MZV: Souhrnná teritoriální informace

Černá Hora je druhou nejmenší zemí v regionu západního Balkánu s 13 812 km² území a populací 623 000 obyvatel. Je parlamentní republikou navazující na historickou tradici nezávislé černohorské monarchie, již násilně přervala I. světová válka, a protifašistického odboje za II. světové války. Dnešní Černá Hora je atraktivní turistickou destinací s pěti národními parky, několika pohořími s výškou přes 2000 m a 294 km jadranského pobřeží, kde leží mj. turistická střediska Budva, Bar a Ulcinj. Nevšední krásou se vyznačují kulturně-historicky i přírodně jedinečná prostředí Boky kotorské, již s českými zeměmi pojí mj. společná minulost v rakouské monarchii, a Skadarského jezera, o něž se Černá Hora dělí s Albánií. V hlavním městě Podgorici žije téměř třetina obyvatel, zbytek území je osídlen řídce. Země má dlouhou tradici soužití různých národností a lidí různého vyznání. Asi tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k pravoslaví, 19 % k islámu a 3 % k římskému katolictví. 45% obyvatel se označuje za Černohorce, 28.7 % za Srby, 8,6 % za Bosňáky a 4,9 % za Albánce. Úřední řečí je černohorština, která je v běžné konverzaci vzájemně srozumitelná se srbštinou, chorvatštinou a bosenštinou.

Černá Hora je od roku 2017 členskou zemí NATO. Jako kandidátka členství EU se Černá Hora na jaře 2026 nachází v pokročilé fázi přístupového procesu, jehož klíčovým prvkem je posilování právního státu a boj s korupcí a organizovaným zločinem. Země má svou zahraniční politiku dlouhodobě 100% sladěnou se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU. Již od roku 2002 používá Černá Hora jako měnu euro. Významným krokem na cestě do EU bylo zrušení vízové povinnosti pro občany Černé Hory roku 2009. I plnohodnotné začlenění do Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) r. 2025 přineslo černohorským občanům a firmám výrazné ulehčení života.

Díky programům „Evropa teď“, přijatých černohorskými vládami v letech 2022 a 2024, se výrazně zvýšily příjmy obyvatel, když minimální mzda byla skokově zvýšena z 250 EUR na 450 EUR. Zvýšená spotřeba domácností, již vládní opatření umožnila, spolu s oživením cestovního ruchu pomohla v prvních letech po pandemii COVID-19 táhnout růst ekonomiky, který však v následujících letech zpomalil. Černohorská ekonomika je nadále silně závislá na turistickém sektoru, který se na HDP země podílí z více než 25 % a na jejím celkovém exportu z 45 %. Země dále vyváží především elektřinu, již produkují především dvě velké hydroelektrárny a prozatím i uhelná ektrárna v Pljevlje, jež aktuálně prochází rekonstrukcí. Po otevření prvního úseku vybudovaného čínskými společnostmi pokračuje výstavba první dálnice v zemi, jež má spojit její hlavní přístav Bar a Podgoricu se srbskou hranici. Další významné investice do dopravní infrastruktury budou vedle silniční a železniční sítě potřebovat i obě mezinárodní letiště v zemi. Přímé letecké spojení Podgorice a Tivatu s Prahou a Brnem zajišťuje roku 2026 Air Montenegro, a to pouze v letní sezoně, která v případě letů z Prahy trvá od května do října.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Černá Hora (362.33 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Černá Hora je parlamentní republikou, která vznikla pokojným oddělením od Srbska v roce 2006 na základě výsledku referenda. Po bezmála třech desetiletích dominance Demokratické strany socialistů (DPS) v čele s několikanásobným premiérem a prezidentem Milem Ðukanovićem došlo na zdejší politické scéně od roku 2020 k zásadním změnám. Z parlamentních voleb v roce 2023 vzešla koaliční vláda, v níž je nejsilnějším subjektem hnutí Evropa teď! (PES) premiera Milojka Spajiće, na níž se však podílí mj. i prosrbský blok Za budoucnost Černé Hory (ZBCG) v čele s předsedou parlamentu Andrijou Mandićem. Spajićova vláda si vytkla ambiciózní cíl uzavřít v roce 2026 všechny tematické kapitoly v rámci unijních přístupových rozhovorů tak, aby bylo roku 2028 možno naplnit vstup do EU jako strategický cíl, který dle aktuálních průzkumů podporují asi dvě třetiny občanů Černé Hory. Řádný termín voleb do jednokomorového parlamentu připadá na červen 2027.

Ústava Černou Horu definuje jako občanskou, demokratickou, ekologickou a sociálně spravedlivou zemi založenou na právním státě a zakotvuje oddělení církve od státu. Srbská pravoslavná církev (SPC), k níž se hlásí většina obyvatel Černé Hory, má velký vliv na zdejší společnost a politiku, za nímž stojí i značné finanční zdroje. Mediální sféra v zemi je rovněž pod silným vlivem ze zahraničí, především ze Srbska. Všechny společensky a politicky citlivější momenty byly v posledních letech spojeny s dezinformačními kampaněmi v zájmu destabilizace země a vykolejení jejího evropského integračního úsilí. Těmto zájmům slouží mj. některá média poplatná velkosrbské nacionalistické ideologii, resp. přímo Kremlu.

Složení vlády (vybrané resorty):

• místopředseda vlády pro mezinárodní vztahy a ministr zahraničních věcí Ervin Ibrahimović
• místopředseda vlády pro hospodářskou politiku a ministr hospodářského rozvoje Nik Gjeloshaj
• místopředseda vlády pro bezpečnost, obranu, boj se zločinností a vnitřní politiku Aleksa Bečić
• místopředseda vlády pro školství, vědu a vztahy s náboženskými pospolitostmi Budimir Aleksić
• místopředseda vlády pro zahraniční a evropské záležitosti Filip Ivanović
• místopředseda vlády pro politický systém, justice a boj s korupcí Momo Koprivica
• ministr obrany Dragan Krapović
• ministr spravedlnosti Bojan Božović
• ministr vnitra Danilo Šaranović
• ministr financí Novica Vuković
• ministr životního prostředí, udržitelného rozvoje a rozvoje severu země Damjan Ćulafić
• ministr energetiky a těžby Admir Šahmanović
• ministr veřejné správy Marash Dukaj
• ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčević
• ministryně školství, vědy a inovací Anđela Jakšić-Stojanović
• ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Vladimir Joković
• ministryně práce, zaměstnanosti a sociálního dialogu Naida Nišić
• ministr pro námořní záležitosti (pověřen i řízením Ministerstva dopravy) Filip Radulović
• ministr zdravotnictví Vojislav Šimun
• ministryně cestovního ruchu Simonida Kordić

1.2. Zahraniční politika země

Černá Hora je od roku 2017 členskou zemí NATO. Dle poslední výroční hodnotící zprávy Evropské komise z listopadu 2025 je čele pelotonu kandidátů na vstup do EU, s jejíž společnou zahraniční a bezpečnostní politikou je 100% sladěna. Země buduje dlouhodobě dobré vztahy se všemi svými soused, komplikovanější je jen její vztah se Srbskem, které ji ovlivňuje ekonomicky, politicky a také prostřednictvím Srbské pravoslavné církve, která zprostředkovává vliv Srbska a Ruska v regionu. Ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Černá Hora jednoznačně odsoudila a přidala se k sankcím EU proti Rusku, včetně uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla, zmrazení ruského majetku a zákazu ruských dezinformačních médií. Na mezinárodní úrovni Černá Hora přispívá ke stabilitě a bezpečnosti svou účastí v celé řadě regionálních organizací a iniciativ. Je součástí Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), v roce 2026 předsedá Berlínskému procesu, v listopadu 2026 převezme na 6 měsíců předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy.

1.3. Obyvatelstvo

Podle přeběžných výsledků nového sčítání lidu provedeného v prosinci 2023 žije v Černé Hoře 633 158 obyvatel, to představuje celkem  217 441 domácností a 396 873 bytů. Počet obyvatel vzrostl o 26 % ve srovnání se sčítáním z roku 2011, největší růst zaznamenaly Tivat, Ulcinj  a Budva – všechno přímořská letoviska. Nejvíce obyvatel je evidováno v hlavním městě Podgorici, dále v Nikšići, Baru i Bijelom Polij, naopak nejméně v Šavniku a Plužine. Počet obyvatel v hlavním městě Podgorici se od 2011 zvýšil o 22 000 celkově na více než 180 000. V hlavním městě je evidováno 88,5 tisíc bytů.

Údaje o národnosti a vyznání podle nového sčítání dosud zveřejněny nebyly, používajíse tedy nadále starší údaje:

Demografické složení: 45 % Černohorci, 28,7 % Srbové, 8,6 % Bosňáci, 4,9 % Albánci, dále Romové, Chorvaté

Náboženství: 72,07 % pravoslavní křesťané, 19,11 % muslimové, 3,44 % římští katolíci, 1,24 % ostatní.

Hustota osídlení je průměrně 44,2 obyvatel na km2.

Až 20 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. A chudobou je ohrožena alespoň 1/3 dětí. V zemi přetrvávají negativní genderové stereotypy, vysoká je míra domácího násilí a násilí na ženách a dětech. Nízká je míra vlastnictví nemovitostí ženami a na severu se stále objevuje tradice vynechávání žen z dědictví ve prospěch jejich mužských příbuzných. Nízká je míra samostatné ekonomické činnosti žen a míra jejich zaměstnanosti. Velkou roli v zemi hraje sezónní zaměstnávání v turistických službách a neformální zaměstnávání. 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Podíl sektoru služeb na zaměstnanosti přesahuje dle údajů Eurostatu průměr EU; dle odhadů ILO roku 2024 v Černé Hoře činil 77,4 %, oproti 18,3 % zaměstnaných v průmyslu a 4,3 % v zemědělství. Pokud jde o HDP na hlavu podle parity kupní síly, vede Černá Hora nad ostatními zeměmi Západního Balkánu a je asi na polovině unijního průměru.

Ekonomika Černé Hory je výrazně závislá na cestovním ruchu, který tvoří čtvrtinu HDP a má výrazně sezonní charakter. V prvních let po pandemii COVID-19 země zaznamenala výrazný hospodářský růst, který vedle návratu turistů táhly i útraty domácností podpořené sociálním programem Evropa teď z roku 2022, v jehož rámci došlo mj. ke skokovému navýšení minimální mzdy z 250 EUR na 450 EUR, ale i přílivem občanů Ruska a Ukrajiny. Od roku 2024 hospodářský růst zvolnil. Jedním z důsledků harmonizace v oblasti víz v rámci evropské integrace je, že Černá Hora musí po letní sezoně 2026 přikročit ke zrušení bezvízového režimu pro krátkodobé návštěvy občanů Číny, Ruska a Turecka.

Vedle závislosti na cestovním ruchu je jedním z hlavních problémů ekonomiky dlouhodobě výrazně negativní bilance zahraničního obchodu. Odhlédneme-li od „exportu“ služeb v rámci cestovního ruchu, vyváží Černá Hora především elektřinu; propojení elektrické sítě s Itálií, kterou již s Černou Horou spojuje podmořský kabel, má být do budoucna posíleno. Vedle obnovitelných zdrojů (hlavně hydroelektrárny) se na produkci elektřiny dosud významně podílí uhelná elektrárna Pljevlja. Odklon od uhlí (tj. na v okolí Pljevlje těženém lignitu) bude socioekonomickou výzvou zvláště pro sever země. Konkurenceschopnost Černé Hory v této oblasti ovlivní v nadcházejících letech unijní nařízení zavádějící Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), fungující souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (ETS). 

Pozitivním trendem postpandemického období je klesající nezaměstnanost. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 postihla i Černou Horu vysoká inflace. Ta po poklesu na 3,3 % v roce 2024 opět vzrostla, a to mj. v souvislosti s nárůstem mezd v roce 2025. Nebude-li černohorská ekonomika vystavena výrazným externím šokům, měl by rok 2026 být ve znamení mírnější inflace než rok předchozí.

Ústavní soud (ÚS) rozhodl v lednu 2026 o zrušení čl. 35a zákona o vnitřním obchodu, jímž byly neděle, státní svátky a jiné dny pracovního klidu vyhlášeny jako nepracovní pro větší obchody včetně supermarketů. Dle ÚS porušovalo toto ničím neodůvodněné ustanovení zásadu rovnosti před zákonem, když provozovatelům (větších) obchodů nařizovalo mít ve stanovených dnech zavřeno, zatímco v týchž dnech běžně fungují benzinky, lékárny, pekárny a novinové stánky, ale i trhy. Nová úprava, již poslanci schválili v únoru 2026, víceméně navrací pravidla, jež ÚS zrušil. 

Zdroj: EIU, MMF, Monstat (2025, 2026 = projekce)

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

K hlavním strukturálním problémům černohorské ekonomiky patří vysoký deficit běžného účtu, na němž se výrazně podílí i vysoký deficit obchodní (viz též kapitolu 3.1.). V roce 2026 lze počítat s pokračováním růstu soukromé spotřeby v důsledku růstu reálných příjmů obyvatel. Výdajovou stránku státního rozpočtu podporují unijní fondy. V březnu 2025 vydala černohorská vláda dluhopisy k pokrytí bezprostředních nákladů spojených svysokým veřejným dluhem; další emise dluhopisů lze očekávat v letech 2026-27. Předběžnéúdaje nasvědčují, že příjmy státního rozpočtu v roce 2025 zaostaly za očekáváním, a to především kvůli snížení příspěvků obyvatel na důchodové pojištění, k němuž došlo v rámci programu Evropa teď 2 z roku 2024. Předcházející program Evropa teď z roku 2022 zahrnoval mj. výrazné skokové navýšení minimální mzdy z250 na 450 EUR měsíčně a úpravy daňového systému (mj. zvýšení nezdanitelné částky na poplatníka na 700 EUR měsíčně, opětovné zavedení přídavků na děti do 18 let a schválení zvýšení minimálního důchodu na 200 EUR). Roku 2025 vláda přikročila mj. ke zvýšení sazby DPH u služeb souvisejících s cestovním ruchem ze 7 na 15 % a zrušení nulové sazby DPH pro výstavbu a vybavení projektů luxusního hotelnictví, velké projekty v oblasti energetiky. Bez dalších kompenzačních opatření ke kontrole výdajů a zajištění dodatečných příjmů může deficit státního rozpočtu, který v roce 2024 činil 3,2 % HDP, do roku 2030 překročit 4 % HDP, mj. v důsledku nárůstu výdajů spojených s obranou (vč. závazků Černé Hory jako člena NATO) a stárnutím populace. Lze očekávat, že poměr veřejného dluhu kHDP, který koncem roku 2024 dosáhl 61,3 % HDP, naroste do roku 2030 až na 65 %.

Zkušenost pandemie COVID-19 potvrdila, jakým zkouškám vystavují hospodářské šoky fiskální politiku Černé Hory jako země, která ještě před vyhlášením nezávislosti unilaterálně zavedla euro jako zákonné platidlo, což jí znemožňuje realizovat autonomní politiku monetární.   

2.3. Bankovní systém

Černá Hora nemá vlastní měnovou politiku a úrokové sazby na domácím trhu jsou významně ovlivňovány měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB). 

Harmonizace pravidel s unijní legislativou vedla k posílení dohledu nad finančním sektorem. Bankovní sektor zůstává stabilní, dobře kapitalizovaný a vysoce likvidní. Dle údajů centrální banky pokračoval v l. 2024–25 růst úvěrové aktivity i objemu vkladů. Podíl nesplácených úvěrů (NPL) je asi 3 %, což potvrzuje dobrou kvalitu bankovních aktiv a odolnost sektoru vůči externím šokům. Bankovní sektor těží z pokračujícího růstu ekonomiky a přílivu zahraničních investic, přetrvávají však strukturální rizika související s vysokou závislostí ekonomiky na zahraničním kapitálu, cestovním ruchu a dovozu.

Nejvýznamnější komerční banky

CKB Banka (Crnogorska komercijalna banka) Největší banka v zemi a člen maďarské skupiny OTP Group. Vede v oblasti úvěrů, vkladů i počtu klientů a poskytuje kompletní spektrum služeb pro občany, podnikatele i velké společnosti.

NLB Banka Podgorica Součást slovinské skupiny NLB Group. Zaměřuje se na financování obyvatelstva, malých a středních podniků i korporátní klientely.

Erste Bank AD Podgorica Člen rakouské Erste Group. Profiluje se jako technologicky orientovaná banka s důrazem na digitalizaci, internetové a mobilní bankovnictví. Patří mezi nejvýznamnější poskytovatele služeb pro retailové klienty a malé podniky.

Hipotekarna banka AD Podgorica Jedna z nejdynamičtěji rostoucích bank v zemi. Zaměřuje se na inovativní finanční služby, digitalizaci a financování podnikatelského sektoru.

Prva banka Crne Gore Nejstarší banka v zemi s tradicí sahající do roku 1901. Zaměřuje se na financování obyvatelstva, podniků i veřejného sektoru.

Dalšími v zemi působícími bankami jsou Adriatic Bank, Zapad Banka, Lovćen Banka, Universal Capital Bank, Ziraat Bank Montenegro a Addiko Bank. 

2.4. Daňový systém

Daňový systém v posledních letech prošel několika reformami zaměřenými na zvýšení daňových příjmů, harmonizaci s právem EU a omezení šedé ekonomiky. 

Od roku 2022 je v platnosti progresivní systém zdanění zisku právnických osob. Základu daně do 100 tis. EUR odpovídá sazba 9 %, základu od 100 001 do 1,5 mil. EUR 12 % a vyššímu pak 15 %.

Srážková daň činí zpravidla 15 % a vztahuje se zejména na dividendy, podíly na zisku, autorské honoráře, kapitálové výnosy a některé další příjmy vyplácené nerezidentům. Sazba může být snížena na základě smluv o zamezení dvojího zdanění.

Příjmy fyzických osob se zdaňují v případě měsíčního hrubého příjmu od nad 1 tis. EUR, a to sazbou 15 %. Vedle daně z příjmů zaměstnanci odvádějí povinné 

povinné příspěvky na sociální zabezpečení v souladu s platnou legislativou.

Od roku 2025 je uplatňována trojí sazba DPH: 21 % (základní), 15 % na ubytovací služby, stravovací služby, publikace a vybrané druhy zboží a služeb a 7 % na základní potraviny, léky, zdravotnické prostředky, učebnice, knihy a další sociálně citlivé položky. Od DPH jsou osvobozeny zejména některé zdravotní, vzdělávací a finanční služby, vývoz zboží a další činnosti definované zákonem.

Spotřební daň se vztahuje především na tabákové výrobky, alkoholické nápoje, sycené nápoje s přidaným cukrem, minerální oleje a pohonné hmoty a vybrané energetické produkty. Od roku 2025 platí nový zákon o hazardních hrách. Výhry převyšující 300 EUR podléhají zdanění 15 %, provozovatelé online hazardních her odvádějí daň ve výši 10 % z čistých herních výnosů (Net Gaming Revenue – NGR).

Daň z převodu vlastnického práva k nemovitostem odráží hodnotu převáděné nemovitosti: činí-li tato max. 150 tis. EUR, využívá se sazba 3 %, při hodnotě nemovitosti 150 001 – 500 000 EUR sazba 4 500 EUR + 5 % z částky nad 150 000 EUR a u nemovitostí v hodnotě nad 500 tis. EUR pak 22 000 EUR + 6 % z částky nad 500 000 EUR. Při koupi novostaveb od plátce DPH se daň z převodu neplatí, neboť je zahrnuta v ceně prostřednictvím DPH.

Celkově lze daňový systém hodnotit jako relativně jednoduchý, transparentní a vstřícný vůči zahraničním investorům. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

K hlavním artiklům dováženým z České republiky do Černé Hory patří automobily, paliva, oleje, kotle, el. přístroje a pivo. Do ČR se z Černé Hory většinou jedná o reexport.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Do EU Černá Hora vyváží především elektřinu (jejíž vývoz ovlivňují opravy jediné uhelné elektrárny a v případě hydroelektráren pak objem srážek), hliník, výrobky dřevařského průmyslu a masné produkty. Do Černé Hory jsou ze států EU importovány především automobily, léčiva, maso a pohonné hmoty. Na prvních třech místech mezi dovozci z Černé Hory byly roku 2024 z členských států EU Slovinsko, Polsko a Itálie,  třemi největšími unijními exportéry do Černé Hory byly v témže roce Německo, Itálie a Řecko, následované čtvrtým Chorvatskem.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Z černohorského vývozu mimo EU směřovaly roku 2024 více než dvě třetiny do zóny volného obchodu CEFTA, kam patří všechny sousední země kromě Chorvatska: na prvním místě bylo Srbsko (vice než celá EU), následované Bosnou a Hercegovinou a Švýcarskem. Na neunijním dovozu do Černé Hory se země CEFTA roku 2024 podílely z necelé poloviny; na prvním místě bylo Srbsko, na druhém Čína (do země vyvezla více než Německo) a na třetím Bosna a Hercegovina (celkově osmá za Německem, Itálií, Řeckem a Chorvatskem).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v Černé Hoře činily roku 2024 na 890 mil. EUR, z toho 51 % do nemovitostí a jen v omezené míředo výrobního sektoru. O první pozici na žebříčku největších zahraničních investorů do zdejší ekonomiky se dělí Srbsko a Turecko. Roku 2025 uzavřela Černá Hora investiční dohodu se Spojenými arabskými emiráty, jednání o nové rámci bilaterální spolupráce (i v oblasti investic) vede s USA. Impuls pro investice ze zemí EU představovala konference AIM u města Tivat v říjnu 2025, kde byla za účasti premiéra Milojka Spajiće a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen podepsána memoranda s partnery především z Francie (mj. s EDF – oblast energetiky) a Maďarska (za zmínku stojí záměr učinit z podgorického letiště základnu pro lety společnosti WizzAir).

3.3. FTA a smlouvy

Stabilizační a asociační dohodu (SAD) s EU podepsala Černá Hora dne 15. října 2007. 

Smlouvy s ČR

V bilaterální smluvní oblasti se Černá Hora přihlásila ke všem závazkům, které vyplývají z mezinárodních dohod podepsaných jejími právními předchůdci. V květnu 2018 bylo mezi ČR a Černou Horou po několika letech úspěšně dokončeno jednání o sukcesi. Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou v aktuální podobě je k dispozici na webu MZV ČR.

Přehled základních dohod v ekonomické oblasti:

• Platební dohoda mezi vládou ČSFR a Svazovou výkonnou radou Skupštiny SFRJ (Bělehrad, 8. 2. 1991);
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13. 10. 1997, č. 23/2001 Sb.), dohoda o její změně vstoupila v platnost dne 4. 5. 2011;
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou SRJ o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 9. 9. 1998, č. 99/2001 Sb.);
• Dohoda mezi vládou ČR a vládou Černé Hory o hospodářské a průmyslové spolupráci (Cetinje, 27. 2011) vstoupila v platnost dne 22. 9. 2011 – na jejím základě vznikla Smíšená komise pro hospodářskou spolupráci;
• V únoru 2024 byla podepsána Smlouva mezi ČR a Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. 
• V květnu 2026 byla mezi ČR a Černou Horou jako dvěma spojenci v rámci NATO podepsána mezivládní dohoda (G2G) o obranné spolupráci, s jejíž implementací počítá český obranný průmysl již během roku 2026.

3.4. Rozvojová spolupráce

Černá Hora je dosud příjemcem rozvojové pomoci ze strany některých států. Největší český rozvojový projekt v zemi v hodnotě 980 000 eur byl realizován v letech 2004–2009, kdy firma VODNÍ ZDROJE a.s. Praha přispěla k sanaci skládky olovnato-zinečnatých rud v Mojkovci. Z pohledu ČR je dnes Černá Hora jako kandidát na prahu členství v EU, která v zemi vynakládá nemalé prostředky z příslušných fondů, cílovou zemí spíše pro projekty ekonomické diplomacie (PROPEDy) a transformační spolupráce. Pro českou zahraniční rozvojovou spolupráci nejde o prioritní zemi. Přímá podpora, již ČR v Černé Hoře v posledních letech realizovala, probíhala primárně v rámci malých lokálních projektů. V rámci jednoho z nich byl roku 2024 pořízen moderní ultrazvukový přístroj pro prenatální diagnostiku a zajištěno školení k české porodnické praxi pro personál porodnice ve městě Bijelo Polje na severu země. Nejvýznamnější příklad humanitární pomoci ČR z poslední doby byl spojen s nasazením hasičů při likvidaci rozsáhlých požárů, jež Černou Horu (včetně turisty vyhledávaného pobřeží) postihly v srpnu 2025. Na základě žádosti zdejší vlády o pomoc v rámci Mechanismu civilní ochrany EU vyslal Hasičský záchranný sbor ČR do země vrtulník Black Hawk UH-60A s posádkou, jež spolu s místními a mezinárodními partnery zachránila řadu lidských obydlí před šířícími se plameny.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Vodohospodářství a odpadní průmysl 

V zemi se pomalu prosazují evropské přístupy ve vodohospodářství a odpadním průmyslu. Hospodaření s odpadní vodou, její čištění a využívání užitkové vody je teprve v začátcích. Většina municipalit vnímá problém s hospodařením s odpadními vodami v jejich oblastech, nemají čističky odpadních vod a někde ani kanalizaci. Řešení otázky ztěžuje kamenité podloží. Potřebné jsou investice do vodovodů, kanalizačních sítí, sanitárních skládek, někde i výměna azbestového potrubí ve vodovodech. Podle dostupných údajů produkuje Černá Hora jako jediná z kandidátských zemí větší objem komunálního odpadu na hlavu než průměr EU. Pro vládu je absolutní prioritou uzavřít v roce 2026 v rámci unijního přístupového procesu všechny negociační kapitoly včetně environmentální kapitoly 27. I po jejím uzavření, resp. po vstupu Černé Hory do EU, který ČR podporuje, lze v následujících letech očekávat zásadní investice z černohorského státního rozpočtu a fondů EU.  Návazně na úspěšný PROPED na téma ochrany vody, čištění odpadních vod a prevence povodní z června 2025 probíhá roku 2026 další PROPED ve spolupráci s MŽP ČR, zaměřený na prezentaci českých řešení v oblasti cirkulární ekonomiky a odpadového hospodářství.

▶ Perspektivní obor 2

Obranný a bezpečnostní sektor

Země představuje výhledově perspektivní region pro CZ OBP.  Významně by k tomu měla přispět implementace mezivládní (G2G) dohody o obranné spolupráci, již ministři obrany ČR a Černé Hory podepsali dne 19. 5. 2026. Jako členská země NATO by se Černá Hora měla řídit závazkem ke zvýšení nákladů na obranu z 2 % HDP (roku 2024 šlo o 1,83 % HDP, oproti 1,52 % v roce 2023) na 5 %, z toho 3,5 % na samotnou armádu, do roku 2035. Na základě požadavku Ministerstva obrany by se do roku 2030 měly výdaje na obranu každoročně zvyšovat o 0,2 % HDP. Černá Hora je zapojena do spolupráce v oblasti obrany s ČR a českými dodavateli vojenského vybavení, vozidel a technologií.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Pro účely jednání s Černohorci lze konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou ve volnějším vnímání času. Důraz je kladen na osobní kontakt, vhodné je pozvat partnera do ČR. Doporučuje se prověřovat, postupuje-li druhá strana dle dohody. Je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což může vést i k značnému zpoždění společných projektů.

4.2. Oslovení

První kontakt lze provést prostřednictvím emailu, černohorští partneři však dávají přednost osobnímu kontaktu a očekávají, že se zájemci o navázání obchodních vztahů dostaví osobně.

4.3. Obchodní schůzka

Černá Hora je mladým státem s omezenou mírou hospodářské konkurence. I vzhledem k problematické platební morálce černohorských hospodářských subjektů je při jednání vhodná opatrnost. Nevěřte lidem, kteří tvrdí, že umí vše zařídit a všude mají kontakty. Černohorské partnery nepodceňujte. Na jednáních jsou pozorní, lehce slíbí spolupráci, ale realizace je často pomalá, resp. bezdůvodně oddalovaná. Nadsazování cen je chápano jako neseriózní jednání. Černohorští partneři přicházejí na jednání často dobře informovaní o vašich výrobcích, vašich cenách i cenách konkurence. Černohorský trh je malý, perspektivní, ale vyžaduje trpělivost. Při prezentaci technologií, prací a výrobků se očekává i nabídka na financování (banky, fondy). Platby předem se nedoporučují. Úspěšná jednání často probíhají na pracovním obědě nebo večeři. Po jednáních může následovat i neformální pozvání na oběd nebo večeři, což se neodmítá. Načasování jednání nehraje velkou roli. Při jednání panuje určitá míra neoficiálnosti, včetně tykání. Není vyloučeno, že se partneři při jednaní se budou odkazovat na přátelský vztah k ČR, ale reálný dopad na byznys to nemá. Pokud jde o oblékání, panuje v Černé Hoře jistá neformálnost – dress code je typicky business casual. Gender není nijak zásadním limitujícím faktorem. Podávaní či konzumace alkoholu při jednáních není výjimkou. Není úplně vhodné odmítnout např. rakiji na úspěšném setkání, nemá-li k tomu člověk zásadní zdravotní či náboženské důvody. Ty lidé v Černé Hoře respektují.

4.4. Komunikace

Černohorští partneři sice často deklarují, že jsou schopni komunikovat v anglickém jazyce, je ale lepší mít s sebou tlumočníka do/z černohorského, resp. srbského jazyka. Jazykový režim jednání je každopádně zásadní domluvit předem. Je vhodnější komunikovat přímo/osobně a nespoléhat se na email a/nebo telefon. S potenciálními obchodními partnery se nedoporučuje otevírat politická témata a otázky etnické a náboženské identity – cizinec neznalý historických a kulturních reálií, resp. rodinných vazeb místních partnerů by si mohl ošklivě naběhnout. Specifickým tématem je členství v EU, o něž se černohorská vláda uchází; dle aktuálních průzkumů má vstup podporu zhruba dvou třetin populace. Místními partnery bude oceněno praktické sdílení zkušeností s členstvím ČR v EU.

4.5. Doporučení

Před jednáním s černohorskými partnery je dobré kontaktovat kancelář CzechTrade v Černé Hoře a požádat o reference na firmu, se kterou mají jednání proběhnout; ke zvážení je i možnost přizvání zástupce CzechTrade k samotnému jednání. Pro případ jednání se státními institucemi je pak vhodné obrátit se na Velvyslanectví ČR v Černé Hoře.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků:

• Nový rok: 1. leden
• Pravoslavné Vánoce: 6–8. leden
• Pravoslavné Velikonoce (Velký pátek a Velikonoční pondělí připadají r. 2027 na 30. duben a 3. květen)
• Den práce: 1. květen
• Den nezávislosti: 21. květen
• Den státnosti: 13. červenec

Pro výše uvedené svátky (s výjimkou vánočních a velikonočních) platí, že se oslavují po dva dny (např. 13.-14. července v případě Dne státnosti). Připadá-li druhý den svátku na neděli, jsou nepracovní následující pondělí a úterý; připadá-li na sobotu, je nepracovní následující pondělí.

Je nutno počítat s tím, že neděle a státní svátky jsou skutečnými dny pracovního klidu, kdy jsou mj. uzavřeny supermarkety a další větší obchody; otevřeny zůstávají pekárny.

Červenec a zejména srpen se zejména ve veřejné správě berou jako měsíce kolektivního volna. Řada subjektů spojuje Nový rok s pravoslavnými Vánocemi a často I s následujícími zimními prázdninami. Prosincové „západní“ Vánoce slaví v Černé Hoře jen malá část populace; není proto výjimkou, nabídnou-li Černohorci jednání třeba právě v tomto období před novoročním volnem. Velká část černohorských muslimů drží půst v měsíci ramadánu (roku 2027 připadne přibližně na období od 8. února do 8. března), zakončeného svátkem íd al-fitr (místní řečí ramazanski bajram), a slaví Svátek oběti (íd al-adhá, místní řečí kurban-bajram), který roku 2027 připadne zhruba na 16.-18. května.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Černá Hora je malá otevřená ekonomika s liberálním obchodním režimem a obecně příznivým přístupem k zahraničním investorům. Země je členem Světové obchodní organizace (WTO), kandidátskou zemí Evropské unie a od roku 2017 také členem NATO. Díky tomu nabízí relativně stabilní podnikatelské prostředí a transparentní pravidla pro vstup zahraničních subjektů na trh.

Mezi hlavní výzvy podnikání v Černé Hoře patří zejména nedostatek kvalifikované pracovní síly, sezónní výkyvy na trhu práce, administrativní náročnost některých povolovacích procesů, pomalejší soudní řízení a omezená velikost domácího trhu. Evropská komise ve svých pravidelných hodnotících zprávách rovněž upozorňuje na potřebu dalšího posilování právního státu, zvyšování efektivity veřejné správy a pokračujícího boje proti korupci.

Zahraniční investoři mají podle platné legislativy stejné postavení jako domácí subjekty. Zákon o zahraničních investicích garantuje národní zacházení, ochranu majetku, volný převod zisku, dividend a dalších finančních prostředků do zahraničí a ochranu před vyvlastněním s náhradou v souladu s mezinárodními standardy.

Zahraniční fyzické i právnické osoby mohou v Černé Hoře zakládat společnosti se stoprocentním zahraničním kapitálem. Nejčastější formou podnikání je společnost s ručením omezeným (Društvo sa ograničenom odgovornošću – DOO), jejíž založení je administrativně jednoduché a lze jej realizovat během několika pracovních dnů. Minimální základní kapitál činí 1 EUR.

Právní rámec podnikání je harmonizován s evropskou legislativou a je upraven řadou zákonů, mezi které patří zejména:

• zákon o obchodních společnostech,
• zákon o zahraničních investicích,
• zákon o účetnictví,
• zákon o auditu,
• zákon o ochraně hospodářské soutěže,
• zákon o veřejných zakázkách,
• zákoník práce,
• celní zákon,
• zákon o elektronické identifikaci a elektronickém podpisu,
• zákon o insolvenčním řízení.

Černá Hora aktivně podporuje příliv zahraničních investic zejména do oblastí cestovního ruchu, energetiky, dopravní infrastruktury, informačních technologií, zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Významnou výhodou pro zahraniční investory je používání eura jako zákonného platidla, relativně nízké daňové zatížení podniků a geografická blízkost trhů Evropské unie a západního Balkánu.

Pro české exportéry představuje černohorský trh zajímavou příležitost zejména v sektorech dopravní infrastruktury, energetiky, vodohospodářství, obranného průmyslu, zdravotnictví, ICT, smart city řešení a technologií pro ochranu životního prostředí. Vzhledem k velikosti trhu a významu osobních kontaktů je při vstupu na trh doporučeno využívat místního obchodního partnera nebo distributora se znalostí místního prostředí a veřejných institucí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejčastější formou vstupu zahraničních společností na černohorský trh je spolupráce s místním distributorem, obchodním zástupcem nebo partnerem. Důležitou roli hrají dlouhodobé obchodní vazby, znalost místního prostředí a důvěra mezi obchodními partnery.

Řada zahraničních firem vstupuje na trh přes výhradní či nevýhradní zastoupení místním partnerem. Po ověření obchodního potenciálu přistupují k založení vlastní pobočky nebo obchodní společnosti.

Země nabízí jednoduchý a relativně rychlý proces registrace podnikatelských subjektů. Registraci společností provádí Centrální registr hospodářských subjektů (CRPS) při Daňové správě Černé Hory.

Nejčastější právní formou podnikání je společnost s ručením omezeným – Društvo sa ograničenom odgovornošću (DOO). Mezi hlavní výhody této právní formy patří minimální základní kapitál ve výši 1 EUR, možnost stoprocentního zahraničního vlastnictví, jednoduchá organizační struktura, rychlý proces registrace a omezené ručení společníků do výše jejich vkladu.

Proces založení společnosti lze při kompletní dokumentaci zpravidla dokončit za několik dnů. Veškeré registrační úkony lze provést v systému „one-stop-shop“, který umožňuje současnou registraci společnosti, daňového čísla, DPH a sociálního pojištění zaměstnanců.

Zahraniční společnosti mohou v zemi působit i prostřednictvím:

• pobočky zahr. společnosti (predstavništvo),
• organizační složky zahr. společnosti,
• společného podniku s místním partnerem (joint venture),
• akciové společnosti (Akcionarsko društvo – AD).
• projektově založených společností pro realizaci konkrétních investičních projektů.

Stále více administrativních úkonů lze realizovat elektronicky prostřednictvím portálů státní správy, což postupně snižuje administrativní zátěž podnikatelů.

Českým exportérům a investorům je doporučeno využívat místního právního a daňového poradce, zejména při účasti ve veřejných zakázkách, investičních projektech nebo při zakládání společností v regulovaných odvětvích. Nejefektivnější formou vstupu na trh je kombinace místního obchodního partnera a pravidelné osobní přítomnosti managementu zahraniční společnosti.

Podrobné informace o podnikatelském prostředí, investičních příležitostech a podmínkách registrace společností poskytují Ministerstvo hospodářského rozvoje Černé Hory, Hospodářská komora (Privredna komora Crne Gore), Agentura pro investice (MIA – Montenegro Investment Agency) a Montenegro Business Alliance.

5.3. Marketing a komunikace

Marketingové a reklamní prostředí v Černé Hoře prošlo v posledních letech výraznou digitalizací a přibližuje se standardům běžným v členských státech Evropské unie. Přestože se jedná o relativně malý trh s přibližně 620 tisíci obyvateli, konkurence v oblasti marketingových služeb je poměrně rozvinutá a zahrnuje domácí i regionální agentury.

Při vstupu na černohorský trh je důležité věnovat pozornost lokalizaci marketingových materiálů do černohorského jazyka. Přestože značná část populace rozumí angličtině, zejména ve větších městech a turistických centrech, komunikace v místním jazyce významně přispívá k budování důvěry a pozitivnímu vnímání značky.

Nejvýznamnějšími marketingovými kanály jsou v současnosti digitální média, především sociální sítě.

Význam sociálních sítí neustále roste a představuje jeden z nejefektivnějších nástrojů oslovení zákazníků. V oblasti B2C marketingu dominují zejména Instagram, Facebook a TikTok, zatímco v oblasti B2B komunikace se stále více prosazuje LinkedIn.

Přesto si tradiční reklamní kanály zachovávají svůj význam. Mezi nejvyužívanější formy tradiční reklamy patří:

• venkovní reklama (billboardy a citylighty),
• televizní reklama,
• rozhlasová reklama,
• tisková inzerce ve specializovaných a regionálních médiích,
• sponzoring sportovních, kulturních a společenských akcí.

Významnou roli při obchodním rozvoji hraje osobní kontakt. Černohorské podnikatelské prostředí je stále založeno na budování dlouhodobých vztahů a důvěry mezi obchodními partnery. Účast na odborných konferencích, podnikatelských fórech, veletrzích a networkingových akcích proto představuje důležitý nástroj marketingové komunikace zejména v segmentu B2B.

Vzhledem k malé velikosti trhu se často osvědčuje kombinace digitálního marketingu, osobních obchodních jednání a cílené mediální prezentace. Pro zahraniční společnosti lze doporučit spolupráci s místní marketingovou/PR agenturou (OR d.o.o. nina.redzepagic@proor.me), která zná specifika trhu, mediální prostředí a spotřebitelské preference.

Mediální trh v Černé Hoře je pluralitní a zahrnuje řadu televizních, rozhlasových, tištěných i online médií. Největší dosah mají zpravodajské internetové portály, televizní stanice s celostátním pokrytím a sociální sítě, které jsou hlavním zdrojem informací zejména pro mladší generace obyvatel.

Pro české exportéry a investory lze doporučit využívání moderních digitálních komunikačních kanálů v kombinaci s aktivní osobní prezentací na trhu, která zůstává jedním z klíčových faktorů úspěchu v černohorském podnikatelském prostředí.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Právní rámec je do značné míry harmonizován s EU. Úřad pro duševní vlastnictví Černé Hory (Zavod za intelektualnu svojinu Crne Gore) zajišťuje registraci a ochranu práv průmyslového vlastnictví, zejm. ochranných známek, patentů, průmysl. vzorů, zeměpisných označení původu a topografií polovodičových výrobků.

Současně vede příslušné registry a spolupracuje s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

Černá Hora je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a smluvní stranou většiny významných mezinárodních úmluv v oblasti ochrany průmyslového a autorského práva, vč.:

• Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví,
• Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl,
• Madridské dohody a Madridského protokolu o mezinárodní registraci ochranných známek,
• Patent Cooperation Treaty (PCT),
• Haagské dohody o mezinárodní registraci průmyslových vzorů.

Ochrana autorských práv a práv souvisejících s autorským právem je upravena samostatnou legislativou, která je postupně harmonizována s acquis EU. Dohled nad dodržováním práv duševního vlastnictví vykonávají vedle příslušných správních orgánů rovněž celní správa, inspekční orgány a soudy.

Evropská komise ve svých pravidelných hodnotících zprávách upozorňuje na potřebu posílení institucionálních kapacit a efektivnějšího prosazování práv duševního vlastnictví, zejména v oblasti boje proti padělkům a pirátství.

Z pohledu zahraničních investorů a exportérů lze úroveň legislativní ochrany duševního vlastnictví hodnotit jako uspokojivou a srovnatelnou s ostatními zeměmi západního Balkánu. Při registraci ochranných známek, patentů či průmyslových vzorů se však doporučuje využít služeb místních specializovaných právních kanceláří nebo patentových zástupců.

Podrobné informace o registraci a ochraně práv duševního vlastnictví jsou k dispozici na internetových stránkách Úřadu pro duševní vlastnictví Černé Hory ( https://www.gov.me/mek/is )

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém veřejných zakázek v Černé Hoře je upraven zákonem o veřejných zakázkách (Zakon o javnim nabavkama), který je ve značné míře harmonizován s legislativou Evropské unie. Veřejné zakázky představují významnou část černohorského trhu, zejména v oblastech dopravní infrastruktury, energetiky, zdravotnictví, obrany, informačních technologií, životního prostředí a komunálních služeb.

Od roku 2021 probíhá většina zadávacích řízení prostřednictvím elektronického systému veřejných zakázek CeJN (Crnogorske elektronske javne nabavke), který zajišťuje transparentní zveřejňování veřejných zakázek, elektronické podávání nabídek a komunikaci mezi zadavateli a uchazeči.

Institucionální rámec

Ministerstvo financí Černé Hory – Ředitelství pro politiku veřejných zakázek (Direktorat za politiku javnih nabavki)

Odpovídá za tvorbu legislativy, metodické řízení systému veřejných zakázek, harmonizaci s právem EU a správu elektronického systému CeJN.

Web:
https://www.gov.me/mf

Elektronický portál veřejných zakázek (CeJN):
https://cejn.gov.me

Komise pro ochranu práv ve veřejných zakázkách (Komisija za zaštitu prava u postupcima javnih nabavki)

Nezávislý orgán rozhodující o námitkách a odvoláních účastníků zadávacích řízení.

Web:
https://www.kontrola-nabavki.me

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Agencija za zaštitu konkurencije)

Dohlíží na dodržování pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.

Web:
https://www.azzk.me

Účast zahraničních dodavatelů

Zahraniční společnosti mají v souladu s platnou legislativou stejné postavení jako domácí uchazeči. Mohou se účastnit veřejných zakázek samostatně nebo prostřednictvím konsorcií s místními partnery.

Při účasti ve veřejných zakázkách je třeba věnovat zvýšenou pozornost zadávací dokumentaci. Zadavatelé mohou požadovat:

• předložení dokumentace v černohorském jazyce,
• úředně ověřené překlady vybraných dokumentů,
• bankovní záruky nebo jiné formy finančního zabezpečení,
• doložení technické a odborné způsobilosti,
• reference z obdobných projektů.

Přestože je systém elektronizován, doporučuje se zahraničním společnostem spolupracovat s místním právním nebo obchodním partnerem, který zná místní administrativní postupy a jazykové požadavky.

Financování veřejných zakázek

Významná část investičních projektů v Černé Hoře je financována z prostředků:

• Evropské unie (IPA III),
• Evropské investiční banky (EIB),
• Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD),
• Světové banky,
• KfW Development Bank,
• dalších mezinárodních finančních institucí.

V případě projektů financovaných mezinárodními finančními institucemi se zadávací řízení často řídí vlastními pravidly dané instituce, která mohou být odlišná od národní legislativy.

Doporučení pro české exportéry

Pro české společnosti představují nejzajímavější příležitosti zejména projekty v oblastech:

• dopravní infrastruktury,
• železniční dopravy,
• energetiky,
• vodohospodářství,
• zdravotnictví,
• obranného a bezpečnostního průmyslu,
• ICT a smart city řešení,
• ochrany životního prostředí.

Doporučuje se pravidelně sledovat portál CeJN, investiční plány vlády Černé Hory a tendry financované mezinárodními finančními institucemi. Vzhledem k velikosti trhu a významu osobních kontaktů bývá výhodou navázání spolupráce s místním partnerem nebo konzultantem ještě před vyhlášením konkrétního tendru.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka podnikatelských subjektů se v posledních letech zlepšuje. Za relativně spolehlivé jsou považovány banky, telekom. společnosti, energetické podniky a větší firmy se zahr. kapitálovou účastí. Vyšší riziko opožděných plateb hrozí u menších podniků, zejm. v oblasti stavebnictví, obchodu a některých služeb.

Při navazování obchodních vztahů se doporučuje využívat standardní nástroje řízení obchodních rizik, zejm. zálohové platby, dokumentární akreditivy, pojištění exportních úvěrů a důkladné prověření bonity obchodního partnera. Institut bankovní záruky je běžně využíván v obchodních vztazích i při veřejných zakázkách.

V obch. smlouvách je běžné sjednávat mezinárodní arbitráž, zejm. podle pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC), Vídeňského mezinárodního rozhodčího centra (VIAC) a Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře Černé Hory.

Exekuční řízení vykonávají exekutoři (javni izvršitelji) a soudy.

Soudní systém se skládá ze soudů základních (Osnovni sud), vyšších (Viši sud), Odvolacího soudu (Apelacioni sud), Nejvyššího soudu (Vrhovni sud), Správního soudu (Upravni sud), Ústavního soudu (Ustavni sud) a specializovaných obchodních oddělení příslušných soudů.

Při uzavírání obchodních kontraktů se doporučuje věnovat pozornost prověření partnera, přesnému smluvnímu vymezení platebních podmínek, sjednání rozhodného práva a mechanismu řešení sporů, využívání bankovních záruk či jiných forem zajištění pohledávek a pojištění exportních rizik prostř. EGAP nebo komerčních pojišťoven.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR mohou vstupovat na území Černé Hory bez víza a pobývat zde až 90 dnů během období 180 dnů. Pro vstup do země je vyžadován platný cestovní pas nebo občanský průkaz. V případě plánovaného pobytu delšího než 90 dnů je nutné požádat o povolení k dočasnému pobytu (privremeni boravak), a to na základě zaměstnání, podnikání, studia, sloučení rodiny nebo jiného zákonného důvodu. Aktuální informace o vízovém režimu a pobytových oprávněních poskytují diplomatické a migrační orgány Černé Hory.

Platby platebními kartami jsou běžně akceptovány ve většině hotelů, restaurací, obchodů a čerpacích stanic. V menších obcích a horských oblastech je vhodné mít k dispozici také hotovost.

Pro vstup do Černé Hory není vyžadováno žádné povinné očkování. Doporučuje se uzavření kvalitního cestovního zdravotního pojištění pokrývajícího případné náklady na léčbu, hospitalizaci a repatriaci. Zdravotní péče je dostupná ve všech větších městech, přičemž nejlépe vybavená zdravotnická zařízení se nacházejí v Podgorici. Při turistických aktivitách v horských oblastech je vhodné dbát zvýšené opatrnosti a mít odpovídající pojištění pro případ záchranných prací.

Černá Hora je obecně považována za bezpečnou zemi s nízkou úrovní násilné kriminality. Stejně jako v ostatních evropských turistických destinacích je však vhodné dodržovat základní bezpečnostní opatření, zejména v turistických centrech během hlavní sezóny.

Před cestou doporučujeme prostudovat cestovatelskou rubriku webu Ministerstva zahraničních věcí ČR: Cestování | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání zahraničních státních příslušníků v Černé Hoře upravuje především zákon o cizincích (Zakon o strancima) a související pracovněprávní předpisy. V souladu s postupnou harmonizací legislativy s právem Evropské unie byly v posledních letech administrativní postupy pro získání pracovního a pobytového oprávnění zjednodušeny.

Občané České republiky mohou v Černé Hoře pracovat na základě povolení k dočasnému pobytu a práci (privremeni boravak i rad), které zpravidla zajišťuje zaměstnavatel. Povolení je vydáváno na konkrétní pracovní pozici a dobu trvání pracovního poměru. Pro výkon manažerských funkcí, podnikání nebo vyslání pracovníků mohou platit zvláštní režimy stanovené platnou legislativou.

Aktuální informace o podmínkách zaměstnávání cizinců poskytuje:

Ministerstvo vnitra Černé Hory

https://www.gov.me/mup

Trh práce

Přestože nezaměstnanost v Černé Hoře v posledních letech postupně klesá, řada odvětví se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Nejvýrazněji se tento problém projevuje v sektorech:

• cestovního ruchu a hotelnictví,
• stavebnictví,
• dopravy a logistiky,
• informačních technologií,
• zdravotnictví,
• průmyslové výroby.

Černá Hora je proto významně závislá na zahraniční pracovní síle, zejména ze zemí západního Balkánu, Turecka, Ukrajiny a některých asijských států. Každoročně je vydáváno několik desítek tisíc pracovních povolení pro zahraniční pracovníky, především v turistické sezóně.

Mzdy a pracovní podmínky

Průměrná čistá mzda v Černé Hoře v roce 2025 překročila hranici 1 000 EUR měsíčně a v roce 2026 dále mírně roste. Výše mezd se výrazně liší podle regionu, kvalifikace a odvětví.

Nejvyšší mzdy jsou tradičně vypláceny v sektorech:

• bankovnictví a finančních služeb,
• energetiky,
• telekomunikací,
• informačních technologií,
• mezinárodních společností a organizací.

V důsledku programu Evropa sad došlo v posledních letech k významnému růstu čistých příjmů zaměstnanců a zvýšení minimální mzdy.

Sociální a zdravotní zabezpečení

Zaměstnanci mají nárok na zdravotní a sociální zabezpečení v souladu s černohorskou legislativou. Veřejný zdravotní systém pokrývá základní zdravotní péči, přičemž vedle státních zdravotnických zařízení působí také rozsáhlý sektor soukromých klinik a zdravotnických zařízení.

Kvalita zdravotní péče je obecně nejlepší v hlavním městě Podgorici a ve větších regionálních centrech. Pro krátkodobé služební cesty a pobyty se občanům České republiky doporučuje sjednání komerčního cestovního zdravotního pojištění s dostatečným limitem pojistného plnění.

Praktické doporučení pro české zaměstnavatele

Českým společnostem, které plánují vyslat zaměstnance do Černé Hory nebo zde zaměstnávat místní pracovníky, se doporučuje využít služeb místních právních a personálních poradců. Přestože je legislativní rámec poměrně stabilní, administrativní postupy spojené s pobytovými a pracovními oprávněními mohou vyžadovat znalost místní praxe a komunikaci s příslušnými úřady.

Další informace o pracovněprávních předpisech poskytuje:

Ministerstvo práce, zaměstnanosti a sociálního dialogu Černé Hory

https://www.gov.me/mrss

Úřad práce Černé Hory (Zavod za zapošljavanje Crne Gore)

https://www.zzzcg.me

5.9. Veletrhy a akce

Relevantní akce v příslušném formátu se v Černé Hoře nepořádají.

Doporučujeme věnovat pozornost specializovaným (sektorově zaměřeným) misím organizovaným Velvyslanectvím ČR v Podgorici ve spolupráci se Zahraniční kanceláří ČR v Podgorici.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Podgorici
Ambasada Republike Češke u Podgorici / Embassy of the Czech Republic in Podgorica
adresa: Partizanski put 6 A – Tološi 81 000 Podgorica, Černá Hora/ Crna Gora/Montenegro
tel. (stacionární): 00 382 (0) 20 281 103
nouzová linka – stálá konzulární pohotovost: 00 420 222 420 222
e-mail: podgorica@embassy.mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/podgorica
úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: úterý a čtvrtek 09:00–13:00 hod.

Czech Trade
Izudin Gušmirović
tel. (mob.): 00382 69 334 521
adresa: Studentska Lam 10 L1, 81000 Podgorica
e-mail: izudin.gusmirovic@czechtrade.gov.cz
web: www.czechtrade.me

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• První pomoc – 124
• Hasiči – 123
• Dopravní policie – 122
• Pohotovost EU – Emergency Call – 112
• Informace – 1181
• Informace o tel. číslech – 1180
• Nemocnice: Klinički centar Crne Gore (Ljubljanska bb, 81 000 Podgorica, tel. +382 20 412 412)
• Záchranná služba: Urgentni centar (Ljubljanska bb, 81 000 Podgorica, tel. +382 20 412 267)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a na jejím webu odkazy na všechna ministerstva: https://www.gov.me/

Prezident: https://www.predsjednik.me/

Hospodářská komora: https://komora.me/

Centrální banka: https://www.cbcg.me/

Statistická kancelář: https://www.monstat.org/eng/index.php

Daňová správa: https://eprijava.tax.gov.me/TaxisPortal

Další užitečné kontakty:

• Národní turistická organizace –  https://www.montenegro.travel/en
• Automobilový svaz Černé Hory – https://amscg.org/
• Železnice Černé Hory – https://www.zcg-prevoz.me
  
• Letiště Černé Hory – https://montenegroairports.com