Chorvatsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Pro české exportéry do Chorvatska  jsou zajímavé oblasti rozvoje a obnovy dopravní a železniční infrastruktury včetně využití vyspělých technologií v dopravních systémech. Dále oblasti ekologie a čištění odpadních vod, výroba elektrické energie a dodávky pro energetický sektor, vč. alternativních a obnovitelných zdrojů energie, dodávky strojů a zařízení pro chorvatský zpracovatelský a potravinářský průmysl a zdravotnictví. Perspektivní se také jeví spolupráce v oblasti služeb, zejména v oblasti turistiky, financí a pomoci právních kanceláří.

 

Aktuální Mapu globálních oborových příležitostí pro Chorvatsko lze nalézt na strákách Bussinessinfo.cz.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Automobilový průmysl

Prodej osobních vozidel vykazuje v posledních letech růstový trend. Obliba české automobilové značky je v Chorvatsku stabilní a silná. Některé modely (např. Octavia) se pravidelně umisťují na prvním nebo druhém místě v prodeji nových aut. České automobily mají v posledních několika letech druhý největší podíl (cca 10 %) z celkových prodejů nových vozů a tento podíl má tendenci se zvyšovat. Rostoucí poptávka existuje i po náhradních dílech, poskytování poradenství a servisu.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Chorvatský potravinářský průmysl má širokou základnu. Šance pro dodávky českých firem jsou zejména v dodávkách pro privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je třeba zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Další položku možného vývozu tvoří výtažky a koncentráty kávy a čajů pro potravinový průmysl. Pro realizaci dodávek nápojů je na trhu potřeba počítat s velmi silnou místní konkurencí. Exportní příležitosti jsou také v bio-potravinách (např. muesli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se začíná prosazovat ve stále větší míře v chorvatských domácnostech. Na trhu si také, se zlepšující se ekonomickou situací domácností, získávají místo luxusní potraviny, určené hlavně k obohacení trhu. Jedná se o sortiment cukrovinek (např. tvrdé bonbony nebo různé druhy želatinových výrobků), lahůdek atp.

Vzhledem k tomu, že na chorvatském trhu figuruje pouze jediný výrobce hnojiv, nabízí se možnost vývozu dusíkatých a minerálních hnojiv z ČR. Zajímavá je také možnost vývozu strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. Samostatnou kategorií je vývoz českého živého hovězího dobytka, který má v Chorvatsku velmi dobrou pověst a dlouhou tradici.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

V posledních několika letech se Chorvatsko stalo zajímavou destinací zejména v oblasti vodního a odpadového hospodářství. Tato oblast nabízí českým firmám velké možnosti zapojit se do projektů modernizace úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů apod. Velkým tématem je ochrana pobřeží a tím pádem možnost účasti na ekologických projektech. Necelá polovina obyvatel země je např. napojena na kanalizaci a ztráty pitné vody ve vodovodních řadech dosahují více než 50 %. Financování těchto projektů je realizováno ze strukturálních fondů EU. K dispozici je do roku 2023 cca 1 mld. eur a tato částka je doplněna financováním ze státního rozpočtu, rozpočtu měst a obcí aj. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu.

Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl je v Chorvatsku málo rozvinutý a spotřebitelé (zejména výrobní a stavební firmy a komunální podniky) jsou značně závislí na dovozech. Příležitosti spočívají hlavně v dodávkách tradičních českých strojírenských výrobků, jejichž renomé je veliké, např. traktorů, buldozerů, ale i v možnostech dodávek technologií pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. Možnosti pro české firmy jsou také v subdodávkách pro místní výrobu kolejových vozidel, tramvají, příměstských vlaků a autobusů. U kolejových vozidel je možnost spolupráce buď v kooperační výrobě či převzetí části výroby nebo v kompletních dodávkách a modernizaci, např. starších tramvají české výroby. Velký potenciál tkví v komoditách, jako jsou malá letadla, hydroplány a subdodávky pro lodní průmysl. Příležitosti lze najít i v dodávkách strojů a zařízení pro farmaceutický průmysl, dřevozpracující průmysl, elektrotechnický průmysl, těžební průmysl atp.

Energetický průmysl

Chorvatsko chce v roce 2020 představit novou energetickou strategii, která by měla velký důraz klást na využití obnovitelných zdrojů energie, zvláště větru a slunce. Státní energetická společnost HEP má v úmyslu postavit čtyři solární elektrárny (Kaštelir, Cres, Vis a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 11,6 MW a hodnotě 10 mil. EUR jako první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP proinvestovat 100 mil. EUR do roku 2023. V dlouhodobém výhledu do roku 2050 by mělo být z obnovitelných zdrojů generováno více než 80 % elektrické energie. To představuje v počáteční fázi do roku 2030 investice v objemu 8,7 mld. eur, které by zajistily výrobu mezi 37 – 50 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů (cíl Strategie, který je totožný s cílem EU, je přitom jen 32 %). Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních, tedy i českých,  investorů a dodavatelů.

Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 4 mld. eur, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V Chorvatsku jsou v současné době, díky tarifní politice státu, zvýhodněny zdroje na spalování biomasy a energie z malých vodních elektráren. Možnosti dodávek pro české firmy jsou také v plynařském sektoru. Probíhá rozšiřování a modernizace stávající sítě produktovodů a lokálních (městských) sítí. Rovněž se plánuje realizace napojení stávajícího plynovodu na TAP (Trans Adriatic Pipeline), kde by Chorvatsko mohlo být jedním z lídrů konsorcia. Další obchodní smlouvy by bylo možné získat při rekonstrukcích a modernizacích městských a regionálních tepláren, průmyslových elektráren, plynojemů a lokálních zásobníků paliv.

Železniční a kolejová doprava

Chorvatská železniční síť je výrazně pod úrovní ostatních členských států EU. Jen nutné investice do údržby železničních tratí během příštích dvaceti let jsou Ministerstvem moře, dopravy a infrastruktury Chorvatska odhadovány na 6,7 mld. eur. Čtvrtý železniční balíček, schválený Evropským parlamentem v roce 2016, pomalu otevírá dveře novým investicím a novým příležitostem pro obnovu zastaralé železniční infrastruktury. Ministerstvo chce přiblížit podíl železniční nákladní dopravy ze současných 17 % k průměru EU, který je 28 %.

V letech 2020 – 2022 připravuje Chorvatsko šest významných tendrů na modernizaci stávajících a na projektování a výstavbu nových železničních tratí. Jedná se o následující úseky: Škrljevo – Rijeka – Jurdani (projektování trasy – 135 mil CZK, výstavba – 6,75 mld. CZK, délka trati 27,5 km), Karlovac – Oštarije (projektování trasy – 24 mil. CZK, délka trati 40 km), Oštarje – Škrljevo (projektování trasy – 175 mil. CZK, délka trati 114 km), Hrvatski Leskovac – Karlovac (projektování trasy – 177 mil CZK, výstavba – 7,9 mld. CZK, délka trati 44 km), Okučani – Vinkovci (projektování trasy – 280 mil CZK, délka trati 131 km) a Dugo Selo – Novska (projektování trasy – 420 mil CZK, výstavba – 14,3 mld. CZK, délka trati 82 km). Tendry budou z 85 procent financovány ze strany EU. Některé projekty již byly ze strany EU schváleny, další by měly být schváleny během roku 2020.

Je možné navazovat na dobré jméno českých firem a reference z již realizovaných zakázek výstavby železničních tratí, tunelů a mostů. V návaznosti na výstavbu železničních koridorů se přistupuje k modernizaci zastávek, nádraží a přístavních dopravních uzlů.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Chorvatsko se nově začíná profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou turistikou. Propaguje vznik nových wellness center a rehabilitačních pracovišť v hotelech. To představuje pro české firmy zajímavou obchodní příležitost v segmentu zdravotnické techniky, zdravotnických a rehabilitačních nástrojů a nářadí a vysokých a speciálních technologií. Většina chorvatských zdravotnických zařízení potřebuje modernizaci, což se projevuje ve zvýšené poptávce po zdravotnickém materiálu. Z konkrétních projektů bychom zmínili probíhající výstavbu nové nemocnice v Pule či plán na výstavbu nové (Osijek, Rijeka) nebo modernizaci a rozšíření stávajících nemocnic (Záhřeb, Split, Bjelovar a další města). Exportní potenciál přinášejí i možnosti dodávek zařízení pro specializovaná pracoviště jako jsou oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře. Mnohé projekty jsou podpořeny spolufinancováním z fondů EU.

Léčiva patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější exportní komoditu. Se stárnutím populace očekáváme, že poptávka po lécích bude narůstat. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce  na vývoji a testování léků. Farmaceutický průmysl se nachází v růstové fázi investičního cyklu, proto lze i do budoucna očekávat zvýšenou výrobu a tím i poptávku po polotovarech či komoditách potřebných k výrobě léčiv. Zaznamenáváme také výrazný zájem v oblasti rozvoje balneologických zařízení a zájem o spolupráci v oblasti lázeňství všeobecně.

Plasty a gumárenský průmysl

V posledních letech narůstají požadavky na dodávky pneumatik a plastových výrobků v prvotních i neprvotních formách. Podle expertních odhadů by měly investice do stavebnictví, zejména spojeného s rozvojem kapacit cestovního ruchu, činit do roku 2022 celkem 1,2 mld. eur. S tím souvisí rostoucí poptávka po výrobcích z plastu, jako jsou plastové trubky, desky či folie, které jsou stále žádanější i v zemědělství.

Zpracovatelský průmysl

Zlepšující se životní úroveň a několik let po sobě rostoucí ekonomika vytváří prostor pro vyšší poptávku po kvalitním zboží běžné spotřeby a po kvalitních výrobcích, nikoli nezbytně značkových. Mezi položky, o které je na chorvatském trhu zájem, patří kožená obuv, holicí strojky, obleky, kosmetika, hračky, sanitární a koupelnové zařízení, nábytek, telefonní přístroje a příslušenství, bižuterie, kovové výrobky apod. Zájem o tyto produkty se bude zvětšovat ve vazbě na zvyšující se kupní sílu obyvatelstva a rozvoj cestovního ruchu.

Zábava a volný čas

Velký potenciál vidíme v dodávkách sportovních potřeb, sportovního vybavení škol, školních i veřejných hřišť, sportovních klubů a tělovýchovných zařízení vysokých škol. Půjčovny, sportovní kluby a hotely na pobřeží jsou proslulé širokou nabídkou a kvalitou svých služeb v oblasti jachtingu, potápění, para-plachtění, kajaků na moři a prakticky všech ostatních vodních sportů. Lovecké kluby začínají nabízet ve větší míře služby lovcům z celého světa, čímž vzniká příležitost pro české zbrojovky. Roste zájem o rekreační jízdu na elektrokolech a elektrických koloběžkách. Dynamicky rostoucím segmentem jsou i  herní konzole s příslušenstvím.

Služby

Chorvatsko se, jako atraktivní turistická destinace, v posledních letech snaží vylepšovat kvalitu komunálních služeb ve městech, turistických letoviscích a obecně ve veřejném prostoru, a to zejména na velmi exponovaném jadranském pobřeží. S neustále se zvyšujícím počtem turistů a jejich rostoucími požadavky a nároky na kvalitu a pestrost těchto služeb a výrobků, roste i poptávka po nich. V současné době je urbanizováno pouze 15 % pobřeží, kde leží hlavní turistické atrakce. Vláda i soukromí investoři a developeři mají ale velkolepé plány na postupné další rozvíjení chorvatského cestovního ruchu. Cílem chorvatské strategie rozvoje cestovního ruchu je učinit z Chorvatska celosvětově uznávanou celoroční turistickou destinaci. S tím souvisí i modernizace městské dopravy, zejména v turisticky rušných městech na pobřeží, zvyšuje zájem o moderní inteligentní systémy řízení dopravy včetně MHD, management parkovacích míst, semaforů apod. (smart city). České firmy se mohou uplatnit a mnohé se již úspěšně zapojují do poskytování služeb spojených s turistikou a cestováním, s ubytováním a servisem v restauracích a při rozvoji trajektové námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploče). Dále je možné zapojit se do modernizace přístavišť a marín pro rekreační lodní sporty, do výstavby vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Kupari). Významné jsou také dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací jejich ubytovacích kapacit.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

V Chorvatsku je každoročně  organizováno, i přes jeho malou rozlohu, přes 100 různých veletrhů a výstav. Největší organizátor veletrhů v  Chorvatsku je  Záhřebský veletrh (Zagrebački velesajam).

Významný veletrh se zaměřením na potravinářsko-zemědělskou oblast se koná dvakrát do roka, na jaře a na podzim, ve městě Bjelovar (více informací na www.bj-sajam.hr). Dalším veletrhem, který se koná obvykle na konci února nebo v březnu, je podnikatelský a zemědělský veletrh ve městě Virovitice (více informací na www.viroexpo.hr).

Česká republika se v posledních několika letech pravidelně prezentuje v rámci oficiální účasti pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na Konferenci o ochraně životního prostředí, dodávkách, ochraně a čištění odpadních vod a obecně k vodohospodářství. Jedná se o státní proexportní podporu perspektivního vývozního oboru. Vzhledem k situaci s COVID-19 není zatím zřejmé kdy a kde se veletrh bude konat v roce 2020. Více informací na tel. MPO ČR +420 224 852 805, 224 853 044, paní Zakševická.

 

V Chorvatsku se konají v průběhu celého roku,  a to nejen v Záhřebu, specializované veletrhy a výstavy zaměřené např. pouze na stavebnictví, svařovací techniku, lékařskou techniku, turistiku atd.  Poměrně známé jsou veletrhy GRAĐENJE a OPREMANJE – mezinárodní veletrhy stavebnictví, AMBIENTA – mezinárodní veletrh nábytku, SASO – veletrh stavebních materiálů a nástrojů, technologií obrábění a zpracování dřeva, Vinivita – veletrh vína a technologií zpracovíní vína, Energy Fair – veletrh technologií obnovitelných zdrojů energie, Intergrafika – veletrh tiskařských technologií.
Kalendář všech veletrhů a výstav konaných v Chorvatsku v průběhu roku, včetně kontaktů, je možno nalézt na internetových stránkách Chorvatské hospodářské komory, popřípadě na internetových stránkách Záhřebského veletrhu.

Kontaktní adresy:

ZAGREBAČKI VELESAJAM
Avenija Dubrovnik 15
tel.: +385 -1-6503 111
fax: +385 -1- 6550 619
web: www.zv.hr
e-mail: zagvel@zv.hr

HRVATSKA GOSPODARSKA KOMORA
SEKTOR ZA TRGOVINU
ODJEL ZA PROMOCIJU GOSPODARSTVA
tel.: +385-1-4561 624
fax: + 385 1 4828 499
web: www.hgk.hr
e-mail: trgovina@hgk.hr

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Záhřebu (Chorvatsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem