar Stojanov (PB)
• ministryně zahraničních věcí: Velislava Petrova(ová) – Čamova(ová) (PB)
• ministr spravedlnosti: Nikolaj Najdenov (PB)
• ministryně práce a sociální politiky: Natalija Efremova(ová) (PB)
• ministr školství a vědeckého výzkumu: Georgi Valčev (PB)
• ministryně zdravotnictví: Katja Ivkova(ová) (PB)
• ministr pro inovace a digitální transformaci: Ivan Vasilev (PB)
• ministr pro místní rozvoj a veřejný prostor: Ivan Šiškov (PB)
• ministryně energetiky: Iva Petrova(ová) (PB)
• ministr dopravy a spojů: Georgi Peev (PB)
• ministr zemědělství a potravinářství: Plamen Abrovski (PB)
• ministryně životního prostředí a vodohospodářství: Rosica Karamfilova(ová – Blagova(ová) (PB)
• ministr kultury: Evtim Milošev (PB)
• ministr cestovního ruchu: Ilin Dimitrov (PB)
• ministr mládeže a sportu: Enčo Kerjazov (PB)

1.2. Zahraniční politika země

V období po pádu komunistického režimu Teodora Živkova se hlavním cílem bulharské zahraniční politiky stala integrace do euroatlantických struktur. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout v roce 2004 (členství v NATO), respektive v roce 2007 (vstup do EU), přičemž společenská podpora západního směřování Bulharsko dlouhodobě zůstává velmi vysoká. Od 1. ledna 2025 se Bulharsko (společně s Rumunskem) stalo plnohodnotným členem Schengenského prostoru. O dva roky dříve, v září 2023 Evropská komise konstatovala, že Bulharsko dosáhlo dostatečného pokroku v oblastech reformy soudnictví, protikorupčních opatření a boje s organizovaným zločinem, k tomu, aby mohl být ukončen Mechanismus pro spolupráci a ověřování (CVM), který byl vůči Bulharsku (a Rumunsku) uplatňován od jejich vstupu do EU. Počínaje rokem 2024 jsou výše uvedené oblasti v Bulharsku předmětem standardního monitoringu v podobě Zpráv o stavu právního státu vydávaného Evropskou komisí.

Ke dni 1. ledna 2026 se Bulharsko stalo součástí eurozóny (po té, co v roce 2021 vstoupilo do ERM II) a na konci roku 2026 by mělo rovněž dojít k finalizaci přístupových jednání s OECD.

V zahraniční a zejména bezpečnostní politice se bulharští politici dlouhodobě orientují na USA – v roce 2019 došlo k podpisu smlouvy o nákupu 16 stíhaček F-16 Block 70 (dodávky těchto strojů začaly v roce 2025) a rozhodnutím parlamentu z roku 2023 byly USA vybrány jako dodavatel 183 kolových obrněných transportérů. Americké firmy se významně uplatňují také v oblasti energetiky, kde již dlouhý čas působí ve dvou tepelných elektrárnách v regionu Marica Iztok, podílejí se na výstavbě nového plynovodu Vertical Gas Corridor z Řecka přes území Bulharska dále do Rumunska, Maďarska, Moldavska a dále na Ukrajinu. Největším projektem v této oblasti je ovšem výstavba dvou nových bloků v jaderné elektrárně v Kozloduji, v jejímž rámci si Bulharsko vybralo firmu Westinghouse s reaktory AP1000 v konsorciu s jihokorejskou Hyundai Engineering & Construction. Zahájení výstavby se očekává v roce 2028, přičemž první reaktor by měl být spuštěn v roce 2035 a druhý v roce 2037. Aktivní je rovněž spolupráce s USA v oblasti SMR, jejichž instalace je prozatím předběžně zvažována na místě nedokončené JE Belene.

Bulharsko se dlouhodobě snažilo udržovat dobré vztahy s Ruskou federací, s níž jej spojuje vzájemná historie národněosvobozeneckého boje druhé poloviny 19. století, přičemž carské Rusko sehrálo zásadní roli při osvobození Bulharů od turecké nadvlády. Kromě toho je i přes snahy o diverzifikaci Sofie dodnes částečně závislá na dodávkách ruského zemního plynu a některých jaderných technologií. Současně jediná bulharská ropná rafinérie je vlastněna ruskou soukromou společností Lukoil, ovšem bulharský stát nad ní od listopadu 2025 vykonává nucenou správu. Přesto se ani Sofii nevyhnuly skandály s ruskými špionážními aktivitami včetně podezření ze zapojení do několika výbuchů muničních skladů v uplynulé dekádě. Probíhající agrese Ruska vůči Ukrajině vzájemné vztahy ještě více zhoršila. Politická scéna i obyvatelstvo jsou v této otázce rozděleny na dva tábory, čehož ruská dezinformační scéna a propaganda pochopitelně intenzivně využívají.

Země se rovněž snaží budovat výhodné vztahy s ČLR, kde hledá nový prostor pro uplatnění exportních komodit. Pragmatické vztahy udržuje i s Tureckem, s nímž ji pojí komplikovaná historie a společná hranice, která opakovaně čelí migračním tlakům.

Klíčový region bulharské zahraniční politiky představuje západní Balkán, kde se Sofie snaží budovat pozici významného aktéra. Učinému zapojení Sofie v této roli však brání historické spory s Republikou Severní Makedonie, která usiluje o zahájení přístupových rozhovorů s EU. Bulharsko přístupový proces nejprve zcela zablokovalo a k jistému posunu došlo až v roce 2022, když bylo dosaženo dohody s tehdejším francouzským předsednictvím EU a přenesení nejzásadnějších otázek vzájemného sporu na evropskou úroveň. Problém se však dosud nedaří uspokojivě vyřešit a vztahy mezi Bulharskem a Severní Makedonií jsou v jeho důsledku zatíženy mnoha předsudky i partikulárními politickými zájmy na obou stranách.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

• 6 423 207 osob (ke 31. 12. 2025, NSI)

Počet obyvatel BG se od roku 1987 každým rokem snižuje. Posledních deset let obyvatelé Bulharska ubývali průměrným tempem 0,7 %. Koncem 80. let 20. století dosahoval počet obyvatel historického maxima necelých 9 milionů, od té doby klesl o více než 20 %. Pokles pokračoval i v roce 2025 (meziroční úbytek 0,22 % neboli 14 153 osob), což znamená, že v historickém srovnání se současný počet obyvatel Bulharska již snížil na úroveň před II. světovou válkou.

Složení dle pohlaví:

• muži – 48,1 %
• ženy – 51,9 %

Ve městech žije 73,9 % obyvatel. Pokračuje stárnutí populace – podíl obyvatel ve věku 65 let a více dosáhl v roce 2025 24,3 % (průměr EU činí 21,6 %), průměrné stáří obyvatel mírně stouplo na 45,4 roku.

Počet obyvatel v produktivním věku činil v roce 2025 přibližně 3 764 842 osob (58,6 % z celkového počtu obyvatel). Oproti předchozímu roku tato hodnota představovala pokles o 1 200 osob.

Průměrná délka života dosahuje 75,9 roku, úmrtnost dosáhla 15,5 zemřelých na 1 000 obyvatel (oproti roku 2024 se snížil počet zemřelých o 1 257 osob), porodnost představuje 7,8 novorozenců na 1 000 obyvatel.

Národnostní složení:

• Bulhaři 84,6 %,
• Turci 8,4 %,
• Romové 4,4 %,
• Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové 1,3 %

Náboženské složení:

• křesťané 71,5 % (z toho pravoslavní – 97 %),
• muslimové 10,8 %,
• ateisté 5,2 %
• nemohou určit 4,4 %
• nechtějí odpovědět 8 %.

Od posledního sčítání lidu v roce 2011 klesl počet věřících ze 60,4 na 51,4 %.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Podle předběžných údajů NSI vzrostl HDP v r. 2025 o 3,1 %, v roce 2026 je odhadován růst HDP ve výši 2,5 % a rok později o 2,7 %, což v kontextu EU představuje nadprůměrné hodnoty. Předpokládá se, že ve prospěch ekonomického oživení budou hrát faktory jako je vstup Bulharska do Schengenského prostoru (k 1. 1. 2025) a do eurozóny (k 1. 1. 2026), stejně jako implementace plánu Národní obnovy financovaná z fondů EU.

Zadluženost ekonomiky v posledním období stoupá a trend do budoucna je podobný – v roce 2025 se veřejný dluh zvýšil o 6,1 % HDP na celkových 29,6 % HDP. Pro letošní rok počítá EIU s hodnotou okolo 33,1 % a o rok později s 35,5 % HDP. Navzdory tomuto trendu však Bulharskou i nadále zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí EU.

Země přes negativní vnější vlivy udržuje fiskální stabilitu, což jí umožnilo přijmout jednotnou evropskou měnu k 1. lednu 2026. Běžný účet vykázal za rok 2025 deficit ve výši -5,8 % HDP. Deficit státního rozpočtu dosáhl v roce 2025 3,1 % HDP.

Průměrná nezaměstnanost se v roce 2025 pohybovala na úrovni 3,5 % (NSI). 

Meziroční inflace dosáhla na konci roku 2025 úrovně 5 %, přičemž průměrná míra inflace za rok 2025 činila 4,6 %. Po výrazném zklidnění v roce 2024 se tedy zdá, že navzdory vládou přijímaným opatřením se inflační situace opět začíná zhoršovat, o čemž hovoří poslední dostupné výsledky za duben 2026, kdy meziroční míra inflace dosáhla úrovně 6,2 % a Bulharsko se tak stalo zemí s druhou nejvyšší mírou inflace v rámci EU (po Rumunsku). Na vině jsou jak spekulativní tlaky spojené se vstupem Bulharska do eurozóny, tak především rostoucí ceny energií, paliv a zprostředkovaně i potravin. 

Struktura bulharské ekonomiky

Bulharsko je otevřenou ekonomikou postavenou na tržních principech, která se před nedávnem dostala do kategorie vysokopříjmových. V EU pevně zakotvená země má silný fiskální rámec díky společné evropské měně, spoléhá na volný obchod i volný pohyb kapitálu s ostatními zeměmi, což činí zemi atraktivním místem pro zahraniční investice. Hlavní přidanou hodnotou Bulharska je relativně vzdělaná a levná pracovní síla, nižší investiční náklady, dobré předpoklady pro rozvoj moderních technologií (zejména IT).

Z hlediska ekonomické struktury tvoří hlavní část služby (69 %), dále průmysl (24 %) a zemědělství (5 %). Z hlediska průmyslu největší podíl patří zpracování potravin (23 %), následované zpracováním kovů (20,6 %), strojírenstvím (12,3 %), zpracováním surovin (10,9 %), kaučuku a plastů (10,9 %), výrobou textilu (7,7 %), elektroniky (5,3 %), zpracováním dřeva (4,9 %) a chemickým průmyslem (4,4 %).

Co se týče vývozu, mezi hlavní položky patří stroje, zařízení a dopravní prostředky, dále tržní výrobky podle druhu materiálu, různé hotové výrobky, potraviny a živá zvířata, chemikálie.

Dováží se především stroje, zařízení a dopravní prostředky, tržní výrobky podle druhu materiálu, chemikálie, suroviny, potraviny.

Hlavní ekonomické ukazatele Bulharska

Zdroj: EIU, OECD, IMD, NSI

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Bulharska je otevřený a regulovaný národní bankou, respektive ECB, neboť ke dni 1.1. 2026 se země stala členem eurozóny. 

Od tohoto data se úrokové sazby v Bulharsku přímo řídí rozhodnutími Rady guvernérů ECB, která zohledňují hospodářskou situaci v eurozóně jako celku. Platí jednotná zákl. úroková sazba ve výši 2,15 %. 

Státem vlastněné banky:

• Bulharská národní banka je ústřední měnovou autoritou v zemi.
• Bulharská rozvojová banka je finanční institucí z 99,9 % vlastněnou státem.

K 31. 12. 2025 v zemi operovalo na 23 bank, z nichž 12 zde působilo jako pobočky zahr. bank.

Pět největších bank (76,8 % aktiv):

• United Bulgarian Bank – založena v roce 1992 sloučením 22 regionálních komerčních bank v Bulharsku, o pět let později zprivatizována. Dnes provozuje 190 poboček s 2 800 pracovníky. Podíl na trhu činí 19,8 %.
• DSK Bank – obdoba bývalé Československé spořitelny, vznikla v roce 1951, patří do maďarské skupiny OTP Bank Group. Má 93 poboček, 100 afilací, 119 bankovních kanceláří, 9 regionálních, 20 obchodních a 40 finančních center. Zaměstnává cca 6 700 pracovníků. Podíl na trhu 19,1 %.
• UniCredit Bulbank – vznikla v roce 2007 jako výsledek fúze tří bank, jež ovládala italská skupina UniCredit Group (Bulbank, Hebros Bank a Holcim), je největší bankou v zemi z hlediska kapitálu, vkladů a úvěrů. Zaměstnává cca 4 200 pracovníků a provozuje 170 poboček po celé zemi. Podíl na trhu činí 18,7 %.
• Postbank – formálně Eurobank Bulgaria je autonomní bulharskou bankou, patřící do skupiny Eurobank EFG se sídlem v Řecku. Podíl na trhu činí 11,3 %.
• First Investment Bank – vznikla v roce 1993 a je největší bankou vlastněnou místním soukromým kapitálem. Obsluhuje cca 380 tis. individuálních a 21 tis. firemních klientů prostřednictvím sítě 21 poboček a 68 kanceláří v celém Bulharsku. Podíl na trhu činí 8,1 %.

Celkový objem aktiv v bankovním systému vzrostl v roce 2025 o 35 % na 119,5 mld. EUR. Tento dramatický nárůst je výsledkem probíhajícího přechodu z BGN na EUR. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém

Daňový systém v Bulharsku je přehledný a stabilní. Bulharsko uzavřelo přibližně 70 daňových dohod s ostatními státy, podepsalo také multilaterální instrument OECD (MLI) v červnu 2017. Daňovým úřadem je Národní příjmová agentura. Podrobnější informace o daních jsou dostupné na webu firmy Deloitte.

Daně

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act – PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act – CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %. Od 1. 1. 2024 budou bulharské podniky v rámci tzv. globální minimální daně podléhat minimální efektivní dani 15 %. Nová pravidla se dotknou několika největších bulharských skupin, jakož i dceřiných společností velkých nadnárodních korporací.

Daň z přidané hodnoty – povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 100 tisíc leva (51 tisíc EUR, i pro 2023). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, dočasně snížená 9 % sazba je uplatňována na služby hoteliérů a pohostinství, vydávání knih a periodik, dodávky dětské stravy atd.. Dodávky pečiva a mouky mají dočasně sníženou sazbu na 0 %.

Očekávaný vývoj

Diskuze o celkové daňové politice a reformách zejména v oblasti daňových zvýhodnění pokračují. Počátkem roku 2024 došlo např. k prodloužení lhůty pro uložení pokuty za skryté přerozdělování zisku, přijetí nových pravidel u DPH včetně zvýšení prahu pro registraci (od 1. 1. 2025 na cca 85 tis. EUR) atd. Byla prodloužena platnost snížené sazby DPH – 9 % do 31. 12. 2024 a 0 % do 30. 6. 2024. U daně z nemovitostí bylo upraveno osvobození pro budovy s vysokou energetickou efektivitou.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Ekonomika a obchod jsou významnou oblastí vzájemných vztahů. Obchodní obrat od roku 2015 překračuje sumu 1 mld. EUR a má postupně vzrůstající tendenci. Saldo obchodní bilance je z hlediska ČR dlouhodobě kladné. Objem vzájemného obchodu v roce 2025 opět zaznamenal nový rekord, když překročil hodnotu 3 mld. EUR. Tyto výsledky bezesporu hovoří o úspěšném překonání následků pandemie covidu-19, ovšem na druhou stranu rovněž odrážejí nárůst cen způsobený energetickou krizí a komplikacemi v dodavatelských řetězcích. Svůj díl vnesly i změny ve struktuře vzájemně obchodovaných komodit v důsledku války na Ukrajině.

Za rok 2025 dosáhl objem vývozu z ČR 1 634 mil. EUR (+15,1 % oproti roku 2024, 20. pozice), dovozu z BG 1 491 mil. EUR (+18 %, 28. místo), obrat se vyšplhal na 3 125 mil. EUR (+16,4 %, 25.), zatímco bilance se poměrně výrazně snížila na 142,6 mil. EUR (-8,9 %). Za první tři měsíce roku 2026 stoupl český vývoz meziročně o 25,1 % na 464 mil. EUR, naopak dovoz z BG poklesl o 4,6 % na 309 mil. EUR. Vlivem těchto výsledků došlo k růstu vzájemného obratu na 772 mil. EUR (o 11,1 %) a pozitivní bilance se zvýšila na 155 mil. EUR (+230 %).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Stav přímých zahraničních investic (PZI) v zemi

PZI v Bulharsku dosáhly podle BNB za rok 2023 čistého přílivu ve výši 3 619,1 mil. EUR, což znamená růst o 988 mil. EUR (37,6 %) oproti roku 2022 (2,631 mld. EUR).

Největší čisté investice v roce 2022 putovaly do Bulharska ze Švýcarska (803,7 mil. EUR), Rakouska (458,4 mil. EUR), Nizozemí (438,1 mil. EUR), Belgie (361,6 mil. EUR), Maďarska (354,9 mil. EUR), Lucemburska (172 mil. EUR) a Itálie (164,4 mil. EUR), největší odliv vykázaly Britské Panenské ostrovy (-85,4 mil. EUR), dále Izrael (-25,5 mil. EUR) a V. Británie (-23,9 mil. EUR).

Čistý tok investic z Bulharska do ciziny dosáhl za rok 2023 553,3 mil. EUR oproti 532,9 mil. EUR za rok 2022, vedly Lichtenštejnsko (91,2 mil. EUR), Rumunsko (70,7 mil. EUR), Řecko (66,4 mil. EUR), Malta (44,3 mil. EUR), Kypr (43 mil. EUR), Německo (34,3 mil. EUR) a Nizozemsko (30,2 mil. EUR).

Nejvíce investic připlynulo v roce 2023 do finančního sektoru (1 515 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (1 323 mil. EUR) a obchodu a služeb (186 mil. EUR).

Investiční prostředí

Řada investorů považuje Bulharsko i nadále za atraktivní nízkonákladovou investiční destinaci s vládními pobídkami pro nové investice. Země nabízí jednu z nejlevnějších pracovních sil v EU i nízké a rovné daně z příjmu a podnikání. Bulharsko má však nejnižší míru produktivity práce v EU a ve střednědobém horizontu je produktivita dále ohrožena kvůli rychle se snižujícímu počtu obyvatel.

PZI ČR v Bulharsku

V roce 2023 došlo podle BNB k přílivu PZI v hodnotě 62,7 mil. EUR a celkový objem se dostal na úroveň 453,4 mil. EUR. Česká republika díky tomu patří mezi první 20 nejvýznamnějších zahraničních investorů v zemi.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Bulharsko je členskou zemí EU a tudíž nesjednává přímo dohody o volném obchodu, ty sjednává za celou EU Evropská komise.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna s Bulharskem nepostrádá základní smluvní dokumenty k zajištění bilaterálních ekonomických aktivit. Vzájemný obchod mezi CZ a BG od vstupu BG do EU podléhá pravidlům a podmínkám jednotného trhu EU. Dvoustranné smluvní vztahy (bez režimu vzájemného obchodu) v oblasti hospodářské spolupráce jsou založeny na Smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a BG, která byla podepsána 6. dubna 1992.

K dalším – pro rozvoj hospodářských vztahů významným – dokumentům patří Dohoda mezi vládou ČR a vládou BG o vzájemné podpoře a ochraně investic a Smlouva mezi ČR a BG o zamezení dvojího zdanění. V roce 2004 podepsaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a bulharské Ministerstvo hospodářství, energetiky a turistiky Dohodu o spolupráci, na jejímž základě vznikla Smíšená pracovní skupina, která se schází k (více či méně) pravidelným konzultacím; naposledy zasedla v dubnu 2022 v Praze.

3.4. Rozvojová spolupráce

Bulharsko není příjemcem české rozvojové pomoci.

Poskytovaná rozvojová pomoc

Bulharsko poskytuje rozvojovou pomoc a spolupráci od svého vstupu do EU v roce 2007 s dvěma základními cíli:

• naplňovat mezinárodní závazky v podobě pomoci méně rozvinutým zemí a propagovat udržitelný rozvoj v globálním měřítku
• naplňovat závazky na regionální úrovni, čímž přispívá k rozvoji sousedících ekonomik v přechodném období včetně sdílení zkušeností.

V rámci střednědobého programu rozvojové pomoci na období let 2020–2024 (nový program prozatím nebyl schválen) se Bulharsko soustřeďovalo na:

• západní Balkán
• Východní partnerství
• Střední východ a severní Afriku
• subsaharskou Afriku
• Asii

Většina rozvojové pomoci je soustředěna na západní Balkán a region Černého moře, zatímco humanitární pomoc míří především k regionům, které trpí následky dlouhodobých krizí a konfliktů, jako je Afghánistán, Irák, Sýrie či Jemen. Situace se však výrazně změnila se začátkem ruské agrese na Ukrajině. Základní informace lze nalézt na webu Ministerstva zahraničních věcí.

V roce 2022 činil příspěvek Bulharska 0,27 % HDP a 240 mil. USD, což bylo způsobeno především podporou podporou pro uprchlíky z Ukrajiny. O rok později objem ODA klesl o 30 % na 170 mil. USD a 0,19 %, především kvůli snížení této podpory.

Podle údajů OECD poskytlo Bulharsko cca 16 % prostředků na bilaterální bázi a 84 % na multilaterální (především prostřednictvím institucí EU). V bilaterální oblasti největším příjemcem ODA byla nově Ukrajina, následovaná Tureckem, Srbskem, Republikou S. Makedonie, Moldavskem, Bosnou a Hercegovinou a dalšími zeměmi.

Možnost zapojení českých firem

Vzhledem k tomu, že ČR i Bulharsko sdílí do značné míry teritoriální zaměření bilaterální rozvojové pomoci (zejména západní Balkán), existuje určitý potenciál pro vzájemnou spolupráci a synergii, nicméně s ohledem na doposud nepříliš rozvinutý systém poskytování ODA i omezený rozpočet se nejedná o významný zdroj příležitostí.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Bulharské ozbrojené síly se v posledních třiceti letech potýkaly s následky dlouhodobého podfinancování a neujasněné koncepce rozvoje. Vybavení je zastaralé, často ještě sovětské provenience. Bulharská vláda si tento stav uvědomuje a v kontextu celkově zhoršené bezpečností situace obranný rozpočet státu zvyšuje. V letošním roce budou výdaje na obranu činit 2,1 % HDP, v roce 2026 by to mělo být již 2,5 % HDP a dokonce desetiletí by se měly pohybovat v rozmezí 2,6-2,8 % HDP. Aktuální plán akvizic počítá s investicemi až 5 mld. EUR do roku 2032.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zdravotnictví disponuje dobře dimenzovanou kapacitou lůžek a nemocničních zařízení. Slabinou je však nedostatek kvalifikovaného personálu, zastaralé vybavení, nedostatek moderních přístrojů. Kromě naléhavé potřeby investic do vybavení vyžaduje pozornost i digitalizace zdravotnictví, kde se mohou uplatnit česká řešení. Zdravotnictví patří mezi prioritní oblasti v rámci unijního Národního plánu obnovy a odolnosti, kde jsou plánovány investice za více než 300 mil. EUR.

▶ Železniční sektor

Železniční doprava trpí podfinancováním a urgentně potřebuje modernizaci. Za předchozí vlády se podařilo vyřešit akutní problémy se zadlužeností státních železnic. To umožnilo rozjet odkládané a nezbytné investiční projekty. Bulharsko pořídilo nové lokomotivy Siemens, probíhá modernizace železničních vagónů a starších lokomotiv. Významný objem prostředků včetně fondů EU směřuje do výstavby a modernizace tratí a jejich zabezpečení. I v této oblasti se mají chystané investice pohybovat v hodnotě přes 5 mld. EUR.

▶ Voda a životní prostředí

Země se potýká s neúměrně vysokými ztrátami v zásobování pitnou vodou, dochází rovněž k výpadkům v dodávkách pro obyvatelstvo a průmysl, v některých oblastech hrozí i sucha. Přetrvávají problémy se znečišťováním vodních zdrojů, stále ještě není dokončena výstavba odpovídajícího počtu čistíren odpadních vod ani úpraven pitné vody. Experti varují před horšícím se technickým stavem vodních nádrží, jezer a přehrad. Podle Světové banky by Bulharsko mělo zainvestovat do sektoru přes 6 mld. EUR.

▶ Energetika

Bulharský energetický mix je podobný českému a země řeší i podobné problémy. Jedná se zejména o výzvy spojené s energetickou bezpečností (zajištění dodávek energie, závislost na dodávkách surovin i zařízení z Ruska), plněním plánu Green Deal (útlum těžby a spalování uhlí), nízkou efektivitou výroby elektrické energie a podobně. Vláda se rozhodla postavit dva nové bloky v JE Kozloduji na bázi technologie firmy Westinghouse (AP1000) za cca 30 mld. USD a pokračuje v jednáních s lídry v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů. V Bulharsku existuje i zajímavý potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie – počínaje fotovoltaikou přes větrné elektrárny až po geotermální zdroje, modernizují se i přečerpávací vodní elektrárny, příp. se chystají nové projekty.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Bulharská vláda klade v poslední době stále větší důraz na rozvoj tohoto sektoru, ať již z důvodu rostoucí potřeby modernizace státní správy, digitalizace, rozvoje e-governmentu, ale i v naději, že se podaří využít zejména lidského potenciálu pro rozvoj ekonomiky a přilákání zahraničních investic. Tato oblast rovněž tvoří součást Národního plánu obnovy a odolnosti, v němž se počítá s investicemi přes 500 mil. EUR.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Bulharsko se podle EU statistik postupně přibližuje pomyslné hranici 1% podílu HDP na VVI (růst z 0,65 % v roce 2013 na 0,79 % v roce 2023). Přes tento pozitivní trend země však i nadále zůstává z hlediska VVI hluboko za evropským průměrem, který v roce 2023 činil 2,2 % HDP. K tomu, aby bylo schopné výrazně posílit svůj inovační potenciál, Bulharsko v první řadě potřebuje významným způsobem navýšit veřejné financování vědecko-výzkumných a rozvojových aktivit a také provést důležité reformy – zlepšit fungování finančních instrumentů, posílit lidské zdroje o vysoce kvalifikované odborníky a vytvořit stimuly pro otevření vědecké základny vůči podnikatelskému sektoru včetně podpory PPP projektů. Co se týče základny, v Bulharsku působí přes 50 státních univerzit, z nichž však jen malá část je schopna vykonávat výzkum na vysoké úrovni. Na druhé straně zde funguje několik vědeckotechnických parků a objevují se také zajímavé startupy (zejména v oblasti financí a vesmírných technologií).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Bulharští podnikatelé pojímají obchodní jednání minimálně zpočátku navazování vztahů formálně a dodržují jak protokol, tak i konzervativnější standard oblékání. Ačkoli bývají rezervovanější v obchodních jednáních, na druhou stranu jsou přímí, vyjadřují se jasně a explicitně. Mají dobrý smysl pro humor, což může být vítaným odlehčením při navazování vztahů. Jednání bývají často dlouhá, s čímž je třeba počítat. Trpělivost a přátelské vztahy jsou pro úspěch velmi důležité.

4.2. Oslovení

Jednání je třeba dohodnout dopředu (cca 2–3 týdny, nejlépe telefonicky) a mít na paměti místní svátky. Pokud se dostavíte na místo jednání bez předchozí dohody, velmi pravděpodobně se nebudete moci s danou osobou setkat.

V Bulharsku se oslovuje v písemné formě „Vážený pane/ vážená paní“ (Уважаеми господин Novak, yважаема госпожо Novakova). V ústní formě se oslovuje господин Novák, госпожa Nováková, křestní jméno se používá v případě, že se partneři již znají delší dobu. Mladší generace se oslovuje jménem a tyká si, což někdy platí i v případě starších vůči mladším.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace kancelář a čas schůzky, restaurace; oběd/večeře, vizitky, dárky atd.)?

Obchodní schůzka se domlouvá většinou předem telefonicky či emailem a bývá to cca s 2–3týdenním předstihem, ale výjimky nejsou ani spontánní schůzky ve smyslu „pojďme se potkat pozítří“. Schůzky většinou probíhají v kanceláři či v restauraci. Sjednávají se v časovém rozmezí 10:00–11:30 pro ranní schůzku, pracovní setkání v restauraci na oběd bývá většinou na 12:30 či později. Odpolední schůzka bývá většinou v rozmezí 14:00–17:00. Večerní schůzky bývají obvyklejší u partnerů, kteří se již nějaký čas znají a mají přátelský vztah. Témata ke schůzkám jsou většinou předem daná, alespoň rámcově. Při prvním setkání si partneři většinou vymění vizitky, předání dárku je vhodnou formou, jak vyjádřit zájem o spolupráci.

Načasování jednání

V případě zájmu z obou stran je možno sjednat schůzku v podstatě kdykoli s výjimkou státních svátků a s nimi spojeného volna. V období letních prázdnin je režim také volnější, nejvíc to platí v srpnu. Během adventu a Vánoc je také volnější režim, Bulharsko je pravoslavnou zemí, proto je důležité si předem zjistit, kdy jsou aktuální sváteční dny.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Českého obchodníka může překvapit míra vřelosti až žoviálnosti, zvlášť pokud je to první zkušenost s bulharskými partnery. Stejně tak určitá míra nedochvilnosti a obecně volnějšího přístupu k závazkům a plnění dohod.

Jací jsou bulharští obchodníci?

Na schůzku přijdou připravení, mají znalosti o teritoriu a mají většinou připravené návrhy na jednotlivé možnosti řešení. Očekávají interakci a stejný přístup od české strany. Bulharští partneři jsou zpravidla velmi dobří vyjednavači a jdou často přímo k věci.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Odlišnosti zpravidla neztěžují vzájemné jednání, Bulhaři mají většinou Česko v oblibě díky pozitivním zkušenostem a nemají vůči Čechům negativní předsudky.

Jak nakládají bulharští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Záleží na průběhu jednání a úrovni vzájemných vztahů, pokud se jedná o úvodní jednání, zpravidla bude formálnější a kratší, jakmile se obě strany poznají, nehraje čas klíčovou roli a jednání se mohou protáhnout i prolínat se společenskou konverzací.

Jak nakládají bulharští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Obdobně jako v předchozím případě, zpočátku mohou být zdrženlivější, nedávat příliš najevo emoce, což se později s navázáním trvalejšího kontaktu mění.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Existují, avšak nejsou tak výrazné, aby významněji ovlivnily průběh obchodních jednání.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Při obchodních jednáních zejména na začátku navazování kontaktů to nebývá zvykem, spíš je to otázka pracovního oběda a společenského styku, avšak se vznikem užších kontaktů se i toto může měnit.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Na pracovní jednání je doporučeno obléci se formálně – u mužů oblek, u žen společenské šaty.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Záleží na konkrétním případě, pokud je zapotřebí více expertů apod., není problém přizpůsobit velikost týmu. Věk ani pohlaví nehrají klíčovou roli ani u týmu či jeho šéfa.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pokud se obě strany již delší dobu znají, je to zcela obvyklé. Lze očekávat velmi přátelské přijetí, bohaté pohoštění, příjemné prostředí, návštěva se může časově protáhnout. Je vhodné přinést hostiteli dárek a jeho partnerce květiny.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Mít tlumočníka není zcela běžné. Zpravidla si vystačíte s angličtinou, ale může se stát, že starší generace bude mít s angličtinou problém a nebude na vysoké úrovni. V takovém případě může pomoci i ruština. Pokud zvládnete bulharštinu, Vaši partneři budou potěšeni, ocení to a budou v jednání otevřenější.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Zejména mladší generace bývá zpravidla dobře vybavená jazykově, nejčastěji angličtinou, dále němčinou, francouzštinou, starší generace může mít s cizími jazyky problém, což někdy pomůže vyřešit třeba znalost ruštiny. Není neobvyklé narazit i na Bulhary, kteří budou na dobré úrovni schopni porozumět i komunikovat v češtině nebo slovenštině.

Existují nějaká komunikační tabu?

Bulhaři jsou velmi hrdým národem, proto je vhodné vyvarovat se kritiky místních poměrů, opatrnost je třeba doporučit i při diskuzi o politice a historii na Balkáně (např. vztahy se Severní Makedonií, Srbskem, tureckou menšinou apod.).

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Zpočátku je možné a obvyklé komunikovat e-mailem nebo telefonicky, osobní jednání je však vždy klíčové.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Bulharska chystají?

Doporučili bychom si předem udělat důkladnou rešerši trhu a daných segmentů trhu. Domluvit se na právním či daňovém česko-bulharském poradenství, zkontaktovat obchodní komory a příslušné svazy. Velice doporučujeme navštívit oborový veletrh, který poskytne informace o situaci na trhu a o konkurenci v daném oboru.

4.6. Státní svátky

Oficiální svátky:

• 1. leden – Nový rok
• 3. březen – Den osvobození Bulharska od osmanského jha
• Velikonoce (pravoslavné) – datum se každý rok pohybuje v souladu s ortodoxním církevním kalendářem (pátek a pondělí)
• 1. květen – Den práce a mezinárodní solidarity pracujících
• 6. květen – Den sv. Jiří (Georgiov den), Den hrdinství a Bulharské armády
• 24. květen – Den sv. bratří Cyrila a Metoděje, bulharské abecedy, vzdělanosti a kultury a slovanského písemnictví
• 6. září – Den sjednocení (1885)
• 22. září – Den nezávislosti Bulharska (1908)
• 1. listopad – Den národních buditelů (školní volno)
• 24. prosinec – Štědrý večer
• 25. a 26. prosince – Zrození Ježíše Krista

Všechny uvedené svátky jsou dny pracovního volna (s výjimkou 1. listopadu).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní informace pro vstup na trh

Bulharský trh je globalizovaný, což přináší i silnou konkurenci. Kvalitní zboží se považuje za samozřejmost, hlavní bývá konkurenceschopná cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod. Podle údajů NSI bylo v zemí k 31. 12. 2023 159 186 maloobchodů, z toho 39 293 s prodejem potravin a 69 231 objektů s ostatním zbožím.

Rating

• Moody’s Baa1 (Stabilní)
• S&P BBB+ (Pozitivní)
• Fitch BBB+ (Stabilní)

Distribuční a prodejní kanály

Infrastruktura prodejní sítě se postupně zlepšuje. Řetězce supermarketů a hypermarketů se kromě Sofie a krajských měst rozšiřují i do menších měst okresního významu, i když prozatím většina obchodů v menších městech je ve vlastnictví malých podnikatelů a jejich nabídka zboží a služeb je na nižší úrovni.

Bulharské řetězce: Fantastiko, Technopolis, Technomarket, Densi, Praktiker

Zahraniční řetězce:

• potraviny: METRO Cash&Carry, BILLA, Kaufland, Lidl, HITT-Market, CBA Bulgaria
• nábytek: IKEA
• drogerie: DM Bulgaria, Lilly Drogerie
• hobbymarkety: Mr. Bricolage, Praktis, Bauhaus

Ve větších městech a především v Sofii, Plovdivu, Varně a Burgasu bylo vybudováno v posledních letech množství velkých a moderních nákupních center, jež jsou srovnatelné s podobnými středisky v jiných rozvinutých zemích.

Na trhu s pohonnými hmotami působí v Bulharsku v současné době několik sítí čerpacích stanic nadnárodních společností Shell, OMV, Lukoil, Gazprom, dále řeckých a bulharských firem. Odděleně jsou zde rozšířeny též sítě čerpacích stanic plynu. Z ekonomických důvodů je na plynový pohon přebudována značná část osobních automobilů v Bulharsku, odhadem 20–30 %, z toho významná většina na pohon LPG. Jednotný platební systém petrokaret není zatím v Bulharsku rozšířen. U renomovaných distributorů pohonných hmot je možné platit mezinárodními kreditními kartami VISA, MC atd., někteří distributoři nabízejí vlastní kreditní karty určené k nákupu pohonných hmot a služeb (např. Shell a OMV). NSI registroval v roce 2023 2 515 čerpacích a 307 plynových stanic.

Distribuce

Expanze zahraničních řetězců obchodujících s rychloobrátkovým, černým a bílým zbožím, v jejímž důsledku v průběhu let 2009 až 2010 poměrně výrazně vzrostl nejenom počet prodejen v celém Bulharsku, ale rovněž se rozšířilo spektrum nabízených produktů, vedla k prosazení nového distribučního modelu založeného na upřednostňování výstavby vlastních logistických center před využíváním služeb externích logistických firem. Nejvíce se k modelu vlastních logistických platforem přiklonily řetězce Billa, Kaufland, Lidl a Technopolis. Jejich centrální logistické základny jsou situovány převážně v dosahu hlavního města Sofie poblíž klíčových dopravních tepen, a to dálnice Trakija (E 80) spojující Sofii s Plovdivem a dálnici Hemus (E 772) směrem na Varnu.

Oblíbeným místem pro budování takovýchto center se staly pozemky poblíž městečka Elin Pelin nacházejícího se necelých 30 km východně od hlavního města v dosahu obou zmíněných dálničních tahů. Dalšími výhodnými místy pro umísťování logistických center jsou průmyslové zóny v okolí Plovdivu, kde se kromě jiných nachází logistická platforma řetězce Kaufland, která je svou plochou 67 tis. m² zatím největším centrem svého druhu v Bulharsku. Duální distribuční model (tj. vlastní logistickou infrastrukturu v kombinaci s využitím služeb jiných logistických firem) uplatňuje místní řetězec Fantastiko.

Uvedený model je výhodnější především z toho důvodu, že Fantastiko provozuje především síť menších prodejen typu cornershop nebo convenient store. Třetí logistický model je využíván řetězci, jež nemají k dispozici vlastní logistická centra. Tento logistický model využívá např. litevský T-market. Obchodní řetězce jsou obecně jedním z největších uživatelů logistických ploch v Bulharsku. Výše popsaná tendence preferování investic do výstavby vlastních logistických center před pronajímáním již vybudovaných objektů vede k poklesu cen nájmů předmětných ploch.

Celní systém a kontrola vývozu

• Celní správa – (Agencia „Mitnici“)
• Interministerial Commission for Export Control and Non-Proliferation of Weapons of Mass Destruction – spadá pod Ministerstvo hospodářství a průmyslu Bulharska,
• Ministerstvo hospodářství a průmyslu Bulharské republiky – zodpovídá za obchodní dohody, dodržování závazků z titulu členského státu WTO atd.

Informace k celnímu řízení je možno získat na webu Celní správy.

Doklady ke zboží a další informace na webu BCCI.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Bulharsku jsou podle Ministerstva hospodářství a průmyslu nejčastěji využívány tyto hlavní formy působení na trhu:

• společnost s ručením omezeným (OOD) nebo jednočlenná společnost s ručením omezeným (EOOD)
• akciová společnost (AD) nebo jednočlenná akciová společnost (EAD)
• samostatný obchodník (ET)

Postup při zřizování uvedených forem podnikání a nezbytné dokumenty lze nalézt na webu Ministerstva hospodářství a průmyslu.

Reprezentace – zahraniční zastoupení

Registrace zastoupení (reprezentační kanceláře) zahraniční firmy se provádí u Bulharské obchodně-průmyslové komory v Sofii v souladu se Zákonem o podpoře investic. Doba potřebná pro registraci zahraničního zastoupení se pohybuje v rozmezí 1 až 3 dnů.

Kontakt: Bulgarian Chamber of Commerce and Industry

Pobočka

Právnické osoby registrované v zahraničí, příp. zahraniční podnikatelé (fyzické osoby) mohou v Bulharsku registrovat pobočku své firmy. Pobočka není podle bulharského právního řádu právnickou osobou, musí však vést účetnictví nezávislé na mateřském podniku a nezávisle sestavovat rozvahu a výsledovku, tj. vlastní nezávislou účetní uzávěrku. Pro založení pobočky není nutný základní kapitál. Registrace pobočky zahraničních právnických osob se provádí u Registrační agentury v souladu s bulharským Obchodním zákoníkem.

Společný podnik

V souladu s bulharským obchodním zákoníkem mohou mít společné podniky formu jakékoliv obchodní společnosti (akciová společnost, s.r.o., komanditní společnost, veřejná obchodní společnost apod.), která může být v souladu s tímto zákonem v Bulharsku založena. Kompetentní institucí pro registraci společného podniku je Registrační agentura a jí podřízený Obchodní rejstřík. Při registraci společného podniku se k jednotné formulářové žádosti přikládají notářsky ověřena, společenská smlouva, podpisové vzory statutárních zástupců společného podniku, zakládací listina podniku registrovaná v Obchodním rejstříku, příslušné koncese v případě, že společný podnik provádí koncesované činnosti. Pozor: bulharská legislativa za určitýh podmínek umožňuje v případě splečností s ručením omezeným (OOD) převzetí společnosti minoritářem proti vůli majoritního vlastníka. U akciových společností (AD) tato možnost neexistuje. 

Podrobné informace ohledně registrace společného podniku v Bulharsku lze získat na webu Europa.eu – Setting up European Company. Zahraniční společnosti mohou využít rovněž služby státní agentury InvestBulgaria.

5.3. Marketing a komunikace

V roce 2024 náklady na reklamu v Bulharsku vzrostly na 645,5 mil. BGN (cca 331 mil. EUR), tj. o 5,8 % meziročně více. Prognóza na rok 2025 podle oborové asociace BACA očekává zhruba 4% růst.

V podílu na reklamním trhu vedla podle odhadu asociace BACA i v roce 2023 televize (státní i soukromé kanály, podíl na trhu 52,9 %, cca 323,5 mil. BGN, +6 % meziročně) , následovaná digitálními médii (34,2 %, např. Facebook a Google, cca 209,5 mil. BGN , +12 %) , venkovní reklamou/billboardy (7,8 %, 47,9 mil. BGN, +4 %), rozhlasem (3,7 %, 22,8 mil. BGN, +4 %), tiskem (deníky 24 časa, Trud, Kapital, Monitor, Standart, Sega, Dnevnik (jenom v elektronické podobě), týdeník Ikonomičeski život, 1,2 %, 7,5 mil. BGN, -10 %) a kinoreklamou (0,2 %, 1 mil. BGN, + 25 %). Cenové poměry a reklamní metody odpovídají podmínkám v České republice. Podle dostupných informací posilují digitální média, kino reklamy, televize, rozhlas, naopak trvale oslabuje tisk.

Podle prognózy BACA v letech 2023–2024 opět nejvíc porostou digitální média (cca o 14 % na 35,8% podíl), televize by měla přidat 7 % a uhájit pozici s 51,8 %. Tisk by měl ztratit 10 %, ostatní média mohou obnovit svou pozici před pandemií, přičemž nejlépe si povede kino reklama, ovšem její podíl na celku je mizivý. Inflace v oblasti médií v roce 2023 podle BACA dosáhla u televize 14 % a digitální média podražila o 16 %, čemuž odpovídá i prognóza na rok 2024.

Pro orientaci uvádíme odkaz na žebříček a kontakty digitálních marketingových firem v Bulharsku od Clutch nebo The Manifest. Další informace může poskytnout web BACA.

Podle průzkumu mezi firmami je nejvíce pro reklamní účely z digitálních médií v Bulharsku využíván pro distribuci reklamního obsahu Facebook (91 %), Instagram (74 %), LinkedIn (63 %), YouTube (57 %) a Twitter (18 %). Z klíčových ukazatelů efektivity se nejvíc využívá angažovanost publika vůči obsahu, počet zobrazení, počet sledujících, růst povědomí o značce atd. Obsah firmy tvoří nejčastěji pro získávání nových zákazníků, zvyšování povědomí o značce, zlepšení image, udržení zákazníků. Nejčastější platformy pro distribuci obsahu představují sociální sítě, vlastní stránky, novinové weby.

Marketingovou podporu a další výhody plynoucí ze znalosti místního prostředí může zainteresovaným subjektů, poskytnout Bulharsko-česká obchodní komora. 

Vysokou efektivitu z hlediska propagace výrobků a služeb se v bulharských podmínkách doposud zachovává účast na mezinárodních veletrzích a výstavách.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni v souladu s pravidly EU. Bulharsko v minulosti čelilo značné kritice kvůli porušování práv duševního vlastnictví, zejména v oblasti filmové, hudební či herní produkce. V souvislosti se vstupem do EU a tlakem zejména ze strany USA i mezinárodních organizací došlo k výraznému omezení nezákonných aktivit.

Mezi instituce, zodpovědné v Bulharsku za průmyslové vlastnictví, copyrights a související práva patří:

• Patentový úřad Bulharské republiky
• Ministerstvo spravedlnosti Bulharské republiky
• Rada pro ochranu intelektuálního vlastnictví při Ministerstvu kultury Bulharské republiky
  

Platné právní normy na ochranu duševního vlastnictví:

• Zákon o ochraně konkurence, Státní věstník (SV), č. 39, 1991
• Zákon o patentech a registraci užitkových modelů (SV č. 64/2006, v platnosti od 9.11.2006)
• Zákon o ochraně nových odrůd rostlin a plemen zvířat, SV, č. 84, 1996
• Zákon o průmyslovém designu, SV, č. 81, 1999
• Zákon o značkách a geografických označeních, SV, č. 81, 14. 9. 1999
• Zákon o topologii a integrálních schématech, SV, č. 81, 1999
• Zákon o geneticky modifikovaných organizmech, SV, č. 27, 2005
• Zákon o copyrightu a souvisejících práv, SV, č. 56, 1993

Postup při podezření z porušení práv duševního vlastnictví v Bulharsku

• využití mimosoudního řešení sporu (ADR)
• při porušení patentových práv či obchodního tajemství se obrátit na příslušný národní soud
• při padělání výrobků s ochrannou značkou se obrátit na portál Generálního ředitelství – Zdanění a celní unie
• při zneužití ochranné známky na portále EU pro duševní vlastnictví
• při porušení pravidel zeměpisného označení původu na kompetentní národní úřad.

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém veřejných zakázek v Bulharsku

Výše zakázky do 30 000 BGN (15 385 EUR) – státní instituce si vypisuje veřejnou zakázku sama a následně vybírá ze 3. nabídek. V případě eminentního zájmu a příznivé ceny je poměrně reálná šance na úspěch.

Výše zakázky nad 30 000 BGN – Agentura pro veřejné zakázky (Agentsia za obshestveni porachki) vypisuje veřejnou zakázku publikace v tisku a na webových stránkách agentury, menu je i v angličtině, ale zadání zakázky pouze v bulharštině. Výběrového řízení se může zúčastnit jakákoliv firma z EU. Registrace společnosti v Bulharsku není nutná, avšak řešíme problém s uznáváním digitální identity a podpisu českých firem vystavených v ČR. Větší šance na úspěch: účast s místním partnerem.

Přihlášení a registrace do systému AOP je dostupná na webu EOP. Pozor! Velvyslanectví eviduje stížnosti českých firem, které se snažily přihlásit touto cestou a zúčastnit se výběrového řízení, narazily však na problém, že AOP neuznalo jejich digitální podpis. Bulharské orgány byly na tuto situaci upozorněny, nicméně zatím stále nedošlo k nápravě. Pokud se firma setká s takovou situací, nechť se obrátí na velvyslanectví, případně musí využít místního partnera, který má bulharský digitální podpis. Již osvědčenou cestou je využít služeb realizátora programu PROPEA MZV ČR.

Financování veřejných zakázek zpravidla pochází ze státního rozpočtu, fondů EU a mezinárodních organizací.

Příslušné autority pro veřejné zakázky:

• Agentura pro veřejné zakázky
• Účetní dvůr Bulharské republiky
• Agentura pro státní finanční kontrolu
• Komise pro ochranu hospodářské soutěže
• Nejvyšší správní soud

Proces veřejných zakázek v BG je nadále poměrně často netransparentní. Vyznačuje se také nadměrným počtem zrušených tendrů, velmi často z velmi pochybných důvodů, tendry jsou napadány žalobami ihned od momentu vypsání, a navíc stávající zákon umožňuje napadat žalobou tendry i ze strany takových subjektů, které svým předmětem činnosti vůbec nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Vláda se situaci snaží řešit novelou zákona o zadávání veřejných zakázek silně omezující okruh subjektů oprávněných napadat tendry žalobami.

Z těchto důvodů některé důležité velké tendry nejsou uzavřeny i po dobu několika let.

Zajímavé údaje ohledně objemu zakázek na trhu včetně sektorového zaměření, ratingu atd. lze nalézt na webu Open Tender.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky

Stejně jako u každé mezinárodní transakce na celém světě je způsob platby určen mírou důvěry ve schopnost a ochotu kupujícího zaplatit. U několika prvních transakcí/dodávek a v době, kdy dovozce ještě není znám, se důrazně doporučuje platba v plné výši předem. Všechny standardně používané způsoby platby jsou v Bulharsku běžné.

Splatnost faktur

Podle obchodního zákona platí, že pokud se strany nedohodnou jinak, je lhůta splatnosti 14 dnů ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy k platbě.

Podle bulharského práva si strany obchodní transakce mohou ve smlouvě stanovit lhůtu splatnosti, která by však neměla přesáhnout 60 dnů. Maximální lhůta splatnosti u transakcí s veřejným dodavatelem, může být 30 dnů.

Při prodlení dlužníka s platbou má poškozený věřitel nárok na náhradu za opožděnou platbu ve výši zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů na vymáhání ve výši nejméně 40 EUR, a to bez nutnosti upomínky. Věřitel může požadovat náhradu škody přesahující zákonnou náhradu, ale nese důkazní břemeno ohledně výše škody.

Řešení obchodních sporů

V případě sporu při plnění obchodních dohod lze dosáhnout jeho řešení za pomoci BOPK, u které působí i Mezinárodní obchodní arbitráž.

V případě sporů se může zahraniční investor obrátit na státní úřady kompetentní ve věci dozoru nad dodržováním zákonných podmínek a rovnocenného přístup.

Rizika místního trhu

Problémem nadále zůstává nedostatečná praktická implementace legislativy EU, nižší kvalita infrastruktury, pomalé soudnictví, byrokracie a s tím spojená korupce. Doporučovaný platební instrument představuje buď platba předem nebo dokumentární akreditiv.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Bulharsko se od 1. ledna 2025 stalo plnohodnotným členem Schengenského prostoru. Vstup a pobyt občanů EU v Bulharsku je upraven Zákonem o vstupu a pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Pokud občan EU hodlá pobývat déle než 3 měsíce, je povinen se dostavit na oddělení migrační policie v místě pobytu a požádat o potvrzení o přechodném pobytu.

Potvrzení se dle zákona vydává v tentýž den na dobu max. 5 let dle účelu pobytu. Pro získání zmíněného potvrzení musí občan EU doložit alespoň jeden z následujících dokladů: pracovní smlouvu, potvrzení školského zařízení, zdravotní pojištění a dostatečné množství peněžních prostředků.

Do Bulharska se cestuje na platný cestovní pas ČR, jehož platnost by měla pokrývat minimálně dobu potřebnou pro pobyt v Bulharsku a cestu zpět do ČR. Od 1. 1. 2007 je možné cestovat do Bulharska i na platný občanský průkaz ČR obsahující strojově čitelnou zónu.

Policisté nejsou oprávněni pokutovat cizince na místě blokovou pokutou, placení pokuty se má uskutečňovat na přepážkách regionálních stanovišť dopravní policie. Policista se musí prokázat služebním průkazem s fotografií, jménem a hodností.

Při výměně valut se doporučuje dbát rovně ž zvýšené ostražitosti, věnovat pozornost vývěsným tabulím směnných kurzů ve směnárnách. Místní měna lev je pevně fixována k euru, a její kurz by se tedy měl ve směnárnách pohybovat kolem 1,95 BGN za 1 EUR.

MHD v Sofii a dalších velkých městech lze považovat za bezpečnou, při pohybu pěšky je namístě opatrnost. Taxislužba je cenově dostupná a pokud využije cestovatel osvědčené společnosti jako např. OK Supertrans Taxi, Yellow atd., neměl by mít problémy. Pronájem vozidel nabízí např. Top Rent A Car Sofia, v Sofii může cestovatel využít i pronájmu elektromobilů Spark. Doprava z letiště i nádraží funguje bez problémů – taxi, MHD (autobus, metro), příp. pronájem automobilů.

Kvalita ubytování je na dobré úrovni, v Sofii a velkých městech existuje poměrně široká nabídka za dostupné ceny.

Platební karty lze v Bulharsku bez problémů využívat, existuje i poměrně hustá síť bankomatů, nicméně je třeba počítat s poplatky za výběr a určitým omezením ohledně vydané hotovosti, při drobných nákupech je třeba hotovost.

Doporučuje se nepoužívat vodu z kohoutku na pití, max. na vaření. Balená voda je běžně dostupná.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. 1. 2007 je umožněn volný pohyb občanů EU do Bulharska a občané ČR nepotřebují pro výkon práce v Bulharsku pracovní povolení. V případě vysílání pracovníků mateřské (české) firmy do Bulharska je potřeba tuto skutečnost notifikovat u Národní agentury pro zaměstnanost a v případech, kdy doba vyslání přesáhne 183 dní, i u Národní daňové agentury (finanční úřad). Pro notifikaci u Národní daňové agentury se používají formuláře E 101 a E 102. V případě, že občan ČR začne v Bulharsku pracovat, musí přispívat do místního systému sociálního zabezpečení a získá tudíž právo na veškeré výhody z tohoto systému vyplývající.

Co se týče zdravotního pojištění, občané EU při náhlém onemocnění během svého dočasného pobytu v Bulharsku (na dovolené, služební cestě nebo stáži) mají nárok na lékařské ošetření, které je neodkladné a nemůže počkat do návratu domů. Musí být poskytnuta zdravotní péče ve stejném rozsahu, na jakou mají nárok místní pojištěnci. Na cestu je třeba mít evropský průkaz zdravotního pojištění. Pokud ho občan ČR nebude mít nebo ho nebude moci uplatnit (například v soukromém zdravotnickém zařízení), nemůže jej nikdo odmítnout ošetřit, ale bude zřejmě muset zaplatit za péči na místě a o proplacení této částky zažádat po návratu domů. Při dlouhodobém pobytu v Bulharsku doporučujeme zjistit konkrétní podmínky u své zdravotní pojišťovny. Další informace o zdravotním pojištění v Bulharsku lze nalézt na webu NHIF.

Doplňující informace týkající se zajištění nemovitostí a s nimi spojenými daňovými povinnostmi lze nalézt na webu Property in Bulgaria.

Minimální mzda v Bulharsku činí s platností od 1. 1. 2025 1 077 BGN (+15,7 % oproti 2024), minimální hodinová mzda 6,52 BGN. Na základě změny v Zákoníku práce činí od 1. 9. 2024 minimální mzda 50 % průměrné hrubé mzdy za období 12 měsíců, což bude zahrnovat poslední dva trimestry předchozího roku a dvě čtvrtletí stávajícího roku.

Průměrná hrubá mzda dosáhla v březnu 2025 úrovně 2 556 BGN (1 278 EUR). Nejvyšší průměrný plat vykazoval sektor IT a telekomunikací (5 739 BGN), nejnižší naopak ubytovací a stravovací služby (1 514 BGN). Co se týče oblastí, vedla Sofie s 3 388 BGN, ve zbytku země se průměr pohyboval mírně nad 1 800 BGN.

5.9. Veletrhy a akce

Mezi nejvýznamnější výstavní akce lze zařadit:

• Mezinárodní zemědělská výstava AGRA, vinařská VINARIA a potravinářská FOODTECH v Plovdivu
• Mezinárodní zemědělská výstava BATA AGRO ve Staré Zagoře
• Výstava WORLD OF FURNITURE v Sofii
• Mezinárodní veletrh strojů a technologií v kovoobrábění Machtech v Sofii
• Mezinárodní technický veletrh v Plovdivu
• Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky BULMEDICA BULDENTAL v Sofii
• Mezinárodní výstavba obranné techniky HEMUS v Plovdivu
• Mezinárodní zdravotnická, farmaceutická a stomatologická výstava MEDICUS DENTO GALENIA v Plovdivu
• Mezinárodní výstava stavebnictví STROIKO v Sofii
• Mezinárodní výstava Interfood&Drink v Sofii

Zdroje:

• Kalendář akcí v Bulharsku
• Mezinárodní veletrh v Plovdivu
• Inter Expo Center v Sofii
• Přehled na stránkách Velvyslanectví ČR v Sofii

Zahraniční kancelář CzechTrade plánuje v roce 2026 podpořit české firmy formou účasti na:

• veletrhu Architectural Building Week 2026 (11.–14. 3. 2026 v Sofii)
• mezinárodním veletrhu obranných technologií a služeb HEMUS 2026 (3.-6. 6. 2026 v Plovdivu)
• mezinárodním veletrhu strojů a technologií v kovoobrábění Machtech & Innotech 2026 (6.-9. 10. 2026 v Sofii)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky (Posolstvo na Češkata Republika)
vedoucí úřadu: Ing. Miroslav Toman
adresa: 100, G. S. Rakovski, 1000 Sofia
tel.: hlasový strom (hlavní číslo pro veřejnost) +359 2 948 68 00, sekretariát +359 2 948 68 02 (přímý)
nouzová linka: +420 222 420 222
e-mail: sofia@mzv.gov.cz
konzulární úsek: sofia.consulate@mzv.gov.cz
ekonomický úsek: sofia.commerce@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/sofia
Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Bulharskou republiku
Provozní hodiny úřadu: pondělí až čtvrtek 8:00–17:00, pátek 8:00-14:30; konzulární hodiny pro veřejnost: pondělí, středa, pátek 9:00–12:00

Pro cestu z letiště doporučujeme využít taxi na oficiálním stanovišti u Terminálu 2, případně lze použít i autobus MHD (l. E184 na konečnou) či metro (stanice Sofijská univerzita).

Honorární generální konzulát České republiky ve Varně
vedoucí úřadu: Mgr. Zdeňka Boevová, honorární generální konzulka
adresa: Cani Ginčev 24, 9002 Varna, BR
tel.: +359 52 641 775
mobil: +359 887 648 029
e-mail: varna.honorary@mzv.gov.cz
Působnost úřadu: oblast (kraj) Dobrič, Varna, Burgas (přímořské oblasti)
Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14:00–16:00 pouze po předchozí domluvě

V letních měsících (červenec – srpen) je v provozu konzulární jednatelství (KJ) v Burgasu.

Aktuální spojení na KJ lze získat prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v Sofii.

Honorární konzulát České republiky v Plovdivu
vedoucí úřadu: Ivan Mladenov Sokolov, honorární konzul
adresa: Bul. Car Boris Obedinitel 37, 3. patro
tel.: +359 889 005 000
e-mail: i.sokolof@abv.bg
Působnost úřadu: oblast (kraj) Plovdiv
Provozní hodiny úřadu: pondělí a středa 10:00–12:00 pouze po předchozí domluvě

Zahraniční kancelář agentury CzechTrade Sofie
ved. kanceláře: Ing. Michal Holub
adresa: 100, G. S. Rakovski, 1000 Sofia
tel.: +359 2 943 31 52, +359 878 310 309
e-mail: michal.holub@czechtrade.cz
web: www.czechtrade.cz

České centrum v Sofii
ředitelka: PhDr. Radka Rubilina
adresa: 100, G. S. Rakovski, 1000 Sofia
tel.: +359 886 367 199
e-mail: ccsofia@czechcentres.cz
web: www.sofia.czechcentres.cz

Kontakt na realizátora projektu PROPEA MZV ČR:
Lighthouse Capital JSC
p. Ivan Genčev, výkonný ředitel
adresa: Moskovska 21, 1000 Sofie, Bulharsko
e-mail: ivan@bbg-simex.com
web: www.propea.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Tísňové volání: 112
• Policie: 166
• Hasiči: 160
• Lékařská pohotovost: 150
• Dopravní policie: 165
• Pomoc na silnicích: 146 (02/91146)
  

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident: Úřad prezidenta

Parlament: Národní shromáždění

Vládní úřady:

• Rada ministrů (vláda)
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo energetiky
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo zemědělství
• Ministerstvo hospodářství a průmyslu
• Ministerstvo inovací a růstu
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo mládeže a sportu
• Ministerstvo školství a vědy
• Ministerstvo životního prostředí a vodohospodářství
• Ministerstvo obrany
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo pro místní rozvoj a veřejné práce
• Ministerstvo dopravy a spojů
• Ministerstvo cestovního ruchu
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo pro e-government

Ostatní klíčové instituce

• Bulharská národní banka
• Národní daňová agentura
• Státní fond zdravotního pojištění
• Obchodní rejstřík
• Agentura pro zahraniční investice InvestBulgaria
• Integrovaný informační systém státní administrativy
• Národní statistický institut

Hospodářské komory a svazy

• Bulharská průmyslová asociace
• Bulharská obchodní a průmyslová komora
• Bulharsko-česká obchodní komora

Užitečné zdroje

• Information Bulgaria – historie, geografie, místní zvyklosti, turistické destinace
• Visit Bulgaria – turistika
• Bulharská tisková agentura
• informační portál Novinite.com – aktuální informace z Bulharska v anglickém jazyce
• portál Business.bg
• Bulharská národní televize
• Bulharský národní rozhlas