Peru

Těžební průmysl je nejdůležitějším sektorem peruánské ekonomiky. Peru patří mezi  6 zemí s největší surovinovou různorodostí na světě. Např. v těžbě stříbra, zinku a mědi zaujímá druhé místo ve světové produkci, olova třetí místo a cínu, rtuti a molybdenu čtvrté místo. Těžební průmysl je klíčovým sektorem národního hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí téměř 10 %. Těžební průmysl je důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu. V roce 2022 představovaly daňové příjmy 15,848 mld. PEN, což bylo o 12,3 % více než v roce předchozím.

Vývoz minerálů za období leden–listopad 2022 se na celkovém vývozu podílel 58,7 %, z toho export kovových minerálů představoval 57,1 %. Pokud se týká jednotlivých minerálů, největší podíl měla měď s 29,5 % a zlato 15,5 %.

Mezi lednem a listopadem 2022 dosáhl vývoz kovových rud 34,027 mld. USD, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje propad o 2,9 %.

Největší podíl exportu mědi směřoval do Číny (72,8 %), následovalo Japonsko (6,4 %) a Korea (4,0 %).

Na poklesu hodnoty vývozu kovů mají podíl jak ceny na mezinárodních trzích, tak pokles objemu exportu. V prosinci 2022 poklesly ceny, ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku, v případě mědi o 12,4 %, zinku o 8,2 % a u zlata vzrostly o 0,3 %.

V současnosti pouze 1,42 % území Peru je využíváno k těžbě, i když koncese jsou uděleny na cca 15 %. Moderní technologie těžby a zařízení by mohly zpřístupnit exploraci i v dříve nedostupných oblastech a podmínkách. Stejně tak digitalizace, automatizace výrobních procesů a kontrola zásobování energií a perforace mohou umožnit kontinuitu prací v dolech i na dálku. Zajímavé příležitosti by také české firmy mohly najít v případě odstraňování následků těžby, poskytování geologických služeb, zařízení pro přepravu materiálů a osob. Podle Ministerstva energetiky a dolů je nyní v různých fázích rozpracovanosti 47 projektů v celkové hodnotě 53,72 mld. USD.

Investice do těžebního průmyslu dosáhly v prosinci 2022 částky 747 mil. USD (propad o 5,7 % oproti prosinci 2021). Za rok 2022 pak investice představovaly 5,36 mld. USD (růst o 1,9 % oproti r. 2020).

Největším investorem ve sledovaném období byla společnost Anglo American Quellaveco S.A. (podíl na celkových sektorových investicích 24,7 %). Následovaly Compañía Minera Antamina S.A. (podíl 19,9 %) a Minera Chinalco Perú S.A. (podíl 8,2 %).

Největší podíl investic směřoval do regionu Moquegua (1,259 mld. USD, podíl 23,5 %), následovala Cajamarca (549 mil. USD, podíl 1,2 %) a Áncash (506 mil. USD, podíl 9,4 %).

Těžební průmysl zaměstnával v prosinci 2022 přímo 222 485 pracovníků, což oproti stejnému měsíci r. 2022 představoval pokles o 2,8 %.

Problémem pro zahraniční investory můžou být neřešené protesty komunit původního obyvatelstva, které blokují aktivity těžařských firem, jako například dolu na měď Las Bambas (patří k největším na světě).

Na konci r. 2022 se tento klíčový sektor peruánského hospodářství dostal do značných problémů. Po neúspěšném puči bývalého prezidenta Castilla zablokovali jeho podporovatelé přístupové komunikace v jižních oblastech země. Tím v podstatě přerušili těžbu a vývoz surovin. Nejsilnější protesty trvaly cca 2,5 měsíce.

Dalším odkládaným problémem je rozvod plynu do domácností.

Peru aktuálně privatizovalo většinu svých dolů, z velké části do rukou zahraničních firem (50 % z Číny). Role státu v těžebním průmyslu je regulační, podpůrná a kontrolní. Pro nastartování peruánské ekonomiky je těžební průmysl klíčovým odvětvím. V období 2009–2018 bylo přibližně 20 % projektů financovaných z veřejných zdrojů podpořeno z daní pocházejících z těžebního průmyslu. Je třeba začít s realizací důležitých projektů. Pro to je také potřebné jejich přijetí ze strany obyvatelstva. Ministerstvo energetiky a dolů spolu s Meziamerickou rozvojovou bankou (BID) spustilo virtuální platformu MapaInversiones Perú País Minero, která informuje o veřejných projektech financovaných z daní pocházejících z těžebního průmyslu, aby zlepšilo veřejný profil tohoto odvětví.

Zdravotnictví patří k výrazně podfinancovaným sektorům peruánské ekonomiky. Chybí nemocniční zařízení, lékaři a technologie (případně jsou zastaralé – podle odhadů dokonce i o 10 let více než u vybavení v sousedních zemích). Ve srovnání s některými latinskoamerickými státy Peru dosud investovalo velmi málo do zdravotního sektoru. Velkým problémem je také schopnost využít veřejné prostředky určené pro zdravotnictví. Pouze 4 PEN z 10 jsou z důvodu neschopnosti úřadů na centrální, regionální a místní úrovni proinvestovány.

Nějaký druh zdravotního pojištění by mělo mít 70 % Peruánců.

Ve srovnání s rokem 2020 byl pro rok 2021 rozpočet navýšen o 13 % na 20,94 mld. PEN (5,67 mld. USD). V roce 2021 se zvýšil počet státních nemocnic poskytujících základní péči (bez chirurgických zákroků), které nesplňují minimální parametry. Konkrétně z celkového počtu 8783 zařízení nesplňovalo požadavky až 8577 (oproti roku 2020 navýšení o 46). Například v Limě bylo 851 takových nemocnic, z toho 846 nesplňuje. Z 25 peruánských regionů ve 20ti z nich nesplňuje základní podmínky fungování 100 % zařízení.

V r. 2022 bylo v Peru v nevyhovujícím stavu 91 % státních nemocnic. V 15 regionech Peru je 100 % nemocnic v nevyhovujícím stavu. 

O jaké nedostatky se jedná? Přetrvává nekvalitní infrastruktura a vybavení, což nabízí příležitosti pro české firmy – jako dodávky zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu, zdravotních pomůcek.

V Peru je prakticky neustále velká poptávka v oblasti neonatologie. Veřejná zdravotnická zařízení potřebuji nové přístroje do porodnic a dětských oddělení, včetně inkubátorů, monitorů na měření základních životních funkcí, fototerapeutických lamp, zařízení pro intenzivní péči o novorozence ve vážném stavu apod.

Současná situace taktéž nahrává intenzivnímu rozvoji takzvaného elektronického či mobilního zdravotnictví, včetně umožnění online konzultace s odborníkem, online přístupu pacientů ke svým lékařským záznamům apod., to vše při respektování nejvyšších standardů ochrany soukromí online. Cílem vlády bylo do konce roku 2021 zavést digitalizaci klinických záznamů a to až v 70 % zdravotních středisek.

Státní zdravotní infrastruktura je tvořena z nemocnic (3 %), zdravotnických center (12 %), individuálních zdravotnických míst (např. ordinace všeobecného lékaře) (42 %), specializovaných institucí (0,1 %) a lékařských a zubních ordinací (42 %).

Odhaduje se, že na každých 390 obyvatel připadá pouze jeden lékař a jedna zdravotní sestra na každých 368 obyvatel v celé zemi.

56 % lůžek se nachází v nemocnicích ministerstva zdravotnictví (MINSA) a regionálních vlád (RG), 19 % v EsSalud a zbývajících 26 % v jiných institucích, jako jsou soukromé kliniky. V Peru připadá 16 postelí na každých 10 000 obyvatel (nejaktuálnější informace jsou z roku 2018).

Peruánská ekonomika vyžaduje více elektrické energie. V r. 2022 vzrostl sektor o 3,9 %, na r. 2023 se předpokládá růst 3,1 %. V r. 2022 bylo vyrobeno 56.053,67 GWh elektrické energie, což je o 3,88 % více než v předchozím období. Více než polovina (50,79 %) byla vyprodukována z vodních zdrojů.

Ke konci října r. 2020 bylo určeno na investice v energetickém sektoru 3,061 mld. USD. Je také potřeba dokončit projekty přenosových sítí, které byly naplánovány k realizaci již v r. 2014. Další důležitý krok je realizace plánu na elektrifikaci venkova, kde stále některé oblasti nemají přístup k elektrické energii. Tomu by měl napomoci Zákon o elektrifikaci venkova přijatý v červnu 2020. Oblast Amazonie není napojena na národní přenosovou síť SEIN.

Modernizaci sektoru má v gesci Multisektorová komise pro reformu sektoru elektrické energie CRSE. Komise soustřeďuje práci do 4 hlavních oblastí:

• Posílení institucionálního rámce,
• Transformace obchodování s elektrickou energií, které bude   zahrnovat i energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Mělo by být dosaženo rovného přístupu k energii a konkurenčních cen,
• Inovace v distribuci a obchodování s elektřinou pro domácnosti, opět s možností zahrnout energii z obnovitelných zdrojů,
•  Regulace a řízení přenosu elektrické energie.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii, by mohla být příležitostí pro vstup českých firem na peruánský trh.

Národní energetický plán 2014 – 2025 uvádí, že v r. 2013 podíl výroby elektrické energie z netradičních obnovitelných zdrojů (kam je zařazovaná produkce z malých vodních elektráren pod kapacitu 20 MW, ze solárních a bioplynových elektráren a elektráren spalujících zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) na celkovém objemu činil 2,52 %. Do r. 2040, s tím, že by na výrobě z netradičních zdrojů participovaly i větrné elektrárny, by se podíl mohl zvýšit až na 20 %, což by dle odhadů představovalo investice v hodnotě 8,8 mld. USD.

Aktuálně je v Peru registrováno 80 koncesí na výrobu, přenos, distribuci a obchodování s elektrickou energií v celkové hodnotě 13,219 mld. USD.

V únoru 2022 došlo již ke druhému zvýšení tarifů elektřiny. Pro domácnosti se v lednu zvedly v průměru o 0,04 % a v únoru o 0,94 %, pro průmyslové spotřebitele o 0,02 %, resp. o 0,95 %. Odhaduje se, že v průběhu roku by mohlo dojít k dalšímu růstu cen elektrické energie.

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Podle indexu OSN E-Government 2022 se Peru posunulo do skupiny 60 zemí s nejvíce rozvinutou digitalizací státu (dostalo se na 59. místo). V Latinské Americe je v této skupině 6 zemí.

V r. 2021 mělo 85,8 % peruánských domácností přístup k internetu prostřednictvím mobilního připojení a 39,4 % prostřednictvím pevného připojení.

V lednu 2020 vláda schválila takzvanou Digitální agendu ke 200. výročí založení Peru: seznam kroků nezbytných k digitalizaci veřejné správy za účelem usnadnění administrativních úkonů občanů. Podle BID potřebují v současnosti Peruánci v průměru 8 hodin na vyřízení běžného administrativního požadavku, což je 2. nejdelší doba v Latinské Americe. BID se také stal hlavním partnerem Peru v implementaci digitalizace státní správy. Finančně podporuje aktivity nově vytvořeného Generálního sekretariátu pro digitalizaci, včetně poskytnutí grantu 10 mil. USD na vytvoření jednotné platformy pro dotazy a požadavky občanů. BID bude dále financovat zavedení digitalizace pro 24 nejvíc žádaných občanských procesů.

Peru participuje na programu EU BELLA, který by prostřednictvím podmořského kabelu zlepšit propojení Evropy a Latinské Ameriky.

U 95 % malých a středních firem pandemie zrychlila digitalizaci. Ta byla vynucena z důvodu snížení nákladů a zvýšení efektivity. Kvalita digitalizace je však stále na nízké úrovni (např. jen webové stránky). 

Mezi r. 2019 a 2022 vzrostl podíl nákupů přes internet (e-commerce) na celkových nákupech z 20 % na 35 %, v r. 2021 růst dále pokračoval až na 40 %.

Výhledově chce 80 % firem zavádět další technologie. Nepřipravenost ukazuje např. to, že 85 % společností muselo na digitalizaci najmout externí služby nebo nový personál. Nejméně virtuální způsob práce zavedl zprac. průmysl, výroba potravin a nápojů.

V souvislosti s covid-19 byly veřejné instituce nuceny ustupovat od fyzické účasti občanů. V dubnu 2020 spustila vláda digitální propojení mezi jednotlivými regiony, takzvané GORE Digital. Cílem je sdílení informací a novinek, především z oblasti telemedicíny a vzdělávání. Ministerstvo dopravy zavedlo páteřní internetové sítě do všech regionů, do tohoto projektu investovalo 850 mil. PEN (230 mil. USD).

V červenci 2020 byl přijat Rámec pro digitální důvěryhodnost, který stanovuje standardy pro digitální bezpečnost, ochranu dat a transparentnost.

Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a online řešení. Národní plán pro konkurenceschopnost 2019–2030 předpokládá postupný nárůst veřejných investic do ICT, včetně vytvoření centralizované digitální datové platformy, která umožní žadatelům přímo a transparentně se ucházet o vládní prostředky na vývoj inovací a poskytne informace o programech a datech Národního systému vědy a technologie (SINACYT). Již nyní funguje v rámci Ministerstva produkce nová platforma „Innovate Peru“ (Inovuj se, Peru) s cílem zapojení soukromého sektoru do vývoje a zavádění digitálních řešení. ICT firmy, inženýrské asociace či programátoři zde mohou nalézt informace o tendrech, hackathonech a dalších výzvách v oblasti využití AI, internetu věcí, blockchains, robotiky, smart cities apod.

Do užšího výběru na provozování 4G a 5G technologií se kvalifikovaly 3 firmy – Telefónica del Perú S.A.A., América Movil Perú S.A.C. a Entel Perú S.A. Projekt v hodnotě 289 mil. USD umožní zlepšit fungování národních mobilních sítí.

České firmy by se mohly uplatnit i v zabezpečení digitálních operací a procesů, jako například zabezpečovací prvky nebo hologramy.

Pro rozvoj peruánské ekonomiky je klíčový rozvoj infrastruktury. Národní plán pro infrastrukturu v letech 2016–2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura, cca 31 mld. USD energetika, 27 mld. USD telekomunikace. To by znamenalo průměrné roční výdaje s podílem 8,27 % HDP.

V r. 2022 bylo v realizaci 30 projektů v režimu PPP, jako např. rozšíření letiště Jorge Cháveze v Limě, Terminál Sever přístavu Callao, linka 2 metra Lima nebo  vybudování sítě regionálních letišť. Téměř polovina z nich má aktuálně velké zpoždění, další část zatím není přidělena nebo je teprve ve fázi veřejné soutěže. Aktuálně je vedeno 262 veřejných projektů v celkové hodnotě 23,627 mld. USD. Nejdůležitější z nich je výstavba Careterra Central s předpokládaným rozpočtem 2,96 mld. USD.

K říjnu 2022 mělo asfaltový povrch jen 13,2 % silnic. 

Speciální projekt pro dopravní infrastrukturu Provías Nacional počítal v r. 2022 s investicemi ve výši 2,156 mld. PEN.

V dopravním sektoru chybí na období 2016–2025 investice do infrastruktury v hodnotě 57,499 mld. USD. Z toho již naplánované nebo realizované projekty představují 40,336 mld. USD, což představuje jen cca 70 % potřeby.

Severní pobřeží Peru, postižené před několika lety El Niño (2017), je postupně rekonstruováno. Vlády Velké Británie a Peru uzavřely dohodu o technickém poradenství při realizaci projektů (6000 dokončeno, 1800 probíhá, 700 dosud ve fázi kontraktací). Dohoda měla skončit na konci roku 2021, peruánská vláda aktuálně jedná s britskou o prodloužení.

Na začátku r. 2023 zasáhl především sever Peru klimatický jev Yaku, od dubna probíhá klimatický jev El Niño. Přinesly silné vytrvalé deště spojené se záplavami a sesuvy půdy. Ukázalo se, že zdaleka nebyly napraveny škody po El Niño z r. 2017. Některé práce ani nezačaly, u jiných se ukázalo, že nebyly správně provedeny.

České firmy by mohly participovat jako subdodavatelé technologií a řešení.

• Geologické služby
• Elektrické řídící systémy
• Kontrolní dopravní systémy
• Parkovací systémy
• Systém asistenční služby

Vědecko-technické aktivity jsou v Peru tvořeny Sistema Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica SINACYT (Národní systém pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který tvoří následující subjekty:

• El Consejo Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica CONCYTEC (Národní rada pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který systém zastřešuje
• El Fondo Nacional de Desarrollo de la Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica FONDECYT (Národní fond pro rozvoj vědy, technologie a technologické inovace)
• El Consejo Consultivo Nacional de Investigación y Desarrollo para la Ciencia y Tecnología CONID (Národní konzultační rada pro výzkum a rozvoj vědy a technologie)
• vědecká pracoviště spadající do působnosti regionálních vlád a radnic
• univerzity, podnikatelský sektor, programy, instituce v oblasti vědy a technologie
• El Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual INDECOPI (Národní institut na ochranu konkurenceschopnosti y práv duševního vlastnictví)
• původní komunity jako subjekty zachovávající a šířící tradiční znalosti a zvyky
• veřejné výzkumné instituce
• další subjekty nebo programy poskytující prostředky na rozvoj vědy a technologie.

CONCYTEC vytvořil na období 2006–2021 Národní plán pro vědu, technologii a inovaci pro konkurenceschopnost a rozvoj obyvatelstva 2006–2021. Na další období zatím obdobný plán představen nebyl.

Na rozvoj vědy a technologie v Peru je třeba nahlížet v kontextu politickém, ekonomickém, společenském nebo kulturním.

Ekonomika, která během období, na které byl vytvořený Plán, rostla. V jeho závěru a v měsících následujících však z důvodů vnějších (především covid-19 a s ním spojené zpomalení světového hospodářství, válka na Ukrajině), tak z důvodů vnitřních (politická nestabilita a s ní související častá výměna osob v rozhodovacích pozicích) začala zpomalovat. Ani produktivní struktura není dostatečně rozvinutá a proto si nevynucuje zavádění technologicky náročnějších procesů (podle studií peruánské firmy investují pouze 0,13 % svých příjmů do nových technologií a užití vědeckých poznatků). Kolem 50 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, přes 20 % obyvatelstva dokonce žije pod hranicí extrémní chudoby. Tato část populace nemá přístup k vědecko-technickým a inovačním výstupům ani ke vzdělání a zaměstnání s vyšší kvalifikací. Úroveň základního vzdělání v Peru patří k nejnižším v Latinské Americe, což není dobrým základem pro další vzdělávání vědců. Peru tak nemá dostatečnou vědeckou základnu s technologickým vybavením na nejvyšší úrovni.

Podle Global Innovation Index 2022, který měří technologický rozvoj, je Peru na 65. místě ze 132 sledovaných zemí. Např. v kapitole Znalosti, vědomosti a technologické výstupy obsadilo až 90, místo. Na financování vědy a technologie v r. 2022 bylo určeno 218,621 mld. PEN, to je pouze 0,31 % HDP. V rámci Latinské Ameriky patří Peru k nejhorším zemím. V únoru  2022 získalo Peru půjčku 100 mil. USD na posílení systému vědy, technologie a inovace se zaměřením na 3 klíčové oblasti: klimatické změny, zdravotnictví a digitální ekonomika. Očekává se, že obdobnou částku by země mohla získat od Meziamerické rozvojové banky. 

Peru participuje v různých programech EU:

• Horizonte 2020/Horizonte Europa – EU soustřeďuje aktivity zaměřené na vědu, výzkum a inovace do několikaletých programů. Horizonte Europa 2020–2027 má rozpočet 95,517 mld. EUR a zahrnuje např. projekty základního výzkumu, rozvoj a přenos technologií, sociální inovace a další. Je otevřený i mimoevropským zemím. Peru participovalo v programu Horizonte 2020. Od r. 2014 se programu ve 35 projektech vedených evropskými subjekty účastnilo 21 výzkumných institucí a univerzit.
• Erasmus+ – program nabízí technologickým a výzkumným centrům, univerzitám, soukromým firmám zlepšovat konkurenceschopnost. Na období 2021–2027 počítá s částkou 2,174 mld. EUR, z kterých 196 je určeno pro Latinskou Ameriku a Karibik. Programu se účastnily různé peruánské univerzity s cílem snížit odliv vysokoškolských studentů do zahraničí.
• Díky programu Bella, na kterém participuje i Peru, byl k červnu 2021 položen podmořský optický kabel o délce 35 tis. km, který propojuje Evropu a Latinskou Ameriku. Rychlejší propojení dá impuls pro nové investice, výměnu zkušeností a znalostí. Na program Bella navazuje Bella II., která chce posílit a rozvinout digitální „ekosystém“ regionu, tj. propojit výzkumné a vzdělávací instituce na obou stranách Atlantského oceánu.
• EU zdarma poskytla služby v rámci satelitních programů Galileo a Copernicus. Konkrétně v Peru mohou pomoci s prevencí přírodních katastrof, monitorováním klimatických změn, při lesních požárech, zemětřeseních, záplavách, stejně jako v zemědělství, rybolovu nebo detekci nelegální těžby.
• EU jako novou možnost spolupráce se soukromým sektorem nabízí Latinské Americe „Digitální hub pro rozvoj“. Aktivita by měla napomoci zavádění inovativních digitálních řešení a tím podpořit technologický rozvoj a konkurenceschopnost firem z regionu.

České subjekty by mohly najít příležitost v rámci programů EU Horizonte Europa, Erasmus+, Bella II. Peru je vzhledem ke své geografické poloze a klimatickým podmínkám postihováno živelními pohromami, které jsou často umocňovány nekontrolovanými lidskými zásahy – zemětřesení, záplavy, sesuvy půdy, apod. ČR má v této oblasti Peru co nabídnout – čeští vědci patří ke špičkám v oboru. Bylo by možné navázat např. na dlouhodobé aktivity Georespect s.r.o., která díky svým geologickým studiím pomáhá snižovat např. opakování životu nebezpečných situací (výstavba v záplavové zóně nebo v oblasti sesuvů půdy).